Škola pro naše děti nebo pro úředníky? - zpět na článek

Počet komentářů: 361

  1. Možná stojí za zmínku, že v naší zemi (na rozdíl od třeba nacistánu hnedle vedle) můžete a smíte své dítě učit sám — na prvém stupni s tím je dokonce relativně jen malý úřední oser (relativně vůči tomu, co lze očekávat v socanském státu); až na druhém je to skutečně velký (ale i tam někdy řešitelný) problém. Díky té zlé, zlé, ach tak zlé ODS. Socani už to párkrát chtěli zrušit, avšak zatím se jim to — chválabohu — nepodařilo.

    A je to samozřejmě naprosto optimální pro naprostou většinu dětí.

    (To, že je docela nahovno systém, v němž oba rodiče musí hákovat od nevidím do nevidím, aby rodina měla dost peněz na plazmovou televizi, ochcávku fdehtu a dovolenou v Chorvatsku, to je fakt; ale na druhou stranu všechny tři zmíněné statky a dlouhá řada dalších jsou poněkud zbytnější a poněkud méně důležité, než rozumná výchova a výuka ratolestí.)

    To o svobodných občanech moderní demokratické země je docela vtipné.

  2. Nevyšlo to pod D-F účtem omylem? Tohle nevypadá, že psal osobně ;-)

    1. Omylem ani omylem, v posledni dobe to zacina byt standard. Navic to zcela koresponduje s celkovou rozesranosti a ignoraci tohohle Redakcniho Shitu.

      (Na druhou stranu je to myslim dost dusledne expost opravovano a hlavne je to az to posledni, co by melo vadit – pan(i) Instytjut je ostatne uveden(a) na konci.)

  3. Jako autor článku je uveden DFENS, není to chyba?

    Asi jsem to nečetla pozorně, ale nechápu cíle té petice. Jde tedy o to, aby mohl učit děti kdokoliv a aby školství nebylo vůbec financováno státem? Nebo je záměr jiný?

  4. České školství nebylo kdysi tak hrozné, rozhodně lepší než veřejné rakouské dnes. Já na vlastní kůži, jsem měl to štěstí, že jsem zažil několik let internátní francouzké v 70.letech a to bylo nejlepší.
    Svým dětem už nemůžu ale vnoučatům zaplatím to nejlepší internátní soukromé, nejspíš ve Francii nebo ve frankofonním Švýcarsku. Učit děti sám je blbost.
    Přečetl jsem si knihy Thilo Sarrazina: Deutschland schafft sich ab, Tugendterror a Wunschdenken. A doporučuji je každému, aby prohlédl. Stichwort: kognitive Kompetenz

    1. Naopak. Ve většině případů — ne zcela ve všech; ale rozhodně ve většině — je blbost neučit je sám. A hodně velká a z mnoha důvodů.

      Normální a jedině správné podle mne je to, že dítě nějakou dobu řádí v okolních lesích samo/s kamarády z okolí; a jinak se účastní práce, kterou jeho rodiče dělají; pomáhá s ní a postupně se tak učí spoustě naprosto zásadních věcí. Ty mnohem méně podstatné věci jako „seznam řek v Jižní Americe, vyjmenovaná slova po R nebo provočíselný rozklad“, kterými se pak mohou s rodiči (nebo se sousedem, který zrovna tomu či onomu náhodou rozumí lépe) chvíli také zabývat při společné zábavě, už na tom nic zásadního nemění.

      Vlastní zkušenost bohužel nemám (protože tehdy to ještě bez emigrace, resp. přestřelky se Zubatou nešlo), ale dovolil bych si už poněkolikáté v těchto diskusích znovu připomenout zcela konkrétní zkušenost identity xid z Ryby, jež domácí výuku využívala značně a pro hodně dětí na prvém stupni; bez výjimky byl závěr takový, že úroveň znalostí zásadně přesahovala tu ze standardní školy, výuka zabrala zlomek času, a — což je daleko nejpodstatnější — byla pro všechny zúčastněné zábavou. Nejsmutnější pak byl pohled na to, jak se po přechodu na ten druhý stupeň a tradiční formu výuky učení stává otravou první třídy :(

      Za samostatnou zmínku stojí také upevňování rodinných vztahů, jež v tom absurdně šíleném socanském modelu „strčím to nejprve do jeslí, pak do školky, pak do školy s družinou, ať to doma moc neotravuje“ mírně řečeno moc nefunguje — a podle toho to taky vypadá; funkční rodinu aby člověk hledal v pravé poledne s lucernou :(

      (Na druhou stranu ale je nutno uznat, že velmi zajímavým precedentem opačného přístupu je tradiční britské imperiální internátní školství. Z jeho relativní úspěšnosti lze soudit, že děti snesou opravdu úplně všechno :) Na druhou stranu je zase pravda, že ač internátní, nebylo zdaleka blbé — což o školství současném převážně žel platí.)

      1. Nevím jak to bylo u tebe ale můj otec byl despota a matka pedant.Období, kdy jsem jim předkládal úkoly a kdy mě zkoušeli byl teror a patří k nejhorším vzpomínkám mého života.To svým potomkům nikdy neudělám.
        Britský systém neznám, rakouský ať státní nebo privátní stojí za hovno, takže beru-li v potaz vlastní zkušenost zbývá jen francouzký internátní soukromý.

        1. můj otec byl despota a matka pedant.

          No a nepíši to, že „funkční rodinu aby člověk hledal v pravé poledne s lucernou“?

          To, že není běžné, aby rodiče své děti učili sami, rozhodně v žádném případě není jedinou (ani hlavní) příčinou tohoto děsivého stavu* — nicméně mezi jeho silné příčiny to patří docela určitě.

          To svým potomkům nikdy neudělám.

          Já Vám nevím, možná mám nějakou divnou optiku, ale podle mého pohledu „to“ patří k tomu „despota a pedant“; rozhodně však nikoli k tomu „učit děti sám“. Samozřejmě — nebýt despota a pedant je velmi důležité, jinak děti trpí. Celkem bez ohledu na formu výuky.

          Naproti tomu ale snažit se minimalisovat rodinné vztahy kvůli risiku, že by třeba rodiče mohli být despoty a pedanty, jeví se mi jako přístup enormně nešťastný; nebál bych se to nazvat pravou kvintescencí kontraproduktivity.
          ___
          * Tou je podle všeho nejspíše asi welfare state jako takový.

          1. Pokud chtějí být rodiče úspěšní ve svých povoláních(v mém případě odborní lékaři) tak jim asi nezbývá nic jiného než být despoti a tyrani vůči kolegům a podřízeným. Pak se to přenáší i do soukromí a na potomky, což se jim asi povedlo: arrogand,ueberheblich,prepotent-přesně tak si na mě stěžují dnes pacienti.
            Albert Schweitzer asi ze mě nikdy nebude.

            1. Nějak jsem se ztratil v posloupnosti:
              -Rodiče byli despoti a pedanti, bylo to nejhoší v mém životě.
              -Strašně mi to vadilo a proto se stejně chovám i ke svým dětem (ano, není to tam přímo řečeno, ale z kontextu to vyplývá).

              A z další reakce – já nejsem zodpovědný za své špatné chování, za všechno můžou mí rodiče.

              Ale asi je to nějaká vyšší životní filosofie, na kterou nestačím.

        2. P.S. Výtečným (byť poněkud idealisovaným) vhledem do klasického (a obávám se, že také naprosto bývalého) britského imperiálního školského systému je kniha „Stopka a spol.“ (Stalky et comp.) od Rudyarda Kiplinga. Naprosto skvělá věc, bohužel dnes poměrně málo známá. Vřele doporučuji — zdaleka nejen jako zdroj informací, ale i jako skvělou, podnětnou a čtivou knihu.

      2. Jiste mate ve vsem pravdu, lec pak je treba pocitat take s tim, ze ona „mnohem méně podstatná“ cast (kterou by – pro odliseni od Vaseho uceni – snad slo oznacovat treba jako vzdelavani) pujde bystre zu grund. Zit by se s tim jiste dalo i nadale.

        Neucit deti sam VUBEC (je-li to vubec vubec mozne) je blbost nepochybne; presne stejne, jako ucit je sam (do cehoz bych s dovolenim zahrnul i onoho mobil jiz ovladajiciho souseda domkare na spolecnych prastkach) VYHRADNE. Tady Vas, obavam se, predstava naroda slozeneho napul ze somelieru, napul z nadsenych ryb a napul ze clenu Mensy ponekud zavadi. :)

        1. Tak nevím, nějak mi furt vychází jeden a půl národa….

          1. Aspon nazorne vidite, kam to statni skolstvi vede.
            Samozrejme to melo byt po dvou tretinach, to ta noc.

            1. „Furt se vám snažím vysvětlit, že poloviny jsou vždycky stejné, proto jsou to poloviny. A furt to nikdo nechápe. Ale to je tím, že větší polovina z vás nedává pozor!“

              1. Před mnoha lety jsem napsal drobnou práci, kdy jsem soubor 33 jednotek rozdělil na přibližné poloviny…
                Recenzent mě zjebal, že poloviny jsou vždycky stejné a že je to nesmysl…
                Dodnes jsem nepřišel na to, jaxeto mělo rozdělit správně…

                1. Jednu jednotku prodat?

                2. Jak by se zrovna tady krasne hodily ty me nepravem zavrzene tri poloviny, aha?

                3. No jak. Dělení 33 váz na poloviny mezi tři bratry. Nejdřív se to rozdělí 16-17, první bratr dostane 16. Pak se těch 17 rozdělí mezi další dva bratry 8-9 a ta devátá se poslednímu sebere, aby měl stejně jak ten druhej (polovina) a dá se tomu prvnímu, co mu prve chyběla.
                  A všichni jsou spokojený. :-)
                  Akorát by tedy bylo jednodušší rozdělit to mezi tři bratry na třetiny, ale chtěli polovinu….

                  1. Vas koncept dynamickych polovin mne velmi oslovil svou jednoduchosti a snadnou aplikovatelnosti zvlaste u rozvetvenych rodin tretiho sveta. Tam zrejme zatim ani nebudete vlacen prachem za to nestoudne opomenuti sester.

                    Pro nase dosud ne dostatecne multikulti obohacene kraje je medle vhodnejsi muj flexibilni pocet polovin, jenz si hrave poradi nejen se sourozencem-jedinackem, ale i pri porcovani medveda u rodin zcela bezdetnych, kde Vy uz nemate ta sva dvojkova modula kam bafrovat.

                    1. Koncept není můj. Nestoudně jsem ho ukradl z pohádky „Jak se ševcem šili čerti“. Tam to možná bylo trochu jinak, ale je to jen koncept, dá se s ním pracovat. Ovšem ani tam se na sestry nepamatovalo, vždy a za všech okolností pouze bratři.

      3. Proti domácímu vzdělávání nic nemám. Ale z vlastní zkušenosti vím, že prostor pro ty externí učitele, kteří tomu či onomu rozumějí lépe, je dost velký a neomezuje se jen na ty „mnohem méně podstatné věci“. Takže spíš než klasické domácí vzdělávání v rodině se mi líbí model miniaturní domácí školy, kterou si zpunktuje pár rodin a kde bude najatými či spřátelenými externisty zajišťována dejme tomu až polovina výuky (samozřejmě záleží na tom, jaké znalosti a dovednosti mají rodiče těch dětí).

        Ad britské školství – je otázka, do jaké míry to školství bylo opravdu úspěšné a do jaké míry se tam projevovalo a projevuje to, že jsou to školy výběrové, kam chodily a chodí děti z určitého typu rodin. Co si budeme povídat, kdyby poloblbý skotský pasák ovcí vyhrál v loterii miliardu a přihlásil svého podobně inteligentního syna na Eton, asi by ten výsledek také nebyl kdo ví jaký…

      4. Pod toto se můžu jen podepsat. Jen dodám, učit děti může ten, kdo je má rád. Je smutné, že v našem školství musíte mít na učitele „štěstí“.

        1. Tak kdyz prodavacka v Lidlu ma vyssi plat nez ucitel…

          1. Prodavačka má asi vyšší mzdu

            1. Vyssi mzdu nez je plat ucitele(ky)

              1. starter25/Behemont/Dachmeister

                Fascinujete mě pánové! Fascinujete mě svou schopností rotovat v naprostých hovnech. Tak kdyz prodavacka v Lidlu ma vyssi plat nez ucitel…/Prodavačka má asi vyšší mzdu…/Vyssi mzdu nez je plat ucitele(ky) – neuvěřitelný..:-)))

                1. Zas až tak nesmyslná poznámka to není.
                  To, že je to plat a ne mzda je právě hlavní příčina toho, že je jeho výše leckdy srovnatelná se mzdou prodavačky.

                  Vlastně je to od státu až neuvěřitelný výkon, že lidi, kterým by jinak ostatní byli ochotní za jejich práci celkem slušně zaplatit, mají v režii státu tak mizerný příjem.

                  Nebo spíš ten neuvěřitelný výkon je, že ti lidi přesto ten systém většinou podporují.

    2. Rozhodně bych svým dětem (ono už to nehrozí, obě mají obhájeno, syn už píše disertačku) nemohl udělat něco tak příšerného, jako vystavit je vlivu národa, používajícího ke komunikaci chronické onemocnění hrtanu.

  5. Suokromě učit doma ano,když to jinak nejde. Ale musí na to být odborník a ne rodič. Viz feudálové. A i tak to vždy nedopadne, viz Franz Josef I.
    Doporučuji se zeptat po letech, jak se vaše ratolesti cítili ve veřejných či nóbl privátních školách např.v Rakousku církevních a oddělených pohlavích(Schulbrueder, Theresianum, Ursulinen…atd.) a jaký mají na to dnes názor.

    1. A jeje, odpornik. Toho máme plnou vladu a jiny zastupitelstva, plus urady.

      1. et ta soeur?

        1. Tady vidite, kam vedou francouzsky skoly – nikdo Vam neodpovi a zbejva Vam nevejs jit delat nejakou afroamerickou bonu s interezantnim akzentem.

