Žijeme stále ve svobodné zemi, aneb rekapitulace 30 let života - zpět na článek

Lojza: psalo se o tom rozsáhle v americké konzervativní psychologické literatuře z 90. let a přelomu tisíciletí. Ale pokud chceš „nezaujatý“ zdroj, tady je britský vládní průzkum který došel k průměrně 1% homosexuální populace – ještě v roce 2013:
https://www.theguardian.com/politics/reality-check/2013/oct/03/gay-britain-what-do-statistics-say

Ta přepálená procenta jsou jen kulturní normalizace vzniklá tím, že usvědčený masový pedofilní znásilňovač Kinsey ve svých prolhaných protože na extrémně selektivně vybraných respondentech z řad perverzáků a deviantů vytvořených „zprávách o sexuálním chování mužů a žen“ provedl „kvalifikovaný odhad“ že homosexuálních je 10% – stejně jako mnohanásobně přepálil tvrzení o tom, kolik desítek procent Američanů se dopouští všech dalších sexuálních neřestí, aby je tím legitimizoval a normalizoval.

Kriminalizovat ne. Nikoli akceptovat jako něco v pořádku, a už vůbec ne vyzdvihovat či propagovat.

Jinak řečeno: nepohybujeme se v oblasti (trestně)právní, nýbrž kulturní. Kultura znamená psaná a hlavně nepsaná morální pravidla – co se dělá a co se naopak nedělá. Věci, které jsou nesprávné ale legální, mají ti co se jich mermomocí dopouštějí dělat ve skrytu a se studem. Což se týká všech sexuálních neřestí včetně, a možná v prvé řadě, s nevěrou…

Co se týče posledního odstavce, je to těžká debata protože nemáme žádný hodnotový ani kulturní průnik – ty jsi prostě produkt naší doby a v tomto absolutní liberál, já jsem konzervativec který vychází z kontinuity euroatlantické kultury coby amalgámu judeokřesťanské morálky, římského práva, elementů řecké kultury a katolické filosofie od Akvinského přes Descarta. Proto nemůžeš vidět žádný merit v 99% mých argumentů, popř. je nebudeš shledávat plausibilními.

Napadá mne tedy jen tento: historickou studií analyzující rozklad a rozpad 89 zhroucených civilizací prokázal zajímavou korelaci i kauzalitu, že kultury a civilizace zanikají takřka zpravidla v souvislosti s uvolněním sexuální morálky, která nakonec podminuje rodinu coby jednotku, instituci i základní pojivo a zdroj společnosti, národa i státnosti a zároveň přesměruje tvořivost od kreativity v umění a vědě k požitkářskému hedonismu a narcisismu:
https://www.kirkdurston.com/blog/unwin
„Stručné shrnutí“ díla Josepha Daniela Unwina má 600 stránek, celá studie má 7 svazků, odkazovaný blog je takové „shrnutí shrnutí“.

Uvolnění sexuální morálky samozřejmě není jediný faktor který ty civilizace zničil, ale jsou podstatnou složkou jejich autodestrukce – a v každém případě je taková sexuálně rozvolněná civilizace nahrazena civilizací mladší, která ještě není rozvolněná, má „drajv“ tím že omezuje sexuální pud a tím obrovskou sílu směruje do techniky, vývoje, bádání atd., jasnou morálku co se nedělá, a plně funkční rodiny.

(Vytáhneš-li islám, který to takto nemá, bude to na delší debatu ale v kostce řečeno – islám jednak často neusměrňuje sexualitu a nechrání rodinu protože v sunnitské praxi kodifikuje sexuální otroctví /hidžáb byl původně symbol, že dotyčná není děvka či sexuální otrokyně k dispozici komukoli/ a jednak blokuje i rozvoj vzdělanosti protože je to nejpozději od 14. století nikoli teokracie, nýbrž striktní nomokracie která dělá zákonné restrikce pro restrikce samotné.)

Lojza:
tohle už ovšem strawman je. Pokud výslovně napíši že jsem proti kriminalizaci ale pro ostrakizaci a shaming, a ty mi napálíš že jsem levičák který chce lidem brát svobodu a podporuji zákazy – vysloveně lživě mi podsouváš výslovně pravý opak toho, co jsem napsal, a jsi to ty kdo požaduje BEZPODMÍNEČNOU NEKRITICKOU akceptanci, tzn. z principu diktátorský koncept a zároveň modla moderní progresivní levice. Stejný strawman je i zbytek tvého postu.

