Občas mi to tu připadá jak na besídce zvláštní školy. V článku naznačená paralela mezi automobilovou a železniční dopravou zní: „Je nelogické a nesprávné u silniční dopravy nezohledňovat v otázkách viny na nehodě fysikální zákony, když u železniční zohledňovány jsou.“
Rozdíl může být v míře, nikoli v principu. Námitky, odkazující na míru (hmotnost, brzdná dráha…) jsou tedy jalové a hloupé.
To samé pak platí pro argumentaci „vlak jezdí podle signálů, auto podle rozhledu“. Obé jezdí částečně podle signálu a částečně podle rozhledu, rozdíl je opět jen v míře, v ničem jiném.
(Nejsem si jist, jak se zvládnu vypořádat s očekávatelnou námitkou, že vlak je větší, ale slibuji, že se pokusím nebýt sprostý.)
pz100000
No jo, ale vlak je vetsi!
(Rad pomohu.)
coyot
Strpeníčko… odpovím hned, jak mě napadnou aspoň tři slušná slova.
coyot
Už to mám: To je irelevantní.
(Že jsem se ale kurva zpotil až na prdeli, než jsem přišel na to, jak to slušně říct.)
pz100000
No vidite…
A ja kdybych to strpenicko bral vazne, nemusel jsem byt za vola s tou pomoci nize.
pz100000
Nicmene tady jsme se zamotali do vetoplavby a ten puvodni problem se ztraci.
Takze k veci: mate vubec predstavu, o kolik (resp. dokonce kolikrat) je vetsi?
coyot
Tipnu si: šestkrát?
Jestli je to víckrát, uznám prohru a odvolám všecko, co jsem tu tvrdil o míře, protože je jasné, že řidič sedmkrát těžšího vozidla na nic pozor dávat nemůže.
pz100000
No to bude nejspis nekde na hrane. Ale zase pry jsou vlaky i s vice nez jednim vagonem (i sam jsem to, tusim, kdesi zahledl).
pz100000
Nabidnu treba osklive kacatko ci fprdel. Nebo zkuste nejakej mix – inspirativni muzou byt treba spojky a predlozky (jako napr. vyse uzite ef), slova to nakonec jsou taky a kolikrat jsou stejne nezbytna.
coyot
Vy… Vy jeden… Vy jedno ošklivé káčátko!
No nevím, je to sice ostré jako břitva a úderné jak řemdih, ale nějak to nepomáhá. Soudím, že aby mi vynadání do ošklivých káčátek přineslo úlevu, muselo by být provázeno minimálně vetknutím krumpáče mezi lopatky peskovaného.
Navíc podmínkou bylo, že to musí být slušné a ošklivé káčátko mi přijde být dost na hraně.
pz100000
Protoze jste vybral tu horsi variantu, ale zkuste si „Vy jedno osklive fprdel“, to hned zni jinak. To je britva cerstve obtazena, udernost dvouvagoonneho vlaku a vtykat by nutno nebylo vubec.
pzkudk
Nevím, jestli se tomu dá říkat míra. Vlak normálně nejezdí podle rozhledu, to jen někdy (třeba když jede na červenou – to vlak smí, auto ne :-)). Auto musí zohledit rozhled vždy, i na té dálnici, i když třeba tam „nemusí“ v noci vidět chodce.
pz100000
Tak tomu rikejte kadel, ale hlavne uz nic nerikejte. Kojot se neozyva, takze jestli nesel shanet ten crumpatch…
coyot
Pokud vlak nejede podle rozhledu, tak jede špatně. Nebo myslíte, že když mašinfíra nezastaví nebo se aspoň nepokusí zpomalit před na kilometr viditelným, přes koleje padlým stromem, tak jej nelze z ničeho vinit? Protože on přece jezdí podle světélek a koukat z okna není jeho povinností? Těžko, že.
Jak vlak, tak auto mají své limity ovladatelnosti, dané fysikálními zákony. Jistěže by bylo lze v obou případech nehodám předejít extrémně opatrnou jízdou a předvídáním nejhoršího, aby v případě hrozící kolise stačil z cesty včas prchnout i slimák, případně se brzdná dráha zkrátila na půl metru, ale v obou případech platí, že v takovémto extrému by už doprava přestala plnit svoji funkci.