          1. Ale zamachroval si…

    2. V čem konkrétně že selhala domácí výuka u JCKV Františka Josefa? :-O Pokud vím, tak v deseti letech uměl plynulce mluvit a psát asi 5 jazyky a zvládal bez větších problémů vyřizovat agendu, na kterou by dnes existoval úřad o sto lidech a IT zázemí za miliardu. A o jeho fenomenální paměti koluje tolik svědectví, že jen těžko mohou být výplodem nějaké habsburské propagandy.

      1. Jediná chyba v tom celom bola taká, že onen osvietený pán mal byť radšej vysokým ministerským úradníkom a nie cisárom. Panovník by mal byť niekto, vyjadrené v dnešnom newspeaku, „s ťahom na bránku“.

        1. Ne a ne a ne :-) Takový centralismus je na houby a je úplně jedno, zda v čele stojí panovník, nebo státní plánovací komise.

          Panovník nemá být aktivista, který svým poddaným do všeho kecá, určuje jim, čím se mají zabývat, organisuje obrovské veřejné projekty apod. Takovým panovníkem byl třeba Karel I. (IV.) Lucemburský. Velmi chytrý a schopný, jenže to, co vybudoval, se po jeho smrti sesypalo jako domeček z karet, protože to nemělo solidní základy*. Oproti tomu z toho, co vybudovali poddaní Františka Josefa, žily české země ještě hodně dlouho a v některých věcech se vliv této doby projevuje dodnes.
          ___
          * nabízí se srovnání s některými současnými rozvojovými projekty v Africe. Aktivisté z Evropy či USA tam něco zprovozní, ale jak to předají místním a odjedou, je to do pár let v háji.

  6. Co se stalo? Kindoš dostal ve škole poznámku nebo tak něco? Že to je z pera DF bych asi věřil. Tak před 5ti lety ne, teď už je to zoufalství.
    Teskných kvilů na tohle téma jsem slyšel dost, ale nejsem si jistý, že jejich autoři nějak systematicky vzdělávali své potomky paralelně k systému (a nemyslím takové to občasné „hele, Pepíčku, jestli ti pančelka vážně tvrdí, že je Země kulatá, tak je to fakt jakože kráva“).

  7. Zajímavý skřek, nicméně co nám chtěl autor vlastně sdělit ?

    Protože se považuju za insidera, tak si dovolím plácnout svůj pohled na věc.
    Před rokem 89 bylo školství prodlouženou rukou komunistického režimu, viz kádrové posudky, dělnický původ, pionýr, SSM a indoktrinace.

    Po roce 89 přišel takový ten ožralec z plakátu s ustřiženýma nohavicema a začal něco blekotat o tom, že školství je priorita a že na otevřeném trhu se můžeme uplatnit jen jako špičkoví odborníci, bla bla bla.

    Výsledkem je, že komunisti s IQ 90 se překabátili na podnikatele a dotáhli to až na oligarchy a ministry financí (že, agent Bureš), zatímco učitelé jsou v pozici žebráků, jako to už je ostatně tradice od dob Jakuba Jana Ryby.

    Také jsem učil na střední, protože jsem dal na kecy toho brepty Havla Lavičky a očekával jsem ve školství kariéru, čekal jsem, že proběhne reforma, že do toho někdo naleje prachy, že to někdo překope na tržní systém, kdy špičkově vydělávající rodiče utratí do vzdělání potomků špičkové prachy a zaplatí špičkové učitele. To se ovšem (až na jedno jediné pražské gymnázium PORG) nestalo. Staré soušky učitelky se přecvičily z ruštinářek a učitelek ON na angličtinářky, komunističtí ředitelé se překabátili na demograty, stát nedal ani korunu, know how technických oborů, na které komanči kladli důraz ze promrhalo, vejšky najely systém, že do prváku naberou vše, co má ruce a nohy, vezmou na to peníze a o pololetí to vyhodí a další rok nanovo.
    Dnešní maturanti umí z matematiky s bídou to, co se za komunistů učilo na střední ve druháku a to , co se za komunistů učilo u maturit neumí VŠ bakaláři.

    Taková ta teze, že se chytíme za ruce, zazpíváme si, vysereme se na stát a uděláme si školství podle sebe je kokotina.

    Především školství je služba a každá služba má tři aspekty. Cenu, dostupnost a kvalitu a nelze poskytovat kvalitu za nulovou cenu a zároveň široce dostupnou. Lidi, kteří by mohli nalít do škol velké prachy až na výjimky nejsou, raději ty prachy odkloní a prošoustají s děvkama, své děcka pošlou studovat do zahraničí a jestli už je za něco utratí, tak za nějakého čutálistu nebo fotbalový klub.

    Že je něco špatně mi docvaklo uř v roce 92 na pajdáku, když profesor vedoucí katedry byl zastižen studenty v sekáči, jak si kupuje obnošené hadry. Od té édoby to šlo ještě do větší prdele, učitelé, co uměli učit, jsou v důchodu, noví stojí za hovno, nemají kvalifikaci, nemají formální vzdělání, nemají prachy, nemají vzory , studenti jim dávají vyžrat, že učitelský plat je menší, než studentské kapesné od papínka dělající normální práci a korunu tomu nasazují pajdáky, které učí sluníčkové neomarxistické pedagogické koncepty, všechny ty kokotiny, sluníčkové teorie, speciální pedagogiku (dneska je každé dítě dis a individualita) , různé ty walfdorské a bůhvijaké školy, takže z dětí jsou z 99% dementi.

    Ve školství už nejsem a jsem tomu rád. Ti co tam zůstali jsoui dílem neschopáci, kteří by se neuživili ničím jiným, dílem nenapravitelní snílci, kteří to berou jako neplaceného koníčka a jsou tam jen proto, že mají podivně pozpřehazované priority a ojebávají sebe a vlastní rodiny ve prospěch vyššího dobra, z čehož mají leda tak kulové. Vrstva důchodců, kteří už to jen chtěli doklepat je myslím už pryč.
    P.S: pokud do toho systému nenatečou velké, opravdu velké prachy, tak to skončí tak, že se to rozesere totálně. Děcka budou učit kokoti, a to výhradně kokotiny, nalajnované z EU, prostě takové novodobé Hitlerjugend. Přesně tam to směřuje.

    1. Druhák gymplu, konec sedmdesátých: goniometrie a kombinatorika, pokud si dobře pamatuju. Čtvrťák: derivační a integrální počet. Chápu správně vaše sdělení, že bakaláři neumí vzít jednoduchý neurčitý integrál?

      1. Bakaláři končí zhruba u parciálních derivací (mám na mysli ekonomické obory) a to je tak top.

        1. Moje maturitni otazky si dodnes pamatuju. Prvni byly transformace do polarnich souradnic a Gausova rovina, s prikladem, co jsem spocital bez pripravy u tabule, protoze na to nebyl cas, druha otazka byla analyza prubehu krivky (to meli vsichni), coz chtelo krom elementarnich znalosti vsech moznych kuzelosecek umet to 2x zderivovat a take to chtelo celkem dost analytickych schopnosti a hlavne to mit nadrilovano do zblbnuti, protoze toho pocitani tam bylo fakt hodne, jen pruseciky s osami byly tak na 15 minut, samozrejme to byla nejaka svine, kde to chtelo vysvetlit i proc to ma tolik a tolik reseni a jak to vypada v komplexnich cislech a jak v realnych a vsecky ty kecy okolo.

