Zeťák si koupil Teslu

Plně chápu pocity zaťatého sparťanského fanatika, který přistihl dceru při líbačce s frajerem oblečeným do sešívaného dresu s rudou hvězdou. Jediné, co mě drží na uzdě, je fakt, že moje peníze to nejsou a musím respektovat rozhodnutí druhých. Můžou se stát i horší věci.

Jednoho podzimního dne mi pod oknem zastavila černá bzučící obluda se všemi potomky. Po vykydání rodinky do baráku mě zeťák hned nadšeně vyzval, ať si sednu za volant. Jako pravověrný vyznavač spalovacích motorů jsem měl na jazyku jadrnou odpověď, ale nakonec jsem uplatnil pravidlo, že chceš-li nad nepřítelem zvítězit, musíš ho poznat. A tak jsem se do toho přerostlýho tabletu s kolama posadil. Manžel mé dcery jako správný ajťák hned začal se zářícíma očima vyjmenovávat všechny fíčury, zatímco jsem se snažil připoutat a nedůvěřivě sledoval obrovský panel vedle volantu. Tři dva jedna start… místo zabrumlání se ozvalo jen takové zabzučení a my vyrazili vpřed.

Celou dobu mi mladej nastavoval různé parametry jízdy, a asi po dvou kilometrech prohlásil „Teď vyzkoušíme autonomní jízdu…“ Podle jeho instrukcí jsem měl pustit volant i pedál akcelerátoru. Kompjůtr vyhodnotil, že právě vjíždíme do obce a vzorově zpomalil na 50km/h. Jenže ouha. V té vesnici stojí běžně auta v ulici na chodnících a částečně zasahují do vozovky. Každé takové auto bylo vyhodnoceno jako potenciální překážka a Tesla zpomalila na 20km/h. Následně jsme zrychlili a pak zase zpomalili u dalšího zaparkovaného auta. Při pohledu z boku jsme museli vypadat jak dvojka úchylů provozující kopulační pohyby. Ještě že byla sobota a za námi nikdo nejel. To mi jako demonstrace stačilo, a tak jsem raději převzal od autopilota řízení. Další, co mě sralo, bylo okamžitá aktivace brzd v momentě, kdy jsem uvolnil stisk pravé nohy. Cítil jsem se všelijak, ale rozhodně ne komfortně. Když jsme za dalších deset minut zaparkovali před domem, docela se mi ulevilo.

Následovala prosba zeťáka, jestli si může nabít baterii. Oukej, žádný problém. Ta kráva je ale tak velká, že se nedá zajet k zásuvce, aniž by se úplně nezablokoval průchod ke vchodu do domu, a proto jsme museli nechat Teslu před domem a k třífázové zásuvce natáhnout prodlužku. Přes chodník. Zeťák mi hned přes appku spočítal, kolik proudu si ode mě odebere a že za pět(!!!) hodin bude mít natankováno. Prostě jeden benefit vedle druhého. Po dotazu, zda bych také na popojížďky nechtěl popřemýšlet o elektrifikaci, jsem se jen zasmál a mávl rukou, i když mi přitom určitě na čele vyskočil nápis NASRAT.

Asi není třeba opakovat základní rozpory ohledně enviromentálního přínosu elektroaut. Od Ekologické zátěže při těžbě surovin, přes likvidaci baterií, energetické ztráty při výrobě, po přenos a účinnost elektromotorů mi to prostě vychází hůř, než kdybych furt provozoval Favorita, co jsem měl před pětadvaceti lety. Pokud se řekne Automobil, představím si motor na kapalné palivo, volant, fofrklacek, spojku, brzdu a plyn. Ani automat mi k srdci nijak nepřirostl, i když jsem s ním asi půl roku jezdil. Nicméně nastupující generace chce šetřit planetu, zabránit globálnímu oteplování a mít čistý vzduch. Patrně nikdy nepochopí, že autem na baterky to nespraví.

Já hlavně doufám, že v Evropě zvítězí zdravý rozum, a dokud mi neseberou papíry pro sešlost věkem, uslyším v autě po sešlápnutí pravého pedálu tlumené zvuky explozí ve válcích. Mimochodem, víte, jaký je rozdíl mezi sračkou a elektroautem? Žádný, u obojího se modlíte, aby to vydrželo až domů.

Grýndýlu zmar

06.05.2025 Pako

Související články: