Co se týká stávky učitelů, tak ta vůbec nebyla za zvýšení platů učitelů, jak lživě tvrdí vláda. V rámci inkluze nacpali do škol dementy a k těm nabrali asistenty. Teď berou školám peníze na asistenty, ale dementi jim ve škole zůstanou. Krátí se rozpočet na pomocný personál, přitom kuchařka dělá za cca 16t Kč čistého, za to by většina místních čtenářů ani nevstala z postele. Sehnat uklizečku je za tabulkový prachy pro školu problém, teď to mohli zalepit Ukrajinkama. Každý ministr školství chce změnit koncepci a každá změna je jen k horšímu.
Panek
Z pajdáků už lezou jen samí aktivisti. Kdejakej praktik se střední průmkou naučí matiku žáky ZŠ líp, než někdo s didaktikou, andragogikou, odbornou komunikací, fonetikou, úvodem do psychologie, inkluzivní speciální pedagogikou a kdečím dalším.
Mimochodem já mám VŠ práva a na ZŠ (ač účastník mat. olympiády) učit matiku nemůžu, ale VŠ sochař/malíř ano. Pošukov!
corona
Panek:
„… mám VŠ práva a na ZŠ (ač účastník mat. olympiády) učit matiku nemůžu, ale VŠ sochař/malíř ano…“
– – –
A čím je to rozlišeno, resp. co opravňuje dle těch „jejich“ regulí VŠ sochaře matiku vyučovat…?
.
Panek
Tenkrát 2019 jsem to řešil. Měli na to něco na ministerstvu.
Sysop
Mozna, ze bys udelal nebezpecny precedens. Kdezto vykon sochare bude plus minus srovnatelny s prumernym matikarem.
ModrýKlokan
@ Panek
VŠ právníci patrně nemají potřebné intelektuální kompetence, aby mohli učit tak složité věci jako malou násobilku, Archimédův zákon a trojčlenku.
Měl jsem už jistý čas takové nejasné neblahé tušení, ale vy jste mi poskytnul jistotu. Tento stát je psychiatrická léčebna se zostřeným režimem, a obyvatelé naprostí magoři. Pomoc, slyší mě někdo?
Tak na naší rodné planetě Osho, jsme již vyvinuli technologie, které mi umožňují transponovat své vědomí i do letadla, vybaveného patřičným vyspělým HW. Ale nedělám to rád, po návratu z toho mívám kocovinu. A dej si na mě bacha, jestli mě zase naštveš, vybombarduju ti zahradu.
pyčo tak ně vytransportuj cibulku ze záhona sem to nák nestihl vyndat a teď už leda zbíječkó
řidiš?
ModrýKlokan
@ Behe
řidim, proč?
na cibulku se vyprdni, na jaře budeš mít novou.
mavagner
Pan domácí asi nezvádl v přívalu mainstream informací, jsa lehce přednasrán na kantorstvo, vyhmátnout podstatné – školy nestávkujou za platy učitelů, ale jde tady o neučitelské profese, které berou suchý z nosu a podle tabulek nemaj ani minimální mzdu, kterou jim školy musí dorovnávat z platu těch přeplacených ostatních.
Nitus
To zjevně není pravda, protože stávkovaly „odbory“, tedy kde kdo (včetně studentů, což je na jednu stranu poněkud úsměvné, na druhou stranu celkem pochopitelné- to, že je školství tak trochu na sračku, odnesou primárně oni). Že v tom figuroval i sem tam nějakej ten kotelník je prakticky jisté, už jen proto, že je to prostě day off, ale ze samotných školníků a kuchařek ve školních jídelnách by milion lidí dokupy nedali, takže nějací učitelé v tom jistě byli, a nebylo jich málo. Navíc mi není úplně jasné, jak je možné brát podle tabulek méně, než minimální mzdu, když to (teoreticky) nejde ani v soukromém sektoru. Taková tabulka by byla minimálně protizákonná, jestli ne rovnou protiústavní, čili by bylo by efektivnější napadnout ji soudně, než kvůli ní stávkovat.
Goro
Tady musím dát za pravdu mavagnerovi – učitelé mají dostat přidáno, ale školy na to nedostanou dostatek peněz, takže pokud to mají splnit, musí šetřit na neučitelských profesích (ti mají víc než minimální mzdu, ale ne o moc). A učitelé za ně stávkují ze solidarity.
Typický příklad je stará kuchařka, která to dělá už 30 let, dostává 19-20 hrubého. Teď všem přidají a ona zůstane přinejlepším na svém. Nikdo nový to za ty prachy dělat nebude a až ji to nasere, nebo odejde do důchodu, obědy už nebudou.
Takže celé je to o pocitu „slíbili jste nám pomoc a přitom jste s námi (jako s celkem) docela vymrdali“.
Nitus
Že by učitelé, kteří něco o malých platech řvali už za Husáka, stávkovali ze solidarity vůči neučitelskému personálu (který má dost podstatná část učitelů s pro ně typickou povýšeností tendenci považovat za něco jako výrobní zařízení typu robotického vysavače), o tom si troufnu dost vážně pochybovat. Že se jim ta kuchařka hodila do krámu zdaleka neznamená, že je pro ně relevantní i jinak, než jako živý štít.
„slíbili jste nám pomoc a přitom jste s námi (jako s celkem) docela vymrdali“.
To o Fialově vládě může říct každý jeden příslušník tohoto národa, takže pro mě za mě ať si udělají školní výlet do Strakovy akademie a názorně žactvu předvedou, co že je to ta defenestrace. Absolutně nemám problém s tím, že to budou například učitelé, protože ti na to mají stejné právo jako lékaři, mašinfírové nebo prodavači ve stáncích s párkama. Jediná výjimka jsou policajti, Rakušan, agenti BIS a Babiš, pro ty Fiala udělal naopak až moc.
Goro
Ano, čistá solidarita to nebude. Slyšel jsem ten názor od více různých učitelů a často tam zaznělo „A kdo to pak bude dělat?“. Ale úplné kašlání na pracovní kolektiv jsem tam necítil. Dělali s těmi lidmi dlouho, vyvinuly se dobré vztahy, často to byly menší kolektivy, takže v mojí bublině bych dal solidaritě přes 50%.
A jo, lekce z historie by se hodila ;)
učitelský chodijou na ty vobědy samozřejmě taky, a buď si jistej, že ze svýho na ně neplatí ani halíř
ale dyž si kucharka dá talír polívky co zbyla, tak krade, prostě, chápeš?
DF
@Behemot: Je to tak, skolni kucharky vzdycky drely jako kone. Nepouzivaly nikdy zadny polotovary nebo nedej boze jidla z prasku a jejich kucharsky umeni je rovno minimalne Polrajchovi. Jo, a nikdy jsem neslysel, ze by sidily na porcich a brali si to v napechovanejch igelitkach domu.. PYČO BLBE!
DF
..a obedy si uvitele vetsinou dotuji z fondu FKSP, do kteryho je mesicne reditel zkrouhne o 2 % z hrubyho.
jak si to zřizovatel udělá, tak to má, ve většině případů se skutečně pokouší tam vařit, což se rovná pletení biče s průjmu a provádění akrobatickýho vystoupení s tímto, anžto jak už kdysi v jednom dílu právě Zdenda hodnotil, mají uvařit aspoň +- rozumný jídlo podle výživovejch tabulek s rozpočtem zhruba 20 vočí na jídlo (dneska to možná bude po hytlerinflaci zvedlý už na 25, přectav si!)
na gymplu se na vaření vysrali už dávno než sem nastoupil a vozilo se to ze Soukromé Firmy (TM), i tak v kuchyni byly 3-4 členky personálu (vč. paňvedoucí) minimálně na half, ne-li fulltime a jedlo stávalo už čoveče ani nevim, už tehdá tak pade-šede
Goro
Behemot: V okolí mám známé zaměstnané na 3 školách. Všichni platí obědy. Na druhou stranu osobní zkušenost je, že když jsem chtěl přidat, tak nebyl problém (pokud ovšem nebylo něco na kusy, obvykle maso). Nakonec jsem tam přestal chodit, srala mě nutnost platit konkrétní dny na měsíc dopředu a řešit odhlášení oběda min. 24h dopředu.
sroubek
To D-fens; jen dotaz:
Měl jsem za to, že jsme chodili do stejné školy – byť já o deset let dříve. Nevím už, jak jsem na to přišel, ale myslím, že jste někde zmiňoval jméno nějakého učitele, jehož jsem zažil i já (možná Saláka?)…
Ovšem já chodil do Gottwaldovky, a to v roce 1978-9, kdy jsem ji opouštěl, určitě nebyla malá škola se čtyřmi třídami. Kde je chyba?
Childeater
Vřele doporučuji stát se předsedou školské rady, jak se to shodou okolností přihodilo mě – člověku to dosti rozšíří perspektivu.
Dále vřele doporučuji mít bratra, který vyučuje na pedagogické fakultě, což se mi přihodilo taky.
České školství je v mimořádném úpadku, je to mix nových a moderních trendů, nezvládnutého managementu, střet naprosto rozdílných stylů výuky, často v rámci jedné školy a plýtvání prostředky jak na straně státu, tak na straně zřizovatele.
Když poslouchám z první ruky zkazky o kvalitě budoucích pedagogických pracovníků (chtěl jsem v covidové době výpomoc do školy od studentů posledního ročníku), jen nevěřícně kroutím hlavou – ověřil jsem si, že to fakt nejsou lidé, kterým bych chtěl svěřit svoje dítě.
Musel jsem zacelit mezeru ve vzdělání potomků nákupem soukromých učitelů (matematika a angličtina) a stejně mám podivný pocit, že to ještě nestačí.
Mmch, vřele doporučuji pravidelně ověřovat úroveň vzdělanosti Vašich potomků a rozhodně se nenechte ukolébat tím, že od té hodné paní učitelky z té krásné školy nosí samý jedničky.
Spousta ředitelů rezignovala na mlýnici a potichu najela na systém „vodříkat a vodjeničkovat“. V osmé a deváté třídě je už pozdě.
fatdwi
Marian Kechlibar: inkluze s asistenty, volně přecházející do inkluzi bez asistentů opravdu nenahrává tomu, že by s tím někdo chtěl něco dělat, naopak to začíná vypadat jako plán, tedy destrukce státního školství. Předpokládám, že PORG (nově v Brně) si mne ruce a další budou následovat (školství je business na dlouhou dobu, takže potřebujete mít perspektivu na desítky let dopředu a ty teď byly připraveny).
Vsadil bych se, že ti „všichni“, co na inkluzi nadávají, nejsou ani v jednom případě ti, kteří o ní rozhodují nebo z ní profitují. Tedy jsou to ti, kteří na to nemají žádný vliv a jejich názor je tedy věrchušce zcela u zadele a je tedy iluzorní říkat „nikdo s tím nic neudělal a přitom všichni nadávají“. „Nikdo“ a „všichni“ jsou dvě různé skupiny lidí.
Ada
Nepodezřívám Porg nebo tu Urzovu školu z toho, že lobují za to, aby se zkurvilo školství a oni měli byznys. Na to jsou to malí páni, kteří spíše tržně reagují na to, že se něco sere.
