Základný príjem nebude fungovať tak ako jeho zastáncovia predpokladajú. Okamžite po jeho zavedení sa vynoria ďalší populisti, ktorí budú trvrdiť, že prečo by tieto peniaze mali dostávať aj bohatí, im to predsa netreba. A budú chcieť pridať tu nezamestnaným, tu znevýhodneným, tu rizikovým a nakoniec to skončí tak, že bude úplne rovnaký systém ako dnes plus základný príjem. To ale nebude mať žiadny reálny efekt, pretože dôjde aj k zvýšeniu cien.
Najväčší problém vidím v tom, že sú tu skupiny ľudí ktoré si očividne myslia, že hrajú The Sims a nie že ovplyvňujú životy reálnych ľudí. Nemám nič proti takýmto sociálnym experimentom pokiaľ sa ich nemusím zúčastňovať. Ale robiť si zo mňa pokusného králika, to sa mi nepáči.
Riešením je podľa mňa prejsť do šedej alebo ešte lepšej čiernej, tj. skutočnej, dobrovoľnej ekonomiky a prestať sa zúčastňovať hier, ktoré sa nám snažia nanútiť rôzni sociálni experimentátori.
dunnst
Reaguji pouze na sociální experimenty – již současný systém je pro mě experiment, žádný manuál neexistuje, současný systém má pouze tu výhodu, že se odzkoušel a ví se o něj, že nějakým způsobem funguje. Může zde ale existovat množina x-různých jiných systémů, které mohou fungovat hůře, či výrazně lépe, avšak jsou buďto neznámé, či neodzkoušené.
Sysop
Pokud by silove a represivni slozky statu nejakym zpusobem presly do komercni a ryze nestatni sfery, mnohem lepe by se pak ruzni tito ekonomove dali nakopat do prdele. Do te doby to bohuzel neni mozne.
(c)Vlk:
Otázka: Co se stane, až v Čechách vymřou ekonomové?
Odpověď: Zas budou nejblbější policajti!
bakulou pogulach
Takéto pokusy že štát povolí subminimálnu mzdu (alebo minimum zruší) a dopláca do nejakého minima (lebo o ničom inom to nie je -akože aby sa zamestnali nezamestnateľní), to tu už bolo (kedysi v Británii), a samozrejme aj rýchlo zakapalo na masívne zneužívanie – všetci zamestnávatelia v nízkopríjmových odvetviach okamžite znížia mzdy pod mieru, však by boli sprostí keď to štátni socani chcú dotovať (to samozrejme ešte netušili aké dotačné zvrhlosti budú dnes).
To je tak, akýkoľvek štátny byrokratický výmysel sa zväčša obráti proti tým ktorým má akože pomáhať. Aj platenie cigošom za premnožovanie povedie len k tomu že sa raz ľudia naserú a vybijú to komplet (dúfajme že aj so socanským zdrojom všetkého zla).
jbe
Přijde mi, že v diskuzích o ZNP, resp. „jak to bude při zavedení ZNP“, se chybně předpokládá stav za jinak stejných podmínek, že vše ostatní zůstane jako dříve.
Samotný ZNP ovšem ovlivní mnohé ceny v ekonomice, takže běžní lidé na tom nakonec budou stejně nebo hůř, než před zavedením ZNP.
Podobně jako v učebnicovém příkladu „dotace pro zemědělce“ (předpokládejme, že zemědělec nevlastní půdu, ale pronajímá si ji). Dotace způsobí, že zisk v zemědělství vzroste nad výnosy v jiných odvětvích, čímž přitáhne ostatní lidi, aby si též pronajali (nebo koupili) půdu a začali pracovat jako zemědělci. Ovšem půdy je fixní, omezené množství, jedná se o vzácný zdroj. Větší poptávka po půdě způsobí pouze zvýšení ceny půdy a ceny za pronájem. V dlouhém období tedy veškerý zisk z dotací nakonec skončí u vlastníka vzácných zdrojů, tj. u vlastníka půdy.
