Bez mýta bychom se neobešli - zpět na článek

Počet komentářů: 317

  1. zdruv chlapy,
    zdánlivě je to mimo, ale obecně k thématu, tedy dopravnímu,
    1.kuwa, všimli jste si toho, jak v posledních letech se tu v česku buduje hradní soustava,sice se to jmenuje integrovaný výjezdový centrum, ale na názvu nezáleží, např. toto giga uložiště represivních složek nově či zánovně je vybudováno krví daňových poplatníku v Třinci a kupodivu o cca 10km vedle v Českém Těšíně,podle velikosti garáží tam maj snad i BVP, prosím o podání udání, kde ešče vybudovali ty opěrné body centrální moci
    2,no druhak prosím zdejší borce o názor, v pravdě banální věci,ale v sprdeli důležitou, jak chápat uřední dny a uřední hodiny

    1. Pokud ja mam zkusenost, tak v uredni den je sance si domluvit schuzku i mimo uredni hodiny. Nekde lze i mimo uredni den. Tezko si ale neco domluvis treba na nedeli.

    1. Mrdky, co dodat.

    2. Klíd! Nullum tributum sine lege.
      A zákony neschvaluje Praha. A jestli se to pokusej nějak vojebat, tak jim to Káťa Šimáčková vomládí vo hlavu a ještě se u toho bude hezky usmívat.

  2. Uplně si nemyslím, že zrovna mýto je hlavní impuls k tomu nahradit jeden kamion 3 nebo i jen 2 dodávkama. Sazba na kilometr, pokud nejezdím vysloveně vrakem s EURO 0, je kolem 5kč na km a 1,5kč na I třídě.

    Dodávka většinou nahrazuje kamion na pravidelné cestě do 300km nebo jednorázové cestě do 500km (obvykle).

    Pokud bych naplnil kamion (33 palet) na jednu cestu 500km z toho 400 po dálnici tak zaplatím 2000 za mýto. To za dva řidiče navíc dám stejnou částku. Možná větší.

    Pokud nahradim pravidelnou dopravu 200km 5x týdně tak měsíčeně mě mýto stojí (budu počítat, že je to celé po dálnici) dám 20 tisíc. To nepokreje ani jednoho řidiče navíc, takže se mi nevyplatí nahradit ani obyčejné nákladní auto (které ma nižší sazbu – méně náprav – natož tahač s návěsem…)

    Primární důvody pro nahrazení kamionu dodávkou (ale většinou spíš obyč „C“čka, které nemá o tolik větší kapacitu než dodávka) je:
    absence tachografu a možnost drtit řidiče více
    větší výběr levnějších řidičů – Bčko dneska udělá i cvičená opice
    menší omezení na silnicích, nejen na průjezd ale i výhoda v tom, že dodávku si řidič zaparkuje doma a na zavolání může vyjet. Kamion si na sídlišti těžko někdo odstaví.
    rychlost, trasu Praha – Bratislava dá dodávka klidně o hodinu rychleji, a dokáže spíše objet ucpanou D1 než kamion.
    Variability, pokud nemám na každou trasu těch 30+ palet ale jednou je to 15 a podruhé 25 a potřetí 18 tak kamion mě pořád stojí cca stejně (krom nějaké úspory na naftě z nižší hmotnosti) ale poslat o jednu dodávku méně to už je zajímavější.
    To jsou věci, které na jedné trase dokážou ušetřit tisíce za den a tím se vyplatí mít více řidičů. Až pak někde jako další benefit bude pár stovek na mýtném.

    1. a další důvod proč na silnicích je čím dál více dodávek už nesouvisí tak úplně s úsporama za jízdu. Ale s tím, že velkosklady a velká překladiště jsou někde u dálnice za městem. Tam zboží dovezou kamiony. Ale do města už to musí rozvážet menší auta. Primárně dodávky. Proto si spousta lidí všímá nárustu počtu dodávek zejména kolem Prahy.
      Krom většího a většího množství menších obchodů někde v OC a centrech měst to souvisí také s tím, že lidé si čím dál častěji objednávají zboží přes internet a to se k nim musí nějak dostat. A kamion jim to na sídliště nebo k baráčku opravdu dovézt nemůže. Navíc je tlak na rychlost a přesnost doručení. Takže poslední míle se řeší čím dál menšími auty, které jezdí častěji.

      1. pěkné, a hlavně že mají všichni plnou hubu tehlecté ekologie, ale objednávbat na eshopu pičoviny, co mají v krámě za rohem taky je dneska totál „trendy“. Zvednout řiť a dolézt 300 m je už pro mnohé nadlidský úkol.

        Jinak to popisujete tak jak jsem si to myslel.

        Podle mě hlavní výhoda jsou ti řidiči, co jsem znal týpky co jezdili s dodávkou, většinou to byli mladí feťáci, kterým bylo u piče jestli jim seberou papíry nebo při té svojí adrenalinové rallye zdechnou, hlavně že byly kroupy a v práci si mohli fičet pořádným speedem, nikam jinam by je stejně nevzali.

        1. Ne každej je ročild aby mohl platit v předraženým krámě kterej z marže musí utáhnout předraženej nájem, že.

          1. moje zkušenost z posledních let je, že kamenný kšeft je už většinou levnější než eshop, v případech, kdy je dražší, rozdíl cen = +- poštovné, ovšem záleží, vím že třeba granule a písek pro kocura vyšel jednoznačně líp přes eshop, bo poštovné zdarma. Ale když jsem sháněl svíčky na moto nebo žárovku do koupelny, kamenný kšeft vyhrál na plné čáře.

            Mě to spíš připadá, že nejsem rodchild, abych platil za dodání předmětu co má 200 g 150 Kč, za které dojedu autem do vedlejšího okresu a zpět.

            Jo poštovné zdarma u wonga na aliexpressu a spol., to už je jiné lákadlo, ale zas když si člověk uvědomí, že to vyrábí osmiletí otroci, je to dost hnus.

            1. Pospec: osmiletý otrok a hnus? Nebuďte tak úzkoprsej. Někde tu psal Urza článek o tom, že je lepší se nechat opíchat než mít hlad a tak je dětská prostituce z vyššího principu ankapáckého správná věc.