Největší vliv na školy mají podle mě různí političtí aktivisté ať už ze strany nebo zvenku z nějaké (ne)ziskovky a k tomu učitelské odbory a podobné organizace. Rodiče i žáci mají vliv nula.
Nevím komu přesně inkluze dává vydělat, ale u zavedení spíše stál nějaký fanatik, co to tak prostě chtěl, aby byla rovnost nebo někdo v žoldu nějakého globalisty, který to tu chce rozesrat od základu.
fatdwi
Ada: nedávno tu byla diskuse, kde se řešila fyzika a absence Ohmova zákona – a někdo tu psal, že právě týpek z PORGu byl jedním z těch, co byli za tím. Pokud to tak je (neověřoval jsem to), tak tohle je přesně ta věc, kterou mohou soukromé školy ovlivňovat a mají v tom zájem, čas a možnosti. Takže by mě nepřekvapovalo, kdyby platili nějaké aktivisty nebo jim pomáhali a směřovali je. Ač je Sereš vděčným tématem, skuteční viníci bývaji často mnohem blíž, protože mají hmatatelné zájmy v dané věci teď a tady a nečekají, až jejich věci pomůže agenda nějakého pošahaného globalisty. Ta by v některých věcech mohla jít i proti jejich zájmům, proto jsem spíš nakloněn tomu, že je to mnohem víc věc lokálních vlivů.
Současně je tam ale určitě synergie, tj. některé věci by bez těch globálních nebylo možné vůbec řešit. Tady jen využijí již vytvořeného narativu o chudáčcích, co nemají ve blbšulce šanci a je potřeba je integrovat. Tohle je určitě věc širší, protože je to všude, to zas jo. Majitel PORGu nemá šanci prosadit inkluzi jen tak. Ale může jí pomoci dobrým slovem a pak z ní vytěžit další výhody pro svůj business.
Fanatik musí být vždy někým placen, protože i zrůdy jako Kartous chodí oblečené a zjevně nehladoví.
shane
Školy jako porg nebo Scio nepotřebuji nahánět zájemce tímhle způsobem. Uchazečů mají víc než volných míst.
Za těmihle změnami stojí starý dobrý mesiášský komplex. „Doteď se to dělalo blbě, ale já vím, jak to dělat dobře“.
fatdwi
shane: každý potřebuje „nahánět zájemce“. Populace chudne, to není pro soukromé školy dobrý výhled, není-li zjevné, že to jejich je významně lepší.
Jak si jinak vysvětluješ třeba ten Ohmův zákon? Jaký je zájem na degradaci výuky na ZŠ? Reálně se dnes děti naučí méně za 9 let než dřív za 8. To přece není zrovna dobrý trend. Přitom ale přijímačky na střední jsou poměrně náročné, není to žádná dávačka. Postupně se zvětšuje „gap“ mezi požadavky na vstup na střední a úrovní výuky na ZŠ, prakticky plně dané tím druhým. Přijímačky nejsou těžší, ale ZŠ naučí méně. S inkluzí bez asistentů to nabere slušný fofr. Pro soukromé školy super zpráva.
Možná jen čekají s rukama v klíně, co jim z MŠMT spadne, ale to odporuje logice. Majitelé těch škol nejsou žádní blbci, co jen čekají, jak věci dopadnou. Je to jejich business a tak se starají. Neříkám, že jsou strůjci všeho, to ani není možné. Ale nepřevapilo by mě, kdyby těch aktivit bylo víc, které nejsou vidět. A že toho u nás není díky neziskovkám vidět fakt hodně (obecně, nejen ve školství), o tom ani nemluvím (heslo „neziskovka není ztrátovka“ jsem tu už párkrát použil).
shane
Chudne část populace. Rozhodně ne ti, co posílají děcka do PORGu. (Krom těch na stipendiích). PORG bude mít zájemců vždycky dost, je to pár desítek žáků. 5 tříd základky, 8 gymplu. To je kolik? 300 žáků? Ze dvou milionů dětí v ČR? To seženou vždycky.
shifty
Je zajímavé, jak ty sociální nůžky občas lidi opomíjejí. Reálně 1/3 populace stále bohatne, 1/3 populace je na tom tak nějak stejně a je 1/3 chudne.
Jako kdyby to někdy bylo jinak.
shane
Btw, školný v PORGu je tuším 150k ročně. To není málo, ale v ČR je dost lidí, pro který je tohle měsíční plat. A rozhodně nepatří mezi českou příjmovou elitu.
A dát ročně měsíční plat za školu není zas tak moc. Zvlášť za školu, kde se potomek stane součástí takový absolventský sítě jakov PORGu.
shane
(Old boys network se tomu říká. Hlavní přínos těhle elitních škol)
fatdwi
shane: v roce 2021 byl Q90 66k. Takže 150k bude odhadem tak Q98, takových prostě „dost“ není (na naplnění PORGU asi ano, ale obecně pod pojmem „dost“ si nepředstavím 1-2%). Ne každý, kdo má dost peněz má PORG poblíž a i ten PORG chce růst a roste, nakonec proto i Ova a teď Brno. Aby to mělo smysl, musí být poptávka. Ani ten pracháč nevyhazuje peníze za blbosti, hlavně v minulosti bylo dost takových, kteří peníze měli, ale neměli důvod něco takového řešit. Úroveň běžné ZŠ byla prostě dobrá (měl jsem několik takových kolem sebe, neviděli v soukromé ZŠ smysl, nebyla to otázka peněz).
Teď po covidu se to dost změnilo. Zaprvé, samotný covid byl masakr z pohledu obrovského rozptylu funkčnosti ZŠ. Byly takové, kde se docela makalo a byly takové, kde se nemakalo takřka vůbec (1-2 hoďky online denně). To mnoha rodičům otevřelo oči, protože někteří rovnou zjistili, že mají děti mega problém (protože jsou před přijímačkami a najednou za poslední dva roky umí hovno) nebo ho mít brzo budou (protože se do toho věku teprve blíží). A tak začala sháňka po „lepším“.
Vy píšete, jako kdyby byl rok 2015, možná ještě 2018. Od té doby se toho dost změnilo a předpokládám, že s ohledem na věk Vašich dětí jste si toho musel všimnout a víte, jak Vaše škola dopadla za covidu a jestli budou mít děti jednou rozumnou šanci jít dál. Nebo jestli máte smůlu na flákače, co dělali naprosté minimum a dnes se jim do úrovně z před 5 let nechce.
shane
Buď v klidu, je jich furt dost. Kdyby ne, tak by PORG zlevnil. Oni nepotřebujou deset procent populace. Jim stačí pár set lidí.
By si se divil, kolik je mezi lidma v Praze a okolí peněz.
Je tu třeba spousta soukromejch školek, kde se běžně platí 5-10k měsíčně, i víc, a rozhodně nezejí prázdnotou.
fatdwi
shane: souhlas s tím, že vč. podnikatelů bude to číslo vyšší. Nepíšu, že PORG má problém plnit kapacity kvůli penězům, ale že potřebuje, aby o ty kapacity byl zájem. Upadající úroveň státního školství je pro něj velká výhoda.
Soukromé školky jsou často spíš nouze, daná skvělým státním plánováním, které je díky sčítání perfektní a tyhle věci přece skvěle řeší, akorát teda v některých oblastech není šance dítě upíchnout do státní školky (s výjimkou předškoláků).
shane
Asi jako rolex potřebuje, aby se zhoršovala kvalita levných hodinek.
Profláklým elitním školám jako PORG je úroveň kvality výuky na státních školách ukradená. Jejich hlavní přínos je old boys network a že jejich děti nebude šikanovat nějaká zapšklá úča kterou sere, že jejich fotr má prachy a že nebudou chodit do třídy s tupanama, který nezajímá lautr nic, akorát jak v partě někoho šikanovat, ani s inkludovanejmq trotlama.
Ostatně, rozdělování podle sociálních vrstev je celkem viditelný trend a nabírá na síle. Zvlášť ve velkých městech. Už teď se celkem řeší, kam dát děti a zdaleka nejde jen o vyšší a vyšší střední třídu.
Jelikož mi šla holka do školy, tak jsem se o tohle celkem zajímal, jak to dnes chodí.
fatdwi
shane: to není vhodná analogie, protože hodinářský průmysl vypadá úplně jinak než školství v ČR. To by musel být Rolex na peníze a každý by měl přístup k de facto stejně kvalitním hodinkám, které stejně vypadají, zadarmo. Pak by pochopitelně bylo ve velkém zájmu Rolexu zajistit, aby to, co je zadarmo, bylo znatelně horší, aby byla motivace jejich produkt kupovat.
Na zbytku se shodneme, nakonec o tom jsem také psal. Celý ten trend akceleroval covid, při kterém mnoha školám nedocvaklo, že se jejich neschopnost učit a šlendrián přenese do obýváků žáků a doslova před oči rodičů. Plus se velmi rychle rozšířilo, kdo měl kvůli tomu problém na přijímačkách. Rodiče mnoha dětí do té doby vůbec nezajímalo, co se ve škole děje nebo na které škole děti jsou, protože „je to přece základka, všichni dělají to stejný“.
shane
Levný hodinky v Lidlu stojej asi kilo pade. Myslím, že se to termínu zadarmo celkem blíží.
Ale jo, nebyla to úplně analogie prdel na hrnec, uznávám. Jsem dnes trochu línej.
fatdwi
shane: jenže ty hodinky za kilo pade si k Rolexu ani nečuchnou a business Rolexu není jen „hodinky, co ukazují čas“.
shane
No však. Ani ty veřejnoprávní školy nejsou konkurence PORGu. Jsou pro úplně jinou cílovou skupinu.
Jinak teda ty hodinky za kilo pade jsou coby měřič času s těma roládama vcelku srovnatelný, přesnost se moc neliší. Kvalitní quartzky bejvaj i přesnější, zvlášť ty řízený rádiem.
fatdwi
shane: nedávno to kromě „old boys club“ nic víc nepřinášelo. Nevím, co máte kolem sebe za lidi, ale já právě dost takových, kteří na PORG mají, ale hodnotu v tom neviděli. Dnes ji v tom vidí.
Však právě, „měří čas“ není to, co si kupujete s Rolexem.
shane
No jasně. A v PORGu si pro změnu nekupuješ to, źe potomka naučí trivium, co napsal Karel Čapek, kde pramení Urubamba a co dělá lenochod, když hoří deštný prales.
shifty
shane – obyčejný qwartz bejvaj v podstatě vždycky přesnější, než mechaniky, už jenom z principu. Já sem si teď pro radost koupil pěkný potápky Seika (pětky pepsi) a ty jsou schopný dát 10 sekund za den a je to normální. Jsou po servisu. Vydržej asi 40 hodin bez nátahu. A opravdu kvalitní stotisícový hodinky vydržej tejden na nátah a pár sekund za tejden taky dávaj. Ono je to jedno, když je denně nenosíš, tak je stejně musíš přeřizovat, minimálně jednou za 2 měsíce na datumu.
Honza2130
:o)))) Vidím, že další věc, které rozumíš jak koza náklaďáku, jsou hodinky :) Mimochodem, jsi v nečem opravdu dobrý, na něco odborník nebo něčemu rozumíš? Čemukoli.
