Třikrát arogance doby

Featured Image

Lidi, kteří nevlastní nervy ze železa, lokty ze švédské oceli a žaludky z azbestu, to mají v dnešním světě zatraceně těžké, a nebo jsou to spíš vyložení chudáci. Při současných poměrech a podělaných vztazích jsou totiž vítězové ti druzí – ti, co mají agresivity, drzosti a arogance na rozdávání.

Slušní lidé se krčí někde v koutě, aby vůbec přežili a neskončili v blázinci, zatímco hajzlíci píší historii. Agresivita a zlost jsou opravdu na každém rohu. Od poslední nány z Výměny manželek, která má 4 fakany z osmi vztahů, párky vaří v hrnci bez vody a největším trestem pro jejího haranta je to, že mu o půlnoci vytrhne komp ze zásuvky, až po společenskou smetánku.

Tady jsou pouze tři příklady, které mi nedávno hly žlučí:

Příklad první: Arogantní doktůrek

Pokud dnes mimo krajská města seženete někoho s titulem MUDr. (s téměř jakoukoliv specializací), skoro jste vyhráli jackpot. Měl jsem tedy druhé Vánoce, když nás jeden revmatolog dokonce čistou češtinou pozval na vyšetření už za pouhý týden namísto obvyklého půl století. Ve smluvený čas jsme se dostavili do 30 km vzdáleného Šumperka, kde měl doktor P. ordinaci v baráku hrůzy. Čekárna vypadala jak hajzlíky na hlavním nádraží, ale chuj s tím, šlo spíš o to, že sestra i doktor se taky chovali docela záchodově. První, co bylo, že na nás bába s odznáčkem ze zdrávky vybafla, kde máme doporučení, a když se dozvěděla, že nikde, udělala hysterickou scénu, jako by měl zítra skončit vesmír. Když jsem jí řekl, že to mám telefonicky domluvené s doktorem, hned mu valila bonzovat: „Pane doktore, oni nemají doporučení!“ ječela, jak kdyby na tom kusu papíru záviselo zdraví celosvětové populace. Vtom z nútra mezi futra vylezl cholerický strejda v bílém, o kterém jsem se expost dočetl na netu, že chování řeznického psa je mu velmi blízké, a na mou námitku, že o žádném doporučení po telefonu nebyla řeč, mi zalhal do ksichtu. Navíc jsem stejně ani žádné rekomando přivézt nemohl, jelikož náš obvoďák nám ho prostě odmítl vydat s tím, že prý ho nepotřebujeme, což mi bylo divné. Máma tohle všechno revmatologovi P. chtěla vysvětlit, jenže doktor P. ze Šumperka ji nenechal doříct ani první větu a normálně ji začal strkat ven z ordinace, jak kdyby vyhazoval ožralce z hospody; případně jak kdyby měl čekárnu plnou účastníků letecké havárie. Toto jednání jsme i přes chronický nedostatek lékařů vyhodnotili jako arogantní v míře více než obvyklé a to dokonce i na dnešní dobu a šli jsme do prdele. Přecejen máma neměla kudlu v zádech, ale „pouze“ ukrutné revmatické bolesti, takže jsme si nemuseli nechat líbit úplně všechno. Až bude ombudsmanem Svazu pacientů doktor Rath (jak se navrhuje), který má rovněž drzosti na vývoz, třeba se poměr sil pacient/lékař trochu vylepší. Ale stejně: za těch 150 tisíc měsíčně, co soukromí doktůrci berou, by člověk čekal aspoň trochu slušnosti, když už ne léčbu.

