Tak to dopadá když se někdo snaží aplikovat zkušenosti s opravou karburátorů a převodovek na živé tvory :)
Už ten odpor k práci s voňavým a snadno opracovatelným dřevem byl předzvěstí problémů. Živé soustavy se holt nedají popsat soustavou jednoduchých diferenciálních rovnic. A v tom je ten půvab. Ikdyž nějaký tým ekologů ujetých na matematiku vymýšlí roky komplikovaný model, který by dokázal popsat tak primitivní ekosystém jako třeba společenství parazitů a plísní na zdechlé myši, tak se nakonec objeví nějaký nepatrný milimetrový tvoreček, který celou tu složitou sofistikovanou analýzu z milionových grantů, dokáže rozmetat na cucky.
Když ale k živým tvorům přistupujeme s určitou pokorou a respektem, tak se nějakému úspěchu nakonec můžeme dopracovat.
Takže na závěr mi nezbývá pogratulovat Dfensovi, že se do tak náročného úkolu zcela mimo jeho obor odvážil pustit (něco jako když se intelektuál-knihomol pustí do opravy auta) a že to díky jeho houževnatosti a nezdolnosti nakonec přineslo úspěch.
mhi
D-FENSi, slo by *prosim* nafotit Cmelin 2018, idealne s nejakym meritkem v pozadi a pripadne nalinkovat nejake kvalitni weby? Docela bych to vyzkousel …
Ten prvni link je moc peknej, fajnove vychytany. Misto pasti cesno. Holt jen clovek musi pak cmeldy naucit cesno zvedat a musi to byt vyladeny, aby delnice s obalenyma nohama to zvedla. Ale fakt bych tohle koupil, nez se s tim stavet (taky jsem par cmelinu postavil a pokud se rozpadnou, dalsi uz koupim).
zrg1
jsou tam myslim vsecky featury, o kterych dfens pise, plus ty dalsi, o kterych nepise, ale jsou velmi doporucene.
Tj dvojity plast, vetraci otvory protilehle dole nahore pro kominovy efekt, vnitrni prostor tepelne odizolovany a pod sklem, zatky na regulaci vetrani, vstupni otvor skrz plastovou trubku a cesno s klapkou.
Jeste jak jsem cetl ten dfensi clanek, tak by mozna nebylo od veci ta featura s tavnym lepidlem, nez to neelegantne patlat az po dokonceni akrylatem. No a kdo chce ta dvirka padaci, tak radeji fakt pres pruzinku, at to nefunguje jako gilotinka na opozdile cmelaky :p
SkReT
mě se líbí i ta past, kdy škůdci přiletí a nemůžou se dostat pryč, tím zhebnou a nemají šanci tak zabít jiné čmeláčí rodiny. Doporučuje, ale dát tu vnitřní čmeláčí ubikaci na šrouby ponořené do oleje (nepíše jakého oleje) A tak mě napadlo, co prostě použít dovnitř obyčejnej čtveratej květináč na šroubech v olejové lázni?
Sysop
Uvazuj tak, ze kdyz se ti vykuli mladej cmelda a chce ven, tak nezna mapu, bude lozit vsude a moh’ by do oleje spadnout. Autor zrejme ma na mysli ochranu jako proti stenicim, takze ty nozicky ponorene v oleji by mely byt schovane pod pudorysem vnitrni ubikace.
Ten olej sice technicky chapu, ale mel bych fedry, ze v tom utopim i cmeldy. Kdyz uz olej, tak spis rostlinnej, ale co moc nevysycha, takze spis nejakej ridsi. Buresuv repkovy elixir by mozna byl ok, ten po schnuti tak nelepi, jako treba olivovej.
zrg1
vsimni si cmelin z odkazu https://www.youtube.com/watch?v=JToqIH_1flc,
ma to resene elegantne tou plastovou manzetou obracenou dnem nahoru na noze cmelina, bez oleje a bez rizika.
Mimochodem, pro me opet nova informace, nekde jsem vygooglil, ze cmelin nizko u zeme nebo i zakopany (da se do zeme zelezny sud a do nej cmelin) ma tu pridanou vlastnost, ze pach z vyletoveho otvoru se vlivem vegetace a vetru rozptyluje po okoli a ztezuje tak skudcum orientaci, zatimco umely cmelin na vyvysenem miste s otvorem bez klapky skudcum pachovou ortientaci naopak usnadnuje.
Jen teorie, ale pripada mi to validni.
SkReT
já to pochopil tak že prostě vnitřní prostor má být oddělený od vnějšího a s venkovním prostředím má být propojenej tím husím krkem. Pak se nemá čmelák jak dostat do oleje.
Sysop
To ale ztraci logiku, pokud se murka dostane tou troubeli az do vnitrniho sektoru. Proleze tam a nasere vejce.
Kdezto pokud troubelka konci v meziprostoru, murka naseda na steny, nasere vejce, ale larvy pak tahaji za kratsi konec.
Aspon tak jsem ten mechanismus pochopil.
SkReT
Ahá, já mluvim o tom kdy se parazité dostanou do prostředního prostoru skrze odvětrávací mřížku. Myslíte že se dovnitř dostane škvor přes tu klapku? Pak jedine online kamera s přísvitem. UV přísvitem?
Sysop
Zrovna skvor je myslim rekordman mezi ceskym hmyzem co do sily v pomeru k jeho hmotnosti. Klapka pro nej neni zadna prekazka, pokud ji uzvedne cmelak.
S tim UV bych byl opatrny, protoze cmelak sice blbe vidi cervenou, ale fialovou vidi perfektne a tedy UV muze jeste videt taky. Mohlo by to vadit.
Ta myslenka s husim krkem je dobra, pokud ten krk konci v meziprostoru a pro dosazeni hnizda musi cmelda popoletnout. Tim se eliminuje veskery lezouci hmyz, ale uz nevim, jestli poletavy predator je spokojeny, kdyz se dostane do meziprostoru a nebo jestli bude usilovat o samotne hnizdo. Obalec asi ne. Pacmelaka toto nezastavi, pokud tedy je schopen poletovat v uplne tme. Stejne tak nevim, jestli cmelak uvnitr hnizda uz jen leze, nebo je schopen si popoletnout. Od toho se odviji cely mechanismus toho vnitrniho prostoru. Ja tohle vyzkousene nemam.
Všechno jsem viděl. Zejména to s tou klapkou je přesné. Přitroublí čmeláci lítají kolem a na pátý šestý pokus je konečně napadne plast odstrčit a vlézt dovnitř.
Ta budka z VŠB tak zhruba odpovídá té úplně první boudě, co jsem udělal předloni a je low tech. Ta úplně první je značně overengineered.
zrg1
S dovolenim tu hodim reakci na Skreta. Co se tyce pasti na skudce, nic neni tak samospasne, jak to vypada.
Strinnym uskalim pasti je, ze i chyceny zavijec muze stihnou naklast vajicka, ze kterych se tak jako tak vyvinou miniaturni a velmi agilni housenky, ktere mohou prolezt az ke cmelakum. Jinymi slovy, past nemuzete dokonale utesnit, jinak by nesirila pach a pokud tam mate pouze sitka, muze tim zavijeci housenka prolezt. Asi nejlepsi obrana co jsem videl je na cmelaci.cz, tj vyvest trubku kolmo nahoru. http://files.cmelaci.cz/system_preview_detail_200000145-a5114a608c/003%20%282%29%20m.jpg
To o těch housenkách zatím není potvrzené. Co použít paropropustnou folii, zas tak miniaturní být nemůžou.
Sysop
Jojo, neco jako kontaktni stresni folie, ci geotextilie, nebo podobnej netkanej material by mohl udelat ten job.
JASAN
Ostružiny vůbec vypadají docela lákavě, ale jsou tak aromatické že se nedají samotné moc žrát ve velkém, možná tak do směsi ovoce přidat pro barvu ale hodně opatrně.
Sysop
Zalezi na druhu. Mam na zahrade zahradni ostruziny, ktere jsem kdysi s velkou skepsi koupil v Bauhausu, asi sest sazenic. Plodu je jak nasrano, jsou velke cca 4 cm, sladke jako blazen a musim sklizet bud brzo rano, nebo vecer, jinak mne k nim vosy nepusti. Po peti letech mi kompletne polezly plot vysky 220 cm v siri cca patnact metru. A mnozi se neskutecne dal, podlezly mi xousedovi i pod plotni podezdivkovou deskou, ktera je 30 cm utopena v zemi. Soused byl nejprve happy, ze je ma zadara, ted uz mu nekolikametrove slahouny lezou po strese garaze.
JASAN
Nám tady rostou divoké. Paní z nich nadělala tuhle marmeládu – jednodruhovou. Smrdí jako nějaký mycí prostředek s umělou příchutí. Já to prostě nepolknu. Možná že u zahradních to bude trochu lepší ale mám takový pocit že u všech těchto plodů platí že čím je jich méně a hůř se sbírají tak jsou lepší – viz. například lesní borůvky. Jinak ostružinám taky svědčí studené klima, kdysi jsem oždiboval v katalánsku ostružiny kolem vinice a to se opravdu nedá polknout, něco podobného jako když jsem si kousek odcamcaď utrhl ze stromu jablko.
Sysop
Moje zena je jihoceska vyrostla v lese a dneska dava prednost boruvkam zahradnim, nez tem z lesa. Je to o vyberu odrudy. Nektere jsou bez chuti a zapachu a jine jsou vyrazne lepsi, nez ty lesni.
S ostruzinami je to stejne. Problem ostruziny hlavne, na rozdil treba od malin, je prave v tom, ze se musi sklizet, az tecou. Jinak jsou hnusny.
V Katalansku jsem jako dobrej zvyk videl prirodni ploty okolo vinic a pomerancovych haju. Kaktusy s ostny jako krava a ostruziny pres to.
JASAN
To je dobrý plot. Ono tam na tom jihu píchá vlastně úplně všechno. Zkoušel jsem se třeba jen tak projít vedle silnice borovým lesem a ani náhodou. České trnky oproti těm krvežíznivým jižním křovinám doslova vyzývají k procházce.
shane
Kaktusovy ploty jsem videl v Tunisku. Dobry bylo, ze na tom rostly ty jedly kaktusovy plody. Opuncie ci co.
V Tunisku jo? Hmmm. Přemejšlel sem kde by se dalo pár pádel sehnat, ideálně teda šlechtěný odrůdy co nemaj tolik trnů a přežijí v mrazu. Mexiko na to má ban, že nějaký vochrány a tydle píčoviny.
shane
Jo, tam. jak moc je to tam šlechtěný teda netušim, ale plody byly docela velký. co si tak pamatuju tak asi jak to co se u nás prodává na krámě.
Blázen! Šílenec! Zkuste si to proboha ze semene vypěstovat, dyž sem si čet ten návod, málem mě vomejvali :D
Jestli máte pádla a nemá to nějak moc ostnů (resp. jdou po spaření dobře dolů), měl bych zájem. Vono to je vůbec dobře spasitelný celý, v domovině z toho dělaj i marmelády, práše, vaří se to jak fazolky…
ClitoLynx
jde to úplně v pohodě, na koleji sem měl jeden čas spoustu květináčků s čerstvejma semenáčkama u okna pod silnou žárovkou a byly OK:) dovolil bych si doporučit namíchat hodně chudou směs, v podstatě písek, přesát od kamínků a zároveň od prachu, propláchnout a do toho trošku…kurva, to je let, už nevím čeho, koupil bych asi substrát pro kaktusy, taky prosál od hrubých částí a smíchal půl na půl s pískem. nasypal do květináčků, podmokem nechal nasát a pak odkapat, rozhodně nedávat podmisku. do toho položit semínka a pocukrovat tak 0,5 cm propláchlýho písku bez prachu. přikrejt igelitem a dát na světlo ale ne na přímý sluníčko, kontrolovat a jak vyleze první sundat igelit, přendat na sluníčko, překrejt netkankou aspoň na pár dní než si zvyknou, pak už i čerstvý semenáčky vydrží přímý slunce, ale zezačátku ne celodenní úpal.
ficus indica u nás podle mně nemá šanci vydržet zimu, některé jiné druhy to dají, viděl sem i měl sem, akorát jen tak na záhoně těžko, spíš vyvýšenej záhon s propustnou půdou a dobrou drenáží, hodila by se stříška na zimu, musí být v chladném období v suchu. a že by se dalo uvažovat o pozření něčeho z nich…plody nějaký budou, možní i hafo, ale je to samej trn a glochidie, chuťově asi humus a trhat z nich články a jíst…uvidíte sám, jak se vám do toho bude chtít, když uvážíte, jak rychle to tu roste:)
lola
já si přivezla pár pidipádel z maroka a plody moc poživatelné nejsou. pěstuju je hlavně kvůli semenům a občas zpracuju i květy, džemovat ani spařit ostny jsem nezkoušela :-)
je fakt, že ze semenáčku by se rozjížděly asi dýl, ale postup od ClitoLynxe mi připadá hodně použitelný… substrát taky odpovídá – použila jsem promytý říční písek jako základ.
btw ten side effect ochranného živého plotu je potěšitelný…
Dragonscale
Dovolil bych si doporučit knihu Lovec kaktusů, autorem je Karel Crkal, hezké čtení.
Eurouvedomely Mestapak
Té přistávací ploše se říká „leták“, včelaři tuhle technologii používají asi už co je svět světem. Myslím si, že spousta včelařských postupů bude crosskomatibilní i se čmelákama. Sám včelař nejsem, něco jsem ale pasivně od včelařů pochytil a mám slabost pro společenský hmyz :-)
Čmeláčí královna se asi na klapku naučí, protože jediná je stavěná na to hledat a založit roj. U včel, když se vylíhnou nové dělnice, tak pak oblétávají úl a zapamatovávají si jak úl a jeho okolí vypadá, návrat domů sledováním feromonů je sekundární řešení (Proto mají včelaři úly různobarevně natřené, aby se včelám nepletly, když stojí jeden vedle druhého. Prý jim hodně pomáhá nakreslit nějaké kotrastní symboly na úl.). Stejným způsobem se naučí i na tu klapku.
