Tímto příspěvkem bych rád reagoval na velmi oblíbené téma „učitelství z pohledu odpracovaných hodin“. Motivoval mě k tomu zejména článek Urzy ze dne 24.11.2010 na tomto serveru. Původně jsem podobnou reakci plánoval v rámci komentáře pod zmíněným článkem, ale pro jeho délku a množství nepodložených názorů, na které jsem musel reagovat, jsem nakonec zvolil tuto formu.
Na rozdíl od zmíněného autora bych nechtěl striktně oddělovat učitelství na jednotlivých typech škol, vše má své pro a proti, ale protože jsem sám učitelem na základní škole, budu tedy hovořit především o školství základním.
Týdenní pracovní doba
Pracovní náplň učitele je rozdělena na činnost přímou, související a nepřímou. Kolega Urza má pravdu, vyučovací hodina má skutečně 45 minut, takže učitel ZŠ čistě odučí za týden 990 minut ( = 16,5 hodin). Toto číslo je však jenom první ze složek, které v součtu mohou něco říct o pracovní době učitele.
Stručně řečeno do přímé a související činnosti (vykonávano ve škole) patří : pedagogické dozory všeho druhu a rozsahu,organizační zabezpečení vzdělávacích, výchovných, kulturních, sportovnícha jiných akcí pořádaných školou, poradenská činnost a spolupráce s rodiči, účast na pedagogických radách, provozních poradách, schůzkách s rodiči, vedení školních
sbírek, kabinetů, fondu učebnic, pohotovost.
Celkově je tak běžný učitel ( průměr z evidence na naší škole) 35 hodin přímo v budově. V tomto součtu jsou to i některé „volné hodiny“ ve kterých se můžeme věnovat některý z výše zmíněných činností, činnosti nepřímé apod. Ano, v této době taky vykonáváme základní fyzické potřeby, takže se obvykle ve škole stihnu nasvačit. (skoro, aby se to člověk bál přiznat).
Nepřímá činnost zahrnuje zpracování tematických plánů, přípravu na vyučovací hodinu, přípravu učebních pomůcek,zpracování písemných testů, domácích zadání , kontrolu úrovně zápisů v sešitech. Dále přípravu testů, tvorbu učebních programů a jejich aktualizaci. Je mi jasné, že někteří notoričtí kritici napíšou, že nepřímou činnost učitel nevykonává nebo vykonává v hodinách mezitím, co třída píše písemku ( toto jsem ještě nikdy neudělal, už jen proto, abych nedal žákům tolik možností k opisování). Ale k mylným představám těchto lidí, v čele s Urzou se vrátím později. Nejdříve stručně popíšu svou nepřímou činnost, abych to trochu konkretizoval. Všechny časy udávám spíše v minimálních hodnotách :
A) Příprava předmětů úplně poprvé – učím pátým rokem a zatím pokaždé jsem některý předmět učil „poprvé“, tzn. jednou mám Zeměpis v 6 a 7.třídě, jednou v 7. a 8. apod. příprava samozřejmě musí být odlišná pokud se Vám změní učebnice nebo témat. plán ( není to každý rok, ale to neznamená, že to není nikdy). Taková příprava mi zabere minimálně 30 minut.
B) Příprava již dříve učeného předmětu – malé změny + doladění, přírpava materiálů (například tisk zadání písemek nebo pracovních listů, tisk kartiček se slovy do AJ …..) = 10 minut
C) Doplnění učiva o interaktivní prvky – ano, nemusel bych to dělat, ale jsem přesvědčen, že 99% učitelů v ČR se snaží mít své hodiny zajímavé, a proto pravidelně vytvářím prezentace, aby žáči názorně viděli, co se učíme nebo, aby si zajímavější formou zopakovali co již „mají umět“. Kratší prezentace trvá tak 30 minut ( takových prezentací lze v jedné vyučovací hodině použít několik) delší, komplexnější prezentaci vytvářím cca 2 – 3 hodiny. Průměr = 1 hodina na prezentaci. Abych se vyhnul očekávaným námitkám, tak zdůrazňuji, že tímto způsobem si připravím jednu z 22 hodin daného týdne. Příští rok tedy nemám vystaráno, ale mám čas si podobným způsobem připravit zase jinou hodinu daného týdne.
D) Opravy písemných prací – Mám mnohem méně oprav, než kolegové – češtináři nebo matematikáři. Na víkend si v průměru nosím písemky 2 – 3 tříd ( vesměs to,co neopravím ve volných hodinách) = 60 písemek. Opravení 1 běžné písemky trvá přibližně minutu = hodina celkově
Jelikož přípravy a opravy jsou hlavní částí nepřímé činnosti nebudu dále ve výpisu pokračovat a sečtu celkový čas, které mi zaberou body A – D ( budu k sobě hodný a budu tak počítat, že mám daný rok jenom jeden předmět v ročníku (2 hodiny týdně), který jsem ještě neučil)
A = 2 x 30 = 60 minut
B = 20 x 10 = 200 minut
C = 60 minut
D = 60 minut
Celková minimální doba nepřímé činnosti týdně se u mě rovná součtu A + B + C + D = 380 minut = 6,33 hodin týdně.