Forge
shifty:
Z principu: Když si namaluješ tužkou na předloktí ciferník a ručičky, tak máš dvakrát denně zaručeně přesný čas.Podobně, ale obráceně to funguje, pokud máš třeba hodinky, kukačky, mobil a k tomu hodiny na věži.Nikdy nevíš, kolik je.
Jinak, co se týče mechaniky strojků, tak i u těch za mega nelze očekávat přesnost dobře zvoleného krystalu.A naopak.
Jo a pamatuju si dobový vtip: Nejlepší hodinky se vyrábějí v Sovětském svazu.Jsou nejrychlejší na světě!
jak jako navopak, krystal za mega nedosáhne přesnosti dobře zvolenejch mechanik? wut?
Sysop
Mam ten dojem, ze u chroustalu je problem tepelna stabilita a blbe se kompenzuje. I ty nejlepsi do 5 ppm ti proste za mesic v hodinkach ulitnou o nekolik sekund. Na druhou stranu o mechanice hodinek vim hovno, jestli lze ten nepokoj nejak vyladit na supa dupa presnost.
doporučuju, hlavně teda pak přesedlat na chronomag forum. Ostatně já jinde hodinky neobchoduji.
Pro debily – polibte mi prdel :-)
ModrýKlokan
@ Šittynka, moje láska
A máš ji vykoupanou a navoněnou?
ModrýKlokan
Forge :-D)))) kuku
shane
Btw, tyhle tabulky průměrných platů maj ten chyták, že tam nejsou podnikatelé a OSVČ, což ty průměry dost táhne dolů.
Pathy
Zase na druhej strane je problém, že na priemer nedosiahne výrazná väčšina. Keď je priemer 40k, tak na jedného riaditeľa s platom 150k potrebuješ desať chudákov, čo sú hlboko podpriemer okolo 30k. To máš v mojom príklade 90% populácie podpriemernej. V realite je to pokiaľ viem niekde okolo 70%, čo nedosiahnu na priemer. Takže aj keď budú učitelia mať v priemere 130%, ešte stále to v realite bude tak, že drvivá väčšina bude mať menej než tých 130% a možno väčšina bude mať menej ako 100%.
nůžky se vodvírají stále víc, vrstva hlavně stádních parazitů a těch vokolo nich se stává ultrabohatejma, a na druhé straně spousta lidí tře bídu s nouzí
průměr vypadá hezky, ale je to fakt zrádný číslo
ModrýKlokan
@ Pathy, Behemot
Při debatách na téma „výše mzdy/platu“, mě vždycky fascinuje ta umanutost termitem „průměr“.
Dvacet lidí měsíc něco dělá. 18 lidí dostane odměnu 10.000. Dva šéfové dostanou odměnu 100.000. Jejich průměrná odměna je tedy 19.000. Z naší/vaší televize se tedy těch 18 lidí dozví, že se mají výtečně, protože berou průměrně 19.000. Tedy ve skutečnosti skoro 2 krát tolik, co ve skutečnosti.
To samé kuře z KFC. Jeden sní celé kuře. Druhý polyká sliny. Průměrně jsou oba přežraní, neboť pro vládního ekonoma Kovandu oba průměrně sežrali půl kuřete.
Takže kontrolní otázka: Slyšel někdy někdo o termitu „medián“? Pokud ne a předstírá, že pojem medián neexistuje, neměl by používat slovo průměr.
proto taky mimo sráčů lezoucích režimu do prdele většina dodává, že fakt hodně lidí na ten průměr nedošáhne, čím víc, tím hůř sou vodevřený příjmový nůžky
medián je samozřejmě další důležitej ukazatel, ale ani sám o sobě neřiká všecko
ModrýKlokan
@ Behemot
Ok. Když použiju medián z mýho příkladu viz výše, tak medián odměny té skupiny lidí je, pokud se nepletu, 10.000. To už má „řádově“ úplně jinou vypovídací schopnost, pro posouzení jak ekonomicky silnou odměnu ti lidi mají a s čím je potřeba počítat. A myslím, že by mělo být samozřejmé, že těm dvěma šéfíkům se 100.000 odměnou, je úplný kulový do následných úvah a posouzení, jaký má výše mediánu dopady. Tak to ovšem není a problém nejsou chudí, ale zazobaní zmrdi.
shane
Je ovšem pravda, že zhoršující se stav na veřejnoprávních školách povede ke zvýšení zájmu o soukromé nebo církevní školy. (Dtto školky) Ale z toho ty současné těžit nebudou, spíš jim to přinese konkurenci. Alespoň ve velkých městech.
shane
Btw, nebylo to Scio? Jejich majitel se ve školství celkem dost angažuje, viz testy Scio. PORG mi přijde dost zahleděnej do sebe.
fatdwi
shane: to je klidně možné, bohužel detaily diskuse a tedy jména aktérů si nepamatuju.
shane
Jo, Šteffl, podnikatel v oblasti vzdělávání. PORG sice zakládal, ale pokud se nepletu, tak už v něm dávno nefiguruje. Od roku 1995 má Scio a Scioškoly. Výuka je tam prý kvalitní, ale asi až moc velký důraz na soutěživost.
fatdwi
shane: „až moc velký důraz na soutěživost“ může v dnešní době také znamenat „oni tam řeší, kdo něco umí líp než jinej“ nebo „fotbal se hraje na góly“. Záleží, od koho ty informace máte a v jakém kontextu. Znám nemálo lidí, kteří považují například známkování za fuj fuj.
shane
To je taky pravda.
Nicméně řešit to, že někdo umí víc než jinej je problematický. Každýmu jde něco jinýho a má vlohy k něčemu jinýmu. I v tom sportu. Někdo má vlohy k běhu, někdo k vrhu koulí, někdo dělá vopičárny na hrazdě. Já byl dobrej v matice, výbornej ve slohu a dějáku a mizernej v chemii a zemáku. K čemu je dobrý porovnávat, jestli jsem lepší než Ferda, kterej byl vybornej v chemii a fyzice, ale zase byl schopen napsat, že se ráno umil mídlem a plet si Žižku s Valdštejnem?
A k té soutěživosti – funguje, pokud máš šanci vyhrát. Pokud ne, velmi rychle ztratíš zájem. Což bylo vidět třeba u běhu. 5 sportmanů se předhánělo a zbytek třídy se táhnul jak pochod smrti z Buchenwaldu.
fatdwi
shane: smysl to má v tom, že víte, v čem jste dobrej a v čem ne a jak moc relativně vůči ostatním. To je podle mě velmi důležitá informace pro zaměření své pozornosti a snahy smysluplným směrem. Proč se asi na výtvarku nebo JAMU dělají talentovky? Neměli by být, všichni jsme si rovni a aspoň tupan bez hudebního sluchu nebude ve třídě ztrácet elán?
Kdyby nebyly známky, nikdy byste nemohl napsat, že jste byl v něčem dobrej, v něčem výbornej a v něčem mizernej. Jasně, nějaký vnitřní kompas byste měl, nepotřebuju srovnání s ostatními proto, aby věděl, že něco absolutně neumím. Ale třeba účast na matematické olympiádě nebo na jakýchsi sportovních hrách, kde jsem byl jako velkej frajer v běhu (a skončil někde v půlce pole), to bylo velmi přínosné. To už bez toho srovnání nezjistíte, budete jen na úrovni binárního „to je dobrý, tohle není dobrý“. Takhle dokážete říct, že jste lepší než většina nebo i nejlepší, v tom druhém jste mezi nejlepšími ale ne nejlepší, jinde nejste moc dobrej, ale pořád daleko k nejhoršímu atd.
A současně další důležitá věc – ani to, co Vám nejde, nemusí být něco, co nebudete dělat. Já třeba nejsem žádnej Šumachr, ale závody jezdím, protože mě to baví. Kdybych to měl brát podle výsledků, měl jsem toho dávno nechat.
A úplně na závěr – v životě, ať chcete nebo ne, to soutěž je. Můžete si najít práci, kterou budete bez ambicí dělat celý život, taky takové znám (co dělají to stejné, kde jsem je před 20 lety poznal). Ale většina lidí chce víc, je to lidem přirozené. Umět si přiznat, že někde nemá smysl se snažit je rozhodně lepší než frustrace nebo naopak agrese. Nebo taky jen úplně obyčejné tupanství, i takové jsem poznal, že svou práci dělali naprosto mizerně s pocitem, že jsou nejlepší na světě a vyhazov brali jako smrtelnou urážku svých nadlidských schopností a prorokovali firmě brzký krach. Simulovat v dětství „čelyndže“ dospělého života prostě vnímám lépe než (dnes tolik oblíbenou) ochranu před realitou. Tím neříkám, že nejsou takoví, kteří to se soutěživostí přehánějí (dobrej příklad Agassi nebo Schwarzenegger, jejich fotry jim fakt nezávidím a spousty jiných to nedali a mají zase jiné psychické problémy).
shane
Ono má někdy smysl srovnávat, ale jenom stejný věci. Sice úplně nechápu, jakej má smysl vědomí, že v matice jsem u nás ve třídě šestej, zatímco v zemáku osmnáctej, navíc když v matematický třídě bych byl nejspíš tak dvacátej (jednooký mezi slepejma). Smysl má vědomí, že z dvaceti příkladů jsem jich správně spočítal šestnáct. To je informace, která mi něco dá, která objektivně mapuje moje schopnosti. Pořadí ve třídě? V Jedličkárně bych byl hvězda se dvěma, na matfyzu lúzr s devatenácti.
Porovnání různých skupin je vůbec nesmysl. Kdo je lepší žák? Já s jedničkou z normální třídy, nebo bratranec se dvojkou z matiky z výběrové matematické třídy? Podle známky já, v reálu bráchanec, protože má mnohem vyšší obtížnost. Červený diplom z UJAKu nebo obyč diplom z matfyzu? Je lepší jednička z kreslení nebo ze zpěvu?
A je lepší inteligentní žák, co to má na salámu a vystačí si s dvojkama a nebo ne tolik inteligentní dříč s dvojkama? Ten dříč to nejspíš v životě dotáhne dál než ten línej lempl, i když ty dvojky jsou nejspíš vrchol jeho možností.
jizlivec
Ono vůbec je dvojí způsob hodnocení…
Absolutní, kde jsou úspěšní všichni co splní limit…
Relativní, kde jsou úspěšní ti, co se umístí mezi x % nejlepších…
Klára Šimáčková-Laurenčíková, což je osoba, která jako náměstkyně ministra školství Lišky za stranu Zelených inkluzi prosadila do praxe, je spolu se svým exmanželem Martinem Šimáčkem (Zelení, Piráti, Agentura pro sociální začleňování) zakladatelkou a v současné době členkou správní rady Základní školy Spolu růst, z.ú., dříve působila jako zakladatelka a spolumajitelka ve školách: Nová škola, o.p.s., Základní škola „Poznávání“ s.r.o. Zcela nepřekvapivě jde o školy, které fungují na komerční bázi a samy inkluzi neprovozují.
Školství kontinuálně kurvili socani a Zelení.
kaBrnak
Mnohem zajímavější je, kdo tu stávku svolal. Nikoliv regulérní učitelské odbory.
Když vezmeme v úvahu že TOP09 je pouze uměle stvořená politická frakce pražské rezidentury CIA a kope ve 100% zájmu establishmentu USA, tak to najednou začne dávat smysl. Proč „stávku“ zorganizoval profesionální vládní stávkokaz z TOP09.
