K dostupnosti bydleni.Nedavno jsem mel diskuzi s kolegou v praci na toto tema,cerstve dostavel.Kdyz se cinkalo klicema na Vaclavaku,byl jsem jiz par let plnoletej.A jak si v te dobe hodne lidi zajistovalo bydleni v lokalite na Vysocine,kterou jsem i ja obyval,byla stavba svepomoci.Kdo mel proziravejsi rodice,casto nakupovali material uz nekolik let pred samotnou stavbou (cihly,hurdisky-takove ty dlouhe dute metrove kusy usazovane do I profilu ve stropu,krytinu). Zavelelo se,postavime Jardovi,cekaji maly.Obvykle cela rodina tomu venovala vetsinu volneho casu po praci,o vikendu casto i sirsi rodina.Jarda chodil z hokny rovnou na stavbu,casto s tatikem,mlada v prvnim,popr, druhem trimestru take.I s malou lopatou michacku nahazete,na korbici k vratku kybl malty dovezete. do roka dvou obvykle byla hruba hotova,pod strechou s okny. Na vetsi akce jako betonovani ci omitky se svolavala sirsi rodina a kamaradi.“Volny“ prachy se vrazely do stavby,mladi bydleli a jedli u starejch,neinvestovali cas,natoz penize do zabavy a ruznych vydobytku,jen aby uz byli ve svem. Nakonec byli. Nekdy byla pauza na financni zotaveni. Pak prisla na radu Jitka. Protoze pomahala Jardovi,a i jeji pripadny nastavajici,Jarda pomahal Jitce spolu s rodici. Ne kazdy den,ale kazdy vikend,koneckoncu mel jeste dost dodelavek u sebe. Casto to skoncilo az ve chvili,kdy meli postaveno oba dva,ci vsichni tri,pokud o to stali,a bylo to mozne.Kdyz byla dovolena,tak na malte. Vanoce skromne…Auto? Jak kde,spis kdyz to byla nutnost.Kdyz to skoncilo,Jarda uz mel deti na mestance,a pak teprve mohli trochu okouset toho,co zna vetsina dnesni mladeze od veku,kdy obdrzi svoji prvni obcanku.
No tak nevim,jsem stale ve stejne lokalite,ale tento model je temer vyhynuly.Protoze jsem zadny vyzkum nedelal,nedokazu rici,a asi by bylo tezke se dopatrat,zda vetsi vliv ma narocnost financni,nebo neochota podridit zvuj zivot na nekolik let takovemu diktatu.No kdyz tu mame touhu si zivot uzit,dokud sme mladi,dejme tomu do 30,zvyknem si na svuj minimalni standart,a nechceme se ho dobrovolne vzdat…
Byli ochotni,mozna trochu dotlaceni starsima z rodu,prvne si zajistit bydleni jako nutnou potrebu.Dnes je proste doba jinde,a vsechno jde,jen se musi na to sehnat penize.Ty ovsem shani kde kdo.
A ne,ja jsem nestavel.Rekneme,u nas nebylo kde brat,na ves se nasi pristehovali,jeden z Moravy,druhej z Cech,za praci v JZD s bytem,oba dva s holym zadkem.Moje deti uz nemovitosti maji,a zvelebuji.
Sysop
No hlavne, ted prijde stat s natazenou rukou, ze je potreba ten barak, co cela rodina ve svem volnem case a za svoje penize stavela, poradne zdanit, protoze „na zapade maji dane z nemovitosti taky vyssi“. Kupodivu ale, jsem u toho vyroku neslysel, jestli taky napriklad politici preberou zapadni moresy a kdyz udelaji pruser, tak slozi mandat.
cool
Nastěhují tam své vytoužené krásné mogrely kalergiády výměny obyvatel evropy a obchodu s lidmi a vy půjdete bránit demokracii na ukr před „moskaly. Dělba práce ztrha spakatůry. :-)
Pohodar
poprosím o detail, kde na západě takové móresy jsou. posledních min.10 let ani omylem, hlavně německo, čím větší průser, tím rychleji je to zametené. ani se nezhasíná. vdl, schmerz, scholz, habeck…jmenovitě kauzy-cum ex, rki-files, pfizer-files, agora energiewende aneb atomausstieg se vyplatí, heizungsgesetz, wir schaffen das…to alespoň merkelová byla dost chytrá na to, že se dá říct, blbě rozhodla (ač pozadí bude zcela určitě jinak). ty aktuální zmrdi jsou teflonový, tam steče všechno jako tady
Sysop
Vyjmenovavas ovsem kauzy, u kterych nedoslo alespon medialne k prokazani trestneho cinu. Bohuzel. FonLejno lze, krade a zapira celou svoji karieru a nikdo ji nic neprokazal. Uznavam, ze Fijala je slabej odvar.
Na druhou stranu, pokud nekdo na zapad od nas opravdu dostal za usi, tak sel od valu. U nas mohou media psat co chteji a nestane se vubec nic.
Stran tech medii – v Nemecku ma alternativa (zatim) vetsi manevrovaci prostor, nez ta nase. Tam si muzu volne precist i nadavani na vladu, u nas tak maximalne na nejakym zakopanym webu. Neco jako politicka satira v televizi u nas uz snad ani neexistuje (snad jsem na neco nezapomnel?).
Pohodar
nejen. leckde se prokázalo, že to byl úmysl, zkreslený manipulace za ukončení provozu akw (za to odpovídal habeck a celá jeho família), rki-files (spahn a další), cum-ex je jiná, tam se co vím radši promlčelo. poslední „slušné“ bylo, když kdysi prezident odstoupil, protože si soukr.půjčil prachy na dům od kamaráda a neuvedl to nikde, bylo to tak 15-20 let zpět. já bohužel větší rozdíl mezi východem a západem už nevidím
Pohodar
přesně. na tohle se dneska zapomíná. přece je třeba lyžovat, lítat na dovolený atd.aby bylo na co čumět na instáči. a fňukat, že není na kvartýr a všechno je nedostupný. je to hůře dostupný, ale ne nedostupný. jediná změna, že večírky a nonstop víkendové ožíračky už nejsou tolik in, takže tam prachy už tolik neutíkaj
vinicius
To je na každém, jak roky na VŠ využije. Dají se „promrdat“ a proflákat, dají se i úspěšně využít – praxe, stáže, projekty, vědecká činnost atd.
Jsou samozřejmě lidi tak dobří, že VŠ opravdu nepotřebují. Znal jsem jednoho, co chtěl dělat VT, ale studoval kybernetiku, protože studium VT by mu moc nedalo.
Pamatoval bych ale na jedno – při rodině a dětech se studuje hůře.
Jantar
Mládí je dobré promrdat s mladýma holkama.
Aspoň je ve stáří na co vzpomínat.
A ne jen na to jak jsem v mládí makal přesčasy, budoval socializmus pro management podniku, zatímco ten mrdal s mými kozatými vrstevnicemi – sexretářkami, v pauzách mezi fitkem a golfem.
Respektive si najít kompromis mezi budováním kariéry a užíváním si života.
Marty...
Respektive si najít kompromis mezi budováním kariéry a užíváním si života.
Tesat do kamene…
h72
VŠ byly nejpracnější a nejradostnější roky života. Jak to šlo, vzal jsem si individuál, chodil jen na zkoušky, nastoupil do práce (za peníze) za 5% daní (tak to student měl), po nocích hrál s kapelou (za peníze) nebo mrdal holku, vedl dva oddíly (za peníze), jezdil tábory (za peníze). Skončil jsem s diplomem, fůrou peněz, novým nábytkem, slušným hudebně nástrojovým vybavením, ženuškou a dítětem na cestě. Nejlepší start života.
Jantar
Ještě by to chtělo uvést rok.
Jinak je to jako v tom vtipu, kdy se český a německý doochodce baví o zájezdu do Ruska.
h72
Nu, ano. Léta 82 – 88.
h72
Jo, a ještě k tomu bylo nemalé prospěchové stipendium, fůra peněz, hlídal jsem si známky, trojky jsem nebral nikdy a dvojky většinou také ne.
Sysop
Jo, stypko jsem bral taky, k tomu jeste prispevek za PomVeda. Paralelne se mi rozjizdelo podnikani (druzstvo – kdo chtel, ten mel). Nestezoval jsem si. Kotrmelec pro mne byl prilezitost, jak si konecne nakoupit pekny veci jinde, nez v Tuzexu, nebo od pana, co jezdil TIR.
Bahnak
h72
Kde se v 80. vedly oddíly (předpokládám dětí, ne LM) za peníze? O tom jsem v životě neslyšel. Za tábory něco bylo, to jo.
Další věc je, že mladej víc vydrží. Dneska bych 16 hodin denně dělat nedokázal, a ještě v noci chlastat. 12 h denně je maximum.
Co se týká paralelní práce se školou, záleží na tom, jaká je to škola. Medik, farmák apod. by ten čas asi nenašel.
Sysop
Na technice to slo. Prezit prvni dva semry a pak uz dobry.
jizlivec
vinicius 16.4.2025 v 8:41
„Pamatoval bych ale na jedno – při rodině a dětech se studuje hůře.“
Existuje i taková logika: mít děti co nejdřív, nejlépe při studiu…
Většina škol dokáže „uhnout“ potřebám mladé rodiny (dříve individuálním studijním plánem, dnes by to mělo být ještě jednodušší)…
No a po promoci jsou už děcka do školky, takže je jednodušší si užívat a budovat kariéru…
Nikdo ale netvrdí, že je to lehké a pro každého*…
* Hlavně pro každou…
vinicius
I to je dobrá možnost. Znal jsem jednu holku co to takhle měla. Atraktivní, ve 20 letech kvalitního partnera a bydlení ve velkém rodinném domě s rodiči. Stihla tak při lehce nataženém studiu v pohodě dvě děti. Ne každý má ale takové zázemí (bydlení, podpora rodiny a finance) a ve 20 letech kvalitního partnera.
Jantar
Znám jednu dost schopnou 40letou ženskou z emeriky, co si dokázala zařídit slušný život, dělá co jí baví, má z toho slušnou obživu, cestuje i po světě, přitom bydlí ve střední americe skoro v pralese… a kudy chodí tudy nadává na boomery a předchozí generace.
Protože vidí, jak je její generace (a mladší ještě víc) v hajzlu, samé dluhy, 3 práce aby měli na jídlo a nájem, korporátní ojeb všude kde se podíváš… zatímco boomeři spod. se šťourali levou rukou v nose, pravou v zadku, manželku v domácnosti a měli luxusní baráky, v garáži dva osmiválce, místo dluhů úspory na pohodlný luxusní doochod, apod.
Leccos, co bylo řečeno, je pravda, ale na druhou stranu leccos taky ne.
1) Ano, za Husáka se hodně stavělo svépomocí a dělala na tom celá rodina. Ale na druhou stranu pracovní vytížení bývalo o poznání nižší, takže většina lidí měla ještě sílu po práci něco kopat.
2) Ano, žilo se skromněji. Na druhou stranu důchod od 60 nebo ženský od 56, což ekonomiku něco stojí. Je na debatu, co by bylo lepší, ale debata není totéž, co pošklebky a nadávání do komunistů. Skromněji se žilo i na Západě.
3) Není pravda, že auto měl málokdo, v 80. letech bylo auto běžné, i když každý neměl. Ostatně každý nemá ani dnes. Jasně, nebylo to nový nablejskaný, ale zase – to neměli všichni ani na Západě.
4) Ne, fakt nejde o to, zda je za průměrnej plat byt V NOVOSTAVBĚ NA FAJN ADRESE, míněno nepochybně v Praze, kde jinde. Jde o to, že za průměr je problém i oprejskanej husákovskej panelák v Pardubicích. Takže jediná chyba, kterou soudruzi s těma panelákama udělali, je ta, že je postavili, protože kdybychom neměli husákovský paneláky, tak by spekulanti mohli hnát cenu bydlení ještě vejš a nastal by ráj. Pro ně.