              Takže stačí změnit úhel pohledu a nákupem křápu z aliexpressu zachraňujete děti před prostitucí. Nekupování je naopak zločin, které děti uvrhne do bídy prostituce. Sám se rozhodněte, chcete-li být frýdecký otec Terez nebo na jedné hromadě s Caligulou a Nerem. Teď, když víte, co jste zač, ještě rád objednáte z alíka nepotřebné krámy abyste vůbec mohl v noci usnout a zařadíte se po bok jásavých zachránců dětí. Kdyby se Vám to pořád nezdálo, heslo zní „kdyby to mělo zachránit jediné dítě před prostitucí“.

              1. LoL :) dobře vy, je to tak, chudáci by bez produkce nekvalitních sraček zdechli hlady a my bychom zase neměli co házet do popelnice.

                Svědomí mám tedy černé, už jsem pár pičovin na ali koupil, většinou teda štěstí, věci se hodily a slouží. Ale kdyby to poštovné nedotovala čínská vláda z prodeje vnitřních orgánů popravených otroků na světovém trhu, už by se to neoplatilo.

  3. Mýto je hnus hlavně proto, že to teče někam do prdele a ne na cesty a rozkrade se to, ale pěkně podle papíru.

    Jinak jeho výběr je prostě prostředkem regulace mezinárodní nákladní dopravy v konkurenci mezi transitními státy, kterým my jsme. Samozřejmě to zaplatí konečný spotřebitel, ale asi ho máme furt moc levné, když všichni bulhaři, rumuni, slováci, poláci, ukrajinci a prostě celý transit východ-západ jezdí přes nás a ne přes polsko či rakousko, i když tu bude stát v zácpě. I když to se týká zejména dálnice, ne mýta obecně. Kdo jezdí po D1 jistě si povšiml markantního nárůstu přítomnosti východoslovanských kmenů zde v posledních letech.

    Jinak s těma dodávkama, mi to připadá paradoxně celkem efektivní, 3 dodávky za 1 kamion, spotřeba +- stejná (3×9 l vs 30 l), řidič s nižší kvalifikací za minimální mzdu, výrazně vyšší rychlost přepravy – 20 letý kluk s kšiltovkou na pervitinu dokáže s bílou dodávkou lítat i 150 kmh klidně týden v kuse beze spánku, zatímco trapný strejda v kamionu s hypotékou co se bojí o papíry se vleče trapných 85 a +- dodržuje přestávky. Investiční náklad nevím, ale asi jsou 3 dodávky taky levnější než jeden truck. (Nijak se mi nedaří nikde vygooglit, kolik vlastně takový nový truck stojí.) Pro korporaci rozhodně výhra.

    Otroctví je pokud vím snad cíl ne? Jinak by šlo o socialismus.

    1. Inu, i na tomto toku prece stoji nase ekonomika. Obchodovat moc neumime, vyroba vlastni produkce klesa a klesa, tak aspon rozkradame, jaxe da. Dotace a dane jsou vynikajici zdroje.

      1. ale tak výroba zatím náhodou pěkně roste, tady v u nás zóně každým rokem přibyde další monstrmontovna pro polské, bulharské a ukrajinské gastarbajtry, vyrobí se megatuny zboží s nízkou přidanou hodnotou, ale každým rokem více

        No a ta naše zlatinká škodověnka ta bourá přece každým rokem rekordy v milionech vyrobených šupa strojů.

        Jo s tím obchodem to je slabší, to pochopí každý, kdo byl kdy v životě na nákup v Polsku.

        Jinak já v zásadě bych byl pro. Co má ta naše zemička za zdroj? Hovno, pracovité lidi moc ne, chytré taky nicmoc, ropa, plyn, uran nic, moře nemáme, leda tu svou strategickou polohu. Co by teda udělal moudrý hospodář aby tuto hodnotu zužitkoval?

        No kurva postavím fakt super cestu východ západ a druhou sever jih, 5 proudů v každém směru, bez omezení rychlosti, super odpočívadla, benzinky , motely, motoresty, kvalitní kurvy a drogy, udělám tomu reklamu po celé evropě a pěkně to napálím na poplatcích a vydělávám jak saudská arábie na ropě.

        Ale v kocourkově a v praze jsou lidé chytřejší, ti nechají cestu po hitlerovi na normách roku 1938, ještě ji rozjebou, a dají to skoro zadarmo, aby se to krásně ucpalo a to málo co z toho kápne si nechají čornout nějakým socanem.

        1. Skodovenka je „nase“? Ktera? Ta plzenska? Me fascinuje, jak se nam media snazi vymejvat mozky narodni hrdosti na neco, co vubec neni nase. Zrejme prezitek socialismu. S takovou je nase vsechno, snad i Amazon, kdyby tu byl.

          1. to byl sarkasmus :) víte jak škodovku líčí česká media ne?

            mi se líbí hlavně teďka to šílenství s těma favoritama, „národní poklad“, ceny „veteránů“ jdou do astronomických výšin, kurva ti lidi se zbláznili, to fakt není auto, ale náboženství.

            Ten verk stál za hovno už nový, jen nicmoc kopie Fiatu Ritmo o 15 let později, ne vyloženě hrozné, ale žádný zázrak , prostě low-cost hatchback 80. let bez výbavy se slabým motorem. Ještě před pár lety se to dávalo sousedům za flašku rumu, bo křáp. Ale když se tomu dá mediální koverydž, tak je to najednou národní poklad a dědictví.

        2. Btw, na to, jake byly technologicke moznosti od prvni republiky az po konec socialismu v Cechach a na Morave, tak ty silnice byly v lepsim stavu, nez jsou dnes.

        3. Nahodou, mame preci to lithium. :-P Osobne si teda myslim, ze nakonec ho prosereme podobne jako uran – jak pise fatdwi nize, jsme jen gubernie, akorat v tuto chvili Sovetskeho Svazu 2, ne toho prvniho. Ale takovymi „detaily“ neni treba lid strasit, naopak je potreba zdurazovnat jeho vysokou teoretickou trzni hodnotu a ze potom budeme jak druha Saudska Arabie.

