U nás v rodině řešíme něco podobného se synovcem. Jak ho dostat na léčení? No většinou funguje nejlépe to, že se o něj musí přestat pečovat a v obou těchto případech se to týká především rodiny. Vyhodit z baráku, žádný – jakože žádný – prachy od nikoho. „Ne, nemůžeš u mě přespat“, támhle je ubytovna armády spásy nebo most, maximálně ti dám starou deku, tady máš kus chleba na cestu a zdar. Dotyčná osoba si musí nastavit v hlavě co chce a co nechce. Vzhledem k tomu, že léčení není na chvilku a bývá nepříjemné – nesmí se chlastat a fetovat, rýpou se v minulosti, a v našem nitru a to je možná ještě horší, tak musí mít fakt silnou motivaci tohle zmáknout. Toho se dá docílit třeba tak, že se naučí: Na ulici je to fakt nahovno a nechci tam zhebnout a nikdo me nic neda kdyz budu ozralej/sjetej.
Sysop
Blby ovsem je, pokud ma zazemi u nejake particky, ktera ma pochopeni.
Karkulka
Můj názor je, že problém s (libovolnou) závislostí není v tom, „jak se jí zbavit“, protože to v podstatě nejde. Něco uděláš, mozek ti lupne dopamin, a jsi spokojený. Víš, že když to uděláš znovu, budeš spokojený, a tak to uděláš znovu. Mozek ti lupne další dopamin. Jenže tím jak dostáváš dávky dopaminu, tělo začne budovat rezistenci, což znamená že ta spokojenost není tak velká. To je to, proč ti lidi přitvrzují. Na začátku dvě tři pivka, pak šest pivek, pak víno, tvrdý atd.
Ale ta vazba v mozku zůstane. Proto bývalí alkoholici ví, že se nesmí dostat k chlastu. Známý, bývalý notorický alkoholik, zachránil člověka, a ten mu přinesl další den jako poděkování flašku. Smůla, no. O dva dny později letěl z práce s par 53. Mně přijde že to je pořád to stejné křeččí kolo, ať už jde o chlast, fet, mrdání, počítačové hry. Bývalý kolega byl závislák na počítačových hrách, dnes místo toho říká, že běhá 70 km týdně (ve skutečnosti je podle Stravy spíš už na dvojnásobku). Dopamin je svině.
Všecko je to vo sebekontrole…ty lidi sou sračky, mají slabou vůli, nechají sebou mávat kdejakým dopaminem, ten za to ale nemůže. Nikdo jinej za to nemůže.
ModrýKlokan
@ Behehe
Jjjak řikáš, kkkkámo. DDDDáme ještě rrrundu nééééé? Musíme zzzzazdít těch dddeset škopků Bbbbbehehe, co řikáš? Mmmmmusíš mít sssssilnou vůli, ty bbbbejku!
Panek
Bývalí alkoholik je jen ten mrtvý alkoholik, proto taky alkoholik musí abstinovat po zbytek života. A vlastně musí eliminovat jakékoliv pro společnost škodlivé věci/chování, které „uspokojuje“ jeho „centrum strachu“ (nucleus accumbens). Abstinující závisláci tak přechází na jinou závislost a je nutno zvolit raději společensky neškodlivou. Takže třeba intenzivně sportují, něco tvoří, nebo třeba chodí pravidelně pomáhat seniorům.
A ne, není to o sebekontrole (vědomí). Ta je potřeba hlavně při bažení (craving), ale důležité je tu bestii(podvědomí) nakrmit něčím neškodlivým.
Mimochodem, to je také jeden z důvodů, proč váleční veteráni končí v civilu špatně. Prostě tu bestii krmili velice intenzivně, až si jí vykrmili. Pak jen switchnou na jinou „drogu“ a to je konečná.
Lukas B.
někdo k tomu holt más sklony (a asi se to dá i vypěstovat). standardní průměrný tuzemec chlasá a je alkoholik, ale takový funkční, sice hodně chlastá, ale vydělá víc než utratí, ráno pokaždý vstane a jde do práce, tak nějak rozumně vychází s okolím. a nějaké procento to holt nedává a má závislosti dosti problematické. v podstatě na čemkoli.
Panek
Ano je to tak. Je to „nadání“ k závislostem. Dá se zdědit po předcích stejně jako nadání na cizí jazyky, hudbu, kreslení. Ale také se dá vytrénovat opakováním, jako nadání na žonglování, prostorovou orientaci, empatii a podobná dědičná nadání.
Já znám závisláka, který přešel po léčbě od chemického uspokojování k nádhernému a těžkému sportu. A dotáhl to až na nejvyšší mezinárodní kvalifikaci, kterou má v ČR jen pár desítek lidí. Proto záměrně neuvádím onen sport.
Lukas B.
rozhodně nebude ojedinělej. sporty jsou plné úspěšných kompenzáků. některé obzvlášť – především ty, kde se (ještě pořád) dá dostat na špici i když se nezačne v útlém předškolním věku.
Lukas B.
jinak doporučuji knihu „Popmusic z Vituly“, Mikael Niemi. je tam zábavně popisováno zavěcování mezi dospělé, kdy je pěkně vyjmenováno, v jakém případě by se měl člověk alkoholu úzkostlivě vyhýbat.
Panek
A ještě jsem zapomněl. Stejně jako se mladší mozek lépe učí, dokáže si tento také rychleji a snáze vytrénovat závislost. Možná s tím i souvisí to, že mladí se tolik nevěnují sexu, protože jejich mozky už si našly jiný způsob uspokojení a odměny.
semancko
Otec chlastal a potvrdzuje to co pises, bud nepijes vobec alebo si v tom opat. Uz su to desatrocia co s tym prestal ale stale hovori, ze stacil by jeden a je to v riti.
JaFo
Mám podobný problém. Kdysi dávno jsme jezdili na vandry. Byla to pohoda a pak si zajít po celodenní tůře na jedno nebo 2 pivka mi připadalo v pohodě.
U některých se pití zvrhlo. Na posledním čundru před několika lety dokázali dojít z lesa ke stánku s pivem a byli tam od 10 do 17 hodin. V 16 jsem ostatní opustil a šel jsem ještě s někým na původně domluvenou tůru. V 17 hodin odešli od stánku s pivem. A slyšel jsem, že večer si potřebovali ještě zajít do hospody na pivo.
Tihle jsou jako ten Bohouš v minulosti, ale zatím ještě stíhají chodit do práce. Nevím jestli to pití uhlídají a nebo přepadnou jako osoba v článku.
Ani jim pomoci nemohu natož někomu úplně neznámému.
Jihočech Honza
Existuje diagnoza „škodlivé užívání“. Ne každý se propije až do závislosti.
Lukas B.
nejen alkohol. na pár (desítek tisíc) velmi rizikových fetek/smažek připadá veliká podzemní armáda pravidelných rekreačních uživatelů (od konopí přes taneční drogy po kokain), kteří normálně fungují a na ulici je nepoznáte.
JaFo
Když někdo není schopen odejít z hospody před zavíračkou a bez hospody nevydrží, tak to podle mě už určitá „lehčí“ forma závislosti rozhodně je.
Lukas B.
samozřejmě že je to závislost. ale funkční závislák dokáže takhle prožít 50 let, a když má druhý den ráno vstát a řídit, tak se nezřídí do němoty a ráno funguje (a maximálně dva sickdeje do roka).
úplně stejně závislačka na sociálních sítích na mateřské zvládá se postarat o děti a vést domácnost a pak tu závislost další dvě desítky let provozuje při práci, manželském životě a výchově dětí.
hellfire
Je to pak tedy opravdu závislost? Není to spíše druh životního stylu, který se neobejde bez určitých stimulů a stereotypů? (definici závislosti dr Nešpora zde neuvazuji)
JaFo
Našel jsem tohle: https://www.pnhb.cz/co-je-alkoholismus
1, Prvním ze základních znaků je touha (bažení, craving). Buď jde o zcela jasně uvědomovanou myšlenku spojenou s velice výrazným prožíváním: „Teď bych se napil“, „Teď bych si dal…“ nebo se může jednat o takzvanou maskovanou touhu: „Vždyť to moje pití nebylo tak hrozné, doktoři toho napovídají..
2,Druhým znakem je ztráta kontroly – „Jan jde jednou týdně na 3 piva v pátek večer .. a vrátí se v neděli, bez peněz i vzpomínek.
3,Třetí znak: nárůst tolerance. „Zpočátku mi stačilo jedno dvě piva, abych se dostal do nálady. Postupně jsem přidával, začal pít i tvrdej, abych měl tu náladu aspoň na chvilku“.
4,Posledním znakem je pokračování v užívání přes jasné důkazy škodlivosti. Tento znak popisuje obranné bariéry, které si kolem sebe člověk postupně staví, aby si nemusel přiznat pravdu.
shifty
Podle mě je závislost, když musíš každej den. Hodně lidí se prostě jde občas zbourat, skoro bych řekl většina(ale dost se to mění, dnešní mladí už tolik nepijou, za to dělaj jiný věci), je to určitá forma odbourávání stresu a zároveň i restart těla. Není to nic zdravého, ale stress je třeba mnohem větší svinstvo a oproti různým práškům, antidepresivům, fetu, kouření všelijakejch chemickejch i nechemickejch sraček je chlast ještě zlatej. Kort tady pro středoevropana je to i historicky dost běžná věc. Pokud nejsi jeho otrokem, samozřejmě. A u každýho je to jinak. A základ je pít kvalitní pití a nepít moc tvrdej. Francouzi maj spotřebu vína jako kráva a nemají problémy s alkoholikama nebo rakovinama jater atd. A vzhledem k tomu, že mají na oběd hodinu a mají kvalitní potraviny, netrpí ani na problémy ze střevem, ty jsou o ve finále o dost horší.
Jihočech Honza
shifty: Francouzi teda problém s cirhozama maj. Vínem se k ní propiješ podstatně snáz než pivem. Pivo má alespoň nějaké vitaminy a bílkoviny, ve víně není nic. Problém není jen alkohol samotný, ale i nutriční strádání.
hellfire
V případě té nutrice příkladně u Francouzů hraje roli i konzumace zralých sýrů, které jsou již spíše plesnivé než plísňové.
jako pokud jsou to 2 % jako u nás, což vzhledem k tomu, jak se u nás a tam pije tvrdej dost pochybuju, i tak to vlastně není nic. To chcípne víc lidí na chřipku.
Pokud k tomu máš nějaký dobrý data, tak sem s tím. A víno možná nemá vitamíny nebo bílkoviny(ale ty z alkoholu fakt nepotřebuješ), ale zase nerakví kardiovaskulární systém, což třeba pivo o dost víc. Obzvlášť právě ty silný piva 5% +. Víno má naopak na cévy a srdce dost blahodárnej vliv.
UTG
Ten první komentář jsem nachal ještě bez reakce, ale tady už regovat musím. Člověk na jednu stranu ohánějcí se daty a sám šíří hrozné pindy – já sice chlastám, ale jinde bijou černochy, navíc chlastám kvalitně (co je to kvalitně), tak je to v cajku. Pak něco o dobrém a zlém alkoholu a snad již notoricky (nikoliv notoriky) vyvrácené tvrzení o blahodárném vlivu vína na cévy (heslo resveratratrol). Konzumuj, prodávej, podávej dle libosti, ale nešiř bludy. Není žádný dobrý a zlý alkohol, je jen CH3CH2OH. Pak už je to o množství a predispozicích. Kvalita až takovou roli nehraje, pokud teda nejedeme na levelu denaturák, savo, aktivní uhlí a 5 % methanolu je ještě OK. Jinak typicky způsob doplňování hladinky dává víc pohulit játrům, které nestíhají regenerovat, kdežto jednou do týdne na sračky zase hůř snáší hlava. Jinak k těm Frantíkům (a jižanům obecně), tak jejich tabulkově menší problémy s nemocemi spojenými s alkoholem se právě dají vysvětlit tím, „že mají na oběd hodinu a mají kvalitní potraviny“ a dalšími fenomény kolem toho (obezita, stres…). Korelace x kauzalita. Se zdrojováním mile rád začnu hned, jak uvidím nějaké relevantní zdroje tvých tvrzení, jinak je to pro mě ztráta času.
Forge
UTG
Z vlastní zkušenosti vím, že kvalita roli hraje.Po lepším pití nebolí hlava a vůbec mám pocit, že celkově tělo méně strádá.
Takže máš pravdu, že alkohol s dvěma c je pořád stejný, ale v přiboudlinách jsou ty vyšší.Kromě jedovatého předku se v dobrých palírnách odpouští i zadek.Proč asi?
Filtrace přes uhlí asi taky nebudou zadarmo.Tam je to asi spojeno ještě s chutí.
Anebo se mýlím a za mlada nás bolela hlava, protože jsme pili vše kromě Okeny.
fatdwi
UTG: technická: heslo „resveratrol“ nabídne jako první wiki a tam nic o „notorickém vyvrácení“ není. Naopak se tam píše o kontroverzích, zastáncích a odpůrcích.
Ad „dobrý a zlý alkohol“ – to přece není o samotném ethanolu, ale o tom, co se v té flašce nachází kromě něj. Je dost rozdíl pít líh z brambor nebo z pšenice, je dost rozdíl, jestli jsou tam barviva nebo ne, je dost rozdíl, jestli je v tom extra cukr, je dost rozdíl, z jakých hroznů a jakým způsobem proběhla produkce.
Z toho lze odvodit, že ani dopad na člověka není stejný. Což může empiricky potvrdit předpokládám každý, kdo někdy něco pil, minimálně pokud jde o hlavu a žaludek.
Lukas B.
jo. moje empirická zkušenost praví, že opice „kvalitním“ alkoholem (třeba jednodruhová opice slušným destilátem) nemá za následek tak děsnou kocovinu jako opice alkoholem laciným, notabene postpubertální opice nejdřív piva v hospodě, pak flašky vína a nakonec podivné destiláty .
ovšem můj niterný veritářský racionalismus praví, že alkohol legálně prodávaný je bezpečný a že záleží především na tom, jak je jeden nažranej/přežranej/hladovej, zavodněnej, jestli je v tom alkoholu cukr (zelená, griotka, vaječňák, laciný víno, brrrrr!).
shifty
nemam co vic dodat :)
UTG
Shifty: To evidentně ne. Smutné.
K ostatním: mícháte jabka a hrušky. O výrobě a chemickém složení různých druhů alkoholu mě nemusíte poučovat. Bohužel bohudík jsem si prakticky jistý, že jsem výrezně lépe vybaven prakticky i teoreticky než vy. Bez urážky. Rád se nechám přesvědčit o opaku. Všechno to, co je zmiňováno v článku, včetně té cirhózy, kardiovaskulárních nemocí, zvýšené pravděpodobnosti některých typů rakoviny… vám spolehlivě zařídí i chemicky čistý líh ředěný kojeneckou vodou. To, že kocovina se po různém druhu chlastu liší, víme a máme vyzkoušené všichni. Ona i laciná vodka z krámu bude z chemického pohledu relativně čistým lihem a přesto nikdo soudný nebude uvažovat o její neškodnosti. Nijak to však nesouvisí s tím, co bylo tématem článku, co jsem psal já a nesmysly, které tu šíří Shifty. Myslím, že to zmiňoval Nekuda v některém z rozhovorů – „managery“, co si nalhávali, že chlast pro ně není problém, když pijí dobře a draze. Nebo si myslíte, že třeba Tomáš Čupr se někde zpíjel okenou a krabicákem?
Forge
UTG
Teorii máš dobrou.Ale já jsem ochutnal v laborce chemicky čistý líh (p.a.)a byl to pěknej humus.Jasně, že jsem si ho před tím naředil minerálkou.
A stejně chutnal jak destilka.
UTG
Forge: Jak přesně to souvisí s tím, co jsem psal? Kvalitní vodka není nic jiného, než čistý líh, proto taky ty vícenásobné destilace (rektifikace) a přečišťování přes kde co (zhusta hromada marketingových nesmyslů).
Shifty: V mém vidění světa není moc místa pro zákazy a nařízení. Nechť se každý rozhodne sám, ale k tomu je potřeba mít kvalitní informace. A alkohol je vážná věc, která má potenciál člověku úplně zkurvit život, nebo ho aspoň průběžně a nenápadně zhoršovat. Proto mi vadí, když někdo šíří bludy a lži a ještě u toho volá o zdrojích a mumlá o životních zkušenostech. Ne, nejde mi o to, abych přesvědčoval alkoholika, který si svůj problém nechce připustit. Ale náhodní kolemjdoucí si zasouží slyšet relevatní informace v opozici k tomu bludaření. Jestli za zdroje považuješ tu sbírku pochybných odkazů, tak ti stejným způsobem hravě „odzdrojuji“, že země je placatá a ovládaná reptiliány – 10-20 let staré články, 3 z nich o francouzském paradoxu, který jsem ti vyvrátil už 2x a článek z webu vinařského producenta. Za zmínku stojí jen ten Medical tribune, tam je dobré si říct, že lékařské profese jsou bouhužel všemožným bludařením dost prolezlé. Možná to souvisí i s tím, že v podstatě nejsou vedeni ke kritickému myšlení, naopak biflují a opakují. Pak jsou holt náchylnější k opakování kde čeho. :) Konkrétně s těmi autory z Dětského kardiocentra bych si rád pohovořil. Mezi relevantními informacemi:
„To, že alkoholik pije každý den, není skutečnost, ale mýtus. Ne všichni alkoholici pijí každý den. Někteří nepijí i několik dnů nebo týdnů. Při zařazování osoby mezi alkoholiky je důležité posoudit důsledky konzumace alkoholu na život alkoholika, na to, jak se chová doma, ve společnosti s přáteli, v práci, při odpočinku a jak zachází s financemi. Důležité je také vědět, jestli alkoholici nezaměnili alkohol za jinou návykovou látku.
Nepiji ani pivo, ani krabicové víno nebo jiný levný alkohol, tak nemohu být alkoholik
Tento názor patří mezi mýty o alkoholu a alkoholismu. Nezáleží na kvalitě alkoholu, ale na jeho množství a na touze se napít.“
Jsou skutečné perly, jako napříkald doporučení se jednou měsíčně ožrat vínem na základě 700 let staré publikace. :D
2020 Studie na 500000 lidech srovnávající zravotní negativa/benefity malých dávek různých druhů alkoholu https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32111522/
Conclusions: Our findings do not support the notion that alcohol from any drink type is beneficial to health. Consuming low levels of beer/cider and spirits already
associated with an increased risk for all health outcomes, while wine showed opposite protective relationships only with ischemic heart disease.
2024 NIAAA The health risks of alcohol tend to be dose-dependent, and the likelihood of certain harms, such as cancer, begin at relatively low amounts.6 Even drinking within the U.S. Dietary Guidelines (see drinking level terms below), for example, increases the risk of breast cancer.7,8 Additionally, earlier research suggested cardiovascular benefits, but newer, more rigorous studies are finding little or no protective effect of alcohol on cardiovascular or other outcomes.9–13 In short, current research indicates there is no safe drinking level,9 underscoring the message to patients that “the less, the better” when it comes to alcohol. https://www.niaaa.nih.gov/health-professionals-communities/core-resource-on-alcohol/medical-complications-common-alcohol-related-concerns
Forge
UTG 8:39
Hele, chytrolíne: Chtěl jsem tím naznačit, že pitelný líh musi vzejít z kvasinek a pak se vyčistit.Líh pro analýzy se vyrábí syntézou a pak se čistí opět chemicky.