5) Ano, chudoba je relativní pojem. Já se chudej s průměrným platem necítím. Ale pro echtpravičáka jsem (cit.) socka. Takže si hoši ujasněte, jestli my normální jsme socky, nebo se vlastně válíme v luxusu. Nebo zda je to něco mezi tím, normální život, o kterým psal HLAP, kterýho jste totálně nepochopili.
6) Průměrnej plat je matematickej konstrukt. Běžnej člověk z Hronova nebo z Chocně zdaleka nedosáhne ani na celostátní medián. Běžným člověkem nemíním IT-specialistu, lékaře nebo konstruktéra.
7) Pokud by se teoreticky všichni „více snažili“ a všichni dělali ředitele nebo podnikali a tak měli víc peněz, tak to nezmění vůbec nic – ceny bytů a domů by prostě stouply o to více.
8) Ano, konkurence na pracovním trhu („krysí dostih“) zvedá efektivitu a tím i životní úroveň celé společnosti. To bydlení je ale docela průser a platy určitě za poslední tři roky nestouply tak, jak stouply ceny nemovitostí, totiž na dvojnásobek. Nemluvím o Praze.
9) Stranu považovanou za levicovou (socdem, komunisti, ANO, Piráti, Zelení) jsem nikdy nevolil.
grg
Ku všetkému sa neviem kvalifikovane vyjadriť, ale:
2) Stredná dĺžka života bola o dosť nižšia, preto dôchodcovia nečerpali dôchodky dlhšie než dnes. A pri vtedajšej demografii to ekonomiku „stálo“ menej než dnes.
3) Na panelovom sídlisku v priemyselnom meste na Považí, kde som vyrastal, mal v 80-tych rokoch auto naozaj málokto. Iste, auto bolo „bežné“ v tom, že nevybiehali deti na diváky, čo za pekelný stroj to dorazil ;-)
5) Chudoba je obvykle (akonáhle príjem a majetok človeka je dostatočný na to, aby umožnil prijímať kaloricky výdatnú stravu a spávať v uzavretom priestore s teplotou aspoň 20 °C) vecou porovnávania sa s okolím.
6) A podstatou mediánu je, že polovica ľudí ho nedosiahne, nech by robila, čo by robila (akurát sa mení, kto je v ktorej polovici).
7) Nefunguje to úplne priamočiaro, ale pokiaľ by to podnikanie bolo aj v stavebníctve, je určitá šanca, že by domov a bytov vzniklo o trochu viac.
9) Ani ja.
Bahnak
2) Stálo ji to možná stejně, ale nebyla moc výkonná, takže se to projevilo. Jasně, také byla jiná porodnost.
3) Co je to „málokdo“? Mí rodiče měli malé platy (maloměsto v pohraničí, textilka a potravinářství, běžní THP) a auto z druhé ruky jsme měli. Stejně tak měla auta většina známých, tedy pokud i trabanta považujeme za auto :)
5) Nejsme ve při.
6) Napsal jsem „zdaleka nedosáhne“, první slovo je důležité. Obvykle je v rozvinuté společnsoti většina lidí někde kolem mediánu, být 500 Kč pod/nad ním nehraje moc roli. V každém případě mávat průměrem je, ako hovoríme aj my Česi, pomerne kokotské, pokud nenásleduje informace o rozložení příjmů.
7) Nemyslím, že by problém byl v nedostatku stavebních společností.
grg
3) Parkovisko pre 40, max. 45 áut pred panelákom so 112 bytovými jednotkami bolo ešte v prvej polovici 90-tych rokov poloprázdne (dnes sú všetky možné parkovacie miesta na sídlisku, aj 250 m vzdialené, beznádejne plné. Našťastie tam už nebývam.).
h72
Proto bydlíme na vesnici. Naše domácnost provozuje pět aut a ještě cca dvě přibudou – malá dodávka a velká dodávka, obytňák. To by opravdu do města nebylo. Spousta chalupníků má též čtyřkolku nebo dvě, traktor a traktůrek, nějaké vleky za to ….. A pak ještě samohyb, tedy velkoupředělanou terénní čtyřkolku (z GAZu nebo ARO, starší modely ze Š1202) se sklápěčkou a radlicí, třeba.
Bahnak
Taky mohli mít o kus dál garáž. Teda nevím, jak u vás, ale tady se to tak dělávalo, za sídlištěm pozemek a tam garáže v řadách. Jsem teda z maloměsta, v Žilině by to asi nešlo..
Ale jinak jasně, aut tolik nebylo. Mj. proto, že fungovala autobusová a vlaková doprava. Do měst v okolí se člověk dostal ještě po desátý večer – dělnický autobusy. Už nejezděj.
corona
Bahnak
17.4.2025 v 15:48
Taky mohli mít o kus dál garáž.
– – –
Přesně tak, stavěly se kolonie garáží v sídlištích, nebo na rozhraní sídliště a průmyslových objektů. A tu hlášku, že auto měl málokdo, řeším dost často – šíří to hlavně Y a Z. Je to blbost, většina rodin ho měla, i když počátek 70. let u nás znamenal vidět denně vozy i z 30. let. V sousední ulici byl BMW Dixi, po vsi dál Praga Piccolo, Škoda Popular, Adler Junior, Fiat Topolino, Wanderer 24, novější pak třeba Škoda 1200 Sedan, Tudor, Tatra 600, Waršawa aj.
(… jasně, „důchodce si vymejšlí“ – fakt by asi pár místních žvástalů potřebovalo do rypáku…)
Bahnak
U nás v ulici Š 100 2x, Š 105/120 4x, trabant 1x, zbytek byli důchodci.
servisdok
Ti předchozí komunisti plánovali parkovací plochy u paneláků zhruba tak, že k baráku s 32b.j. příslušelo 12 parkovacích míst.
Je to stav zhruba z roku 1986, kdy se takové „minisídliště“, s pěti takovými 32b.j. paneláky, s nějakým zpožděním dokončovalo tady. Takže to může být vlastně stav z roku 1985, nebo i 1984. Prostě půlka osmdesátek.
Jenže dnes je stav takový, že jedna taková paneláková rodina, bohužel okupuje tři až čtyři parkovací místa na tomtéž minisídlišti. Parkovací plochy tam nelze nijak jednoduše rozšířit, pokud má zůstat zákonem předepsaná zatravněná plocha okolo nich.
Stále je zcela běžné, že v bytech 4+1, kterých je v každém z těch baráků osm, žijí buď dvě kompletní rodiny, anebo spíš s rodiči žijí už dávno plnoleté děti. Často i dvě a výjimky nejsou ani děti 30+ kterým daný stav prostě vyhovuje.
Vím o rodinném mazlíkovi z těch paneláků, jehož rodiče sice auto nemají, dokonce sami nemají ani řidičáky, ale mazlík má na parkovišti běžně tři káry (jedna z nich blokuje dvě místa, je to velká dodávka) a čtvrtou káru má v pronajaté garáži, na okraji městečka.
Výsledkem pak je, že i poměrně rozumní obyvatelé dotyčných paneláků, majitelé jen jednoho auta na rodinu, musí to své jedno auto odstavit jinde, kde se ještě dá, pokud náhodou přijedou v „nešikovnou“ dobu, nebo obecně pozdě večer. Parkují potom ve všech vedlejších ulicích, často na místech stání u rodinných domků.
Někomu tak občas zablokují vjezd do dvora RD, přístup k zahradě, kravál a smrad v zimě a v pět ráno je potom běžným jevem.
Přiznám se, že nevím, co s tím.
fatdwi
servisdok: abys od soudruha kádrováka nedostal přes rypák za šíření dezinformací:-))))) LOL, vy dva pohromadě, to je něco:-))))
corona: nesmysl, že auto měl málokdo
servisdok: u paneláku se počítalo, že auto má třetina partají (PARTAJÍ, nikoliv obyvatel)
Corono sorryjako, servisdok má pravdu, běž tomu gen ypsilonovi rozhodit sandál:-))))))
shane
Tak zrovna na tohle jsou statistiky. V roce 1989 bylo v ČSSR registrováno 3,2 milionu osobních automobilů, z toho v ČSR 2,3 milionu. Dneska jich je něco přes 6,3 milionu. V roce 1991 bylo v ČE cca 4 mio domácností, takže v tom roce 1989 připadalo jedno osobní auto na dvě domácnosti, resp. míň, protože v tom počtu aut jsou i podnikové vozy, papalášfára, esenbáci atd, takže spíš jedno auto na 2,5, možná až tři domácnosti. Dneska je těch domácností víc, cca 4,8 milionu, takže zhruba jedno auto na domácnost.
shane
Takže ta servisdokova plánovaná třetina bude zhruba sedět.
shane
Zvlášť, pokud se tehdy mezi osobáky počítaly i Š1203 a podobné dodávky, kterejch bylo hafo, ale do soukroma se ve větší míře dostaly aź po revoluci.
shifty
tvl.! bylo dobře, tráva byla zelenější, péro větší a všeho bylo dost. A nebyli migranti, kurajinci, lgbt a tak. nevim co na tom nechápeš shane!!
shane
a kondomy byly tvrdší, neohejbaly se a nesklouzávaly. Fyjalo octub!!! DENYSY!!!!§§
Bahnak
No vždyť píšu, že auto neměl každej, ale že na druhou stranu to nebylo nic extra. Jedno auto na pět lidí, v tom důchodci (ti auta nemívali), a rodiny měly víc dětí… na druhou stranu jasně, něco byla podniková auta, jenže ta bývala ve fabrice tak tři čtyři…
Jasně že dneska je aut víc, to nikdo nezpochybňuje. Ale že by auto bylo v 80. letech vzácností, to taky ne.
Sysop
Vzacnost to urcite nebyla a na Trabika, nebo Warbec se dalo dosahnout jak financne, tak casove. Stodvaca uz stala tech sedesat a to uz bylo o vetsi pujce a setreni.
Nicmene, ‚neco z venku‘ vzacne samozrejme bylo a pak byly extremy, jako treba morgosi, kteri meli (aspon teda v Brne) stejnou merou Zizulu jako piano. Kdyz uz teda auto meli.
Sice auto byl sen fury lidi, ale ne kazdy ho skutecne potreboval. Pokud clovek zil ve meste a dosahu dopravne hromady, tak auto v podstate nepotreboval. Dalo se celkem v pohode existovat bez nej a zejmena pak, kdyz nekde byla slusna masina. Muj stryc jezdil cely zivot na J250, nikdy si auto nekoupil, ani kdyz uz na nej mel.
To vic lidi lakala barevna bedna, rekl bych.
Bahnak
Sysop
To je pravda, známí měli mašinu se sajdkou, když někam jeli, naskládala se na to čtyřčlenná rodina :)
Měli teda oba práci do 15 minut chůze od baráku.
Což je mimochodem další věc – dneska i takhle krátký vzdálenosti jezdí dost lidí autem. Vrchol byla exkolegyně, která jezdila o dva bloky dál na oběd.
Co je Zizula? Žigul?
Sysop
Re: Bahnak19.4.2025 v 9:56
No jasne, Zigulac, Zizul.
fatdwi
shane: statistiky znám, už jsem to hledal taky kvůli místní diskusi. Každopádně díky za doplnění, Gen Z a Gen Y dezinformátore:-)
Když doplním statistické důkazy vlastní empirií, tak na naší ulici do cca 1991 nebyl problém mít auto kdykoliv zhruba 20 metrů od vchodu, možná po revoluci 50. V půlce devadesátek už měl kde-kdo dvě auta a parkování začalo být problematické a později nemožné (nic divného dát si v jednosměrkách pár koleček a číhat, jestli někdo náhodou neodjede a pak jít stejně 10 minut pěšky).