Aby se to náhodou nevymklo kontrole.
Vlastně mi to vzdáleně připomíná jistou scénku ze švejka:
Když se člověk podívá na webové stránky Učitelské platformy, jako by se díval na webové stránky klasické Sorošovské (ne)ziskové chobotnice. Mají navlas stejné uspořádání, opakují se tam podobné, ne-li stejné vznešené fráze, vydávává výroční zprávy, chlubí se donátory, kterými jsou Člověk v tísni, Česká spořitelna a ještě nějaká finanční skupina RSJ a.s.. Spolupracuje s iniciativou Šatník, kterou založila nechvalně známá redaktorka ČT Nora Fridrichová.
Malej Jarda
Nechvalně známá redaktorka nechvalně známé veřejnonápravné vlivové agentury ČT
turbosele
Vyjadrim se k te male casti, ktere rozumim.
Zlomky jsou fajn. Pouzivam v podstate denne, naprostou vetsinu casu na papire. Mozna je to v automobilnim prumyslu jine, nez ve vesmirnem, to neposoudim.
Naproti tomu deleni dlouhych desitkovych cisel na papire je nejaka uchylka. Vzdy jsem to nesnasel. Trapi to CPU stejne tak i mozek. Je urcite dobre znat ten algoritmus, ale dlouhe rady prikladu, stupidnich, a:b, pro a a b o mnoho cifrach, tvorily jednu z nejhorsich veci v 5. tride. Pamatuju, jak jsem kdysi sel v noci z vecirku s ucitelkou 5. tridy a ja ji rikam: hele, taky po nich chces donekonecna deleni 11mistnyho cisla 7mistnym? Pritakala. Tak ji rikam: povim Ti tajemstvi, to v zivote nikdy neni potreba. Ani pri stavbe vesmirnych lodi nebo jadernych reaktoru. Pouze v uzkem okruhu metrologie velicin pribuznych casu se vyskytuji cisla o ~15 platnych cislicich. A i tam je clovek jen velmi zridka deli.
Nitus
Nepracuju v NASA a ani to nemám v plánu. Navíc matematiku nenávidím (zvláštní je, že jiné přírodní vědy mám v oblibě), takže skutečně nejsem člověk, co by se učil dělit zlomkem zpaměti tak nějak „for fun“, protože můžu. Nicméně zjevně mi z toho vychází, že existuje praxe, a pak taky existuje praxe. Mějme na paměti, že je to ZÁKLADNÍ škola, to slovo základní tam má význam. Kdo maká na projektu Mars Roveru, ten asi využije matematiku, o které ani nevím, že existuje, ale takový člověk asi nepřišel direkt ze ZŠ, že. Naproti tomu, ve skutečně běžném životě člověk pracuje s tím, že:
a) Má kalkulačku (fakt si nepamatuju, že by se mi za 20 let stalo, že bych ji neměl; minimálně od té doby, co mám mobil, je to prostě nepravděpodobné, už ta blbá Nokia 3310 ji měla). Nejsme v roce 1978, kdy tátova z NDR propašovaná kalkulačka Texas Instruments Ti-59 měla větší cenu, než náš byt, a proto ji nosil ven jen v nejnutnějších případech.
b) Fakt není běžné, abych potřeboval vydělit sedmnáct dvaadvacetin patnácti čtyřicetinami s přesností na 5 desetinných míst. Pakliže k tomu jednou za dekádu dojde, kalkulajda je jasná volba a rozhodně to není něco, kvůli čemu by stálo za to nosit v hlavě vzorce pro dělení zlomku zlomkem (jakkoliv to jsou pořád vyloženě praktické vzorce oproti kvadratickým rovnicím a podobným hnojům, které nám cpali do hlavy velmi usilovně, přičemž sami nevěděli proč, což se potvrdilo, když jsem před 20 lety udělal maturitu a od té doby jsem o kvadratické rovnici neslyšel). Totéž se týká i matematických operací s čísly o délce 5+ pozic, ať za, nebo před desetinnou čárkou. V běžném životě je člověk za von Neumanna už jen tím, že zná pí na 5 desetinných míst (a přibývá sociálních bublin, v nichž je člověk za von Neumanna díky tomu, že ví, co to je pí).
Stává se nicméně, že potřebuju zhruba odhadnout, kolik je jedna třetina ze dvou set, taková „rychlá matika“ samozřejmě má svoji cenu. Ale ta se zase dá v podstatě naučit nazpaměť.
Nitus
*ta kalkulačka byla samozřejmě pašovaná z SRN. I když velmi pravděpodobně přes NDR, takže to mám špatně jen částečně.
Pathy
V bežnom živote človek potrebuje vedieť trojčlenku a percentá. Akúkoľvek vyššiu matematiku potrebujú iba špecialisti a tí na to používajú špecializované nástroje, ktoré to robia za nich.
turbosele
Trojclenku, neboli a/b=c/d. Ano.
turbosele
Ani ja prilis casto nemedituji nad zlomky, ktere se ani nedaji vykratit, nicmene v takove (vzacnejsi) chvili jsem aspon rad, ze takovou skutecnost zavcasu odhalim. Naproti tomu pomerne caste jsou situace typu 200/1e6, takove prinasi zivot porad a tam je velmi dobre vedet, kam to asi povede a v jakem asi radu je vysledek, aniz bych jako tupec porad neco hutnil na kalkulacce a jeste to spletl. V technicke praxi je pak velice uzitecne umet delat aspon radove odhady z hlavy, vlastne takove primitivni pocitani v desitkovych logaritmech. To se samozrejme ucit nemusi, stejne tak, jako nikoho neuci, ze neco+99=neco+100-1. Na to prichazi clovek tak nejak sam, pokud ma aspon ty zaklady.
K zakladum: to povazuji za zapeklite. Verim, ze budouci maserky a fotbaliste rozdil sinu a cosinu nevyuziji, je tu ale jedna zavazna okolnost, spocivajici v tom, ze biologicky to cloveku vnimave mysli jen po pomerne omezeny cas a ten kdyz se prosere, pozdeji se to hure hasi. Zda ma byt resenim to, ze zakladka bude obsahovat cast nezakladni matiky, nebo to, ze bude rozdelena na obecnou a mestanku, nebo to, ze bude zkracena na 3h a zbytek si Ajnstajni budou studovat ve volnem case, to se neodvazuji doporucovat.
mhi
Ja bych si dovolil vyjadrit svuj lehce disentni nazor. Smysl by to nemelo, kdyby deti umely ty jednodussi veci. Ja to aktualne vnimam jako „procvicovani deleni/nasobeni/scitani malych cisel“. To mi prijde prakticke umet, uz jen pro rychlejsi odhalovani chyb kdy jsem se upsal na klavesnici.
Daleko vic mi pije krev kdyz vidim co se uci v „soft“ predmetech. Treba test v zemepise, ktery neni az tak „soft“. Zde meli propojit cisla a jejich vyznam. Byly tam ruzne plochy pevniny, oceanu, celkova, prumer na rovniku, nekde jinde, polomer zeme, a tak. Dospely clovek to celkem snadno odvodi kdyz zna par vzorcu z geometrie a pamatuje si nejake zkalady typu jestli je vic oceanu nebo pevniny, ale pro deti to znamenalo se tyhle udaje nabiflovat. A ted si vezmete takovy dejepis, vychovu k obcanstvi, a podobne…
shane
Protože u nás se furt drží takovej ten klasickej model, podle kterýho se pozná vzdělanec tak, źe sype z ruķávu citace, definice a moudra, rovnou z voleje.
Takže do tebe v každým předmětu hustí spoustu faktů, které se dají kehce z toho rukávu vysypat a bavit jima davy na večírcích, ale už se neučí ty obory propojit, protože by to zabralo moc času a už by nezbylo na Mohsovu stupnici tvrdosti, vyčíslování chemických rovnic, chronologický seznam děl Haise-Týneckého a první kapitolu Máje nazpaměť.
turbosele
Jsem presvedcen o uzitecnosti „procvicovani deleni/nasobeni/scitani malych cisel“, ale podle me by toho melo byt (1.) mene ve prospech treba slovnich uloh ci symbolickych vyrazu, (2.) ne takovy duraz na cisla o nerealisticky vysokem poctu platnych mist.
Hlavni potiz dejaku je, ze jsem jeste nepotkal dejepisarku, ktera by vubec tusila jakoukoli motivaci osob a dejinnych zvratu. Dejepisarky, ktere znam ja, byly tupe lidske gramofony.
shane
Protože se to nikdy neučilo. A nikdo to po nich nechce. A blbě se to zkouší. Vysypat data a časovou posloupnost je cajk. Nějaký vztahy? O tom se hádaj i historici.
Navíc se u nás učí odděleně dějiny „naše“ a světové. Sedmiletá válka? Voe bitva u Kolína a ztráta Slezska a Kladska. To je voe to hlavní.
Nějaký dobytí Kanady Brity a vyhnání Francouzů z Indie? Koho kurva zajímá, že to určilo, kdo bude příštích 200 let hlavní koloniální velmoc a světový hegemon. Hlavně to Kladsko a Kolín, to je důležitý.
turbosele
Souhlas.
Nicmene i deti 5-10 se ptavaji: jak to, ze byl pravek a ted uz neni? Jak to, ze driv tu byl Egypt/Rim/kralove na hradech a dnes ne? A ty vymasteny PaedDr. vetsinou samy netusej odpoved na tyhle otazky.
Hupert
Koho asi kurva zajímá, kdo byl hlavní koloniální velmocí minulých 200 let, když je podstatnější to, kdo bude mít dominanci 200 let následujících rok 2023?
Poučení se z historie – trapná fráze jalových rozumbradů.
V automobilovem prumyslu plati ze sin(x) = x
Pi = 3
Je hezke mit na papire precision na 50 desetinnych cisel ale on to pak I nekdo musi vyrobit.
turbosele
tg(x)=~sin(x)=~x je jedna z nejdulezitejsich poucek, pouzivam v jednom kuse. Zejm. v oboru zpracovani signalu a v optice, ale i jinde.
pi=~3 kupodivu az tak casto ne, zato docela hodne 1″=~5e-6 rad.
Frederick Bonsetti
Celý tenhle článek je ubohý nenávistný slint dokazující jediné: autor o školství, počínaje tím základním, od doby, kdy ho absolvoval, netuší zhola nic. Mohl bych polemizovat s každou větou, ale nemám čas, někdo tu káru kapitalismu totiž posouvat musí.
ModrýKlokan
Jen buduj buduj, a moc se neflákej, bez tvého horlivého snažení tu vyspělou progresivní společnost nevybudujem. Prej seš na Pávkově seznamu kandidátů medajle Hrdina kapitalistické práce. Tak gratuluju.
Co se týká stávky učitelů, tak ta vůbec nebyla za zvýšení platů učitelů, jak lživě tvrdí vláda. V rámci inkluze nacpali do škol dementy a k těm nabrali asistenty. Teď berou školám peníze na asistenty, ale dementi jim ve škole zůstanou. Krátí se rozpočet na pomocný personál, přitom kuchařka dělá za cca 16t Kč čistého, za to by většina místních čtenářů ani nevstala z postele. Sehnat uklizečku je za tabulkový prachy pro školu problém, teď to mohli zalepit Ukrajinkama. Každý ministr školství chce změnit koncepci a každá změna je jen k horšímu.