UTG
Forge: Pro laboratrovní účely se využívá ethanol kvasný i syntetický. Čistí a případně dosouší se oba dle stupně požadované čistoty. Jakou to má relevanci vzhledem k článku a mým příspěvkům opravdu netuším. CH3CH2OH je naprosto shodná molekula, ať ji nasyntetizovaly kvasinky z cukrů, nebo průmysl hydratací ethenu. Dále se bez relavantních argumentů nenechám zatahovat do diskuzí level plochá Země s móresy z Novinek.
nejhorší je rozhodně stress a nervy, tak se z toho hlavně neposrat :)
Forge
shifty:
Ono to bude přesně mezi, jako ostatně vždy.
Dle starého pořekadla: Všeho s mírou.
shifty
If you resolve to give up smoking, drinking and loving, you don’t actually live longer; it just seems longer.
tak tak
Forge
shifty:
A nosíš tu zmijovku nebo prdíš na tradice?
A jestli, jaký odstín?Pamatuju zelenou, vínovou a černou.
shifty
Nosím vlasy
shifty
ale k pepitu byla černá samozřejmě :)
Forge
shifty:
A když dáš dobytku pecku mezi oči, tak jsi rozevlátý…
shifty
Minulej víkend dělal kámoš zabijačku, prase bylo celej rok takový blbý a debilní, ale pěkně narostlo… na to jezdí profík řezník samozřejmě, já bych si netroufl. Já tak bourat a vyrábět a i to už skoro nedělám, víceméně už maso zpracovávám jen na vaření doma a nebo někdy pro lidi.
Co jsem chtěl říct, že prase dostalo zcela správně pistolí a nic. Pak druhou..a nic. Pak začlo bejt samozřejmě nasraný, takže přišla na řadu sekera, no nebyl to hezkej pohled. Nakonec řezníci zvítězili, ale chvílema to bylo jak v Ugandě. Přitom vše správně, tomu chlapovi je 60 a sebou vždy syna a každej rok bezproblémů. Prostě tohle mělo setsakra tuhej kořínek.
shifty
Jeden z party je hajnej a tentokrát kulovnici nechal doma. Hodila by se.
Tvrdým se k cirhóze propiješ nejrychlejc a tam jsme my spíš Poláci/Ukr/Ru a Francouzi naopak tvrdej moc nepijí.
Fakt si stojím za tím, že víno ve Francii žádný dramaticky špatný důsledky na zdraví populace nemá, navzdory vysokému množství konzumace.
Rád se poučím, navzdory dlouholetým životním zkušenostem, letům tam stráveným atd. atp., ale už ne výkřiky do tmy, ale nějaký data prosím.
misaka
JH má jasno, stakan vodky je nutričně lepší. Že to řešíš…
shifty
Zdarec misaka, zdravim :)
neřeším už dávno vůbec nic na DF, ale byla by škoda nechat to bez odpovědi. Občas si sem přijdu něco napsat, občas tady pár debilních lhářů pošlu do prdele, občas sem nevlezu třeba měsíc… a je mi to vážně jedno :)
Karkulka
To je otázka jak tu závislost definuješ. Je abstinující „vyléčený alkoholik“ např. po roce bez chlastu závislý? No, není, protože nemusí každý den. Ale když mu dáš frťánka, tak v tom lítá úplně stejně, jak kdybys celý ten rok abstinence vymazal.
zajic
Dost často se na závislost přijde, když se člověku něco stane, musí ležet v nemocnici a najednou po dvou-třech dnech dostane abstinenční příznaky. „Ale vždyť on tolik nepil…“
Tohle je asi ultimátní test.
zajic
Organizuju čundry pro kamarády, vždycky jednou ročně jdeme tři dny nějaké pohraniční kopce. Vypadá to jako sraz alkoholiků, když ve vlaku v pátek v 6 ráno zasyčí deset plechovek zaráz, natož když o čtyři hodiny a pět piv později vystupujeme a nastupujeme na túru.
Ale ač za ty tři dny vypijeme třeba dvacet piv, pořád ujdeme sedmdesát kilometrů. Že bych někde dovolil sedět v hospodě víc jak hodinu, to se ještě nestalo :-)
JaFo
To má progresi. Dříve tohle kamarádům stačilo si vzít do vagonu pár plechovek (každý) a mě i tohle připadalo „v pohodě“. Alkohol se při chůzi venku odbourá mnohem snadněji.
Ale pak to přešlo do stavu, že někteří jedinci nedokáží z hospody vůbec odejít z vlastní vůle – dokud je nevykopnou a strhnou další lidi. Někdy odchází i ve 2 ráno a druhý den pak už nikam moc nedojdou. Ale do hospody většinou neomylně dojdou. Poslední stav byl ten, že někdo zůstal v hospodě po obědě a popíjel. Tohle jsem nikdy dříve nepozoroval. A také někdo vymyslel, že si vezme flašku tvrdého a na každém rozcestí si dá prcka. Takhle asi netrampujete.
Ale pořád ještě tihle lidé dokáží relativně normálně v zaměstnání fungovat.
Forge
JaFo:
To je tvoje parta.
Absolutní souhlas se zajicem.
Jinak to bylo, když jsme si dali pivko ve vesnici a místní se ptali, jestli jdeme taky na koncert Schmitzera na hřiště.
Vyrazili jsme o něco později proběhlo víc panáků.Ale trasu jsme dodrželi a nikdo z toho neměl potíže typu vývoje do destrukce.
JaFo
Jasně, dříve to bývaly pěkný výlety. Ale jak tak pozoruji, konzumace alkoholu má určitou progresi. Já s nimi už poslední dobou nejezdím.
Dříve to bylo tak, žekdyž někdo začal hodně chlastat tak nakonec na nějaké výlety přestal jezdit úplně. Jednak nestíhal a jednak proč někde chodit po lese, když je to v hospodě lepší. To se na někoho pamatuji tak před 10 lety. Chlap jako hora a skoro nedokázal vyjít nahoru od Děčína k Pravčické bráně. Někde si to svoji daň vybere.
shane
je otázka, jestli takhle chlastaj furt, nebo jen na čundru. Je klidně možný, že ten čundr berou prostě jako příležitost vypadnout z domu a v klidu se relaxačně ožrat, protože jim to běžná životní rutina jinak prostě nedovolí. To, že se jinak spořádaný lidi na zájezdech chovaj jak utržený ze řetězu není nic neobvyklýho.
shifty
Kam jinam než na vodu nebo na čundr si můžeš namíchat kolu s rumem .. :D
Záleží spíš na tom, kolik dálkovejch a vejškovejch deš. Nad 25 km a nebo v případě hodně velkejch kopců je lepší chlastítka nebrat.. na nějakejch 20 poděl řeky se zastávkou na buřta je to šumák.
shane
No, já se jednou v mladické nerozvážnosti přiožral na kánoi a už to v životě neudělám. Dokud jsme se necvakli tak všechno v cajku. Ale jak jsem se ocitnul ve vodě, tak jsem se normálně bál o život. Zápasit ožralej s peřejí, byť mírnou, fakt není dobrý. Takže ty plovoucí bary fakt nedoporučuju. Maximálně tak ve vestě a helmě.
Forge
shane:
Alespoň jsi si vyzkoušel instinkty.
Už víš, že pít se musí umět nejen na vodě.
shane
Já jinak pít umím, ale tohle bylo klasický mozkový zatmění, kdy člověku prostě nedojdou věci, který by měly bejt naprosto jasný. Prostě mi nějak nedocvaklo, že se taky můžem cvaknout. Navíc to bylo takový to plíživý ožrání, kdy člověk dá pár pivek na pohodu, nic to nedělá a najednou zjistíš, že máš krok jak starej námořník.
shifty
No to nemyslím, ale že si to doma míchneš do petky. Dřív se to tak dělalo.. Plovoucí bary jsou shit a když jsme jezdili na vodu, tak nic takovýho nebylo ani na Vltavě(která je beztak největší opruz kvůli množství lidí a tím pádem i ožralejch debilů). Poslední roky je to už nesmysl a jezdíme rázovat po lesích, protože já ve volnu opravdu nemám zájem o davy cizích lidí. Naštěstí zase známe místa, kde nepotkáš za celej den ani nohu.
Cvaknul jsem se hodněkrát a upřímně mě to vždycky setsakra probralo. Ale je fakt, že je rozdíl mít náladičku a bejt ožralej. To bych se asi taky bál. Ale znám lidi, co si ty 3 dny ani nepamatovali. Já se napiju, ale neožeru.
Forge
shifty:
Nezažil jsi nikdy „kosmonauta“?Ani na škole?To tě probere pořádně a zamyslíš se nad sebou.
shifty
Jo, ale ne mojí vinou. Ale měl jsem hodněkrát kliku, to nepopírám. Teď už jsem klidnější a obvykle neriskuju.
Forge
shifty:
Takže tě někdo ožral vesmírně jako prase!
A teď už si dáváš pozor na útoky z vesmíru.
Doufám, že mám vlčí mlhu.
tak von asi né každé lozí do peřejí žejo, drtivá většina úseků většiny řek co se tady jezdí jsou víceméně takovej rybník, co někam nepatrně popojíždí :D
Forge
Behe:
Vesloval jsem za Slavoj Vyšehrad a ve veslici máš nohy v svázaný v botách.Po veslařsku v nohavkách.Když poprvé vypluješ, tak máš pocit, že jsi přikotvenej k tý lodi a utopíš se, kdyby se něco posralo.
A když se loď otočí, tak si pamatuješ jen to, jak jseš na hladině.
shifty
No třeba takovej Huberťák na Ohři, tam to neni nic moc se cvaknou ani ve formě a s vestou. Jsou místa, kde to stojí za to. Na voleji se cvakne jenom dement, nebo někdo totálně pod obraz zpitej.
Lukas B.
nemusí bejt dement a nemusí být zpitej. může mít třeba epileptický záchvat, svůj první (a jedinej) v životě. takhle se jeden můj blízký člověk málem utopil, a dcerušky tenkrát jedna mladšího školního a druhá předškolního věku mu nějak držely hlavu nad vodou než za několik minut přijela jiná loď s dvěma dospělými.
shane
Na to aby si se utopil ti ta šlajsna stačí jedna. Nemusej to bejt zrovna peřeje Urubamby.
Jihočech Honza
Babička vyrůstala u Lužnice. Taková říčka malá, nedomrlá, a stejně se tam pravidelně aspoň jeden člověk ročně utopil.
shane
Koneckonců, lidi se v pohodě dokážou utopit i na rybníce a tam není šlajsna tak nějak z povahy věci. A spousta z nich nemá ani přítok, aby tam byly aspoň nějaký proudy.
shane
Letos se v Kunraticích v Olšaňáku utopili tuším dva. A to tu louži pomalu přehodíš kamenem.
Lukas B.
ono na utopení stačí strašně málo. když tedy pomineme příhodu, která by byla vážná i na suchu (infarkt, mrtvice a podobně), tak to může být úplná banalita, jsou známy případy, kdy se puberťák utopil po cáknutí vody do obličeje v rámci běžného koupacího dovádění, holt asi to cáknutí přišlo nečekaně a do nádechu.
no ještě si vzpomínám na jednu topící (a svým způsobem i alkoholickou) příhodu z dávných (post)pubertálních dob; nějak jsme večer s dvěma kamarády kdesi na chatě poseděli u piva, pak zavřeli hospodu a tak jsme si ještě dali pár panáků u vohně, a ráno nám bylo nějak šoufl, hlava bolela, žaludek na vodě, a tak jsme se vydali do přilehlého lomu si zaplavat. no a na jednoho přišlo zvracení zrovna na hloubce. jelikož jsem byl od něj asi dva metry a ten poslední jen o dva metry dál, tak je to jen taková veselá příhoda, kdybychom byli dál nebo zrovna koukali jinam, tak to mohlo dopadnout všelijak.
shane
Jj. Vím o případech, kdy se dotyční po ztrátě vědomí utopili i v kaluži. Slyšel jsem příběh z druhý světový, kdy vojáka štrejchla střela do hlavy, při pádu se mu svezla helma a jak do ní padl obličejem, a než se probral z omráčení, tak se utopil ve vlastní krvi.
Childeater
Lužnice dovede bejt pěkná potvora.
Samozřejmě že ne za Velenicemi, u Halámek nebo za Suchdolem…ale čím dále je od hranic s Rakouskem, tím tam jsou nečekěně hluboké pasáže, kořeny, šňůry na sumce, proudy…
SirTom
Co jsem pochopil, problém závislosti (obecně) je v tom, že to reálně změní „obvody“ nebo lépe řečeno chemii v mozku.
Nicméně existují řešení, bohužel u nás nelegální a to v podobě psychedelik. Už si to nepamatuji přesně, ale myslím, že jsem někde četl, že jsou látky schopné „resetovat“ mozek a vyléčit v podstatě instantně závislosti.
Ale nejsem ani lékař, ani odborník, jen doporučuji se podívat tímto směrem.
Panek
Opravdu chcete chemicky potlačovat nucleus accumbens? Tedy odměny, potěšení, smích, závislost, cílevědomost, agresi a strach?
JaFo
Tohle dělá Petr Chobot s pomocí Ayahyuasky – ale v Peru, u nás to není legální.
Nejdříve máte po Ayahuasce psychedelické zážitky a pak blijete a blijete a blijete. Šamani tomu říkají „trabajo“ … práce.
A šamani tu ayahuasku prostě tak dlouho konzumovali až jsou k jejím odvarům rezistentní.
JaFo
Je tam určité riziko, že skončíte na cvokárně. Většině lidí tahle terapie neublíží, ale pár lidí se z toho zbláznilo. Jisté riziko tam je.
hellfire
Podobný, a řekněme dosti účinný, odvykací efekt s rizikem přepnutí do schizofrenie mají v podstatě všechny halucinogeny působící na serotoninové a dopaminove dráhy (LSD, psilocybin, bufotenin,ketamin, do určité míry i THC).
Alan.Cox
Já bych do fungování nervového systému moc nezasahoval.
Už z pouhé marihuany si můžete vykoledovat nástup neléčitelné celoživotní psychózy. Čas od času se to stává, čas od času si někdo vytáhne černého Petra.
Problém závislostí je, že jste znásilnili systém odměn a trestů v mozku. Pokud znásilnit ho další odměnou – byť ve formě psychedelik – je jen dalším pokračováním závislosti, které se nezbavíte. Je prostě potřeba projít tím trestem, a dál přijmout, že život má radostnější i smutnější chvilky.
UF7
Alan.Cox: To riziko psychózy samozřejmě existuje, ale mj., pokud se nepletu, je ovlivněno i stupněm vývoje mozku a utváření osobnosti a potažmo věkem. Pochopitelně je zcela zásadní třeba i to, za jakých podmínek jsou psychedelika užita (po zralé úvazue a v klidu pod lékařským dohledem, při obřadu pod dohledem zkušeného šamana vs. někde v hluku a davu lidí na technopárty, když ti to někdo náhodně zrovna nabídne). Závislost v pravém smyslu (jako na alkoholu, tabáku, opiátech, …) na nich nevzniká, jakkoliv je to asi rozšířená představa. Možná je způsobená tím, že v očích průměrného člověka netušícího nic o problematice to jsou „drogy“ a „drogy jsou špatné“, bez jakéhokoliv rozlišení typu či skupiny dané látky, způsobu a cíle jejího užití, atp. Je to ale stejné jako se vším, prakticky cokoliv lze použít jako užitečný nástroj, nebo tím (na sobě) napáchat velké škody.
Alan.Cox
Já bych začal od konce. Ty průpovídky, že záleží na tom, co si o tom myslíte – a podle toho se to chová – to je takové to moderní sociální inženýrství.
Pak se klidně můžete spolehnout v životě na zkušené profesionály. Na zkušené řemeslníky, šamany, české premiéry nebo české ministry zahraničí, na zkušené vůdce EU, na zkušené… Podle výsledku pak poznáte, jestli skutečně zkušený byl.
Například Stanislav Grof s holotropním dýcháním, které vymyslel a provozuje po celý život – má za sebou člověka, kterému poškodil mozek a dožil v ústavu. Jeho manželka měla jednoho dne skvělého chlapa, a druhý den – po holotropním dýchání u Stanislava Grofa – prostě blábolící trosku, co už ani moc netušila co se kolem ní děje.
Nikdo nikdy neví, kdy si toho černého Petra vytáhnete. Je to ruská ruleta. U marihuany nikdo nikdy nezjistil, kdy si člověk vykoleduje celoživotní duševní nemoc a kdy ne. U tvrdších drog je to ještě horší.
U opiátů je zjištěno, že pokud opravdu člověk hodně trpí, pak závislost nevzniká. Je v rovnováze odměna i trest v mozku. Budiž to vodítkem pro ty, kdo užívají drogy jen proto, že jsou rozežraní a chtějí mít z života nekonečný mejdan a nekonečné labůžo.
Zkušený šaman je tedy kdo? Ten, kdo se potetoval, dal si čelenku a s bubínkem made in peru křepčí kolem ohně? Nebo jak to poznáte?
JaFo
Podle mě je zkušený šaman ten, kdo se stará někde v pralese o celý kmen. Navaří jim lektvar na slavnosti (tancují třeba 2 dny v kuse) a členové kmene se sice sjedou a shodí stres, ale nikoliv fatálně. A nezpůsobí jim tím dlouhodobé zdravotní problémy. Také když někdo občas v pralese zešílí, tak se to prostě tak nebere a je to přirozená součást života. Buď se z toho dostane a nebo ho něco sežere.
Ale v naší kultuře to takhle není možné.
Alan.Cox
Zkušený šaman řeší problémy života v džungli a kmenovém uspořádání. Ví houby o člověku v jiném režimu.
Jestli je šaman pouze o vaření psychoaktivních látek, tak máme plné Čechy šamanů co vaří pervitin. Já si představuji, že šaman by měl mít i jiné kvality než vařit fet.
Alan.Cox
Šamani už tu ahájasku hlavně konzumují natolik často a dlouho, že bez její další konzumace by propadli depresím a úzkostem.
Neb ahájaska je kombinace psychedelika a antidepresiv. Ty antidepresiva jsou tam nutná, protože bez nich by psychedelická část byla rychle tělem zlikvidována a žádný trip nebo blití by se nekonalo. Nebyly by naprosto žádné účinky.
Ale když chtějí paničky blbnout, a udělat si drogový zájezd do Peru – jejich peníze a jejich blbost.
UF7
Je to legální mj. ve vícero zemích jižní Ameriky. Už víckrát jsem slyšel o tom, že léčba Ayahuascou (a patrně i jinými psychedeliky) má velmi dobré výsledky při zbavování se závislostí – snad až 70 %. Pochopitelně k tomu nelze někoho postrkovat, nutit mu to nebo nabízet – každý si musí zjistit, co to obnáší a udělat si vlastní názor. Existují na to i přímo „kliniky“, kde se to dá za nemalý peníz absolvovat, ale je třeba si dát obrovský pozor na podvodníky a ledabylé „rádoby šamany“, se kterými to může být zážitek zdraví či život ohrožující. V našich končinách (kupodivu) probíhají vědecké experimenty s psilocybinem, ale nejsem si jistý, jestli to zahrnuje i léčbu závislostí. Celá tato oblast má podle všeho obrovský potenciál, ale je zcela zásadní, aby člověk věděl, do čeho (dobrovolně!) jde a jaká jsou rizika, a rozhodně se nenechal nikým přemlouvat.
Alan.Cox
Já jsem slyšel od Petra Fialy, že se máme čím dál lépe. Nebo jsem slyšel, že Rusko má munici na poslední tři dny a vybírá čipy z praček. Vy jste zase slyšel, že ahájaska má dobré výsledky pro zbavování se závislostí.
O tom, že náš „Národní ústav duševního zdraví“ se v podstatě proměnil ve feťácké doupě – vím už roky. Že fetující psychologové v tomto ústavu nadšeně pod pláštíkem „psychologické vědy“ dělají reklamu na drogy, především lysohlávky – vím už roky. To je důsledek toho, když prostě feťáci převezmou vědecký ústav. Kdyby ho převzali alkoholici, budou pod pláštíkem vědy šířit reklamu na rum a vodku. To je vcelku očekávatelné. A ano, vím toho mnohem více, protože profesně se pohybuji dost blízko.