Už to bude asi rok, jsem v receptáři vyděl návod na stavbu budky pro čmeláky, nedaří se mi to najít, tak zkusím popsat, co si pamatuji:
nedávali tam trubku ale elektrikářský husí krk, vzpomínám si, že celkem dlouhý kus, snad jednou dokola po vnitřním obvodu budky. Vystlávali je nějakou plyší, nějaké takové textilní chlupy tam cpali. A protože čmeláci kolonizují opuštěné myší díry, tak tam přidali i myší chlupy, aby to královně správně smrdělo (nedělám si srandu, myší chlupy tam vážně přimíchávali) .
Jinak s koncem sezóny končí i čmeláčí roj. Královně postupem času slábne feromon který udržuje dělnice neplodné. Čmeláci se začnou rvát o dominanci a zabíjet, první to odnese královna, kterou zabijí nebo vyženou z hnízda, to je nastejno. Asi tam vznikne falešná královna (trubčice) z nejdominantnější dělnice, která bude snášet neoplozená vajíčka ze kterých by se vylíhli trubci, kdyby ovšem na to bylo dost času. Další sezóny se dožijí jen nově vyrojené královny, které opustili hnízdo ještě před začátkem čmeláčí apokalypsy. Chudáci němci :-)
Eurouvedomely Mestapak
To jsem se vyjádřil poněkud dřevitě: Chlupy dali do budky, ne husího krku.
Zajímalo by mě, jak získal ty myší chlupy. To oškubal myš?
SkReT
Dost lidí doma pěstuje potkany. Co si pamatuju tak trochu chomáčku v pelíšku měl vždycky. Nebo když se mu dával nějaký roztrhaný hadry tak měl srst zapíchanou v té hadře, takže když jsem mu čistil „domeček“ tak tam byla srst zapíchané v té hadře. Otázka je jestli by posloužil křeček stejně dobře? Nebo někoho s andulkama, v takovým zverimexu toho musí mít „tuny“, ale nevím jak se na mě bude paní tvářit, že chci peří z klecí ptáků :D
Sysop
Mys bych chytil do pasti a pak sklidil.
Fialovy Krokodyl
Nejvíce se mi tedy osvědčilo, bez těch všech technologických fíčur co jsou zde popsány, aby na zahradě byly semotamo květiny, které kvetou hodně brzy zjara. Krokusy, sněženky, talovíny, petrklíče, koniklece, brzy kvetoucí slivoně, nebo třeba jíva. Protože čmeláčice se usadí tam, kam jí kytičky přilákají. Takže myší chlupy jsou jistě vychytávka, ale pokud bude od konce února do půlky dubna něco v zahradě kvést tak se čmleláci usadí někde poblíž a v létě to opylí. Pokud má někdo na zahradě chvojky a každý rok sází kytky koupené v zahradnictví až zem rozmrzne, tak pak musí cvičit s bedýnkou a chlupy. To jsou paradoxy.
Hnízd bude okolo víc, což je nejlepší ochrana proti parazitům. Sice nebudete vědět kde a nebudete mít vytuněnou budku na stromě, ale jde o opylení, ne?
Boj proti parazitům a škůdcům vždy nastává hlavně v umělých monokulturách.
Jinak jsem si vždy myslel, že geekové jsou spíš na technologii a ono vida, jsou i hmyzí geekové.
Eurouvedomely Mestapak
Tak to nevím, asi z terárka, jak píše SkReT. Možná by stačilo do úlu dát pár pilin z myší klece. Nebo by to možná šlo udělat i obráceně, tu bavlnu, nebo co se strká dovnitř, na pár dní šoupnout myším do klece aby to tam nasmrádlo a pak to zase zkonfiskovat a konečně dát do toho úlu.
CzechDave
To s tím husím krkem a vůbec všechno důležité kolem čmeláků je tady: http://www.cmelaci.cz/
Tady jsem se hodně inspiroval a pokud se do čmelína kdy pustím, na cmelaci.cz budu čerpat hodně informací :).
SkReT
Koukám že tento víkend bude každej stavět čmelíny, česko bude čmelínová velmoc! Tak ať se daří. Ještě tady mám v plánu netopýří budku. Ta by mohla sanovat ten noční hmyz. Jsem se šel jednou ven v noci a lítal kolem mě batman.
Sysop
Nam chrapou okridleny mysi mezi stropem koupelny a strechou. Byli tam, uz kdyz jsem delal strop v koupelne, takze na vatu nad sadros jsem dal desku extrudaku, at neni nasrano ve vate. Koukal jsem tam po roce a jen par hoven, takze jich tam nastesti nelita az tak moc. Ale pamatuju se, ze kdyz se ta koupelna dodelavala, tak priletel, sedl na tram a lezl po nem nahoru a ja uplne videl ten starej horror s Kinskym.
shane
Bacha na netopýří hovna. Bejvaj v nich celkem hnusný breberky a moribundy. I ta slavná Kletba faraonů* je údajně z netopýřích tentononc.
*To umírání archeologů na údajný prokletí, ne sračka co tam chytnou turisti.
CzechDave
Skret: Pejry tu máme taky, loni nám jedna menší kolonie nocovala nějakou dobu ve venkovním podhledu převisu střechy. Nadšení jsme z toho moc nebyli, oni ti pejři nadělají docela slušný rambajz, samé pištění a třepotání. Letos ten podhled mám v plánu rekonstruovat, dřevo je tam shnilé na mraky, tak uvidím, co tam najdu.
Jestli se ale k nám pejři budou stahovat víc, tak budka asi bude na místě. Jen zatím nevím, kam ji dát, aby na to moc nepršelo a pejři v ní nebyli moc na ráně. Mám pár vytipovaných míst, tak se pak rozhodnu.
shane
co Nemci. Ale chudak cmelak Aninka.
Sysop
Jestli se z te nasi trubky ve vceline zacne 5x denne ozyvat nejake divne halekani, tak pujdou. Na zahrade se musi makat a ne se flakat po zemi.
zdesu
Doporučuji soustředit se na včelky samotářky. Mají větší produktivitu než domestikované včely a vytvořit pro ně bydlení není žádný problém. Mám jednu neomítnutou zeď (orientovanou na jihovýchod) z děrovaných cihel a na jaře je to hukot když začnou létat.
sinuhet
Super!
Úplně mě to navnadilo chovat čmeláky. Ale to nejdůležitější (pro mě) jsem se ještě nedozvěděl.
Mám fóbii ze včel a vos, nějak mě to hodně pobodalo, když jsem byl malý, a když mi to náhodou vlétne do auta, musím se hodně držet, abych nedostal hysterický záchvat. Takže mě celý život trápí otázka, jestli má čmelák žihadlo, nebo kouše, nebo co vlastně.
Mimochodem od pěti let mě žádná včela nebodla, jak jsem z toho podělaný strachy, zdrhám, co to dá :-D Až před rokem, když se mi kurva jedna schovala pod peřinu. A neumřel jsem, dokonce to ani moc nebolelo. Ještě pár takových, a třeba už přestanu při zaslechnutí bzučení hystericky ječet :-D
Čmelákům zdar. Těším se na čmelín 2019 s automatickým osvětlením, klimatizací, a laserovou turretou proti těm můrám.
Porta
Mně čmelák bodl – usadil se mi v hadru od ředidla, a když jsem si chtěl utřít ruce, tak jsem ji dostal. Bolí to, co si pamatuju, víc jak od včely :-(
shifty
Mě by to taky zajímalo, jednou se mi dostal za tričko a dostal jsem strašnou bombu. Mnohem horší než vosa či včela. Dle google samec nemá žihadlo, ale zase může kousnout. Bolelo to teda kurevsky, ale je to asi velká vyjímka. Něco jak sršáň, toho člověk opravdu jen tak nenasere.
sinuhet
A já myslel, jak trapná ta otázka je :-D
xgandalf
To určitě není. Problém je ale v tom, že ono ve skutečnosti nebolí to píchnutí jako takové, ale jed, který včela (vosa, čmelák, sršáň) zároveň s bodnutím do rány vstříknou. A tady je poměrně problém, protože ač zdrojově relativně podobné, tak na každýho může jiný jed působit jinak (tj. říct, že od čmeláka to bolí víc, je silně individuální, protože to má každej jinak a každej může mít jinou odolnost vůči jedům).
V čem se asi většina lidí, kteří to zažili, shodnou, je fakt, že největší prga je od sršáně (a tam to paradoxně není oním jedem, resp. jeho koncentrací, ale jeho velikostí a objemem). Druhej paradox – narozdíl od včely, která je schopná bodnout fakticky bezdůvodně, tak sršáně už musíte hodně nasrat, nebo ohrozit..:-))
mjfox
Taky záleží na tom, kam to dostanete. Jednou mě bodla vosa do dlaně pod malíček, tzn. v místě, kde je kůže poměrně tvrdá. Nebylo to zdaleka tak bolestivý jako když mě bodla z vnitřní strany bicepsu, tam je naopak dost jemná kůže.
(Taky jsem šláp na koupališti na včelu a to pálilo dost, páč to bylo do tý jemnější části chodidla; ale v první chvíli mi ani nedošlo, že jsem dostal žihadlo a pak došlo podruhý, že tam zůstal jedovej váček, abych si to víc užil, takže jsem to rychle seškrábnul.)
shane
nevim. Mě bodli dva sršáni do ruky v rozmezí tak vteřiny a výsledek celkem v pohodě. Trochu otok, ale nic dramatickýho. Do večera to splasklo a ani to moc nebolelo. Včela mi přišla horší, ale těžko soudit, po tý době. Asi to má každej fakt individuální.
Sysop
Je to hodne ovlivneno prostredim, ze ktereho bodavy hmyz sbira matrijal na ten jedovy elixir. Nejlepsi pry byvaly za minuleho totace pole s pesticidy, to bejval matros.
mjfox
Tak ty účinky nejsou vždycky stejné. Kdysi dávno mě na táboře bodla vosa vzadu pod koleno a ta noha mi dokonce trochu ztuhla (koleno se hůř ohýbalo). Když mě bodla nedávno do dlaně, jen to trochu pálilo a když do toho bicepsu, nejdřív to pálilo a pak několik dní svědilo.
Taky můžeš mít různou citlivost na různé jedy. A ten včelí jed se tam dostane ve větším množství, navíc žihadlo zůstane v ráně i s pulzujícím zbytkem včely a tak se jed pumpuje dál.
strasidlo
S včelím bodnutím je to především o rychlosti vyjmutí žihadla z rány. Čím dříve, tím méně se toho dostane do oběhu. Prostě honem ven, jinak to tam dotéká pomalu samo dál. Vosa v pohodě. Vpich, vstřik a šup pryč. Sršně nevím, toho jsem ještě netestoval, tedy nenasral. Ale má můj respekt.
Včela co vím také neutočí bezdůvodně. Připleteš se do letové zóny k úlu, dostaneš ji. Sáhneš na zásoby, tak tu máš čerte atd. Můžete si to zkusit, ale chce to fakt zůstat v klidu. Přiletí včela nebo vosa. Sedne si na vás a prochází se, zkoumá. Pokud se nehnete a neohrozíte ji, do minuty to zvedne a mizí, aniž by cokoli protiprávně spáchala. Ale je to náročné na psychiku :-). Vyděržaj pioněr. Sršně taky nedám. Mizím preventivně :-).
A včelaři za sezónu jich dostanou tolik, že to v podstatě už ani nevnímají. Vlastně se na to těší. Pacienti. :-)
sinuhet
Dostal jsem v životě asi tak 31 žihadel. Z toho 30 najednou, když jsem chodil do školky, a od té doby se jich bojím jak čert kříže. A musím uznat, že fakt zbytečně nebodají. Vosy, včely, sršni, nejsou to úplně idioti, takže jsem žil většinu života bez bodnutí.
Když mi vletí vosa pod peřinu a ustele si pod mým kolenem, nemůžu se divit, že bodne, když koleno pokrčím :)
A když už jsem u toho, jednu dobu jsem spal v noční košili (hezky to větrá). A na jedné chalupě jsem se probudil s myší v rozkroku. To je panečku děs. Myš naštěstí prostor dobrovolně opustila, nemám tušení, co bych dělal, kdyby se jí odtamtud nechtělo… než v noční košili je lepší spát nahý :-D
Sysop
To mysi delaji rady. Kupodivu v posteli se cloveka az tak neboji. Na chalupe mi mysl vlezla do postele predloni. A kdyz potomkovi byly dva roky, mastili jsme vecer na posteli jakousi rodinnou hru a dite povida „myska“ a ja na to „hovno, to je auticko“, „nene, myska“ a koukam, na prkne na posteli si hovi mys a pucuje kozich. Odesel jsem, zasel pro zavarovacku, mys se do nicelkem bez problemu nechala chytit a odesel jsem ji vyhodit ven.
A pak jsou zase situace, kdy mi ve sklepe zdrhaji pred ocima a dva tydny trva, nez nejaka vymekne a konecne se chyti do jedne z deseti pasticek. A to davam chleba s Magi, vyzkousenou nastrahu.
