Říkal Forejt, že utrácíme málo za zbrojení - zpět na článek

Ten seriál je mnohem horší, než špatný. Ale poučný, protože na něm lze ukázat, že pojmy dobro/zlo nebo kladný hrdina/záporný hrdina jsou podmíněné velmi často lokálním politických systémem.

V seriálu vystupují zejména 2 manažeři: Josef Hovora jako vedoucí chovu koní Státního statku a Čestmír Řanda jako ředitel Státního statku. Z hlediska doby byl ředitel statku osobou spíše mírně negativní, protože tlačil na prodej koní a ekonomické výsledky. Chov podřadných býků byl pro něj důležitější než chov ušlechtilých koní, na druhé straně byl ochoten chov koní i nadále financovat z rozpočtu a rád sám o sobě vykřikoval, jak se ve všem mýlil.
Naopak Josef Hovora byl kladnost sama. Byl tak lidský, že flákače v důchodu, který působil škodu, jíž museli opakovaně sanovat ostatní zaměstnanci a brigádníci, nedokázal poslat do důchodu, protože Hanousek měl důchod 1200 Kčs, přičemž jeden jediný telefonát s jeho vlastním synem, který emigroval na Nový Zéland jej stál kolem 900 Kčs (bydlel grátis na statku). Kladný soudruh Hovora tedy usoudil, že soudruh Hanousek (Josef Kemr) má právo na telefonování se svým synem-emigrantem, bez ohledu na své zásluhy a svoje mizerné pracovní výsledky, zatímco všichni ostatní zaměstnanci a brigádníci mají povinnost za flákače vykonávat jeho pracovní činnost. Ostatně stejným způsobem soudruh Klaďas přistupuje k celému statku: on má právo chovat koně, protože ho to baví, a ostatní zaměstnanci statku nají povinnost mu na tuto činnost svoji prací a penězi přispívat. Taková neziskovka v reálném socialismu.
Nad rámec této idiocie ještě navíc usoudil, že „láska ke koním buď je anebo není“, a tak perspektivního mladého a pracovitého chlapce může vydírat brigádnickým postavením za 1200 Kčs měsíčně, i když jej může naprosto bez problémů zaměstnat,přijmout do trvalého pracovního procesu a využívat jeho výkonu a nadšení.

Z dnešního, resp. z tržního pohledu jsou všechny uvedené postavy záporné. Všichni manažeři totálně neschopní (pana Klaďase ani na chvíli nenapadalo, že pokud vezme Hanouska jako brigádníka, půjde Hanouskovi důchod a na telefonáty si přivydělá brigádou, čímž může perspektivního a pracovitého Michala Slavíka (Lukáš Vaculík) zaměstnat na plný úvazek a využívat jeho nadšení, kterým se dotyčný nechá rád vydírat. Každý kapitalista by oba manažery musel vyhodit na hodinu, protože neprojevují ani náznakem „péči řádného hospodáře“, chovají se jako idioti, vyhazují peníze za nesmysly a naopak škudlí tam, kde to nedává smysl. Všichni v seriálu žvaní, i když musím uznat, že na rozdíl od jiných (třeba Žena za pultem) tam občas někdo i něco dělá.
Neschopný idiot je i sám Forejt, protože nedokáže ředitele přesvědčit o realitě a žádným způsobem nezasáhne, i když vidí, jaké škody ten diletant působí a jak nemá koule na to zkrotit doslova z řetězu utrženého retardovaného Hovoru, který umí na všechny jen jen řvát a poté předstírat infarkt.

Dobrá voda je seriál ukazující typické průsery reálného socialismu a odhalující důvody, proč jakákoli evoluce tohoto systému byla nemožná. Ukazuje fatální iracionalitu celého socialistického systému, kdy jednotliví aktéři začnou jednat racionálně teprve v okamžiku, kdy totálně padnou na držku (synáček soudruha Klaďase se před osudným závodem roztřese a neodstartuje, takže soudruh Klaďas udělá poprvé v životě racionální rozhodnutí a posadí do sedla toho lepšího, který dlouhodobě potvrzoval výsledky i zájem a práci).
Serál aktuálně běží na ČT a vlastně asi doporučuji jej zhlédnout už jen jako ukázku naprosté iracionality volání po návratu jakékoli formy socialismu. Na konci pak každý divák musí zvolat: jakémukoli socialismu na věčné časy zmar, zmar, zmar!!!