Z pajdáků už lezou jen samí aktivisti. Kdejakej praktik se střední průmkou naučí matiku žáky ZŠ líp, než někdo s didaktikou, andragogikou, odbornou komunikací, fonetikou, úvodem do psychologie, inkluzivní speciální pedagogikou a kdečím dalším.
Mimochodem já mám VŠ práva a na ZŠ (ač účastník mat. olympiády) učit matiku nemůžu, ale VŠ sochař/malíř ano. Pošukov!
Panek:
„… mám VŠ práva a na ZŠ (ač účastník mat. olympiády) učit matiku nemůžu, ale VŠ sochař/malíř ano…“
– – –
A čím je to rozlišeno, resp. co opravňuje dle těch „jejich“ regulí VŠ sochaře matiku vyučovat…?
.
Tenkrát 2019 jsem to řešil. Měli na to něco na ministerstvu.
Mozna, ze bys udelal nebezpecny precedens. Kdezto vykon sochare bude plus minus srovnatelny s prumernym matikarem.
@ Panek
VŠ právníci patrně nemají potřebné intelektuální kompetence, aby mohli učit tak složité věci jako malou násobilku, Archimédův zákon a trojčlenku.
Měl jsem už jistý čas takové nejasné neblahé tušení, ale vy jste mi poskytnul jistotu. Tento stát je psychiatrická léčebna se zostřeným režimem, a obyvatelé naprostí magoři. Pomoc, slyší mě někdo?
ty seš samozřejmě letadlo, to je jasný…
@ Behemot
Tak na naší rodné planetě Osho, jsme již vyvinuli technologie, které mi umožňují transponovat své vědomí i do letadla, vybaveného patřičným vyspělým HW. Ale nedělám to rád, po návratu z toho mívám kocovinu. A dej si na mě bacha, jestli mě zase naštveš, vybombarduju ti zahradu.
pyčo tak ně vytransportuj cibulku ze záhona sem to nák nestihl vyndat a teď už leda zbíječkó
řidiš?
@ Behe
řidim, proč?
na cibulku se vyprdni, na jaře budeš mít novou.
Pan domácí asi nezvádl v přívalu mainstream informací, jsa lehce přednasrán na kantorstvo, vyhmátnout podstatné – školy nestávkujou za platy učitelů, ale jde tady o neučitelské profese, které berou suchý z nosu a podle tabulek nemaj ani minimální mzdu, kterou jim školy musí dorovnávat z platu těch přeplacených ostatních.
To zjevně není pravda, protože stávkovaly „odbory“, tedy kde kdo (včetně studentů, což je na jednu stranu poněkud úsměvné, na druhou stranu celkem pochopitelné- to, že je školství tak trochu na sračku, odnesou primárně oni). Že v tom figuroval i sem tam nějakej ten kotelník je prakticky jisté, už jen proto, že je to prostě day off, ale ze samotných školníků a kuchařek ve školních jídelnách by milion lidí dokupy nedali, takže nějací učitelé v tom jistě byli, a nebylo jich málo. Navíc mi není úplně jasné, jak je možné brát podle tabulek méně, než minimální mzdu, když to (teoreticky) nejde ani v soukromém sektoru. Taková tabulka by byla minimálně protizákonná, jestli ne rovnou protiústavní, čili by bylo by efektivnější napadnout ji soudně, než kvůli ní stávkovat.
Tady musím dát za pravdu mavagnerovi – učitelé mají dostat přidáno, ale školy na to nedostanou dostatek peněz, takže pokud to mají splnit, musí šetřit na neučitelských profesích (ti mají víc než minimální mzdu, ale ne o moc). A učitelé za ně stávkují ze solidarity.
Typický příklad je stará kuchařka, která to dělá už 30 let, dostává 19-20 hrubého. Teď všem přidají a ona zůstane přinejlepším na svém. Nikdo nový to za ty prachy dělat nebude a až ji to nasere, nebo odejde do důchodu, obědy už nebudou.
Takže celé je to o pocitu „slíbili jste nám pomoc a přitom jste s námi (jako s celkem) docela vymrdali“.
Že by učitelé, kteří něco o malých platech řvali už za Husáka, stávkovali ze solidarity vůči neučitelskému personálu (který má dost podstatná část učitelů s pro ně typickou povýšeností tendenci považovat za něco jako výrobní zařízení typu robotického vysavače), o tom si troufnu dost vážně pochybovat. Že se jim ta kuchařka hodila do krámu zdaleka neznamená, že je pro ně relevantní i jinak, než jako živý štít.
„slíbili jste nám pomoc a přitom jste s námi (jako s celkem) docela vymrdali“.
To o Fialově vládě může říct každý jeden příslušník tohoto národa, takže pro mě za mě ať si udělají školní výlet do Strakovy akademie a názorně žactvu předvedou, co že je to ta defenestrace. Absolutně nemám problém s tím, že to budou například učitelé, protože ti na to mají stejné právo jako lékaři, mašinfírové nebo prodavači ve stáncích s párkama. Jediná výjimka jsou policajti, Rakušan, agenti BIS a Babiš, pro ty Fiala udělal naopak až moc.
Ano, čistá solidarita to nebude. Slyšel jsem ten názor od více různých učitelů a často tam zaznělo „A kdo to pak bude dělat?“. Ale úplné kašlání na pracovní kolektiv jsem tam necítil. Dělali s těmi lidmi dlouho, vyvinuly se dobré vztahy, často to byly menší kolektivy, takže v mojí bublině bych dal solidaritě přes 50%.
A jo, lekce z historie by se hodila ;)
učitelský chodijou na ty vobědy samozřejmě taky, a buď si jistej, že ze svýho na ně neplatí ani halíř
ale dyž si kucharka dá talír polívky co zbyla, tak krade, prostě, chápeš?
@Behemot: Je to tak, skolni kucharky vzdycky drely jako kone. Nepouzivaly nikdy zadny polotovary nebo nedej boze jidla z prasku a jejich kucharsky umeni je rovno minimalne Polrajchovi. Jo, a nikdy jsem neslysel, ze by sidily na porcich a brali si to v napechovanejch igelitkach domu.. PYČO BLBE!
..a obedy si uvitele vetsinou dotuji z fondu FKSP, do kteryho je mesicne reditel zkrouhne o 2 % z hrubyho.
jak si to zřizovatel udělá, tak to má, ve většině případů se skutečně pokouší tam vařit, což se rovná pletení biče s průjmu a provádění akrobatickýho vystoupení s tímto, anžto jak už kdysi v jednom dílu právě Zdenda hodnotil, mají uvařit aspoň +- rozumný jídlo podle výživovejch tabulek s rozpočtem zhruba 20 vočí na jídlo (dneska to možná bude po hytlerinflaci zvedlý už na 25, přectav si!)
na gymplu se na vaření vysrali už dávno než sem nastoupil a vozilo se to ze Soukromé Firmy (TM), i tak v kuchyni byly 3-4 členky personálu (vč. paňvedoucí) minimálně na half, ne-li fulltime a jedlo stávalo už čoveče ani nevim, už tehdá tak pade-šede
Behemot: V okolí mám známé zaměstnané na 3 školách. Všichni platí obědy. Na druhou stranu osobní zkušenost je, že když jsem chtěl přidat, tak nebyl problém (pokud ovšem nebylo něco na kusy, obvykle maso). Nakonec jsem tam přestal chodit, srala mě nutnost platit konkrétní dny na měsíc dopředu a řešit odhlášení oběda min. 24h dopředu.
To D-fens; jen dotaz:
Měl jsem za to, že jsme chodili do stejné školy – byť já o deset let dříve. Nevím už, jak jsem na to přišel, ale myslím, že jste někde zmiňoval jméno nějakého učitele, jehož jsem zažil i já (možná Saláka?)…
Ovšem já chodil do Gottwaldovky, a to v roce 1978-9, kdy jsem ji opouštěl, určitě nebyla malá škola se čtyřmi třídami. Kde je chyba?
Vřele doporučuji stát se předsedou školské rady, jak se to shodou okolností přihodilo mě – člověku to dosti rozšíří perspektivu.
Dále vřele doporučuji mít bratra, který vyučuje na pedagogické fakultě, což se mi přihodilo taky.
České školství je v mimořádném úpadku, je to mix nových a moderních trendů, nezvládnutého managementu, střet naprosto rozdílných stylů výuky, často v rámci jedné školy a plýtvání prostředky jak na straně státu, tak na straně zřizovatele.
Když poslouchám z první ruky zkazky o kvalitě budoucích pedagogických pracovníků (chtěl jsem v covidové době výpomoc do školy od studentů posledního ročníku), jen nevěřícně kroutím hlavou – ověřil jsem si, že to fakt nejsou lidé, kterým bych chtěl svěřit svoje dítě.
Musel jsem zacelit mezeru ve vzdělání potomků nákupem soukromých učitelů (matematika a angličtina) a stejně mám podivný pocit, že to ještě nestačí.
Mmch, vřele doporučuji pravidelně ověřovat úroveň vzdělanosti Vašich potomků a rozhodně se nenechte ukolébat tím, že od té hodné paní učitelky z té krásné školy nosí samý jedničky.
Spousta ředitelů rezignovala na mlýnici a potichu najela na systém „vodříkat a vodjeničkovat“. V osmé a deváté třídě je už pozdě.
Marian Kechlibar: inkluze s asistenty, volně přecházející do inkluzi bez asistentů opravdu nenahrává tomu, že by s tím někdo chtěl něco dělat, naopak to začíná vypadat jako plán, tedy destrukce státního školství. Předpokládám, že PORG (nově v Brně) si mne ruce a další budou následovat (školství je business na dlouhou dobu, takže potřebujete mít perspektivu na desítky let dopředu a ty teď byly připraveny).
Vsadil bych se, že ti „všichni“, co na inkluzi nadávají, nejsou ani v jednom případě ti, kteří o ní rozhodují nebo z ní profitují. Tedy jsou to ti, kteří na to nemají žádný vliv a jejich názor je tedy věrchušce zcela u zadele a je tedy iluzorní říkat „nikdo s tím nic neudělal a přitom všichni nadávají“. „Nikdo“ a „všichni“ jsou dvě různé skupiny lidí.
Nepodezřívám Porg nebo tu Urzovu školu z toho, že lobují za to, aby se zkurvilo školství a oni měli byznys. Na to jsou to malí páni, kteří spíše tržně reagují na to, že se něco sere.
Největší vliv na školy mají podle mě různí političtí aktivisté ať už ze strany nebo zvenku z nějaké (ne)ziskovky a k tomu učitelské odbory a podobné organizace. Rodiče i žáci mají vliv nula.
Nevím komu přesně inkluze dává vydělat, ale u zavedení spíše stál nějaký fanatik, co to tak prostě chtěl, aby byla rovnost nebo někdo v žoldu nějakého globalisty, který to tu chce rozesrat od základu.