Goro
Jednou jsem na koupališti koupil 2 kelímky s kofolou a šel zpátky k ručníku. Přiletěla buď včela, nebo vosa a sedla si mi na rty (té kofoly jsem se předtím napil). Ruce plné, tak jsem ji nemohl odehnat když přilétala a jak si sedla, asi bych to už neriskoval. Hodně nervózně jsem stál a čekal, ona se zatím nerušeně promenádovala přímo po rtech. Říkal jsem si, že odehnat ji jazykem taky asi nebude to nejlepší :D Asi za minutu odletěla a já byl v té chvíli nejšťastnější parchant na koupališti :D
Sysop
TO je ta vyhoda koupaku, ze clovek hned strci prdel i s plavkama do vody a nic se nepozna…
Sysop
Cmelaci delnice samozrejme zihadlo ma, kralovna ho ma modifikovane na kladelko. Cmelaci trubec zihadlo nema. Vsichni cmelaci uprednostnuji kusadla pred zihadlem a zihadlo nema zpetny hacek, ergo je jako u vos, nebo srsni.
Na rozdil od srsne ma cmelak jedu vice, ale zase neobsahuje takovy koktejl chemikalii, takze mene boli. Je to neco mezi vosou a srsni.
Zatimco vosa boda i pro potechu, srsen boda prakticky jen pri napadeni hnizda, nebo strachu o zivot. Cmelak bodne jen pri strachu o zivot (napriklad oblibene detske uloveni do ruky a poslouchani, ‚jak tam bzuci‘).
Vcela je vice hloupa, ta bodne nekdy i pred bourkou, nebo pokud je clovek zpoceny (vnima to jako signal agrese) a nebo, kdyz se treba zamota do vlasu na hlave.
zrusavpt
Srsni sice vypadaji hrozive, ale udajne to jsou celkem dobry sousedi a fakt je zapotrebi je hooodne nasrat, aby se branili.
Cmelak me jednou napadl a bolelo to fakt dost, vosa byla proti tomu celkem prijemna :) Nastesti nejsem alergickej, takze me vosa spis nabudi.
Sysop
Ja srsne beru na ruku, kdyz je vyhazuju z baraku. Jeste jsem takto zihadlo nedostal. Zato u vosy staci, ze ji clovek odezene z limonady. Loni jsem vypadal jako babka z pohadky o trech pradlenach, protoze jsem dostal zihadlo od vosy rovnou do pysku a to jen proto, ze jsem se prisel podivat k bramboram, kde obcas vosy letaji lovit larvy mandelinek. Pritom hnizdo tam nebylo a ja od tech brambor byl asi dva metry. Vylozene jsem ji videl vzletnout a rovnou na me.
Srsne nemaji rady, kdyz jim nekdo zavazi pred vletovym otvorem do hnizda. Bezpecna vzdalenost je tak cca metr, jak je to min, vyleze srsen a kouka, co bude. Obvykle dava stejne signaly, jako cmelak, cili zacne zvedat predni nohy. Jakmile takto dablhajluje, je lepsi odejit.
Jack Daniels
A nejlepší je si ten pysk máčet v octě. To pak člověk nejenom vypadá jak klaun, ale ještě má sežranou hubu. Moc silná kyselina to není, ale na ret to v klidu stačí. Vlastní zkušenost. Paradoxně to na držku moc nebolelo. Za to když jsem ji chytnul do zápěstí jsem, jel na injekci, protože to po 3 dnech bylo pořád oteklý a tepalo v tom. Včelka probuzená po zimně, hezky uleželá, paráda :)
shifty
Na bodanec je nejlepší syrová cibule. Nebo je super tahle mast, i třeba na lehčí popáleniny, rty, afty a vůbec. Máme to doma odzkoušené a naprostá spokojenost – Lucas papaw ointment. Ale jedině aliexpress nebo amazon myslím. Je to od přítulkyně kamarádky co žije 4 roky v australii, přivezla nám to když se poprvý vracela do čr.
Vosí bodnutí: přijde mi to čím dál horší; mívaj totiž na žihadle po těle různej sajrajt z hnijícího ovoce nebo masa a to se dostane do rány může udělat delší zánět; mám takhle na ruce jizvu z bodnutí, co se kdysi hojilo asi měsíc. A jedna svině mi vletěla z trávy do kraťasů a když jsem se kekl a plácnul, stihla bodnout dvakrát, to bylo docela nepříjemně cejtit. Víc agresivní jsou prý ty zemní vosy, a omylem jim kopnout nebo dupat do vchodové díry může být nemilé, proto se doporučují ty zemní hnízda likvidovat. Vosy fakt nemusím – bodaj i při nárazu na kole atd.
Kdo nemá rád vosy nebo je na ně alergický, tak ať v pozdějším létě nejezdí do Jinolic k rybníkům, protože tam se všude na stolech a kolem košů odehrává vosí apokalypsa.
CzechDave
Sršně tu máme taky každý rok (mívají hnízda opodál přes cestu v lese) a jsou úplně v pohodě. Občas se nějaký přiletí podívat k nám domů, chvíli poletuje, pak se zamotá do záclony, ze které ho musíme vymotat a zase odletí. To vosy jsou jinší prevíti, ale těch tu moc není, protože je jednak vychytají ty sršně a jednak tu široko daleko nemáme nic, co by je lákalo, jako ovocné stromy nebo kvasící sladkosti. Kdysi dávno si jedna sršeň dřepla na horní okraj mého monitoru, vyklopila se hlavou dolů k obrazovce a čučela, co se na ní děje. Dokonce reagovala na myš na obrazovce, když jsem s tou šipečkou zkusmo začal jezdit těsně pod sršněm. Řekl bych, že inteligencí jsou sršně o světelné roky dál než vosy nebo včely.
xgandalf
To bych se tedy trochu hádal.
Vosy jsou agresivní poměrně málo, pokud je člověk nechá na pokoji, tak ony nechají na pokoji jeho.
Tam je to podle mého do jisté míry optický klam, protože vos v určitých obdobích je podstatně víc, než včel a holt člověk občas dostane pigáro, když vosu někde přimáčkne, nebo když někdo začne máchat rukama, jako větrníkem v naději, že ji odežene. Pravda, když člověk narazí při kopání krumpáčem na vosí hnízdo, tak je o srandu postaráno..:-)
Na druhou stranu včela klidně bodne bezdůvodně, stačí, když má „blbou náladu“..:-)) Většinou je to ale u starších včel, které už to mají spočítané, mladušky tohle dělají jenom zřídka.
Sysop
Jojo, vcela je naladova, nebo hloupa, vsak jsem to psal. Vosa byva drza, ale take zalezi na druhu. Treba takove kutilky si vetsinou cloveka nevsimaji.
Soused mel nateklou hubu loni, to sel v noci na posed, kde dlouho nebyl a kterej si ale pres den nezkontroloval. Jak tam vlezl, tak trefil flintou srsni hnizdo v rohu. Srsne nemely absolutne pochopeni pro krasny automat ve Springosi a orechovem dreve. Na to, ze sousedovi tahne na 55 a ma slusnou nadvahu, tak rikal, ze dole byl driv, nez hasic po tyci.
Karelpipa
Musim souhlasit. Jednu jsem mel na prstu asi 2 minuty, potom ji napadlo ochutnat na čem sedí a tak mě kousla (nebodla), docela to píchlo, ale netrvalo to dyl nez par desitek vterin.
Další mi zas ujedla z talíře kuřecí prso. Normálně si na něj sedla, odřízla si docela pořadnej kus masa a spokojeně (ztežka) odletěla :)
Karelpipa
Oprava:
Jednou jsem mel (VOSU) na prstu asi 2 minuty….
Sysop
Zena si kdysi v Bauhausu koupila rakosovou rohoz a polozila ji na zahrade na sklenik, aby stinil v hicech. Po nejake dobe mi rekla, ze jsou v tom lochny a ze kurva jak ze je to mozny, ze si toho asi nevsimla, kdyz to kupovala. Cucel jsem na to z blizka, nechapal. Dira jako vicko od piva a po nejake vzdalenosti zase dalsi. Ne uplne stejne, zato pekne kruhove. No… a behem te vizualni analyzy priletela vosa, sedla doprostred te diry, z kraje ukousla kousek toho rakosu, pak to vzala k bazenu, tam to zrejme namocila a odletela nekam do prdele. Za chvili tam byla zas, nebo to byla jina, nevim. Takze dekonstrukci naseho stinitka jsme prispeli k bytove vystavbe vos v okoli naseho domu.
Wildcat
Moj problem s osami je ten ze im je uplne jedno ze odkial sa berie bielkovinova strava ktorou krmia larvy. A tak lezu cloveku do taniera. Ktorysi rok sme sa vonku na decku ani nemohli najest. Tak som im, aj ked velmi nerad, zlikvidoval hniezda.
Jo a este velmi spolahlivy sposob ako sa nechat bodnut je chciet osu (vcelu, cmeliaka) zachranit pred utopenim volnou rukou.
misaka
Jsem rád za tuhle diskuzi. Je na ní vidět, že v ČSSR nejvíc bolí sršáň (když se nasere), vosa (útočí svině bez důvodu), včela (bolí a je jí všude habakuk, čili % asi vyhrává).
Z hadů zmije (úmrtí se již takřka nevyskytují).
Jsme vlastně super dvě země. Bez jedovatých, lidožravých a podobných potvor. A i na to málo, co máme, jsme si museli vymyslet alergie, aby to bylo fakt nebezpečné.
Analogicky jsme na tom i právně a politicky. Dnes a denně tady probíhají bitvy mezi rusožrouty, antirusy, cajty, normálními řidiči atd. Ale vlastně jsme na tom dobře. Zbraňový zákon máme jeden z nejlepších v EU, ruský šváb tady zatím má jakous takous morální rezistenci těch, co ho pamatují, čili stále dobré procento, zas tak amíkům do řiti nelezem. Zůstávají problémy typu počtu cajtů (nejvíc ever), jejich buzerace, soudy atd. Ale ani zatím (kromě silniční fašistické buzerace) ani tam nevidím, že by nás to úplně do držky bilo, resp. pořád je tady escape v podobě účinné obrany. Ceny a příjmy MY vs. ceny a příjmy Západ – OK, tu to ještě svědí. Ale…uprchlíky, mešity, teroristické útoky z náboženských důvodů – spočítejte je. Co by za to jinde dali. BTW, rodičovská dovolená, placená, zkuste si to porovnat se zahraničím. Výše plateb zdravotního pojištění, to samé. Neříkám, že to je něčí zásluha či vina, to je stav. Už to tu zaznělo, v kotlině platí nějaký stav totální historické rezistence, čert ví, zda to je dobře či ne.
Diskuze, jestli ten med, co kupuji, je med a ne cukrová sračka, jestli bolí víc vosa či sršáň oproti černé mambě…krásný problém….A už ten pocit mi nevadí.
Wildcat
No, pri mne sa tak trocha mylite. Kotlinu(y) som opustil pred 17 rokmi…takze nejake jedovate hady tu mame (vsetko pribuzni strkaca), hmys tu prilis jedovaty nie je. Ale mame mackov a macicky co nebezpecne mozu byt…prijmy ako na zapade (no ano, je tu zapad), mesity mame, teroristicke utoky nie, rodicovska dovolenka je na hovno a zdravotne poistenie platime minimalne (platisa sa jednorazovo pri podani danoveho priznania). Ale zdravotnictvo je na hovno tiez.
misaka
No tak to se zas tak nemýlím…kolik platíte za plombu, např.?
Nevím, jestli si to zas tak pamatuji, ale Wildcat rovná se Kanada? Nu, tak tam zas tolik jedovatých příšer nebude….co zbraně? Co imigrantské zákony? Už tři moji bývalí sousedi mají javorový list na pasu, určující, světe div se, byla diskriminace v zemi původu…učňák, bytovka, zero snaha…Kanada….
Wildcat
Zubarske vykony su kompletne vynate zo zdravotneho poistenia. Plomba by mohla byt okolo 250 CAD. Ale presnu sumu si nepamatam, nakolko som za ziadnu priamo neplatil uz velmi davno (benefity). Za co som ale priamo platil bol implantat – suma sumarum 2650 CAD.
Wilcat = Kanada. Jedovatych priser vela nie je, pocet zbrani medzi ludmi sa odhaduje medzi 2.5 az 22 mil (nikto nevie presne). Su prevazne dlhe, hlaven musi mat urcitu dlzku, kapacita zasobnika je obmedzena na 7 nabojov. Nosit sa nesmie.
Imigracne zakony su plne dier ktore su schopne vyuzit imigracni pravnici. Tak tu mame ciganov z CR co ziadali o azyl lebo ich buzerovali bieli a poznam aj bieleho cecha cu dostal azyl lebo ho buzerovali cigani. Aj ked oproti Al Khadrovcom je to cele hovno…
Zas na druhej strane, system obcas aj funguje. Pamatam si pripad ked zamietli ziadost nejakej zenskej z Rwandy co tvrdila ze bola obet mucenia, etc. No a ukazalo sa ze je pravdepodobne ze bola skor medzi mucitelmi. Ono aj tych Trudeauovych 25k utecencov nebolo dovezenych len tak jednoducho. Boli procesovani v uteceneckych taboroch v Jordansku. A co Vam moze zniet najneuveritelnejsie, mnohi z nich pracuju.
trx2010
Koupil bych čmeláčí med, pokud vám nějaký ještě zbyl.
shifty
Super článek, pobavilo a asi i dost navnadilo si o tématu leccos najít. DF ve formě, že by to bylo tím, že konečně vylezlo sluníčko a oteplilo se? Já sem byl doteď taky tak nějak v hibernaci. Tak čmelákům zdar.
PS: pokud nechcete z ostružin víno, myslím, že by z toho měla být výborná zmrzlina…
Jsa mírně dekompenzovaný paranoik, domnívám se, že DF na základě těch povzdechů ohledně článků a jejich témat prostě vytrollil publikum a vypustil takový testovací balónek, o čem všem jsou tady lidi ochotní diskutovat. Mě vždycky fascinovalo, že se tady najdou specialisté snad úplně na všechno, kteří se mimo svůj hlavní obor dokonale orientují i ve zcela odlišných disciplínách. Tak čmeláci se ujali. Stay tuned – příště to bude analýza sexuálního života houbomilky česnekové.