Momentálně je společnost nadšená pro drogy. Nikdo neví do čeho jde. Dostává přehnaně pozitivní informace. Úplně stejně jako dostávají přehnaně pozitivní informace mladí, co se nechávají přešít na genderových klinikách coby transky. Všechno je pozitivní, zalité sluncem. Odteď už bude jen ráj – a je jedno, jestli použijete drogu, genderovou kliniku nebo jiné falešné pozlátko. Důležité je, že vás to pozlátko zbaví těžkosti práce na sobě, což časem karma velmi drsně připomene. Vždycky jsem si přál znát příběhy lidí, co se „vyléčili fetem ála ahájaska“ nebo „přešili na gender klinice“ několik let poté. Asi by to byly horory k pláči.
Vy ta rizika neznáte, protože nedostanete poctivý a objektivní výběr lidí, co to zkusili – tedy i ty, co dopadli špatně. Dostanete jen pozitivní reklamu, cokoli jiného kazí kšeft a sluncem zalité zítřky. Navíc v rámci kognitivní disonance a haló efektu budete mít tunelové vidění.
Počet duševních chorob ve společnosti vzrostl o několik řádů proti době řekněme před 20-30 lety. To znamená, že je něco špatně, hodně špatně. Nastrčte na to ještě drogy, a uvidíte armagedon. Včera mi kamarád sdělil, že jeho bratr umřel ve věku cca 40 let. Netruchlil, spíše to bral tak, že pro bratra skončilo peklo na zemi. Marihuana a následná schizofrenie. Život, který byste si nepřál vůbec prožít.
Pohyboval jsem se mezi bezdomovci coby pomocník. Pohyboval jsem se po psychiatrických klinikách coby psychodiagnostik. Viděl jsem třeba člověka, který v psychóze vyvraždil svou rodinu, protože mu to přikazovaly hlasy, že jinak zahyne svět. To není jen tak, vy vidíte všude jen pozitivní reklamu na drogy a na různé zásahy do nervového systému. Ty negativní jsou pro vás dokonale skryty.
no tak svět nezahynul, tak třeba mu mužem poděkovat?
Sysop
No, nase media tvrdi, ze Rusaci vcera polnima lopatkama rozebrali hraz Kurachovske prehrady, pricemz Rusove sami se divi, k cemu ze jim to jako melo bejt dobry, kdyz okoli obsazuji i tak. Je videt, jakej bordel tam ta ruska armada ma. Nastesti nasimi penezi podporovana ukrajinska armada udatne postupuje, vzad.
corona
Sysop 13.11.2024 v 8:24
– – –
Jsem zvědav, co z toho vyleze. Pokud šlo jen o přerušení silnice vedoucí po hrázi a udělala to UA, pak to lze celkem rychle překonat dvěma ženijními můstky (např. MT-55).
Jestli mělo jít o přivření oblíčení pomocí záplavy údolí SZ od Kurachove a odpaly provedla RF, pak v tom nevidím tak moc smysl. Přes řeku tam nikde cesty nevedou, nejbližší most je až na silnici T-05-15 mezi Antonivkou a Kostiantinopil.
Sysop
Rusakum to sice lehce pomohlo, ale vynalozena namaha spojena s budouci obnovou hraze je pitomost. Ukrum to vojensky taky nijak nepomohlo, takze jedine vyuziti je v propagande UA, plus ‚at si to teda Rusaci uzijou‘.
Takze kdo to udelal, se realne nedozvime. Nastesti se nejedna o nijak velkej pruser.
Jinej smysl v tom nevidim.
shane
Vojáci si nikdy s budoucí obnovou čehokoliv hlavu nelámali. Nikdy a nikde. Tyhle myšlenky můžete klidne pustit z hlavy, sysop.
corona
Sysop:
Tak jsem viděl několik videí, na T-05-15 ta záplava přelila most, cca 1-1,5 m vody.
akorát že to mají natočený drónama, jak to vyhodili do luftu ukravínci, páč voni sou eště teprve na vopačným koncu přehrady :o)
UF7
Alan.Cox: Tak jo, jen jsi potvrdil, že o tom víš velký kulový, ale zato se o tom dokážeš sáhodlouze rozepsat.
Alan.Cox
UF7: Prostě jsem ti nepotvrdil tvou jásavou drogovou cestu. Já ti v ní nebráním, to je tvé rozhodnutí. Ty si nakonec prožiješ ty konce.
UF7
Můžeš si tomu klidně říkat „jásavě“, to je tvůj pohled. Já se snažím o pohled objektivní – tj. na jednu stranu vidět rizika, na druhou stranu se zbavit zajetých stereotypních náhledů na věc na hony vzdálených od reality, a vidět v tom _nástroj_. Stejně jako nůž. Můžu s ním někoho zabít, můžu se s ním pořezat, můžu si s ním ukrojit chleba, nebo s ním můžu třeba vytvořit umělecké dílo. A jak znovu opakuji, bylo by vhodné se vyjadřovat k tomu, o čem něco víš (to si neber osobně, ale sypat všechny zakázané substance plus těch pár povolených do jednoho pytle s nápisem „drogy“ a nerozlišovat kontext, záměr a způsob jejich použití, je nanejvýš krátkozraké).
Forge
UF7
„objektivní“ názor na tyto látky si uděláš, když tam žiješ.
Mnislav Zelený byl po létech připuštěn k rituálu a mluví o tom s respektem.
Jinak, pokud se zajímáš o alternativní medicínu, tak nehltej vědecký názory a drž se toho, co tady bylo odjakživa.
Bylinky, kořínky, houby…
Na import se vyser.
Alan.Cox
UF7: Já myslím, že čtenář snadno posoudí, jestli vím nebo nevím. Nesnažíš se o objektivní pohled, ale o progresivní a pouze pozitivní pohled. Můžeš samozřejmě použít drogu k tomu, aby ti sloužila – ale neopatrný jásavý, pouze pozitivní pohled, takové použití činí málo pravdědopobným.
Nijak jsem se nevyjadřoval o tom, co je zakázané či povolené. O tom jsem se ani nezmínil. Znám biochemii lidského tělo natolik dobře, abych věděl, že variant drog lze vyrobit nekonečné množství. Většina drog nějak nepodobuje molekulu tyrosinu nebo tryptofanu tak, aby přitom prošla až do nervového systému.
Je mi to fuk, co si kdo dělá. Nikomu nic nezakazuji.
leon
Alan.Cox
Jestli celý slavný Západ jede na drogách tak to vše vysvětluje, proč šílenci ve vedení států ženou svět do záhuby.
kaBrnak
Otázka je, kolik lidí by se do té psychózy tak jako tak dostalo, ale díky drogám se tam dostali třeba jen o něco dřív (kohomaj pověsit, ten se neutopí).
Chocholouškárna není zrovna reprezentativní vzorek. To by člověk musel vidět ty pozitivní příklady, kdy enteogeny či halucinogeny člověku dopomohly třeba k duchovnímu růstu. Nebo k pomoci druhým. Znám takové případy.
Zejména houbičky se umí propálit skrz ego, se kterým člověk třeba marně zápasí celý život.
Naopak marihuana umí být VELMI nebezpečná. A je hrubě podceňovaná. Protože někteří ji můžou hulit po kilech roky a jiní po větší dávce zkončí na chocholouškárně a vyhrabávají se z toho třeba 10 let. A nebo taky až do smrti.
Ono to má často souvislost i s tím, jestli člověk systematicky drogy zneužíval v minulých životech. Pak stačí užívat jen krátce a už frčíte na skluzavce do pekel. Což ale není problém drogy jako takové, ale toho jaké skopičiny člověk kdysi dávno dělal.
Jednoho takového jsem zažil. A dopadl hodně špatně, ač zase tolik špatného neudělal.
Jiní dělali mnohem horší věci a pak se z toho vyhrabali a měli normální život.
Tenhle ale ne. A je ho škoda, byl to velmi inteligentní člověk.
Řekl bych obecně že inteligentní lidi mnohem víc inklinují k drogám, a na drogách končí mnohem hůř. Než nějací Pepci Vyskočové, kterří se můžou prohulit třeba až do spokojeného stáří a je to pro ně rekreační záležitost.
Ono taky pro inteligentní a citlivé lidi, je tahle planeta prostě čiré peklo. Ne tak pro tupce a lidi jednoduché.
Alan.Cox
kaBrnak:
Všechno je ruská ruleta. Lidi, na které ve válce nasadili yperit, částečně pomřeli, a částečně se yperitem vyléčili z rakoviny. Tak se objevila chemoterapie.
Já jsem viděl lidi, co fetovali bez následků i s následky.
Co je to duchovní růst? Tedy ten co se údajně získává drogami? Růst ála Timothy Leary, který skončil jako klasický feťák? Já jsem nikdy neviděl nic tzv. duchovního získaného drogami, co by za to stálo.
Chápu drogy proti bolesti či vážným nemocem nervového systému. Tam jsou na místě.
kaBrnak
Jestli myslíš toho zaměstnance CIA s krycím jménem Timothy Leary, tak to není zrovna reprezentativní vzorek.
Vím o případu, kdy dotyčný zobe kousíček lysohlávky 1x denně místo antidepresiv a účinkuje mu to líp než prášky přičemž s nulovými vedlejšími účinky.
Tedy to z něj nedělá dlouhodobě zeleninu nebo bezemočního zombíka, jako prášky.
Vlastně by se tyto látky daly připodobnit k léčivým alkaloidům. Které ve správné dávce a správném užití umí věci, které s jinýma bylinkama nedosáhneš.
Jenže staré zkušené bylinkářky / druidové, s tím uměli pracovat na profesionální úrovni, dokázali odhadnout člověka i obsah účinných látek (i u alkaloidů). A halucinogeny byly většinou amatérům zcela zapovězeny, protože orientovat se v těch změněných stavech vědomí, to vyžaduje roky profesionálního výcviku.
Zatímco dnes se toho zmocnily amatérské smažky co to do sebe sypou po hrstech aby byly v rauši a výsledkem jsou pak přeplněné chocholouškárny.
Alan.Cox
Já jsem ale nikoho nenálepkoval. Já jsem zůstal pouze obecný.
Jako výborné antidepresivum funguje třezalka. Dokonce natolik dobře, že se prodává jako antidepresivum i v lékárnách. A čas od času ji prostě předepíše tu třezalku z lékárny i lékař coby antidepresivum. Takže zobání antidepresiv / prášky může být i toto.
Nic není bez vedlejších účinků, ani lysohlávky. Kromě toho nejspíše toho dotyčného spíše uklidňuje placeno, protože na lysohlávky si tělo tvoří velmi rychle toleranci, a je nutné zvyšovat dávky. Ostatně právě ty lysohlávky byl vzor, podle kterého Albret Hofman udělal umělé LSD. A právě v jeho rozšíření se angažoval ten Tomithy Leary značnou měrou. To jen, že všechny cesty vedou do Říma, a toho Timothy Learyho jsem zmínil dle toho.
No a co jiného alkaloidy jsou než v podstatě bylinky?
Já pořád slyším o zkušených lidech, co umějí s drogami perfektně pracovat. Bery to už jako story o bílé paní nebo lochnesce. Ještě nedávno byly doby, a to platí pro šamany, bylinkářky, druidy, že prostě nějaký ten exitus se nebral jako tragédie. Prostě se to občas nepovede. Sem tam to někdo nepřežije. To bylo bez problému v historických dobách nebo u křováků, ale dnes to je problém. Odtud vznikají ty skazky, že někdo „perfektně“. On Petr Fiala také perfektně řídí ekonomiku, záleží kdo to posuzuje, a jakou má toleranci k chybám, že.
Amatérské smažky byly vždy. Co babiček ještě historicky nedávno uspávaly své vnoučky makovým odvarem. A pak se naprosto upřímně divily nízké inteligenci těch dětí.
kaBrnak
To jsou kecy.
Doporučil bych věnovat pozornost tomu, za kolika úmrtími stojí zpackaná „lékařaká péče“.
Pokud si dobře vzpomínám, tak ta je buď 1. nebo 2. nejčastější příčinou úmrtí, a až po ní ty infarkty a rakoviny atd.
Takže i podprůměrný druid byl v tomto nejmíň 10x lepší a zkušenější. Už i proto že rodina zrakveného „pacienta“ bydlela třeba o 5 blátivých chýší od dotyčného druida/šamana.
Ostatně druidi uměli kvalifikovaně pracovat i se jmelím, a to je docela jedovaté svinstvo.
Že hloupým evropanům a američanům v pralese vaří „blicí lektvary“ kdejaký nedouk, co z nich pak ždíme nehorázné sumy za ten zážitek, to je věc druhá.
O tom se ví už docela dlouho, že dnes prakticky opravdového šamana co ti uvaří opravdovou ayahuascu, prakticky neseženeš. Jen ty zlatokopy s blicím lektvarem.
Nicméně třeba Chaun s tím byl spokojený, že ho to posunulo o kus dál. Ale pak už člověk musí jít sám a vlastní silou a námahou.
ps: mě například holotropní dýchání docela pomohlo. Doporučil bych to každému, materialistům pak obzvlášť. Oproti jakýmkoliv halucinogenům jsou tu rizika velmi malá.
Ale nepopíram že tu nejsou. Může to v člověku otevřít nějakou pandořinu skříňku. Byť je to 1 případ z 1000.
Nicméně šaškecy jsou přeplněné lidmi, u kterých se ta pandořina skříňka otevřela jinými cestami či zcela samovolně.
Život je holt nebezpečnej už sám o sobě.
Možná že už i ten chlast prostě jen otevře tu individuální pandořinu skříňku.
Zatímco jiní se spokojeně prochlastají až do doochodu.
jizlivec
Zlí jazykové šíří narativ, že každý má svou drogu…
Když ji nepotká, nic strašného se neděje…
Když na ni narazí, má holt smůlu a ona ho zničí…
Jiné drogy mu můžou a nemusí dělat dobře (nebo taky zle), ale nezahubí ho…
ygorek
jizlivec 15.11.2024 v 9:48
Přesně.
Proto měla své místo instituce šamana, který drogu poskytoval jen někdy a někomu a dohlížel na průběh otravy.
Proto mi, abych tak řekl, absolutně komické připadají žvásty, že umrlý mladík (například) jen experimentoval s drogou, takže si zakouřil marihuanu, zalil ji vodkou a rozveselil se extází (náhodná sestava, podrobný průběh intoxikace se v černé kronice neuvádí).
Lukas B.
to právě doporučuje Niemi, první opilost absolvovat pod dohledem spolehlivého zkušeného alkoholika, otce, strýce nebo tak (ne ve společnosti nějakých kašparů z mokré čtvrti, kteří budou mít z opilého adolescenta srandu a budou jej akorát hecovat k nerozumnostem), a ten následně doporučí buď konzumovat bez omezení, nebo konzumovat s omezeními (třeba výhradně sám někde daleko v lese nebo v pokoji zamčeném zvenčí) nebo nekonzumovat vůbec.
ygorek
Lukas B. 15.11.2024 v 11:57
V Bavorsku údajně může pivo pod dohledem otce konzumovat mladý muž od patnácti let.
Lukas B.
to může i kdekoli jinde, kde není žalobce, tam není soudce. když se taková věc provádí s rozumem, tak nic proti.
shane
Tak ono je to pravděpodobně zdravější než ty ochucený cukrový roztoky co se do dětí běžně lejou. Nealkopivo určitě, jednak jsou i úplně bez alkoholu a jednak mírný obsah alkoholu by měly mít i různé kefíry a podobný kvašený mléčný nápoje.
Alan.Cox
kaBrnak: „Doporučil bych věnovat pozornost tomu, za kolika úmrtími stojí zpackaná „lékařaká péče“. Pokud si dobře vzpomínám, tak ta je buď 1. nebo 2. nejčastější příčinou úmrtí, a až po ní ty infarkty a rakoviny atd.“
Já nevím, ale argumenty „vy zase mlátíte černochy“ mě zrovna nepřesvědčují o kvalitě šamanů. Spíše mám tendenci věřit, že je to ještě horší než si myslím.
***
Nicméně třeba Chaun s tím byl spokojený, že ho to posunulo o kus dál. Ale pak už člověk musí jít sám a vlastní silou a námahou.
„ps: mě například holotropní dýchání docela pomohlo. Doporučil bych to každému, materialistům pak obzvlášť. Oproti jakýmkoliv halucinogenům jsou tu rizika velmi malá. Ale nepopíram že tu nejsou. Může to v člověku otevřít nějakou pandořinu skříňku. Byť je to 1 případ z 1000.“
Pak je otázkou rizik versus přínosů. Nevidím žádný přínos holotropního dýchání, a bez rizik to není. Ta rovnice je pak zcela jasná.
***
„Nicméně šaškecy jsou přeplněné lidmi, u kterých se ta pandořina skříňka otevřela jinými cestami či zcela samovolně. Život je holt nebezpečnej už sám o sobě.“
Proč si nezlámat obě nohy třeba záměrně, že jo? Když jsou chirurgie přeplněné lidmi, co si zlomili nohy nešťastnou náhodou.
Jestli toto má být druh argumentace, tak si jí strč někam do zadele.
***
kaBrnak
Alan Cox:
Typický syndrom lidí co mají až příliš titulů před jménem a za jménem. Domnívajíc že spolu s titulem zkonzumovali Šalamounovo exkremento a teď jsou chytří jak rádio i přes ne zrovna bohaté praktické životní zkušenosti.
-myslím že šamana z pokročilé keltské ši slovanské kultury by fakt nenapadlo hrabat se v mrtvolách a pak jít pomáhat rodičkám (jako zde ještě před necelými 200 lety)
a rovněž by se po staletí nespokojili s pouštěním žilou a pijavicemi. Ostatně i TČM vychází de facto z tisíce let pozorování a experimentů až někdy od starověku.
Kdy číňaní měli to štěstí že jim nikdo nepovraždil druidy a inkvizice nezlikvidovala šamany a lidové léčitele, jako tady.
-napřed holotropko aspoň 2x vyzkoušej a pak můžeš meldovat, do té doby jsou to jen teoretické kecy nezkušeného
-můžu říct z vlastní zkušenosti že je ideální si některé věci a pandořiny skříňky v sobě pořešit v mládí, dokud je člověk ještě plný sil. Když se na tebe ty pandořiny skříňky vyvalí až někdy po padesátce, tak to dopadá, jak lidi popisují, zde v této diskuzi: přijdou o práci, novou neseženou v tomhle věku, začnou chlastat, přijdou o byt či je vykopne manželka za vydatné pomoci státních orgánů, a pak s nějakou psychózou zkončí staří a s podlomeným zdravím na ulici.
Když je člověk mladej, tak se líp regeneruje psychicky i fyzicky, má pružnější myšlení takže snadněji vytváří pozitivní návyky místo starých destruktivních (starého psa novým kouskům nenaučíš) a mladému člověku lidi mnohem ochotněji pomohou, než starému ožralci.
ps: argumentace se zlomenýma nohama je tak na úrovni mateřské školky. Protože ta situace spíš připomíná tikající časovanou bombu, u které se neví kdy vybuchne, ale je jisté že jednou MUSÍ vybuchnout. Takže je lepší ji přivést ke „kontrolovanému výbuchu“ na místě a za podmínek jaké si stanovíme sami.
Než ji nechat vybuchnou v ten nejnevhodnější okamžik, kdy třeba poblíž konají dětský festival.
Byť i s tou bombou je to nepřesné, spíš to „otevření tikající časované pandořiny skříňky“ je výstižnější.
kaBrnak
Makový odvar pro děti je typickým nebezpečným léčitelským amatérizmem.