Ad „škatulek jak se správně chovat“ – jistě, tomu se říká „morálka“: nadosobní definice co je správné a co je špatné. Já chápu že ty jsi tak strašně svobodný, že morálku neuznáváš protože jakákoli absolutní hodnota by omezovala tvou „svobodu“, takže každá obecná morálka je tímto prizmatem „útlak“ který musí být svržen a jedinec musí být hezky po marxisticku „osvobozen“ revolucí která svrhne starou kulturu a každý si bude dělat co chce a co mu jeho svědomí dovolí.

Myslím, že s freudiánskými zakladateli kulturního marxismu Marcusem, Lukácsem a Gramscim by sis ohromně rozuměl, všichni měli do puntíku přesně stejné názory jako ty na „sexuální osvobození“ od útlaku odporné křesťanské/buržoazní morálky a kultury, která musí být výslovně zničena. Zkoušel jsi číst jejich spisy? Určitě by zajímavým způsobem vylepšily tvou anarchistickou argumentaci… Ostatně cílem idealistického marxismu byla právě anarchie – odstranění státu a vykořisťování.

+ + + + + + + + +

Shane:
naopak konzervativním ideálem je nikoli fňukna, nýbrž skutečný muž který drží slovo, vzdoruje nátlaku, je zodpovědný:

„Vezměte si klasického mužského hrdinu v americké kultuře doby, kdy jsme vy a já vyrůstali. Postavy jako John Wayne, Gary Cooper, Jimmy Stewart, ale i Clint Eastwood. Existoval určitý kodex. (…) Je to i ve mně. Kodex mužnosti, se kterým jsem vyrůstal a který má kořeny ve třicátých, čtyřicátých letech a ještě dřív – je to představa, že muž stojí za svým slovem, že přijímá odpovědnost, že si nestěžuje, že není tyran, ale naopak chrání zranitelné proti tyranům. nikoli Richie Rich – typ, který si jen stěžuje, lže a nikdy za nic nepřijímá odpovědnost.“

A pozor, naprosto klíčová součást: umí. Se. Ovládat.

Každý má sklony k sexuálním neřestem. Stejně jako má každý sklony ke spoustě jiných sociálních patologií – od lhaní až ke snaze zneužívat dominanci. Skutečný muž si ale svoje slabosti a neřesti neomlouvá ani je nepopírá a už vůbec na ně nerezignuje, nýbrž se s nimi snaží bojovat. Čím více sebeovládání, tím více skutečný muž. To je ideál konzervatismu, který se mimochodem táhne už od 18. století v anglickém pojetí stoického gentlemana, který je determinován v prvé řadě právě dokonalým sebeovládáním.

S těmi „vytyčenými hodnotami“ je to v konzervatismu složitější. Jak tu občas píši, existují dvě větve konzervatismu – „Law and order“, to je skutečně verze „zakažte to co je proti morálce“ a odvozují se od něj kraviny typu prohibice. Ten kulturně vychází z Bostonského puritánství. Ale stejně významnou větví je řekněme „libertariánský konzervatismus“ který kulturně vychází od Kvakerů a který nejde přes top-down zákazy, ale právě osobní zodpovědnost, osobní sebeovládání a nikoli mocensky-represivní nýbrž kulturní boj proti porušování klíčových hodnot: shaming, ostrakizaci a exkomunikaci těch, kteří programově klíčové hodnoty porušují a narušují.

V opačném případě totiž nemůže existovat civilizace ani kultura, protože nemá žádný prostředek jak zabránit své subverzi a zničení – je-li kultura definována jako sdílené hodnoty co se dělá a co se nedělá, jak naložíš s revolucionářem, který cíleně vnikne do komunity s cílem zcela popřít a revolucí odstranit veškeré její hodnoty a zavést opak, pokud programově odmítáš své hodnoty bránit a nesmíš dokonce ani kritizovat či odsuzovat jejich porušování? Vůbec nijak, a kam to vede můžeš sledovat v Británii a Francii: na jednu stranu etablování se sexuálních revolucionářů s krédem jediné povolené sexuální morálky, kteří pak pořádají brutální policejní obuškové zásahy proti odpůrcům homomanželství protože to přeci „omezuje svobodu homosexuálů“ a je to „hate speech“, a na druhou stranu etablování se radikálního islámu který programově odmítá teze liberalismu a sekularismu a kterému není evropská civilizace schopna konkurovat, protože kultuře nelze konkurovat ne-kulturou a ideologii nelze konkurovat ne-ideologií.