Příklad druhý: Mazaný pan domácí

Popravdě doufám, že si tohle nepřečte, abych se zítra neoctl na dlažbě. Do pronajatého bytu nám zatéká z plastových oken v míře značně obtěžující. Taktéž i sousedům. Obnáší to častou plíseň, nepříjemnou vlhkost a neustálé utírání vody a savování se smradem. To by se v našem státě snad už dalo označit za závadu, která není v souladu s normami v oblasti bydlení, ale nejsem právník jako pan domácí. Podle mě jde každopádně přinejmenším o nesoulad s dobrými mravy. U pana domácího jsem se toto snažil reklamovat, ale ani se neobtěžoval o nějakou osobní komunikaci. Pouze nám prostřednictvím svého poskoka poslal jakýsi odvlhčovač, který jsme pochopitelně odmítli, jelikož onen objemný přístroj ty potoky vody a mokré fleky na stěnách asi už moc nepořeší (ono by to chtělo řešit spíš příčinu místo následku), a hlavně se nám nechce celý den poslouchat hučení nějaké kraksny a platit její drahý elektrický provoz, notabene když my jsme žádné povodně v bytě nezpůsobili. Dále nám poskok vysvětlil, že musíme pořádně větrat, aby se vyladil teplotní rozdíl mezi vnitřkem a venkem a v oknech se tolik nesrážela voda. No tak to je opravdu chucpe! Čili je to vlastně celé naše chyba a vůbec nejlepší by bylo, kdybysme v zimě větrali celý den. A ty energie pak asi zaplatí Bill Gates, ne? Kdyby byl pan domácí trochu frajer, přiznal by, že má okna na hovno a dalo by se s tím něco dělat (uvažoval jsem dokonce o tom, že bysme mu přispěli na jiná, bezzávadová), ale on nám místo toho jen zvýšil nájem a poslal toho poskoka s kraksnou. Však když se nám to nelíbí, můžeme jít bydlet jinam, že? On se přece v naší permanentní bytové krizi vždycky najde nějaký trouba, který ty prachy za byt pro vodníky vysolí. Pánové domácí přece můžou na nájemníky pořádat konkurzy. Jeden takový si dokonce dal do smlouvy, že nás bude každý měsíc oblažovat kontrolní návštěvou, tak abysme prý vždy v určenou dobu byli doma. No tak z toho jsme tedy vycouvali. Vlastně se jim ani není moc co divit, že se takhle chovají, když u nás za cenu baráčku na Floridě pořídíte lepší garáž. Já našeho domácího svým způsobem chápu, že když má 2 roky stará plastová okna, do kterých nasypal dost prachů, že ho to sere, ale svádět to na špatné větrání, to je dost mimo mísu. Existují přece i slušní právníci, nebo ne? Znám lidi, co 30 let užívali klasická okna a nikdy jim do bytu neteklo. Pak jim tam dali plasťáky a oni měli najednou z kvartýru bazén. No nic, jedeme dál.

Příklad třetí: Arogantní papaláš

Není to tak dávno, co si sypal popel na hlavu a prosil o odpuštění za to, že ležel ožralý na ulici, odkud ho sebral taxikář. Uplynulo pár týdnů a už je zase zpátky ve formě, jakou v plné parádě předváděl během Zemanovy hospitalizace. Jaký pán, takový sluha, říká se, ale ani náš nebývale vulgární a povýšený prezident by na otázku novináře ohledně skartovaného spisu v kauze Vrbětice neodpověděl: „Dnes máme poněkud větrno, že?“ To je drzost nejhrubšího zrna, kterou Ovčáček i s Mynářem předvádějí celkem setrvale.

Pokud máte hroší kůži a jste vychcaní jak díra do sněhu, vede se vám nejspíš velmi dobře a píšete historii. Gratuluji, dámy a pánové: vám, kteří držíte prst na tepu doby. V dnešním světě je nejlepší být buď těžký zmrd a nebo totální flegmatik. Cokoliv jiného nebo cokoliv mezi tím totiž chudáky nezmrdy a neflegmatiky spolehlivě předčasně zabíjí. Pan domácí zdejšího blogu D-FENS, jenž si zvolil přezdívku podle hrdiny filmu Volný pád, pojednávajícím o tom, jak pošahaná společnost přivede člověka k šílenství a zločinnosti, napsal o zmrdech spoustu skvělého materiálu, ale tak dobrý já nejsem, a proto charakteristiku zmrda shrnu do jediné věty: Zmrd je ten, kdo ve chvíli, kdy má přiznat evidentní chybu a omluvit se, nebo přinejmenším sklapnout a držet hubu, začne kopat kolem sebe. A že takových kolem nás je! Zdá se mi, jako by se množili geometrickou řadou. Čím to je, to nechám na zdejších mnohem povolanějších zmrdolozích.

 


06.02.2022 Pohy

12345 (206x známkováno, průměr: 2,71 z 5)
11 812x přečteno
Updatováno: 6.2.2022 — 21:36

Reklama

D-FENS © 2017