V případě ZNP to bude podobné. Všichni lidé budou poptávat lepší zboží a služby, ovšem nabídka v mnoha případech bude omezená, takže nakonec to povede jen ke zvýšení cen, především za bydlení. Snad ne tolik, ale podobně, jako jsou ceny v ubytovnách přímo úměrné výši vyplácených dávek.
Předpokládám, že ZNP způsobí zvýšení všech cen, kde nabídka není pružná: ceny bydlení, dále pak ceny zboží a služeb oligopolů a monopolů (telekomy, energie). V důsledku toho se též o něco málo zvýší výběr daní.
CNN
Třetinu příjmů rozpočtu (1 200 mld.) jsou výnosy z DPH a spotřebních daní (ca 420 mld.), takže pokud bude NZP ,ať už v jakékoliv výši, třetinu stejně zase zhltne stát.
Harbringer
Základní příjem je jako vše ostatní většinou vnímán z velmi omezeného pohledu. To pak samozřejmě vede k mnohým iracionálním sporům.
V širším kontextu je potřeba si nejprve uvědomit, jednoduše řečeno, nač nám , lidstvu, jsou stroje.
Primárně mají ulehčovali práci. A tedy i šetřit náš čas (abychom měli čas i energii na různé jiné věci, např. duševní činnosti, péči o rodinu, staré lidi, nebo na sport, atd.).
A spatřujeme úlevu v tomto, v porovnání s předchozími generacemi, rodiči, prarodiči (kdy bylo méně strojů, byli méně dokonalé, případně někde nebyli vůbec)? Nemyslím si.
Práce strojů nahrazuje čím dál více tu lidskou (ba v některých odvětvích, kde by jí téměř zcela již nahradit mohla, se toto z různých důvodů neděje), zatímco není zdaněna, na rozdíl od práce často mnohem méně výkonných lidí, a je to spíše zcela naopak (vyšší zisk z práce strojů obvykle slouží k prospěchu jednotlivců).
Kdy je otázkou, zda je vůbec nutné danit, resp. lpět na jakýchkoli současných ekonomických principech. Ale k tomu bychom se teoreticky dopracovali postupně. Nejprve by stačilo zdanit práci strojů. A nutně i přestat indoktrinovat populaci materialismem, resp. ziskem, resp. ekonomickým (posvátným) růstem (zejména proto, že onen růst můžeme zatím a zřejmě ještě poměrně dlouho jedině vytěžit z planety, na které žijeme).
Ovšem to dříve přijde potopa :)
dunnst
Naváži na Harbringera a doporučím se nejdříve podívat na německo-švýcarský dokument Grundeinkommen (na Youtube jako Základní příjem – kulturní impulz), kde je vysvětleno, že k základnímu příjmu může vést více cest, jako optimální se však zdá cesta překopání daňového systému a zachování pouze DPH, což povede k již zmíněnému zdanění strojové práce. Jako kompenzaci za takto rovnou daň potom všem vyplatíte základní příjem, ze kterého vám stejně lidé půlku vrací (pokud budeme předpokládat DPH 100%) a dostáváte se do systému nastavenému tak, že zdaňujete lidi s vysokým příjmem více než dnes, což vám financuje ZP pro ty, co práci nemají. Takto nastavený ZP by se však musel zavést plošně ve více zemích, ideálně celé EU.
Stroje jsou také odpovědí na otázku proč. Čím dál tím více se mluví o průmyslu 4.0, kde namísto 2000 dělníků potřebujete halu plnou strojů a 300 lidí na údržbu a programování. V tuto chvíli to třeba necítíme, zauvažujeme-li však o horizontu na 20 let dopředu, musíme se vážně zamyslet nad tím, co dělat s tím, že za čas 20, 30, 40 a více procent populace jednoduše nebude potřeba.
Je třeba vzít v potaz, že ZP je sice myšlenka velice krásná a lákavá, avšak při bližším zkoumání se nabízí otázka, zda-li se nejedná čisto o metodu establishmentu, jak umožnit současnému systému fungovat dál. Alternativně se dá uvažovat o nějaké formě družstevního systému, který v sobě však zahrnuje spoustu prvků z bývalého režimu (ač s tím vládnoucím režimem jako takovým nemá společného nic) a pravděpodobně by vyžadoval nějakou obdobnou šílenost, jako že populace města spojená v družstvo by si nárokovala půdu v celé oblasti, kde by se pokusila vytvořit jakýsi lokální ekonomický celek, který by tu populaci byl schopen uživit.