Který byl umožněn tím, že církev/inkvizice (zdravím Jihočecha) zlikvidovala veškeré kvalifikované léčitele a porodní báby.
Bo kdyby takový druid uviděl, že někdo v osadě dává malému děcku makový odvar, tak by mu otřískal hlavu o nejbližší menhir, dokud by se mu v té kebuli nerozsvítilo.
Bohužel později ve středověku vznikla mafie „doktorů“ co uměli jen pouštět žilou a přikládat pijavice, v novověku se pak rovnou z pitevny šli hrabat špinavýma rukama od mrtvol rodičkám v krvácející vagíně a strašně se divili že tyto umírají na otravu krve.
A ta doktorská mafie neumětelů se postarala o likvidaci zbytků tisíciletých léčitelských znalostí.
A je třeba mít na paměti, že z téhle mafie namyšlených hlupáků vznikli dnešní lékaři. A podle toho to taky vypadá.
shane
Hovno církev zlikvidovala. Nic jinýho s podobným efektem u nás neroste a tvrzení co źe by nějakej starověkej šaman udělal či neudělal je akorát fantazírování. Písemný záznamy neexistují a pamětníci dávno umřeli. Ostatně, víme hovno i k tom, co všechno měli ti starověcì evropštì šamani v referátu.
kaBrnak
Ale ví se toho hodně. Ono je to totiž uloženo v „genetické paměti“ případně „rodové paměti“ ale i v jiných strukturách, které nepodléhají fyzickému zničení.
Oni totiž druidové uměli pracovat s informačním polem jako takovým, moc dobře věděli že Systém po nich jde jako slepice po flusu a veškeré fyzické záznamy budou zničeny.
Takže stačí když člověk žije poblíž nějakých druidských „posvátných míst“ které jsou tady u každého většího sídla.
(a nemusí jít zdaleka o dolmeny či kamenné řady které se církvi nepodařilo zničit)
A ty informace k člověku tak nějak plynou odkudsi samy. Stačí když má nevychlastanej mozek a není zblblej civilizačníma vymoženostma a digitálním idiotizmem.
Viz ten boom alternativního léčitelství, bylinkářství atd. po revoluci. Jako by se lidi rozpomínali na něco co dávno znali.
Staryprasak
Už tě dlouho sleduju, kabrňáku, ale takovou podivnou změť ezoterismu a zaručenejch historickejch pravd co tady píšeš, to sem neviděl ani na Zvědavci a že to je podobnejch magorů líheň dlouhý roky. Hele vole, neber to vosobně, ale máš aspoň nějakej vobstojnej soukromej život?
kaBrnak
Těžko říct jestli je horší člověk který lehce ujíždí na ezoterice a „alternativní“ historii neposvěcené košer pejzatými his-TÓRIKY, nebo člověk co má „patent na pravdu“ , ví všechno nejlíp a „všichni okolo jsou blázni, jen on je letadlo“.
To je docela komické když tu někdo nadává na pejzaté kudy chodí, a pak jim žere všechny jejich his-TÓRICKÉ bludy i s navijákem. To nesvědčí zrovna o kvalitní schopnosti sebereflexe.
Stejně jako někoho v diskuzích „dlouho sledovat“ taky zrovna nesvědčí o kvalitním soukromém životě ;-)
Staryprasak
Já bych neřek že ujíždíš lehce ale navopak túruješ fest a do plnejch, právě proto mě zajímáš. Soukromě ti říkám doktor Cvach, ta kombinace vyčteninek a fantazmagorií je epesní a málo vídatelná. Kdybys psal trochu jinak, řek bych že se nám tady zjevil duch Václava Cílka.
Víš proč na židáky nadávám? Ne z důvodu nějaký mnohokrát pokroucený historie /je úplně jedno, kdo tu historii zaznamenával/, ale právě z vosobních zkušeností. Navíc sem dost velkej vodpůrce rasismu a neznám větší rasisty a rozesírače společnosti než sou sami židáci. Esli má a nebo nemá pejzy či kupírovanou voháňku, to je mi ganz egal.
Childeater
Staryprasak
Měl jsem tu čest s Asiaty. Pracovně. A nezažil jsem větší ksindl, než Japonci. Ti dotáhli rasismus na úroveň, pro které v jazyce nemáme výraz.
Jsme pro ně hmyz, možná ani to.
Staryprasak
Childeater:
Souhlasil bych s tím, že v určitý části japonský společnosti je výraznej pocit nadřazenosti, ale to i ve vztahu k ostatním Asiatům, nejen k bílejm či černejm. Říct že Japonci sou ksindl, tak to fakt ne. Žil jsem tam dva roky, chodil s několika Japonkama, dodnes tam mám kamarády a kromě pár excesů to bylo parádní a jsem rád že mi to bylo umožněno. Hovada najdeš všude a stejně tak všude najdeš supr lidi. Problém je ten, že k moci a vládnutí směřujou hlavně hovada. To už by bylo na filozofickou debatu, zda vůle po moci jako je touha ovládat vostatní není patologickou diagnózou, kerá by se měla léčit na místě aplikací olova do spodiny lebeční.
Childeater
Staryprasak
Je samozřejmě možné, že můj pohled na Japonce pokřivili ti zástupci japonských zákazníků vůči mateřskému koncernu a jejich přístup, to jsem měl asi uvést.
Nikdy jsem tam dlouhodobě nežil, takže vhled skutečného insidera nemám.
Staryprasak
Nerozporuju tvou zkušenost ale fakt je všechno vo lidech. Já měl taky blbý zážitky, například v dojo, kam sem přišel po práci cvičit a po předvedení jedný katy, kerou sem na ukázku provedl, se mně zasmál jeden tamní študent. To jakým způsobem na něj ale vystartoval sensei a jak se potom žák rozplácl na podlaze a omlouval se, takový ponížení sem eště nezažil. Pak se z něho stal nejvlezlejší řiťolezec, asi aby urážku a ztrátu tváře nějak vykompenzoval.
Ale svým způsobem máš pravdu. Voni naší současnou civilizací do určitý míry vopravdu pohrdaj a já si myslím že naprosto voprávněně. To, co dělalo Evropu Evropou, hrdou a obdivovanou – myšlenky, nápady, invence, vzdělání, tvrdá práce a hlavně kultura v první řadě s klasickou hudbou, to vše sme si za posledních vosmdesát let nechali pomalu spláchnout do kanálu a nahradili to moderní emerickožidáckou pakulturou a šmejdem. Jinak Americhcány skutečně nenáviděj /i v tom sme se naprosto shodli/. Na ponížení z výsledku IIWW ani náhodou nezapomněli, stejně jako na prasečiny typu Hirošima/Nagasaki. Uvidíme, jak se s tím popere mladá generace. Ta je bohužel formována tím prasečím importem zpoza oceánu stejně jako u nás.
Childeater
Staryprasak 12:11
Naše současná civilizace se hroutí do sebe jako supernova, protože je příliš bohatá, takže její znudění občané začali pracovat na zániku stávajícího zřízení.
Je to nevyhnutelný proces, který už probíhá. Na troskách bohaté civilizace vyroste zase další bohatá civilizace, aby se do sebe zhroutila a ž přijde čas.
Nemá význam nad tím příliš dumat, ani s tím až tak moc bojovat. Nevěřím na nějaké globální resety, ale prostý ekonomický zánik bohatého Západu, který si uvykl, že za jeho potištěné papírky bude zbytek světa pracovat pro západní blahobyt je ještě se nechávat mistrovat západními pravdami a morálními narativy, vzešlými z blahobytné zahálky.
Mladá generace v Japonsku to nebude mít jednoduché, nakolik vidím teď činskou mladou generaci, která trpí výraznou krizí identity. Chtěli by západní životní úroveň, tradiční čínské hodnoty (rodina, hierarchie ve firmách), čisté životní prostředí a bydlení. Všechno se jim to rozemlelo na jakýsi nechutný mix všeho uvedeného, kde je trochu všeho, ale zároveň nic.
fatdwi
Childeater, Staryprasak: moje zkušenosti kopírují ty Staryhoprasaka a jen dodám, že mladá generace v JP už to dávno jednoduché nemá, jsou tak o 10-20 let před námi pokud jde o degeneraci hodnot. Čína je úplně jiný svět, s JP se to v mnoha ohledech srovnávat vůbec nedá, historický i hodnotový vývoj je dramaticky odlišný, bylo by to na dlouhé povídání u něčeho dobrého:-) Mimochodem, už dááááávno (tak cca 12 let?) bylo bydlení pro Číňany naprostý masakr a v paneláku tam stála 3+1 zhruba 8-10 mega v době, kdy tady stála sotva 4, přitom tady byl plat na srovnatelné pozici zhruba 2-3x vyšší. Tj. Číňan už tehdy byl v situaci dnešní pokovidové mládeže, která zjišťuje, že sice místo 40k vydělává 50-60k, ale vidina bydlení se vzdálila, protože byt místo 5M stojí 10. To má pochopitelně (a podle mě teprve bude mít) dramatický dopad na všechno možné, protože se tím dost změní priority. Nějaké dva roky zpátky jeden kolega v deziluzi z cenové hladiny, kombinováno s rozchodem, za peníze, škudlené na bydlení, koupil auto.
Staryprasak: kde jste v JP bydlel? A na jednom místě nebo víc?
tak, žaponci byli dlouho extrémně uzavřená, tradicionalistická a kastovní společnost, ale to už je dááávno (nejpozdějš po válce, kdy si je tam amerikánci pěkně podali, hlavně ty žaponky :D) pryč, z toho zbyl tak čajíček a že jako moc nechcou, aby se tam cizáci přisírali natrvalo, ale jako k turistům a dočasnejm pobejvačům proti nim typicky nic moc nemají
Staryprasak
Pravdu díš, bratře. Zvláště na Okinawě je víc smíšenejch párů než much na hovně v parným létě. Zkurvený vokupanti…
Childeater
kaBrnak
Nepopírám, že jsou věci mezi nebem a zemí, sám jsem se s pár záhadami potkal. Ale toky informací u druidských míst – nevím, čeče. Informační pole je podle mě blbost, na nějakou formu energie u živých tvorů opatrně věřím, ostatně připravil jsem o život tisíce zvířat.
proč blbost? co takle spinový páry, podle dosavadního poznání i kdyby byly ty dvě částice od sebe přes celej vesmír, tak stále se chovají stejně, akorát s opačným spinem?
občas ai tiskem proběhne informaca, jak zatímco zpočátku relativistická teorie vypadala, že popíše všecko velice dobře, tak teď čím přesnějš měříme, tím víc to vypadá, že ve vesmíru je kurva mnohem víc hmoty, než podle výpočů vychází, a že možná až vo 80-90 % eště vůbec nevíme? tam se může vobjevit věcí…
Childeater
Behemot 12:31
To už je pro mě trochu moc dada.
Hroch_bahenni
Behemot 15.11.2024 v 12:31
A jak poznáme, kolik je ve Vesmíru hmoty, když ne z výpočtů?
Jinak už dost dlouho (desítky let) se ví, že teorie relativity = teorie gravitace je jako nekvantová s kvantovou nekompatibilní. Proto se taky hledá „teorie všeho“.
Tři základní interakce ze čtyř (S, W, E) jsou v kvantovce a čtvrtá G trčí mimo.
Pokusy o kvantovou teorii gravitace byly dosud neúspěšné.
kaBrnak
Childeater:
Tak voni i ti kvantoví mechanici už dochází k podobným věcem, jako jsou ty co byly doménou „ezoteriky“.
Tedy že hmota je podružná a „nehmotná“ , čas je tak nějak relativní až neexistující a souřadnicový prostor je spíš taky matrixový konstrukt než něco pevně daného.
Což není na škodu, je to zábava žít v téhle počítačové hře, člověk se tu leccos naučí.
Problém ovšem nastává v okamžiku, kdy uvěříme že to je skutečné.
Tím končíme uzavřeni v „prasečím chlívku“ který tu pro nás kdosi takto vyrobil, aby nás mohl po staletí chovat jako prasata.
Proč si myslíš že se snaží zlikvidovat především vzdělání a vědu ?
Přece proto aby nás zase mohli zavřít do toho chlívku, dát nám nové náboženské bludy a dál nás ovládat.
Existenci jakési „informační databáze“ která existuje mimo hmotné nosiče, a ve které je uloženo vše co tu kdy bylo, považuji za prostý fakt.
Protože hmota de facto neexistuje, (případně zaniká či mění svoji formu) ale to co skutečně trvale existuje a přetrvává, je INFORMACE.
Takže pak může existovat i epigenetická paměť co se neváže na DNA, či „rodová paměť“ předků, nebo „paměť území“ či naopak kolektivní paměť národů, etnik (o tom ostatně psal i Jung – „kolektivní nevědomí“).
Ovšem kdo se nechal zblbnout Zweisteinovými teoriemi relativity (to už teorie „éteru“ je pravdě mnohem blíž) ten se těžko dobere toho co je podstatou naší reality.
Nejzajímavější mi ovšem připadá, jak se kvantová mechanika v podstatě sbližuje s hlubinnou psychologií.
Ne nadarmo se Jung zabýval středověkým hermetizmem a alchimií.
Kupodivu tehdy lidi ještě tušili jak to doopravdy je s hmotou a „duchem“ jen to museli šifrovat do hermetizmu a alchymie aby nezkončili ve spárech inkvizice.
ygorek
kaBrnak
Makový odvar pro děti byl tradičním prostředkem široce používaným, na moravském venkově ještě v padesátých a snad i šedesátých letech.
Dlužno připomenout, že se sice uvádí makový odvar, ale nápoj tento byl připravován z makoviny a připravuje se dodnes. Odvar z máku, tedy ze semen, by se lišil od odvaru ze semen řepky jen vůní.
Příprava a konzumace odvaru spočívá ve vyvaření 20 makovic cca 0,5 h v 1 l vody, následném scedění a perorální konzumaci množství, odpovídajícímu cca 5 – 7 makovicím. Makový vývar dělám z českých makovic, nesejde na tom, jestli jsou nezralé, nebo již suché, síla účinků je zhruba stejná.
Účinky tohoto odvaru jsou pochopitelně sedativní, mírně euforizující, nicméně nikterak extrémně silné. Vývar užívám v případě potřeby uvolnění po náročných dnech v zaměstnání a doposud jsem nenarazil na jiný způsob, který by mi pomohl zbavit se okamžitě stresu a zajistil mi tak mimořádně klidný a příjemný spánek a večerní relaxaci.
ten odkaz dává smysl. především jasně a srozumitelně popisuje úskalí bylinkaření, a to, že obsah účinné látky v bylince je závislý na velmi mnoha parametrech, a tedy je problém dát dávku účinnou, a zároveň nepředávkovat. typicky narvat si někde v pangejtu digitális a upravovat si tím krevní tlak zbaštěním nějakým počtem květů nebude asi úplně dobrý nápad.
shane
Není nějaký (zanedbatelný) množství opia i v semenech máku? Někde jsem zaznamenal, že kvůli tomu vyšilovali nějací svědomití odpůrci drog v zemích, kde makový koláče nejsou úplně běžný, tuším v USA nebo Británii.
v našich šlechtěnejch vodrůdách jenom zanedbatelný (což neznamená, že papírky na rumový pralinky a jiný orientační detektory makovejch buchet po těchto neukážou na základě podobnejch metabolitů že se seš sjetej jak sněhulák v létě)
Lukas B.
ze zkušeností s mým oblíbeným kynutým makovým koláčem se švestkami, kterého jsem schopen sežrat na posezení množství téměř jakékoli, uvádím, že ospalost po makovém koláči není o nic silnější než ospalost po přecpání se třeba štrůdlem nebo meruňkovými knedlíky.
jestli je tam něco stopového, tak to bude podobně významné jako alkohol v kysaných mléčných výrobcích.
shane
To nejspíš nebude nejefektivnější způsob jak do sebe dostat tu účinnou látku. Kdybych těch zmiňovanejch sedm makovic rozžvejkal a sežral, tak bych asi taky neupad do příjemného limbu.
Nicméně vzniku drogové závislosti po nadměrné konzumaci makovníku bych se fakt neobával.
Lukas B.
něco v semenech je, ale o řád (dva? tři?) méně než v makovicích, tedy soudě podle makové legislativy (třeba viz ceskymodrymak.cz). předpokládám, že podobný poměr bude i u latexového afgánského opiového.
fatdwi
Lukas B., shane: si člověk odskočí na oběd a najednou má příspěvek úplně jinde, než čekal…
Jen doplním, že potravinářský mák má v EU limit 20 mg/kg morfinu, u nás pěstovaný mák má tak polovinu. Odrůdy, pěstované pro opium mají 200-300 mg/kg, tedy pokud by se měl člověk dostat do opiového rauše českým mákem (nebo jiným, v EU legálním potravinářským), musel by toho sníst pěkných pár kilo. Na frgálu toho máte tak 100 gramů na jednom (peču dva z jednoho 200 g balení a je tam toho tak akorát), takže kdybyste si těch koláčů dal po obědě pár desítek, možná byste ten morfin cítit mohl. Otázkou je, jak to udělat a přitom to v mezičase nezvracet.
PS: podobné je to s thujonem v absinthu, běžně má do 10 mg/l, limit je v EU 35 mg/l, takže u prvního není šance se při 70% alkoholu k haluškám propracovat a u druhého sice trošku ano, ale je to už pro otrlé. Lepší to bylo s exportem, kdysi se kamarád dostal k flašce, kde bylo thujonu 100 mg/l a to říkal, že bylo velmi zajímavé (lahev byla od českého výrobce, ale pouze pro export). Ve Francii údajně obsah thujonu byl 150-200 mg/l, to už musel být masakr. Ale někde jsem četl, že je to nesmysl, že běžně (bez použití esencí) takové koncentrace dosáhnout nelze. Nicméně kdo ví, jak to tehdá pro Verlaina s Baudelairem připravovali, třeba tam ty esence už měli, zas tak jsem to neřešil.
Lukas B.
uznávám, že pár desítek frgálů bych na posezení opravdu nezvládl, nejsem hroch.
shane
Esence nejsou nic novýho, do Evropy přišla destilace sice poměrně pozdě, ale i tak už to pár století bude. A takovýhle šmakulády byly v 19. století běžný, různý kokainový vína, laudanum, různý povzbuzující či uklidňující tonika, dětský sirupy s opiem nebo kokainem, radioaktivnì sirup na povzbuzení…
fatdwi
Lukas B.:-))
shane: tipnul bych si, že to klidně možné bylo, v druhé půlce 19. století bylo už kde co – a jak jsem teď googlil kvůlivá Pankovi, tak třeba to laudanum objevil Paracelsus a to je první půlka 16. století. Naši předci nebyli žádný vořezávátka pokud jde o objevování kde čeho pro změnu stavu, často jako vedlejší produkt snahy vyvinout něco k léčení.
shane
Jo, ono je občas zajímavý se podívat na historii různejch běžnejch věcí. Člověk kolikrát až čumí, jak dlouhou historii mají. I tenkrát byla spousta chytrejch lidí a ti bádali a vynalézali jako když slípka snáší vejce.
Panek
U máku je problém, že člověk neprojde testem na drogy, který se dělá z moči. V USA takto může člověk přijít o práci.
MythBusters toto testovali a potvrdili.