          Na tom jsem propalil celou pripravu a mel jsem to stejne jen do pulky, samozrejme, ze jsem to musel u tabule vsecko vypotit na miste.

          Posledni otazka byla doplnujici, kdy se me ptali, jak bych pocital urcity integral z te svine, co jsem delal analyzu. To uz jsem popsal jen tak per huba a hotovo. I dneska bych se na to musel znovu pripravit… Maturoval jsem mimochodem v 17 letech…

          1. Hustý. Co to bylo, PORG?

          2. Všech čtyř možných kuželoseček? Uch ty! A ještě v komplexních číslech!

            1. jo vsech moznych, protoze ti dodali nechutny polynom, ktery jsi rozsekal na drobno a vysla ti z toho nejaka poskladana svine , kde jsi pri trose stesti nasel uplne vsecky stredove rovnice plus jeste neco, jako bonus, klidne s prehozenymi promennymi, zdegenerovane, se zapornymi odmocninami , jen tech podminek resitelnosti bylo na samostatny papir. Pamatuju si to v zivych barvach, take si pamatuju, co jsem potom realne sam ucil o deset let pozdeji na gymplu, kde se uz integraly nebraly vubec, komplexni cisla se zminilo, jen ze existuji v ramci jedne kapitolky a rychle pryc a derivace se odprednasely teorie a spocital jeden priklad v ramci pripravy na VS pro ty, co o tom chteli neco vedet navic.
              O polarnich souradnicich dnesni bakalari, pokud nedelaji matfyz, 100% ani neslyseli, natoz aby na to spocetli jediny priklad. My jsme v prvaku na vejsce meli v ramci analyzy specialni diferencialni rovnice vyssich radu a to jeste, kdyz nas chteli vydusit, tak nam davali priklady z jakesi silene ruske ucebnice, uz si nepamatuju, co to bylo, to se klidne jeden priklad pocital tyden. Z cehoz usuzuju, ze treba nase porevolucni matika na VS byla jeste brnkacka v porovnani s tim, co za matematicke zvrhlosti probirali Rusaci, pripadne starsi generace.

              1. Děmidovič? ;)

                1. jo, to je ono….

                  jinak jen tak ze srandy, tady jsem vygooglil dukaz, dnes uz historie,
                  http://www.umat.feec.vutbr.cz/~krupkova/zaklady%20pro%20beznadejne%20pripady.pdf

                  tady nejaky borec doucoval v roce 2004 spoluzaky a presne, to, co neumeli tihle lidi na vejsce v roce 2001 bylo beznou soucasti maturit z matematiky pred revoluci.

                  Troufam si tvrdit, ze ty priklady, co tam ma, jsou tak srandovne jednoduche az trivialni, ze u maturit by to byly tehdy priklady tak pro trojkare…

                  Dneska na stredni s timhle asi moc nepochodite…

          3. Poznal som takého jedného matematika (najprv ma učil na výške a potom som sním chodil občas slopať), ktorý tieto integrácie, derivácie, reálne či komplexné čísla počítal, rozumel tým výpočtom a snažil sa to naučiť aj nás, ale ani raz v živote mi nedokázal odpovedať, že kde v reálnom živote tie veci použijem. A on bol pre reálny život tiež sotva k použitiu – žil si v svojom číselkovom svete a aby mu nejeblo hneď tak pil.
            Taká funkcia komplexnej premennej a integrálny počet z ktorej som robil skúšku na výške sa ma vnútorne ani len nedotkla a deň po skúške už som o nej ani nevedel a ani nechcel vedieť.

        2. My teda na VŠ měli všechno během prvních dvou let. Ono i logické pořadí je obecná matematika co nejdřív, před specializované předměty, které tu matematiku používají.

          Druhá věc je, že ty znalosti jsou naprosto k ničemu.
          Jediné, kde jsem kdy v životě využil vědomosti o komplexních číslech, parciálních derivacích, integrálech a diferenciálních rovnicích, byly přijímačky, zápočty a zkoušky.

          Nevidím jediný důvod, proč by se něco takového mělo učit na střední škole.
          Většina studentů o tom nikdy v životě neuslyší a ten zbytek se to může naučit na příslušné vysoké škole.

    2. Je velmi zvlastni, jak vsechny tve „analyzy“ jsou pravidelne, ale v podstate ve 100% pripadu, uplne picoviny, pripadne naprosto chybne interpretovana data :-D
      V podstate kdybys napsal, ze venku je hezky, muzu si byt jisty, ze venku prsi :-D

      1. Hlavně že se tenhle trollí král, kterej je všech debilních trollů tady futrál, nazval insiderem. Poprskal sem si monitor :-)))
        Co se týká dalšího obsahu jeho sdělení, je to obvyklá snůška píčovin, nic víc. Ještě mi chybí odkaz na zerohedge…

        1. konkretne shifty. kdyz neco kritizujes, dodej fakta, Jinak muzu rict, ze jsi naprosty debil, coz samozrejme jsi.

          1. Promiň, ale můj čas je pro mě moc vzácný, než abych ho trávil krmením trolla.

      2. Já kolegu zrg1 rád čtu.
        Trochu mi to připomíná jednoho strejce z rodné vsi (byl to jehovista), který nikdy nelitoval času, aby někoho obrátil na víru pravou a to prostřednictvím různých děsuplných proroctví.
        Je to trochu jako číst katastrofickou literaturu, mě to vždycky bavilo.

        1. Nu což o to, každý jsme nějaký a katastrofická literatura asi vyjde levněji než slečna s bičíkem ve specialisovaném podniku ;-)

          1. Ale no tak…copak je úchylného na horrorech, táži se… :-)

            Samosebou – musí na to být nálada. Ten strejc z rodné vísky byl horší případ, nešel vypnout.

    3. Ad učitelé žebráci: někde ano, někde ne. Třeba v našem sudetském zapadákově si učitel přijde na peníze na místní poměry dosti nadprůměrné. S ohledem na to, že po vychození devíti tříd tamní ZŠ není žák schopen spočítat jednoduchý pravoúhlý trojúhelník (praktická úloha při řezání krokví na stavbě)… Nicméně v těch učitelích hlavní problém není.

      Primárními problémy jsou povinná školní docházka, povinnost „spádové“ školy přijmout každého a neskutečná míra státních zásahů, komicky maskovaná tím, že školy si prý mohou připravit rámcové programy či jak se to jmenuje. No mohou, ale tatíček stát jim je musí schválit, takže samostatnost jak hrom. Bez těchto vymožeností moderního státu by došlo k nějakému přirozenému rozdělení a vzniku škol opravdu základních, kde se například truhlář naučí spočítat ten trojúhelník a nikdo ho nebude otravovat dějinami Velké Moravy, a škol pro děti s jiným zaměřením.