Btw: víno se dělá jen z vína. Z ostružin tak leda ostružíno.
shifty
Ani bych neřekl. Mám za to, že věci okolo včel tu DF a nejenom on už řešil kdysi, hodně dávno. A i kdyby, tak mě to přimělo si o tom něco nastudovat a rozhodně je to pro mě oáza klidu a pohody, kam nikdo (kromě pár známých retardů bez společenského či sexuálního života) nesere do diskuze politiku a řeší se něco, co je pro mě zajímavé – něco se dovím. Něco jiného, než obvyklý kolorit v jiných dikuzích. Že z ostružin nelze udělat víno vím, troufnu si říct, že i o vínu něco vím, ale prostě jsem to tak jen nazval. A vůbec tímhle příspěvkem jsi mi spíš připomněl podoteka, nebo jak se ten „rejpal“ jmenoval :-) nic ve zlém …
sinuhet
DF chová čmeláky z praktických důvodů. Jednak vojenské využití, no a taky se z toho určitě zvládne vyrobit nový ekoakcelerátor do automobilů. Jak DF natíral ten čmelín naftou, je otázka času, kdy (i s tou vstupní trubkou) jej někdo zkusí použít místo DPF. Ti čmeláci mají dost jemné chmýří, jako celek se to umí samo regenerovat, a je to zcela ekofriendly.
Sysop
S tim vojenskym vyuzitim nevim nevim, cmeldove maji pomerne francouzskou naturu.
shifty
Proč mají Francouzské vojenské automobily velká zpětná zrcátka?
Aby mohli řidiči dobře sledovat situaci na bojišti.
Sysop
To jsou ta auta, co maji jeden kvalt vpred, zato pet vzad, ze?
shifty
Ne, to je ten druhej typ :)
Cerny Mor
shifty: citát George Pattona: “ „Raději bych měl německou divizi před sebou než francouzskou za zády.“
Ale já bych dnes Francouze nepodceňoval; myslím, že proti takové AČR budou kvalitou někde úplně jinde. A Cizinecká legie, s těma nebude žádná sranda. Když před pár lety v Mali začali teroristé dělat bordel, tak tam Francouzi vlítli a za pár dní byl klid; žádné zbytečné váhání a přemýšlení. 4000 vojáků plus stíhačky, vrtulníky, satelity, a byl klid. Neustále 20.000 vojákl v zahraničí – 10.000 v misích, 10.000 na základnách. Nedivím se, že teroristy dost serou.
Sysop
V budoucnu je mozne, ze v Evrope budou nejvetsi armady turecka, francouzska a ruska. Zbytek nebude stat za psi stek.
shane
Spatna neni ani nemecka a britska bejvala vynikajici, jedna z mala s bojovejma zkusenostma. Jenze Britove tu svoji dost systematicky decimujou skrtama. Royal Navy uz je vylozene pro smich, ma pomalu vic admiralu jak lodi :-( U zeme ktera 200 let vladla morim je to dvojnasob smutny. Dnes by uz Argentince u Falkland neporazili (tehdejsi Argentince. Dnesni Argentina je vojensky v prdeli hur jak Britanie)
Sysop
Nemci maji problem s technikou. Porad to opravuji, investice male, bida. Nevim proc, jestli si Amici hlidaji, aby Nemcum moc nenarostl hrebinek? Cert vi.
Schmouddle
Nezapomeňte na Poláky. Ti valí solidně.
shane
tak ono mimo druhou svetovou valku se Francouzi po vojensky strance nemaj moc za co stydet. Ne ze by kor moc vyhravali, ale obvykle bojovali tvrde a statecne.
Ta nestastna druha svetova valka je pak primej dusledek ty prvni, za ktery meli Francouzsti vojaci priserny ztraty a straslivy podminky.
Nedivim se jim, ze uz tu hruzu nechteli znova zazit.
Sysop
No ten vandr na vychod, co organizoval jeden Korsican, zacal pomerne euforicky se slusnou ucasti, ale zpatky se vratilo uz jen par pametniku, co jsem cetl.
shane
vetsina Grande Armee nebyli Francouzi, ale mnohonarodnostni sbor. Hodne Polaci. Byl tam mj. i Rakouskej sbor pod vedenim generala Schwarzenberga. Ten ale ustoupil v poradku a bez velkych ztrat.
V kontextu celkoveho pocty padlych bylo Ruske tazeni spis epizoda. Za tech 20 let valek meli frantici snad kolem milionu padlych. Ona to byla regulerni Svetova valka, krome Australie se valcilo vsude, v Africe, Asii, Americe, na oceanech…
Ale Francouzi bojovali dobre a statecne, i kdyz to nakonec projeli.
shane
jinak ono se jich vratilo relativne dost, par desitek tisic. Ovsem z pul mega.
Nejvetsi debakl byla asi 1. Anglo-Afghanska valka. Z padesatitisicove Army of Indus se vratil pouze dr. Bryden.
Sysop
Mam kamarada, jednoho Slovaka, byl par let v Africe ve francouzske legii, v devadesatkach. Co si vydelal, nechal sice v parizskych bordelech, ale jinak rikal, ze zadna prdel s nima nebyla. Svoji praci umeli Frantici dobre.
Jo, zrovna tohle je jedno z mala pekne zpracovanejch hesel na cesky wiki.
Jinak to snizovani stavu na ceste tam je dilem Bitva u Borodina (Boney vyhral, byt na ztraty spis plichta) a dilem dislokace zajistovacich jednotek co mely zabezpecovat tyl.
Vojensky spis vyhravali Francouzi, ale Rusum se povedly dva klicovy tahy – spalili Moskvu cimz Boneyho pripravili o zimni kvartyr a prinutili k ustupu a pak to, ze ho donutili ustupovat po stejny trase, ktera uz byla vyplundrovana a vyzrana, takze je kosil hlad. No a zima a nedostatek zimni vystroje (nazdar Adolfe :-) )
Sysop
S tou klendrou byly problemy odjakziva. Tusim Hanibal mel taky brutalni ztraty v Col de la Traversette i se slonama. Ja nevim, proc ti jizani nebyli schopni se poucit a vzit vic outdoorovyho vercajku.
Sysop
Kluci v armade tvrdi, ze kde v soucasnosti Frantici jednoznacne kraluji, jsou MRE. Bohuzel jsou si toho vedomi a francouzske MRE maji vysoky smenny kurz.
Já jsem rejpal – vším, čím jsem byl, byl jsem rád. Ovšem s premisou „lepší čmelák, nežli politika“ nelze nesouhlasit.
Cerny Mor
Víno a ovocné víno: může to být překvapující, nicméně název ovocné víno je v souladu se zvyky a pravidly. Víno má být jen z hroznů révy vinné, ale ovocné (jablečné, ostružinové..) víno skutečně označuje kvašený nápoj z ovoce; koneckonců technologie výroby je stejná jako u révy. Surová štáva – (doslazení) – kvašení – víno.
Zčásti to tak není, protože čmeláčice, čmelíny apod jsou real. Zčásti to tak je, protože jsem doufal, že někdo přijde v diskusi s nějakým hodnotným inputem, který podpoří moje aktivity, proto jsem si také diskusi pročetl. Čmeláčice jsou vzhledem k počasí RFTO a já musím zase nějakou nalákat. Je to celé o know how a motivaci, technika nemá na úspěch vliv.
A to jsem se držel v textu ještě dost zpátky. O některých epizodách z balení čmeláčic jsem pomlčel. Ještě mohu psát o ježkách, kdyby někdo chtěl, jeden mi přezimuje v kotelně.
Sysop
Jezky zachranujeme pravidelne, na podzim trpi na zapaly plic.
Cmelacice jsou vybirave a je to spis o stesti, nez vyslovene o technice. Pokud je budka v cajku a eventualne je tam i troska krmeni, tak se pro to moc vic udelat imho neda. Ja mel uspesnost tak 1:3, asi jako s zenskyma.
SkReT
jak to zachraňuješ? Já se o ně nestarám a oni tady už cca 5 let žijou zavrtaní pod venkovním betonovým schodištěm.
Sysop
Nam se tu stava, ze napodzim se najednou otepli, jezci se proberou a jeste vylezou,jenze jak je studena a mokra trava,tak se nachladi, maji zapal plic, tim padem zacnou ztracet na vaze a pak uz se nezazimuji,protoze nachcipani behaji venku a shaneji zradlo.Jezek pribere na zimu 1/3 sve vahy,nekdy i vic.
Cili vidim venku pobihat malatneho, sipajiciho a psikajiciho jezka,ktery uplne ztraci obranne reflexy.Takze sebrat, serie tri injekci antibiotik a kuryrovat. Pak vykrmit a pokud je jeste rozumny cas, tak dat nekam ven, kde se zahrabe. Pokud nestihacka, tak holt pres zimu kotelna, apod. Predloni jsme ho takto meli v obyvaku, protoze kotelna se predelavala.
Sumavskej zverak ti rekne, ze co zima, to cca 200 nalezenych nachcipanych jezku. Neco si berou lidi domu, neco skonci v jezci ‚farme‘ v Kasperkach, kde se o ne pres zimu staraji a zjara vypousti ven.
SatanOkkY
No ja si pamätám na jedného ježka čo sme našli s dedom na jar v kope dreva na záhrade – bol zazimovaný v kope suchej trávy a lístia. Potom ako sme ho prebrali tak sme ho na chvíľu „odložili“ do starého disku z IFY a zakryli veľkým stavbársky sitom aby neušiel. Keď sme dopratali drevo tak bol disk prázdny a ježko behal na slobode.
Ale iné som chcel – niekde som čítal, že ježkovia majú na sebe dosť veľa bĺch a inej hávede. Nerozliezlo sa Vám to po dome?
sinuhet
Tatínek mi domů nosil pravidelně ježky z hospody. Blechy si z nich skákaly pomalu jako vodotrysk, vytvářelo to takovou mlhu. Jako dítěti mi to přišlo moc fajn :)
Pokud je mi ale známo, je víc druhů blech. Blecha z ježka vás možná pokouše, ale v posteli se vám neusídlí a nerozmnoží. Zato když si přinesete blechu z vlaku, to je bestie, ze které za týden bude hnízdo za gaučem, nastoupí deratizace a rovnou nákup nového gauče… mimochodem proto nedoporučuji jezdit vlakem. Zkuste někomu vysvětlit, že máte doma blechy. To vás ježdění vlakem rychle přejde.
shifty
No vida to jsem ani nevěděl, že v kašperkách maj, to se tam musíme mrknout někdy…tam jezdíme fakt rádi. Rally šumava se jede příhodně tam okolo (v sobotu), takže ideál.
V rámci evoluce se maj nechat bejt, protože jak přežívaj tidleti pitomci co se odzimují, tak se to šíří a je jich stále víc.
shifty
Prosil bych pár epizod o balení čméláčic, děkuji.
Sysop
Pomerne nuda – pozves do kina, kytka, kliny do palice, a tak. U novejsich druhu ukazujes naditou prkenici (starsi), profil na FB (mladsi). Proste standard.
shifty
Já myslel ty šestinohý :D
CzechDave
Na ty zabírá nabídka bejváku. Čím lépe se s barákem trefíte do vkusu té které čmeláčice, tím raději s Vámi zůstane :D.
shifty
Takže to jsou trošku takové zlatokopky koukám, bez pěknýho baráku ani ránu?
Sysop
Dneska mi rikala zena, ze uz videla litat prvni kralovnu. Jsme tady v 800 metrech, ale dneska bylo 20 °C, takze uz to kralovny berou vazne. Cili… uz lovit.
Jo, samozrejme, legalni zpusob je ‚nalakat‘. Jo. Takze at se teda podari ‚nalakat‘ :-)
Sysop
Take jsem prosel touto evoluci. Otevirani klapky jsem resil stykacem a spinacima hodinama, co dum dal. Pohyb tycky na stykaci bohatel stacil na ovladani klapky pres paku. Spotreba hovno nic.
Na zavijece se take da na cmelin instalovat past, takze „smrad“ jde jinudy, nez vletovou trubkou a v pasti je labyrint, nebo lepici paska a to murky zavijece miluji.
Co se kytek pro lakani cmeldu tyce, tak zena na to ma hafo levanduli. Ve meste, kde chce zit kazdy, jde levandule naprosto fpohode. Cmelaci ji miluji a pritahuje je to zdaleka. Pri sklizni levandule pozor, zena to sklizi i se cmelaky, kteri se odmitaji qetu pusit. Takze je potreba to nekde rozprostrit behem suseni a domu nest az vecer.
Drzim palec!
MS
So stykacom velmi pekny napad. Vala sa mi tu asi milion priemyselnych Siemensov z roznych instalacii a na niektorych je aktuacna vzdialenost snad centimeter. Cievka zerie asi 1-2 W. Aj ked si myslim, ze by ten trojfazovy DIN mastodont pri zopnuti tak oklepal cmelin, ze by z toho obyvatelia neboli uplne nadseni.
Sysop
Pokud otevreni klapky je vazano na sepnuti stykace, coz je energeticky mene vyhodna varianta, pak zase cmelaci ziskavaji signal budicku. Tohle je, zejmena pri verbovani do pracovniho procesu, nedocenitelny side effect. Pamatuju za minule totality budiky z NDR s itrony, pripadne sovetske budiky Elektronika, ktere budily zvukem jen malo pokulhavajicim za naletovou sirenou.
Sysop
Jo, jeste drobnost – je vhodne zarazovat pruzny clen, pro tyto aplikace se mi osvedcilo perko z propisky. Takze tycka aktuatoru provrtana, z toho silon k pace a do silonu vrazene perko z propisky.
