Na ruské probíhající „denacifikaci“ generál Pelz zjevně nevidí nic špatného či neobvyklého, ačkoli o jejích konkrétních opatřeních ve svých vystoupeních cudně mlčí. Na její podporu a ve snaze maskovat v předchozím textu nastíněná opatření však vytahuje svou univerzální expertizu, nasazuje si svůj etnografický klobouk a obohatí čtenáře vědeckým výkladem o obyvatelstvu Ukrajiny:
Své tradiční teze o neporazitelnosti a mírumilovnosti Ruska se generál Pelz ještě snaží obohatit ve stylu, že ruské cíle jsou „spravedlivé“, mírové a vlastně pro všechny přínosné, včetně samotných Ukrajinců, což dává do kontrastu se zlovolností „kolektivního Západu“ (ruský termín pro aktuální konflikt nahrazující sovětskou klasiku „západní imperialisté“), jenž v pelzovském pojetí usiluje o „světovládu“ a „zničení Ruska“ Těmi ruskými cíli jsou samozřejmě „demilitarizace a denacifikace“.
Dříve popsané vášnivé a explozivní odhalení jaderných a světovládných piklí „neokonzervativců“ však generálu Pelzovi nestačilo a, za povzbuzování neúnavné paní moderátorky: „Pane generále, mnohé vaše teorie a prognózy se ukázaly být realistické, mnohé se naplňují.“, vystoupil po úspěšném provedení svého kurzu „Pelzistická dialektika pro začátečníky i pokročilé“ ještě v dalším odhalovacím expozé, kde se předvedl v roli ekonoma a potěšil diváky obnažením plánu na zničení kapitalismu skrze údernické plnění a překračování norem stanovených v rámci pětiletky.
Generál Petr Pelz přirozeně není jediný proruský propagandista, ale vyniká mezi nimi vytrvalostí a svou snahou působit „seriózně a nezávisle“. V tom se schovává za své bývalé pozice generála (která se za roky jeho mediální prezentace stala jeho alternativním „křestním jménem“) a velvyslance, ačkoli je zjevné a prokázané, že hodnost vojenská či úřednická u svého držitele negarantují ani schopnosti ani morální integritu.
Byl jsem více času offline, tak jsem až pozdě zahlédl „Nevojenské důvody, proč NATO neporazí Ruskou federaci“. Neironicky konstatuji, že oproti výtvorům generála Pelze bylo jeho čtení balzámem na oči.
Ve svých vystoupeních (nikoli náhodou na médiu, jež obdrželo od Českého klubu skeptiků za rok 2023 cenu Bludný balvan) generál Pelz vehementně hlásá ruskou „mírumilovnost a neporazitelnost“, oboje samozřejmě nezměrné a nekonečné jako samo Rusko.
V průběhu ruské invaze na Ukrajině můžeme za ty více než dva roky pozorovat už jisté trendy a opakující se jevy. Kromě obvyklých „červených linií“, jejichž překročení má znamenat „nepřijatelnou eskalaci“ včetně hrozeb jadernou apokalypsou, jen abychom se následně z Moskvy dozvěděli, že o nic nejde a veškeré dodané zbraně už stejně byly snadno zničeny (nezřídka ještě před jejich dodáním), jsou oblíbeným tématem mírová jednání a příměří.
V předchozím rozhovoru jsme si vyslechli oblíbené bajky, jak je Rusko neporazitelné a drtívě silné a zároveň mírumilovné; jak Rusové na Ukrajinu nepřijeli bojovat, nýbrž dělat gesta dobré vůle a jak vše bylo jen součástí mírového vyjednávání.
Války mají různé tradice a jednou z tradic té aktuální ruské války na Ukrajině je, že vždy na konci zimy vystoupí ze zapomnění generál Pelz v.v., nasadí si masku „moudrého a nestranného generála-experta“ a začne nabízet pochoutky ruské propagandy, přičemž jeho úkolem je pokusit se z nich odstranit nevábný moskevský odér a učinit je stravitelnější pro české publikum.
Chcete vědět, jak moc o těsně a proč neuspěl ruský výsadek u Kyjeva 24. března ráno? Jak si Kyjev udělal vodní příkop? Proč Zelenský potřebuje tanky a ty nikdy nenahradí Javeliny? Jak válku na Ukrajině ovlivnily dvě reformy struktury ruské armády a proč kvůli ní umírají ruští generálmajoři? Proč ještě existuje a jak bojuje ukrajinské letectvo? Proč Rusům nejde sestřelovat Bayraktary? Jak skáče ruská logistika a co z toho plyne?