Při minulých volbách do Poslanecké sněmovny na Andreje Babiše dopadlo prokletí Jiřího Paroubka. Volby sice na počet získaných mandátů vyhrál, ale jeho „Marťani“ do Sněmovny nedolétli a většinu nesestavil. Nyní to má rozehrané podstatně lépe a působí, jako by si vzal k srdci proslulou promluvu „kouče“ Rakušana z šatny.
V současnosti dochází k určité pojmové inflaci, kdy každý, kdo je proti shora tlačenému sociálnímu inženýrství ve formě prosazování extrémistické „woke“ ideologie či sebepoškozujícího „boje s klimatem“, bývá označován za „konzervativce“, ačkoli skutečný obsah tohoto pojmu je podstatně komplexnější. Zvláště podivné to je v případě subjektů, které historicky též tíhly k sociálnímu inženýrství a k prosazování menšinové ideologie, pouze trochu odlišné. Poněkud paradoxně tuto inflaci podporují v dokonalé souhře „woke“ propagandisté a zároveň deklarovaní odpůrci „woke“ z řad extrémistických stran (skrývajících se pod dalším uneseným pojmem „vlastenci“). Toto není až tak překvapivé, neboť v obou případech je společným jmenovatelem tohoto „nálepkování“ jejich očekávaný zisk z této činnosti v rovině politického […]
Ze strany zastánců budování „sjednocené konzervativní fronty“, kterým nevadí pojmová inflace a kteří jsou ochotni z taktických důvodů podporovat rozdávání nálepky „konzervatismu“ rozličným subjektům, přirozeně mohou zaznít výhrady proti označování účastníků Konzervativního kempu za komunisty. Tato akce je marketingově prezentována jak „velké setkání českých konzervativců a dalších přátel svobody“, a proto přirozeně nepůsobí dobře, když nikoli mezi řadovými účastníky, ale dokonce mezi přednášejícími se objevují špičky hnutí „Stačilo!“.
Jak by řekl klasik, v posledních letech se nám tu rozmohla „ošklivá slůvka“. Některá jsou nově vymyšlená, ale horší to je slovy starými a normálními, jejichž význam se změnil. Nejednalo se však o významový posun, jenž je v rámci vývoje jazyka častý a přirozený. Tento posun je příliš rychlý a hlavně příliš velký, takže jde spíše o záměrné překroucení významu slov.
Spíše náhodou jsem se proklikal na stránku Lidových novin, konkrétně na článek v rubrice Úhel pohledu s názvem „Spojení KSČM a Socdem ve Stačilo! má smysl frakcionářům navzdory, i kdyby na zbrojení nebylo“, jehož autorem je Thomas Kulidakis, též komentátor CNN Prima News.
Musel jsem se nedávno zamyslet nad tím, co jsou vlastně zač ty komunisti. Je to slyšet všude. První vláda s podporou komunistů za posledních pětadvacet let, prohlasovávání zákonů s podporou komunistů, měli jsme komunisty zakázat a tak dále.