V čem má corona pravdu je pak způsob užívání, většina aut stála celý týden na jednom místě a v pátek nastal chatový exodus. Jasně, sem-tam někdo jezdil denně, ale to byla spíš výjimka, zatímco po revoluci začalo být běžné jezdit pořád.
Ono to souviselo i s kvalitou těch komunistických křápů, generálka na Š120 v našem případě po asi 100k km a zdaleka jsme nebyli jediní. Pořád se na tom něco sralo, běžné bylo vidět někoho ze sousedů, jak provádí servis na ulici (sám jsem uměl vyčistit karburátor za 45 minut). Obměna vozového parku tristní, kdo měl auto, hýčkal to jako investici, zatímco bydlení měl každej a nic zvláštního na tom nebylo. Dnes je směšné, že družstevní byt byl za 30k a kára za 60k, máloco ukazuje pokřivenost tehdejší systému jako bydlení vs. auta.
Nostalgici ale budou mlet o tom, jak tehdá bylo všechno a bylo toho dost a auto měl pomalu každej jak dneska. Doufám, že „dezinformátoři“ to tomu kádrováckýmu šmejdovi omlátí o hlavu pokaždé, když na ně začne být hustej.
servisdok
V těch osmdesátkách se taky nestávalo, že někdo u paneláku parkoval služebák.
Dneska, kdy má i nižší management služebáky k soukromému použití jako jeden z bonusů, jsou firemních služebáků s polepem plná parkoviště i plné uličky – všude, kde se dá stát.
Když to srovnám s dřívějškem:
Já sám, po brzkém zařazení mezi externisty, jsem měl služebák od podniku přidělený, protože jsme byli, spolu s jedním kolegou a v naší specializaci, fakticky sami na čtyři okresy. Perfektní práce toho typu:
Jak si to uděláš, tak to potom máš – případně odfláknutá práce se pak krásně, jako přesně udělaný bumerang, vracela opět k tomu, kdo byl na daném místě naposled. Což se zase dalo zpětně dohledat v knize zakázek, nebo v šanonu objednávek servisu.
V podniku byl ostatně někdo, kdo měl sledování těchto věcí, jako jsou záruky, periodické údržby větších investičních celků apod., v referátu – a pokud se nějak častěji stávalo, že se na jedno konkrétní místo/instalaci muselo jet třeba i 4x až 5x do měsíce, tak bylo sakra co vysvětlovat..
Ale o tom jsem původně psát nechtěl.
Klasika – jako soploš těsně po vojně, jsem vyfasoval nejprve sice velmi praktickou, ale neskutečně pomstychtivou, zákeřnou a blbě topící Š1202STW, pak asi na rok dalšího kripla, který předtím měl asi čtyři pány, v první várce dovezených W353 Combi, na kterém se soudruzi z NDR asi ještě učili, nebo co…Ale fakt je, že vždy jsem s tím warťasem „nějak dojel“, což u 1202STW neplatilo ani omylem. U té nebylo malých závad..
To trvalo zhruba tři roky a pak se mi konečně podařilo, vyřvat a vyvzdorovat si Žigulíka 2102-kombík, jehož dovoz tehdy zrovna začal.
Bylo to naprosto špicové a spolehlivé auto, o které jsem se dobrovolně staral a se kterým jsem jezdil vlastně až do definitivního konce podniku, přes čtrnáct let. Zadek toho kombíku byl téměř trvale naložený zhruba metrákem dílů a polocelků, takže jízdní vlastnosti i v zimě suprovní. Topilo to už po dvou kilometrech, ráno v zimě a při -10 bylo čelní sklo bez ledu nejpozději do 10 minut – i bez pracného škrábání.
V podniku ale platilo neprůstřelné pravidlo, že po skončení práce (třeba i v šest večer, když se někde něco neplánovaně protáhlo či zadrhlo) služebáka na noc a na víkend vždy vrátit do areálu podniku – přes tohle nejel vlak, zapisovali to vrátní a padaly za to prémie na nulu, pokud se na to někdo vysral a služebákem přijel ráno do práce.
Ono to mělo i praktickou stránku věci – ty služebáky totiž byly fakticky trvale naložený nějakým základním a často i hodně rozšířeným sortimentem náhradních dílů značné ceny – často na běžném trhu nedostatkovými.
Několikrát se v zimě stalo, že během pozdně-odpolední práce některého servisáka na zakázce, kdy už byla fakticky tma, mu někdo na ulici služebáka komplet vykradl.
Škody zpravidla za vysoký tehdejší desetitisíce až nízké jednotky stovek tisíc, vždy vysoce přesahující aktuální hodnotu toho auta.
Pak samozřejmě přišla různá, vesměs nesmyslná a ve výsledku nesmyslná omezení, jako např. zákaz přesčasových prací po setmění a jiné podobné píčoviny, které pak byly v tichosti zase odvolány.
Naše služebáky totiž měly lakování a na sobě výrazné nápisy v barvách tehdy sakra zajímavého podniku. Takže pro zloděje, který po něčem konkrétním šel, nebylo těžké uhodnout, co služebák s těmito nápisy asi obsahuje, tudíž k čemu se dá jeho vykradením přijít.
Pravidlo vracet služebáky, na podnikové hlídané a dobře osvětlené parkoviště, mělo u těchto servisních vozů rozhodně svůj smysl. Na ulici takto výrazně označené i naložené auto, prostě neuhlídáte.
Na stejné ploše podniku, měli někteří zaměstnanci zaparkovaná svá soukromá auta či motorky, kterými do práce jezdili, pokud se dalo, nebo to tak chtěli, či potřebovali.
Větší část zaměstnanců ale stejně jezdila vlaky a autobusy, jejichž tehdejší cena, síť a hustota to velmi dobře umožňovala.
Tehdejší hromadná doprava byla svou cenou naprosto bezkonkurenční čemukoliv.
Jezdit do práce vlastním osobním autem, to byla spíš výjimka, nežli pravidlo. Obvykle do práce jezdili autem ti, kteří zaspali, nejel ani žádný náhradní spoj, nebo v pátek chtěli z práce rovnou pokračovat, nebo něco převézt na chatu či chalupu.
Mně samotnému MHD/linková a vůbec hromadná doprava jako taková, z několika dobrých důvodů nevyhovovala. Zpočátku samozřejmě byly nějaké postranní kecy o tom, kdo je ten, který si může dovolit, jezdit denně do práce autem, ale jen krátce.
shane: ještě poznámka k počtu domácností: to je tím, že tehdá komunisti stavěli byty, takže i s více dětmi na rodinu se bydlelo v menším počtu nemovitostí. Dnes, kdy je dětí málo, si mlaďoši můžou dovolit bydlet sami ve svém a tak je i víc domácností (říká se tomu „bytová krize“ – nedávno jsem to taky hledal, čísla si nepamatuju, ale postavilo se toho docela dost).
Je to hnus tohlencto, zlatí komunisti, ti aspoň dělali něco pro lidi. Dnes, kdy si může každý koupit co chce, nemusí se doprošovat družstevního paneláku a uplácet, aby dostal pořadí, je to prostě špatně. Naštěstí máme kádry, co to táhnou stejným směrem a chtějí nám tady ten socík zase udělat (bez aut, bez bydlení, bez energií, bez masa…).
shifty
corona byl toho večera poněkud neklidný
fatdwi
shifty: :-D Dokonalá trefa:-)
corona
Fabrika vyrábějící stavební materiály postavila počátkem 70.let třípodlažky, kde přízemí bylo obsazeno garážemi a hospodářskými prostory (sušárna, kočárkárna, kotelna atd.). Každý byt měl garáž.
Starší bytovky z 60. let měly malé bloky garáží hned vedle, obvykle po 6-8 boxech. Bytů ale bylo 12-18 na bytovku. Ostatní vozy stály na ulici, pokud si ovšem někdo nepořídil garáž budovanou v další výstavbě ve velkých blocích za sídlištěm, kde bylo 20-30 garáží v bloku a těch bloků bylo asi deset. Takže žádná nouze.
Dost lidí používalo jen motocykl, což už dnes prakticky neexistuje.
corona
Auto se tehdy provozovalo jinak, než dnes – kdo měl práci ve městě, dojížděl vlakem nebo autobusem. Autem se jezdilo na chatu, ryby, za příbuznými, na výlet apod. Nebylo nutné jej tahat denně.
Zmíním ještě jednu věc, kvůli který obvykle místní Y, Z a alfy ječí, že to tak nebylo:
Autobus byl od nás ve městě za 20-22 minut, dnes je to 37-50 minut. Příčinou jsou ostrůvky, prahy, rychlost 50 místo 60, hustý provoz, kruháče, nesmyslné zajížďky do tzv. terminálů aj.
corona
Kdyř dám dohromady situaci ze základky v 70. letech, pak skutečně někteří spolužáci byli z rodin, kde auto nebylo. Obvykle neúplné rodiny (jen matka), dále tmavé etnikum, dvě rodiny kovaných železničářů (skoro všude jezdily vlakem, ale motocykly také měly, dokonce několik). Mohla to být cca třetina dětí ve třídě.
Sysop
Jsem si probehl v hlave nasi ulici v 70kach, rodinne domky. Mala prdel pul hodiny autem/vlakem od Brna. Nejaky samohyb mel kazdy domek, nicmene ano, byly v tom i Stadiony a Jawy 125, 250 a 350. Ciste auta pripadaly jedno na ctyri domy. Bylo normalni, ze kdyz nekdo potreboval ditetem k lekari, tak nejprve sel k nekomu, kdo mel telefon, zavolal doktorovi nebo do nemocnice a pak sel k nekomu jinymu, kdo mel auto, aby ho tam s tim ditetem odvezl.
V Brne, panelak, novostavba pocatek 80ek, 32 partaji, 8 pater, v prumeru na patre jedna rodina s autem. Do hokny vsichni tykadlem, auto na vyjezdy k rodicum a na chalupu.
Sysop
Jo, jeste se mi vybavila jedna drobnost. V te prdeli bylo vic garazi, nez aut. Garaze se vetsinou stavely s domkem v ramci optimisticke vize budoucnosti. Mnohdy v ni ale pak bylo neco jinyho, protoze na auto nezbylo.
Esli v sedumdesátkách měla čtvrtina auto, tak ve vosumdesátkách to sedí naprosto přesně, že většina baráků/partají už wágen měla. A k tomu eště ty motorky a jiný mopedy. Jasné že né každej, prostě byl wágen na rodinu, ale byl. VD byla dělaná hlavně na to ježdění do hokny, nekam do dálek se dalo, ale auto to odjelo za úplně jiný časy žejo.
princdrson
jenže to jen rodiny v produktivním věku, předchozí generace ještě ne. Dnes dokud zdraví dovolí, jezdí i důchodci. Mnohdy umírají cestou do/z chrámu konzumu. Posledně k takovému vypnutému dědovi v neřízeném wagenu, zaparkovaném do potoka, přijeli tři hasičský auta, dvě sanity a nakonec helikopotvora. Děda i přes varování herzny vyrazil a nedojel.
Sysop
Zas je hezky, ze o nej byl takovej zajem. Az ja budu v jeho veku, poslou tak maximalne odtahovku.
princdrson
v 80tejch by za pár hodin dorazila bílá 120trojka, pak černá a večer by traktor z družstva vytáhl vrak na louku.
Sysop
…a do rana by tam z toho bylo jen sasi.
Bahnak
To tak odpovídá.
U nás v ulici nebyly ani neúplné rodiny, ani etnika, ani železničáři.