Ale těch běžných potravin, co mohou vyvolat falešnou pozitivitu nejen na opiáty právě u testů z moči je hodně. Profi sportovci vědí.
fatdwi
Panek: donutil jste mě googlit, o tom jsem zatím neslyšel. Docela by mě zajímalo, jestli je to reálné i u nás a při použití českého modrého. Nebo jestli je riziko jen při různě pančovaných směsích (prý se to běžně dělá, technický je nejspíš levnější), případně jestli je to třeba v USA tím, že tam pěstují/dováží něco jiného (náš „modrý“ je speciálně vyšlechtěný na nízký obsah morfinu, takže je pravděpodobné, že tam mají něco jiného).
ygorek
shane 15.11.2024 v 12:08
V semenech máku alkaloidy nejsou (semena neobsahují mléčnice ani cévní svazky). Fakt je, že na semenech alkaloidy jsou, jejich množství závisí na způsobu získání semen (mlácení, vyklepávání) a na následném čištění. V některých provozech se mák před zpracováním pere (slyšel jsem), ale producenti semena prát nesmí, při skladování a dopravě by došlo ke ztrátě senzorických vlastností.
Podrobný popis zájemce nalezne v příručce Mák (Kolektiv autorů pod vedením Jana Vašáka, powerprint 2010).
Při polních pokusech bylo v podmínkách ČR ověřeno, že nízkomorfinové odrůdy máku mají málo morfinu, zato velmi mizerně vzcházejí a o nějakém výnosu nelze hovořit.
shane
Dík
fatdwi
ygorek: předpokládám, že kaBrnak jako obvykle ví o tématu lejno a tedy netuší, že u nás pěstované potravinářské máky mají obsah morfinu směšný. Nejsme v Afghánistánu (nebo jinde v Asii) a „babička“ tady z technických odrůd, používaných k výrobě opia, odvar udělá jen stěží.
Staryprasak
Teď sis naběh. Kabrňák už po konzumaci lysohlávek startuje wikipédiji a začne to sem sypat. To zas bude hlína…
Lukas B.
já bych to šmahem nezatracoval. ono to bude podobné jako meduňka, levandule, chmel, kozlík, třezalka lipový květ etc. na nějaký rauš a růžový slony to nebude, ale usínání (akcentováno placebo efektem) to přispět může.
fatdwi
Lukas B.: jasně, že na usínání to může být fajn, ale já reagoval na kaBrnakovy plky o tom, jaký že je to „léčitelský amatérismus“ a jak by druid z podávání odvaru dětem vyšiloval.
A to tady prostě z místních odrůd není reálné. Jestli tady někdo místo trávy ve skleníku pěstuje afghánské odrůdy je klidně možné, ale někdo takový nebude cennou surovinou plýtvat na děti, nota bene zdarma:-)
Panek
U nás feťáci na maková pole normálně dělají nájezdy, takže pro osobní spotřebu jim to asi stačí.
pokud akorát nežvaníš, tak ze sebe děláš debila, tady je řeč vo máku, resp. vodvaru z makovic, a ty sem motáš feťáky tvl
Lukas B.
co jsem pochopil, tak z tuzemské makoviny se něco jako opium a následně morfin snad udělat dá, ale je to tak strašně neefektivní, že kdyby si jeden počítal stovku na hodinu, tak by výsledek v přepočtu na účinnou látku byl v porovnání z černým trhem nekonkurenceschopný. něco jako půl dne nejdřív ruční pilkou uřezávat a pak vláčet ve třech lidech ukradený stokilový odřezek kolejnice do sběrných surovin.
shane
Bych řek, že cílem bude něco jako v tom ygorkově odkazu. Uklidňující relaxační odvar s návykovými účinky. Případně si tím amatérsky nacpat nargilé a cejtit se jako Phileas Fogg v Kantonu.
fatdwi
Lukas B.: když je tam toho do 0.8%, tak je jasné, že to z toho určitě „nějak“ získat půjde, ale současně to taky říká, že toho moc nebude. Tedy neefektivita určitě a kvalita je druhá věc.
Navíc „stovka na hodinu“ je určitě luxus, v porovnání s otrokem, co někde ve Zlatém trojúhelníku oškrábává latex na plantáži a obsah má 10-15%. To snad ani není jiná liga, ale úplně jinej sport. Kdybych se nudil, zkusím spočítat, z jak velkého pole by se u nás dalo získat 1 kg opia, ale ač pátek, nejsa rentiérem, musím ještě něco vydělat.
shane
Si vem dovolenou. Máš závazky vůči svým čtenářům :)
fatdwi
shane: :-))
shifty
Me by to taky zajimalo 😎
Panek
fatdwi
I u českých odrůd stačí 100-150 nezralých makovic, aby si vytvořil bezpečně smrtelnou dávku pro opio-naivního člověka.
Jako, když u pole ráno najdete bandu fetek, kdy polovina z nich je v takovém rauši, že jen leží kolem ohniště a chčijou si do kalhot, tak to asi efekt má. Když si vezmu, že jak násobně větší dávky už potřebujou pravidelní uživatelé a kolik jich tam bylo a v jakém stavu, tak to fakt efekt musí mít.
ygorek
Lukas B.
Z tuzemské makoviny se alkaloidy extrahovat dají a také se extrahují. Česká republika díky vysoké kultuře obyvatel mák k nelegální výrobě nezneužívá. Můžeme proto pěstovat odrůdy se středním obsahem morfinu kolem 0,3-0,6% v makovině, ale i vysokomorfinové sorty s obsahem 0,6-1%. Přesto je snaha veškerou makovinu vykoupit a z polí tím odstranit rizikovou drogu. Vznikla velmi úzká spolupráce mezi sdružením Český mák a Národní protidrogovou centrálou, která jde až na úroveň pěstitelů a úřadů.
Za reálného socialismu se vykupovala i makovina od zahrádkářů.
Forge
f:
Víš o tom stejné hovno jako kaBrnak a stejně se neštítíš se něj otírat.
Vysvětlím: Copa ti tvůj Guru gůgl vyplivnul o odrůdách máku z dávné historie?
Na to je samo přímo vědní obor, který zkoumá pyl etc.
No, tak jak je to s tím obsahem uklidňovadla a proč tudíž babičky zkriplují svá vnoučata, jak se zde ráčil vyjádřit místní docent AC/HD?
Childeater
Základ je, že si musí vochlasta uvědomit, že má problém. Na základě toho musí aktivně chtít ten problém vyřešit. A netýká se to jen chlastu, nýbrž závislosti na čemkoliv obecně..
Panek
Ano. Proto má větší šanci ten ochlasta, co se snaží pití skrývat. Nakupuje flašku pokaždé v jiném obchodě, aby na sebe neupozorňoval. Kupuje dražší alkohol společně s dárkovou taštičkou, aby to maskoval, atp. Takový si problém možná neuvědomuje/nepřipouští, ale je v něm ten vnitřní boj v jeho podvědomí.
Ten, co pije v putikách na veřejnosti, ten má vyhlídky horší.
Childeater
Je zajímavé, že jsem byl několikrát svědkem toho, co lékaři nepovažují za možné – těžký piják, který omezil pití a stal se konzumentem občasným a konzumaci kontroluje.
Vyhýbají se mu alkoholické excesy, ví kdy má dost a neprovozuje žádný kvartální alkoholismus. Čím starší, tím více konzumaci alkoholu spíše omezuje.
Lukas B.
jo, to dělají zpravidla chlapi středního věku když dostanou nezvratný důkaz o své smrtelnosti. některé projevy stárnutí pak jakoby zázrakem ustoupí.
Childeater
…souhlasí s mým pozorováním…mám tedy ve vzorku jen chlapy.
UTG
Ano, lze, ale je to ta těžší možnost. Nepiješ – neřešíš – alkohol přestává být tématem, prostě nepiješ. Kontrolované pití, tak se jmenuje to, co zmiňuješ, je náročnější, protože alkohol je stále přítomen, ať už v myšlenkách (budu tam pít, nebudu tam pít, hlídání spotřeby dlouhodobě i krátkodobě…), nebo i fyzicky. Ale zase to má jiné uživatelské banefity. Je to víc na ostří nože a zdaleka to není pro každého. Tolik vlastní zkušenost. Přístup kontrolovaného pití (užívání) se do adiktologie dostává postupně s tím, jak se řeší závislosti například na sociálních sítích, kde není možné člověka prostě trvale odstřihnout od internetu. U nás to zmiňuje v přednáškách třeba Miovský. Toho ostatně doporučuji všem, kteří by měli zájem o v dobrém slova smyslu moderní adiktologii.
K tématu článku nemůžu než zopakovat několikrát zmíněné, že dokud dotyčný nebude chtít sám, není mu pomoci. Okolí si pak může přečíst Úsměvy smutných mužů a připravovat se na to, že to opravdu nemusí dopadnou dobře, ale není v jejich silách to ovlivnit.
Před necelým rokem jsem něco podobného, byť ne tak rozjetého, řešil přímo z lékařkou z adiktologie.
a) Obecně to nejde, pokud sami nechtějí (a jde to těžko, i když chtějí).
b) Přesto jsou lidé, na které zabralo tvrdé ultimátum, nebo intenzivní naléhání po dobrém.
c) I z pohovorů s těmito lidmi je zjevné, že na takový postup nebyli vnímaví vždy, že se otevřelo okno, to okno asi nebude dlouhé a je špatně k poznání, tedy je to dosti těžké až náhodné, jak toto určit.
Jinými slovy, dotyčný je to má nahnuté, šance je velmi malá.
Amphibius
Já myslel, že to bude veselý článek na téma „kamarád má problém“. Ale moc jsem se nezasmál. A teď mám ještě žízeň.
Angry_Muf
V příbalovém letáku svých každodenních léků mám jasně psáno: „V případě, že pijete větší množství alkoholu, však nepřestávejte s pitím náhle: mohlo by Vás to vystavit riziku vzniku křečí (záchvatů).“ Nedá se nic dělat, musím lejt dál =D
Lukas B.
myslím že to měl kubáč na svým blogísku tu radu – když se dostane alkoholik (funkční, pár lahváčů každodenně) do špitálu, klidně s něčím úplně banálním, třeba zlomená noha, tak mu zpravidla situaci komplikuje absťák, nenosit pomeranče, ale studené pivo, postačí třetinka desítky.
Alan.Cox
Delirium tremens, diagnóza F10.4. Objevuje se asi u 1/3 lidí, co náhle začnou abstinovat. Život ohrožující stav.
U nás v rodině řešíme něco podobného se synovcem. Jak ho dostat na léčení? No většinou funguje nejlépe to, že se o něj musí přestat pečovat a v obou těchto případech se to týká především rodiny. Vyhodit z baráku, žádný – jakože žádný – prachy od nikoho. „Ne, nemůžeš u mě přespat“, támhle je ubytovna armády spásy nebo most, maximálně ti dám starou deku, tady máš kus chleba na cestu a zdar. Dotyčná osoba si musí nastavit v hlavě co chce a co nechce. Vzhledem k tomu, že léčení není na chvilku a bývá nepříjemné – nesmí se chlastat a fetovat, rýpou se v minulosti, a v našem nitru a to je možná ještě horší, tak musí mít fakt silnou motivaci tohle zmáknout. Toho se dá docílit třeba tak, že se naučí: Na ulici je to fakt nahovno a nechci tam zhebnout a nikdo me nic neda kdyz budu ozralej/sjetej.
Blby ovsem je, pokud ma zazemi u nejake particky, ktera ma pochopeni.
Můj názor je, že problém s (libovolnou) závislostí není v tom, „jak se jí zbavit“, protože to v podstatě nejde. Něco uděláš, mozek ti lupne dopamin, a jsi spokojený. Víš, že když to uděláš znovu, budeš spokojený, a tak to uděláš znovu. Mozek ti lupne další dopamin. Jenže tím jak dostáváš dávky dopaminu, tělo začne budovat rezistenci, což znamená že ta spokojenost není tak velká. To je to, proč ti lidi přitvrzují. Na začátku dvě tři pivka, pak šest pivek, pak víno, tvrdý atd.
Ale ta vazba v mozku zůstane. Proto bývalí alkoholici ví, že se nesmí dostat k chlastu. Známý, bývalý notorický alkoholik, zachránil člověka, a ten mu přinesl další den jako poděkování flašku. Smůla, no. O dva dny později letěl z práce s par 53. Mně přijde že to je pořád to stejné křeččí kolo, ať už jde o chlast, fet, mrdání, počítačové hry. Bývalý kolega byl závislák na počítačových hrách, dnes místo toho říká, že běhá 70 km týdně (ve skutečnosti je podle Stravy spíš už na dvojnásobku). Dopamin je svině.
Všecko je to vo sebekontrole…ty lidi sou sračky, mají slabou vůli, nechají sebou mávat kdejakým dopaminem, ten za to ale nemůže. Nikdo jinej za to nemůže.
@ Behehe
Jjjak řikáš, kkkkámo. DDDDáme ještě rrrundu nééééé? Musíme zzzzazdít těch dddeset škopků Bbbbbehehe, co řikáš? Mmmmmusíš mít sssssilnou vůli, ty bbbbejku!
Bývalí alkoholik je jen ten mrtvý alkoholik, proto taky alkoholik musí abstinovat po zbytek života. A vlastně musí eliminovat jakékoliv pro společnost škodlivé věci/chování, které „uspokojuje“ jeho „centrum strachu“ (nucleus accumbens). Abstinující závisláci tak přechází na jinou závislost a je nutno zvolit raději společensky neškodlivou. Takže třeba intenzivně sportují, něco tvoří, nebo třeba chodí pravidelně pomáhat seniorům.
A ne, není to o sebekontrole (vědomí). Ta je potřeba hlavně při bažení (craving), ale důležité je tu bestii(podvědomí) nakrmit něčím neškodlivým.
Mimochodem, to je také jeden z důvodů, proč váleční veteráni končí v civilu špatně. Prostě tu bestii krmili velice intenzivně, až si jí vykrmili. Pak jen switchnou na jinou „drogu“ a to je konečná.
někdo k tomu holt más sklony (a asi se to dá i vypěstovat). standardní průměrný tuzemec chlasá a je alkoholik, ale takový funkční, sice hodně chlastá, ale vydělá víc než utratí, ráno pokaždý vstane a jde do práce, tak nějak rozumně vychází s okolím. a nějaké procento to holt nedává a má závislosti dosti problematické. v podstatě na čemkoli.
Ano je to tak. Je to „nadání“ k závislostem. Dá se zdědit po předcích stejně jako nadání na cizí jazyky, hudbu, kreslení. Ale také se dá vytrénovat opakováním, jako nadání na žonglování, prostorovou orientaci, empatii a podobná dědičná nadání.
Já znám závisláka, který přešel po léčbě od chemického uspokojování k nádhernému a těžkému sportu. A dotáhl to až na nejvyšší mezinárodní kvalifikaci, kterou má v ČR jen pár desítek lidí. Proto záměrně neuvádím onen sport.
rozhodně nebude ojedinělej. sporty jsou plné úspěšných kompenzáků. některé obzvlášť – především ty, kde se (ještě pořád) dá dostat na špici i když se nezačne v útlém předškolním věku.
jinak doporučuji knihu „Popmusic z Vituly“, Mikael Niemi. je tam zábavně popisováno zavěcování mezi dospělé, kdy je pěkně vyjmenováno, v jakém případě by se měl člověk alkoholu úzkostlivě vyhýbat.
A ještě jsem zapomněl. Stejně jako se mladší mozek lépe učí, dokáže si tento také rychleji a snáze vytrénovat závislost. Možná s tím i souvisí to, že mladí se tolik nevěnují sexu, protože jejich mozky už si našly jiný způsob uspokojení a odměny.
Otec chlastal a potvrdzuje to co pises, bud nepijes vobec alebo si v tom opat. Uz su to desatrocia co s tym prestal ale stale hovori, ze stacil by jeden a je to v riti.
Mám podobný problém. Kdysi dávno jsme jezdili na vandry. Byla to pohoda a pak si zajít po celodenní tůře na jedno nebo 2 pivka mi připadalo v pohodě.
U některých se pití zvrhlo. Na posledním čundru před několika lety dokázali dojít z lesa ke stánku s pivem a byli tam od 10 do 17 hodin. V 16 jsem ostatní opustil a šel jsem ještě s někým na původně domluvenou tůru. V 17 hodin odešli od stánku s pivem. A slyšel jsem, že večer si potřebovali ještě zajít do hospody na pivo.
Tihle jsou jako ten Bohouš v minulosti, ale zatím ještě stíhají chodit do práce. Nevím jestli to pití uhlídají a nebo přepadnou jako osoba v článku.
Ani jim pomoci nemohu natož někomu úplně neznámému.
Existuje diagnoza „škodlivé užívání“. Ne každý se propije až do závislosti.
nejen alkohol. na pár (desítek tisíc) velmi rizikových fetek/smažek připadá veliká podzemní armáda pravidelných rekreačních uživatelů (od konopí přes taneční drogy po kokain), kteří normálně fungují a na ulici je nepoznáte.
Když někdo není schopen odejít z hospody před zavíračkou a bez hospody nevydrží, tak to podle mě už určitá „lehčí“ forma závislosti rozhodně je.
samozřejmě že je to závislost. ale funkční závislák dokáže takhle prožít 50 let, a když má druhý den ráno vstát a řídit, tak se nezřídí do němoty a ráno funguje (a maximálně dva sickdeje do roka).
úplně stejně závislačka na sociálních sítích na mateřské zvládá se postarat o děti a vést domácnost a pak tu závislost další dvě desítky let provozuje při práci, manželském životě a výchově dětí.
Je to pak tedy opravdu závislost? Není to spíše druh životního stylu, který se neobejde bez určitých stimulů a stereotypů? (definici závislosti dr Nešpora zde neuvazuji)
Našel jsem tohle: https://www.pnhb.cz/co-je-alkoholismus
1, Prvním ze základních znaků je touha (bažení, craving). Buď jde o zcela jasně uvědomovanou myšlenku spojenou s velice výrazným prožíváním: „Teď bych se napil“, „Teď bych si dal…“ nebo se může jednat o takzvanou maskovanou touhu: „Vždyť to moje pití nebylo tak hrozné, doktoři toho napovídají..
2,Druhým znakem je ztráta kontroly – „Jan jde jednou týdně na 3 piva v pátek večer .. a vrátí se v neděli, bez peněz i vzpomínek.
3,Třetí znak: nárůst tolerance. „Zpočátku mi stačilo jedno dvě piva, abych se dostal do nálady. Postupně jsem přidával, začal pít i tvrdej, abych měl tu náladu aspoň na chvilku“.
4,Posledním znakem je pokračování v užívání přes jasné důkazy škodlivosti. Tento znak popisuje obranné bariéry, které si kolem sebe člověk postupně staví, aby si nemusel přiznat pravdu.
Podle mě je závislost, když musíš každej den. Hodně lidí se prostě jde občas zbourat, skoro bych řekl většina(ale dost se to mění, dnešní mladí už tolik nepijou, za to dělaj jiný věci), je to určitá forma odbourávání stresu a zároveň i restart těla. Není to nic zdravého, ale stress je třeba mnohem větší svinstvo a oproti různým práškům, antidepresivům, fetu, kouření všelijakejch chemickejch i nechemickejch sraček je chlast ještě zlatej. Kort tady pro středoevropana je to i historicky dost běžná věc. Pokud nejsi jeho otrokem, samozřejmě. A u každýho je to jinak. A základ je pít kvalitní pití a nepít moc tvrdej. Francouzi maj spotřebu vína jako kráva a nemají problémy s alkoholikama nebo rakovinama jater atd. A vzhledem k tomu, že mají na oběd hodinu a mají kvalitní potraviny, netrpí ani na problémy ze střevem, ty jsou o ve finále o dost horší.
shifty: Francouzi teda problém s cirhozama maj. Vínem se k ní propiješ podstatně snáz než pivem. Pivo má alespoň nějaké vitaminy a bílkoviny, ve víně není nic. Problém není jen alkohol samotný, ale i nutriční strádání.
V případě té nutrice příkladně u Francouzů hraje roli i konzumace zralých sýrů, které jsou již spíše plesnivé než plísňové.