Pokud začneme otázkou, zda-je současný systém udržitelný, je nám ihned nadslunce jasné, že ke změně musí dříve či později dojít. Zařídit ji nemůže nikdo jiný, než my, tedy lidé. Nikdo jiný (kupř. Marťani, či Emzáci z Eta Kasiopea) to za nás pro nás totiž udělat nemůže.
Sysop
Nejsem ekonom (nastesti) a do velke vedy v tomhle oboru nevidim. Ale, pokud rekneme 20-40 % lidi nebude ve vyrobni sfere potreba, tak pokud neskonci jako socialni zatez statu (sem pocitam i zcela zbytecne statni ourady), tak na dane produkty proste nebudou mit prostredky. Budou tedy hledat alternativy, ev. navrat „ke korenum“. Neni to prirozena regulace pretechnizovane vyroby?
Kilmore
Harbringer, Dunnst:
To jsou tedy kolosální hovadiny. Práce bude vždycky, protože vždycky lidé budou po něčem toužit a to něco bude možné dosáhnout jen s vynaložením určitého úsilí, tedy prací. Stroje do toho vnášejí pouze změnu kvality práce, to jest není už třeba makat tvrdě manuálně.
Nemluvě o tom, že 30 až 40 procent populace bez práce nemůže na volném trhu existovat, to je proti ekonomickým zákonům. Takový stav může vzniknout výhradně tím, že se buď lidem pracovat překáží, anebo se nějakým sociálním programem motivují k flákání. Ale ani potom nejsou „bez práce“ v pravém slova smyslu, jen pracují v šedivé sféře, pohříchu neefektivně.
Harbringer
A já snad psal něco o tom, že zanikne práce?
Dále, stroje nám zcela jistě nepřináší „pouze změnu kvality práce“. Např., asi nejjednodušeji, výkop díry v zemi 2m krychlové ručně / pomocí bagru. Kde mechanizace přináší významnou úsporu času a práce.
To, že by se ZP zajištění lidé flákali, považuji za vysoce nepravděpodobné. Vy byste se flákal? A peníze jsou pro vás jediná motivace?
Kilmore
i) Přinejmenším naznačujete, že existuje rozdíl mezi „prací“ jako takovou a něčím jiným: duševní činnost, péče o rodinu atd; Dunnst se toho pak chytil a začal tvrdit, že „práce“ ve Vašem omezeném smyslu bude méně a méně, z čehož pak vytvořil úplně falešný problém.
ii) Nebudu se s Vámi přít o slovo „kvalita“, pro mne to znamená přechod od fyzické dřiny k pohodě na bagru, nebo lépe někde u stolu atd., nestojí to za debatu.
iii) Ale k tomu hlavnímu: Svobodní lidé přirozeně budou vždy pracovat, protože cítí potřebu změnit něco ve světě, kde žijí. Nelze si představit živého tvora, která by takový pocit neměl, pak bychom jej prostě ani za živého tvora nepovažovali. I obyčejná bakterie „něco“ dělá, byť složitost té činnosti není veliká. ZP je ale cesta k umělé nečinnosti, dáte lidem důvod buď svou produktivní aktivitu skrývat před státem v šedé ekonomice (která je implicite neefektivní), anebo některé slabší kusy rovnou odsoudíte k životu flákače. To v praxi znamená ubohý sociální status dávkaře, pocit bezmoci a beznaděje, různé únikové formy zábavy hraničící většinou se sebepoškozováním. Flákačům pak sice jednou rukou dáváme chleba, ale druhou jim bereme svobodu, důstojnost i budoucnost, v neposlední řadě také šanci na kopulaci se zajímavými samicemi mimo občasné znásilnění. Kdo z toho unikne, svým původním prostředím pohrdá a distancuje se, kdo neunikne, ten systém i produktivní spoluobčany začne nenávidět. Najdou si pak racionalizaci skrze náboženství, rasu, anebo jakýkoliv jiný důvod, aby vysvětlili, proč jsou sami lepší a proč jednat proti zbytku společnosti násilně.
