Přečetl jsem na tomto webu už stovky článků a rozhodl jsem se splatit dluh a přispět taky svoji trochou do mlýna. Články testů a zkušeností s přibližovaly patří mezi mé nejoblíbenější a automobil je pro mě nejen nezbytná součást života, ale také koníček. A tak zkusím objektivně popsat svoje dvouleté zkušenosti s vozem BMW 323i a doufám, že budou jednou někomu užitečné.
Řada tři se řadí do střední třídy, v současné době je to druhé nejmenší BMW. Velikostí vnitřního prostoru se dá srovnat například s Octavií. Generace s označením E46 se začala vyrábět v roce 1998 jako elegantnější, uhlazenější a zaoblenější nástupce úspěšné generace E36. V roce 2001 prošla faceliftem a v roce 2005 ji nahradila generace E90. Podle mého názoru je předfaceliftová éčtyřicetšestka nejhezčím bavorákem všech dob, což je docela odvážné tvrzení, kterým jsem si ale jist už zhruba od 15 let, kdy mi visela na zdi jako plakát. A tak jsem si v létě 2009 splnil dětský sen.
Můj bavorák sjel s výrobní linky v létě roku 1999 a tři majitelé přede mnou s ním ujeli bezmála 190 000 km. Auto jsem koupil v německém autobazaru nedaleko Mnichova. Celá operace nákupu auta byla prostá jako bulharská striptérka – výběr na mobile.de, telefonická rezervace čtyř kusů z okolí jednoho místa, výlet za krásného letního dne, prohlídka prvního vozu, projížďka solo bez dohledu, sjednání pojištění a převozních značek vstřícným majitelem bazaru, sleva 200euro za škrábanec a dolík v blatníku, koupě, přejezd do ČR, evidenční kontrola, techničák, přepis, technická, emise. Dohromady zhruba 140.000 korun českých komplet. Při pohledu na vůz většina známých tipovala cenu v průměru dvojnásobnou. Opotřebení odpovídalo najetým kilometrům a člověk musí počítat s dalšími investicemi, když je na podvozku a vlastně na všem tolik namotáno. Nechte si tedy, v případě nákupu, určitě finanční rezervu řekněme 20 – 30 tisícovek. Lepší koupit levnější kus majíc starší datum výroby nebo vyšší údaj na tachometru (mimochodem u auta se dá poznat amatérské stočení kilometrů: u chybného počtu kilometrů na displeji je malá tečka – ale jak známo, zmrdi jsou o krok napřed a i tato ochrana se dá po stočení obejít).
Jako u všech vozů BMW je podvozek laděn spíše sportovněji a řada tři je možná ještě tvrdší než BMW vyšších tříd. Vzhledem k rozložení hmotnosti zhruba 50:50 na nápravy se nedá říct, jestli se vozidlo chová přetáčivě nebo nedotáčivě. To je v kombinaci s minimálním bočním náklonem v zatáčkách velice příjemné a dává to pocit jistoty. Vůz je čitelný a díky přesnému řízení a dobré zpětné vazbě víte naprosto přesně, kdy pneumatiky ztrácejí přilnavost. To je ovšem podmíněno stavem silentbloků na relevantních částech podvozku. Poháněná je zadní náprava, s čímž je lépe počítat při průjezdu zatáčkou pod plynem především za snížených adhezních podmínek. K sehnání je ale i čtyřkolka, kterou poznáte podle písmena „x“ v názvu (např. 330xi). O nezkušené řidiče se postará vypínatelná kontrola trakce (v novějších modelech i stabilizace). Na sněhu a ledu to bývá protichůdný extrém – pro někoho noční můra, pro někoho nebetyčná zábava. Rozhodně ale odmítám předsudky a kecy typu: „máš zadohrab, takže seš v zimě fpíči“ – to může říct jenom přizdisráč, kterýmu nepatří auto do ruky. Promyšlený podvozek ovšem není dokonalost sama. Problémem jsou především přední ramena a jejich relativně krátká životnost. Silentbloky vydrží cca 150 000 km a je to chronická nemoc všech E46. Vyměnit musíte celá ramena, protože seriové kusy nemají měnitelné silentbloky. Nicméně druhovýroba je zde dokonce kvalitnější než originál a sada obsahující ramena, axiální táhla a tyčky stabilizátoru včetně všech silentbloků (tentokrát vyměnitelných) vyjde na více než přijatelných 9 000 Kč. Výrobcem je německý Meyle a zmíněné díly mají přídomek HD (Heavy Duty). Tlumiče, brzdy a další podvozkové díly se dají sehnat za podobně přijatelné ceny (kotouč za litr, ložisko podobně, tlumič přední za 1,3k, zadní za litr), ale musíte se trochu umět pohybovat v e-světě a shánět (např. www.e46.bmwklub.cz). Brzdy jsou v 323i dimenzované dostatečně, všechny čtyři kotouče jsou vnitřně chlazené (origo firma ATE) a zkrotí 1450kg važící auto dostatečně. Při velkém namáhání a zahřátí slábne pochopitelně jejich účinek. Tohle zjištění bylo provázeno značnou dávkou adrenalinu a touhou po hnědých bezpečnostních trenýrkách.