Tak to dopadá když se někdo snaží aplikovat zkušenosti s opravou karburátorů a převodovek na živé tvory :)
Už ten odpor k práci s voňavým a snadno opracovatelným dřevem byl předzvěstí problémů. Živé soustavy se holt nedají popsat soustavou jednoduchých diferenciálních rovnic. A v tom je ten půvab. Ikdyž nějaký tým ekologů ujetých na matematiku vymýšlí roky komplikovaný model, který by dokázal popsat tak primitivní ekosystém jako třeba společenství parazitů a plísní na zdechlé myši, tak se nakonec objeví nějaký nepatrný milimetrový tvoreček, který celou tu složitou sofistikovanou analýzu z milionových grantů, dokáže rozmetat na cucky.
Když ale k živým tvorům přistupujeme s určitou pokorou a respektem, tak se nějakému úspěchu nakonec můžeme dopracovat.
Takže na závěr mi nezbývá pogratulovat Dfensovi, že se do tak náročného úkolu zcela mimo jeho obor odvážil pustit (něco jako když se intelektuál-knihomol pustí do opravy auta) a že to díky jeho houževnatosti a nezdolnosti nakonec přineslo úspěch.
D-FENSi, slo by *prosim* nafotit Cmelin 2018, idealne s nejakym meritkem v pozadi a pripadne nalinkovat nejake kvalitni weby? Docela bych to vyzkousel …
dal jsem tomu 5 minut na Youtube ..
celkova konstrukce
https://www.youtube.com/watch?v=JToqIH_1flc
cesno
https://www.youtube.com/watch?v=_c1upUI5soM
jednoduchy design za pouziti drevotrisky a tavneho lepidla
https://www.youtube.com/watch?v=8lqH0dSLsO0
Ten prvni link je moc peknej, fajnove vychytany. Misto pasti cesno. Holt jen clovek musi pak cmeldy naucit cesno zvedat a musi to byt vyladeny, aby delnice s obalenyma nohama to zvedla. Ale fakt bych tohle koupil, nez se s tim stavet (taky jsem par cmelinu postavil a pokud se rozpadnou, dalsi uz koupim).
jsou tam myslim vsecky featury, o kterych dfens pise, plus ty dalsi, o kterych nepise, ale jsou velmi doporucene.
Tj dvojity plast, vetraci otvory protilehle dole nahore pro kominovy efekt, vnitrni prostor tepelne odizolovany a pod sklem, zatky na regulaci vetrani, vstupni otvor skrz plastovou trubku a cesno s klapkou.
Jeste jak jsem cetl ten dfensi clanek, tak by mozna nebylo od veci ta featura s tavnym lepidlem, nez to neelegantne patlat az po dokonceni akrylatem. No a kdo chce ta dvirka padaci, tak radeji fakt pres pruzinku, at to nefunguje jako gilotinka na opozdile cmelaky :p
mě se líbí i ta past, kdy škůdci přiletí a nemůžou se dostat pryč, tím zhebnou a nemají šanci tak zabít jiné čmeláčí rodiny. Doporučuje, ale dát tu vnitřní čmeláčí ubikaci na šrouby ponořené do oleje (nepíše jakého oleje) A tak mě napadlo, co prostě použít dovnitř obyčejnej čtveratej květináč na šroubech v olejové lázni?
Uvazuj tak, ze kdyz se ti vykuli mladej cmelda a chce ven, tak nezna mapu, bude lozit vsude a moh’ by do oleje spadnout. Autor zrejme ma na mysli ochranu jako proti stenicim, takze ty nozicky ponorene v oleji by mely byt schovane pod pudorysem vnitrni ubikace.
Ten olej sice technicky chapu, ale mel bych fedry, ze v tom utopim i cmeldy. Kdyz uz olej, tak spis rostlinnej, ale co moc nevysycha, takze spis nejakej ridsi. Buresuv repkovy elixir by mozna byl ok, ten po schnuti tak nelepi, jako treba olivovej.
vsimni si cmelin z odkazu https://www.youtube.com/watch?v=JToqIH_1flc,
ma to resene elegantne tou plastovou manzetou obracenou dnem nahoru na noze cmelina, bez oleje a bez rizika.
Mimochodem, pro me opet nova informace, nekde jsem vygooglil, ze cmelin nizko u zeme nebo i zakopany (da se do zeme zelezny sud a do nej cmelin) ma tu pridanou vlastnost, ze pach z vyletoveho otvoru se vlivem vegetace a vetru rozptyluje po okoli a ztezuje tak skudcum orientaci, zatimco umely cmelin na vyvysenem miste s otvorem bez klapky skudcum pachovou ortientaci naopak usnadnuje.
Jen teorie, ale pripada mi to validni.
já to pochopil tak že prostě vnitřní prostor má být oddělený od vnějšího a s venkovním prostředím má být propojenej tím husím krkem. Pak se nemá čmelák jak dostat do oleje.
To ale ztraci logiku, pokud se murka dostane tou troubeli az do vnitrniho sektoru. Proleze tam a nasere vejce.
Kdezto pokud troubelka konci v meziprostoru, murka naseda na steny, nasere vejce, ale larvy pak tahaji za kratsi konec.
Aspon tak jsem ten mechanismus pochopil.
Ahá, já mluvim o tom kdy se parazité dostanou do prostředního prostoru skrze odvětrávací mřížku. Myslíte že se dovnitř dostane škvor přes tu klapku? Pak jedine online kamera s přísvitem. UV přísvitem?
Zrovna skvor je myslim rekordman mezi ceskym hmyzem co do sily v pomeru k jeho hmotnosti. Klapka pro nej neni zadna prekazka, pokud ji uzvedne cmelak.
S tim UV bych byl opatrny, protoze cmelak sice blbe vidi cervenou, ale fialovou vidi perfektne a tedy UV muze jeste videt taky. Mohlo by to vadit.
Ta myslenka s husim krkem je dobra, pokud ten krk konci v meziprostoru a pro dosazeni hnizda musi cmelda popoletnout. Tim se eliminuje veskery lezouci hmyz, ale uz nevim, jestli poletavy predator je spokojeny, kdyz se dostane do meziprostoru a nebo jestli bude usilovat o samotne hnizdo. Obalec asi ne. Pacmelaka toto nezastavi, pokud tedy je schopen poletovat v uplne tme. Stejne tak nevim, jestli cmelak uvnitr hnizda uz jen leze, nebo je schopen si popoletnout. Od toho se odviji cely mechanismus toho vnitrniho prostoru. Ja tohle vyzkousene nemam.
Ano, youtube je asi nejlepší čmeláčí zdroj.
Všechno jsem viděl. Zejména to s tou klapkou je přesné. Přitroublí čmeláci lítají kolem a na pátý šestý pokus je konečně napadne plast odstrčit a vlézt dovnitř.
Ta budka z VŠB tak zhruba odpovídá té úplně první boudě, co jsem udělal předloni a je low tech. Ta úplně první je značně overengineered.
S dovolenim tu hodim reakci na Skreta. Co se tyce pasti na skudce, nic neni tak samospasne, jak to vypada.
Strinnym uskalim pasti je, ze i chyceny zavijec muze stihnou naklast vajicka, ze kterych se tak jako tak vyvinou miniaturni a velmi agilni housenky, ktere mohou prolezt az ke cmelakum. Jinymi slovy, past nemuzete dokonale utesnit, jinak by nesirila pach a pokud tam mate pouze sitka, muze tim zavijeci housenka prolezt. Asi nejlepsi obrana co jsem videl je na cmelaci.cz, tj vyvest trubku kolmo nahoru.
http://files.cmelaci.cz/system_preview_detail_200000145-a5114a608c/003%20%282%29%20m.jpg
Taky me zaujal napad na odlakani skudce od skutecneho vchodu, opet popsanop na cmelaci.cz
http://files.cmelaci.cz/system_preview_detail_200000169-0a0d10b077/010m.jpg
To o těch housenkách zatím není potvrzené. Co použít paropropustnou folii, zas tak miniaturní být nemůžou.
Jojo, neco jako kontaktni stresni folie, ci geotextilie, nebo podobnej netkanej material by mohl udelat ten job.
Ostružiny vůbec vypadají docela lákavě, ale jsou tak aromatické že se nedají samotné moc žrát ve velkém, možná tak do směsi ovoce přidat pro barvu ale hodně opatrně.
Zalezi na druhu. Mam na zahrade zahradni ostruziny, ktere jsem kdysi s velkou skepsi koupil v Bauhausu, asi sest sazenic. Plodu je jak nasrano, jsou velke cca 4 cm, sladke jako blazen a musim sklizet bud brzo rano, nebo vecer, jinak mne k nim vosy nepusti. Po peti letech mi kompletne polezly plot vysky 220 cm v siri cca patnact metru. A mnozi se neskutecne dal, podlezly mi xousedovi i pod plotni podezdivkovou deskou, ktera je 30 cm utopena v zemi. Soused byl nejprve happy, ze je ma zadara, ted uz mu nekolikametrove slahouny lezou po strese garaze.
Nám tady rostou divoké. Paní z nich nadělala tuhle marmeládu – jednodruhovou. Smrdí jako nějaký mycí prostředek s umělou příchutí. Já to prostě nepolknu. Možná že u zahradních to bude trochu lepší ale mám takový pocit že u všech těchto plodů platí že čím je jich méně a hůř se sbírají tak jsou lepší – viz. například lesní borůvky. Jinak ostružinám taky svědčí studené klima, kdysi jsem oždiboval v katalánsku ostružiny kolem vinice a to se opravdu nedá polknout, něco podobného jako když jsem si kousek odcamcaď utrhl ze stromu jablko.
Moje zena je jihoceska vyrostla v lese a dneska dava prednost boruvkam zahradnim, nez tem z lesa. Je to o vyberu odrudy. Nektere jsou bez chuti a zapachu a jine jsou vyrazne lepsi, nez ty lesni.
S ostruzinami je to stejne. Problem ostruziny hlavne, na rozdil treba od malin, je prave v tom, ze se musi sklizet, az tecou. Jinak jsou hnusny.
V Katalansku jsem jako dobrej zvyk videl prirodni ploty okolo vinic a pomerancovych haju. Kaktusy s ostny jako krava a ostruziny pres to.
To je dobrý plot. Ono tam na tom jihu píchá vlastně úplně všechno. Zkoušel jsem se třeba jen tak projít vedle silnice borovým lesem a ani náhodou. České trnky oproti těm krvežíznivým jižním křovinám doslova vyzývají k procházce.
Kaktusovy ploty jsem videl v Tunisku. Dobry bylo, ze na tom rostly ty jedly kaktusovy plody. Opuncie ci co.
V Tunisku jo? Hmmm. Přemejšlel sem kde by se dalo pár pádel sehnat, ideálně teda šlechtěný odrůdy co nemaj tolik trnů a přežijí v mrazu. Mexiko na to má ban, že nějaký vochrány a tydle píčoviny.
Jo, tam. jak moc je to tam šlechtěný teda netušim, ale plody byly docela velký. co si tak pamatuju tak asi jak to co se u nás prodává na krámě.
semena opuncie mexické se u nás normálně dají sehnat – http://www.rostliny.net/rostlina/Opuntia_ficus-indica#.Wsirpi5uaBY , pár těch pádel mi na zahradě vyrostlo a v pohodě přežívá mrazy… pěstuju je kvůli plodům, resp. kvůli oleji z opuncií :-)
Blázen! Šílenec! Zkuste si to proboha ze semene vypěstovat, dyž sem si čet ten návod, málem mě vomejvali :D
Jestli máte pádla a nemá to nějak moc ostnů (resp. jdou po spaření dobře dolů), měl bych zájem. Vono to je vůbec dobře spasitelný celý, v domovině z toho dělaj i marmelády, práše, vaří se to jak fazolky…
jde to úplně v pohodě, na koleji sem měl jeden čas spoustu květináčků s čerstvejma semenáčkama u okna pod silnou žárovkou a byly OK:) dovolil bych si doporučit namíchat hodně chudou směs, v podstatě písek, přesát od kamínků a zároveň od prachu, propláchnout a do toho trošku…kurva, to je let, už nevím čeho, koupil bych asi substrát pro kaktusy, taky prosál od hrubých částí a smíchal půl na půl s pískem. nasypal do květináčků, podmokem nechal nasát a pak odkapat, rozhodně nedávat podmisku. do toho položit semínka a pocukrovat tak 0,5 cm propláchlýho písku bez prachu. přikrejt igelitem a dát na světlo ale ne na přímý sluníčko, kontrolovat a jak vyleze první sundat igelit, přendat na sluníčko, překrejt netkankou aspoň na pár dní než si zvyknou, pak už i čerstvý semenáčky vydrží přímý slunce, ale zezačátku ne celodenní úpal.
ficus indica u nás podle mně nemá šanci vydržet zimu, některé jiné druhy to dají, viděl sem i měl sem, akorát jen tak na záhoně těžko, spíš vyvýšenej záhon s propustnou půdou a dobrou drenáží, hodila by se stříška na zimu, musí být v chladném období v suchu. a že by se dalo uvažovat o pozření něčeho z nich…plody nějaký budou, možní i hafo, ale je to samej trn a glochidie, chuťově asi humus a trhat z nich články a jíst…uvidíte sám, jak se vám do toho bude chtít, když uvážíte, jak rychle to tu roste:)
já si přivezla pár pidipádel z maroka a plody moc poživatelné nejsou. pěstuju je hlavně kvůli semenům a občas zpracuju i květy, džemovat ani spařit ostny jsem nezkoušela :-)
je fakt, že ze semenáčku by se rozjížděly asi dýl, ale postup od ClitoLynxe mi připadá hodně použitelný… substrát taky odpovídá – použila jsem promytý říční písek jako základ.
btw ten side effect ochranného živého plotu je potěšitelný…
Dovolil bych si doporučit knihu Lovec kaktusů, autorem je Karel Crkal, hezké čtení.
Té přistávací ploše se říká „leták“, včelaři tuhle technologii používají asi už co je svět světem. Myslím si, že spousta včelařských postupů bude crosskomatibilní i se čmelákama. Sám včelař nejsem, něco jsem ale pasivně od včelařů pochytil a mám slabost pro společenský hmyz :-)
Čmeláčí královna se asi na klapku naučí, protože jediná je stavěná na to hledat a založit roj. U včel, když se vylíhnou nové dělnice, tak pak oblétávají úl a zapamatovávají si jak úl a jeho okolí vypadá, návrat domů sledováním feromonů je sekundární řešení (Proto mají včelaři úly různobarevně natřené, aby se včelám nepletly, když stojí jeden vedle druhého. Prý jim hodně pomáhá nakreslit nějaké kotrastní symboly na úl.). Stejným způsobem se naučí i na tu klapku.
Už to bude asi rok, jsem v receptáři vyděl návod na stavbu budky pro čmeláky, nedaří se mi to najít, tak zkusím popsat, co si pamatuji:
nedávali tam trubku ale elektrikářský husí krk, vzpomínám si, že celkem dlouhý kus, snad jednou dokola po vnitřním obvodu budky. Vystlávali je nějakou plyší, nějaké takové textilní chlupy tam cpali. A protože čmeláci kolonizují opuštěné myší díry, tak tam přidali i myší chlupy, aby to královně správně smrdělo (nedělám si srandu, myší chlupy tam vážně přimíchávali) .
Jinak s koncem sezóny končí i čmeláčí roj. Královně postupem času slábne feromon který udržuje dělnice neplodné. Čmeláci se začnou rvát o dominanci a zabíjet, první to odnese královna, kterou zabijí nebo vyženou z hnízda, to je nastejno. Asi tam vznikne falešná královna (trubčice) z nejdominantnější dělnice, která bude snášet neoplozená vajíčka ze kterých by se vylíhli trubci, kdyby ovšem na to bylo dost času. Další sezóny se dožijí jen nově vyrojené královny, které opustili hnízdo ještě před začátkem čmeláčí apokalypsy. Chudáci němci :-)
To jsem se vyjádřil poněkud dřevitě: Chlupy dali do budky, ne husího krku.
Zajímalo by mě, jak získal ty myší chlupy. To oškubal myš?
Dost lidí doma pěstuje potkany. Co si pamatuju tak trochu chomáčku v pelíšku měl vždycky. Nebo když se mu dával nějaký roztrhaný hadry tak měl srst zapíchanou v té hadře, takže když jsem mu čistil „domeček“ tak tam byla srst zapíchané v té hadře. Otázka je jestli by posloužil křeček stejně dobře? Nebo někoho s andulkama, v takovým zverimexu toho musí mít „tuny“, ale nevím jak se na mě bude paní tvářit, že chci peří z klecí ptáků :D
Mys bych chytil do pasti a pak sklidil.
Nejvíce se mi tedy osvědčilo, bez těch všech technologických fíčur co jsou zde popsány, aby na zahradě byly semotamo květiny, které kvetou hodně brzy zjara. Krokusy, sněženky, talovíny, petrklíče, koniklece, brzy kvetoucí slivoně, nebo třeba jíva. Protože čmeláčice se usadí tam, kam jí kytičky přilákají. Takže myší chlupy jsou jistě vychytávka, ale pokud bude od konce února do půlky dubna něco v zahradě kvést tak se čmleláci usadí někde poblíž a v létě to opylí. Pokud má někdo na zahradě chvojky a každý rok sází kytky koupené v zahradnictví až zem rozmrzne, tak pak musí cvičit s bedýnkou a chlupy. To jsou paradoxy.
Hnízd bude okolo víc, což je nejlepší ochrana proti parazitům. Sice nebudete vědět kde a nebudete mít vytuněnou budku na stromě, ale jde o opylení, ne?
Boj proti parazitům a škůdcům vždy nastává hlavně v umělých monokulturách.
Jinak jsem si vždy myslel, že geekové jsou spíš na technologii a ono vida, jsou i hmyzí geekové.
Tak to nevím, asi z terárka, jak píše SkReT. Možná by stačilo do úlu dát pár pilin z myší klece. Nebo by to možná šlo udělat i obráceně, tu bavlnu, nebo co se strká dovnitř, na pár dní šoupnout myším do klece aby to tam nasmrádlo a pak to zase zkonfiskovat a konečně dát do toho úlu.
To s tím husím krkem a vůbec všechno důležité kolem čmeláků je tady: http://www.cmelaci.cz/
Tady jsem se hodně inspiroval a pokud se do čmelína kdy pustím, na cmelaci.cz budu čerpat hodně informací :).
Koukám že tento víkend bude každej stavět čmelíny, česko bude čmelínová velmoc! Tak ať se daří. Ještě tady mám v plánu netopýří budku. Ta by mohla sanovat ten noční hmyz. Jsem se šel jednou ven v noci a lítal kolem mě batman.
Nam chrapou okridleny mysi mezi stropem koupelny a strechou. Byli tam, uz kdyz jsem delal strop v koupelne, takze na vatu nad sadros jsem dal desku extrudaku, at neni nasrano ve vate. Koukal jsem tam po roce a jen par hoven, takze jich tam nastesti nelita az tak moc. Ale pamatuju se, ze kdyz se ta koupelna dodelavala, tak priletel, sedl na tram a lezl po nem nahoru a ja uplne videl ten starej horror s Kinskym.
Bacha na netopýří hovna. Bejvaj v nich celkem hnusný breberky a moribundy. I ta slavná Kletba faraonů* je údajně z netopýřích tentononc.
*To umírání archeologů na údajný prokletí, ne sračka co tam chytnou turisti.
Skret: Pejry tu máme taky, loni nám jedna menší kolonie nocovala nějakou dobu ve venkovním podhledu převisu střechy. Nadšení jsme z toho moc nebyli, oni ti pejři nadělají docela slušný rambajz, samé pištění a třepotání. Letos ten podhled mám v plánu rekonstruovat, dřevo je tam shnilé na mraky, tak uvidím, co tam najdu.
Jestli se ale k nám pejři budou stahovat víc, tak budka asi bude na místě. Jen zatím nevím, kam ji dát, aby na to moc nepršelo a pejři v ní nebyli moc na ráně. Mám pár vytipovaných míst, tak se pak rozhodnu.
co Nemci. Ale chudak cmelak Aninka.
Jestli se z te nasi trubky ve vceline zacne 5x denne ozyvat nejake divne halekani, tak pujdou. Na zahrade se musi makat a ne se flakat po zemi.
Doporučuji soustředit se na včelky samotářky. Mají větší produktivitu než domestikované včely a vytvořit pro ně bydlení není žádný problém. Mám jednu neomítnutou zeď (orientovanou na jihovýchod) z děrovaných cihel a na jaře je to hukot když začnou létat.
Super!
Úplně mě to navnadilo chovat čmeláky. Ale to nejdůležitější (pro mě) jsem se ještě nedozvěděl.
Mám fóbii ze včel a vos, nějak mě to hodně pobodalo, když jsem byl malý, a když mi to náhodou vlétne do auta, musím se hodně držet, abych nedostal hysterický záchvat. Takže mě celý život trápí otázka, jestli má čmelák žihadlo, nebo kouše, nebo co vlastně.
Mimochodem od pěti let mě žádná včela nebodla, jak jsem z toho podělaný strachy, zdrhám, co to dá :-D Až před rokem, když se mi kurva jedna schovala pod peřinu. A neumřel jsem, dokonce to ani moc nebolelo. Ještě pár takových, a třeba už přestanu při zaslechnutí bzučení hystericky ječet :-D
Čmelákům zdar. Těším se na čmelín 2019 s automatickým osvětlením, klimatizací, a laserovou turretou proti těm můrám.
Mně čmelák bodl – usadil se mi v hadru od ředidla, a když jsem si chtěl utřít ruce, tak jsem ji dostal. Bolí to, co si pamatuju, víc jak od včely :-(
Mě by to taky zajímalo, jednou se mi dostal za tričko a dostal jsem strašnou bombu. Mnohem horší než vosa či včela. Dle google samec nemá žihadlo, ale zase může kousnout. Bolelo to teda kurevsky, ale je to asi velká vyjímka. Něco jak sršáň, toho člověk opravdu jen tak nenasere.
A já myslel, jak trapná ta otázka je :-D
To určitě není. Problém je ale v tom, že ono ve skutečnosti nebolí to píchnutí jako takové, ale jed, který včela (vosa, čmelák, sršáň) zároveň s bodnutím do rány vstříknou. A tady je poměrně problém, protože ač zdrojově relativně podobné, tak na každýho může jiný jed působit jinak (tj. říct, že od čmeláka to bolí víc, je silně individuální, protože to má každej jinak a každej může mít jinou odolnost vůči jedům).
V čem se asi většina lidí, kteří to zažili, shodnou, je fakt, že největší prga je od sršáně (a tam to paradoxně není oním jedem, resp. jeho koncentrací, ale jeho velikostí a objemem). Druhej paradox – narozdíl od včely, která je schopná bodnout fakticky bezdůvodně, tak sršáně už musíte hodně nasrat, nebo ohrozit..:-))
Taky záleží na tom, kam to dostanete. Jednou mě bodla vosa do dlaně pod malíček, tzn. v místě, kde je kůže poměrně tvrdá. Nebylo to zdaleka tak bolestivý jako když mě bodla z vnitřní strany bicepsu, tam je naopak dost jemná kůže.
(Taky jsem šláp na koupališti na včelu a to pálilo dost, páč to bylo do tý jemnější části chodidla; ale v první chvíli mi ani nedošlo, že jsem dostal žihadlo a pak došlo podruhý, že tam zůstal jedovej váček, abych si to víc užil, takže jsem to rychle seškrábnul.)
nevim. Mě bodli dva sršáni do ruky v rozmezí tak vteřiny a výsledek celkem v pohodě. Trochu otok, ale nic dramatickýho. Do večera to splasklo a ani to moc nebolelo. Včela mi přišla horší, ale těžko soudit, po tý době. Asi to má každej fakt individuální.
Je to hodne ovlivneno prostredim, ze ktereho bodavy hmyz sbira matrijal na ten jedovy elixir. Nejlepsi pry byvaly za minuleho totace pole s pesticidy, to bejval matros.
Tak ty účinky nejsou vždycky stejné. Kdysi dávno mě na táboře bodla vosa vzadu pod koleno a ta noha mi dokonce trochu ztuhla (koleno se hůř ohýbalo). Když mě bodla nedávno do dlaně, jen to trochu pálilo a když do toho bicepsu, nejdřív to pálilo a pak několik dní svědilo.
Taky můžeš mít různou citlivost na různé jedy. A ten včelí jed se tam dostane ve větším množství, navíc žihadlo zůstane v ráně i s pulzujícím zbytkem včely a tak se jed pumpuje dál.
S včelím bodnutím je to především o rychlosti vyjmutí žihadla z rány. Čím dříve, tím méně se toho dostane do oběhu. Prostě honem ven, jinak to tam dotéká pomalu samo dál. Vosa v pohodě. Vpich, vstřik a šup pryč. Sršně nevím, toho jsem ještě netestoval, tedy nenasral. Ale má můj respekt.
Včela co vím také neutočí bezdůvodně. Připleteš se do letové zóny k úlu, dostaneš ji. Sáhneš na zásoby, tak tu máš čerte atd. Můžete si to zkusit, ale chce to fakt zůstat v klidu. Přiletí včela nebo vosa. Sedne si na vás a prochází se, zkoumá. Pokud se nehnete a neohrozíte ji, do minuty to zvedne a mizí, aniž by cokoli protiprávně spáchala. Ale je to náročné na psychiku :-). Vyděržaj pioněr. Sršně taky nedám. Mizím preventivně :-).
A včelaři za sezónu jich dostanou tolik, že to v podstatě už ani nevnímají. Vlastně se na to těší. Pacienti. :-)
Dostal jsem v životě asi tak 31 žihadel. Z toho 30 najednou, když jsem chodil do školky, a od té doby se jich bojím jak čert kříže. A musím uznat, že fakt zbytečně nebodají. Vosy, včely, sršni, nejsou to úplně idioti, takže jsem žil většinu života bez bodnutí.
Když mi vletí vosa pod peřinu a ustele si pod mým kolenem, nemůžu se divit, že bodne, když koleno pokrčím :)
A když už jsem u toho, jednu dobu jsem spal v noční košili (hezky to větrá). A na jedné chalupě jsem se probudil s myší v rozkroku. To je panečku děs. Myš naštěstí prostor dobrovolně opustila, nemám tušení, co bych dělal, kdyby se jí odtamtud nechtělo… než v noční košili je lepší spát nahý :-D
To mysi delaji rady. Kupodivu v posteli se cloveka az tak neboji. Na chalupe mi mysl vlezla do postele predloni. A kdyz potomkovi byly dva roky, mastili jsme vecer na posteli jakousi rodinnou hru a dite povida „myska“ a ja na to „hovno, to je auticko“, „nene, myska“ a koukam, na prkne na posteli si hovi mys a pucuje kozich. Odesel jsem, zasel pro zavarovacku, mys se do nicelkem bez problemu nechala chytit a odesel jsem ji vyhodit ven.
A pak jsou zase situace, kdy mi ve sklepe zdrhaji pred ocima a dva tydny trva, nez nejaka vymekne a konecne se chyti do jedne z deseti pasticek. A to davam chleba s Magi, vyzkousenou nastrahu.
Jednou jsem na koupališti koupil 2 kelímky s kofolou a šel zpátky k ručníku. Přiletěla buď včela, nebo vosa a sedla si mi na rty (té kofoly jsem se předtím napil). Ruce plné, tak jsem ji nemohl odehnat když přilétala a jak si sedla, asi bych to už neriskoval. Hodně nervózně jsem stál a čekal, ona se zatím nerušeně promenádovala přímo po rtech. Říkal jsem si, že odehnat ji jazykem taky asi nebude to nejlepší :D Asi za minutu odletěla a já byl v té chvíli nejšťastnější parchant na koupališti :D
TO je ta vyhoda koupaku, ze clovek hned strci prdel i s plavkama do vody a nic se nepozna…
Cmelaci delnice samozrejme zihadlo ma, kralovna ho ma modifikovane na kladelko. Cmelaci trubec zihadlo nema. Vsichni cmelaci uprednostnuji kusadla pred zihadlem a zihadlo nema zpetny hacek, ergo je jako u vos, nebo srsni.
Na rozdil od srsne ma cmelak jedu vice, ale zase neobsahuje takovy koktejl chemikalii, takze mene boli. Je to neco mezi vosou a srsni.
Zatimco vosa boda i pro potechu, srsen boda prakticky jen pri napadeni hnizda, nebo strachu o zivot. Cmelak bodne jen pri strachu o zivot (napriklad oblibene detske uloveni do ruky a poslouchani, ‚jak tam bzuci‘).
Vcela je vice hloupa, ta bodne nekdy i pred bourkou, nebo pokud je clovek zpoceny (vnima to jako signal agrese) a nebo, kdyz se treba zamota do vlasu na hlave.
Srsni sice vypadaji hrozive, ale udajne to jsou celkem dobry sousedi a fakt je zapotrebi je hooodne nasrat, aby se branili.
Cmelak me jednou napadl a bolelo to fakt dost, vosa byla proti tomu celkem prijemna :) Nastesti nejsem alergickej, takze me vosa spis nabudi.
Ja srsne beru na ruku, kdyz je vyhazuju z baraku. Jeste jsem takto zihadlo nedostal. Zato u vosy staci, ze ji clovek odezene z limonady. Loni jsem vypadal jako babka z pohadky o trech pradlenach, protoze jsem dostal zihadlo od vosy rovnou do pysku a to jen proto, ze jsem se prisel podivat k bramboram, kde obcas vosy letaji lovit larvy mandelinek. Pritom hnizdo tam nebylo a ja od tech brambor byl asi dva metry. Vylozene jsem ji videl vzletnout a rovnou na me.
Srsne nemaji rady, kdyz jim nekdo zavazi pred vletovym otvorem do hnizda. Bezpecna vzdalenost je tak cca metr, jak je to min, vyleze srsen a kouka, co bude. Obvykle dava stejne signaly, jako cmelak, cili zacne zvedat predni nohy. Jakmile takto dablhajluje, je lepsi odejit.
A nejlepší je si ten pysk máčet v octě. To pak člověk nejenom vypadá jak klaun, ale ještě má sežranou hubu. Moc silná kyselina to není, ale na ret to v klidu stačí. Vlastní zkušenost. Paradoxně to na držku moc nebolelo. Za to když jsem ji chytnul do zápěstí jsem, jel na injekci, protože to po 3 dnech bylo pořád oteklý a tepalo v tom. Včelka probuzená po zimně, hezky uleželá, paráda :)
Na bodanec je nejlepší syrová cibule. Nebo je super tahle mast, i třeba na lehčí popáleniny, rty, afty a vůbec. Máme to doma odzkoušené a naprostá spokojenost – Lucas papaw ointment. Ale jedině aliexpress nebo amazon myslím. Je to od přítulkyně kamarádky co žije 4 roky v australii, přivezla nám to když se poprvý vracela do čr.
https://www.amazon.com/Lucas-EP31207-Papaw-Ointment-75g/dp/B007HJJ9DG/ref=sr_1_3_s_it?s=beauty&ie=UTF8&qid=1522919200&sr=1-3&keywords=lucas%2Bpapaw%2Bointment&th=1
Vosí bodnutí: přijde mi to čím dál horší; mívaj totiž na žihadle po těle různej sajrajt z hnijícího ovoce nebo masa a to se dostane do rány může udělat delší zánět; mám takhle na ruce jizvu z bodnutí, co se kdysi hojilo asi měsíc. A jedna svině mi vletěla z trávy do kraťasů a když jsem se kekl a plácnul, stihla bodnout dvakrát, to bylo docela nepříjemně cejtit. Víc agresivní jsou prý ty zemní vosy, a omylem jim kopnout nebo dupat do vchodové díry může být nemilé, proto se doporučují ty zemní hnízda likvidovat. Vosy fakt nemusím – bodaj i při nárazu na kole atd.
Kdo nemá rád vosy nebo je na ně alergický, tak ať v pozdějším létě nejezdí do Jinolic k rybníkům, protože tam se všude na stolech a kolem košů odehrává vosí apokalypsa.
Sršně tu máme taky každý rok (mívají hnízda opodál přes cestu v lese) a jsou úplně v pohodě. Občas se nějaký přiletí podívat k nám domů, chvíli poletuje, pak se zamotá do záclony, ze které ho musíme vymotat a zase odletí. To vosy jsou jinší prevíti, ale těch tu moc není, protože je jednak vychytají ty sršně a jednak tu široko daleko nemáme nic, co by je lákalo, jako ovocné stromy nebo kvasící sladkosti. Kdysi dávno si jedna sršeň dřepla na horní okraj mého monitoru, vyklopila se hlavou dolů k obrazovce a čučela, co se na ní děje. Dokonce reagovala na myš na obrazovce, když jsem s tou šipečkou zkusmo začal jezdit těsně pod sršněm. Řekl bych, že inteligencí jsou sršně o světelné roky dál než vosy nebo včely.
To bych se tedy trochu hádal.
Vosy jsou agresivní poměrně málo, pokud je člověk nechá na pokoji, tak ony nechají na pokoji jeho.
Tam je to podle mého do jisté míry optický klam, protože vos v určitých obdobích je podstatně víc, než včel a holt člověk občas dostane pigáro, když vosu někde přimáčkne, nebo když někdo začne máchat rukama, jako větrníkem v naději, že ji odežene. Pravda, když člověk narazí při kopání krumpáčem na vosí hnízdo, tak je o srandu postaráno..:-)
Na druhou stranu včela klidně bodne bezdůvodně, stačí, když má „blbou náladu“..:-)) Většinou je to ale u starších včel, které už to mají spočítané, mladušky tohle dělají jenom zřídka.
Jojo, vcela je naladova, nebo hloupa, vsak jsem to psal. Vosa byva drza, ale take zalezi na druhu. Treba takove kutilky si vetsinou cloveka nevsimaji.
Soused mel nateklou hubu loni, to sel v noci na posed, kde dlouho nebyl a kterej si ale pres den nezkontroloval. Jak tam vlezl, tak trefil flintou srsni hnizdo v rohu. Srsne nemely absolutne pochopeni pro krasny automat ve Springosi a orechovem dreve. Na to, ze sousedovi tahne na 55 a ma slusnou nadvahu, tak rikal, ze dole byl driv, nez hasic po tyci.
Musim souhlasit. Jednu jsem mel na prstu asi 2 minuty, potom ji napadlo ochutnat na čem sedí a tak mě kousla (nebodla), docela to píchlo, ale netrvalo to dyl nez par desitek vterin.
Další mi zas ujedla z talíře kuřecí prso. Normálně si na něj sedla, odřízla si docela pořadnej kus masa a spokojeně (ztežka) odletěla :)
Oprava:
Jednou jsem mel (VOSU) na prstu asi 2 minuty….
Zena si kdysi v Bauhausu koupila rakosovou rohoz a polozila ji na zahrade na sklenik, aby stinil v hicech. Po nejake dobe mi rekla, ze jsou v tom lochny a ze kurva jak ze je to mozny, ze si toho asi nevsimla, kdyz to kupovala. Cucel jsem na to z blizka, nechapal. Dira jako vicko od piva a po nejake vzdalenosti zase dalsi. Ne uplne stejne, zato pekne kruhove. No… a behem te vizualni analyzy priletela vosa, sedla doprostred te diry, z kraje ukousla kousek toho rakosu, pak to vzala k bazenu, tam to zrejme namocila a odletela nekam do prdele. Za chvili tam byla zas, nebo to byla jina, nevim. Takze dekonstrukci naseho stinitka jsme prispeli k bytove vystavbe vos v okoli naseho domu.
Moj problem s osami je ten ze im je uplne jedno ze odkial sa berie bielkovinova strava ktorou krmia larvy. A tak lezu cloveku do taniera. Ktorysi rok sme sa vonku na decku ani nemohli najest. Tak som im, aj ked velmi nerad, zlikvidoval hniezda.
Jo a este velmi spolahlivy sposob ako sa nechat bodnut je chciet osu (vcelu, cmeliaka) zachranit pred utopenim volnou rukou.
Jsem rád za tuhle diskuzi. Je na ní vidět, že v ČSSR nejvíc bolí sršáň (když se nasere), vosa (útočí svině bez důvodu), včela (bolí a je jí všude habakuk, čili % asi vyhrává).
Z hadů zmije (úmrtí se již takřka nevyskytují).
Jsme vlastně super dvě země. Bez jedovatých, lidožravých a podobných potvor. A i na to málo, co máme, jsme si museli vymyslet alergie, aby to bylo fakt nebezpečné.
Analogicky jsme na tom i právně a politicky. Dnes a denně tady probíhají bitvy mezi rusožrouty, antirusy, cajty, normálními řidiči atd. Ale vlastně jsme na tom dobře. Zbraňový zákon máme jeden z nejlepších v EU, ruský šváb tady zatím má jakous takous morální rezistenci těch, co ho pamatují, čili stále dobré procento, zas tak amíkům do řiti nelezem. Zůstávají problémy typu počtu cajtů (nejvíc ever), jejich buzerace, soudy atd. Ale ani zatím (kromě silniční fašistické buzerace) ani tam nevidím, že by nás to úplně do držky bilo, resp. pořád je tady escape v podobě účinné obrany. Ceny a příjmy MY vs. ceny a příjmy Západ – OK, tu to ještě svědí. Ale…uprchlíky, mešity, teroristické útoky z náboženských důvodů – spočítejte je. Co by za to jinde dali. BTW, rodičovská dovolená, placená, zkuste si to porovnat se zahraničím. Výše plateb zdravotního pojištění, to samé. Neříkám, že to je něčí zásluha či vina, to je stav. Už to tu zaznělo, v kotlině platí nějaký stav totální historické rezistence, čert ví, zda to je dobře či ne.
Diskuze, jestli ten med, co kupuji, je med a ne cukrová sračka, jestli bolí víc vosa či sršáň oproti černé mambě…krásný problém….A už ten pocit mi nevadí.
No, pri mne sa tak trocha mylite. Kotlinu(y) som opustil pred 17 rokmi…takze nejake jedovate hady tu mame (vsetko pribuzni strkaca), hmys tu prilis jedovaty nie je. Ale mame mackov a macicky co nebezpecne mozu byt…prijmy ako na zapade (no ano, je tu zapad), mesity mame, teroristicke utoky nie, rodicovska dovolenka je na hovno a zdravotne poistenie platime minimalne (platisa sa jednorazovo pri podani danoveho priznania). Ale zdravotnictvo je na hovno tiez.
No tak to se zas tak nemýlím…kolik platíte za plombu, např.?
Nevím, jestli si to zas tak pamatuji, ale Wildcat rovná se Kanada? Nu, tak tam zas tolik jedovatých příšer nebude….co zbraně? Co imigrantské zákony? Už tři moji bývalí sousedi mají javorový list na pasu, určující, světe div se, byla diskriminace v zemi původu…učňák, bytovka, zero snaha…Kanada….
Zubarske vykony su kompletne vynate zo zdravotneho poistenia. Plomba by mohla byt okolo 250 CAD. Ale presnu sumu si nepamatam, nakolko som za ziadnu priamo neplatil uz velmi davno (benefity). Za co som ale priamo platil bol implantat – suma sumarum 2650 CAD.
Wilcat = Kanada. Jedovatych priser vela nie je, pocet zbrani medzi ludmi sa odhaduje medzi 2.5 az 22 mil (nikto nevie presne). Su prevazne dlhe, hlaven musi mat urcitu dlzku, kapacita zasobnika je obmedzena na 7 nabojov. Nosit sa nesmie.
Imigracne zakony su plne dier ktore su schopne vyuzit imigracni pravnici. Tak tu mame ciganov z CR co ziadali o azyl lebo ich buzerovali bieli a poznam aj bieleho cecha cu dostal azyl lebo ho buzerovali cigani. Aj ked oproti Al Khadrovcom je to cele hovno…
Zas na druhej strane, system obcas aj funguje. Pamatam si pripad ked zamietli ziadost nejakej zenskej z Rwandy co tvrdila ze bola obet mucenia, etc. No a ukazalo sa ze je pravdepodobne ze bola skor medzi mucitelmi. Ono aj tych Trudeauovych 25k utecencov nebolo dovezenych len tak jednoducho. Boli procesovani v uteceneckych taboroch v Jordansku. A co Vam moze zniet najneuveritelnejsie, mnohi z nich pracuju.
Koupil bych čmeláčí med, pokud vám nějaký ještě zbyl.
Super článek, pobavilo a asi i dost navnadilo si o tématu leccos najít. DF ve formě, že by to bylo tím, že konečně vylezlo sluníčko a oteplilo se? Já sem byl doteď taky tak nějak v hibernaci. Tak čmelákům zdar.