iv) Ono to s tím rozlišením na peněžní příjem a jiné složky duševního příjmu není tak snadné. Někteří lidé skutečně jdou ráno do zaměstnání, aby vydělali peníze, a odpoledne po svých ostatních aktivitách, aby vydělali potěšení. Je to ale důsledek jejich osobní volby povolání. Jiní si vyberou takové aktivity, kde mají radost z vydělaných peněz i odvedené práce, aniž by to dokázali rozlišit. Kdyby jim nikdo neplatil, jejich práce by byla zjevně neužitečná, a tak by z ní radost neměli. Vice versa, kdyby z práce neměli radost, tak by šli vydělávat peníze jinak.
Harbringer
i) Nenaznačuji, jen jste si to špatně vyložil. Péče o rodinu, nebo duševní činnost je také práce, ta stejná práce, jako kopání výkopu. Nějaké třídní rozdělování na chůva, spisovatel, kopáč je pouze ideologická záležitost.
ii) kvalita práce je pro mě prostě kvalitou odvedené práce. Tomu, co zmiňujete vy, říkám náročnost.
iii) A znovu. Já nikdy nepsal o tom, že by měla zaniknout práce. Ale psal jsem, že je otázkou, zda lpět na jakýchkoli současných ekonomických principech. Ze zásady nehodnotím druhé (nelze být objektivní, tj. vést o tom diskuzi), a proto jsem se ptal na vás, zda byste se flákat, a zda jsou peníze pro vás jediná motivace. Já bych se neflákal, práce (ve smyslu i) ) mimo zaměstnání mám, uvažuji na 3 životy, ale i to by bylo pravděpodobně málo. Peníze jsou pak pro mě až druhotná motivace. Prvotní je, stručně řečeno seberealizace. Takže z mého pohledu nemám žádný důvod domnívat se, že by se druzí flákali, nebo že je jejich motivace jen finanční. A co tedy vy?
Základný príjem nebude fungovať tak ako jeho zastáncovia predpokladajú. Okamžite po jeho zavedení sa vynoria ďalší populisti, ktorí budú trvrdiť, že prečo by tieto peniaze mali dostávať aj bohatí, im to predsa netreba. A budú chcieť pridať tu nezamestnaným, tu znevýhodneným, tu rizikovým a nakoniec to skončí tak, že bude úplne rovnaký systém ako dnes plus základný príjem. To ale nebude mať žiadny reálny efekt, pretože dôjde aj k zvýšeniu cien.
Najväčší problém vidím v tom, že sú tu skupiny ľudí ktoré si očividne myslia, že hrajú The Sims a nie že ovplyvňujú životy reálnych ľudí. Nemám nič proti takýmto sociálnym experimentom pokiaľ sa ich nemusím zúčastňovať. Ale robiť si zo mňa pokusného králika, to sa mi nepáči.
Riešením je podľa mňa prejsť do šedej alebo ešte lepšej čiernej, tj. skutočnej, dobrovoľnej ekonomiky a prestať sa zúčastňovať hier, ktoré sa nám snažia nanútiť rôzni sociálni experimentátori.
Reaguji pouze na sociální experimenty – již současný systém je pro mě experiment, žádný manuál neexistuje, současný systém má pouze tu výhodu, že se odzkoušel a ví se o něj, že nějakým způsobem funguje. Může zde ale existovat množina x-různých jiných systémů, které mohou fungovat hůře, či výrazně lépe, avšak jsou buďto neznámé, či neodzkoušené.
Pokud by silove a represivni slozky statu nejakym zpusobem presly do komercni a ryze nestatni sfery, mnohem lepe by se pak ruzni tito ekonomove dali nakopat do prdele. Do te doby to bohuzel neni mozne.
(c)Vlk:
Otázka: Co se stane, až v Čechách vymřou ekonomové?
Odpověď: Zas budou nejblbější policajti!