Týdenní pracovní doba celkem :
Přímá + související + nepřímá činnost mi tak činí minimálně 41,33 hodiny týdně.
A to nepočítám, že by byla pedagogická rada po vyučování, třídní schůzky nebo konzultace, nemám žádnou práci s učebním programem (v dobách ŠVP běžná věc) ani neupravuju již připravené testy, pracovní listy, prezentace apod. 41,33 hodin je pro mě lehčí varianta týdne.
Závěrem chci předem reagovat na výtku typu „každý učitel to takhle nedělá“. Jsem si vědom, že se mezi náma mohou vyskytovat ti, kteří dají přípravě méně a opravují písemky v hodinách. Někdo je nazývá „efektivními pracovníky“ někdo jim říká „flákači“, hodnocení nechám na Vás. Je pravda, že příprava do hodiny TV nebo VV je téměř vždy lehčí než na jiné hodiny, ale podle mého názoru nejsem z hlediska příprav moc odlišný od „průměrného učitele“. Když vezmu v potaz ty pravidelné kopy sešitů, které kontorují matematikářky nebo češtinářky na naší škole, tak bych si netroufl říci, že většina učitelů nepřímou pedagogickou činnost nezná.
Roční pracovní doba
Zákoník práce říká : Dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů v kalendářním roce.
Běžná délka pracovní doby : 4-5 týdnů.
Volný červenec a většina srpna je samozřejmě výhodou učitelů, ale :
1. Učitelé si tak nemohou vybrat dovolenou kdykoliv, ale mají volno pouze v předem určené době = většina prázdnin dětí. To je určitá nevýhoda kvůli nemožnosti „vzít si dovolenou, kdy chci“ ( například ve vztahu k dovolené v Egyptě – pokud zrovna nemám strach ze žraloků- není zrovna optimální volit červencový termín (nejvyšší cena + horko) apod.
2. Hodně zaměstnání má různé druhy výhod, například služební auto apod. Delší dovolená je zase objektivní výhodou ve školství.
3. Kolega Urza tak zcela evidentně přehání, když píše : „2/ Učitelé pracují deset měsíců v roce. Nikoliv. Je to tak devět.“ – Učitel má přibližně o 10 % pracovních dní méně než „běžný člověk“ s tím, že si volno nevolí, kdy chce.
4. I kdyby zmíněné argumenty nebyly přijaty, žádnému učiteli by nevadilo, kdyby měl o těch zmíněných 10% menší plat než průměrný vysokoškolák. V současné době totiž jsou platy učitelů nižší než je průměrná mzda v celé ekonomice.
Opakovaná lež se stává pravdou
V poslední části svého příspěvku reaguji na často tradované omyly, polopravdy a lži. Pro přehlednost jednotlivé body čísluji :
1) Učitelská hodina nemá 60 minut
– Vyučovací hodina má 45 minut – tuto věčnou pravdu jistě nebudu popírat, ale byl bych rád, kdyby si všichni uvědomili, že učitel se zazvoněním není najednou „mimo zaměstnání“. Uvedu příklad –zazvoní, sbalím si nástěnou mapu a všechny přinesené věci ( 1 minuta) jdu zhruba 1-2 minuty do kabinetu, schovám věci z minulé hodiny a přichystám si věci na další hodinu (2 minuty) a zhruba 1-2 minuty před zvoněním vycházím vstříc další hodině (v závislosti na vzdálenosti třídy) = během přestávky nejsem mimo svou práci, nemám volno.
(to nemluvím o tom, že bych měl jít pro klíče od multimediální nebo PC učebny, odvádět žáky po 5.hodině do šaten a jít učit 6.hodinu, nebo o tom, když se za mnou zastaví s něčím nebo pro něco studenti)
2) Učitelé mají běžně odučeno za 4 dny a 5. den mají volno.
Znám učitele na přibližně 4 ZŠ, mohu tak hovořit o cca 60 učitelích, ani jeden nechodí do práce 4x týdně, a to včetně těch, co učí na zkrácený úvazek.Všichni které znám, jsou ve škole denně, a podle mých informací učitel MUSÍ být na pracovišti denně, i kdyby se nakrásně povedlo mu hodiny „napráskat“ do 4 vyučovacích dnů.
Ačkoliv nejsem po matematické stránce tak vzdělán jako kolega Urza, nemyslím si, že je vůbec technicky možné udělat rozvrhy tak, aby významná část učitelů učila jenom 4 dny v týdnu a zároveň, aby studenti neměli ve vyučování „okna“ a na všechny vyšly náležité odborné učebny a tělocvična.
Je možné udělat takový rozvrh několika jedincům na škole, ale maximálně se zde jedná o externisty na zkrácený úvazek nebo například o učitele, kteří dále studují nebo si rozšiřují kvalifikaci. O to „horší“ rozvrh pak mají ti ostatní.