Pan Krampus
ukato ukulele 0:41
Na Mikeše mi nešahejte, toho mám rád. Čáry kreslím moc rád, co si o nich myslíte je Vaše věc a v tom je to kouzlo zadarmo. Každá generace se z podstaty vymezuje vůči minulosti. Dnes díky vědě, můžete být aktivní boomer třeba do 90ti a pořád sedět na prameni. Dříve či později se asi taky stanu žábou na prameni pro další generace Tik-Ťokerů, ale to beru jako součást života, přirozený výběr
Latimerie podivna
Já kdysi četl takovou zajímavou radu pro nezaměstnané, co hledají zaměstnání. Bylo to něco v tom smyslu jako: „Přistupujte k hledání práce tak, jako by to bylo Vaše zaměstnání“. Je potřeba se tomu věnovat určitý počet hodin každý pracovní den (nemusí to být 7,5 hodiny ale půl hodiny taky ne). Každý pracovní den procházet inzeráty, hledat nabídky zaměstnání přímo na webech firem co mají „blízko“ provozovnu, odpovídat na inzeráty, účastnit se „výběrových“ řízení“, chodit případně na pracák, zkusit využít rekvalifikaci (ale moc nedoufat že to pomůže) atd. Čili je potřeba se tomu věnovat každý pracovní den určitý počet hodin – nesoustředit se až tak na výsledek, ale spíše na činnost. Ovšem chápu, že z pohledu těch co práci hledají to může vypadat jako knížecí rady.
h72
Tak toto, zrovna toto, je snad nabíledni, samozřejmost.
Na druhou stranu, pokud něčemu věnuji celý den a každý den, jde vlastně o živnost. Tedy mohu vybudovat cokoliv a asi tedy nebudu hledat zaměstnání. Pokud jsem schopen cílevědomě a soustavně na něčem pracovat.
fatdwi
h72: někde tu byl odkaz (snad přímo v této diskusi) na pána, co hledal práci v 55 letech a docela si stěžoval, že to moc nešlo. Zaujala mě na tom jedna věc, kterou nezmiňuje ani Latimerie a proto ji přidám: naprostý základ je na inzeráty volat. Posílání životopisů může vypadat, jako že „něco dělám a jsem odpoledne unavenej a hele poslal jsem jich už 150“, ale z pohledu výsledku to znamená, že jsem všechno nechal na ostatních. Tohle si může dovolit dělat člověk, který práci zas tak nehledá, má to sívíčko atraktivní a tedy lze čekat, že se mu firmy ozvou. Kdokoliv, kdo je (si připadá) znevýhodněný, by měl volat. Do telefonu Vám totiž nikdo neřekne, že jste starej nebo trpíte jiným neřešitelným problémem, který bude přesně tou stopkou, která nastane v případě třídění životopisů.
Když se zeptáte „hele a mě už je 50, já si na to připadám teda v pohodě, ale někde už mi řekli, že hledají mladší, jak je to u Vás?“, tak nikdo neřekne „no jo, u nás je to taky tak, nashledanou“. Spíš ty uvědomělejší ejčárky si řeknou „bacha na něj, aby nás neobvinil z diskriminace“ a ty méně uvědomělé aspoň ocení, že někdo zavolal. Sem-tam se najde úplně blbá, co je tím, že jí někdo volá, otrávená, ale pak je otázka, jestli je to ta správná firma nebo ten správný způsob průniku do ní (firmy, ne ejčárky).
On totiž hlavní cíl hledání práce je mít pohovor. Bez něj nebude nic. Tedy je nutné ke shánění přistoupit jako k projektu, kde cílem je získat schůzku. A to posíláním sívíček často nejde, není-li dostatečně atraktivní.
Latimerie podivna
To volání může být plus i minus (pokud je těch telefonátů hodně). Občas to někdo udělá tak, že si telefonicky jako „ověřuje“ jestli životopis došel a přitom se třeba něco dá říct i jiného (podle toho jak druhá strana reaguje), případně se dají přitom třeba zjistit další podmínky, které nejsou v inzerátu, např. občas se ptají jestli firma umožňuje home office. Pokud těch telefonátů není moc, tak relevantní dotazy k dané pozici (pokud má uchazeč s tou prací už nějaké zkušenosti) můžou být plus, pokud ovšem z dotazů vyplyne, že uchazeč o té práci nic neví, tak je lepší se neptat. Na druhou stranu oni ti personalisti o té konkrétní práci zpravidla moc neví, takže tomu uchazeči toho stejně moc neřeknou, ale u menších firem to může být jinak a relevantní dotazy můžou pomoct.
Co považuju za užitečné v každém případě (byť to samozřejmě úspěch nezajistí), tak před posláním životopisu si něco o té firmě přečíst a klidně tomu hodinu nebo dvě věnovat (a nenechat se odradit tím, co člověk zjistí). Může to být sice otravné číst a hledat informace co člověka až tak nezajímají, ale občas se může najít něco, z čeho se dá udělat nějaká „hezká“ věta třeba do „motivačního dopisu“ nebo výjimečně i do životopisu a tím „elegantně a nevtíravě“ ukázat, že se uchazeč o firmu/pozici zajímá. Tím bude trošku „vyčnívat“, i když nebude jediný.
Slecna Ling
Ja bych jen dodala, ze ten rok narozeni prave v ramci antidiskrimacnich pristupu uvaden byt nemusi. Zejmena potom ve vetsich nadnarodnich firmach. CV jsme normalne prijimali bez tohoto udaje a bylo to vcelku bezne. Jen z praxe jeste dodam, ze je dobre zamyslet se nad strukturou a neni potreba uvadet veskerou karierni minulost, ale pouze takova mista a rekvalifikace, ktera jsou s poptavanou pozici souvisejici. Opravdu nam tedy bylo jedno, ze nekdo na vysoke skole barmanil v restauraci nebo delal skautskeho vedouciho, pokud se nam uchazel napr. o pozici grafika. Rovnez neni potreba uvadet rodinny stav, pocet deti atp…Tento udaj bude pozdeji zajimavy pro mzdovky, ale hiringu je do toho prd. Opet v ramci antidiskriminace a podvedomeho ovlivnovani typu : Je, Mirko, vona je sama na tri deti, ty urcite zavolame, ze ji zveme, chuderka nestastna, ma to tezky….Taky neni potreba dodavat fotografie, pokud tato nesouvisi s pozici, kde je reprezentativni vzhled klicovy. Takze u recepcni ano, u archivare zas bude fakt jedno, ze vypada jak krizenec Draculy s Paroubkem. A motivacni dopisy jsme moc necetli ani se jich nedozadovali. Ono kazdej stejne pise to same ale o jeho relevantnich schopnostech, tedy krome toho ze umi udelat copy paste nejaky sablony z netu, to moc nevypovidalo :-)
Sysop
Musim rict, ze pokud se mi nabizela kocena, taxem byl vzdy ostrazity stran rodinneho stavu. Bohuzel mam furu spatnych zkusenosti. Ta s detma vecne doma, bo nachcipany, ta bez deti zase vecne po sanatoriich resila proc to nejde, jedna konstrukterka mi na mesic vybouchla, kdyz ji tejden pred svatbou borec zdrhnul… s chlapama tolik problemu nebylo. Jeden mi akorat chlastal, tak sel a jeden je ted 3/4 roku doma, protoze mala dcerka ma leukemii. Podarilo se ale do toho namocit naseho majitele, ten ma tezke socialni citeni a on pustil zilou na spravnych mistech, takze holcicka po trech kompletnich cyklech chemosky se nakonec dockala transferu stepu a mam ted dva tydny stare info, ze se to ujalo a krev ma spravne vysledky. Takze mi borec v qetnu zase prijde. Ale to je fakt extrem.
Sysop
Hele, ja jsem vzal kluka, kterej prisel na nase Personalabteilung s tim, ze se prizenil do naseho pohranici a jestli by pro nej nebyla prace. Sivicko mel v ruce vytisteny. Personalistka mi volala, jestli by se mi nehodil, ja jsem mel cas, prisel jsem si ho omrknout a domluvil si s nim termin na pohovor. Ne, ze bych zrovna nemel cas, ale z principu, jako slicna deva musim delat trosku cavyky. Zrovna takovyho kluka jsem potreboval, programator C/C#. K pokecu jsem si pripravil vzpis zdrojaku, v nem jednu syntaktickou a jednu semantickou chybu, obe nasel do minuty. Pro mne hotova vec, personalistka ho pak jeste asi pulhodku formalne grilovala a dalsi tejden nastoupil. Prave proto, ze mel koule, jsem ho bral. Jasne, mladej, ma obcas tendence na me zkouset nejaky finty, ale to mi nevadi, libi se mi jeho progresivita a ma vysledky.
Poptavky elektronicky mi rovnou chodi do PR softu, obvykle to ctu az pred vyprsenim. Tyhle hromadny spamy jdou mimo mne. Co se samo nabizi, nemiva vetsinou hodnotu. Sorry. Mne zajima to, po cem jdou headhunters.
h72
Já bych, na stará kolena, se možná také nechal ještě jednou zaměstnat. Po pravdě ale všem řeknu – nebudu psát CV, nebudu vyplňovat nějaké dotazníky, rovnou říkám, že mi značně ubývá svalové hmoty, tedy nemohu bejčit a podávat nějaké fysické výkony, těžkou věc prostě upustím, neudržím ji, mimoto nejsem schopen dělat noční, protože do půl roku s rozhozeným spánkem chcípnu. Dále nemíním celý den čumět do kompu, jsem pak jako vyšisovaný. A nedělám v klimatizovaných prostorách, kde není dost denního světla a otvírací okna.
shifty
Otec dělal na starý kolena hlídače v Tesle v Jihlavě a byl tam vcelku spokojenej. Ty zmíněný problémy tam nebyly. Ono práce venku bez fyzický námahy moc není.
hellfire
Prosimtě, kdes přišel na slovo „fysický“? Nestudoval jsi náhodou gymnasium?
Sysop
Ja jsem studoval gymnasium, je na tom neco spatneho?
h72
Nu, já mám dokonce diplom z kvantové fysiky. Je na tom něco, z hlediska lingvistiky a ethymologie, špatně?
Gymnasium mám, ale matematické.
Což je diagnosa.
Sysop
Ja taktez. A nas soudruh riditel si, krome toho, ze je riditel a ne reditel (barvy pry opravedu neredil, zatimco ustav ridi coby pan ridici a ne pan redici) na vyslovnosti gymnaSium velmi zakladal.
hellfire
Sysop
Není na tom nic špatného, pouze pro nás aspergery je to takové slovně anxiosní. Gymnasium poskytuje prásdninovou katarsi, čímž předchází hypertensi a obesitě. Se „Z“ mi to v těch neuralgických slovních bodech přijde víc česky (třeba obezita a fyzika).
Pozn.: omlouvám se za ty „prásdniny „. To bylo jen pro ilustraci. Hrozné, že?
Sysop
Ted budou delat dalsi vyberko ve Vatikanu.
Muze mi nekdo vysvetlit, proc si vzdycky vyberou dodu nad hrobem, aby jim za par let zaklepal backorama a zase znovu museli vybirat jinyho?
corona
Sysop:
Musí vybrat někoho echt kovanýho. To jsou většinou ti starší. Jako v SSSR v 80. letech…
Jihočech Honza
On nějakej mladej sekáč, co se nezakecá, taky nemusí bát žádná výhra…
Mlaďoch 50+ bude buď zarytý konzervativec, nebo naopak modernista. Pak se do toho opře a vznikne pnutí a nenálada, půlka kléru bude nadšená, půlka naštvaná… Kompromisní kandidát, který tam nebude strašit dlouho, je nejlepší volba.