Takéto pokusy že štát povolí subminimálnu mzdu (alebo minimum zruší) a dopláca do nejakého minima (lebo o ničom inom to nie je -akože aby sa zamestnali nezamestnateľní), to tu už bolo (kedysi v Británii), a samozrejme aj rýchlo zakapalo na masívne zneužívanie – všetci zamestnávatelia v nízkopríjmových odvetviach okamžite znížia mzdy pod mieru, však by boli sprostí keď to štátni socani chcú dotovať (to samozrejme ešte netušili aké dotačné zvrhlosti budú dnes).
To je tak, akýkoľvek štátny byrokratický výmysel sa zväčša obráti proti tým ktorým má akože pomáhať. Aj platenie cigošom za premnožovanie povedie len k tomu že sa raz ľudia naserú a vybijú to komplet (dúfajme že aj so socanským zdrojom všetkého zla).
Přijde mi, že v diskuzích o ZNP, resp. „jak to bude při zavedení ZNP“, se chybně předpokládá stav za jinak stejných podmínek, že vše ostatní zůstane jako dříve.
Samotný ZNP ovšem ovlivní mnohé ceny v ekonomice, takže běžní lidé na tom nakonec budou stejně nebo hůř, než před zavedením ZNP.
Podobně jako v učebnicovém příkladu „dotace pro zemědělce“ (předpokládejme, že zemědělec nevlastní půdu, ale pronajímá si ji). Dotace způsobí, že zisk v zemědělství vzroste nad výnosy v jiných odvětvích, čímž přitáhne ostatní lidi, aby si též pronajali (nebo koupili) půdu a začali pracovat jako zemědělci. Ovšem půdy je fixní, omezené množství, jedná se o vzácný zdroj. Větší poptávka po půdě způsobí pouze zvýšení ceny půdy a ceny za pronájem. V dlouhém období tedy veškerý zisk z dotací nakonec skončí u vlastníka vzácných zdrojů, tj. u vlastníka půdy.
V případě ZNP to bude podobné. Všichni lidé budou poptávat lepší zboží a služby, ovšem nabídka v mnoha případech bude omezená, takže nakonec to povede jen ke zvýšení cen, především za bydlení. Snad ne tolik, ale podobně, jako jsou ceny v ubytovnách přímo úměrné výši vyplácených dávek.
Předpokládám, že ZNP způsobí zvýšení všech cen, kde nabídka není pružná: ceny bydlení, dále pak ceny zboží a služeb oligopolů a monopolů (telekomy, energie). V důsledku toho se též o něco málo zvýší výběr daní.
Třetinu příjmů rozpočtu (1 200 mld.) jsou výnosy z DPH a spotřebních daní (ca 420 mld.), takže pokud bude NZP ,ať už v jakékoliv výši, třetinu stejně zase zhltne stát.
Základní příjem je jako vše ostatní většinou vnímán z velmi omezeného pohledu. To pak samozřejmě vede k mnohým iracionálním sporům.
V širším kontextu je potřeba si nejprve uvědomit, jednoduše řečeno, nač nám , lidstvu, jsou stroje.
Primárně mají ulehčovali práci. A tedy i šetřit náš čas (abychom měli čas i energii na různé jiné věci, např. duševní činnosti, péči o rodinu, staré lidi, nebo na sport, atd.).
A spatřujeme úlevu v tomto, v porovnání s předchozími generacemi, rodiči, prarodiči (kdy bylo méně strojů, byli méně dokonalé, případně někde nebyli vůbec)? Nemyslím si.
Práce strojů nahrazuje čím dál více tu lidskou (ba v některých odvětvích, kde by jí téměř zcela již nahradit mohla, se toto z různých důvodů neděje), zatímco není zdaněna, na rozdíl od práce často mnohem méně výkonných lidí, a je to spíše zcela naopak (vyšší zisk z práce strojů obvykle slouží k prospěchu jednotlivců).