Ada: nedávno tu byla diskuse, kde se řešila fyzika a absence Ohmova zákona – a někdo tu psal, že právě týpek z PORGu byl jedním z těch, co byli za tím. Pokud to tak je (neověřoval jsem to), tak tohle je přesně ta věc, kterou mohou soukromé školy ovlivňovat a mají v tom zájem, čas a možnosti. Takže by mě nepřekvapovalo, kdyby platili nějaké aktivisty nebo jim pomáhali a směřovali je. Ač je Sereš vděčným tématem, skuteční viníci bývaji často mnohem blíž, protože mají hmatatelné zájmy v dané věci teď a tady a nečekají, až jejich věci pomůže agenda nějakého pošahaného globalisty. Ta by v některých věcech mohla jít i proti jejich zájmům, proto jsem spíš nakloněn tomu, že je to mnohem víc věc lokálních vlivů.
Současně je tam ale určitě synergie, tj. některé věci by bez těch globálních nebylo možné vůbec řešit. Tady jen využijí již vytvořeného narativu o chudáčcích, co nemají ve blbšulce šanci a je potřeba je integrovat. Tohle je určitě věc širší, protože je to všude, to zas jo. Majitel PORGu nemá šanci prosadit inkluzi jen tak. Ale může jí pomoci dobrým slovem a pak z ní vytěžit další výhody pro svůj business.
Fanatik musí být vždy někým placen, protože i zrůdy jako Kartous chodí oblečené a zjevně nehladoví.
Školy jako porg nebo Scio nepotřebuji nahánět zájemce tímhle způsobem. Uchazečů mají víc než volných míst.
Za těmihle změnami stojí starý dobrý mesiášský komplex. „Doteď se to dělalo blbě, ale já vím, jak to dělat dobře“.
shane: každý potřebuje „nahánět zájemce“. Populace chudne, to není pro soukromé školy dobrý výhled, není-li zjevné, že to jejich je významně lepší.
Jak si jinak vysvětluješ třeba ten Ohmův zákon? Jaký je zájem na degradaci výuky na ZŠ? Reálně se dnes děti naučí méně za 9 let než dřív za 8. To přece není zrovna dobrý trend. Přitom ale přijímačky na střední jsou poměrně náročné, není to žádná dávačka. Postupně se zvětšuje „gap“ mezi požadavky na vstup na střední a úrovní výuky na ZŠ, prakticky plně dané tím druhým. Přijímačky nejsou těžší, ale ZŠ naučí méně. S inkluzí bez asistentů to nabere slušný fofr. Pro soukromé školy super zpráva.
Možná jen čekají s rukama v klíně, co jim z MŠMT spadne, ale to odporuje logice. Majitelé těch škol nejsou žádní blbci, co jen čekají, jak věci dopadnou. Je to jejich business a tak se starají. Neříkám, že jsou strůjci všeho, to ani není možné. Ale nepřevapilo by mě, kdyby těch aktivit bylo víc, které nejsou vidět. A že toho u nás není díky neziskovkám vidět fakt hodně (obecně, nejen ve školství), o tom ani nemluvím (heslo „neziskovka není ztrátovka“ jsem tu už párkrát použil).
Chudne část populace. Rozhodně ne ti, co posílají děcka do PORGu. (Krom těch na stipendiích). PORG bude mít zájemců vždycky dost, je to pár desítek žáků. 5 tříd základky, 8 gymplu. To je kolik? 300 žáků? Ze dvou milionů dětí v ČR? To seženou vždycky.
Je zajímavé, jak ty sociální nůžky občas lidi opomíjejí. Reálně 1/3 populace stále bohatne, 1/3 populace je na tom tak nějak stejně a je 1/3 chudne.
Jako kdyby to někdy bylo jinak.
Btw, školný v PORGu je tuším 150k ročně. To není málo, ale v ČR je dost lidí, pro který je tohle měsíční plat. A rozhodně nepatří mezi českou příjmovou elitu.
A dát ročně měsíční plat za školu není zas tak moc. Zvlášť za školu, kde se potomek stane součástí takový absolventský sítě jakov PORGu.
(Old boys network se tomu říká. Hlavní přínos těhle elitních škol)
shane: v roce 2021 byl Q90 66k. Takže 150k bude odhadem tak Q98, takových prostě „dost“ není (na naplnění PORGU asi ano, ale obecně pod pojmem „dost“ si nepředstavím 1-2%). Ne každý, kdo má dost peněz má PORG poblíž a i ten PORG chce růst a roste, nakonec proto i Ova a teď Brno. Aby to mělo smysl, musí být poptávka. Ani ten pracháč nevyhazuje peníze za blbosti, hlavně v minulosti bylo dost takových, kteří peníze měli, ale neměli důvod něco takového řešit. Úroveň běžné ZŠ byla prostě dobrá (měl jsem několik takových kolem sebe, neviděli v soukromé ZŠ smysl, nebyla to otázka peněz).
Teď po covidu se to dost změnilo. Zaprvé, samotný covid byl masakr z pohledu obrovského rozptylu funkčnosti ZŠ. Byly takové, kde se docela makalo a byly takové, kde se nemakalo takřka vůbec (1-2 hoďky online denně). To mnoha rodičům otevřelo oči, protože někteří rovnou zjistili, že mají děti mega problém (protože jsou před přijímačkami a najednou za poslední dva roky umí hovno) nebo ho mít brzo budou (protože se do toho věku teprve blíží). A tak začala sháňka po „lepším“.
Vy píšete, jako kdyby byl rok 2015, možná ještě 2018. Od té doby se toho dost změnilo a předpokládám, že s ohledem na věk Vašich dětí jste si toho musel všimnout a víte, jak Vaše škola dopadla za covidu a jestli budou mít děti jednou rozumnou šanci jít dál. Nebo jestli máte smůlu na flákače, co dělali naprosté minimum a dnes se jim do úrovně z před 5 let nechce.
Buď v klidu, je jich furt dost. Kdyby ne, tak by PORG zlevnil. Oni nepotřebujou deset procent populace. Jim stačí pár set lidí.
By si se divil, kolik je mezi lidma v Praze a okolí peněz.
Je tu třeba spousta soukromejch školek, kde se běžně platí 5-10k měsíčně, i víc, a rozhodně nezejí prázdnotou.
shane: souhlas s tím, že vč. podnikatelů bude to číslo vyšší. Nepíšu, že PORG má problém plnit kapacity kvůli penězům, ale že potřebuje, aby o ty kapacity byl zájem. Upadající úroveň státního školství je pro něj velká výhoda.
Soukromé školky jsou často spíš nouze, daná skvělým státním plánováním, které je díky sčítání perfektní a tyhle věci přece skvěle řeší, akorát teda v některých oblastech není šance dítě upíchnout do státní školky (s výjimkou předškoláků).
Asi jako rolex potřebuje, aby se zhoršovala kvalita levných hodinek.
Profláklým elitním školám jako PORG je úroveň kvality výuky na státních školách ukradená. Jejich hlavní přínos je old boys network a že jejich děti nebude šikanovat nějaká zapšklá úča kterou sere, že jejich fotr má prachy a že nebudou chodit do třídy s tupanama, který nezajímá lautr nic, akorát jak v partě někoho šikanovat, ani s inkludovanejmq trotlama.
Ostatně, rozdělování podle sociálních vrstev je celkem viditelný trend a nabírá na síle. Zvlášť ve velkých městech. Už teď se celkem řeší, kam dát děti a zdaleka nejde jen o vyšší a vyšší střední třídu.
Jelikož mi šla holka do školy, tak jsem se o tohle celkem zajímal, jak to dnes chodí.
shane: to není vhodná analogie, protože hodinářský průmysl vypadá úplně jinak než školství v ČR. To by musel být Rolex na peníze a každý by měl přístup k de facto stejně kvalitním hodinkám, které stejně vypadají, zadarmo. Pak by pochopitelně bylo ve velkém zájmu Rolexu zajistit, aby to, co je zadarmo, bylo znatelně horší, aby byla motivace jejich produkt kupovat.
Na zbytku se shodneme, nakonec o tom jsem také psal. Celý ten trend akceleroval covid, při kterém mnoha školám nedocvaklo, že se jejich neschopnost učit a šlendrián přenese do obýváků žáků a doslova před oči rodičů. Plus se velmi rychle rozšířilo, kdo měl kvůli tomu problém na přijímačkách. Rodiče mnoha dětí do té doby vůbec nezajímalo, co se ve škole děje nebo na které škole děti jsou, protože „je to přece základka, všichni dělají to stejný“.
Levný hodinky v Lidlu stojej asi kilo pade. Myslím, že se to termínu zadarmo celkem blíží.
Ale jo, nebyla to úplně analogie prdel na hrnec, uznávám. Jsem dnes trochu línej.
shane: jenže ty hodinky za kilo pade si k Rolexu ani nečuchnou a business Rolexu není jen „hodinky, co ukazují čas“.
No však. Ani ty veřejnoprávní školy nejsou konkurence PORGu. Jsou pro úplně jinou cílovou skupinu.
Jinak teda ty hodinky za kilo pade jsou coby měřič času s těma roládama vcelku srovnatelný, přesnost se moc neliší. Kvalitní quartzky bejvaj i přesnější, zvlášť ty řízený rádiem.
shane: nedávno to kromě „old boys club“ nic víc nepřinášelo. Nevím, co máte kolem sebe za lidi, ale já právě dost takových, kteří na PORG mají, ale hodnotu v tom neviděli. Dnes ji v tom vidí.
Však právě, „měří čas“ není to, co si kupujete s Rolexem.
No jasně. A v PORGu si pro změnu nekupuješ to, źe potomka naučí trivium, co napsal Karel Čapek, kde pramení Urubamba a co dělá lenochod, když hoří deštný prales.
shane – obyčejný qwartz bejvaj v podstatě vždycky přesnější, než mechaniky, už jenom z principu. Já sem si teď pro radost koupil pěkný potápky Seika (pětky pepsi) a ty jsou schopný dát 10 sekund za den a je to normální. Jsou po servisu. Vydržej asi 40 hodin bez nátahu. A opravdu kvalitní stotisícový hodinky vydržej tejden na nátah a pár sekund za tejden taky dávaj. Ono je to jedno, když je denně nenosíš, tak je stejně musíš přeřizovat, minimálně jednou za 2 měsíce na datumu.
:o)))) Vidím, že další věc, které rozumíš jak koza náklaďáku, jsou hodinky :) Mimochodem, jsi v nečem opravdu dobrý, na něco odborník nebo něčemu rozumíš? Čemukoli.
shifty:
Z principu: Když si namaluješ tužkou na předloktí ciferník a ručičky, tak máš dvakrát denně zaručeně přesný čas.Podobně, ale obráceně to funguje, pokud máš třeba hodinky, kukačky, mobil a k tomu hodiny na věži.Nikdy nevíš, kolik je.
Jinak, co se týče mechaniky strojků, tak i u těch za mega nelze očekávat přesnost dobře zvoleného krystalu.A naopak.
Jo a pamatuju si dobový vtip: Nejlepší hodinky se vyrábějí v Sovětském svazu.Jsou nejrychlejší na světě!
jak jako navopak, krystal za mega nedosáhne přesnosti dobře zvolenejch mechanik? wut?