Foundryman
Ne nutně, Wojtylovi bylo 58, když ho zvolili. Na církevní poměry dorostenec.
Jihočech Honza
Výjimka, která potvrzuje pravidlo. Taky výjimečná doba po 2. Vatikánu. Studená válka, sekularizace…
K dostupnosti bydleni.Nedavno jsem mel diskuzi s kolegou v praci na toto tema,cerstve dostavel.Kdyz se cinkalo klicema na Vaclavaku,byl jsem jiz par let plnoletej.A jak si v te dobe hodne lidi zajistovalo bydleni v lokalite na Vysocine,kterou jsem i ja obyval,byla stavba svepomoci.Kdo mel proziravejsi rodice,casto nakupovali material uz nekolik let pred samotnou stavbou (cihly,hurdisky-takove ty dlouhe dute metrove kusy usazovane do I profilu ve stropu,krytinu). Zavelelo se,postavime Jardovi,cekaji maly.Obvykle cela rodina tomu venovala vetsinu volneho casu po praci,o vikendu casto i sirsi rodina.Jarda chodil z hokny rovnou na stavbu,casto s tatikem,mlada v prvnim,popr, druhem trimestru take.I s malou lopatou michacku nahazete,na korbici k vratku kybl malty dovezete. do roka dvou obvykle byla hruba hotova,pod strechou s okny. Na vetsi akce jako betonovani ci omitky se svolavala sirsi rodina a kamaradi.“Volny“ prachy se vrazely do stavby,mladi bydleli a jedli u starejch,neinvestovali cas,natoz penize do zabavy a ruznych vydobytku,jen aby uz byli ve svem. Nakonec byli. Nekdy byla pauza na financni zotaveni. Pak prisla na radu Jitka. Protoze pomahala Jardovi,a i jeji pripadny nastavajici,Jarda pomahal Jitce spolu s rodici. Ne kazdy den,ale kazdy vikend,koneckoncu mel jeste dost dodelavek u sebe. Casto to skoncilo az ve chvili,kdy meli postaveno oba dva,ci vsichni tri,pokud o to stali,a bylo to mozne.Kdyz byla dovolena,tak na malte. Vanoce skromne…Auto? Jak kde,spis kdyz to byla nutnost.Kdyz to skoncilo,Jarda uz mel deti na mestance,a pak teprve mohli trochu okouset toho,co zna vetsina dnesni mladeze od veku,kdy obdrzi svoji prvni obcanku.
No tak nevim,jsem stale ve stejne lokalite,ale tento model je temer vyhynuly.Protoze jsem zadny vyzkum nedelal,nedokazu rici,a asi by bylo tezke se dopatrat,zda vetsi vliv ma narocnost financni,nebo neochota podridit zvuj zivot na nekolik let takovemu diktatu.No kdyz tu mame touhu si zivot uzit,dokud sme mladi,dejme tomu do 30,zvyknem si na svuj minimalni standart,a nechceme se ho dobrovolne vzdat…
Byli ochotni,mozna trochu dotlaceni starsima z rodu,prvne si zajistit bydleni jako nutnou potrebu.Dnes je proste doba jinde,a vsechno jde,jen se musi na to sehnat penize.Ty ovsem shani kde kdo.
A ne,ja jsem nestavel.Rekneme,u nas nebylo kde brat,na ves se nasi pristehovali,jeden z Moravy,druhej z Cech,za praci v JZD s bytem,oba dva s holym zadkem.Moje deti uz nemovitosti maji,a zvelebuji.
No hlavne, ted prijde stat s natazenou rukou, ze je potreba ten barak, co cela rodina ve svem volnem case a za svoje penize stavela, poradne zdanit, protoze „na zapade maji dane z nemovitosti taky vyssi“. Kupodivu ale, jsem u toho vyroku neslysel, jestli taky napriklad politici preberou zapadni moresy a kdyz udelaji pruser, tak slozi mandat.
Nastěhují tam své vytoužené krásné mogrely kalergiády výměny obyvatel evropy a obchodu s lidmi a vy půjdete bránit demokracii na ukr před „moskaly. Dělba práce ztrha spakatůry. :-)
poprosím o detail, kde na západě takové móresy jsou. posledních min.10 let ani omylem, hlavně německo, čím větší průser, tím rychleji je to zametené. ani se nezhasíná. vdl, schmerz, scholz, habeck…jmenovitě kauzy-cum ex, rki-files, pfizer-files, agora energiewende aneb atomausstieg se vyplatí, heizungsgesetz, wir schaffen das…to alespoň merkelová byla dost chytrá na to, že se dá říct, blbě rozhodla (ač pozadí bude zcela určitě jinak). ty aktuální zmrdi jsou teflonový, tam steče všechno jako tady
Vyjmenovavas ovsem kauzy, u kterych nedoslo alespon medialne k prokazani trestneho cinu. Bohuzel. FonLejno lze, krade a zapira celou svoji karieru a nikdo ji nic neprokazal. Uznavam, ze Fijala je slabej odvar.
Na druhou stranu, pokud nekdo na zapad od nas opravdu dostal za usi, tak sel od valu. U nas mohou media psat co chteji a nestane se vubec nic.
Stran tech medii – v Nemecku ma alternativa (zatim) vetsi manevrovaci prostor, nez ta nase. Tam si muzu volne precist i nadavani na vladu, u nas tak maximalne na nejakym zakopanym webu. Neco jako politicka satira v televizi u nas uz snad ani neexistuje (snad jsem na neco nezapomnel?).
nejen. leckde se prokázalo, že to byl úmysl, zkreslený manipulace za ukončení provozu akw (za to odpovídal habeck a celá jeho família), rki-files (spahn a další), cum-ex je jiná, tam se co vím radši promlčelo. poslední „slušné“ bylo, když kdysi prezident odstoupil, protože si soukr.půjčil prachy na dům od kamaráda a neuvedl to nikde, bylo to tak 15-20 let zpět. já bohužel větší rozdíl mezi východem a západem už nevidím
přesně. na tohle se dneska zapomíná. přece je třeba lyžovat, lítat na dovolený atd.aby bylo na co čumět na instáči. a fňukat, že není na kvartýr a všechno je nedostupný. je to hůře dostupný, ale ne nedostupný. jediná změna, že večírky a nonstop víkendové ožíračky už nejsou tolik in, takže tam prachy už tolik neutíkaj
To je na každém, jak roky na VŠ využije. Dají se „promrdat“ a proflákat, dají se i úspěšně využít – praxe, stáže, projekty, vědecká činnost atd.
Jsou samozřejmě lidi tak dobří, že VŠ opravdu nepotřebují. Znal jsem jednoho, co chtěl dělat VT, ale studoval kybernetiku, protože studium VT by mu moc nedalo.
Pamatoval bych ale na jedno – při rodině a dětech se studuje hůře.
Mládí je dobré promrdat s mladýma holkama.
Aspoň je ve stáří na co vzpomínat.
A ne jen na to jak jsem v mládí makal přesčasy, budoval socializmus pro management podniku, zatímco ten mrdal s mými kozatými vrstevnicemi – sexretářkami, v pauzách mezi fitkem a golfem.
Respektive si najít kompromis mezi budováním kariéry a užíváním si života.
Respektive si najít kompromis mezi budováním kariéry a užíváním si života.
Tesat do kamene…
VŠ byly nejpracnější a nejradostnější roky života. Jak to šlo, vzal jsem si individuál, chodil jen na zkoušky, nastoupil do práce (za peníze) za 5% daní (tak to student měl), po nocích hrál s kapelou (za peníze) nebo mrdal holku, vedl dva oddíly (za peníze), jezdil tábory (za peníze). Skončil jsem s diplomem, fůrou peněz, novým nábytkem, slušným hudebně nástrojovým vybavením, ženuškou a dítětem na cestě. Nejlepší start života.
Ještě by to chtělo uvést rok.
Jinak je to jako v tom vtipu, kdy se český a německý doochodce baví o zájezdu do Ruska.
Nu, ano. Léta 82 – 88.
Jo, a ještě k tomu bylo nemalé prospěchové stipendium, fůra peněz, hlídal jsem si známky, trojky jsem nebral nikdy a dvojky většinou také ne.
Jo, stypko jsem bral taky, k tomu jeste prispevek za PomVeda. Paralelne se mi rozjizdelo podnikani (druzstvo – kdo chtel, ten mel). Nestezoval jsem si. Kotrmelec pro mne byl prilezitost, jak si konecne nakoupit pekny veci jinde, nez v Tuzexu, nebo od pana, co jezdil TIR.
h72
Kde se v 80. vedly oddíly (předpokládám dětí, ne LM) za peníze? O tom jsem v životě neslyšel. Za tábory něco bylo, to jo.
Další věc je, že mladej víc vydrží. Dneska bych 16 hodin denně dělat nedokázal, a ještě v noci chlastat. 12 h denně je maximum.
Co se týká paralelní práce se školou, záleží na tom, jaká je to škola. Medik, farmák apod. by ten čas asi nenašel.
Na technice to slo. Prezit prvni dva semry a pak uz dobry.
vinicius 16.4.2025 v 8:41
„Pamatoval bych ale na jedno – při rodině a dětech se studuje hůře.“
Existuje i taková logika: mít děti co nejdřív, nejlépe při studiu…
Většina škol dokáže „uhnout“ potřebám mladé rodiny (dříve individuálním studijním plánem, dnes by to mělo být ještě jednodušší)…
No a po promoci jsou už děcka do školky, takže je jednodušší si užívat a budovat kariéru…
Nikdo ale netvrdí, že je to lehké a pro každého*…
* Hlavně pro každou…
I to je dobrá možnost. Znal jsem jednu holku co to takhle měla. Atraktivní, ve 20 letech kvalitního partnera a bydlení ve velkém rodinném domě s rodiči. Stihla tak při lehce nataženém studiu v pohodě dvě děti. Ne každý má ale takové zázemí (bydlení, podpora rodiny a finance) a ve 20 letech kvalitního partnera.
Znám jednu dost schopnou 40letou ženskou z emeriky, co si dokázala zařídit slušný život, dělá co jí baví, má z toho slušnou obživu, cestuje i po světě, přitom bydlí ve střední americe skoro v pralese… a kudy chodí tudy nadává na boomery a předchozí generace.
Protože vidí, jak je její generace (a mladší ještě víc) v hajzlu, samé dluhy, 3 práce aby měli na jídlo a nájem, korporátní ojeb všude kde se podíváš… zatímco boomeři spod. se šťourali levou rukou v nose, pravou v zadku, manželku v domácnosti a měli luxusní baráky, v garáži dva osmiválce, místo dluhů úspory na pohodlný luxusní doochod, apod.
Takže Krampus zase není tak mimo.
Podrobněji zde:
https://www.databazeknih.cz/prehled-knihy/spolecnost-vecneho-mladi-425112
Leccos, co bylo řečeno, je pravda, ale na druhou stranu leccos taky ne.
1) Ano, za Husáka se hodně stavělo svépomocí a dělala na tom celá rodina. Ale na druhou stranu pracovní vytížení bývalo o poznání nižší, takže většina lidí měla ještě sílu po práci něco kopat.
2) Ano, žilo se skromněji. Na druhou stranu důchod od 60 nebo ženský od 56, což ekonomiku něco stojí. Je na debatu, co by bylo lepší, ale debata není totéž, co pošklebky a nadávání do komunistů. Skromněji se žilo i na Západě.
3) Není pravda, že auto měl málokdo, v 80. letech bylo auto běžné, i když každý neměl. Ostatně každý nemá ani dnes. Jasně, nebylo to nový nablejskaný, ale zase – to neměli všichni ani na Západě.
