Své tradiční teze o neporazitelnosti a mírumilovnosti Ruska se generál Pelz ještě snaží obohatit ve stylu, že ruské cíle jsou „spravedlivé“, mírové a vlastně pro všechny přínosné, včetně samotných Ukrajinců, což dává do kontrastu se zlovolností „kolektivního Západu“ (ruský termín pro aktuální konflikt nahrazující sovětskou klasiku „západní imperialisté“), jenž v pelzovském pojetí usiluje o „světovládu“ a „zničení Ruska“ Těmi ruskými cíli jsou samozřejmě „demilitarizace a denacifikace“.
Poslední dny znepokojeně sleduju, co se děje v Kursku a aby toho nebylo málo, jen co dneska (10. 8. 2024) otevřu internet, hned mi moje zdroje prozradily, že byly jatka a slušný. Takže mi to nedá a zase o tom musím něco sesmolit a tentokrát bez obalu, protože mě to, jako mírumilovného pacifistu a anarchistickýho rebela v jedné osobě, pěkně sere.
Dříve popsané vášnivé a explozivní odhalení jaderných a světovládných piklí „neokonzervativců“ však generálu Pelzovi nestačilo a, za povzbuzování neúnavné paní moderátorky: „Pane generále, mnohé vaše teorie a prognózy se ukázaly být realistické, mnohé se naplňují.“, vystoupil po úspěšném provedení svého kurzu „Pelzistická dialektika pro začátečníky i pokročilé“ ještě v dalším odhalovacím expozé, kde se předvedl v roli ekonoma a potěšil diváky obnažením plánu na zničení kapitalismu skrze údernické plnění a překračování norem stanovených v rámci pětiletky.
Generál Petr Pelz přirozeně není jediný proruský propagandista, ale vyniká mezi nimi vytrvalostí a svou snahou působit „seriózně a nezávisle“. V tom se schovává za své bývalé pozice generála (která se za roky jeho mediální prezentace stala jeho alternativním „křestním jménem“) a velvyslance, ačkoli je zjevné a prokázané, že hodnost vojenská či úřednická u svého držitele negarantují ani schopnosti ani morální integritu.
Byl jsem více času offline, tak jsem až pozdě zahlédl „Nevojenské důvody, proč NATO neporazí Ruskou federaci“. Neironicky konstatuji, že oproti výtvorům generála Pelze bylo jeho čtení balzámem na oči.
Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se 400 miliónů Evropanů s vydatnou pomocí 300 miliónů Američanů nedokáží vypořádat s „bandou nemytých mužiků páchnoucích po vodce, bojujících jen Kalašnikovy a polními lopatkami“ proti armádě vyzbrojené a vycvičené dle standardů NATO?
Ve svých vystoupeních (nikoli náhodou na médiu, jež obdrželo od Českého klubu skeptiků za rok 2023 cenu Bludný balvan) generál Pelz vehementně hlásá ruskou „mírumilovnost a neporazitelnost“, oboje samozřejmě nezměrné a nekonečné jako samo Rusko.
V průběhu ruské invaze na Ukrajině můžeme za ty více než dva roky pozorovat už jisté trendy a opakující se jevy. Kromě obvyklých „červených linií“, jejichž překročení má znamenat „nepřijatelnou eskalaci“ včetně hrozeb jadernou apokalypsou, jen abychom se následně z Moskvy dozvěděli, že o nic nejde a veškeré dodané zbraně už stejně byly snadno zničeny (nezřídka ještě před jejich dodáním), jsou oblíbeným tématem mírová jednání a příměří.
Poslední dny byly nabity zvláštními událostmi, díky kterým se naše hodnotová politika dostala do takových zajímavých zákrut a nabyla nových rozměrů. Celé se to nějak zašmodrchává. Už ani kovaní liberální soudruzi neví, co by se mělo správně říkat. Libozvučná slova linoucí se z jejich propagandistických trub se dostala do konfliktu se skutečností.
V předchozím rozhovoru jsme si vyslechli oblíbené bajky, jak je Rusko neporazitelné a drtívě silné a zároveň mírumilovné; jak Rusové na Ukrajinu nepřijeli bojovat, nýbrž dělat gesta dobré vůle a jak vše bylo jen součástí mírového vyjednávání.