Mam ten dojem, ze u chroustalu je problem tepelna stabilita a blbe se kompenzuje. I ty nejlepsi do 5 ppm ti proste za mesic v hodinkach ulitnou o nekolik sekund. Na druhou stranu o mechanice hodinek vim hovno, jestli lze ten nepokoj nejak vyladit na supa dupa presnost.
Sysop
2.12.2023 v 21:50
spíš za štvrtletí
Behe:
Jsi bdělý soudruh!
Byly na mysli kombinace.
Hlavně u špičkových mechanik s komplikacemi se na nějakou vteřinu měsíčně nehledí.
Forge
2.12.2023 v 21:55
kombinace, jako že digitály s motorovým pohodem ruk, jak třeba Ediffice? ty sou celkem kůl
Forge – https://dfens-cz.com/hodinky-bez-zmrdiho-sadla/
doporučuju, hlavně teda pak přesedlat na chronomag forum. Ostatně já jinde hodinky neobchoduji.
Pro debily – polibte mi prdel :-)
@ Šittynka, moje láska
A máš ji vykoupanou a navoněnou?
Forge :-D)))) kuku
Btw, tyhle tabulky průměrných platů maj ten chyták, že tam nejsou podnikatelé a OSVČ, což ty průměry dost táhne dolů.
Zase na druhej strane je problém, že na priemer nedosiahne výrazná väčšina. Keď je priemer 40k, tak na jedného riaditeľa s platom 150k potrebuješ desať chudákov, čo sú hlboko podpriemer okolo 30k. To máš v mojom príklade 90% populácie podpriemernej. V realite je to pokiaľ viem niekde okolo 70%, čo nedosiahnu na priemer. Takže aj keď budú učitelia mať v priemere 130%, ešte stále to v realite bude tak, že drvivá väčšina bude mať menej než tých 130% a možno väčšina bude mať menej ako 100%.
nůžky se vodvírají stále víc, vrstva hlavně stádních parazitů a těch vokolo nich se stává ultrabohatejma, a na druhé straně spousta lidí tře bídu s nouzí
průměr vypadá hezky, ale je to fakt zrádný číslo
@ Pathy, Behemot
Při debatách na téma „výše mzdy/platu“, mě vždycky fascinuje ta umanutost termitem „průměr“.
Nesmyslnost výsledných úvah přiblížím jednoduchým příkladem:
Dvacet lidí měsíc něco dělá. 18 lidí dostane odměnu 10.000. Dva šéfové dostanou odměnu 100.000. Jejich průměrná odměna je tedy 19.000. Z naší/vaší televize se tedy těch 18 lidí dozví, že se mají výtečně, protože berou průměrně 19.000. Tedy ve skutečnosti skoro 2 krát tolik, co ve skutečnosti.
To samé kuře z KFC. Jeden sní celé kuře. Druhý polyká sliny. Průměrně jsou oba přežraní, neboť pro vládního ekonoma Kovandu oba průměrně sežrali půl kuřete.
Takže kontrolní otázka: Slyšel někdy někdo o termitu „medián“? Pokud ne a předstírá, že pojem medián neexistuje, neměl by používat slovo průměr.
ModrýKlokan
2.12.2023 v 14:02
proto taky mimo sráčů lezoucích režimu do prdele většina dodává, že fakt hodně lidí na ten průměr nedošáhne, čím víc, tím hůř sou vodevřený příjmový nůžky
medián je samozřejmě další důležitej ukazatel, ale ani sám o sobě neřiká všecko
@ Behemot
Ok. Když použiju medián z mýho příkladu viz výše, tak medián odměny té skupiny lidí je, pokud se nepletu, 10.000. To už má „řádově“ úplně jinou vypovídací schopnost, pro posouzení jak ekonomicky silnou odměnu ti lidi mají a s čím je potřeba počítat. A myslím, že by mělo být samozřejmé, že těm dvěma šéfíkům se 100.000 odměnou, je úplný kulový do následných úvah a posouzení, jaký má výše mediánu dopady. Tak to ovšem není a problém nejsou chudí, ale zazobaní zmrdi.
Je ovšem pravda, že zhoršující se stav na veřejnoprávních školách povede ke zvýšení zájmu o soukromé nebo církevní školy. (Dtto školky) Ale z toho ty současné těžit nebudou, spíš jim to přinese konkurenci. Alespoň ve velkých městech.
Btw, nebylo to Scio? Jejich majitel se ve školství celkem dost angažuje, viz testy Scio. PORG mi přijde dost zahleděnej do sebe.
shane: to je klidně možné, bohužel detaily diskuse a tedy jména aktérů si nepamatuju.
Jo, Šteffl, podnikatel v oblasti vzdělávání. PORG sice zakládal, ale pokud se nepletu, tak už v něm dávno nefiguruje. Od roku 1995 má Scio a Scioškoly. Výuka je tam prý kvalitní, ale asi až moc velký důraz na soutěživost.
shane: „až moc velký důraz na soutěživost“ může v dnešní době také znamenat „oni tam řeší, kdo něco umí líp než jinej“ nebo „fotbal se hraje na góly“. Záleží, od koho ty informace máte a v jakém kontextu. Znám nemálo lidí, kteří považují například známkování za fuj fuj.
To je taky pravda.
Nicméně řešit to, že někdo umí víc než jinej je problematický. Každýmu jde něco jinýho a má vlohy k něčemu jinýmu. I v tom sportu. Někdo má vlohy k běhu, někdo k vrhu koulí, někdo dělá vopičárny na hrazdě. Já byl dobrej v matice, výbornej ve slohu a dějáku a mizernej v chemii a zemáku. K čemu je dobrý porovnávat, jestli jsem lepší než Ferda, kterej byl vybornej v chemii a fyzice, ale zase byl schopen napsat, že se ráno umil mídlem a plet si Žižku s Valdštejnem?
A k té soutěživosti – funguje, pokud máš šanci vyhrát. Pokud ne, velmi rychle ztratíš zájem. Což bylo vidět třeba u běhu. 5 sportmanů se předhánělo a zbytek třídy se táhnul jak pochod smrti z Buchenwaldu.
shane: smysl to má v tom, že víte, v čem jste dobrej a v čem ne a jak moc relativně vůči ostatním. To je podle mě velmi důležitá informace pro zaměření své pozornosti a snahy smysluplným směrem. Proč se asi na výtvarku nebo JAMU dělají talentovky? Neměli by být, všichni jsme si rovni a aspoň tupan bez hudebního sluchu nebude ve třídě ztrácet elán?
Kdyby nebyly známky, nikdy byste nemohl napsat, že jste byl v něčem dobrej, v něčem výbornej a v něčem mizernej. Jasně, nějaký vnitřní kompas byste měl, nepotřebuju srovnání s ostatními proto, aby věděl, že něco absolutně neumím. Ale třeba účast na matematické olympiádě nebo na jakýchsi sportovních hrách, kde jsem byl jako velkej frajer v běhu (a skončil někde v půlce pole), to bylo velmi přínosné. To už bez toho srovnání nezjistíte, budete jen na úrovni binárního „to je dobrý, tohle není dobrý“. Takhle dokážete říct, že jste lepší než většina nebo i nejlepší, v tom druhém jste mezi nejlepšími ale ne nejlepší, jinde nejste moc dobrej, ale pořád daleko k nejhoršímu atd.
A současně další důležitá věc – ani to, co Vám nejde, nemusí být něco, co nebudete dělat. Já třeba nejsem žádnej Šumachr, ale závody jezdím, protože mě to baví. Kdybych to měl brát podle výsledků, měl jsem toho dávno nechat.
A úplně na závěr – v životě, ať chcete nebo ne, to soutěž je. Můžete si najít práci, kterou budete bez ambicí dělat celý život, taky takové znám (co dělají to stejné, kde jsem je před 20 lety poznal). Ale většina lidí chce víc, je to lidem přirozené. Umět si přiznat, že někde nemá smysl se snažit je rozhodně lepší než frustrace nebo naopak agrese. Nebo taky jen úplně obyčejné tupanství, i takové jsem poznal, že svou práci dělali naprosto mizerně s pocitem, že jsou nejlepší na světě a vyhazov brali jako smrtelnou urážku svých nadlidských schopností a prorokovali firmě brzký krach. Simulovat v dětství „čelyndže“ dospělého života prostě vnímám lépe než (dnes tolik oblíbenou) ochranu před realitou. Tím neříkám, že nejsou takoví, kteří to se soutěživostí přehánějí (dobrej příklad Agassi nebo Schwarzenegger, jejich fotry jim fakt nezávidím a spousty jiných to nedali a mají zase jiné psychické problémy).
Ono má někdy smysl srovnávat, ale jenom stejný věci. Sice úplně nechápu, jakej má smysl vědomí, že v matice jsem u nás ve třídě šestej, zatímco v zemáku osmnáctej, navíc když v matematický třídě bych byl nejspíš tak dvacátej (jednooký mezi slepejma). Smysl má vědomí, že z dvaceti příkladů jsem jich správně spočítal šestnáct. To je informace, která mi něco dá, která objektivně mapuje moje schopnosti. Pořadí ve třídě? V Jedličkárně bych byl hvězda se dvěma, na matfyzu lúzr s devatenácti.
Porovnání různých skupin je vůbec nesmysl. Kdo je lepší žák? Já s jedničkou z normální třídy, nebo bratranec se dvojkou z matiky z výběrové matematické třídy? Podle známky já, v reálu bráchanec, protože má mnohem vyšší obtížnost. Červený diplom z UJAKu nebo obyč diplom z matfyzu? Je lepší jednička z kreslení nebo ze zpěvu?
A je lepší inteligentní žák, co to má na salámu a vystačí si s dvojkama a nebo ne tolik inteligentní dříč s dvojkama? Ten dříč to nejspíš v životě dotáhne dál než ten línej lempl, i když ty dvojky jsou nejspíš vrchol jeho možností.
Ono vůbec je dvojí způsob hodnocení…
Absolutní, kde jsou úspěšní všichni co splní limit…
Relativní, kde jsou úspěšní ti, co se umístí mezi x % nejlepších…
fatdwi
Ondřej Šteffl a Ohmův zákon např. zde:
https://denikn.cz/79824/ohmuv-zakon-a-plze-nemusi-znat-kazdy-dnes-se-rozhoduje-jak-se-bude-zit-v-roce-2070/
Partneři EDUin – Scio tam je, je tam i ten Söros skrze OSF
https://www.eduin.cz/o-nas/partneri-a-darci/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Open_Society_Foundations
Díky za odkazy a doplnění.
Klára Šimáčková-Laurenčíková, což je osoba, která jako náměstkyně ministra školství Lišky za stranu Zelených inkluzi prosadila do praxe, je spolu se svým exmanželem Martinem Šimáčkem (Zelení, Piráti, Agentura pro sociální začleňování) zakladatelkou a v současné době členkou správní rady Základní školy Spolu růst, z.ú., dříve působila jako zakladatelka a spolumajitelka ve školách: Nová škola, o.p.s., Základní škola „Poznávání“ s.r.o. Zcela nepřekvapivě jde o školy, které fungují na komerční bázi a samy inkluzi neprovozují.
Školství kontinuálně kurvili socani a Zelení.