      Platy s tím samozřejmě souvisí – kdo smí učit diktuje stát. Kolik mají učitelé brát opět diktuje stát a pravomoci bezprostředních nadřízených jsou velmi omezené. Z takové situace samozřejmě profitují zasloužilé soušky učitelky, údajně přeškolené z ruštinářek na angličtinářky apod.

      Je věcí každého soudruha, zda peníze nalije raději do školství, nebo je prošoustá s děvkama. A kdyby se do toho nemotal stát, tak by to bylo nejspíš i úplně jedno. Když hnusný zbohatlík peníze prošoustá, děvka si třeba koupí nové boty a majitel krámku s obuví bude mít na školné pro své děti.

      1. Ja vidim problem v tom, ze v naem skolstvi (mozna az na ten PORG) nejde udelat profesni kariera.
        Odviji se to od VS, kde jsou placeni za hlavu studenta, ne za to, kolik jim absolventu stepuje na pracaku a kolik jich treba do peti let ziska prestizne placenou praci, jinymi slovy, kdo prachy jen zere a kdo prachy odevzdava na danich.

        Ted to funguje vicemene tak, ze dobri studenti si jeste na vysce najdou nejakou firmu, ktera je nauci presne to, co se dnes ve svete pozaduje (vetsina nasich vejsek o tom nema sajnu) pripadne si vycestuji na staz do zahranici, ti prumerni to nejak pretrpi a pak narazi a delaji za par supu mimo obor a ti nejhorsi se proste jen flakaji, uzivaji zivota a berou davky….coz je podle me ten nejhorsi mozny start do zivota a jeste statem dotovany.

        Taky je uplne bezne, ze profaci na technickych oborech maji na univerzitach mensi platy, nez maji jejich absolventi nastupni platy ve firmach. Je tohle normalni ? Kdo tam pak asi tak uci ? Lidi, kteri uz jsou tak bohati, ze jim penize nic nerikaji ? Anebo jsou to spise ti, kteri se nechteji stresovat v realnem ekonomickem svete a maji tendenci to jen tak solichat, lazo plazo, napsat jedna skripta a z tech ucit 30 let par hodin v tydnu, pohoda , klidek a socialismus?
        Vidim to spise na to druhe a to jsou VS pedagogove na tom jeste mnohem lepe, nez pedagogove na strednich, o zakladkach radeji pomlcim.

        A pokud do skolstvi nedostanete mlade 30lete ambiciozni chlapy, kteri tam pujdou delat kariery a kteri maji sanci pozvednout uroven na svetovy standard, tak kdo tam asi tak zustane, krom chronicky neambicioznich, nesamostanych spatne kvalifikovanych a demotivovanych lidi, kteri na sobe nechaji stipat drevo? Na Slovensku ucitele kvuli platum aspon kazdou chvili stavkuji, u nas nic, pokud vim, naposledy za Buzkove, kterou jen zajimalo, aby jeji Anicka jdouci do prvni tridy nemela trauma, nakonec ji poslala do francouzskeho lycea se skolnym sto tisic rocne…., cimz je asi tak jasne, co si o ceskem skolstvi pani ministryne myslela.
        Kvuli podfinancovani a spatne nastavenemu skolstvi ovsem nebudou lekari, sestry, inzenyri, programatori…. bez techhle lidi nebude ani zadny high tech business. Zatim CNB devalvuje, takze si muzeme hrat na rozvojovou ekonomiku a delat zhruba to, co Cinani. Ale uz i ti Cinani maji naskok v high tech, ktere neumime a navic devalvace koruny a dotace EU nevydrzi naveky. Co budeme delat pak ?
        Ja to fakt netusim…

        1. Dost dobře nechápu, jak výše platu souvisí se skutečností, že se dítě na základce má naučit číst, psát a počítat. To jako když bude mít učitel na základce dvojnásobný plat, tak i žák bude umět dvakrát líp číst, psát a počítat? Navíc v prostředí, kde rozsah, a kontrolovatelná úroveň učiva je dáma státem? Nebo si má každá škola stanovit že, číst a psát jo, na počty se hodí bobek, protože tak je to správný, jelikož na té vesnici již máme ty počítače co vypočtou všechno samy? Můžeme zavrhovat stát jak chceme a v mnohém bude značný kus racionálna, leč v toku času se vytvořil nějaký standard co v které věku dítě zvládne a co jej i naučit. Tuto úroveň zajišťuje stát požadavky. Nebo by byl lepší ten ankap cochcárna. Mám děti na základce a nemám žádnou připomínku k obsahu učiva, úrovni a vyučujícím.
          Z druhé strany se má manželka rozhodla doplnit vzdělání na vysoké škole jež se snaží o označení prestižní, a tady mám naopak zásadní výhrady co do obsahu jenž mi připomíná spíš nižší střední školu. I zde jsou nějaké podmínky dané státem. Nevidím sebemenší možnost jak toto změnit sebevětším ohodnocením.

          Pokud se školství nestane jako dřív výběrovým a bude potřeba vytvořit vysokoškoláky z 50% populace, pak je jen a jen dobře, že se tam peníze nedávají. Spíš je prospěšné, čím míň, tím dřív se to posere a snad se ona výběrovost nějakým zázrakem zase vytvoří.

          1. Pointa dělání kariery ve školství neleží ve vyšších platech. Pointa leží v tom, že dobrý učitel by měl dostat víc enž špatný. Což se neděje. Učitelé jsou odměňování pouze na základě odučených let. A to je právě kámen úrazu. Pokud jsi učitel, kterej se připravuje, poctivě obnovuje materiály podle toho, co kdy komu nebylo jasný a zlepšuje se a pak zjistíš, že dostaneš stejný peníze, jako ten blbec z vedlejšího kabinetu, kterej na vše sere, tak je to tak nějak… demotivující.

            A že nad špatným učitelem má viset jistej meč ve formě vyhazovu.

            Jenže to se neděje. Mezitím se z učitelů stávají úředníci, protože čím víc lejster, tím víc adidas.

            1. Kdyz uz ted berou ucitele uplne socialni minimum, dokonce jeste min, jak delnici na lince v automotive, tak tezko jeste diferencovat a tem spatnym ucitelum ubrat. V systemu chybi cca 10x vice penez, nez do toho stat dava. To, co stat dava, s bidou staci na udrzbu budov, zaplaceni jidelen a uklizecek, vsak se koukni na ten omilany PORG, skolne v radu sto tisic rocne na zaka a pak se da vymejslet, treba poridit sachovy krouzek a pozvat na tyden nejakeho mezinarodniho mistra, poslat je na vymennou staz do sveta, stahnout nejlepsi ucitele z sirokeho dalekeho okoli … proste dej ucitelum a reditelum podminky a oni po tom skoci.
              Ale jit na to naopak, jakoze makej, delej, do roztrhani tela a mozna nekdy jednou v dalsim volebnim obdobi neco prihodime, asi tim stylem, ze zvednou platy o 10% a zaroven skrtnou trinacty plat, pripadne reditelum krouhnou mandatorni vydaje, s tim, ze z toho co usetri, mohou priplatit nejlepsim ucitelum, za predpokladu, ze jim nebude zatekat strecha…. Kolik tech slibu uz od revoluce bylo? Financni situace skilstvi neni jen nedustojna, ona je primo zoufala. Tim padem se tam kvalitni lidi nepohrnou, protoze kvalitni lidi maji obvykle tendenci delat na dobrych projektech a vice versa.