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/deset-nejcastejsich-pricin-smrti-nejvic-cesi-umiraji-na-nemo/r~15b8d6fa0b8711ea88f50cc47ab5f122/
jako pokud jsou to 2 % jako u nás, což vzhledem k tomu, jak se u nás a tam pije tvrdej dost pochybuju, i tak to vlastně není nic. To chcípne víc lidí na chřipku.
Pokud k tomu máš nějaký dobrý data, tak sem s tím. A víno možná nemá vitamíny nebo bílkoviny(ale ty z alkoholu fakt nepotřebuješ), ale zase nerakví kardiovaskulární systém, což třeba pivo o dost víc. Obzvlášť právě ty silný piva 5% +. Víno má naopak na cévy a srdce dost blahodárnej vliv.
Ten první komentář jsem nachal ještě bez reakce, ale tady už regovat musím. Člověk na jednu stranu ohánějcí se daty a sám šíří hrozné pindy – já sice chlastám, ale jinde bijou černochy, navíc chlastám kvalitně (co je to kvalitně), tak je to v cajku. Pak něco o dobrém a zlém alkoholu a snad již notoricky (nikoliv notoriky) vyvrácené tvrzení o blahodárném vlivu vína na cévy (heslo resveratratrol). Konzumuj, prodávej, podávej dle libosti, ale nešiř bludy. Není žádný dobrý a zlý alkohol, je jen CH3CH2OH. Pak už je to o množství a predispozicích. Kvalita až takovou roli nehraje, pokud teda nejedeme na levelu denaturák, savo, aktivní uhlí a 5 % methanolu je ještě OK. Jinak typicky způsob doplňování hladinky dává víc pohulit játrům, které nestíhají regenerovat, kdežto jednou do týdne na sračky zase hůř snáší hlava. Jinak k těm Frantíkům (a jižanům obecně), tak jejich tabulkově menší problémy s nemocemi spojenými s alkoholem se právě dají vysvětlit tím, „že mají na oběd hodinu a mají kvalitní potraviny“ a dalšími fenomény kolem toho (obezita, stres…). Korelace x kauzalita. Se zdrojováním mile rád začnu hned, jak uvidím nějaké relevantní zdroje tvých tvrzení, jinak je to pro mě ztráta času.
UTG
Z vlastní zkušenosti vím, že kvalita roli hraje.Po lepším pití nebolí hlava a vůbec mám pocit, že celkově tělo méně strádá.
Takže máš pravdu, že alkohol s dvěma c je pořád stejný, ale v přiboudlinách jsou ty vyšší.Kromě jedovatého předku se v dobrých palírnách odpouští i zadek.Proč asi?
Filtrace přes uhlí asi taky nebudou zadarmo.Tam je to asi spojeno ještě s chutí.
Anebo se mýlím a za mlada nás bolela hlava, protože jsme pili vše kromě Okeny.
UTG: technická: heslo „resveratrol“ nabídne jako první wiki a tam nic o „notorickém vyvrácení“ není. Naopak se tam píše o kontroverzích, zastáncích a odpůrcích.
Ad „dobrý a zlý alkohol“ – to přece není o samotném ethanolu, ale o tom, co se v té flašce nachází kromě něj. Je dost rozdíl pít líh z brambor nebo z pšenice, je dost rozdíl, jestli jsou tam barviva nebo ne, je dost rozdíl, jestli je v tom extra cukr, je dost rozdíl, z jakých hroznů a jakým způsobem proběhla produkce.
Z toho lze odvodit, že ani dopad na člověka není stejný. Což může empiricky potvrdit předpokládám každý, kdo někdy něco pil, minimálně pokud jde o hlavu a žaludek.
jo. moje empirická zkušenost praví, že opice „kvalitním“ alkoholem (třeba jednodruhová opice slušným destilátem) nemá za následek tak děsnou kocovinu jako opice alkoholem laciným, notabene postpubertální opice nejdřív piva v hospodě, pak flašky vína a nakonec podivné destiláty .
ovšem můj niterný veritářský racionalismus praví, že alkohol legálně prodávaný je bezpečný a že záleží především na tom, jak je jeden nažranej/přežranej/hladovej, zavodněnej, jestli je v tom alkoholu cukr (zelená, griotka, vaječňák, laciný víno, brrrrr!).
nemam co vic dodat :)
Shifty: To evidentně ne. Smutné.
K ostatním: mícháte jabka a hrušky. O výrobě a chemickém složení různých druhů alkoholu mě nemusíte poučovat. Bohužel bohudík jsem si prakticky jistý, že jsem výrezně lépe vybaven prakticky i teoreticky než vy. Bez urážky. Rád se nechám přesvědčit o opaku. Všechno to, co je zmiňováno v článku, včetně té cirhózy, kardiovaskulárních nemocí, zvýšené pravděpodobnosti některých typů rakoviny… vám spolehlivě zařídí i chemicky čistý líh ředěný kojeneckou vodou. To, že kocovina se po různém druhu chlastu liší, víme a máme vyzkoušené všichni. Ona i laciná vodka z krámu bude z chemického pohledu relativně čistým lihem a přesto nikdo soudný nebude uvažovat o její neškodnosti. Nijak to však nesouvisí s tím, co bylo tématem článku, co jsem psal já a nesmysly, které tu šíří Shifty. Myslím, že to zmiňoval Nekuda v některém z rozhovorů – „managery“, co si nalhávali, že chlast pro ně není problém, když pijí dobře a draze. Nebo si myslíte, že třeba Tomáš Čupr se někde zpíjel okenou a krabicákem?
UTG
Teorii máš dobrou.Ale já jsem ochutnal v laborce chemicky čistý líh (p.a.)a byl to pěknej humus.Jasně, že jsem si ho před tím naředil minerálkou.
A stejně chutnal jak destilka.
Forge: Jak přesně to souvisí s tím, co jsem psal? Kvalitní vodka není nic jiného, než čistý líh, proto taky ty vícenásobné destilace (rektifikace) a přečišťování přes kde co (zhusta hromada marketingových nesmyslů).
Shifty: V mém vidění světa není moc místa pro zákazy a nařízení. Nechť se každý rozhodne sám, ale k tomu je potřeba mít kvalitní informace. A alkohol je vážná věc, která má potenciál člověku úplně zkurvit život, nebo ho aspoň průběžně a nenápadně zhoršovat. Proto mi vadí, když někdo šíří bludy a lži a ještě u toho volá o zdrojích a mumlá o životních zkušenostech. Ne, nejde mi o to, abych přesvědčoval alkoholika, který si svůj problém nechce připustit. Ale náhodní kolemjdoucí si zasouží slyšet relevatní informace v opozici k tomu bludaření. Jestli za zdroje považuješ tu sbírku pochybných odkazů, tak ti stejným způsobem hravě „odzdrojuji“, že země je placatá a ovládaná reptiliány – 10-20 let staré články, 3 z nich o francouzském paradoxu, který jsem ti vyvrátil už 2x a článek z webu vinařského producenta. Za zmínku stojí jen ten Medical tribune, tam je dobré si říct, že lékařské profese jsou bouhužel všemožným bludařením dost prolezlé. Možná to souvisí i s tím, že v podstatě nejsou vedeni ke kritickému myšlení, naopak biflují a opakují. Pak jsou holt náchylnější k opakování kde čeho. :) Konkrétně s těmi autory z Dětského kardiocentra bych si rád pohovořil. Mezi relevantními informacemi:
„To, že alkoholik pije každý den, není skutečnost, ale mýtus. Ne všichni alkoholici pijí každý den. Někteří nepijí i několik dnů nebo týdnů. Při zařazování osoby mezi alkoholiky je důležité posoudit důsledky konzumace alkoholu na život alkoholika, na to, jak se chová doma, ve společnosti s přáteli, v práci, při odpočinku a jak zachází s financemi. Důležité je také vědět, jestli alkoholici nezaměnili alkohol za jinou návykovou látku.
Nepiji ani pivo, ani krabicové víno nebo jiný levný alkohol, tak nemohu být alkoholik
Tento názor patří mezi mýty o alkoholu a alkoholismu. Nezáleží na kvalitě alkoholu, ale na jeho množství a na touze se napít.“
Jsou skutečné perly, jako napříkald doporučení se jednou měsíčně ožrat vínem na základě 700 let staré publikace. :D
Zkusme tedy trochu relevantnější zdroje:
2023 WHO Žádná dávka alkoholu není zdravotně nezávadná https://www.who.int/europe/news/item/04-01-2023-no-level-of-alcohol-consumption-is-safe-for-our-health
2020 Studie na 500000 lidech srovnávající zravotní negativa/benefity malých dávek různých druhů alkoholu https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32111522/
Conclusions: Our findings do not support the notion that alcohol from any drink type is beneficial to health. Consuming low levels of beer/cider and spirits already
associated with an increased risk for all health outcomes, while wine showed opposite protective relationships only with ischemic heart disease.
2024 NIAAA The health risks of alcohol tend to be dose-dependent, and the likelihood of certain harms, such as cancer, begin at relatively low amounts.6 Even drinking within the U.S. Dietary Guidelines (see drinking level terms below), for example, increases the risk of breast cancer.7,8 Additionally, earlier research suggested cardiovascular benefits, but newer, more rigorous studies are finding little or no protective effect of alcohol on cardiovascular or other outcomes.9–13 In short, current research indicates there is no safe drinking level,9 underscoring the message to patients that “the less, the better” when it comes to alcohol. https://www.niaaa.nih.gov/health-professionals-communities/core-resource-on-alcohol/medical-complications-common-alcohol-related-concerns
UTG 8:39
Hele, chytrolíne: Chtěl jsem tím naznačit, že pitelný líh musi vzejít z kvasinek a pak se vyčistit.Líh pro analýzy se vyrábí syntézou a pak se čistí opět chemicky.
Forge: Pro laboratrovní účely se využívá ethanol kvasný i syntetický. Čistí a případně dosouší se oba dle stupně požadované čistoty. Jakou to má relevanci vzhledem k článku a mým příspěvkům opravdu netuším. CH3CH2OH je naprosto shodná molekula, ať ji nasyntetizovaly kvasinky z cukrů, nebo průmysl hydratací ethenu. Dále se bez relavantních argumentů nenechám zatahovat do diskuzí level plochá Země s móresy z Novinek.
https://www.znovin.cz/kazdodenni-mirne-piti-vina-zlepsuje-funkci-jater
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/703598
https://www.tribune.cz/archiv/myty-a-fakta-o-vine/
https://www.annabrandejs.cz/slovnik-pojmu/francouzsky-paradox-a2351
https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-francouzi-v-zamestnani-pravidelne-piji-alkohol-40117681
nejhorší je rozhodně stress a nervy, tak se z toho hlavně neposrat :)
shifty:
Ono to bude přesně mezi, jako ostatně vždy.
Dle starého pořekadla: Všeho s mírou.
If you resolve to give up smoking, drinking and loving, you don’t actually live longer; it just seems longer.
tak tak
shifty:
A nosíš tu zmijovku nebo prdíš na tradice?
A jestli, jaký odstín?Pamatuju zelenou, vínovou a černou.
Nosím vlasy
ale k pepitu byla černá samozřejmě :)
shifty:
A když dáš dobytku pecku mezi oči, tak jsi rozevlátý…
Minulej víkend dělal kámoš zabijačku, prase bylo celej rok takový blbý a debilní, ale pěkně narostlo… na to jezdí profík řezník samozřejmě, já bych si netroufl. Já tak bourat a vyrábět a i to už skoro nedělám, víceméně už maso zpracovávám jen na vaření doma a nebo někdy pro lidi.
Co jsem chtěl říct, že prase dostalo zcela správně pistolí a nic. Pak druhou..a nic. Pak začlo bejt samozřejmě nasraný, takže přišla na řadu sekera, no nebyl to hezkej pohled. Nakonec řezníci zvítězili, ale chvílema to bylo jak v Ugandě. Přitom vše správně, tomu chlapovi je 60 a sebou vždy syna a každej rok bezproblémů. Prostě tohle mělo setsakra tuhej kořínek.
Jeden z party je hajnej a tentokrát kulovnici nechal doma. Hodila by se.
Asi nějaká rozbitá Wiki, co třeba tahle? https://cs.wikipedia.org/wiki/Francouzsk%C3%BD_paradox A k tomu srovnání účinných dávek zase třeba na té Wiki https://en.wikipedia.org/wiki/Resveratrol.
Tvrdým se k cirhóze propiješ nejrychlejc a tam jsme my spíš Poláci/Ukr/Ru a Francouzi naopak tvrdej moc nepijí.
Fakt si stojím za tím, že víno ve Francii žádný dramaticky špatný důsledky na zdraví populace nemá, navzdory vysokému množství konzumace.
Rád se poučím, navzdory dlouholetým životním zkušenostem, letům tam stráveným atd. atp., ale už ne výkřiky do tmy, ale nějaký data prosím.
JH má jasno, stakan vodky je nutričně lepší. Že to řešíš…
Zdarec misaka, zdravim :)
neřeším už dávno vůbec nic na DF, ale byla by škoda nechat to bez odpovědi. Občas si sem přijdu něco napsat, občas tady pár debilních lhářů pošlu do prdele, občas sem nevlezu třeba měsíc… a je mi to vážně jedno :)
To je otázka jak tu závislost definuješ. Je abstinující „vyléčený alkoholik“ např. po roce bez chlastu závislý? No, není, protože nemusí každý den. Ale když mu dáš frťánka, tak v tom lítá úplně stejně, jak kdybys celý ten rok abstinence vymazal.
Dost často se na závislost přijde, když se člověku něco stane, musí ležet v nemocnici a najednou po dvou-třech dnech dostane abstinenční příznaky. „Ale vždyť on tolik nepil…“
Tohle je asi ultimátní test.
Organizuju čundry pro kamarády, vždycky jednou ročně jdeme tři dny nějaké pohraniční kopce. Vypadá to jako sraz alkoholiků, když ve vlaku v pátek v 6 ráno zasyčí deset plechovek zaráz, natož když o čtyři hodiny a pět piv později vystupujeme a nastupujeme na túru.
Ale ač za ty tři dny vypijeme třeba dvacet piv, pořád ujdeme sedmdesát kilometrů. Že bych někde dovolil sedět v hospodě víc jak hodinu, to se ještě nestalo :-)
To má progresi. Dříve tohle kamarádům stačilo si vzít do vagonu pár plechovek (každý) a mě i tohle připadalo „v pohodě“. Alkohol se při chůzi venku odbourá mnohem snadněji.
Ale pak to přešlo do stavu, že někteří jedinci nedokáží z hospody vůbec odejít z vlastní vůle – dokud je nevykopnou a strhnou další lidi. Někdy odchází i ve 2 ráno a druhý den pak už nikam moc nedojdou. Ale do hospody většinou neomylně dojdou. Poslední stav byl ten, že někdo zůstal v hospodě po obědě a popíjel. Tohle jsem nikdy dříve nepozoroval. A také někdo vymyslel, že si vezme flašku tvrdého a na každém rozcestí si dá prcka. Takhle asi netrampujete.
Ale pořád ještě tihle lidé dokáží relativně normálně v zaměstnání fungovat.
JaFo:
To je tvoje parta.
Absolutní souhlas se zajicem.
Jinak to bylo, když jsme si dali pivko ve vesnici a místní se ptali, jestli jdeme taky na koncert Schmitzera na hřiště.
Vyrazili jsme o něco později proběhlo víc panáků.Ale trasu jsme dodrželi a nikdo z toho neměl potíže typu vývoje do destrukce.
Jasně, dříve to bývaly pěkný výlety. Ale jak tak pozoruji, konzumace alkoholu má určitou progresi. Já s nimi už poslední dobou nejezdím.
Dříve to bylo tak, žekdyž někdo začal hodně chlastat tak nakonec na nějaké výlety přestal jezdit úplně. Jednak nestíhal a jednak proč někde chodit po lese, když je to v hospodě lepší. To se na někoho pamatuji tak před 10 lety. Chlap jako hora a skoro nedokázal vyjít nahoru od Děčína k Pravčické bráně. Někde si to svoji daň vybere.
je otázka, jestli takhle chlastaj furt, nebo jen na čundru. Je klidně možný, že ten čundr berou prostě jako příležitost vypadnout z domu a v klidu se relaxačně ožrat, protože jim to běžná životní rutina jinak prostě nedovolí. To, že se jinak spořádaný lidi na zájezdech chovaj jak utržený ze řetězu není nic neobvyklýho.
Kam jinam než na vodu nebo na čundr si můžeš namíchat kolu s rumem .. :D
Záleží spíš na tom, kolik dálkovejch a vejškovejch deš. Nad 25 km a nebo v případě hodně velkejch kopců je lepší chlastítka nebrat.. na nějakejch 20 poděl řeky se zastávkou na buřta je to šumák.
No, já se jednou v mladické nerozvážnosti přiožral na kánoi a už to v životě neudělám. Dokud jsme se necvakli tak všechno v cajku. Ale jak jsem se ocitnul ve vodě, tak jsem se normálně bál o život. Zápasit ožralej s peřejí, byť mírnou, fakt není dobrý. Takže ty plovoucí bary fakt nedoporučuju. Maximálně tak ve vestě a helmě.
shane:
Alespoň jsi si vyzkoušel instinkty.
Už víš, že pít se musí umět nejen na vodě.
Já jinak pít umím, ale tohle bylo klasický mozkový zatmění, kdy člověku prostě nedojdou věci, který by měly bejt naprosto jasný. Prostě mi nějak nedocvaklo, že se taky můžem cvaknout. Navíc to bylo takový to plíživý ožrání, kdy člověk dá pár pivek na pohodu, nic to nedělá a najednou zjistíš, že máš krok jak starej námořník.
No to nemyslím, ale že si to doma míchneš do petky. Dřív se to tak dělalo.. Plovoucí bary jsou shit a když jsme jezdili na vodu, tak nic takovýho nebylo ani na Vltavě(která je beztak největší opruz kvůli množství lidí a tím pádem i ožralejch debilů). Poslední roky je to už nesmysl a jezdíme rázovat po lesích, protože já ve volnu opravdu nemám zájem o davy cizích lidí. Naštěstí zase známe místa, kde nepotkáš za celej den ani nohu.
Cvaknul jsem se hodněkrát a upřímně mě to vždycky setsakra probralo. Ale je fakt, že je rozdíl mít náladičku a bejt ožralej. To bych se asi taky bál. Ale znám lidi, co si ty 3 dny ani nepamatovali. Já se napiju, ale neožeru.
shifty:
Nezažil jsi nikdy „kosmonauta“?Ani na škole?To tě probere pořádně a zamyslíš se nad sebou.
Jo, ale ne mojí vinou. Ale měl jsem hodněkrát kliku, to nepopírám. Teď už jsem klidnější a obvykle neriskuju.
shifty:
Takže tě někdo ožral vesmírně jako prase!
A teď už si dáváš pozor na útoky z vesmíru.
Doufám, že mám vlčí mlhu.
myslel jsem něco jinýho…
shifty:
Tak na odlehčení:
https://www.youtube.com/watch?v=PYI09PMNazw
Zavři oči a poslouchej tu zpěvačku.
https://www.youtube.com/watch?v=xIlc5_jJfJQ otevři oči a čum na toho frajera :-)
to jsi se trefil, zrovna dneska si na tom ujíždím…
shifty:
Už to nedělej a věnuj se sekyře a porcování skotu.
Tohle a Barbar Conan je v topu co se týká filmové hudby..
Ještě Ecstasy of Gold. Ale spaghetti westerny měly vždycky vynikající hudbu, nejen Morricone a Dolarovky.
tak von asi né každé lozí do peřejí žejo, drtivá většina úseků většiny řek co se tady jezdí jsou víceméně takovej rybník, co někam nepatrně popojíždí :D
Behe:
Vesloval jsem za Slavoj Vyšehrad a ve veslici máš nohy v svázaný v botách.Po veslařsku v nohavkách.Když poprvé vypluješ, tak máš pocit, že jsi přikotvenej k tý lodi a utopíš se, kdyby se něco posralo.