    2. Pospec: však se říkalo, že Rakousko tlačilo na to, aby nás přijali do EU, protože do té doby byla hromada tranzitu přes ně. U nás mnohahodinové fronty na vjezdu a výjezdu, úplatky pro celníky, to se lidem nelíbilo. Kdyby se to nevyplatilo, tak tady ty fronty nebudou, ale pochopitelně část tranzitu (hlavně ta, která musela a nemohla si dovolit nejistá zdržení) jezdila přes Rakousko. To už dnes nemusí a může úspěšně kurvit silnice zde.

      Vzpomeňte, jak se vstupem do EU si Němec vymínil, že u něj nesmíme makat, ale kamiony k nám mohly hned.

      Otroctví byl cíl vždycky, ale nevypadá to dobře na volebních plakátech a je potřeba na to jít oklikou. Tady není žádný feudalismus, aby se muselo makat na „panském“. Tak se na „panském“ maká zhruba 5 měsíců (letos DDS 28.5.) a vybere se to na daních, všichni jsou spokojený.

      1. Jj, stejně je to nádhera, jak na hubě jednotná evropa, samá solidarita a furt je to přitom válka východní ksindl vs západní šlechta. Ale jsem rád, že se těm západním kurvám fakt teďka daří špatně a padají postupně dolů na naši úroveň, patří jim to :) Jen těm němcům je furt nějak moc dobře, ještě by to chtělo nějakou další zátěž, snad jim dá zahulit, jak si zkurvili energetiku.

        Otroctví nebyl jen cíl, ale je to defacto furt realita, jen se to pokaždé jinak jmenuje. Otrok má dneska podstatně vyšší práva než před 2000 lety, ale zase podstatně nižší jistoty. Asi je jich taky menší procento populace, i když za starého říma bylo otroků v populaci údajně kolem 30 %, dnes bych počet operátorů v montovnách a dalších lidí nejnižších jobů bez možnosti výběru otrokáře, co musí vzít co je odhadoval na +- podobné číslo. Jistě, pracovní doba je kratší a jsou víkendy, ale to je jen technologický pokrok, nikoliv společenský.

        Pozor DDS letos až 23.6.2019 ! Ale i tak je to zavádějící ukazatel, protože to je pouze podíl státní rozpočet/HDP, u reálně pracujícího člověka to však vychází podstatně hůře.

        Když se podívám na výplatnici, platím 42 % přímou daň z příjmu a z toho co mi zbyde všecko utratím, bo rodina. Z této útraty je asi 20 % palivo, cigára a chlast,řekněme v průměru 75 % daň, to máme dalších 15 % v prdeli, tedy 57 % na startu a ze zbylých 43% je 21 % DPH na všecko, tedy pronásobeno dalších 9 %. Celkem tedy 66 % daň. Jak pekelné číslo.

        365 * 0,66 = 240, můj den daňové svobody je až 27.8. !!!!!! Kurvadrát

        1. Pospec: já bych těm zápaďákům ten pád zas tak nepřál, protože zaprvé se máme dobře primárně díky tomu, že nás sice skoupili, ale jakž-takž nás nechali dýchat a zadruhé, kde se asi budou chtít zahojit? Primárně pochopitelně v guberniích. Dnes není možné jen tak jednoduše jít drancovat jinam, protože tam už drancují Amíci a bojují s Číňany. Evropa je v sebedestrukci, ve spirále neustálého zvyšování daní a snižování svobod právě proto, že není kde brát a tak je potřeba brát vlastním. A „vlastní“ je pro EU ten, kdo si ji k ovládnutí ostatních založil (Neměc), ne ten, komu ve vlastní zemi nepatří prakticky nic (my). Říká se „než tlustý zhubne, hubený zhebne“ a je snad jasné, kdo je v EU „tlustý“ a kdo „hubený“.

          1. jo to je bezesporu pravda, hlavně náš „blahobyt“ jakožto číny evropy je závislý na spotřebě tam, tedy jejich bohatství. Až bude skopčák jezdit v průměru taky na 15 let starém verglu, nikdo ty zlatý škodověnky a hjondé nebude kupovat a jsme zase v prdeli 90.tých let. Český trh to nespasí, teď jsem to nedávno počítal, že nových aut se v ČR do soukromých ruk prodá jen nějakých 30 -40 tis, zbytek jsou přeprodeje a firmy. Dost v kontrastu s produkcí kolem 2 mil. aut/rok.

            Vidím jedinou výhodu ve skromnosti našeho kmene, kdy i moje, relativně mladá generace pamatuje nedostatek a ví jak šetřit v případě průseru, což občan prvního světa za železnou oponou vůbec nezná a neumí s tím naložit, je tedy větší šance nezvladatelných psychologických důsledků a sociálních bouří u nich než tu.

            Apropo je to velká prdel ohledně fenoménu „milenián“, kam já z definice spadám jako milenián-senior, nejstarší druh. Co se bavím s mladýma lidma ze západu, oni jsou psychicky skutečně v hajzlu, pod heslem „fotři nám to posrali“, „ztracená generace“ atd., všechno je v piči. A myslí si, že je to tím, že jim rodiče zkurvili pracovní trh. Při své rozežrané omezenosti nedokážou vůbec pochopit, že je to jen důsledek „konce“ studené války (tedy spíš reformy), globalizace a otevřených hranic a že pohádka ekonomického zázraku západního světa z 2. půlky 20. století definitivně skončila a už se nikdy nevrátí. Už nikdy se nebude mladý tatík v kvádru na pervitinu s luckinou v hubě vracet s kanclu ve svém zbrusu novém Chevy V8 domů do fungl nového domku s bílýma plaňkama, sexy ženuškou v domácnosti a 4 dětmi bez starosti, že by to snad někdy neutáhl.