              1. V naší dědince, blízko většího města se předloni vcelku nákladně opravila jak škola, tak školka a nevím, že by to mělo vliv na vejplaty učitelů. Navíc rozpočty škol nemají jeden balík z něhož jdou jak opravy, tak vejplaty. Toto jsou zástupný problémy navíc i liché.

                Jinak. Má profese je tam kde jsem nějak placená a v Praze násobně placená. Já jsem s tím smířen. Mám takový neblahý pocit, že je taková nějaká prapodivná představa, že venkovský učitel bude mít stejnou gáži jak městskej.

                Jeden příklad z dávné minulosti. Moji zaměstnanci si stěžovali, že peněz málo, a že kdyby víc, tak i ta práce by lépe odsejpala. Sice vím, že je třeba stát zaměstnancům na krku, ale tehdy jsem podlehl. Jelikož prostor byl, přidal jsem. Osudová chyba. Prace neodsejpala nářky zůstaly. Tudy cesta nevede.
                Ve školství stejně jak ve zdravotnictví, jako u policajtů, jako u hasičů, jako u vojclů jako u všech státních zaměstnanců jelikož je takový krásný společný měšec, kde se nějak předpokládá, že je vždy dostatek, tak jsou na odměňování vždy nářky. Tuto písničku již neposlouchám a divím se, že takhle erudovaný matematik si tuto jednoduchou rovnici nedovede spočíst.

                Osobně bych každého zaměstnance jenž si stěžuje na vejplatu vždy poslal na měsíc, či podle nářku i déle do té pověstné mišelinky tahat gumy a bylo by po nářku. Dovedu si představit, že by dříve zmiňovaní pobírači státních dávek pěli chválu na svůj poklidný ničím nenarušený život.

                Uzavírám. Člověk pobírající prebendy ze společného měšce, bude vždy nespokojen.

                1. No a ted zpet na zem. Prijde studentka posledniho rocniku FF, obor anglictina za reditelem, ze ma pred statnicema, ze by si udelala pedaggicke minimum a nastoupila, jestli ma volne misto a kolik by byl plat.
                  No a kdyz to sesmoli na nejakych 27 tisic (nevim, jsem ze skolstvi dyl, za me to bylo 22 hrubeho), tak se ta studentka zcela logicky zepta, jestli tech 27 tisic je mesicni nebo tydenni plat, protoze tedka si na firemnich kurzech vydelava cca 500Kc na hodinu (takze by to prostou logikou chtelo minimalne 48tisic mesicne a vic).
                  Navic vzhledem ke zkusenostem, co mam, si nemyslim, ze by prace s 6 dospelymi byla narocnejsi, nez prace s triceti detmi. A osobne si take nemyslim, ze by uceni anglictiny bylo nejak diametralne odlisne od uceni matematiky, fyziky nebo chemie, kde studium je minimalne stejne narocne…

                  1. Tady v kraji to na asi 27 nesesmolí. Rozhodně ne absolventka. Reálně se lze přiblížit s nějakým drobným osohem, suplováním, třídnictvím, odměnou za předmětovou komisi a odpovědností za kabinet plus nějakou drobnou prémií, ale ne první rok.

                  2. 500Kč za hodinu nedostane ani rodilý mluvčí s certifikovanou angličtinou a profi přístupem.

                    Reálně by dostala za kursy Aj tak půlku. Víc než cca 6h denně se obvykle odučit na firemních kursech nedá, tzn. okolo 30kkč za měsíc. Nabídka ředitele by byla férová a studentka by jí imho mohla přijmout.

                    1. hm, zajimave, ze vsechny nabidky agentur jsou v cene „jiz od“ 350 Kc/h, coz dela nejakych 470 Kc/h, jenze to plati pro hodinu konverzace , kde se nemusi delat zadna priprava a jsou tam obycejne maximalne dva studenti.

                      Kdyz delas firemni kurz s plus minus sesti studentama a treba je pripravujes jeste na certifikat (coz si firmy davaji dost casto do podminek), tak ty ceny jsou kapku nekde jinde. Tohle ti nikdo pod 500 na hodinu delat nepujde. Ve skolstvi to mas to same, 5 hodin oducis a dalsi 3 hodiny prosedis nad pripravama. Ona to zase neni takova sranda, jak to na prvni pohled vypada.

                    2. 350 Kc za 45 min

                    3. hm, a obchodník a sekretářka a učebnice a zisk jazykovky se prosím pěkně platí z čeho? mám za to, že k učiteli se dostane zhruba polovina fakturované částky.

                    4. Pokud jde o klasickou lekci , treba s pripravou na Cambridge kurz, no tak tam platis jako student obycejne 200 KC za lekci a vic, v sesti az deseti lidech to dela 1200-2000 KC za hodinu, to beru i s temi najmy a sekretarko, ale taky jsmeu na uplne jinych cislech, ze…

                      Pokud si naopak sezenes nejakeho typka nebo typku, co dojizdi na lekce primo do firmy, neresis pronajmy a sekretarky, nepsany standard je stovka za 45 min pro lektora, nevim jak v Praze, ale u nas to tak je. V sesti lidech, po zdaneni to na to petikilo za hodinu vychazi celkem bez obav. Jako drobny bonus muzes vzit fakt, ze tam mas lidi motivovane, vzdelane a cilevedome, zatimco na ZS te budou v kazde tride cekat minimalne ctyri rozmazleni a zanedbani blbecci se statusem „dis“, tudiz nedotknutelni, kteri ti spolehlive zlikviduji i zbytek tridy.

                  3. LOL… tak 27 tisíc pro absolventku bez praxe na základce je skutečně „sociální dno srovnatelné s prodavačkou”, teda.
                    (Pro informaci, většina lidí v ČR má pod 24 tisíc.)

                    Že by se spokojila s „pouhými 48 tisíci” je fajn, akorát by ji to zařadilo do horních 10 % zaměstnanců a neřekl bych, že začínající učitelka na základce je zase tak špičková pozice.

                2. No vite opruzi, neodsejpa propustit.
                  Neodsejpa odchazeji sami, pridat. Odsejpa odchazeji sami, pridat jeste vic.

                  1. No myšlenka mooc pěkná, leč, mimo realitu.
                    Pokud budete na práci jenž požadujete člověka nějaký ten měsíc zaškolovat, posléze zjistíte, že nezaškolil, neb vlohy nejsou, pak budete hooodně zvažovat, zdali propustit. Abych předešel poznámce o špatném prvotním výběru, pak jen drobouznká připomínka, vlohy nelze odhadnout. Dá se poznat, že nemáte hudební sluch, nezvládáte matematiku, neumíte jazyk, ale vlohy, ty se projevují v čase.
                    Pak tu bude ještě několik dalších podmínek, přístup, zodpovědnost, spolehlivost a, a, a…….
                    Až si párekrát natlučete s lidmi hubu, budete velice rozvážný s propouštěním. Nakonec teoretizování na tato témata mám již dávno za sebou. Ale jo, nakonec i blbej pokus se počítá.