Další problém, na kterým jsem narazil při výměně ložisek kol, byla zarezlá poloosa v náboji kola. Ložisko je na náboji nalisované a je nutné ho z náboje při výměně sundat. Ale zde patrně udělali němečtí inženýři chybu, jelikož je poloosa v náboji „nasucho“. Při pokusu ji vylisovat z náboje a z těhlice, jsem těhlici na lisu zlomil a výměna ložiska mě vyšla na deset kilokreditů! Na protější straně ale problém nenastal, možná jsme měl jen pech. Vozy 200+ kkm mívají taky vymleté silentbloky pod motorem a v uložení kardanu. Záležitost stovek korun.
Exteriér
Auto je sice svým tvarem nepříliš originální, jedná se o klasický sedan se stupňovitou zádí, ale je elegantní a reprezentativní. K dostání jsou i varianty kupé, kombi, kabrio nebo hatchback zvaný Compact (označení T, např. 320Ti) . V průběhu let se montovali na karoserii různé druhy spoilerů a nebo paketů, můžete tedy narazit na nějaký originálnější kus. Karoserie je velmi tuhá a je pozinkovaná a tak když narazíte na nebouraný kus, nemusíte se bát koroze. Má relativně malý součinitel odporu vzduchu (Cx = 28). Kola jsou sériově šestnáctipalcová, maximálně do podběhu vleze devatenáctka, která sice ještě přitvrdí podvozek, což může být ku prospěchu jízdním vlastnostem, ale sníží jízdní komfort na level motorového vagonu českých drah. Šestiválcové modely mají zdvojenou koncovku výfuku. Zadní lampy jsou po faceliftu diodové, přední světla jsou dvojparabolová pod jedním krytem ve variantách s klasickou žárovkou nebo xenonovou výbojkou (v parabole potkávacích) obehnanou kroužky v obou parabolách (angel eyes). Barevná provedení obsahují snad všechny barvy spektra. Mnoho majitelů mění standardní oranžové blinkry za bílé provedení, což oku lahodí více (možná krom stříbrné barvy karoserie). Lemy blatníků jsou vypouklé, auto tak vypadá sportovněji a agresivněji, nicméně při nabourání právě těchto dílů je lépe celý díl vyměnit. Rekonstrukce blatníku je náročná a je dobré si na to dávat pozor při koupi. Kytem „opravený“ blatník rezne.
Interiér a výbava
Když chcete vědět, co se myslí pojmem německý interiér, podívejte se do E46. Všechno je strohé a čistě funkční. Někomu to může vyhovovat, někomu ne. Interiér postrádá „útulnost“. Když jsem do svého vozu sednul poprvé, přišlo mi to dost prázdné a depresivní, ale postupem času oceňuji funkčnost, kvalitu a na vzhled jsem si zvykl. Z obrázku mého interiéru to vypadá, že němečtí designéři jsou barvoslepí a v interiéru se střídají všemožné odstíny šedé. I tady je ale k dispozici velké množství barevných kombinací a např. červená kůže není nic neobvyklého. Podsvícení přístrojů je oranžové s možností regulace intenzity. Výbava trojek je velmi různorodá, od social po luxury editions. Moje je někde na půlce cesty. Klimatizace s automatickým ventilátorem, kožené sedačky (může být i v „hadře“), 6 airbagů elektricky ovládaná okna a elektricky nastavitelná vyhřívaná zrcátka. Sedačky jsou vyhřívané, ale manuálně stavitelné (k dostání i sportovní verze nebo elektrické ovládání).Volant je tříramenný (někdy ošklivý čtyřramenný), potažený kůží (k dostání i multifunkční příp. elektricky nastavitelný). Rádio nečte MP3 a zvukový projev je lehce nadprůměrný. Palubní počítač je doplněn klasickým analogovým ukazatelem aktuální spotřeby, což se ukázalo jako velmi praktické řešení, které je zachované i u současných moderních BMW. Světlý interiér je dosti nepraktický, snadno se zašpiní. Dejte tedy spíš přednost tmavému, zvlášť když lezete do auta se špinavýma rukama, což se stane někdy každému. Třeba při výměně kola za sériovou dojezdovou.
Motor a převodovka
Můžete mít jak zážehový, tak vznětový agregát. Dále můžete mít buď čtyřválec nebo šestiválec.
Nafta: čtyřválec 2,0 nebo šestiválec 3,0l (320d, 330d) 150 resp.180 koní.
Benzín: čtyřválec 1,9l (316i, 318i) 105 resp.120 koní, šestiválec 2,2; 2,5; 2,8; 3,0 a 3,2l (320i, 323i nebo 325i, 328i, 330i a M3) 150, 170, 190 (2,5 i 2,8), 210 a 340 koní.