Jakkoli jsou ony limity u automobilu diametrálně odlišné, existují. Ze stovek možných příkladů uvedu jeden:
Jistě už jste zažil situaci, kdy v noci za deště nevidíte z vozovky nic víc, než odrazky patníků a bílé čáry, zvlášť, míjíte-li řadu jiných aut v protisměru. Vjedete-li ale za takovéto situace do půlmetrového kráteru, bude to Vaše vina, protože jste nepřizpůsobil rychlost stavu vozovky (raději ani nemluvím o situaci, kdy byste přejel ležícího ožralu). Možnost reagovat jste měl ale zhruba stejnou, jako mašinfíra na vytrhané koleje.
Koneckonců, už samotný (někde zde zmíněný) fakt, že sražení chodce na dálnici je posuzováno jinak, než sražení na okresce, ukazuje, že i omezenost řidičových možností se připouští. Jen se ta hranice mezi nevinou a vinou hledá poněkud nelogicky v druhu komunikace, namísto v konkrétní situaci.
Stejně tak by měla být podle konkrétní situace hledána i u mašinfíry, jak jsem naznačil příkladem výše.
Rozdíly ve velikosti vlaku a auta jsou pro meritum věci naprosto irelevantní, rozdíl je, znovu opakuji, jen v míře.
Mašinfíra může být nevinen, pokud měl na brždění jen kilometr, zatímco řidiče auta může omluvit třeba brzdná dráha kratší metru, ale ignorovat možnost ovlivnění situace je v obou případech zkrátka a jednoduše hloupé.
pz100000
Akorat ze ten vlak je o hodne vetsi!
pz100000
Pardon, to uz se probiralo.
pzkudk
Vlak nejede (na širé trati) podle rozhledu. To, že fíra vidí překážku (ba dokonce že je povinnen koukat) a začne brzdit, ještě není jízda podle rozhledu. Nejede proto, že je to technicky nemožné, proto ostatně byly železniční tratě vytvořeny tak jak je známe. Pokud by musel jet na rozhled, klidně by se mohly železnice zrušit (jiná věc je, že by mi to ani moc nevadilo), protože by přestaly plnit svou funkci už naprosto :-)
Auto má jet podle rozhledu. Je to definované v předpisech, zpravidla tak, že musí umět zastavit před statickou nebo před předvídatelnou překážkou (a judikatura se ustálila nad tím, co za jakých okolností už vidět nemusí). To, že tak občas nejezdím, ještě neznamená, že jsem vyviněn z případné nehody – to jedu prostě tzv. riskantně.
A myslím, že je to rozdíl kvalitativní, nikoliv pouze kvantitativní. Dejte si místo vlaku třeba letadlo a uvidíte to i vy :-)
coyot
Nemám nač reagovat, protože nevidím, že byste se s mojí argumentací jakkoli vypořádal.
pzkudk
Snažil jsem se pochopit, ale není mi jasné, jestli tvrdíte, že silniční předpisy by měly být uvolněny nebo železniční zpřísněny. Ba dokonce si ani nejsem jistý, jestli náhodou netvrdíte, že železniční předpisy říkají něco jiného, než co je v nich doopravdy napsáno.
coyot
To Vám není jasné správně, protože ke změně předpisů jsem se nevyjadřoval. Ale pokud Vás to zajímá, podle mého názoru by bylo vhodné přiblížit posuzování viny řidiče pohledu na mašinfíru.
Jinak ale v debatě o tom, jak by věci měly správně být, mi odkazování na předpisy nepřipadá smysluplné.
pzkudk
Ok, takže o tom, jak by to mělo být :-) Já jsem toho názoru, že by to mělo být plus mínus tak, jak je to teď. Řidič povinnen předvídat vše, co je v souladu s aktuálními pravidly silničního provozu a technickými možnostmi komunikace, zhoršenými o rozumně velký bezpečnostní koeficient.
pz100000
Proti tomu asi tezko neco namitat, klicove ale asi bude to „rozumne velky“. O tech soucasnych zcela jebnutych (odhadem) 17,1 az 34,2 se nezda ani vytahum.