            1. Pospec: jedna věc je vědět jak šetřit a druhá to hodit fuhrerovi, který slíbí, že se šetřit nebude muset a bude líp…

              Tyhle zkušenosti se zahraničníky přiznám se nemám. Ne že bych tedy každý den s někým debatoval v práci nad tím, jak se mají špatně, ale obecně nejspíš narážím na jinou sociální bublinu. O zracené generaci a fotrech, co to posrali jsem zatím neslyšel. Nejste na brigádě v nějaké neziskovce? To by tak sedělo:-)

              Ti co makají se zatím mají vcelku dobře a nemají důvod si stěžovat. Ani v tom DE nemá každý mercedes a i když je tam rozmazlenost blahobytem vyšší než tady (protože od války nic jiného neznají, zatímco my jsme to vzali „zkratkou“ přes socík), že by zase každý mladý myslel, že ten mercedes mít bude, no nevím. Ale jak říkám, ono to bude hlavně bublinou, kterou potkáváme. Ufňukaní smradi co si myslí, že všechno bude (protože je tak vychovali rodiče) a pak narazí na realitu světa, kde toho zas tolik zadarmo není, ty máme i tady. Nejvíc je jich co tak sleduju v USA, ale tam usilovně pracují na degeneraci už skoro 40 let a to se musí někde projevit.

              1. No já debatuju s lidmi náhodně na takovém humoristickém webu, kde dost často bývají příspěvky na téma „zkurvená generace“ a pod nimi divoké diskuze. Jsou tam lidi aji z bangladéše, alžíru, ruska, slovenska, usa i argentiny. To fňukání jsou především američani, ne jednotlivci, ale vlastně všichni, furt se tam přemílá ten jejich systém se studentským dluhem a nedostupnou zdravotní péčí. Němčouři nebrblají, ti spíš machrujou, jak jsou v pohodě.

                Je to pochopitelné, ti absolventi lezou ze školy s 2 míčema dluhu a nástupní plat mají 1/4 co jejich fotr před 30 lety, nedivím se.

                1. Pospec: OK, pak jsem já v kontextu diskuse původně chápal, že tím „Západem“ myslíte „náš“ západ, tj. západní Evropu.

                  Jak jsem psal v poslední větě – v Americe je to jiné, tam se taky dějí trochu jiné věci, resp. některé co tady začínají tam oni už mají zatraceně dlouho. Nicméně jedno je fakt – Američani dřív drancovali hlavně cizí země a jak rozesrali co se dalo a toho využili k drancování Číňani, mají rozhodně problém a podobně jako EU se obracejí k hrabání do peněženek vlastních lidí. Když boháč chce udržet bohatství a nemá vnější zdroje, holt bere kde se dá.

                  Plus výchova, kdy v USA mají neskutečné rozmazlování (co jsem viděl bylo místy až neuvěřitelné – například dítě 12 let, v jednom pokoji počítač, xbox a PS, ve druhém xbox a PS a v obýváku Wii (plus ještě nějaká další konzole, jestli XB nebo PS už nevím). Má cokoliv si zamane, je přesvědčováno o vlastní dokonalosti, baseball se nehraje na body, aby chudáček kdo prohrál neutrpěl psychickou újmu, na univerzitě má „safe zone“, „drug free zone“, „gun free zone“ a když pak vleze do procesu, zjistí, že najednou už všechno nedostane a svět vypadá jinak a už ho před ním nikdo nechrání.

                2. Pospec: Pro zajímavost – co ty Amíci vyštudovali za VŠ, že mají takový problém splácet? A remcají spíš chlapi, nebo jejich „strong independent wymyn“?

                  1. Odhadujem ze remcaju skor ti co vystudovali nieco co im neda marketable skills bez ohladu na pohlavie. Nepoznam situaciu v USA, no u nas sa v pohode da minut 50k CAD (aj viac) na skolnom a nemat ziadny marketable skill. Ono ani tie pouzitelne vzdelania nie su dvakrat zadarmo. Kto chce mat bakalara ako inzinier – co tu staci na vstup do inzinierskej mafie – si tiez musi prichystat nejakych 50k. Kto si vysnival ze chce byt lekar to ma horsie. Najprv si musi urobit bakalara v akomkolvek odbore. Najlacnejsie su prirodne vedy – cca 30kCAD. No a potom pridu 4 roky mediciny po 20kCAD za rok. Ono oni potom eventualne raz budu zarabat skvele, ale pozicka na skolne sa musi zacat splacat hned po skonceni skoly a nemocnice zacinajucim sekundarom bohvieco neplatia…slovom ani tam to nie je ziadna sranda.

                    1. Já na vlastní bulvy viděl diplom bachelor of bowling.

                    2. Vsak bakalar neni nic. Ocekavam, ze se jeste zavede nejakej titul po prvnim semestru, nebo nejlepe po zvladnuti prijimacek. Prece vzdelanost naroda se pozna podle mnozstvi titulu v nem, zejo.

                    3. Bakalar tu obnasa 4 rocne studium. U technikov staci na slusny job a na clenstvo v mafii. Preto je u technikov o tolko drahsi ako u prirodovedcov. Pravda, aj technik moze pokracovat – ak chce.
                      Je to ale v porovnani s tym cim sme presli my ine – oni tu v podstate nerobia skusky. Idu na klasaky.

                  2. Tady je nutny pochopit, jak emerika funguje.

                    Zakladem vseho je „credit rating“, to je alfa a omega tvyho zivota. Divaji se na nej pri pohovorech do prace, pri ziskavani pujcek, skoro vsude. Kazda pujcka ti ten rating snizuje, kazda poctive zplacena pujcka zase jinak navysuje, no je v tom mrdnik. Pruser je, ze studentsky dluh v US je nejziskovejsi dluh u nich. Tim myslim, ze jej napriklad nejde dat do osobniho bankrotu, proste ten dluzis dokud neumres, nebo jej nesplatis. Jina moznost neexistuje. A snizuje ti ten rating :D Takze budes mit drazsi hypoteku, napr. BTW placenim bez pujcek si nebudujes credit rating, naopak jsi sprosty podezrely(coz ti snizuje zaklad pro rating :D). Tohle neni prdel. (na druhou stranu je nutne priznat, ze nakup pres kreditni kartu ma v US velke vyhody a banky tam funguji vyrazne jinak)

                    Tak, ted se dostaneme k tomu, co psala divoka kocicka z Kanady. Ne kazdy titul je uzitecny. V US nemas zvlast epicke standardy a dohledove komise, takze muzes vystudovat obor zdravotni sestry a nebyt za cele studium v nemocnici. K cemu takovy titul je ti bude asi jasny, ze jo ;) To je taky duvod, proc se tolik lidi snazi cpat na stipendijni programy.