Zejména šestiválcové motory jejich pověst předchází. Je to asi to nejlepší na vozech BMW. Všechny jsou řadové, podélně uložené, čtyřiadvacetiventilové s proměnným časováním ventilů VANOS a rozvodovým řetězem. Mají plochou křivku točivého momentu a točí 6750 otáček (323i) nebo dokonce 8500 (M3). Navíc jsou známé i svou životností a příznivou spotřebou. Moje varianta, totiž 2,5l 170 koní s najetými 230 000 kilometry, vykazuje dlouhodobou spotřebu 8,5l na 100km. Můj styl jízdy není přitom ani zdaleka ekonomický, řekl bych, že jsem ze 60% silniční pirát a často si užívám krásný zvuk motoru nad 5000rpm. Cestu Praha – Blansko jsem odjel za 6,5l/100km bez větší námahy (bez použití tankodromu D1). Maximální rychlost činí cca 245 km/h dle nepřesného údaje tachometru. Olej je třeba měnit každých deset tisíc km, což je poměrně často. Výrobce doporučuje longlife oleje a výměnu každých 25 000. Většina majitelů ale raději mění každých 10k a používá klasický olej.
Většina lidí kolem BMW tvrdí, že by se vyhnuli čtyřválcům. Jak se jednou svezete se šestiválcovou variantou, dostane vás a nechcete o čtyřválci ani slyšet. Spořivým řidičům bych tedy doporučil 320i nebo 330d.
Převodovka je pěti nebo šestistupňová, manuální nebo automatická. Já řadím pětistupňovým manuálem. Řadící páka vykazuje značné opotřebení a je vyviklaná, ale lze to vyřešit vcelku jednoduše za cenu pod 2 000 Kč. Řazení, spojka, plynový pedál a i řízení je celkově hodně tuhé. Když jsem přesedl do Fabie, docela jsem čuměl. Měl jsem před tím malý japonský sporťák a oproti němu mi přijde řazení celkem nepřesné. Ale můj nissan byl v tomhle ohledu dokonalý.
Kapitola sama pro sebe je M3 s „votuněným“ nejen motorem, ale i brzdami a podvozkem. Na první pohled ji spolehlivě rozeznáte podle čtveřice koncovek výfuků (takže neplést s m-paketem, který zahrnuje např. M3 zrcátka, kola a spoilery). Auto je velmi dobré a je odborníky označováno ze jedno z nejpovedenějších vůbec. Emtrojky jsou hodně ceněná auta, zachovalé kusy, byť deset let staré, se stále drží za hranicí čtyřset tisíc.
Souhrnem…
BMW 323i je pro lidi, co mají na prvním místě jízdní vlastnosti. Auto je reprezentativní a velmi příjemně se řídí. Je dynamické a čitelné v mezních situacích.. Zpracování je kvalitní, ale přesto se u starších ročníků nezachová tuhost karoserie a hodně věcí vrže a drnčí. Ceny náhrádních dílů jsou průměrné (vyjma M3) a spolehlivost je nadprůměrná. Především u benzinových šestiválců. Interiér je strohý, ale funkční a kvalitně zpracovaný. Vnitřní prostor je odpovídající třídě. Já, se svými 191 cm si sám za sebe sednu těžko, chybí místo pro kolena. Ale lidé průměrného vzrůstu nebo děti nebudou mít problém. Uvnitř vozu vládne ticho a klid i ve vysokých rychlostech. Motor vás bude vyloženě bavit, zátah je výjimečně plynulý a dostačující už od 1500 otáček (akcelerace je velmi dobrá i v 50km/h na čtyřku). Motor uslyšíte až kolem 3000 a nad 5000 má krásný zvuk. Můžete se těšit z pocitu, že předvedete 95% tédéíčkářům, že opravdu nemají nejrychlejší auto planety a zároveň nezapláčete nad údajem průměrné spotřeby, když nemáte olověnou nohu. Kdo je příznivcem nafty, můžu spolehlivě a s jistotou tvrdit, že varianta 330d je velmi dobře motorizovaná a bude vám dělat radost jako mě můj benzín. Kroutící moment je mamutí. Mě ale vždy od nafťáku odrazuje malý rozsah otáček a oblaka kouře v zpětném zrcátku.
Doporučuji koupit vůz v německu a od němce (na mobile.de prodává hodně poláků, turků a podobně), bude mít servisní knihu a nestočený tachometr. Ušetříte peníze a auto bude v lepším stavu. Veškeré náklady kolem toho se pohybují okolo desíti tisíc vč. pohonných hmot. V Německu můžete vybírat z tisíců ojetých e46.
Nechte tedy předsudky doma a aspoň se svezte v BMW E46 s nějakým tím silnějším motorem. Kdo má tu zkušenost, ví o čem tu mluvím. Petrolheads rules!
(30x známkováno, průměr: 2,83 z 5)