Kdy je otázkou, zda je vůbec nutné danit, resp. lpět na jakýchkoli současných ekonomických principech. Ale k tomu bychom se teoreticky dopracovali postupně. Nejprve by stačilo zdanit práci strojů. A nutně i přestat indoktrinovat populaci materialismem, resp. ziskem, resp. ekonomickým (posvátným) růstem (zejména proto, že onen růst můžeme zatím a zřejmě ještě poměrně dlouho jedině vytěžit z planety, na které žijeme).
Ovšem to dříve přijde potopa :)
Naváži na Harbringera a doporučím se nejdříve podívat na německo-švýcarský dokument Grundeinkommen (na Youtube jako Základní příjem – kulturní impulz), kde je vysvětleno, že k základnímu příjmu může vést více cest, jako optimální se však zdá cesta překopání daňového systému a zachování pouze DPH, což povede k již zmíněnému zdanění strojové práce. Jako kompenzaci za takto rovnou daň potom všem vyplatíte základní příjem, ze kterého vám stejně lidé půlku vrací (pokud budeme předpokládat DPH 100%) a dostáváte se do systému nastavenému tak, že zdaňujete lidi s vysokým příjmem více než dnes, což vám financuje ZP pro ty, co práci nemají. Takto nastavený ZP by se však musel zavést plošně ve více zemích, ideálně celé EU.
Stroje jsou také odpovědí na otázku proč. Čím dál tím více se mluví o průmyslu 4.0, kde namísto 2000 dělníků potřebujete halu plnou strojů a 300 lidí na údržbu a programování. V tuto chvíli to třeba necítíme, zauvažujeme-li však o horizontu na 20 let dopředu, musíme se vážně zamyslet nad tím, co dělat s tím, že za čas 20, 30, 40 a více procent populace jednoduše nebude potřeba.
Je třeba vzít v potaz, že ZP je sice myšlenka velice krásná a lákavá, avšak při bližším zkoumání se nabízí otázka, zda-li se nejedná čisto o metodu establishmentu, jak umožnit současnému systému fungovat dál. Alternativně se dá uvažovat o nějaké formě družstevního systému, který v sobě však zahrnuje spoustu prvků z bývalého režimu (ač s tím vládnoucím režimem jako takovým nemá společného nic) a pravděpodobně by vyžadoval nějakou obdobnou šílenost, jako že populace města spojená v družstvo by si nárokovala půdu v celé oblasti, kde by se pokusila vytvořit jakýsi lokální ekonomický celek, který by tu populaci byl schopen uživit.
Pokud začneme otázkou, zda-je současný systém udržitelný, je nám ihned nadslunce jasné, že ke změně musí dříve či později dojít. Zařídit ji nemůže nikdo jiný, než my, tedy lidé. Nikdo jiný (kupř. Marťani, či Emzáci z Eta Kasiopea) to za nás pro nás totiž udělat nemůže.
Nejsem ekonom (nastesti) a do velke vedy v tomhle oboru nevidim. Ale, pokud rekneme 20-40 % lidi nebude ve vyrobni sfere potreba, tak pokud neskonci jako socialni zatez statu (sem pocitam i zcela zbytecne statni ourady), tak na dane produkty proste nebudou mit prostredky. Budou tedy hledat alternativy, ev. navrat „ke korenum“. Neni to prirozena regulace pretechnizovane vyroby?
Harbringer, Dunnst:
To jsou tedy kolosální hovadiny. Práce bude vždycky, protože vždycky lidé budou po něčem toužit a to něco bude možné dosáhnout jen s vynaložením určitého úsilí, tedy prací. Stroje do toho vnášejí pouze změnu kvality práce, to jest není už třeba makat tvrdě manuálně.
Nemluvě o tom, že 30 až 40 procent populace bez práce nemůže na volném trhu existovat, to je proti ekonomickým zákonům. Takový stav může vzniknout výhradně tím, že se buď lidem pracovat překáží, anebo se nějakým sociálním programem motivují k flákání. Ale ani potom nejsou „bez práce“ v pravém slova smyslu, jen pracují v šedivé sféře, pohříchu neefektivně.
A já snad psal něco o tom, že zanikne práce?