PS: pokud nechcete z ostružin víno, myslím, že by z toho měla být výborná zmrzlina…
Jsa mírně dekompenzovaný paranoik, domnívám se, že DF na základě těch povzdechů ohledně článků a jejich témat prostě vytrollil publikum a vypustil takový testovací balónek, o čem všem jsou tady lidi ochotní diskutovat. Mě vždycky fascinovalo, že se tady najdou specialisté snad úplně na všechno, kteří se mimo svůj hlavní obor dokonale orientují i ve zcela odlišných disciplínách. Tak čmeláci se ujali. Stay tuned – příště to bude analýza sexuálního života houbomilky česnekové.
Btw: víno se dělá jen z vína. Z ostružin tak leda ostružíno.
Ani bych neřekl. Mám za to, že věci okolo včel tu DF a nejenom on už řešil kdysi, hodně dávno. A i kdyby, tak mě to přimělo si o tom něco nastudovat a rozhodně je to pro mě oáza klidu a pohody, kam nikdo (kromě pár známých retardů bez společenského či sexuálního života) nesere do diskuze politiku a řeší se něco, co je pro mě zajímavé – něco se dovím. Něco jiného, než obvyklý kolorit v jiných dikuzích. Že z ostružin nelze udělat víno vím, troufnu si říct, že i o vínu něco vím, ale prostě jsem to tak jen nazval. A vůbec tímhle příspěvkem jsi mi spíš připomněl podoteka, nebo jak se ten „rejpal“ jmenoval :-) nic ve zlém …
DF chová čmeláky z praktických důvodů. Jednak vojenské využití, no a taky se z toho určitě zvládne vyrobit nový ekoakcelerátor do automobilů. Jak DF natíral ten čmelín naftou, je otázka času, kdy (i s tou vstupní trubkou) jej někdo zkusí použít místo DPF. Ti čmeláci mají dost jemné chmýří, jako celek se to umí samo regenerovat, a je to zcela ekofriendly.
S tim vojenskym vyuzitim nevim nevim, cmeldove maji pomerne francouzskou naturu.
Proč mají Francouzské vojenské automobily velká zpětná zrcátka?
Aby mohli řidiči dobře sledovat situaci na bojišti.
To jsou ta auta, co maji jeden kvalt vpred, zato pet vzad, ze?
Ne, to je ten druhej typ :)
shifty: citát George Pattona: “ „Raději bych měl německou divizi před sebou než francouzskou za zády.“
Ale já bych dnes Francouze nepodceňoval; myslím, že proti takové AČR budou kvalitou někde úplně jinde. A Cizinecká legie, s těma nebude žádná sranda. Když před pár lety v Mali začali teroristé dělat bordel, tak tam Francouzi vlítli a za pár dní byl klid; žádné zbytečné váhání a přemýšlení. 4000 vojáků plus stíhačky, vrtulníky, satelity, a byl klid. Neustále 20.000 vojákl v zahraničí – 10.000 v misích, 10.000 na základnách. Nedivím se, že teroristy dost serou.
V budoucnu je mozne, ze v Evrope budou nejvetsi armady turecka, francouzska a ruska. Zbytek nebude stat za psi stek.
Spatna neni ani nemecka a britska bejvala vynikajici, jedna z mala s bojovejma zkusenostma. Jenze Britove tu svoji dost systematicky decimujou skrtama. Royal Navy uz je vylozene pro smich, ma pomalu vic admiralu jak lodi :-( U zeme ktera 200 let vladla morim je to dvojnasob smutny. Dnes by uz Argentince u Falkland neporazili (tehdejsi Argentince. Dnesni Argentina je vojensky v prdeli hur jak Britanie)
Nemci maji problem s technikou. Porad to opravuji, investice male, bida. Nevim proc, jestli si Amici hlidaji, aby Nemcum moc nenarostl hrebinek? Cert vi.
Nezapomeňte na Poláky. Ti valí solidně.
tak ono mimo druhou svetovou valku se Francouzi po vojensky strance nemaj moc za co stydet. Ne ze by kor moc vyhravali, ale obvykle bojovali tvrde a statecne.
Ta nestastna druha svetova valka je pak primej dusledek ty prvni, za ktery meli Francouzsti vojaci priserny ztraty a straslivy podminky.
Nedivim se jim, ze uz tu hruzu nechteli znova zazit.
No ten vandr na vychod, co organizoval jeden Korsican, zacal pomerne euforicky se slusnou ucasti, ale zpatky se vratilo uz jen par pametniku, co jsem cetl.
vetsina Grande Armee nebyli Francouzi, ale mnohonarodnostni sbor. Hodne Polaci. Byl tam mj. i Rakouskej sbor pod vedenim generala Schwarzenberga. Ten ale ustoupil v poradku a bez velkych ztrat.
V kontextu celkoveho pocty padlych bylo Ruske tazeni spis epizoda. Za tech 20 let valek meli frantici snad kolem milionu padlych. Ona to byla regulerni Svetova valka, krome Australie se valcilo vsude, v Africe, Asii, Americe, na oceanech…
Ale Francouzi bojovali dobre a statecne, i kdyz to nakonec projeli.
jinak ono se jich vratilo relativne dost, par desitek tisic. Ovsem z pul mega.
Nejvetsi debakl byla asi 1. Anglo-Afghanska valka. Z padesatitisicove Army of Indus se vratil pouze dr. Bryden.
Mam kamarada, jednoho Slovaka, byl par let v Africe ve francouzske legii, v devadesatkach. Co si vydelal, nechal sice v parizskych bordelech, ale jinak rikal, ze zadna prdel s nima nebyla. Svoji praci umeli Frantici dobre.
Pekne je to graficky tady: https://cs.wikipedia.org/wiki/Napoleonovo_rusk%C3%A9_ta%C5%BEen%C3%AD#/media/File:Minard.png
Jo, zrovna tohle je jedno z mala pekne zpracovanejch hesel na cesky wiki.
Jinak to snizovani stavu na ceste tam je dilem Bitva u Borodina (Boney vyhral, byt na ztraty spis plichta) a dilem dislokace zajistovacich jednotek co mely zabezpecovat tyl.
Vojensky spis vyhravali Francouzi, ale Rusum se povedly dva klicovy tahy – spalili Moskvu cimz Boneyho pripravili o zimni kvartyr a prinutili k ustupu a pak to, ze ho donutili ustupovat po stejny trase, ktera uz byla vyplundrovana a vyzrana, takze je kosil hlad. No a zima a nedostatek zimni vystroje (nazdar Adolfe :-) )
S tou klendrou byly problemy odjakziva. Tusim Hanibal mel taky brutalni ztraty v Col de la Traversette i se slonama. Ja nevim, proc ti jizani nebyli schopni se poucit a vzit vic outdoorovyho vercajku.
Kluci v armade tvrdi, ze kde v soucasnosti Frantici jednoznacne kraluji, jsou MRE. Bohuzel jsou si toho vedomi a francouzske MRE maji vysoky smenny kurz.
mor – souhlas se vším …
Já jsem rejpal – vším, čím jsem byl, byl jsem rád. Ovšem s premisou „lepší čmelák, nežli politika“ nelze nesouhlasit.
Víno a ovocné víno: může to být překvapující, nicméně název ovocné víno je v souladu se zvyky a pravidly. Víno má být jen z hroznů révy vinné, ale ovocné (jablečné, ostružinové..) víno skutečně označuje kvašený nápoj z ovoce; koneckonců technologie výroby je stejná jako u révy. Surová štáva – (doslazení) – kvašení – víno.
Zčásti to tak není, protože čmeláčice, čmelíny apod jsou real. Zčásti to tak je, protože jsem doufal, že někdo přijde v diskusi s nějakým hodnotným inputem, který podpoří moje aktivity, proto jsem si také diskusi pročetl. Čmeláčice jsou vzhledem k počasí RFTO a já musím zase nějakou nalákat. Je to celé o know how a motivaci, technika nemá na úspěch vliv.
A to jsem se držel v textu ještě dost zpátky. O některých epizodách z balení čmeláčic jsem pomlčel. Ještě mohu psát o ježkách, kdyby někdo chtěl, jeden mi přezimuje v kotelně.
Jezky zachranujeme pravidelne, na podzim trpi na zapaly plic.
Cmelacice jsou vybirave a je to spis o stesti, nez vyslovene o technice. Pokud je budka v cajku a eventualne je tam i troska krmeni, tak se pro to moc vic udelat imho neda. Ja mel uspesnost tak 1:3, asi jako s zenskyma.
jak to zachraňuješ? Já se o ně nestarám a oni tady už cca 5 let žijou zavrtaní pod venkovním betonovým schodištěm.
Nam se tu stava, ze napodzim se najednou otepli, jezci se proberou a jeste vylezou,jenze jak je studena a mokra trava,tak se nachladi, maji zapal plic, tim padem zacnou ztracet na vaze a pak uz se nezazimuji,protoze nachcipani behaji venku a shaneji zradlo.Jezek pribere na zimu 1/3 sve vahy,nekdy i vic.
Cili vidim venku pobihat malatneho, sipajiciho a psikajiciho jezka,ktery uplne ztraci obranne reflexy.Takze sebrat, serie tri injekci antibiotik a kuryrovat. Pak vykrmit a pokud je jeste rozumny cas, tak dat nekam ven, kde se zahrabe. Pokud nestihacka, tak holt pres zimu kotelna, apod. Predloni jsme ho takto meli v obyvaku, protoze kotelna se predelavala.
Sumavskej zverak ti rekne, ze co zima, to cca 200 nalezenych nachcipanych jezku. Neco si berou lidi domu, neco skonci v jezci ‚farme‘ v Kasperkach, kde se o ne pres zimu staraji a zjara vypousti ven.
No ja si pamätám na jedného ježka čo sme našli s dedom na jar v kope dreva na záhrade – bol zazimovaný v kope suchej trávy a lístia. Potom ako sme ho prebrali tak sme ho na chvíľu „odložili“ do starého disku z IFY a zakryli veľkým stavbársky sitom aby neušiel. Keď sme dopratali drevo tak bol disk prázdny a ježko behal na slobode.
Ale iné som chcel – niekde som čítal, že ježkovia majú na sebe dosť veľa bĺch a inej hávede. Nerozliezlo sa Vám to po dome?
Tatínek mi domů nosil pravidelně ježky z hospody. Blechy si z nich skákaly pomalu jako vodotrysk, vytvářelo to takovou mlhu. Jako dítěti mi to přišlo moc fajn :)
Pokud je mi ale známo, je víc druhů blech. Blecha z ježka vás možná pokouše, ale v posteli se vám neusídlí a nerozmnoží. Zato když si přinesete blechu z vlaku, to je bestie, ze které za týden bude hnízdo za gaučem, nastoupí deratizace a rovnou nákup nového gauče… mimochodem proto nedoporučuji jezdit vlakem. Zkuste někomu vysvětlit, že máte doma blechy. To vás ježdění vlakem rychle přejde.
No vida to jsem ani nevěděl, že v kašperkách maj, to se tam musíme mrknout někdy…tam jezdíme fakt rádi. Rally šumava se jede příhodně tam okolo (v sobotu), takže ideál.
V rámci evoluce se maj nechat bejt, protože jak přežívaj tidleti pitomci co se odzimují, tak se to šíří a je jich stále víc.
Prosil bych pár epizod o balení čméláčic, děkuji.
Pomerne nuda – pozves do kina, kytka, kliny do palice, a tak. U novejsich druhu ukazujes naditou prkenici (starsi), profil na FB (mladsi). Proste standard.
Já myslel ty šestinohý :D
Na ty zabírá nabídka bejváku. Čím lépe se s barákem trefíte do vkusu té které čmeláčice, tím raději s Vámi zůstane :D.
Takže to jsou trošku takové zlatokopky koukám, bez pěknýho baráku ani ránu?
Dneska mi rikala zena, ze uz videla litat prvni kralovnu. Jsme tady v 800 metrech, ale dneska bylo 20 °C, takze uz to kralovny berou vazne. Cili… uz lovit.
Jo, samozrejme, legalni zpusob je ‚nalakat‘. Jo. Takze at se teda podari ‚nalakat‘ :-)
Take jsem prosel touto evoluci. Otevirani klapky jsem resil stykacem a spinacima hodinama, co dum dal. Pohyb tycky na stykaci bohatel stacil na ovladani klapky pres paku. Spotreba hovno nic.
Na zavijece se take da na cmelin instalovat past, takze „smrad“ jde jinudy, nez vletovou trubkou a v pasti je labyrint, nebo lepici paska a to murky zavijece miluji.
Co se kytek pro lakani cmeldu tyce, tak zena na to ma hafo levanduli. Ve meste, kde chce zit kazdy, jde levandule naprosto fpohode. Cmelaci ji miluji a pritahuje je to zdaleka. Pri sklizni levandule pozor, zena to sklizi i se cmelaky, kteri se odmitaji qetu pusit. Takze je potreba to nekde rozprostrit behem suseni a domu nest az vecer.
Drzim palec!
So stykacom velmi pekny napad. Vala sa mi tu asi milion priemyselnych Siemensov z roznych instalacii a na niektorych je aktuacna vzdialenost snad centimeter. Cievka zerie asi 1-2 W. Aj ked si myslim, ze by ten trojfazovy DIN mastodont pri zopnuti tak oklepal cmelin, ze by z toho obyvatelia neboli uplne nadseni.
Pokud otevreni klapky je vazano na sepnuti stykace, coz je energeticky mene vyhodna varianta, pak zase cmelaci ziskavaji signal budicku. Tohle je, zejmena pri verbovani do pracovniho procesu, nedocenitelny side effect. Pamatuju za minule totality budiky z NDR s itrony, pripadne sovetske budiky Elektronika, ktere budily zvukem jen malo pokulhavajicim za naletovou sirenou.
Jo, jeste drobnost – je vhodne zarazovat pruzny clen, pro tyto aplikace se mi osvedcilo perko z propisky. Takze tycka aktuatoru provrtana, z toho silon k pace a do silonu vrazene perko z propisky.