4) Ne, fakt nejde o to, zda je za průměrnej plat byt V NOVOSTAVBĚ NA FAJN ADRESE, míněno nepochybně v Praze, kde jinde. Jde o to, že za průměr je problém i oprejskanej husákovskej panelák v Pardubicích. Takže jediná chyba, kterou soudruzi s těma panelákama udělali, je ta, že je postavili, protože kdybychom neměli husákovský paneláky, tak by spekulanti mohli hnát cenu bydlení ještě vejš a nastal by ráj. Pro ně.
5) Ano, chudoba je relativní pojem. Já se chudej s průměrným platem necítím. Ale pro echtpravičáka jsem (cit.) socka. Takže si hoši ujasněte, jestli my normální jsme socky, nebo se vlastně válíme v luxusu. Nebo zda je to něco mezi tím, normální život, o kterým psal HLAP, kterýho jste totálně nepochopili.
6) Průměrnej plat je matematickej konstrukt. Běžnej člověk z Hronova nebo z Chocně zdaleka nedosáhne ani na celostátní medián. Běžným člověkem nemíním IT-specialistu, lékaře nebo konstruktéra.
7) Pokud by se teoreticky všichni „více snažili“ a všichni dělali ředitele nebo podnikali a tak měli víc peněz, tak to nezmění vůbec nic – ceny bytů a domů by prostě stouply o to více.
8) Ano, konkurence na pracovním trhu („krysí dostih“) zvedá efektivitu a tím i životní úroveň celé společnosti. To bydlení je ale docela průser a platy určitě za poslední tři roky nestouply tak, jak stouply ceny nemovitostí, totiž na dvojnásobek. Nemluvím o Praze.
9) Stranu považovanou za levicovou (socdem, komunisti, ANO, Piráti, Zelení) jsem nikdy nevolil.
Ku všetkému sa neviem kvalifikovane vyjadriť, ale:
2) Stredná dĺžka života bola o dosť nižšia, preto dôchodcovia nečerpali dôchodky dlhšie než dnes. A pri vtedajšej demografii to ekonomiku „stálo“ menej než dnes.
3) Na panelovom sídlisku v priemyselnom meste na Považí, kde som vyrastal, mal v 80-tych rokoch auto naozaj málokto. Iste, auto bolo „bežné“ v tom, že nevybiehali deti na diváky, čo za pekelný stroj to dorazil ;-)
5) Chudoba je obvykle (akonáhle príjem a majetok človeka je dostatočný na to, aby umožnil prijímať kaloricky výdatnú stravu a spávať v uzavretom priestore s teplotou aspoň 20 °C) vecou porovnávania sa s okolím.
6) A podstatou mediánu je, že polovica ľudí ho nedosiahne, nech by robila, čo by robila (akurát sa mení, kto je v ktorej polovici).
7) Nefunguje to úplne priamočiaro, ale pokiaľ by to podnikanie bolo aj v stavebníctve, je určitá šanca, že by domov a bytov vzniklo o trochu viac.
9) Ani ja.
2) Stálo ji to možná stejně, ale nebyla moc výkonná, takže se to projevilo. Jasně, také byla jiná porodnost.
3) Co je to „málokdo“? Mí rodiče měli malé platy (maloměsto v pohraničí, textilka a potravinářství, běžní THP) a auto z druhé ruky jsme měli. Stejně tak měla auta většina známých, tedy pokud i trabanta považujeme za auto :)
5) Nejsme ve při.
6) Napsal jsem „zdaleka nedosáhne“, první slovo je důležité. Obvykle je v rozvinuté společnsoti většina lidí někde kolem mediánu, být 500 Kč pod/nad ním nehraje moc roli. V každém případě mávat průměrem je, ako hovoríme aj my Česi, pomerne kokotské, pokud nenásleduje informace o rozložení příjmů.
7) Nemyslím, že by problém byl v nedostatku stavebních společností.
3) Parkovisko pre 40, max. 45 áut pred panelákom so 112 bytovými jednotkami bolo ešte v prvej polovici 90-tych rokov poloprázdne (dnes sú všetky možné parkovacie miesta na sídlisku, aj 250 m vzdialené, beznádejne plné. Našťastie tam už nebývam.).
Proto bydlíme na vesnici. Naše domácnost provozuje pět aut a ještě cca dvě přibudou – malá dodávka a velká dodávka, obytňák. To by opravdu do města nebylo. Spousta chalupníků má též čtyřkolku nebo dvě, traktor a traktůrek, nějaké vleky za to ….. A pak ještě samohyb, tedy velkoupředělanou terénní čtyřkolku (z GAZu nebo ARO, starší modely ze Š1202) se sklápěčkou a radlicí, třeba.
Taky mohli mít o kus dál garáž. Teda nevím, jak u vás, ale tady se to tak dělávalo, za sídlištěm pozemek a tam garáže v řadách. Jsem teda z maloměsta, v Žilině by to asi nešlo..
Ale jinak jasně, aut tolik nebylo. Mj. proto, že fungovala autobusová a vlaková doprava. Do měst v okolí se člověk dostal ještě po desátý večer – dělnický autobusy. Už nejezděj.
Bahnak
17.4.2025 v 15:48
Taky mohli mít o kus dál garáž.
– – –
Přesně tak, stavěly se kolonie garáží v sídlištích, nebo na rozhraní sídliště a průmyslových objektů. A tu hlášku, že auto měl málokdo, řeším dost často – šíří to hlavně Y a Z. Je to blbost, většina rodin ho měla, i když počátek 70. let u nás znamenal vidět denně vozy i z 30. let. V sousední ulici byl BMW Dixi, po vsi dál Praga Piccolo, Škoda Popular, Adler Junior, Fiat Topolino, Wanderer 24, novější pak třeba Škoda 1200 Sedan, Tudor, Tatra 600, Waršawa aj.
(… jasně, „důchodce si vymejšlí“ – fakt by asi pár místních žvástalů potřebovalo do rypáku…)
U nás v ulici Š 100 2x, Š 105/120 4x, trabant 1x, zbytek byli důchodci.
Ti předchozí komunisti plánovali parkovací plochy u paneláků zhruba tak, že k baráku s 32b.j. příslušelo 12 parkovacích míst.
Je to stav zhruba z roku 1986, kdy se takové „minisídliště“, s pěti takovými 32b.j. paneláky, s nějakým zpožděním dokončovalo tady. Takže to může být vlastně stav z roku 1985, nebo i 1984. Prostě půlka osmdesátek.
Jenže dnes je stav takový, že jedna taková paneláková rodina, bohužel okupuje tři až čtyři parkovací místa na tomtéž minisídlišti. Parkovací plochy tam nelze nijak jednoduše rozšířit, pokud má zůstat zákonem předepsaná zatravněná plocha okolo nich.
Stále je zcela běžné, že v bytech 4+1, kterých je v každém z těch baráků osm, žijí buď dvě kompletní rodiny, anebo spíš s rodiči žijí už dávno plnoleté děti. Často i dvě a výjimky nejsou ani děti 30+ kterým daný stav prostě vyhovuje.
Vím o rodinném mazlíkovi z těch paneláků, jehož rodiče sice auto nemají, dokonce sami nemají ani řidičáky, ale mazlík má na parkovišti běžně tři káry (jedna z nich blokuje dvě místa, je to velká dodávka) a čtvrtou káru má v pronajaté garáži, na okraji městečka.
Výsledkem pak je, že i poměrně rozumní obyvatelé dotyčných paneláků, majitelé jen jednoho auta na rodinu, musí to své jedno auto odstavit jinde, kde se ještě dá, pokud náhodou přijedou v „nešikovnou“ dobu, nebo obecně pozdě večer. Parkují potom ve všech vedlejších ulicích, často na místech stání u rodinných domků.
Někomu tak občas zablokují vjezd do dvora RD, přístup k zahradě, kravál a smrad v zimě a v pět ráno je potom běžným jevem.
Přiznám se, že nevím, co s tím.
servisdok: abys od soudruha kádrováka nedostal přes rypák za šíření dezinformací:-))))) LOL, vy dva pohromadě, to je něco:-))))
corona: nesmysl, že auto měl málokdo
servisdok: u paneláku se počítalo, že auto má třetina partají (PARTAJÍ, nikoliv obyvatel)
Corono sorryjako, servisdok má pravdu, běž tomu gen ypsilonovi rozhodit sandál:-))))))
Tak zrovna na tohle jsou statistiky. V roce 1989 bylo v ČSSR registrováno 3,2 milionu osobních automobilů, z toho v ČSR 2,3 milionu. Dneska jich je něco přes 6,3 milionu. V roce 1991 bylo v ČE cca 4 mio domácností, takže v tom roce 1989 připadalo jedno osobní auto na dvě domácnosti, resp. míň, protože v tom počtu aut jsou i podnikové vozy, papalášfára, esenbáci atd, takže spíš jedno auto na 2,5, možná až tři domácnosti. Dneska je těch domácností víc, cca 4,8 milionu, takže zhruba jedno auto na domácnost.
Takže ta servisdokova plánovaná třetina bude zhruba sedět.
Zvlášť, pokud se tehdy mezi osobáky počítaly i Š1203 a podobné dodávky, kterejch bylo hafo, ale do soukroma se ve větší míře dostaly aź po revoluci.
tvl.! bylo dobře, tráva byla zelenější, péro větší a všeho bylo dost. A nebyli migranti, kurajinci, lgbt a tak. nevim co na tom nechápeš shane!!
a kondomy byly tvrdší, neohejbaly se a nesklouzávaly. Fyjalo octub!!! DENYSY!!!!§§
No vždyť píšu, že auto neměl každej, ale že na druhou stranu to nebylo nic extra. Jedno auto na pět lidí, v tom důchodci (ti auta nemívali), a rodiny měly víc dětí… na druhou stranu jasně, něco byla podniková auta, jenže ta bývala ve fabrice tak tři čtyři…
Jasně že dneska je aut víc, to nikdo nezpochybňuje. Ale že by auto bylo v 80. letech vzácností, to taky ne.
Vzacnost to urcite nebyla a na Trabika, nebo Warbec se dalo dosahnout jak financne, tak casove. Stodvaca uz stala tech sedesat a to uz bylo o vetsi pujce a setreni.
Nicmene, ‚neco z venku‘ vzacne samozrejme bylo a pak byly extremy, jako treba morgosi, kteri meli (aspon teda v Brne) stejnou merou Zizulu jako piano. Kdyz uz teda auto meli.
Sice auto byl sen fury lidi, ale ne kazdy ho skutecne potreboval. Pokud clovek zil ve meste a dosahu dopravne hromady, tak auto v podstate nepotreboval. Dalo se celkem v pohode existovat bez nej a zejmena pak, kdyz nekde byla slusna masina. Muj stryc jezdil cely zivot na J250, nikdy si auto nekoupil, ani kdyz uz na nej mel.
To vic lidi lakala barevna bedna, rekl bych.
Sysop
To je pravda, známí měli mašinu se sajdkou, když někam jeli, naskládala se na to čtyřčlenná rodina :)
Měli teda oba práci do 15 minut chůze od baráku.
Což je mimochodem další věc – dneska i takhle krátký vzdálenosti jezdí dost lidí autem. Vrchol byla exkolegyně, která jezdila o dva bloky dál na oběd.
Co je Zizula? Žigul?
Re: Bahnak19.4.2025 v 9:56
No jasne, Zigulac, Zizul.
shane: statistiky znám, už jsem to hledal taky kvůli místní diskusi. Každopádně díky za doplnění, Gen Z a Gen Y dezinformátore:-)
Když doplním statistické důkazy vlastní empirií, tak na naší ulici do cca 1991 nebyl problém mít auto kdykoliv zhruba 20 metrů od vchodu, možná po revoluci 50. V půlce devadesátek už měl kde-kdo dvě auta a parkování začalo být problematické a později nemožné (nic divného dát si v jednosměrkách pár koleček a číhat, jestli někdo náhodou neodjede a pak jít stejně 10 minut pěšky).