kundohlav smrduty
Domnívám se, že článek není tak blbý, jak jej zde mnozí ohodnotili (a u mnohých bych čekal i více inteligence). Paralela mezi autofýrou a mašinfýrou se nabízí: můžeme se bavit, zda platí stoprocentně, nebo přiměřeně okolnostem, ale nelze ji smést ze stolu apriorně. Neboť i autofýra se, zcela obecně, může setkat s chodcem (cyklomrdem či jiným nemotorou), který poruší předpisy způsobem, jaký autofýra neměl šanci předvídat, zabránit mu a s přihlédnutím k 1. Newtonovu zákonu to ani nemohl dobrzdit. Nezapomeňme, že např. u velké části kolizí např. auto vs. kolo je viníkem cyklista (nedání přednosti, nepozornost atd.) Ostatně i chodcům je zapovězeno vstoupit do přechodu bezprostředně před projíždějícím vozidlem (bohužel je to ustanovení tak nějak mrtvé, neb si nemohu vzpomenout na precedens řidiče, který by byl na jeho základě osvobozen). Nicméně zůstává otevřena otázka chodců, kteří vlezou pod tramway (v Práglu řádově desítky lidí ročně, a to i v rychlostech, kdy by to tramway teoreticky z malé rychlosti ubrzdila), případně před vozidlo s právem přednostní jízdy…
Není pochyb, že dva dementi z Otrokovic vlezli kam neměli a zavinění je stoprocentně na jejich straně. (Otázka dopravně-stavebního uspořádání nádraží, dostupnost podchodů, případně průjezd vlaku osobním nádražím full speed 120 kmph patří do kategorie „občane, klidně buď vůl, stát, (přednosta stanice, kdokoliv…) se za tebe postará“. Myslím, že tohle paradigma snad na D-F nikdo nezastává.
V lecčems nemohu souhlasit s coyotem. Namítl bych mu, že i u vlaku existuje terminus „jízda dle rozhledových poměrů“, ovšem to znamená jízdu rychlostí kolem 5kmph s povinností zastavit před jakoukoli se vyskytnuvší překážkou. Obávám se, že u rychlíku s tímto asi mnoho nepořídíte. Povinnost mašinfýry vidět na kilometr padlý strom je velmi úsměvná, například v traťovém oblouku v lese, v terénním zářezu, zástavbě a podobně.
Nu, a zpět k řidičům osobních aut. Pokud za tmy vjedu do půlmetrového kráteru, na zavinění existují dva názory. Ten, co je bohužel podepřen dementním zákonem 361/2000 Ssírky, uvidí vinu na straně řidiče, neboť nepřizpůsobil. Ten, kdo ani po strávení zák 361/2000 nepozbyl zdravého rozumu, nemůže opomenout zodpovědnost provozovatele komunikace. Vzhledem k letopoču 2016 a cifře na svém daňovém přiznání se domnívám, že jámu na mamuta uprostřed vozovky skutečně předplacenou nemám; možná jsem naivní. Nu a pokud jde o ležícího ožralu, bude-li označen reflexním prvkem, pak ho nepřehlédnu. A nebude-li označen, pak se domnívám, že právě v důsledku tohoto porušení zákonné povinnosti je zavinění nehody na jeho straně. Jen je třeba, aby to groknula ještě právní praxe.
Posouzení konkrétní situace na místě je samozřejmě vždy potřebné, o tom žádná. Pokud s tím ale bude soudci radit zmr*doz*nalec Vémola, potom pánbůh s námi a zlé pryč. Ale všichni soudci nejsou naštěstí kokoti, potěšil mě ElGribo s Usnesením NS sp.zn. 4 TZ 295/2000 (http://dfens-cz.com/ridic-vs-strojvedouci/#comment-8334). Další rozumné názory Lukas B. (http://dfens-cz.com/ridic-vs-strojvedouci/#comment-8362), bandit (http://dfens-cz.com/ridic-vs-strojvedouci/#comment-8317).
coyot
Zdá se, že v pohledu na věc se vcelku shodujeme, ale jistě chápete, že větou „V lecčems nemohu souhlasit s coyotem“ jste mi prudce zvedl tlak. Podobně následujícím:
„Namítl bych mu, že i u vlaku existuje terminus “jízda dle rozhledových poměrů”, ovšem to znamená jízdu rychlostí kolem 5kmph s povinností zastavit před jakoukoli se vyskytnuvší překážkou. Obávám se, že u rychlíku s tímto asi mnoho nepořídíte.