                    A ted si to sloz dohromady. MUSIS zaplatit dluh, ktery umoris jedine smrti, nebo zaplacenim. Musis si vybrat obor, ktery ti k necemu bude, na skole, kde te to realne nauci. A musis jej dostudovat. A ted si predstav, ze si tohle rozhodnuti musis udelat v 18 ;) Ha, prej maturita je zkouska z dospelosti :D

                    Samozrejme lidi na to remcat budou i s dobrym platem, protoze proste je to dluh a je to pruser do budoucna a koule na noze.

                    No a ted k tomu pridej epickej bordel v credit ratingu a ve vymahani pujcek a SS# :] Jop, zeme snu :D

                    1. Jeste dodam, ze lidi na to remcaj primarne proto, ze takovyhle dluhy ma student 2. Studentsky a hypoteku. Pokud nedela na specializaci, kde to zaplati okamzite, nebo ma k vyhodam barak/auto. A ze takovy specializace tam jsou, ale do jake miry na to muzes dosahnout jako student-absolvent(nebo kratce po absolvovani) – to netusim.

                    2. deacon: velmi dobře popsáno. Člověk, zvyklý platit všechno cash se tam velmi rychle přeorientuje na kreditky a dluhy jen proto, aby si mohl koupit dům na hypotéku. Protože bez historie splacených jiných dluhů je hypo nesmyslně drahá.

                      Kdo tam ale nechce nic na hypotéku nebo úvěr, může tam žít stejně jako tady. Nevím, jak moc reálně dle credit ratingu řeší práci (tj. jestli skutečně kandidáta vylejou jen kvůli tomu, že nejede v úvěrech). Ale jinak tam neřeší nikdo nic. Jen si člověk nesmí vzít cokoliv na dluh a pokud to má v plánu, je lepší začít kreditkou a vzít si úvěr na levné malé auto okamžitě po příletu, aby credit rating začal naskakovat.

                    3. Předčasné splacení úvěru udělá s credit ratingem co? To mne vždy zajímalo nejvíc…

                    4. Nic.

                  3. různě, programátoři si nestěžujou, ale to je jako tady, jedno a jediné řemeslo, které fakt nese.

                    Samozřejmě mají všichni prdel z kunsthistoriků a gender studies, což je pičovina tam i tady, ale stejně jako tady je v řiti i učitel, ekonom, mladý právník atd. atd., což nejsou apriori kokotiny, prostě to jen nejsou ty nejlíp placené profese. Ne každý právník je Matlock a ne každý ekonom je Babiš, žejo….

        2. Eště platíš daň z nemovitosti, pokud je to tvoje, speciální daně z energií, z úroků apod., správní poplatky a další zmrďárny (taky daně), výpalný stádní televizi a tak. V reálu tam necháš tak 70-75 %, to makáš na stád do září. A bude líp, furt se chystá zvýšení daní a zavádění novejch, jak jinak.

          1. to je fakt, to jsem nezapočítal a ono to takových dalších 4-6 % určo udělá

            Ale je líp, no tak určitě :)

            Co to teďka máme aktuálně zas za novou daň, elektronickou nebo jakou, na google…

        3. Spotřební daně nepřevišujou 50% z ceny produktu. U PHM je to cca 38% u cigaret do 40% a u tvrdého alkhoholu je to 45% u toho nejlevněšího sráče. Čím dražší alkhoho, tím menší poměr z ceny tvoří spotřebka.

        4. Můžete trošku rozvést, jak jste se dostal na přímou daň ze mzdy ve výši 42%?

          Máte třeba 50tis. hrubého.
          Daň je 8030,- (50000*1,35*0,15-2070) takže daň máte při tohmle příjmu ve výši 16,06%
          Pojistné je 5500,- (50*0,11)
          Pokud neuplatňujete děti, tak Vám z 50 hrubého srazí 13530,- což je 27% a né 42% jak tvrdíte.

          1. Panek: předpokládám, že jde o daň jako podíl na nákladu firmy (v případě 50k hrubého je náklad zaměstnavatele 67k a čistého jak píšete 36520, takže poměr „cash vs. náklad“ je dokonce 45.5%).

            Není to sice přesné terminologicky, ale fakticky je to správnější než se tvářit, že zdanění je nižší jen proto, že o části sociálního a zdravotního říkáme, že to „platí zaměstnavatel“. Ten jaksi platí všechno a jen těch 67k rozešle na jiné účty. Zaměstnanci jen lehce přes půlku.

            1. Ale on tvrdí, že to platí 42%, ale on je neplatí. Správně by tedy mělo znít, stát si vezme z celkového mzdového nákladu 45%.
              Jinak je to asi takto.
              Aby měl zaměstnanec 50tis hrubého musí zaměstanvatel sehnat 67 tis. na výplatu. To je 804 tis. za rok. A celkové odvody (zaměstnavatel+zaměstnanec), když nejsou děti, jsou 365.760,-/rok to je 45% které si stát vezme z 804.000,-, které zaměstnavatel musel sehnat a je to jeho náklad.

              A teď koukejte. Když práci zaměstnavateli neudělá zaměstnanec, ale OSVČ a vyfakturuje mu těch 804 tis. za rok, tak zaměstnavateli to je jedno, práce udělána a náklad stejný. Ale OSVČ odvede z těch 804000 státu jen 94.642,-/rok (při 60% paušálu) a 50 556,- při řemeslné činnosti (do 80% paušálu spadá i hospodský).

              Při nákladu 804000,-/rok
              Zaměstnanci z toho zbyde jen 438.240,-/rok
              OSVČ z toho však zbyde 709.358,-/rok, což je vlastně o 109tis. víc, než je hrubá mzda zaměstnance. A proto Miroslav Švarc.

              1. Panek: vizte můj předchozí příspěvek – napsal to správně, jen to špatně pojmenoval, to je celé. Nerozumím, proč sem taháte OSVČ – zaprvé tím neříkáte nic nového a za druhé Vás ten zvolený příklad usvědčuje z neznalosti problematiky.