V čem má corona pravdu je pak způsob užívání, většina aut stála celý týden na jednom místě a v pátek nastal chatový exodus. Jasně, sem-tam někdo jezdil denně, ale to byla spíš výjimka, zatímco po revoluci začalo být běžné jezdit pořád.
Ono to souviselo i s kvalitou těch komunistických křápů, generálka na Š120 v našem případě po asi 100k km a zdaleka jsme nebyli jediní. Pořád se na tom něco sralo, běžné bylo vidět někoho ze sousedů, jak provádí servis na ulici (sám jsem uměl vyčistit karburátor za 45 minut). Obměna vozového parku tristní, kdo měl auto, hýčkal to jako investici, zatímco bydlení měl každej a nic zvláštního na tom nebylo. Dnes je směšné, že družstevní byt byl za 30k a kára za 60k, máloco ukazuje pokřivenost tehdejší systému jako bydlení vs. auta.
Nostalgici ale budou mlet o tom, jak tehdá bylo všechno a bylo toho dost a auto měl pomalu každej jak dneska. Doufám, že „dezinformátoři“ to tomu kádrováckýmu šmejdovi omlátí o hlavu pokaždé, když na ně začne být hustej.
V těch osmdesátkách se taky nestávalo, že někdo u paneláku parkoval služebák.
Dneska, kdy má i nižší management služebáky k soukromému použití jako jeden z bonusů, jsou firemních služebáků s polepem plná parkoviště i plné uličky – všude, kde se dá stát.
Když to srovnám s dřívějškem:
Já sám, po brzkém zařazení mezi externisty, jsem měl služebák od podniku přidělený, protože jsme byli, spolu s jedním kolegou a v naší specializaci, fakticky sami na čtyři okresy. Perfektní práce toho typu:
Jak si to uděláš, tak to potom máš – případně odfláknutá práce se pak krásně, jako přesně udělaný bumerang, vracela opět k tomu, kdo byl na daném místě naposled. Což se zase dalo zpětně dohledat v knize zakázek, nebo v šanonu objednávek servisu.
V podniku byl ostatně někdo, kdo měl sledování těchto věcí, jako jsou záruky, periodické údržby větších investičních celků apod., v referátu – a pokud se nějak častěji stávalo, že se na jedno konkrétní místo/instalaci muselo jet třeba i 4x až 5x do měsíce, tak bylo sakra co vysvětlovat..
Ale o tom jsem původně psát nechtěl.
Klasika – jako soploš těsně po vojně, jsem vyfasoval nejprve sice velmi praktickou, ale neskutečně pomstychtivou, zákeřnou a blbě topící Š1202STW, pak asi na rok dalšího kripla, který předtím měl asi čtyři pány, v první várce dovezených W353 Combi, na kterém se soudruzi z NDR asi ještě učili, nebo co…Ale fakt je, že vždy jsem s tím warťasem „nějak dojel“, což u 1202STW neplatilo ani omylem. U té nebylo malých závad..
To trvalo zhruba tři roky a pak se mi konečně podařilo, vyřvat a vyvzdorovat si Žigulíka 2102-kombík, jehož dovoz tehdy zrovna začal.
Bylo to naprosto špicové a spolehlivé auto, o které jsem se dobrovolně staral a se kterým jsem jezdil vlastně až do definitivního konce podniku, přes čtrnáct let. Zadek toho kombíku byl téměř trvale naložený zhruba metrákem dílů a polocelků, takže jízdní vlastnosti i v zimě suprovní. Topilo to už po dvou kilometrech, ráno v zimě a při -10 bylo čelní sklo bez ledu nejpozději do 10 minut – i bez pracného škrábání.
V podniku ale platilo neprůstřelné pravidlo, že po skončení práce (třeba i v šest večer, když se někde něco neplánovaně protáhlo či zadrhlo) služebáka na noc a na víkend vždy vrátit do areálu podniku – přes tohle nejel vlak, zapisovali to vrátní a padaly za to prémie na nulu, pokud se na to někdo vysral a služebákem přijel ráno do práce.
Ono to mělo i praktickou stránku věci – ty služebáky totiž byly fakticky trvale naložený nějakým základním a často i hodně rozšířeným sortimentem náhradních dílů značné ceny – často na běžném trhu nedostatkovými.
Několikrát se v zimě stalo, že během pozdně-odpolední práce některého servisáka na zakázce, kdy už byla fakticky tma, mu někdo na ulici služebáka komplet vykradl.
Škody zpravidla za vysoký tehdejší desetitisíce až nízké jednotky stovek tisíc, vždy vysoce přesahující aktuální hodnotu toho auta.
Pak samozřejmě přišla různá, vesměs nesmyslná a ve výsledku nesmyslná omezení, jako např. zákaz přesčasových prací po setmění a jiné podobné píčoviny, které pak byly v tichosti zase odvolány.
Naše služebáky totiž měly lakování a na sobě výrazné nápisy v barvách tehdy sakra zajímavého podniku. Takže pro zloděje, který po něčem konkrétním šel, nebylo těžké uhodnout, co služebák s těmito nápisy asi obsahuje, tudíž k čemu se dá jeho vykradením přijít.
Pravidlo vracet služebáky, na podnikové hlídané a dobře osvětlené parkoviště, mělo u těchto servisních vozů rozhodně svůj smysl. Na ulici takto výrazně označené i naložené auto, prostě neuhlídáte.
Na stejné ploše podniku, měli někteří zaměstnanci zaparkovaná svá soukromá auta či motorky, kterými do práce jezdili, pokud se dalo, nebo to tak chtěli, či potřebovali.
Větší část zaměstnanců ale stejně jezdila vlaky a autobusy, jejichž tehdejší cena, síť a hustota to velmi dobře umožňovala.
Tehdejší hromadná doprava byla svou cenou naprosto bezkonkurenční čemukoliv.
Jezdit do práce vlastním osobním autem, to byla spíš výjimka, nežli pravidlo. Obvykle do práce jezdili autem ti, kteří zaspali, nejel ani žádný náhradní spoj, nebo v pátek chtěli z práce rovnou pokračovat, nebo něco převézt na chatu či chalupu.
Mně samotnému MHD/linková a vůbec hromadná doprava jako taková, z několika dobrých důvodů nevyhovovala. Zpočátku samozřejmě byly nějaké postranní kecy o tom, kdo je ten, který si může dovolit, jezdit denně do práce autem, ale jen krátce.
Tak jako auta se vykrádaly…
https://www.youtube.com/watch?v=99rKtmAiLY4
shane: ještě poznámka k počtu domácností: to je tím, že tehdá komunisti stavěli byty, takže i s více dětmi na rodinu se bydlelo v menším počtu nemovitostí. Dnes, kdy je dětí málo, si mlaďoši můžou dovolit bydlet sami ve svém a tak je i víc domácností (říká se tomu „bytová krize“ – nedávno jsem to taky hledal, čísla si nepamatuju, ale postavilo se toho docela dost).
Je to hnus tohlencto, zlatí komunisti, ti aspoň dělali něco pro lidi. Dnes, kdy si může každý koupit co chce, nemusí se doprošovat družstevního paneláku a uplácet, aby dostal pořadí, je to prostě špatně. Naštěstí máme kádry, co to táhnou stejným směrem a chtějí nám tady ten socík zase udělat (bez aut, bez bydlení, bez energií, bez masa…).
corona byl toho večera poněkud neklidný
shifty: :-D Dokonalá trefa:-)
Fabrika vyrábějící stavební materiály postavila počátkem 70.let třípodlažky, kde přízemí bylo obsazeno garážemi a hospodářskými prostory (sušárna, kočárkárna, kotelna atd.). Každý byt měl garáž.
Starší bytovky z 60. let měly malé bloky garáží hned vedle, obvykle po 6-8 boxech. Bytů ale bylo 12-18 na bytovku. Ostatní vozy stály na ulici, pokud si ovšem někdo nepořídil garáž budovanou v další výstavbě ve velkých blocích za sídlištěm, kde bylo 20-30 garáží v bloku a těch bloků bylo asi deset. Takže žádná nouze.
Dost lidí používalo jen motocykl, což už dnes prakticky neexistuje.
Auto se tehdy provozovalo jinak, než dnes – kdo měl práci ve městě, dojížděl vlakem nebo autobusem. Autem se jezdilo na chatu, ryby, za příbuznými, na výlet apod. Nebylo nutné jej tahat denně.
Zmíním ještě jednu věc, kvůli který obvykle místní Y, Z a alfy ječí, že to tak nebylo:
Autobus byl od nás ve městě za 20-22 minut, dnes je to 37-50 minut. Příčinou jsou ostrůvky, prahy, rychlost 50 místo 60, hustý provoz, kruháče, nesmyslné zajížďky do tzv. terminálů aj.
Kdyř dám dohromady situaci ze základky v 70. letech, pak skutečně někteří spolužáci byli z rodin, kde auto nebylo. Obvykle neúplné rodiny (jen matka), dále tmavé etnikum, dvě rodiny kovaných železničářů (skoro všude jezdily vlakem, ale motocykly také měly, dokonce několik). Mohla to být cca třetina dětí ve třídě.
Jsem si probehl v hlave nasi ulici v 70kach, rodinne domky. Mala prdel pul hodiny autem/vlakem od Brna. Nejaky samohyb mel kazdy domek, nicmene ano, byly v tom i Stadiony a Jawy 125, 250 a 350. Ciste auta pripadaly jedno na ctyri domy. Bylo normalni, ze kdyz nekdo potreboval ditetem k lekari, tak nejprve sel k nekomu, kdo mel telefon, zavolal doktorovi nebo do nemocnice a pak sel k nekomu jinymu, kdo mel auto, aby ho tam s tim ditetem odvezl.
V Brne, panelak, novostavba pocatek 80ek, 32 partaji, 8 pater, v prumeru na patre jedna rodina s autem. Do hokny vsichni tykadlem, auto na vyjezdy k rodicum a na chalupu.
Jo, jeste se mi vybavila jedna drobnost. V te prdeli bylo vic garazi, nez aut. Garaze se vetsinou stavely s domkem v ramci optimisticke vize budoucnosti. Mnohdy v ni ale pak bylo neco jinyho, protoze na auto nezbylo.
Esli v sedumdesátkách měla čtvrtina auto, tak ve vosumdesátkách to sedí naprosto přesně, že většina baráků/partají už wágen měla. A k tomu eště ty motorky a jiný mopedy. Jasné že né každej, prostě byl wágen na rodinu, ale byl. VD byla dělaná hlavně na to ježdění do hokny, nekam do dálek se dalo, ale auto to odjelo za úplně jiný časy žejo.
jenže to jen rodiny v produktivním věku, předchozí generace ještě ne. Dnes dokud zdraví dovolí, jezdí i důchodci. Mnohdy umírají cestou do/z chrámu konzumu. Posledně k takovému vypnutému dědovi v neřízeném wagenu, zaparkovaném do potoka, přijeli tři hasičský auta, dvě sanity a nakonec helikopotvora. Děda i přes varování herzny vyrazil a nedojel.
Zas je hezky, ze o nej byl takovej zajem. Az ja budu v jeho veku, poslou tak maximalne odtahovku.
v 80tejch by za pár hodin dorazila bílá 120trojka, pak černá a večer by traktor z družstva vytáhl vrak na louku.
…a do rana by tam z toho bylo jen sasi.
To tak odpovídá.