Neumím si představit, jak jste si dokázal nevšimnout naprosto stejného tvrzení v mém komentáři.
„Povinnost mašinfýry vidět na kilometr padlý strom je velmi úsměvná, například v traťovém oblouku v lese, v terénním zářezu, zástavbě a podobně.“
Jakým způsobem jste z tvrzení o mašinfírově povinnosti brzdit „před na kilometr viditelným, přes koleje padlým stromem“ vyvodil jeho povinnost vidět překážku v traťovém oblouku v lese, si už netroufám ani odhadovat.
___________
Mimochodem, rád Vás vidím. Něco mi říká, že budete mít ve schránce již pěkně uleželou nepřečtenou poštu.
jizlivec
Samotná myšlenka „přizpůsobit jízdu stavu vozovky“ mi nejen nepřijde vadná, naopak to považuji za rozumné, i kdyby to v žádném zákonu nebylo…
Rozdílný výklad se může vztahovat pouze k pojmu „stav vozovky“ – jedu-li v Praze ulicí U Seřadiště, půlmetrové i větší krátery očekávám, neboť tato je jimi tvořena v celé své šířce i délce. Jedu-li po hladké dálnici, kde je ojedinělý kráter, navíc zaplněný vodou, nečekám ho a snad ani nejsem povinen…
Jinak ovšem mezi vůdcem silničního a kolejového vozidla* rovněž vidím rozdíly pouze parametrické…
* Ještě jsem si nestačil rozmyslet, zda to platí i pro vůdce plavidel a vzdušných dopravních prostředků…
pz100000
„*“:
Urcite, nakonec fyzika platila jiste i pro Vudce bez privlastkuu.
Ti Vami zmineni chudaci si navic za zhorsenych podminek ani nemohou podsypat piskem.
Krom toho (ale to jenom potichounku) lod muze byt o hoodne vetsi nez vlak.
pz100000
Jo, odkazy jsou fajn, ale zkuste si na ne kliknout.
To ta pozitiva noveho Redakcniho Shitu.
Občas mi to tu připadá jak na besídce zvláštní školy. V článku naznačená paralela mezi automobilovou a železniční dopravou zní: „Je nelogické a nesprávné u silniční dopravy nezohledňovat v otázkách viny na nehodě fysikální zákony, když u železniční zohledňovány jsou.“
Rozdíl může být v míře, nikoli v principu. Námitky, odkazující na míru (hmotnost, brzdná dráha…) jsou tedy jalové a hloupé.
To samé pak platí pro argumentaci „vlak jezdí podle signálů, auto podle rozhledu“. Obé jezdí částečně podle signálu a částečně podle rozhledu, rozdíl je opět jen v míře, v ničem jiném.
(Nejsem si jist, jak se zvládnu vypořádat s očekávatelnou námitkou, že vlak je větší, ale slibuji, že se pokusím nebýt sprostý.)
No jo, ale vlak je vetsi!
(Rad pomohu.)
Strpeníčko… odpovím hned, jak mě napadnou aspoň tři slušná slova.
Už to mám:
To je irelevantní.
(Že jsem se ale kurva zpotil až na prdeli, než jsem přišel na to, jak to slušně říct.)
No vidite…
A ja kdybych to strpenicko bral vazne, nemusel jsem byt za vola s tou pomoci nize.
Nicmene tady jsme se zamotali do vetoplavby a ten puvodni problem se ztraci.
Takze k veci: mate vubec predstavu, o kolik (resp. dokonce kolikrat) je vetsi?
Tipnu si: šestkrát?
Jestli je to víckrát, uznám prohru a odvolám všecko, co jsem tu tvrdil o míře, protože je jasné, že řidič sedmkrát těžšího vozidla na nic pozor dávat nemůže.
No to bude nejspis nekde na hrane. Ale zase pry jsou vlaky i s vice nez jednim vagonem (i sam jsem to, tusim, kdesi zahledl).