                Zaměstnanec, který má 50k hrubého odvádí práci, kterou trh typicky takto oceňuje. Pokud firma vezme OSVČ, nezaplatí mu 67k, ale dohodne se s ním na těch 50k. Firmě výrazně klesne náklad a OSVČ z toho zaplatí nižší daně, takže mu reálně zbude víc než zaměstnanci, takže win-win.

                Když zůstaneme u toho, čemu zjevně rozumíte, tedy účetnictví. Řekněme, že nějaké běžné účetní platíte 30k měsíčně hrubého. Ve chvíli, kdy máte externistky jim platíte na fakturu 40k měsíčně? Proč?

                Ve Vašem příkladu jste poněkud tendenčně opomněl drobnosti jako jsou podmínky práce (o OSVČ s pětiměsíčním odstupným jsem zatím ani nečetl), náklady (zaměstnanec neplatí účetní nebo netráví čas jeho zpracováním), dovolenou (kterou z těch vyšších zůstatků musí zaplatit a jen toto často stačí k neutralizaci nižšího zdanění, protože mu nikdo neplatí, když si válí šunky u moře) a firemní benefity.

                OSVČ typicky není OSVČ kvůli penězům, ale kvůli svobodě. Ne každý živnostník je na tom finančně lépe než kdyby se nechal zaměstnat.

                1. Proč myslíte, že tomu nerozumím? Jen proto, že jsem u příkladu ZAM/OSVČ použil stejnou částku? Použil jsem ji pro lepší srovnání.
                  Ne, není to tak, že práci, kterou mi zaměstnanec dělá za 30 hrubého (40 superhrubá), že mi tu stejnou práci externista nabídne za 30 na fakturu. Většinou chce +20%, tedy kolem 35-37, protože ví, že i tak se mi to vyplatí. Pokud pro mne udělá stejnou práci jako zaměstnanec, tak jsem pořád hodně v plusu. U jedno řemeslníka, který měl dva zaměstnance, z toho jednoho na poloviční úvazek, jsme přesvědčili, ať si kluci udělají živnosťák. A teď mají všichni tři více peněz, včetně toho, že i část PHM, které dřív spotřebovávali na dojíždění do zaměstnání, teď mají „bez DPH“, protože cesta už není dojíždění, ale cesta na místo výkonu.

                  1. Panek: to je jako kdybyste řekl „proč myslíte, že neumím počítat, jen proto, že jsem napsal, že 2×2 je 7“?

                    Vidíte, už jsme plus 20 a ne plus 35, to by ale to původní srovnání nebyla zas taková bomba, že.

                    1. fatdwi: Nechápu, co tím chcete říci. Mé výpočty jsou správné a každý si je může klidně zkontrolovat. Stejnou částku VÝŠI NÁKLADU PRO ZAMĚSTNAVATELE (těch 804tis.) jsem zvolil, aby bylo jasně vidět, kolik si vezme stát ze zaměstnaneckého poměru, do kterého musí zaměstnavatel nasypat 804tis. a kolik z outsourcingu, do kterého nasype taky 804tis. Jde jen o srovnání, nic víc, proto jsem pro výpočet použil v obou případech roční náklad ve stejné výši. Problém?
                      Ale prapůvodně jsem hlavně reagoval na větu, že někdo PLATÍ ze mzdy 42% přímých daní. Nesedí ani 42% a pokud chce mluvit o 45%, které jsou celkový odvod, tak použít spojení PLATÍM TO JÁ a PŘÍMÉ DANĚ v jedné větě, je hodně mimo realitu. Stačí se podívat na to, za kým půjdou sankce, pokud to nebude zaplaceno, nebo zaplaceno pozdě. Za zaměstnancem určitě ne. Pisatel může mít sice morální pocit, že to platí, ale použít tuhle větu např. u zkoušky, tak bez pardonu letí.

                      Prostě věta PLATÍM TO, je špatně, správně je STÁT SI VEZME.

                    2. Panek: porovnani je chybne, naklad na stejnou praci neni v pripade pouziti OSVC a zamestnance stejny. Za 804k dostanete na fakturu vic nez za 50k hrubeho, proto to porovnani nedava smysl. Nakonec sam jste to na prikladu s ucetni uznal, takze moc nechapu, proc se v tom stale patlate.

                      Vsak ja uznavam, ze to Pospec nenapsal terminologicky spravne, ale situaci popsal dobre. Ja bych mu jen vycetl, ze to neplati vsechno on, ale ten zamestnavatel.

                      Kdyz reknu vyvlastneni kradez, taky je to na vyhazov u zkousky, ale neco to meni na podstate veci?

                    3. Náklad je stejný! V mém příkladu je to furt 804tis.
                      Buď musí zaměstnavatel zaplatit zaměstnanci a odvést na OSSZ, VZP a FÚ celkem 804tis. náklad, nebo mu OSVČ vyfakturuje 804tis bez DPH.
                      Pro zaměstnavatele to je pořád náklad 804 tis., buď ten náklad má zaúčtován na 518 (služby), nebo ho má zaúčtován na účtech 521 a 524 (mzdy a zákonné pojištění).
                      V obou případech je to daňově uznatelný náklad ve stejné výši 804tis. Kč. Akorát bude ve výsledovce v jiných kolonkách.

                      Jestli se něco liší, tak to, kolik zůstane tomu, kdo tu práci odvedl, ale to tam je vidět. Zaměstnanec bude mít na účtu něco přes 400tis., ale OSVČ 700tis.

                    4. Panek: neni stejny, protoze naklad na ucetni zam mate 40k a na OSVC 35-37k. Co na tom porad nechapete?

                      A to si vemte, ze jsou lidi, kteri na fakturu maji stejne jako hrubou.

                    5. Já jsem uváděl do příkladu náklad zaměstnavatele na zaměstnance 804tis./rok a náklad 804tis/rok za službu OSVČ. 804=804 tedy ještě pořád doufám, že to tak je.
                      Takže v mém příkladu je náklad buď 804, nebo 804. Vyberte si a řekněte mi, který z těch nákladů je tedy větší.

                    6. Panek: 804 je porad 804, ale za 804 na fakturu poridite senior project managera, zatimco jako zam jen projektaka bez toho „senior“. A to se jaksi nerovna.