A když se loď otočí, tak si pamatuješ jen to, jak jseš na hladině.
No třeba takovej Huberťák na Ohři, tam to neni nic moc se cvaknou ani ve formě a s vestou. Jsou místa, kde to stojí za to. Na voleji se cvakne jenom dement, nebo někdo totálně pod obraz zpitej.
nemusí bejt dement a nemusí být zpitej. může mít třeba epileptický záchvat, svůj první (a jedinej) v životě. takhle se jeden můj blízký člověk málem utopil, a dcerušky tenkrát jedna mladšího školního a druhá předškolního věku mu nějak držely hlavu nad vodou než za několik minut přijela jiná loď s dvěma dospělými.
Na to aby si se utopil ti ta šlajsna stačí jedna. Nemusej to bejt zrovna peřeje Urubamby.
Babička vyrůstala u Lužnice. Taková říčka malá, nedomrlá, a stejně se tam pravidelně aspoň jeden člověk ročně utopil.
Koneckonců, lidi se v pohodě dokážou utopit i na rybníce a tam není šlajsna tak nějak z povahy věci. A spousta z nich nemá ani přítok, aby tam byly aspoň nějaký proudy.
Letos se v Kunraticích v Olšaňáku utopili tuším dva. A to tu louži pomalu přehodíš kamenem.
ono na utopení stačí strašně málo. když tedy pomineme příhodu, která by byla vážná i na suchu (infarkt, mrtvice a podobně), tak to může být úplná banalita, jsou známy případy, kdy se puberťák utopil po cáknutí vody do obličeje v rámci běžného koupacího dovádění, holt asi to cáknutí přišlo nečekaně a do nádechu.
no ještě si vzpomínám na jednu topící (a svým způsobem i alkoholickou) příhodu z dávných (post)pubertálních dob; nějak jsme večer s dvěma kamarády kdesi na chatě poseděli u piva, pak zavřeli hospodu a tak jsme si ještě dali pár panáků u vohně, a ráno nám bylo nějak šoufl, hlava bolela, žaludek na vodě, a tak jsme se vydali do přilehlého lomu si zaplavat. no a na jednoho přišlo zvracení zrovna na hloubce. jelikož jsem byl od něj asi dva metry a ten poslední jen o dva metry dál, tak je to jen taková veselá příhoda, kdybychom byli dál nebo zrovna koukali jinam, tak to mohlo dopadnout všelijak.
Jj. Vím o případech, kdy se dotyční po ztrátě vědomí utopili i v kaluži. Slyšel jsem příběh z druhý světový, kdy vojáka štrejchla střela do hlavy, při pádu se mu svezla helma a jak do ní padl obličejem, a než se probral z omráčení, tak se utopil ve vlastní krvi.
Lužnice dovede bejt pěkná potvora.
Samozřejmě že ne za Velenicemi, u Halámek nebo za Suchdolem…ale čím dále je od hranic s Rakouskem, tím tam jsou nečekěně hluboké pasáže, kořeny, šňůry na sumce, proudy…
Co jsem pochopil, problém závislosti (obecně) je v tom, že to reálně změní „obvody“ nebo lépe řečeno chemii v mozku.
Nicméně existují řešení, bohužel u nás nelegální a to v podobě psychedelik. Už si to nepamatuji přesně, ale myslím, že jsem někde četl, že jsou látky schopné „resetovat“ mozek a vyléčit v podstatě instantně závislosti.
Ale nejsem ani lékař, ani odborník, jen doporučuji se podívat tímto směrem.
Opravdu chcete chemicky potlačovat nucleus accumbens? Tedy odměny, potěšení, smích, závislost, cílevědomost, agresi a strach?
Tohle dělá Petr Chobot s pomocí Ayahyuasky – ale v Peru, u nás to není legální.
Nejdříve máte po Ayahuasce psychedelické zážitky a pak blijete a blijete a blijete. Šamani tomu říkají „trabajo“ … práce.
A šamani tu ayahuasku prostě tak dlouho konzumovali až jsou k jejím odvarům rezistentní.
Je tam určité riziko, že skončíte na cvokárně. Většině lidí tahle terapie neublíží, ale pár lidí se z toho zbláznilo. Jisté riziko tam je.
Podobný, a řekněme dosti účinný, odvykací efekt s rizikem přepnutí do schizofrenie mají v podstatě všechny halucinogeny působící na serotoninové a dopaminove dráhy (LSD, psilocybin, bufotenin,ketamin, do určité míry i THC).
Já bych do fungování nervového systému moc nezasahoval.
Už z pouhé marihuany si můžete vykoledovat nástup neléčitelné celoživotní psychózy. Čas od času se to stává, čas od času si někdo vytáhne černého Petra.
Problém závislostí je, že jste znásilnili systém odměn a trestů v mozku. Pokud znásilnit ho další odměnou – byť ve formě psychedelik – je jen dalším pokračováním závislosti, které se nezbavíte. Je prostě potřeba projít tím trestem, a dál přijmout, že život má radostnější i smutnější chvilky.
Alan.Cox: To riziko psychózy samozřejmě existuje, ale mj., pokud se nepletu, je ovlivněno i stupněm vývoje mozku a utváření osobnosti a potažmo věkem. Pochopitelně je zcela zásadní třeba i to, za jakých podmínek jsou psychedelika užita (po zralé úvazue a v klidu pod lékařským dohledem, při obřadu pod dohledem zkušeného šamana vs. někde v hluku a davu lidí na technopárty, když ti to někdo náhodně zrovna nabídne). Závislost v pravém smyslu (jako na alkoholu, tabáku, opiátech, …) na nich nevzniká, jakkoliv je to asi rozšířená představa. Možná je způsobená tím, že v očích průměrného člověka netušícího nic o problematice to jsou „drogy“ a „drogy jsou špatné“, bez jakéhokoliv rozlišení typu či skupiny dané látky, způsobu a cíle jejího užití, atp. Je to ale stejné jako se vším, prakticky cokoliv lze použít jako užitečný nástroj, nebo tím (na sobě) napáchat velké škody.
Já bych začal od konce. Ty průpovídky, že záleží na tom, co si o tom myslíte – a podle toho se to chová – to je takové to moderní sociální inženýrství.
Pak se klidně můžete spolehnout v životě na zkušené profesionály. Na zkušené řemeslníky, šamany, české premiéry nebo české ministry zahraničí, na zkušené vůdce EU, na zkušené… Podle výsledku pak poznáte, jestli skutečně zkušený byl.
Například Stanislav Grof s holotropním dýcháním, které vymyslel a provozuje po celý život – má za sebou člověka, kterému poškodil mozek a dožil v ústavu. Jeho manželka měla jednoho dne skvělého chlapa, a druhý den – po holotropním dýchání u Stanislava Grofa – prostě blábolící trosku, co už ani moc netušila co se kolem ní děje.
Nikdo nikdy neví, kdy si toho černého Petra vytáhnete. Je to ruská ruleta. U marihuany nikdo nikdy nezjistil, kdy si člověk vykoleduje celoživotní duševní nemoc a kdy ne. U tvrdších drog je to ještě horší.
U opiátů je zjištěno, že pokud opravdu člověk hodně trpí, pak závislost nevzniká. Je v rovnováze odměna i trest v mozku. Budiž to vodítkem pro ty, kdo užívají drogy jen proto, že jsou rozežraní a chtějí mít z života nekonečný mejdan a nekonečné labůžo.
Zkušený šaman je tedy kdo? Ten, kdo se potetoval, dal si čelenku a s bubínkem made in peru křepčí kolem ohně? Nebo jak to poznáte?
Podle mě je zkušený šaman ten, kdo se stará někde v pralese o celý kmen. Navaří jim lektvar na slavnosti (tancují třeba 2 dny v kuse) a členové kmene se sice sjedou a shodí stres, ale nikoliv fatálně. A nezpůsobí jim tím dlouhodobé zdravotní problémy. Také když někdo občas v pralese zešílí, tak se to prostě tak nebere a je to přirozená součást života. Buď se z toho dostane a nebo ho něco sežere.
Ale v naší kultuře to takhle není možné.
Zkušený šaman řeší problémy života v džungli a kmenovém uspořádání. Ví houby o člověku v jiném režimu.
Jestli je šaman pouze o vaření psychoaktivních látek, tak máme plné Čechy šamanů co vaří pervitin. Já si představuji, že šaman by měl mít i jiné kvality než vařit fet.
Šamani už tu ahájasku hlavně konzumují natolik často a dlouho, že bez její další konzumace by propadli depresím a úzkostem.
Neb ahájaska je kombinace psychedelika a antidepresiv. Ty antidepresiva jsou tam nutná, protože bez nich by psychedelická část byla rychle tělem zlikvidována a žádný trip nebo blití by se nekonalo. Nebyly by naprosto žádné účinky.
Ale když chtějí paničky blbnout, a udělat si drogový zájezd do Peru – jejich peníze a jejich blbost.
Je to legální mj. ve vícero zemích jižní Ameriky. Už víckrát jsem slyšel o tom, že léčba Ayahuascou (a patrně i jinými psychedeliky) má velmi dobré výsledky při zbavování se závislostí – snad až 70 %. Pochopitelně k tomu nelze někoho postrkovat, nutit mu to nebo nabízet – každý si musí zjistit, co to obnáší a udělat si vlastní názor. Existují na to i přímo „kliniky“, kde se to dá za nemalý peníz absolvovat, ale je třeba si dát obrovský pozor na podvodníky a ledabylé „rádoby šamany“, se kterými to může být zážitek zdraví či život ohrožující. V našich končinách (kupodivu) probíhají vědecké experimenty s psilocybinem, ale nejsem si jistý, jestli to zahrnuje i léčbu závislostí. Celá tato oblast má podle všeho obrovský potenciál, ale je zcela zásadní, aby člověk věděl, do čeho (dobrovolně!) jde a jaká jsou rizika, a rozhodně se nenechal nikým přemlouvat.
Já jsem slyšel od Petra Fialy, že se máme čím dál lépe. Nebo jsem slyšel, že Rusko má munici na poslední tři dny a vybírá čipy z praček. Vy jste zase slyšel, že ahájaska má dobré výsledky pro zbavování se závislostí.
O tom, že náš „Národní ústav duševního zdraví“ se v podstatě proměnil ve feťácké doupě – vím už roky. Že fetující psychologové v tomto ústavu nadšeně pod pláštíkem „psychologické vědy“ dělají reklamu na drogy, především lysohlávky – vím už roky. To je důsledek toho, když prostě feťáci převezmou vědecký ústav. Kdyby ho převzali alkoholici, budou pod pláštíkem vědy šířit reklamu na rum a vodku. To je vcelku očekávatelné. A ano, vím toho mnohem více, protože profesně se pohybuji dost blízko.
Momentálně je společnost nadšená pro drogy. Nikdo neví do čeho jde. Dostává přehnaně pozitivní informace. Úplně stejně jako dostávají přehnaně pozitivní informace mladí, co se nechávají přešít na genderových klinikách coby transky. Všechno je pozitivní, zalité sluncem. Odteď už bude jen ráj – a je jedno, jestli použijete drogu, genderovou kliniku nebo jiné falešné pozlátko. Důležité je, že vás to pozlátko zbaví těžkosti práce na sobě, což časem karma velmi drsně připomene. Vždycky jsem si přál znát příběhy lidí, co se „vyléčili fetem ála ahájaska“ nebo „přešili na gender klinice“ několik let poté. Asi by to byly horory k pláči.
Vy ta rizika neznáte, protože nedostanete poctivý a objektivní výběr lidí, co to zkusili – tedy i ty, co dopadli špatně. Dostanete jen pozitivní reklamu, cokoli jiného kazí kšeft a sluncem zalité zítřky. Navíc v rámci kognitivní disonance a haló efektu budete mít tunelové vidění.
Počet duševních chorob ve společnosti vzrostl o několik řádů proti době řekněme před 20-30 lety. To znamená, že je něco špatně, hodně špatně. Nastrčte na to ještě drogy, a uvidíte armagedon. Včera mi kamarád sdělil, že jeho bratr umřel ve věku cca 40 let. Netruchlil, spíše to bral tak, že pro bratra skončilo peklo na zemi. Marihuana a následná schizofrenie. Život, který byste si nepřál vůbec prožít.
Pohyboval jsem se mezi bezdomovci coby pomocník. Pohyboval jsem se po psychiatrických klinikách coby psychodiagnostik. Viděl jsem třeba člověka, který v psychóze vyvraždil svou rodinu, protože mu to přikazovaly hlasy, že jinak zahyne svět. To není jen tak, vy vidíte všude jen pozitivní reklamu na drogy a na různé zásahy do nervového systému. Ty negativní jsou pro vás dokonale skryty.
no tak svět nezahynul, tak třeba mu mužem poděkovat?
No, nase media tvrdi, ze Rusaci vcera polnima lopatkama rozebrali hraz Kurachovske prehrady, pricemz Rusove sami se divi, k cemu ze jim to jako melo bejt dobry, kdyz okoli obsazuji i tak. Je videt, jakej bordel tam ta ruska armada ma. Nastesti nasimi penezi podporovana ukrajinska armada udatne postupuje, vzad.
Sysop 13.11.2024 v 8:24
– – –
Jsem zvědav, co z toho vyleze. Pokud šlo jen o přerušení silnice vedoucí po hrázi a udělala to UA, pak to lze celkem rychle překonat dvěma ženijními můstky (např. MT-55).
Jestli mělo jít o přivření oblíčení pomocí záplavy údolí SZ od Kurachove a odpaly provedla RF, pak v tom nevidím tak moc smysl. Přes řeku tam nikde cesty nevedou, nejbližší most je až na silnici T-05-15 mezi Antonivkou a Kostiantinopil.
Rusakum to sice lehce pomohlo, ale vynalozena namaha spojena s budouci obnovou hraze je pitomost. Ukrum to vojensky taky nijak nepomohlo, takze jedine vyuziti je v propagande UA, plus ‚at si to teda Rusaci uzijou‘.
Takze kdo to udelal, se realne nedozvime. Nastesti se nejedna o nijak velkej pruser.
Jinej smysl v tom nevidim.
Vojáci si nikdy s budoucí obnovou čehokoliv hlavu nelámali. Nikdy a nikde. Tyhle myšlenky můžete klidne pustit z hlavy, sysop.
Sysop:
Tak jsem viděl několik videí, na T-05-15 ta záplava přelila most, cca 1-1,5 m vody.
akorát že to mají natočený drónama, jak to vyhodili do luftu ukravínci, páč voni sou eště teprve na vopačným koncu přehrady :o)
Alan.Cox: Tak jo, jen jsi potvrdil, že o tom víš velký kulový, ale zato se o tom dokážeš sáhodlouze rozepsat.
UF7: Prostě jsem ti nepotvrdil tvou jásavou drogovou cestu. Já ti v ní nebráním, to je tvé rozhodnutí. Ty si nakonec prožiješ ty konce.
Můžeš si tomu klidně říkat „jásavě“, to je tvůj pohled. Já se snažím o pohled objektivní – tj. na jednu stranu vidět rizika, na druhou stranu se zbavit zajetých stereotypních náhledů na věc na hony vzdálených od reality, a vidět v tom _nástroj_. Stejně jako nůž. Můžu s ním někoho zabít, můžu se s ním pořezat, můžu si s ním ukrojit chleba, nebo s ním můžu třeba vytvořit umělecké dílo. A jak znovu opakuji, bylo by vhodné se vyjadřovat k tomu, o čem něco víš (to si neber osobně, ale sypat všechny zakázané substance plus těch pár povolených do jednoho pytle s nápisem „drogy“ a nerozlišovat kontext, záměr a způsob jejich použití, je nanejvýš krátkozraké).
UF7
„objektivní“ názor na tyto látky si uděláš, když tam žiješ.
Mnislav Zelený byl po létech připuštěn k rituálu a mluví o tom s respektem.
Jinak, pokud se zajímáš o alternativní medicínu, tak nehltej vědecký názory a drž se toho, co tady bylo odjakživa.
Bylinky, kořínky, houby…
Na import se vyser.
UF7: Já myslím, že čtenář snadno posoudí, jestli vím nebo nevím. Nesnažíš se o objektivní pohled, ale o progresivní a pouze pozitivní pohled. Můžeš samozřejmě použít drogu k tomu, aby ti sloužila – ale neopatrný jásavý, pouze pozitivní pohled, takové použití činí málo pravdědopobným.
Nijak jsem se nevyjadřoval o tom, co je zakázané či povolené. O tom jsem se ani nezmínil. Znám biochemii lidského tělo natolik dobře, abych věděl, že variant drog lze vyrobit nekonečné množství. Většina drog nějak nepodobuje molekulu tyrosinu nebo tryptofanu tak, aby přitom prošla až do nervového systému.
Je mi to fuk, co si kdo dělá. Nikomu nic nezakazuji.
Alan.Cox
Jestli celý slavný Západ jede na drogách tak to vše vysvětluje, proč šílenci ve vedení států ženou svět do záhuby.
Otázka je, kolik lidí by se do té psychózy tak jako tak dostalo, ale díky drogám se tam dostali třeba jen o něco dřív (kohomaj pověsit, ten se neutopí).
Chocholouškárna není zrovna reprezentativní vzorek. To by člověk musel vidět ty pozitivní příklady, kdy enteogeny či halucinogeny člověku dopomohly třeba k duchovnímu růstu. Nebo k pomoci druhým. Znám takové případy.
Zejména houbičky se umí propálit skrz ego, se kterým člověk třeba marně zápasí celý život.
Naopak marihuana umí být VELMI nebezpečná. A je hrubě podceňovaná. Protože někteří ji můžou hulit po kilech roky a jiní po větší dávce zkončí na chocholouškárně a vyhrabávají se z toho třeba 10 let. A nebo taky až do smrti.
Ono to má často souvislost i s tím, jestli člověk systematicky drogy zneužíval v minulých životech. Pak stačí užívat jen krátce a už frčíte na skluzavce do pekel. Což ale není problém drogy jako takové, ale toho jaké skopičiny člověk kdysi dávno dělal.
Jednoho takového jsem zažil. A dopadl hodně špatně, ač zase tolik špatného neudělal.
Jiní dělali mnohem horší věci a pak se z toho vyhrabali a měli normální život.
Tenhle ale ne. A je ho škoda, byl to velmi inteligentní člověk.
Řekl bych obecně že inteligentní lidi mnohem víc inklinují k drogám, a na drogách končí mnohem hůř. Než nějací Pepci Vyskočové, kterří se můžou prohulit třeba až do spokojeného stáří a je to pro ně rekreační záležitost.
Ono taky pro inteligentní a citlivé lidi, je tahle planeta prostě čiré peklo. Ne tak pro tupce a lidi jednoduché.
kaBrnak:
Všechno je ruská ruleta. Lidi, na které ve válce nasadili yperit, částečně pomřeli, a částečně se yperitem vyléčili z rakoviny. Tak se objevila chemoterapie.
Já jsem viděl lidi, co fetovali bez následků i s následky.
Co je to duchovní růst? Tedy ten co se údajně získává drogami? Růst ála Timothy Leary, který skončil jako klasický feťák? Já jsem nikdy neviděl nic tzv. duchovního získaného drogami, co by za to stálo.
Chápu drogy proti bolesti či vážným nemocem nervového systému. Tam jsou na místě.
Jestli myslíš toho zaměstnance CIA s krycím jménem Timothy Leary, tak to není zrovna reprezentativní vzorek.