Nabidnu treba osklive kacatko ci fprdel. Nebo zkuste nejakej mix – inspirativni muzou byt treba spojky a predlozky (jako napr. vyse uzite ef), slova to nakonec jsou taky a kolikrat jsou stejne nezbytna.
Vy… Vy jeden… Vy jedno ošklivé káčátko!
No nevím, je to sice ostré jako břitva a úderné jak řemdih, ale nějak to nepomáhá. Soudím, že aby mi vynadání do ošklivých káčátek přineslo úlevu, muselo by být provázeno minimálně vetknutím krumpáče mezi lopatky peskovaného.
Navíc podmínkou bylo, že to musí být slušné a ošklivé káčátko mi přijde být dost na hraně.
Protoze jste vybral tu horsi variantu, ale zkuste si „Vy jedno osklive fprdel“, to hned zni jinak. To je britva cerstve obtazena, udernost dvouvagoonneho vlaku a vtykat by nutno nebylo vubec.
Nevím, jestli se tomu dá říkat míra. Vlak normálně nejezdí podle rozhledu, to jen někdy (třeba když jede na červenou – to vlak smí, auto ne :-)). Auto musí zohledit rozhled vždy, i na té dálnici, i když třeba tam „nemusí“ v noci vidět chodce.
Tak tomu rikejte kadel, ale hlavne uz nic nerikejte. Kojot se neozyva, takze jestli nesel shanet ten crumpatch…
Pokud vlak nejede podle rozhledu, tak jede špatně. Nebo myslíte, že když mašinfíra nezastaví nebo se aspoň nepokusí zpomalit před na kilometr viditelným, přes koleje padlým stromem, tak jej nelze z ničeho vinit? Protože on přece jezdí podle světélek a koukat z okna není jeho povinností? Těžko, že.
Jak vlak, tak auto mají své limity ovladatelnosti, dané fysikálními zákony. Jistěže by bylo lze v obou případech nehodám předejít extrémně opatrnou jízdou a předvídáním nejhoršího, aby v případě hrozící kolise stačil z cesty včas prchnout i slimák, případně se brzdná dráha zkrátila na půl metru, ale v obou případech platí, že v takovémto extrému by už doprava přestala plnit svoji funkci.
Jakkoli jsou ony limity u automobilu diametrálně odlišné, existují. Ze stovek možných příkladů uvedu jeden:
Jistě už jste zažil situaci, kdy v noci za deště nevidíte z vozovky nic víc, než odrazky patníků a bílé čáry, zvlášť, míjíte-li řadu jiných aut v protisměru. Vjedete-li ale za takovéto situace do půlmetrového kráteru, bude to Vaše vina, protože jste nepřizpůsobil rychlost stavu vozovky (raději ani nemluvím o situaci, kdy byste přejel ležícího ožralu). Možnost reagovat jste měl ale zhruba stejnou, jako mašinfíra na vytrhané koleje.
Koneckonců, už samotný (někde zde zmíněný) fakt, že sražení chodce na dálnici je posuzováno jinak, než sražení na okresce, ukazuje, že i omezenost řidičových možností se připouští. Jen se ta hranice mezi nevinou a vinou hledá poněkud nelogicky v druhu komunikace, namísto v konkrétní situaci.
Stejně tak by měla být podle konkrétní situace hledána i u mašinfíry, jak jsem naznačil příkladem výše.
Rozdíly ve velikosti vlaku a auta jsou pro meritum věci naprosto irelevantní, rozdíl je, znovu opakuji, jen v míře.
Mašinfíra může být nevinen, pokud měl na brždění jen kilometr, zatímco řidiče auta může omluvit třeba brzdná dráha kratší metru, ale ignorovat možnost ovlivnění situace je v obou případech zkrátka a jednoduše hloupé.
Akorat ze ten vlak je o hodne vetsi!
Pardon, to uz se probiralo.