Dále, stroje nám zcela jistě nepřináší „pouze změnu kvality práce“. Např., asi nejjednodušeji, výkop díry v zemi 2m krychlové ručně / pomocí bagru. Kde mechanizace přináší významnou úsporu času a práce.
To, že by se ZP zajištění lidé flákali, považuji za vysoce nepravděpodobné. Vy byste se flákal? A peníze jsou pro vás jediná motivace?
i) Přinejmenším naznačujete, že existuje rozdíl mezi „prací“ jako takovou a něčím jiným: duševní činnost, péče o rodinu atd; Dunnst se toho pak chytil a začal tvrdit, že „práce“ ve Vašem omezeném smyslu bude méně a méně, z čehož pak vytvořil úplně falešný problém.
ii) Nebudu se s Vámi přít o slovo „kvalita“, pro mne to znamená přechod od fyzické dřiny k pohodě na bagru, nebo lépe někde u stolu atd., nestojí to za debatu.
iii) Ale k tomu hlavnímu: Svobodní lidé přirozeně budou vždy pracovat, protože cítí potřebu změnit něco ve světě, kde žijí. Nelze si představit živého tvora, která by takový pocit neměl, pak bychom jej prostě ani za živého tvora nepovažovali. I obyčejná bakterie „něco“ dělá, byť složitost té činnosti není veliká. ZP je ale cesta k umělé nečinnosti, dáte lidem důvod buď svou produktivní aktivitu skrývat před státem v šedé ekonomice (která je implicite neefektivní), anebo některé slabší kusy rovnou odsoudíte k životu flákače. To v praxi znamená ubohý sociální status dávkaře, pocit bezmoci a beznaděje, různé únikové formy zábavy hraničící většinou se sebepoškozováním. Flákačům pak sice jednou rukou dáváme chleba, ale druhou jim bereme svobodu, důstojnost i budoucnost, v neposlední řadě také šanci na kopulaci se zajímavými samicemi mimo občasné znásilnění. Kdo z toho unikne, svým původním prostředím pohrdá a distancuje se, kdo neunikne, ten systém i produktivní spoluobčany začne nenávidět. Najdou si pak racionalizaci skrze náboženství, rasu, anebo jakýkoliv jiný důvod, aby vysvětlili, proč jsou sami lepší a proč jednat proti zbytku společnosti násilně.
iv) Ono to s tím rozlišením na peněžní příjem a jiné složky duševního příjmu není tak snadné. Někteří lidé skutečně jdou ráno do zaměstnání, aby vydělali peníze, a odpoledne po svých ostatních aktivitách, aby vydělali potěšení. Je to ale důsledek jejich osobní volby povolání. Jiní si vyberou takové aktivity, kde mají radost z vydělaných peněz i odvedené práce, aniž by to dokázali rozlišit. Kdyby jim nikdo neplatil, jejich práce by byla zjevně neužitečná, a tak by z ní radost neměli. Vice versa, kdyby z práce neměli radost, tak by šli vydělávat peníze jinak.
i) Nenaznačuji, jen jste si to špatně vyložil. Péče o rodinu, nebo duševní činnost je také práce, ta stejná práce, jako kopání výkopu. Nějaké třídní rozdělování na chůva, spisovatel, kopáč je pouze ideologická záležitost.
ii) kvalita práce je pro mě prostě kvalitou odvedené práce. Tomu, co zmiňujete vy, říkám náročnost.
iii) A znovu. Já nikdy nepsal o tom, že by měla zaniknout práce. Ale psal jsem, že je otázkou, zda lpět na jakýchkoli současných ekonomických principech. Ze zásady nehodnotím druhé (nelze být objektivní, tj. vést o tom diskuzi), a proto jsem se ptal na vás, zda byste se flákat, a zda jsou peníze pro vás jediná motivace. Já bych se neflákal, práce (ve smyslu i) ) mimo zaměstnání mám, uvažuji na 3 životy, ale i to by bylo pravděpodobně málo. Peníze jsou pak pro mě až druhotná motivace. Prvotní je, stručně řečeno seberealizace. Takže z mého pohledu nemám žádný důvod domnívat se, že by se druzí flákali, nebo že je jejich motivace jen finanční. A co tedy vy?