U nás v ulici nebyly ani neúplné rodiny, ani etnika, ani železničáři.
ukato ukulele 0:41
Na Mikeše mi nešahejte, toho mám rád. Čáry kreslím moc rád, co si o nich myslíte je Vaše věc a v tom je to kouzlo zadarmo. Každá generace se z podstaty vymezuje vůči minulosti. Dnes díky vědě, můžete být aktivní boomer třeba do 90ti a pořád sedět na prameni. Dříve či později se asi taky stanu žábou na prameni pro další generace Tik-Ťokerů, ale to beru jako součást života, přirozený výběr
Já kdysi četl takovou zajímavou radu pro nezaměstnané, co hledají zaměstnání. Bylo to něco v tom smyslu jako: „Přistupujte k hledání práce tak, jako by to bylo Vaše zaměstnání“. Je potřeba se tomu věnovat určitý počet hodin každý pracovní den (nemusí to být 7,5 hodiny ale půl hodiny taky ne). Každý pracovní den procházet inzeráty, hledat nabídky zaměstnání přímo na webech firem co mají „blízko“ provozovnu, odpovídat na inzeráty, účastnit se „výběrových“ řízení“, chodit případně na pracák, zkusit využít rekvalifikaci (ale moc nedoufat že to pomůže) atd. Čili je potřeba se tomu věnovat každý pracovní den určitý počet hodin – nesoustředit se až tak na výsledek, ale spíše na činnost. Ovšem chápu, že z pohledu těch co práci hledají to může vypadat jako knížecí rady.
Tak toto, zrovna toto, je snad nabíledni, samozřejmost.
Na druhou stranu, pokud něčemu věnuji celý den a každý den, jde vlastně o živnost. Tedy mohu vybudovat cokoliv a asi tedy nebudu hledat zaměstnání. Pokud jsem schopen cílevědomě a soustavně na něčem pracovat.
h72: někde tu byl odkaz (snad přímo v této diskusi) na pána, co hledal práci v 55 letech a docela si stěžoval, že to moc nešlo. Zaujala mě na tom jedna věc, kterou nezmiňuje ani Latimerie a proto ji přidám: naprostý základ je na inzeráty volat. Posílání životopisů může vypadat, jako že „něco dělám a jsem odpoledne unavenej a hele poslal jsem jich už 150“, ale z pohledu výsledku to znamená, že jsem všechno nechal na ostatních. Tohle si může dovolit dělat člověk, který práci zas tak nehledá, má to sívíčko atraktivní a tedy lze čekat, že se mu firmy ozvou. Kdokoliv, kdo je (si připadá) znevýhodněný, by měl volat. Do telefonu Vám totiž nikdo neřekne, že jste starej nebo trpíte jiným neřešitelným problémem, který bude přesně tou stopkou, která nastane v případě třídění životopisů.
Když se zeptáte „hele a mě už je 50, já si na to připadám teda v pohodě, ale někde už mi řekli, že hledají mladší, jak je to u Vás?“, tak nikdo neřekne „no jo, u nás je to taky tak, nashledanou“. Spíš ty uvědomělejší ejčárky si řeknou „bacha na něj, aby nás neobvinil z diskriminace“ a ty méně uvědomělé aspoň ocení, že někdo zavolal. Sem-tam se najde úplně blbá, co je tím, že jí někdo volá, otrávená, ale pak je otázka, jestli je to ta správná firma nebo ten správný způsob průniku do ní (firmy, ne ejčárky).
On totiž hlavní cíl hledání práce je mít pohovor. Bez něj nebude nic. Tedy je nutné ke shánění přistoupit jako k projektu, kde cílem je získat schůzku. A to posíláním sívíček často nejde, není-li dostatečně atraktivní.
To volání může být plus i minus (pokud je těch telefonátů hodně). Občas to někdo udělá tak, že si telefonicky jako „ověřuje“ jestli životopis došel a přitom se třeba něco dá říct i jiného (podle toho jak druhá strana reaguje), případně se dají přitom třeba zjistit další podmínky, které nejsou v inzerátu, např. občas se ptají jestli firma umožňuje home office. Pokud těch telefonátů není moc, tak relevantní dotazy k dané pozici (pokud má uchazeč s tou prací už nějaké zkušenosti) můžou být plus, pokud ovšem z dotazů vyplyne, že uchazeč o té práci nic neví, tak je lepší se neptat. Na druhou stranu oni ti personalisti o té konkrétní práci zpravidla moc neví, takže tomu uchazeči toho stejně moc neřeknou, ale u menších firem to může být jinak a relevantní dotazy můžou pomoct.
Co považuju za užitečné v každém případě (byť to samozřejmě úspěch nezajistí), tak před posláním životopisu si něco o té firmě přečíst a klidně tomu hodinu nebo dvě věnovat (a nenechat se odradit tím, co člověk zjistí). Může to být sice otravné číst a hledat informace co člověka až tak nezajímají, ale občas se může najít něco, z čeho se dá udělat nějaká „hezká“ věta třeba do „motivačního dopisu“ nebo výjimečně i do životopisu a tím „elegantně a nevtíravě“ ukázat, že se uchazeč o firmu/pozici zajímá. Tím bude trošku „vyčnívat“, i když nebude jediný.
Ja bych jen dodala, ze ten rok narozeni prave v ramci antidiskrimacnich pristupu uvaden byt nemusi. Zejmena potom ve vetsich nadnarodnich firmach. CV jsme normalne prijimali bez tohoto udaje a bylo to vcelku bezne. Jen z praxe jeste dodam, ze je dobre zamyslet se nad strukturou a neni potreba uvadet veskerou karierni minulost, ale pouze takova mista a rekvalifikace, ktera jsou s poptavanou pozici souvisejici. Opravdu nam tedy bylo jedno, ze nekdo na vysoke skole barmanil v restauraci nebo delal skautskeho vedouciho, pokud se nam uchazel napr. o pozici grafika. Rovnez neni potreba uvadet rodinny stav, pocet deti atp…Tento udaj bude pozdeji zajimavy pro mzdovky, ale hiringu je do toho prd. Opet v ramci antidiskriminace a podvedomeho ovlivnovani typu : Je, Mirko, vona je sama na tri deti, ty urcite zavolame, ze ji zveme, chuderka nestastna, ma to tezky….Taky neni potreba dodavat fotografie, pokud tato nesouvisi s pozici, kde je reprezentativni vzhled klicovy. Takze u recepcni ano, u archivare zas bude fakt jedno, ze vypada jak krizenec Draculy s Paroubkem. A motivacni dopisy jsme moc necetli ani se jich nedozadovali. Ono kazdej stejne pise to same ale o jeho relevantnich schopnostech, tedy krome toho ze umi udelat copy paste nejaky sablony z netu, to moc nevypovidalo :-)
Musim rict, ze pokud se mi nabizela kocena, taxem byl vzdy ostrazity stran rodinneho stavu. Bohuzel mam furu spatnych zkusenosti. Ta s detma vecne doma, bo nachcipany, ta bez deti zase vecne po sanatoriich resila proc to nejde, jedna konstrukterka mi na mesic vybouchla, kdyz ji tejden pred svatbou borec zdrhnul… s chlapama tolik problemu nebylo. Jeden mi akorat chlastal, tak sel a jeden je ted 3/4 roku doma, protoze mala dcerka ma leukemii. Podarilo se ale do toho namocit naseho majitele, ten ma tezke socialni citeni a on pustil zilou na spravnych mistech, takze holcicka po trech kompletnich cyklech chemosky se nakonec dockala transferu stepu a mam ted dva tydny stare info, ze se to ujalo a krev ma spravne vysledky. Takze mi borec v qetnu zase prijde. Ale to je fakt extrem.
Hele, ja jsem vzal kluka, kterej prisel na nase Personalabteilung s tim, ze se prizenil do naseho pohranici a jestli by pro nej nebyla prace. Sivicko mel v ruce vytisteny. Personalistka mi volala, jestli by se mi nehodil, ja jsem mel cas, prisel jsem si ho omrknout a domluvil si s nim termin na pohovor. Ne, ze bych zrovna nemel cas, ale z principu, jako slicna deva musim delat trosku cavyky. Zrovna takovyho kluka jsem potreboval, programator C/C#. K pokecu jsem si pripravil vzpis zdrojaku, v nem jednu syntaktickou a jednu semantickou chybu, obe nasel do minuty. Pro mne hotova vec, personalistka ho pak jeste asi pulhodku formalne grilovala a dalsi tejden nastoupil. Prave proto, ze mel koule, jsem ho bral. Jasne, mladej, ma obcas tendence na me zkouset nejaky finty, ale to mi nevadi, libi se mi jeho progresivita a ma vysledky.
Poptavky elektronicky mi rovnou chodi do PR softu, obvykle to ctu az pred vyprsenim. Tyhle hromadny spamy jdou mimo mne. Co se samo nabizi, nemiva vetsinou hodnotu. Sorry. Mne zajima to, po cem jdou headhunters.
Já bych, na stará kolena, se možná také nechal ještě jednou zaměstnat. Po pravdě ale všem řeknu – nebudu psát CV, nebudu vyplňovat nějaké dotazníky, rovnou říkám, že mi značně ubývá svalové hmoty, tedy nemohu bejčit a podávat nějaké fysické výkony, těžkou věc prostě upustím, neudržím ji, mimoto nejsem schopen dělat noční, protože do půl roku s rozhozeným spánkem chcípnu. Dále nemíním celý den čumět do kompu, jsem pak jako vyšisovaný. A nedělám v klimatizovaných prostorách, kde není dost denního světla a otvírací okna.
Otec dělal na starý kolena hlídače v Tesle v Jihlavě a byl tam vcelku spokojenej. Ty zmíněný problémy tam nebyly. Ono práce venku bez fyzický námahy moc není.
Prosimtě, kdes přišel na slovo „fysický“? Nestudoval jsi náhodou gymnasium?
Ja jsem studoval gymnasium, je na tom neco spatneho?
Nu, já mám dokonce diplom z kvantové fysiky. Je na tom něco, z hlediska lingvistiky a ethymologie, špatně?
Gymnasium mám, ale matematické.
Což je diagnosa.
Ja taktez. A nas soudruh riditel si, krome toho, ze je riditel a ne reditel (barvy pry opravedu neredil, zatimco ustav ridi coby pan ridici a ne pan redici) na vyslovnosti gymnaSium velmi zakladal.
Sysop
Není na tom nic špatného, pouze pro nás aspergery je to takové slovně anxiosní. Gymnasium poskytuje prásdninovou katarsi, čímž předchází hypertensi a obesitě. Se „Z“ mi to v těch neuralgických slovních bodech přijde víc česky (třeba obezita a fyzika).
Pozn.: omlouvám se za ty „prásdniny „. To bylo jen pro ilustraci. Hrozné, že?
Ted budou delat dalsi vyberko ve Vatikanu.
Muze mi nekdo vysvetlit, proc si vzdycky vyberou dodu nad hrobem, aby jim za par let zaklepal backorama a zase znovu museli vybirat jinyho?
Sysop:
Musí vybrat někoho echt kovanýho. To jsou většinou ti starší. Jako v SSSR v 80. letech…
On nějakej mladej sekáč, co se nezakecá, taky nemusí bát žádná výhra…
Mlaďoch 50+ bude buď zarytý konzervativec, nebo naopak modernista. Pak se do toho opře a vznikne pnutí a nenálada, půlka kléru bude nadšená, půlka naštvaná… Kompromisní kandidát, který tam nebude strašit dlouho, je nejlepší volba.
Ne nutně, Wojtylovi bylo 58, když ho zvolili. Na církevní poměry dorostenec.
Výjimka, která potvrzuje pravidlo. Taky výjimečná doba po 2. Vatikánu. Studená válka, sekularizace…