Vlak nejede (na širé trati) podle rozhledu. To, že fíra vidí překážku (ba dokonce že je povinnen koukat) a začne brzdit, ještě není jízda podle rozhledu. Nejede proto, že je to technicky nemožné, proto ostatně byly železniční tratě vytvořeny tak jak je známe. Pokud by musel jet na rozhled, klidně by se mohly železnice zrušit (jiná věc je, že by mi to ani moc nevadilo), protože by přestaly plnit svou funkci už naprosto :-)
Auto má jet podle rozhledu. Je to definované v předpisech, zpravidla tak, že musí umět zastavit před statickou nebo před předvídatelnou překážkou (a judikatura se ustálila nad tím, co za jakých okolností už vidět nemusí). To, že tak občas nejezdím, ještě neznamená, že jsem vyviněn z případné nehody – to jedu prostě tzv. riskantně.
A myslím, že je to rozdíl kvalitativní, nikoliv pouze kvantitativní. Dejte si místo vlaku třeba letadlo a uvidíte to i vy :-)
Nemám nač reagovat, protože nevidím, že byste se s mojí argumentací jakkoli vypořádal.
Snažil jsem se pochopit, ale není mi jasné, jestli tvrdíte, že silniční předpisy by měly být uvolněny nebo železniční zpřísněny. Ba dokonce si ani nejsem jistý, jestli náhodou netvrdíte, že železniční předpisy říkají něco jiného, než co je v nich doopravdy napsáno.
To Vám není jasné správně, protože ke změně předpisů jsem se nevyjadřoval. Ale pokud Vás to zajímá, podle mého názoru by bylo vhodné přiblížit posuzování viny řidiče pohledu na mašinfíru.
Jinak ale v debatě o tom, jak by věci měly správně být, mi odkazování na předpisy nepřipadá smysluplné.
Ok, takže o tom, jak by to mělo být :-) Já jsem toho názoru, že by to mělo být plus mínus tak, jak je to teď. Řidič povinnen předvídat vše, co je v souladu s aktuálními pravidly silničního provozu a technickými možnostmi komunikace, zhoršenými o rozumně velký bezpečnostní koeficient.
Proti tomu asi tezko neco namitat, klicove ale asi bude to „rozumne velky“. O tech soucasnych zcela jebnutych (odhadem) 17,1 az 34,2 se nezda ani vytahum.
Domnívám se, že článek není tak blbý, jak jej zde mnozí ohodnotili (a u mnohých bych čekal i více inteligence). Paralela mezi autofýrou a mašinfýrou se nabízí: můžeme se bavit, zda platí stoprocentně, nebo přiměřeně okolnostem, ale nelze ji smést ze stolu apriorně. Neboť i autofýra se, zcela obecně, může setkat s chodcem (cyklomrdem či jiným nemotorou), který poruší předpisy způsobem, jaký autofýra neměl šanci předvídat, zabránit mu a s přihlédnutím k 1. Newtonovu zákonu to ani nemohl dobrzdit. Nezapomeňme, že např. u velké části kolizí např. auto vs. kolo je viníkem cyklista (nedání přednosti, nepozornost atd.) Ostatně i chodcům je zapovězeno vstoupit do přechodu bezprostředně před projíždějícím vozidlem (bohužel je to ustanovení tak nějak mrtvé, neb si nemohu vzpomenout na precedens řidiče, který by byl na jeho základě osvobozen). Nicméně zůstává otevřena otázka chodců, kteří vlezou pod tramway (v Práglu řádově desítky lidí ročně, a to i v rychlostech, kdy by to tramway teoreticky z malé rychlosti ubrzdila), případně před vozidlo s právem přednostní jízdy…
Není pochyb, že dva dementi z Otrokovic vlezli kam neměli a zavinění je stoprocentně na jejich straně. (Otázka dopravně-stavebního uspořádání nádraží, dostupnost podchodů, případně průjezd vlaku osobním nádražím full speed 120 kmph patří do kategorie „občane, klidně buď vůl, stát, (přednosta stanice, kdokoliv…) se za tebe postará“. Myslím, že tohle paradigma snad na D-F nikdo nezastává.
V lecčems nemohu souhlasit s coyotem. Namítl bych mu, že i u vlaku existuje terminus „jízda dle rozhledových poměrů“, ovšem to znamená jízdu rychlostí kolem 5kmph s povinností zastavit před jakoukoli se vyskytnuvší překážkou. Obávám se, že u rychlíku s tímto asi mnoho nepořídíte. Povinnost mašinfýry vidět na kilometr padlý strom je velmi úsměvná, například v traťovém oblouku v lese, v terénním zářezu, zástavbě a podobně.