                    7. Teď uhýbáte směrem ke kvalitě, ale napřed jste tvrdil, že se náklady nerovnají.
                      Ano, nikdy se nerovnají, protože to byl jen příklad, aby lidi viděli, jak velkej je rozdíl mezi zam/zam a švarcem. Proto jsem na začátku zvolil stejný vstup 804tis.

                      V reálu to taky bude jinak, kdy zaměstnavatel se zaměstnancem najdou zlatou střední cestu, která jim vyhovuje a o těch cca 270tis se šábnou. Zaměstnanec, co se stane OSVČ bude mít třeba o 170 víc, ale vzdá se výhod zaměstnace. A zaměstnavatel ušetří (nikoli 100 – výpočet je složitější).

                    8. Panek: ne, o tom píšu od začátku, jen Vy jste to (snad) konečně pochopil.

          2. Předřečník má na mysli superhrubou mzdu, což je daleko přehlednější, protože ta zahrnuje i odvody zaměstnavatele, které by jinak neplatil, takže z 50k nedostanete 37, ale jen 27, což je podstatný rozdíl. Jinak ohánět se přesným výpočtem daní a uvádět jen odvody zaměstnance mi zavání propagandou.

            1. On řekl, že platí přímé daně. Neřekl, že stát si z celkového nákladu jeho zaměstnavatele vezme 45%.
              Vidíte ten rozdíl ve větách a jejich významu?

              1. Jediné použitelné číslo v těhle výpočtech je „kolik na tebe musím mít, abych tě mohl zaměstnat/platit“. Hrubá mzda je zatajování pravé podstaty věci, taková ochcávka, aby mohla být ovce zdaněná dvakrát.

              2. Panek: Vy jste srandovní. A na odvody zaměstnavatele vydělává kdo? To si továrník stoupne k soustruhu a maká po nocích a víkendech? Z hlediska zaměstnance je snad úplně jedno, jak se který odvod jmenuje a že se posílá na různé účty, jde to všechno z jeho práce.

              3. jaký je rozdíl mezi „povinně platím“ a „stát mi vezme“ resp. „zaměstnavatel za mě povinně odvede“? Jak mám já zapojený mozek, pro mě je to všechno absolutně totéž, jde o princip, ne o slovíčka. Prostě sklidil jsem 10 jablek, 6 mi někdo vzal, zaplatil jsem 6 jablek, povinně, za diskutabilní protihodnotu jakés takés zdravotní péče, nicmoc vzdělání, věčně rozkopaných ucpaných silnic, příslibu nějakého mizerného důchodu možná za 30 let, dotované školky a obědy pro děcka a jiné ne příliš efektivně distribuované a ne příliš kvalitní veřejné statky.

                Nejste vy právník? mám jednoho takového kamaráda a ten se byl schopný se mnou u piva 2 hodiny hádat, že na chalupě nemám trávník, ale louku, protože to sekám jen raz za 2 týdny a to už je louka :) A já tam prostě mám relativně krátkou trávu, ne kopretiny a seno pro krávy.

                1. Platím to já = Není zaplaceno, dostanu flastr já.
                  Stát si vezme (od zaměstnavatele) = Není zaplaceno, flastr dostane zaměstnavatel.

                  Platím to já = já mám ty peníze ve své sféře vlivu, mohu zaplatit dřív, mohu pozdržet platbu, mohu požádat o splátkování…
                  Platí to zaměstnavatel = Nemůžu mu říct: „Šéfe dneska mi vyplaťte všechno vč. soc. a zdrav., požádejte si o splátkování a strhněte si to až příště, díky.“

                  1. ok, mám tam tu louku, chápu, vy prostě to máte o těch slovech a pojmech, každý jsme jiný

                    mým cílem bylo prostě a jednoduše komunikovat a vyjádřit, že někdo bere mé prachy – jinými slovy „stejně to nakonec zaplatím já“

                    připomínáte mi 90. léta a legendární obchody s IT technikou, kde když přišel člověk nejsa gegoňem co se v tom šťourá 24/7, bylo s ním arogantně vymeteno a vysmáto se mu za např. velmi prostou větu „potřeboval bych myš“.

                    Není to nic nového, zjevně tento fenomén byl již dříve v obchodech s elektronikou, neboť pan Atkinson to velmi trefně ztvárnil v tomto vynikajícím sketči ze sedmdesátých let https://www.youtube.com/watch?v=DvswW6M7bMo

                    1. Co bylo za problém s myší?

                      K papučím, asi se vám nezalíbila písnička koupím ti papučéé, pičóóó…:D

                    2. S myší to byla klasická story, doba počítačů 486 DX2 66 MHz, přijdu do obchodu, za pultem mladý gegoň od kompů, pravda, mi tež bylo 15. řeknu
                      „potřeboval bych myš“
                      „aháá, tak myš jo?“
                      „no jo, myš, jaké máte?“
                      „no jakou byste jako chtěl?“
                      „nějakou levnou“
                      „pche, co to je levnou?“
                      „no ne drahou, prostě nějakou z těch levnějších, já nevím kolik to stojí“
                      „no model GPX 348 Z2 16/8 cx 6 asi levný nebude, žééééé?“
                      „když to říkáte…. co tahle geniuska za těch 150?“
                      „éééé takový sračky, ani nevím proč to tady máme“
                      „tak já bych si ji vzal“

                      „prosím“
                      „no tak tady to teda máte“
                      “ ‚kuju“

                      a už jsem tam nevkročil

                      Pak to začli prodávat v tescu a byl pokoj, pokladní k tomu blbé kecy neměla

                      Však se podívejte na ten skeč, to je přesně ono.

                  2. apropo to „platím“ chápejte, jako kdybych napsal „ty kurvy mi vzaly“. Taky bych tím nemyslel, že mi nějaká lehká děva vzala nějakou hotovost z peněženky.

                    Podobně „platím“ se obvykle používá v restauraci, když volá zákazník na Abrháma a mává pětikilem nad hlavou.

                    „stát si vezme“ je taky blbost, kde by si co vzal, stát není fyzická entita, nemůže nic vzít, to účetní pošle přes počítač převodem peníze na účet finančního úřadu, žádný stát nikomu nic nebere

                    A jaký je vlastně význam všech těch slov? a ten jejich podivný zvuk …

                    Mě se třeba vždycky strašně líbilo slovo „futra“ a úplně nenávidím slovo „papuč“ a vůbec nevím proč.

          3. asi jsem to napsal zavádějícím způsobem, jsa ekonom, rozlišuji daně podle ekonomické definice na přímé (z příjmu) a nepřímé (ze spotřeby)

            Můj „hrubý“ příjem, z ekonomické, nikoliv chlácholivé české státní definice, je to , co vysolí firma za to, že tu sedím a debatuju s váma, tedy tzv. superhrubá, když podělím částku co mi chodí na účet k tomuto číslu jsem na 42 % daně. Samozřejmě všechna ta „pojištění“ nejsou žádnými pojištěními, ale obyčejnou daní, ničím jiným, z povahy věci

            Spotřební daně – na to jsem přišel tak, že jsem se poctivě učil na státní zkoušku z daní :)

            Cigára: dnes zakoupil jsem sobě měkké startky za 87 Kč, spotřební daň 52,69 + DPH 15,09 Kč = 67,78, tj 78 %
            Benál: litránek za 31,90 sehnal jsem v JZD, spotřební daň 12,84 Kč + DPH 5,54 = 18,40 / 31,9 = ca 58 % daň
            Rum: z kauflandu v akci za 99,- Spotřební daň 0,5 l 40% vol., 57 Kč + 17,20 Kč DPH = 74,20 / 99 = 75 %

            Pravda révové víno je jen za 21 % DPH a daň z piva je také relativně malá, i když u piva bruncvík z kaufu v akci za 5,90 už to svou roli taky sehraje

            1. Tak pak Vám do těch 42% vstupuje ještě něco, asi sleva na dítě.

              Ale jakožto ekonom víte, že užít spojení poplatník platí u nepřímého odvodu, je na vyhazov od zkoušky.

              Přímá daň = poplatník je i plátcem. Poplatník, osoba která je poplatna daň strpět, je zároveň plátcem a je povinen ji i zaplatit. Ale může požádat i odklad, splátkování nebo prominutí.
              Nepřímá daň (i soc.zdrav. je nepřímá daň). Poplatník je poplaten daň strpět, ale platí ji plátce, kterým je tady zaměstnavatel.

              1. No tak jak to píšete to máte u zkoušky z daní nebo účetnictví. Většinou takové ty paní někde z úřadu, co vás 3x vyhodí za slovíčko, protože jste špatně uvedl číslo účtu pro evidenci odpisu nákladního vozidla v testu.

                Ne u zkoušky z ekonomie, kde jde vždy o princip a podstatu a na účetní a daňové pojmy se nehraje, protože tato věda zkoumá procesy a jejich dopady a ne byrokracii.

                Celá ekonomka byla o rozdělení studentů na 2 +- stejně velké skupiny gympláci/obchodní akademie, kde gympláci šli jak nůž máslem krz matiku, ekonomii, měnovou politiku, finanční modelování a vůbec všechno kde byl vzorec a logika, ale hořeli na účetnictví a daních a naopak lidi z obchodky, kterým tohle šlo samo, ale jak viděli integrál, lezli pod stůl a ještě dodnes i 15 let po škole jsou schopní machrovat, jak si nazpaměť pamatujou právě ty čísla účtů v účetnictví, o jejichž existenci jsme se my z gymplu díkybohu za celé studium nestihli ani dozvědět. Každý měl trochu jiný pohled na problematiku.

    3. no ona ta plně naložená dodávka nepojede 9l rozhodně ne při stylu plnej kotel to máš tak za 12-15l. Ale ano stihne toho víc a o tom to je. pár korun za naftu se tim vrátí v ujetých proplacených km.

      1. Napřed si přečtěte na co sem reagoval. Jinak výpočet zaměstnanec vs OSVČ to krásné ukazuje. A ne ne neplati to zamestnanec, platí to zaměstnavatel viz příklad. Lépe by to vystihl výpočet, kolik by to zaměstnavatele stalo, aby OSVČ zbylo stejně peněz jako zaměstnanci čisté mzdy.

        1. Jak se říká tomudle knedlíku, chucpe? :D

          1. Tohle se mi stává na androidu, když si omylem odskroluji, tak to pak příspěvek přidá jako odpověď na příspěvek, který je poslední na stránce.

    4. To:pospec
      Jezdil jsem s dodavkou po EU a nejste v obraze. Plachtova 10ti paleta jela za 12-13 na sto, delaly se zejmena dlouhy trasy, malokdy pod 1000 km/cesta. My vozili 80% bazeny a elektroniku, coz je relattivne lehky a je rozdil, jestli jste ze SR ve Spanelsku dodavkou za dva dny nebo s kamionem za ctyri. Co se tyka automobilek, obcas jsme vezli neco do Magna Steyer, nebo Audi Gyor. Objemove to vychazelo 50/50 kamiony s dodavkama. V podstate co se vyplati vozit dodavkama to jede dodavkama. Klidne pres celou Evropu a klidne pravidelne.
      Svuj podil na tom maji regulace doby jizdy kamionu a omezeni rychlosti. Velky podil.
      Dalsi nezanedbatelny podil je u firem, ktery potrebujou mit vsevno hned a rychle, nejpozdeji vcera a tlacej dopravce do nesmyslu. Jednou jsem jel trasu Braga-Graz za 26 hodin, protoze zakaznik byl kokot a muj dispecer taky. Lidi jsou obecne netrpelivy kokoti, proto jsem prestal jezdit. Nezabiju se kvuli nejakymu dementovi, co potrebuje mit vsechno hned. Kdyz je netrpelivej, tak at si posila veci letecky. Oh..wait. Sice chteji mit vsechno hned ale platit se jim nechce.

  4. Zlatý Kapsch. Děsím se chvíle, kdy by zavedli satelitní mýtné alias GPS štěnice – Piráti a SSP už deklamovali, že by se mohlo rozšířit na vozidla pod 3,5t a pak by přes satelit mohli šmírovat, kdo kudy a kam jezdí i uvnitř měst.

    Satelit = Orwell na 100% území ČR. Než tohle, raději libovolné množství mýtných bran.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017