Smysl života

Featured Image

V poslední době jsem se intenzivně zabýval otázkou smyslu lidské existence jako jednotlivce a vyšlo mi toto: Víte co bude za dalších tisíc let? Víte co po vás zůstane?

Víte, jak jako jedinec dokážete změnit svět, ve kterém žijete? Byl by svět bez vás a svět s vámi nějak rozdílný a ten rozdíl vůbec pozorovatelný? Nejste tedy náhodou pro budoucnost naprosto postradatelný? Pokud budete nad těmito otázkami vážně uvažovat, zjistíte, že váš život nemá předdefinovaný žádný cíl. Cíl si tedy musíte sami zvolit, jinak na své životní cestě budete chodit v kruhu a nevědět co dělat. Dosahování svých cílů vás zabaví na celý život a každý splněný cíl ve vás vyvolá pocit sebeuspokojení a o tom ten život je. Být co možná nejvíce spokojený sám se sebou. Je jedno co chcete, důležité je toho dosáhnout. Ať už chcete být vrahem nebo hodným ošetřovatelem afričánků s nafouklým bříškem.

A co svět kolem nás? Co si pamatuji, kdekoli a kdykoli jsem kdy byl, vždy mě obklopoval prostor, který ovládala VŽDY demokracie. Je to v podstatě systém ovládaný několika stovkami jedinců s téměř neomezenou mocí. Nezáleží, jak dobře funguje, jak často se tito lidé obměňují, kdo to je a co má za úmysly. Je to úplně jedno. Jde o to, že mají moc. Tato moc se dá získat relativně velmi jednoduše. Zmanipulováním dostatečného počtu jedinců a prosazením jejich „nových zájmů“, tak abyste mohli krýt své zájmy. Opět nezáleží na způsobu ani výsledku. Tato cesta je nejjednodušší, poskytuje téměř neomezenou moc, změnit cokoli z pravidel platících v omezeném prostoru (a že žádný volný prostor bez pravidel nikde na planetě nezbyl). Bohužel je velmi krátkodobá a málokdo z těch stovek vyvolených se udrží u koryta dostatečně dlouho, tj. celý život.

Druhá cesta je cesta podnikání. Samozřejmě že jste omezení shora demokratickým systémem, který vás vždy bude okrádat za účelem prosazení zájmů zmanipulovaných obyvatel, kteří si chtějí „sami sobě“ vládnout. Neříkejme tomu okrádání, říkejme zdanění, vynucená kooperace, krytí špinavostí… V podstatě jde o to samé, zmanipulovat lidi, aby těžce vydělané peníze proprali přes vaši firmu. Čím více peněz, tím lépe. Přesvědčit je o nejlepší ceně, nejvyšší kvalitě, poměru cena/kvalita, potřebnosti, zábavě, unikátnosti… Pokud vytvoříte mezi lidmi závislost na vašich produktech, tím lépe (tabák, alkohol, všechny formy hazardu, léky, drogy…), vše je kryto, povoleno a daněno naším nejlepším systémem uspořádání společnosti. Demokracií.

Zaměstnance, na kterých vydělávají firmy a tudíž i demokracie netřeba zmiňovat. Je to zbytek těch schopnějších, kteří nemají schopnosti, předpoklady nebo cash na jednu ze dvou z výše zmíněných variant. Hned pod nimi jsou staří lidé, trvale nezaměstnaní, doživotní kriplové…

Určitě jste postřehli, kam tím směřuji. Jde to odshora dolů. Od nejschopnějších až po ty nejméně schopné. Od největší moci po tu nejmenší. Od možnosti manipulovat s miliardami až po díky za každou korunu v peněžence.

Tvrdím že sebeuspokojení v životě je tím větší čím výše jste v tomto žebříčku. Představte si že si můžete měnit vzhled krajiny, jak se vám zlíbí, koupit si cokoli co na světě existuje, vytvořit co ještě neexistovalo, pohybovat se kde chci a kdy chci… Samozřejmě že někteří se mi budou snažit oponovat, že moc/peníze (je to to samé) nejsou všechno, přátelé a jiné povídačky. Copak bohatí a mocní nemají přátele? Copak se okolo nich nikdo nemotá a nechce využít část jejich majetku a netváří se u toho přátelsky? A co dělají obyčejní lidé? Nedělají náhodou to samé? Nechtějí náhodou též více peněz a moci a je jim jedno odkud to přijde? Nabídněte příteli peníze, že vám je nemusí vracet, že to je jednostranný dar. Vrátí se a bude čekat další dary. Co teprve když obyčejný člověk uvidí boháče? Zkusí to přímo, protože má tisícinásobně víc peněz než on. Když mu je nedá, bude rozšiřovat tyto pindy, že přátelství je víc než peníze. Přitom mu nedochází, proč se stal boháč boháčem. Protože nerozhazoval, byl na všechny žid a všechny okrádal, aby dosáhl svých cílů.

Sebeuspokojení lze samozřejmě dosáhnout na jakékoli z těchto úrovní. Bohužel pouze relativního. V životě jde o to pokud možno po tomto žebříčku neustále stoupat, nikdy neklesat a umřít co možná nejvýše. Pak má člověk dostatek prostředků/energie/moci změnit to co chce na to, co chce. Dokáže se jako jedinec zapsat do historie aby se o něm i po tisíci letech vědělo, aby udával směr lidstva i po smrti, stal se nesmrtelným, neustále inspiroval… Jaké lidi znáte starší než tisíc let? Faraony, antické učence, vládce, starověké obchodníky… u všech tušíte, co zhruba udělali, vymysleli… Pak existuje druhá skupina lidí, kterou známe pouze jako anonymní kostry z hromadných hrobů, nebo třeba Ötzi-ho a jeho obsah žaludku… Po vás najdou za tisíce let pouze rozleptané zuby od coly, zkřivenou páteř od pivního pupku… Tohle považujete za smysl vaší existence?

Dává to smysl, že ano?

Celému se tomu dá říkat evoluce a zákon silnějšího. Jen silní mění směr a jen silným je to dovoleno… To ovšem neznamená, že hlupáci, kteří hází peníze do automatů, utrácejí za předražené zbytečnosti… jsou nepotřební. Jsou potřební, jinak by nevznikali tyto elity, které určují svět, ve kterém žijeme. Jde pouze o to, jestli chcete být snadno manipulovatelné nuly, co jen tak přežívají a mají hlasovací právo (proto je tento systém podporuje), které stejně nevyužívají, nebo ti co ve skutečnosti něco mění. A o tom to je.


04.02.2011 Skace

12345 (1x známkováno, průměr: 1,00 z 5)
88x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:56

Reklama

D-FENS © 2017