Nu, a zpět k řidičům osobních aut. Pokud za tmy vjedu do půlmetrového kráteru, na zavinění existují dva názory. Ten, co je bohužel podepřen dementním zákonem 361/2000 Ssírky, uvidí vinu na straně řidiče, neboť nepřizpůsobil. Ten, kdo ani po strávení zák 361/2000 nepozbyl zdravého rozumu, nemůže opomenout zodpovědnost provozovatele komunikace. Vzhledem k letopoču 2016 a cifře na svém daňovém přiznání se domnívám, že jámu na mamuta uprostřed vozovky skutečně předplacenou nemám; možná jsem naivní. Nu a pokud jde o ležícího ožralu, bude-li označen reflexním prvkem, pak ho nepřehlédnu. A nebude-li označen, pak se domnívám, že právě v důsledku tohoto porušení zákonné povinnosti je zavinění nehody na jeho straně. Jen je třeba, aby to groknula ještě právní praxe.
Posouzení konkrétní situace na místě je samozřejmě vždy potřebné, o tom žádná. Pokud s tím ale bude soudci radit zmr*doz*nalec Vémola, potom pánbůh s námi a zlé pryč. Ale všichni soudci nejsou naštěstí kokoti, potěšil mě ElGribo s Usnesením NS sp.zn. 4 TZ 295/2000 (http://dfens-cz.com/ridic-vs-strojvedouci/#comment-8334). Další rozumné názory Lukas B. (http://dfens-cz.com/ridic-vs-strojvedouci/#comment-8362), bandit (http://dfens-cz.com/ridic-vs-strojvedouci/#comment-8317).
Zdá se, že v pohledu na věc se vcelku shodujeme, ale jistě chápete, že větou „V lecčems nemohu souhlasit s coyotem“ jste mi prudce zvedl tlak. Podobně následujícím:
„Namítl bych mu, že i u vlaku existuje terminus “jízda dle rozhledových poměrů”, ovšem to znamená jízdu rychlostí kolem 5kmph s povinností zastavit před jakoukoli se vyskytnuvší překážkou. Obávám se, že u rychlíku s tímto asi mnoho nepořídíte.
Neumím si představit, jak jste si dokázal nevšimnout naprosto stejného tvrzení v mém komentáři.
„Povinnost mašinfýry vidět na kilometr padlý strom je velmi úsměvná, například v traťovém oblouku v lese, v terénním zářezu, zástavbě a podobně.“
Jakým způsobem jste z tvrzení o mašinfírově povinnosti brzdit „před na kilometr viditelným, přes koleje padlým stromem“ vyvodil jeho povinnost vidět překážku v traťovém oblouku v lese, si už netroufám ani odhadovat.
___________
Mimochodem, rád Vás vidím. Něco mi říká, že budete mít ve schránce již pěkně uleželou nepřečtenou poštu.
Samotná myšlenka „přizpůsobit jízdu stavu vozovky“ mi nejen nepřijde vadná, naopak to považuji za rozumné, i kdyby to v žádném zákonu nebylo…
Rozdílný výklad se může vztahovat pouze k pojmu „stav vozovky“ – jedu-li v Praze ulicí U Seřadiště, půlmetrové i větší krátery očekávám, neboť tato je jimi tvořena v celé své šířce i délce. Jedu-li po hladké dálnici, kde je ojedinělý kráter, navíc zaplněný vodou, nečekám ho a snad ani nejsem povinen…
Jinak ovšem mezi vůdcem silničního a kolejového vozidla* rovněž vidím rozdíly pouze parametrické…
* Ještě jsem si nestačil rozmyslet, zda to platí i pro vůdce plavidel a vzdušných dopravních prostředků…
„*“:
Urcite, nakonec fyzika platila jiste i pro Vudce bez privlastkuu.
Ti Vami zmineni chudaci si navic za zhorsenych podminek ani nemohou podsypat piskem.
Krom toho (ale to jenom potichounku) lod muze byt o hoodne vetsi nez vlak.
Jo, odkazy jsou fajn, ale zkuste si na ne kliknout.
To ta pozitiva noveho Redakcniho Shitu.