3) Učitelé jsou ve škole maximálně 6 hodin denně
6 hodin děnně ? Vycházím z evidence na naší ZŠ: všichni učitelé jsou ve škole přítomni v intervalu 33 – 38 hodin týdně. Pravidelně, kotrolováno, nezkresleno. Ono to vesměs vychází z denního vzorce cca 7:15 – 14:00 s obměnama podle vyučování na sedm, nebo odpoledním vyučováním.
4) Ředitel školy vyhlašuje pravidelně ředitelské volno, aby prodloužil prázdniny.
Nevím jestli si většina obyvatel ČR myslí, že ředitel si může rozhazovat dny ředitelského volna, jak chce po vzoru prezidentských milostí (netvrdím, že tak V.Klaus činí). Není tomu tak. Ředitel je ve skutečnosti omezen na maximálně 3 dny ročně (tuším, že už platí tahle hranice, místo minulým 5) a dále musí pro ředitelské volno objektivní důvod (např. výměna oken).
Sečteno a podtrženo – za svou 5ti letou praxi jsem zažil ředitelské volno 1x. ( a teď hurá do mě, učím teprve 5 let a nic o tom přece nevím)
5) Školní výlety jsou pohodová placená dovolená
Vzal by si někdo na dovolenou na pěkném místě 15-30 dětí ? V případě ZŠ : Vzal by si někdo na dovolenou třeba 25 dětí v pubertálním věku, za které bude mít zodpovědnost?
6) Příprava se dělá jenom jednou a pak už nezabírá žádný čas.
I kdybych na přípravě nic neměnil, tak se díky nalezení příslušných materiálů (SP, test ) – ať ve skříni nebo v PC, jejich vytisknutí, nachystání všech potřebných věcí k sobě, jedno projetí dané přípravy „ať chod hodiny opravdu ovládám“ tak se dostanu na 10 minut. „rychlopřípravy“ na jednu vyučovací hodinu. Maličkost? Na první pohled ano, ale pokud si 10 minut vynásobíte 22 vyuč.hodinama týdně, tak jste na 220 minutách týdně = více než 3 hodinách, která jsou podle vás „vůbec žádný čas“.
7) Písemky opravují učitelé výhradně v hodinách, třeba když žácí píší jiné písemky.
To co autorovi připadá jako krásné využití času, je podle mého názoru spíše nevykonávání přímé pedagogické činnosti, za kterou jsem placen. Nevím, jestli všichni vyučující na SŠ opravují při psaní písemek jiné testy, ale já jsem to na ZŠ neudělal ani jednou. Když žáci píší písemku, tak je kotroluji (jestli náhodou neopisují apod.) a případně odpovídám na jejich technické dotazy. Pokud si vzpomínám na své písemky na SŠ a VŠ, tak i tam nás vyučující kontrolovali, pochybuji, že dnešní SŠ jsou v tomto až takovou výjimkou.
8) Dozor je nekvalifikovaná práce, není to žádná práce navíc
Je to v podstatě pedagogická činnost, kterou učitele ( aspoň na naší škole, nepředpokládám, že jsme výjimkou) MUSÍ vykonávat. Za jeden týden 1 – 2 dny kompletní dozor na chodbě, 1x šatna, 1x jídelna týdně.
9) Začínající učitel má skoro stejný plat jako zkušenější kolegové
Na to, co napíšu mi možná namítnete, že ředitel si bude nového učitele vážit a udělí mu královské osobní ohodnocení (pokud na nějaké vůbec má). Neznám ale případ, kde by tomu taky bylo, proto budu vycházet z tabulkových platů. V současné chvíli začíná učitel po VŠ v 11třídě a 1.stupni = 14 750 hrubého a končí ve 12. třídě 12.stupni = 24 100. Začínající učitel tedy bere 60 % platu svého zkušeného kolegy, mít jen něco přes polovinu za stejnou práci (byť vykonávanou s méně zkušenostmi) mi jako PROPASTNÝ ROZDÍL PŘIJDE.
10) Pro dobrého učitele není problém zaujmout žáky. Na školách, kde jsou horší žáci může přece učitel zvolit odchod jinam.
I hodně dobrý učitel od přírody se musí dost snažit, aby na průměrné základní škole zaujal většinu žáků. I pro hodně dobrého učitele je obtížné, obzvláště v některých třídách, učit. Banda učňů, kteří demolují třídu, je jistě vyřešitelná tak, že učitel odejde jinde. Stejně tak škola prošpikována žáky typu „od 10 let chodím za školu, nikdy se se smnou doma neučili, tata je v kriminále, o vzdělání mi nejde, budu žít ze sociálních dávek, učitelé jsou ***“. Ale ať už se jedná o učiliště, základní nebo zvláštní školu jsem si jist, že doporučený pštrosí způsob „problémové žáky opustím a půjdu učit na gymnázium“ není optimálním řešením. Na závěr bych chtěl dodat, že nijak práci učitelů na gymnáziích nesnižuju, píšu jenom to, co vyplývá z některých příspěvků a s čím nesouhlasím
(14x známkováno, průměr: 2,64 z 5)