                    1. 1. venku uz nefouka, coz lehce meni situaci na trhu prace
                      2. kdysi jsem byl velkym priznivcem nevyhazovani, vsak se to nauci, zlepsi, atd.
                      3. uz nejsem, zkusebni doba, dva terminovane rocni kontrakty a pak se uvidi i kdyby byl ten clovek na 80% mych predstav, je lepsi aby sel nez aby zustal
                      4. na chudy lid musi byt prisnost a vetsi cast z nich chape slusnost jako slabost
                      5. prisnost a slusne mzdy jsou lepsi kombinace nez slusnost a nizsi mzdy

                      Na oborech az tak nezalezi, tyto poucky platily ve stavebnictvi, pohostinstvi i automotive.

          2. Rozdíl mezi dobrým a špatným učitelem(kou)na ZŠ se pozná mimo jiné v tom, že dobrý děti od školy neodradí, neznechutí jim studium. Ten ještě lepší jim z poznávání udělá atraktivní zábavu na kterou se budou těšit. Špatný je naučí, že si nejsme všichni rovni, že občas je výhodné držet hubu a jindy se zas ozvat, že se škola protrpět musí, o spravedlnosti si mohou nechat zdát, pravda že vítězí v pohádkách…

            1. Ale on je občas výhodné držet hubu a jindy se zase ozvat, člověk musí některé věci protrpět ve škole i v životě. To mi nepřijde jako špatná příprava zobáků na podmínky na bojišti. Lepší, než je učit jít s hlavou vztyčenou deštěm střel.

              1. No, to je asi jedna z nejtěžších věcí: naučit je, že je hloupost zbytečně zahodit život, ale zároveň že je lepší zemřít, než ztratit čest; vychovat je k tomu, aby uznávaly válečnou lest, ale neakceptovaly zradu. (Mimochodem, kdo ještě nečtl toho Stopku a spol od Kiplinga, měl by to dohnat ASAP; i těmito věcmi se ta kniha zabývá, a jelikož ji psal Kipling, dělá to velmi zábavně a smysluplně.)

                Vůbec nejabsurdnější mi přijde nechávat něco tak náročného a přitom enormně důležitého na státním úředníkovi.

    4. Musím říct, že ten myšlenkový pochod je fascinující:

      Školství je na tom špatně, od konce socialismu reforma neproběhla a pořád tam panuje ten socialistický model…
      a z toho vyplývá, že tržní model je úplně špatně.
      Eh.

      Plus obligátní povzdech, že dnešní děti jsou nevzdělané, líné a neváží si učitelů, což učitelé říkají posledních asi 3000 let, resp. předtím se o tom nedochovaly záznamy.

      1. Sice nevim, na co reagujes, ale pointa je v tom, ze ve skolstvi chybi penize (to je alfa a omega) a diky absenci tech penez se nepodarilo udrzet ani uroven skolstvi, ktera byla za komancu (byla sice spatna, ale ne zase az tak spatna, jako je ted).
        Trzni ekonomika by byla fajn, kdyby byla, ale ona neni. Je tu takovy nejaky postsocialisticky model, ze jako budeme preslapovat na miste a tvarit se demokraticky a treba to do konce volebniho obdobi nejak uhrajeme do ztracena a lidi se moc nenaserou, hlavne, kdyz z EU pritecou nejake dotace na uplne kokotiny.
        S timto modelem at jde Sralbotka do prdele. Skolstvi je jak casovana bomba a nedostatek odborniku uz tezce limituje nase uplatneni na trhu. Mi to muze byt jedno, jsem ze skolstvi patnact let a to , co bych si vydelal jako spickove kvalifikovany ucitel za mesic si jako blbe kvalifikovany ajtak samouk vydelam za tyden, prestoze musim menit praci minimalne co 4 roky a zacinat pokazde zase skoro od nuly, prestoze muj plat je v porovnani se zahranicnim smesny, mimo jine kvuli zasranym Indum a zasrane praci v nadnarodnich korparnach, ktere si libuji v outsourcingu a „dynamickych teamech“ (rozumej, vse funguje do doby, nez prijde nove vedeni a zacne delat „strategicka rozhodnuti“ a vedeni korparen nikdy nevydrzi dele nez 4-5 let).
        Proste me ta prace nebavi, ale delam to, protoze prace, ktera by me bavila je zkurvena tim, ze pro trzni model tu neni kupni sila a socialisticky model postrada kasicku, ktera by do toho nalila odpovidajici prachy. Statni penize se misto toho lijou do ciganu, veznu, pseudohumanistickych oboru, genderovych studii, thinktanku a tak dale. Tak treba se pletu, treba ty penize do ciganu jsou dulezitejsi, nez do skolstvi…

        1. To je nesmysl, že pro tržní model tu není kupní síla.
          Na ten státní model peníze jsou a tržní by logicky stál méně.

          A mohlo by se začít přechodem na model, kdy místo aby školy platil stát by platili žáci/studenti a stát by jim to proplácel (do té míry jako to platí dnes).

          1. obavam se, ze komercni model by stal jeste vice, nez ten statni. Ono to sice vypada absurdne, ale pokud soukroma gymnazia vybiraji dnes pres sto tisic na zaka a na rok, tak kolik by asi tak vybiraly soukrome vysoke skoly nejakeho tezce nadstandardniho oboru, treba farmacie ? milion na rok a studenta ?

            Privatizace skolstvi by vypustila dzina z lahve, na ktereho CR neni stavena, lehce si dovedu predstavit, ze par nejlepsich skol by postahovalo to nejlepsi na trhu a zbyli studenti by platili skolne a navic by je ucili jen ti nejhorsi ucitele, kteri by nemeli schopnost upichnout se na prestiznich skolach.

            Statni pseudomonopol nase skolstvi vydira a drzi pri zemi, samozrejme ta kvalita tomu odpovida, ale bezhlava privatizace by to zazdila totalne…

            1. Tak by holt neměl každej vocas maturitu nebo titul, šel by hákovat v 16 nebo 18 a neválel by si šunky do 26 nebo do 30 při nějakém obskurním studiu, tedy klidně ať si každej studuje co chce jak dlouho chce, ale za svoje.

            2. Dobří učitelé by holt dostali zaplaceno tolik, kolik si zaslouží :-) Oni ostatně už dostávají zaplaceno teď, jen ale ne tady, protože kdo může, jde studovat do ciziny. A proč by student farmacie nemohl zaplatit víc, když za ty peníze dostane vzdělání, které mu umožní si vydělat spoustu peněz? Proč třeba obchodní pilot už teď zaplatí za výcvik přes milión, ale pro studenta farmacie by to bylo moc?

