Generál Petr Pelz přirozeně není jediný proruský propagandista, ale vyniká mezi nimi vytrvalostí a svou snahou působit „seriózně a nezávisle“. V tom se schovává za své bývalé pozice generála (která se za roky jeho mediální prezentace stala jeho alternativním „křestním jménem“) a velvyslance, ačkoli je zjevné a prokázané, že hodnost vojenská či úřednická u svého držitele negarantují ani schopnosti ani morální integritu.
Byl jsem více času offline, tak jsem až pozdě zahlédl „Nevojenské důvody, proč NATO neporazí Ruskou federaci“. Neironicky konstatuji, že oproti výtvorům generála Pelze bylo jeho čtení balzámem na oči.
Ve svých vystoupeních (nikoli náhodou na médiu, jež obdrželo od Českého klubu skeptiků za rok 2023 cenu Bludný balvan) generál Pelz vehementně hlásá ruskou „mírumilovnost a neporazitelnost“, oboje samozřejmě nezměrné a nekonečné jako samo Rusko.
V předchozím rozhovoru jsme si vyslechli oblíbené bajky, jak je Rusko neporazitelné a drtívě silné a zároveň mírumilovné; jak Rusové na Ukrajinu nepřijeli bojovat, nýbrž dělat gesta dobré vůle a jak vše bylo jen součástí mírového vyjednávání.
Války mají různé tradice a jednou z tradic té aktuální ruské války na Ukrajině je, že vždy na konci zimy vystoupí ze zapomnění generál Pelz v.v., nasadí si masku „moudrého a nestranného generála-experta“ a začne nabízet pochoutky ruské propagandy, přičemž jeho úkolem je pokusit se z nich odstranit nevábný moskevský odér a učinit je stravitelnější pro české publikum.