Mnohem zajímavější je, kdo tu stávku svolal. Nikoliv regulérní učitelské odbory.
https://aeronet.news/uz-vime-proc-sefce-ucitelske-platformy-vadil-aktivista-vidlak-jako-recnik-na-odborarske-demonstraci-v-praze-behem-celostatni-stavky-proti-fialove-vlade-petra-mazancova-je-totiz-clenkou-top-09/
Když vezmeme v úvahu že TOP09 je pouze uměle stvořená politická frakce pražské rezidentury CIA a kope ve 100% zájmu establishmentu USA, tak to najednou začne dávat smysl. Proč „stávku“ zorganizoval profesionální vládní stávkokaz z TOP09.
Aby se to náhodou nevymklo kontrole.
Vlastně mi to vzdáleně připomíná jistou scénku ze švejka:
https://www.youtube.com/watch?v=yI6gWlVNQQY#t=1m4s
Když se člověk podívá na webové stránky Učitelské platformy, jako by se díval na webové stránky klasické Sorošovské (ne)ziskové chobotnice. Mají navlas stejné uspořádání, opakují se tam podobné, ne-li stejné vznešené fráze, vydávává výroční zprávy, chlubí se donátory, kterými jsou Člověk v tísni, Česká spořitelna a ještě nějaká finanční skupina RSJ a.s.. Spolupracuje s iniciativou Šatník, kterou založila nechvalně známá redaktorka ČT Nora Fridrichová.
Nechvalně známá redaktorka nechvalně známé veřejnonápravné vlivové agentury ČT
Vyjadrim se k te male casti, ktere rozumim.
Zlomky jsou fajn. Pouzivam v podstate denne, naprostou vetsinu casu na papire. Mozna je to v automobilnim prumyslu jine, nez ve vesmirnem, to neposoudim.
Naproti tomu deleni dlouhych desitkovych cisel na papire je nejaka uchylka. Vzdy jsem to nesnasel. Trapi to CPU stejne tak i mozek. Je urcite dobre znat ten algoritmus, ale dlouhe rady prikladu, stupidnich, a:b, pro a a b o mnoho cifrach, tvorily jednu z nejhorsich veci v 5. tride. Pamatuju, jak jsem kdysi sel v noci z vecirku s ucitelkou 5. tridy a ja ji rikam: hele, taky po nich chces donekonecna deleni 11mistnyho cisla 7mistnym? Pritakala. Tak ji rikam: povim Ti tajemstvi, to v zivote nikdy neni potreba. Ani pri stavbe vesmirnych lodi nebo jadernych reaktoru. Pouze v uzkem okruhu metrologie velicin pribuznych casu se vyskytuji cisla o ~15 platnych cislicich. A i tam je clovek jen velmi zridka deli.
Nepracuju v NASA a ani to nemám v plánu. Navíc matematiku nenávidím (zvláštní je, že jiné přírodní vědy mám v oblibě), takže skutečně nejsem člověk, co by se učil dělit zlomkem zpaměti tak nějak „for fun“, protože můžu. Nicméně zjevně mi z toho vychází, že existuje praxe, a pak taky existuje praxe. Mějme na paměti, že je to ZÁKLADNÍ škola, to slovo základní tam má význam. Kdo maká na projektu Mars Roveru, ten asi využije matematiku, o které ani nevím, že existuje, ale takový člověk asi nepřišel direkt ze ZŠ, že. Naproti tomu, ve skutečně běžném životě člověk pracuje s tím, že:
a) Má kalkulačku (fakt si nepamatuju, že by se mi za 20 let stalo, že bych ji neměl; minimálně od té doby, co mám mobil, je to prostě nepravděpodobné, už ta blbá Nokia 3310 ji měla). Nejsme v roce 1978, kdy tátova z NDR propašovaná kalkulačka Texas Instruments Ti-59 měla větší cenu, než náš byt, a proto ji nosil ven jen v nejnutnějších případech.
b) Fakt není běžné, abych potřeboval vydělit sedmnáct dvaadvacetin patnácti čtyřicetinami s přesností na 5 desetinných míst. Pakliže k tomu jednou za dekádu dojde, kalkulajda je jasná volba a rozhodně to není něco, kvůli čemu by stálo za to nosit v hlavě vzorce pro dělení zlomku zlomkem (jakkoliv to jsou pořád vyloženě praktické vzorce oproti kvadratickým rovnicím a podobným hnojům, které nám cpali do hlavy velmi usilovně, přičemž sami nevěděli proč, což se potvrdilo, když jsem před 20 lety udělal maturitu a od té doby jsem o kvadratické rovnici neslyšel). Totéž se týká i matematických operací s čísly o délce 5+ pozic, ať za, nebo před desetinnou čárkou. V běžném životě je člověk za von Neumanna už jen tím, že zná pí na 5 desetinných míst (a přibývá sociálních bublin, v nichž je člověk za von Neumanna díky tomu, že ví, co to je pí).
Stává se nicméně, že potřebuju zhruba odhadnout, kolik je jedna třetina ze dvou set, taková „rychlá matika“ samozřejmě má svoji cenu. Ale ta se zase dá v podstatě naučit nazpaměť.
*ta kalkulačka byla samozřejmě pašovaná z SRN. I když velmi pravděpodobně přes NDR, takže to mám špatně jen částečně.
V bežnom živote človek potrebuje vedieť trojčlenku a percentá. Akúkoľvek vyššiu matematiku potrebujú iba špecialisti a tí na to používajú špecializované nástroje, ktoré to robia za nich.
Trojclenku, neboli a/b=c/d. Ano.
Ani ja prilis casto nemedituji nad zlomky, ktere se ani nedaji vykratit, nicmene v takove (vzacnejsi) chvili jsem aspon rad, ze takovou skutecnost zavcasu odhalim. Naproti tomu pomerne caste jsou situace typu 200/1e6, takove prinasi zivot porad a tam je velmi dobre vedet, kam to asi povede a v jakem asi radu je vysledek, aniz bych jako tupec porad neco hutnil na kalkulacce a jeste to spletl. V technicke praxi je pak velice uzitecne umet delat aspon radove odhady z hlavy, vlastne takove primitivni pocitani v desitkovych logaritmech. To se samozrejme ucit nemusi, stejne tak, jako nikoho neuci, ze neco+99=neco+100-1. Na to prichazi clovek tak nejak sam, pokud ma aspon ty zaklady.
K zakladum: to povazuji za zapeklite. Verim, ze budouci maserky a fotbaliste rozdil sinu a cosinu nevyuziji, je tu ale jedna zavazna okolnost, spocivajici v tom, ze biologicky to cloveku vnimave mysli jen po pomerne omezeny cas a ten kdyz se prosere, pozdeji se to hure hasi. Zda ma byt resenim to, ze zakladka bude obsahovat cast nezakladni matiky, nebo to, ze bude rozdelena na obecnou a mestanku, nebo to, ze bude zkracena na 3h a zbytek si Ajnstajni budou studovat ve volnem case, to se neodvazuji doporucovat.
Ja bych si dovolil vyjadrit svuj lehce disentni nazor. Smysl by to nemelo, kdyby deti umely ty jednodussi veci. Ja to aktualne vnimam jako „procvicovani deleni/nasobeni/scitani malych cisel“. To mi prijde prakticke umet, uz jen pro rychlejsi odhalovani chyb kdy jsem se upsal na klavesnici.
Daleko vic mi pije krev kdyz vidim co se uci v „soft“ predmetech. Treba test v zemepise, ktery neni az tak „soft“. Zde meli propojit cisla a jejich vyznam. Byly tam ruzne plochy pevniny, oceanu, celkova, prumer na rovniku, nekde jinde, polomer zeme, a tak. Dospely clovek to celkem snadno odvodi kdyz zna par vzorcu z geometrie a pamatuje si nejake zkalady typu jestli je vic oceanu nebo pevniny, ale pro deti to znamenalo se tyhle udaje nabiflovat. A ted si vezmete takovy dejepis, vychovu k obcanstvi, a podobne…
Protože u nás se furt drží takovej ten klasickej model, podle kterýho se pozná vzdělanec tak, źe sype z ruķávu citace, definice a moudra, rovnou z voleje.
Takže do tebe v každým předmětu hustí spoustu faktů, které se dají kehce z toho rukávu vysypat a bavit jima davy na večírcích, ale už se neučí ty obory propojit, protože by to zabralo moc času a už by nezbylo na Mohsovu stupnici tvrdosti, vyčíslování chemických rovnic, chronologický seznam děl Haise-Týneckého a první kapitolu Máje nazpaměť.
Jsem presvedcen o uzitecnosti „procvicovani deleni/nasobeni/scitani malych cisel“, ale podle me by toho melo byt (1.) mene ve prospech treba slovnich uloh ci symbolickych vyrazu, (2.) ne takovy duraz na cisla o nerealisticky vysokem poctu platnych mist.
Hlavni potiz dejaku je, ze jsem jeste nepotkal dejepisarku, ktera by vubec tusila jakoukoli motivaci osob a dejinnych zvratu. Dejepisarky, ktere znam ja, byly tupe lidske gramofony.
Protože se to nikdy neučilo. A nikdo to po nich nechce. A blbě se to zkouší. Vysypat data a časovou posloupnost je cajk. Nějaký vztahy? O tom se hádaj i historici.
Navíc se u nás učí odděleně dějiny „naše“ a světové. Sedmiletá válka? Voe bitva u Kolína a ztráta Slezska a Kladska. To je voe to hlavní.
Nějaký dobytí Kanady Brity a vyhnání Francouzů z Indie? Koho kurva zajímá, že to určilo, kdo bude příštích 200 let hlavní koloniální velmoc a světový hegemon. Hlavně to Kladsko a Kolín, to je důležitý.
Souhlas.
Nicmene i deti 5-10 se ptavaji: jak to, ze byl pravek a ted uz neni? Jak to, ze driv tu byl Egypt/Rim/kralove na hradech a dnes ne? A ty vymasteny PaedDr. vetsinou samy netusej odpoved na tyhle otazky.
Koho asi kurva zajímá, kdo byl hlavní koloniální velmocí minulých 200 let, když je podstatnější to, kdo bude mít dominanci 200 let následujících rok 2023?
Poučení se z historie – trapná fráze jalových rozumbradů.
Tak i pro tu budoucnost je celkem důležitá skutečnost, že vzdělané vrstvy v Indii mluví anglicky, ne francouzsky.
V automobilovem prumyslu plati ze sin(x) = x
Pi = 3
Je hezke mit na papire precision na 50 desetinnych cisel ale on to pak I nekdo musi vyrobit.
tg(x)=~sin(x)=~x je jedna z nejdulezitejsich poucek, pouzivam v jednom kuse. Zejm. v oboru zpracovani signalu a v optice, ale i jinde.
pi=~3 kupodivu az tak casto ne, zato docela hodne 1″=~5e-6 rad.
Celý tenhle článek je ubohý nenávistný slint dokazující jediné: autor o školství, počínaje tím základním, od doby, kdy ho absolvoval, netuší zhola nic. Mohl bych polemizovat s každou větou, ale nemám čas, někdo tu káru kapitalismu totiž posouvat musí.
Jen buduj buduj, a moc se neflákej, bez tvého horlivého snažení tu vyspělou progresivní společnost nevybudujem. Prej seš na Pávkově seznamu kandidátů medajle Hrdina kapitalistické práce. Tak gratuluju.