  8. Vždycky, když řeknu, že školství by mělo být zprivatizované, ihned mi nadávají do utopistů, dementů, „běž s tím ankapem do piči“, „vrať se zpátky na zem!“, „přestan žít ve snech a začni žít v realitě“ a bla bla..

    Takže proto o tom, co se bude učit tvý dítě, rozhodují úředníci. Smiř se s tím, že tvý dítě se bude učit, že je správné platit výpalné státu, držet hubu a krok, podporovat Evropskou únii a multikulturní společnost.

    Politici přece ví, co je pro tebe dobré. Sice včera Bělobrádek z KDUČSL napsal na Twitter, že zákony, o kterých hlasuje vůbec nečte, protože „jsou moc dlouhé a není to jeho silách“, nebo Jurečka napsal, že nesouhlasí s EET, ale hlasoval PRO jeho zavedení.

    Vidíš, jak moudří Páni to tu řídí? Tak se neboj, jsi v dobrých rukách!

    „Občanem České republiky.“

    – Nevím jak ty, ale já se občanem necítím být. Já jsem prostě JÁ. Necítím se být jen položkou na státních byrokracii.

    „Věřím, že vy jste také občané, svobodní občané moderní demokratické země.“

    – Tenhle bullšit máš ze státní školy?

  9. Docela s pocity autora souhlasím. Osobně bych za ideál považoval, kdyby bylo státní školství zcela zrušeno a současně s ním povinná školní docházka (povinné vzdělávání není už teď). Jako přijatelnou úlitbu zájmům proletariátu bych akceptoval státní dotace na školu pro děti z chudých rodin.

    IMHO by se tím nic nezhoršilo a mnohé zlepšilo. Obyvatelstvo už teď tvoří dvě vzájemně se nekřížící skupiny, z nichž jedna je přesvědčená, že dobré vzdělání = dobré uplatnění v životě, druhá zase, že vzdělání je zbytný oser. Co se týká zlepšení, tak to vidím v tom, že každá rodina by mohla poslat děti do školy dle svých preferencí, však ono se časem ukáže, které preference jsou správné a které ujeté. Tipuji, že většinou by byly správné, protože kdo má znát děti a jejich schopnosti lépe, než vlastní rodiče.

    1. az se ti zaniti slepak, pujdes si ho nechat vyoperovat za komercni cenu do Nemecka, anebo si to nechas zarikavat od mistnoho kneze-ajatollaha-samana ? Myslim, ze cena vzdelani, ktere do tohodle naroda vrazili komanci, nebyla radne trzne ohodnocena a ze k tomu (spolu s tim, jak vzdelani lide miri do duchodu) dojde kurva brzo. Je fakt, ze pro porevolucni zbohatliky, STBaky, vekslaky atd. nebylo vzdelani klicem k uspechu.
      Jenze tenhle scenar je pase a situace po listopadu se nebude opakovat.

      1. Teď mi není jasné, v čem mi oponujete. Když se mi zanítí slepák, půjdu si ho nechat vyříznout „zadarmo“ do vhodné nemocnice.

        Co se týká vzdělání, tak asi upozorňujete na nižší úroveň vzdělanosti lidu? Ale té bylo dosaženo i přes to, že je vzdělání bezplatné. Kdo se nechtěl naučit ani číst a psát, tak to stejně neumí, kdo se chtěl vzdělat v nějakém technickém oboru, tak se v něm vzdělal. Že byla v posledních letech preference na vzdělání kašlat, to s tím přece nemá nic společného :-)

        Osobně pro mě by bylo zrušení bezplatné a povinné školní docházky přínosem. Do soukromé školy bych děti posílal tak jako tak, jenom bych se nemusel prostřednictvím daní podílet na vzdělávání jiných dětí, včetně těch, jejichž rodiče na to pečou. A jak si to zařídí jiní rodiče je mi fuk, já mám zájem a povinnost se postarat o vlastní děti, ne o děti jiných rodičů.

        1. obavam se, ze v te nemocnici zadarmo nebudou zadni doktori, protoze jakmile zrusis skolstvi a skolni dochazku tak mladi misto studii (treba na doktora) budou zaskladnovat krabice v Tescu.

          Koneckoncu ubytek doktoru a sester po 89tem je logickym dusledkem naseho podfinancovaneho skolstvi a zdravotnictvi, kdy nase stredni skolstvi nestiha dodavat kvalitni studenty pro lekarske obory, mlady doktor pak za naprosto nedustojny plat a roky jen dodelava atestace a jen co je ma, tak nejradeji zmizi v zahranici… bodejt by ne, po zkusenostech, ktere tu u nas ziska.

          Stat by si jaksi mohl uvedomit, ze zaskladnovacu krabic v Tecsu jsou vsude po svete ctyri prdele, ale ze sehnat kvalifikovaneho doktora neni takova sranda a ze gynekologove amateri z Eritreje to nevytrhnou. Nevim, na co jeste cekaji. Az se to pokaka uplne, patrne.

          1. Zase chyba. U nás je zdravotníků jak nasráno, proto jsou menší vejplaty. Je to nedávno kdy jsem jako doprovod byl nucen strávit dopoledne a kousek poledne sezením v nemocnici. Takovou pohodičku jsem dlouho neviděl. Rozšafné laškování na chodbě, rozšafné bloumání po chodbě, rozšafné odejití na gáblíček. Probůh, takto se já chovat v trhu, tak nemám do měsíce co žrát. Konkrétně zdravotnictví je minimálně o polovinu nadfinancováno.

            1. No, když jsem seděl na nočním příjmu na dětském lůžkovém čtyři hodiny na tvrdé židli, v náručí dítě s otřesem mozku a viděl tu mladou doktorku s kruhy pod očima, která jela dvanáctou hodinu v kuse – neřekl bych, že si připadala nadfinancovaná, dokonce si myslím, že by setsakra ocenila, kdyby tam nebyla sama.
              Nedovedu si představit co by se dělo, kdyby se tam těch dětí porouchalo trochu víc.
              A to je to spádová nemocnice (České Budějovice).

              1. Ja dojizdim za zubarem aktualne 60 kilometru, protoze A, zadny jiny kvalitni zubar me nebyl ochoten zaregistrovat, B, moje predchozi zubarka odesla do duchodu, predtim mi ale stihla znicit 4 zuby, ktere vrtala, aniz by na to videla, C, protoze mi blbe narostly osmicky a kdyz se to probudilo, tak mi to „nouzove“ trhal jediny dostupny stomatochirurg v okrese tim zpusobem, ze mi malem utrhl hlavu a pritom jeste daval k dobru historky, ze jeho kolega pri trhani spodnich osmicek zlomil pacosovi celist. Vytrhl mi to nakonec dobre, nicmene ten zazitek nepreju nikomu.

    2. „…vsak ono se casem ukaze…“

      Jo, tak ty budes fakt velky myslitel.

      1. To ano, myslitel jsem velký. Otázkou je, zda máte lepší strategii jak rozpoznat správný/špatný způsob výuky, než zkoumat absolventy jednotlivých škol jak se časem uplatní v životě.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017