Vím o případu, kdy dotyčný zobe kousíček lysohlávky 1x denně místo antidepresiv a účinkuje mu to líp než prášky přičemž s nulovými vedlejšími účinky.
Tedy to z něj nedělá dlouhodobě zeleninu nebo bezemočního zombíka, jako prášky.
Vlastně by se tyto látky daly připodobnit k léčivým alkaloidům. Které ve správné dávce a správném užití umí věci, které s jinýma bylinkama nedosáhneš.
Jenže staré zkušené bylinkářky / druidové, s tím uměli pracovat na profesionální úrovni, dokázali odhadnout člověka i obsah účinných látek (i u alkaloidů). A halucinogeny byly většinou amatérům zcela zapovězeny, protože orientovat se v těch změněných stavech vědomí, to vyžaduje roky profesionálního výcviku.
Zatímco dnes se toho zmocnily amatérské smažky co to do sebe sypou po hrstech aby byly v rauši a výsledkem jsou pak přeplněné chocholouškárny.
Já jsem ale nikoho nenálepkoval. Já jsem zůstal pouze obecný.
Jako výborné antidepresivum funguje třezalka. Dokonce natolik dobře, že se prodává jako antidepresivum i v lékárnách. A čas od času ji prostě předepíše tu třezalku z lékárny i lékař coby antidepresivum. Takže zobání antidepresiv / prášky může být i toto.
Nic není bez vedlejších účinků, ani lysohlávky. Kromě toho nejspíše toho dotyčného spíše uklidňuje placeno, protože na lysohlávky si tělo tvoří velmi rychle toleranci, a je nutné zvyšovat dávky. Ostatně právě ty lysohlávky byl vzor, podle kterého Albret Hofman udělal umělé LSD. A právě v jeho rozšíření se angažoval ten Tomithy Leary značnou měrou. To jen, že všechny cesty vedou do Říma, a toho Timothy Learyho jsem zmínil dle toho.
No a co jiného alkaloidy jsou než v podstatě bylinky?
Já pořád slyším o zkušených lidech, co umějí s drogami perfektně pracovat. Bery to už jako story o bílé paní nebo lochnesce. Ještě nedávno byly doby, a to platí pro šamany, bylinkářky, druidy, že prostě nějaký ten exitus se nebral jako tragédie. Prostě se to občas nepovede. Sem tam to někdo nepřežije. To bylo bez problému v historických dobách nebo u křováků, ale dnes to je problém. Odtud vznikají ty skazky, že někdo „perfektně“. On Petr Fiala také perfektně řídí ekonomiku, záleží kdo to posuzuje, a jakou má toleranci k chybám, že.
Amatérské smažky byly vždy. Co babiček ještě historicky nedávno uspávaly své vnoučky makovým odvarem. A pak se naprosto upřímně divily nízké inteligenci těch dětí.
To jsou kecy.
Doporučil bych věnovat pozornost tomu, za kolika úmrtími stojí zpackaná „lékařaká péče“.
Pokud si dobře vzpomínám, tak ta je buď 1. nebo 2. nejčastější příčinou úmrtí, a až po ní ty infarkty a rakoviny atd.
Takže i podprůměrný druid byl v tomto nejmíň 10x lepší a zkušenější. Už i proto že rodina zrakveného „pacienta“ bydlela třeba o 5 blátivých chýší od dotyčného druida/šamana.
Ostatně druidi uměli kvalifikovaně pracovat i se jmelím, a to je docela jedovaté svinstvo.
Že hloupým evropanům a američanům v pralese vaří „blicí lektvary“ kdejaký nedouk, co z nich pak ždíme nehorázné sumy za ten zážitek, to je věc druhá.
O tom se ví už docela dlouho, že dnes prakticky opravdového šamana co ti uvaří opravdovou ayahuascu, prakticky neseženeš. Jen ty zlatokopy s blicím lektvarem.
Nicméně třeba Chaun s tím byl spokojený, že ho to posunulo o kus dál. Ale pak už člověk musí jít sám a vlastní silou a námahou.
ps: mě například holotropní dýchání docela pomohlo. Doporučil bych to každému, materialistům pak obzvlášť. Oproti jakýmkoliv halucinogenům jsou tu rizika velmi malá.
Ale nepopíram že tu nejsou. Může to v člověku otevřít nějakou pandořinu skříňku. Byť je to 1 případ z 1000.
Nicméně šaškecy jsou přeplněné lidmi, u kterých se ta pandořina skříňka otevřela jinými cestami či zcela samovolně.
Život je holt nebezpečnej už sám o sobě.
Možná že už i ten chlast prostě jen otevře tu individuální pandořinu skříňku.
Zatímco jiní se spokojeně prochlastají až do doochodu.
Zlí jazykové šíří narativ, že každý má svou drogu…
Když ji nepotká, nic strašného se neděje…
Když na ni narazí, má holt smůlu a ona ho zničí…
Jiné drogy mu můžou a nemusí dělat dobře (nebo taky zle), ale nezahubí ho…
jizlivec 15.11.2024 v 9:48
Přesně.
Proto měla své místo instituce šamana, který drogu poskytoval jen někdy a někomu a dohlížel na průběh otravy.
Proto mi, abych tak řekl, absolutně komické připadají žvásty, že umrlý mladík (například) jen experimentoval s drogou, takže si zakouřil marihuanu, zalil ji vodkou a rozveselil se extází (náhodná sestava, podrobný průběh intoxikace se v černé kronice neuvádí).
to právě doporučuje Niemi, první opilost absolvovat pod dohledem spolehlivého zkušeného alkoholika, otce, strýce nebo tak (ne ve společnosti nějakých kašparů z mokré čtvrti, kteří budou mít z opilého adolescenta srandu a budou jej akorát hecovat k nerozumnostem), a ten následně doporučí buď konzumovat bez omezení, nebo konzumovat s omezeními (třeba výhradně sám někde daleko v lese nebo v pokoji zamčeném zvenčí) nebo nekonzumovat vůbec.
Lukas B. 15.11.2024 v 11:57
V Bavorsku údajně může pivo pod dohledem otce konzumovat mladý muž od patnácti let.
to může i kdekoli jinde, kde není žalobce, tam není soudce. když se taková věc provádí s rozumem, tak nic proti.
Tak ono je to pravděpodobně zdravější než ty ochucený cukrový roztoky co se do dětí běžně lejou. Nealkopivo určitě, jednak jsou i úplně bez alkoholu a jednak mírný obsah alkoholu by měly mít i různé kefíry a podobný kvašený mléčný nápoje.
kaBrnak: „Doporučil bych věnovat pozornost tomu, za kolika úmrtími stojí zpackaná „lékařaká péče“. Pokud si dobře vzpomínám, tak ta je buď 1. nebo 2. nejčastější příčinou úmrtí, a až po ní ty infarkty a rakoviny atd.“
Já nevím, ale argumenty „vy zase mlátíte černochy“ mě zrovna nepřesvědčují o kvalitě šamanů. Spíše mám tendenci věřit, že je to ještě horší než si myslím.
***
Nicméně třeba Chaun s tím byl spokojený, že ho to posunulo o kus dál. Ale pak už člověk musí jít sám a vlastní silou a námahou.
„ps: mě například holotropní dýchání docela pomohlo. Doporučil bych to každému, materialistům pak obzvlášť. Oproti jakýmkoliv halucinogenům jsou tu rizika velmi malá. Ale nepopíram že tu nejsou. Může to v člověku otevřít nějakou pandořinu skříňku. Byť je to 1 případ z 1000.“
Pak je otázkou rizik versus přínosů. Nevidím žádný přínos holotropního dýchání, a bez rizik to není. Ta rovnice je pak zcela jasná.
***
„Nicméně šaškecy jsou přeplněné lidmi, u kterých se ta pandořina skříňka otevřela jinými cestami či zcela samovolně. Život je holt nebezpečnej už sám o sobě.“
Proč si nezlámat obě nohy třeba záměrně, že jo? Když jsou chirurgie přeplněné lidmi, co si zlomili nohy nešťastnou náhodou.
Jestli toto má být druh argumentace, tak si jí strč někam do zadele.
***
Alan Cox:
Typický syndrom lidí co mají až příliš titulů před jménem a za jménem. Domnívajíc že spolu s titulem zkonzumovali Šalamounovo exkremento a teď jsou chytří jak rádio i přes ne zrovna bohaté praktické životní zkušenosti.
-myslím že šamana z pokročilé keltské ši slovanské kultury by fakt nenapadlo hrabat se v mrtvolách a pak jít pomáhat rodičkám (jako zde ještě před necelými 200 lety)
a rovněž by se po staletí nespokojili s pouštěním žilou a pijavicemi. Ostatně i TČM vychází de facto z tisíce let pozorování a experimentů až někdy od starověku.
Kdy číňaní měli to štěstí že jim nikdo nepovraždil druidy a inkvizice nezlikvidovala šamany a lidové léčitele, jako tady.
-napřed holotropko aspoň 2x vyzkoušej a pak můžeš meldovat, do té doby jsou to jen teoretické kecy nezkušeného
-můžu říct z vlastní zkušenosti že je ideální si některé věci a pandořiny skříňky v sobě pořešit v mládí, dokud je člověk ještě plný sil. Když se na tebe ty pandořiny skříňky vyvalí až někdy po padesátce, tak to dopadá, jak lidi popisují, zde v této diskuzi: přijdou o práci, novou neseženou v tomhle věku, začnou chlastat, přijdou o byt či je vykopne manželka za vydatné pomoci státních orgánů, a pak s nějakou psychózou zkončí staří a s podlomeným zdravím na ulici.
Když je člověk mladej, tak se líp regeneruje psychicky i fyzicky, má pružnější myšlení takže snadněji vytváří pozitivní návyky místo starých destruktivních (starého psa novým kouskům nenaučíš) a mladému člověku lidi mnohem ochotněji pomohou, než starému ožralci.
ps: argumentace se zlomenýma nohama je tak na úrovni mateřské školky. Protože ta situace spíš připomíná tikající časovanou bombu, u které se neví kdy vybuchne, ale je jisté že jednou MUSÍ vybuchnout. Takže je lepší ji přivést ke „kontrolovanému výbuchu“ na místě a za podmínek jaké si stanovíme sami.
Než ji nechat vybuchnou v ten nejnevhodnější okamžik, kdy třeba poblíž konají dětský festival.
Byť i s tou bombou je to nepřesné, spíš to „otevření tikající časované pandořiny skříňky“ je výstižnější.
Makový odvar pro děti je typickým nebezpečným léčitelským amatérizmem.
Který byl umožněn tím, že církev/inkvizice (zdravím Jihočecha) zlikvidovala veškeré kvalifikované léčitele a porodní báby.
Bo kdyby takový druid uviděl, že někdo v osadě dává malému děcku makový odvar, tak by mu otřískal hlavu o nejbližší menhir, dokud by se mu v té kebuli nerozsvítilo.
Bohužel později ve středověku vznikla mafie „doktorů“ co uměli jen pouštět žilou a přikládat pijavice, v novověku se pak rovnou z pitevny šli hrabat špinavýma rukama od mrtvol rodičkám v krvácející vagíně a strašně se divili že tyto umírají na otravu krve.
A ta doktorská mafie neumětelů se postarala o likvidaci zbytků tisíciletých léčitelských znalostí.
A je třeba mít na paměti, že z téhle mafie namyšlených hlupáků vznikli dnešní lékaři. A podle toho to taky vypadá.
Hovno církev zlikvidovala. Nic jinýho s podobným efektem u nás neroste a tvrzení co źe by nějakej starověkej šaman udělal či neudělal je akorát fantazírování. Písemný záznamy neexistují a pamětníci dávno umřeli. Ostatně, víme hovno i k tom, co všechno měli ti starověcì evropštì šamani v referátu.
Ale ví se toho hodně. Ono je to totiž uloženo v „genetické paměti“ případně „rodové paměti“ ale i v jiných strukturách, které nepodléhají fyzickému zničení.
Oni totiž druidové uměli pracovat s informačním polem jako takovým, moc dobře věděli že Systém po nich jde jako slepice po flusu a veškeré fyzické záznamy budou zničeny.
Takže stačí když člověk žije poblíž nějakých druidských „posvátných míst“ které jsou tady u každého většího sídla.
(a nemusí jít zdaleka o dolmeny či kamenné řady které se církvi nepodařilo zničit)
A ty informace k člověku tak nějak plynou odkudsi samy. Stačí když má nevychlastanej mozek a není zblblej civilizačníma vymoženostma a digitálním idiotizmem.
Viz ten boom alternativního léčitelství, bylinkářství atd. po revoluci. Jako by se lidi rozpomínali na něco co dávno znali.
Už tě dlouho sleduju, kabrňáku, ale takovou podivnou změť ezoterismu a zaručenejch historickejch pravd co tady píšeš, to sem neviděl ani na Zvědavci a že to je podobnejch magorů líheň dlouhý roky. Hele vole, neber to vosobně, ale máš aspoň nějakej vobstojnej soukromej život?
Těžko říct jestli je horší člověk který lehce ujíždí na ezoterice a „alternativní“ historii neposvěcené košer pejzatými his-TÓRIKY, nebo člověk co má „patent na pravdu“ , ví všechno nejlíp a „všichni okolo jsou blázni, jen on je letadlo“.
To je docela komické když tu někdo nadává na pejzaté kudy chodí, a pak jim žere všechny jejich his-TÓRICKÉ bludy i s navijákem. To nesvědčí zrovna o kvalitní schopnosti sebereflexe.
Stejně jako někoho v diskuzích „dlouho sledovat“ taky zrovna nesvědčí o kvalitním soukromém životě ;-)
Já bych neřek že ujíždíš lehce ale navopak túruješ fest a do plnejch, právě proto mě zajímáš. Soukromě ti říkám doktor Cvach, ta kombinace vyčteninek a fantazmagorií je epesní a málo vídatelná. Kdybys psal trochu jinak, řek bych že se nám tady zjevil duch Václava Cílka.
Víš proč na židáky nadávám? Ne z důvodu nějaký mnohokrát pokroucený historie /je úplně jedno, kdo tu historii zaznamenával/, ale právě z vosobních zkušeností. Navíc sem dost velkej vodpůrce rasismu a neznám větší rasisty a rozesírače společnosti než sou sami židáci. Esli má a nebo nemá pejzy či kupírovanou voháňku, to je mi ganz egal.
Staryprasak
Měl jsem tu čest s Asiaty. Pracovně. A nezažil jsem větší ksindl, než Japonci. Ti dotáhli rasismus na úroveň, pro které v jazyce nemáme výraz.
Jsme pro ně hmyz, možná ani to.
Childeater:
Souhlasil bych s tím, že v určitý části japonský společnosti je výraznej pocit nadřazenosti, ale to i ve vztahu k ostatním Asiatům, nejen k bílejm či černejm. Říct že Japonci sou ksindl, tak to fakt ne. Žil jsem tam dva roky, chodil s několika Japonkama, dodnes tam mám kamarády a kromě pár excesů to bylo parádní a jsem rád že mi to bylo umožněno. Hovada najdeš všude a stejně tak všude najdeš supr lidi. Problém je ten, že k moci a vládnutí směřujou hlavně hovada. To už by bylo na filozofickou debatu, zda vůle po moci jako je touha ovládat vostatní není patologickou diagnózou, kerá by se měla léčit na místě aplikací olova do spodiny lebeční.
Staryprasak
Je samozřejmě možné, že můj pohled na Japonce pokřivili ti zástupci japonských zákazníků vůči mateřskému koncernu a jejich přístup, to jsem měl asi uvést.
Nikdy jsem tam dlouhodobě nežil, takže vhled skutečného insidera nemám.
Nerozporuju tvou zkušenost ale fakt je všechno vo lidech. Já měl taky blbý zážitky, například v dojo, kam sem přišel po práci cvičit a po předvedení jedný katy, kerou sem na ukázku provedl, se mně zasmál jeden tamní študent. To jakým způsobem na něj ale vystartoval sensei a jak se potom žák rozplácl na podlaze a omlouval se, takový ponížení sem eště nezažil. Pak se z něho stal nejvlezlejší řiťolezec, asi aby urážku a ztrátu tváře nějak vykompenzoval.
Ale svým způsobem máš pravdu. Voni naší současnou civilizací do určitý míry vopravdu pohrdaj a já si myslím že naprosto voprávněně. To, co dělalo Evropu Evropou, hrdou a obdivovanou – myšlenky, nápady, invence, vzdělání, tvrdá práce a hlavně kultura v první řadě s klasickou hudbou, to vše sme si za posledních vosmdesát let nechali pomalu spláchnout do kanálu a nahradili to moderní emerickožidáckou pakulturou a šmejdem. Jinak Americhcány skutečně nenáviděj /i v tom sme se naprosto shodli/. Na ponížení z výsledku IIWW ani náhodou nezapomněli, stejně jako na prasečiny typu Hirošima/Nagasaki. Uvidíme, jak se s tím popere mladá generace. Ta je bohužel formována tím prasečím importem zpoza oceánu stejně jako u nás.
Staryprasak 12:11
Naše současná civilizace se hroutí do sebe jako supernova, protože je příliš bohatá, takže její znudění občané začali pracovat na zániku stávajícího zřízení.
Je to nevyhnutelný proces, který už probíhá. Na troskách bohaté civilizace vyroste zase další bohatá civilizace, aby se do sebe zhroutila a ž přijde čas.
Nemá význam nad tím příliš dumat, ani s tím až tak moc bojovat. Nevěřím na nějaké globální resety, ale prostý ekonomický zánik bohatého Západu, který si uvykl, že za jeho potištěné papírky bude zbytek světa pracovat pro západní blahobyt je ještě se nechávat mistrovat západními pravdami a morálními narativy, vzešlými z blahobytné zahálky.
Mladá generace v Japonsku to nebude mít jednoduché, nakolik vidím teď činskou mladou generaci, která trpí výraznou krizí identity. Chtěli by západní životní úroveň, tradiční čínské hodnoty (rodina, hierarchie ve firmách), čisté životní prostředí a bydlení. Všechno se jim to rozemlelo na jakýsi nechutný mix všeho uvedeného, kde je trochu všeho, ale zároveň nic.
Childeater, Staryprasak: moje zkušenosti kopírují ty Staryhoprasaka a jen dodám, že mladá generace v JP už to dávno jednoduché nemá, jsou tak o 10-20 let před námi pokud jde o degeneraci hodnot. Čína je úplně jiný svět, s JP se to v mnoha ohledech srovnávat vůbec nedá, historický i hodnotový vývoj je dramaticky odlišný, bylo by to na dlouhé povídání u něčeho dobrého:-) Mimochodem, už dááááávno (tak cca 12 let?) bylo bydlení pro Číňany naprostý masakr a v paneláku tam stála 3+1 zhruba 8-10 mega v době, kdy tady stála sotva 4, přitom tady byl plat na srovnatelné pozici zhruba 2-3x vyšší. Tj. Číňan už tehdy byl v situaci dnešní pokovidové mládeže, která zjišťuje, že sice místo 40k vydělává 50-60k, ale vidina bydlení se vzdálila, protože byt místo 5M stojí 10. To má pochopitelně (a podle mě teprve bude mít) dramatický dopad na všechno možné, protože se tím dost změní priority. Nějaké dva roky zpátky jeden kolega v deziluzi z cenové hladiny, kombinováno s rozchodem, za peníze, škudlené na bydlení, koupil auto.
Staryprasak: kde jste v JP bydlel? A na jednom místě nebo víc?
Když tu tak debatujete o civilizačních obtížích, tak totéž nedávno proběhlo před rokem v Londýně.
Přineslo forum24, anebi i slepé kuře občas najde zrno:
https://www.forum24.cz/civilizace-rezanych-kvetin-debata-jordana-petersona-o-situaci-zapadu-v-dobe-postpravdy-a-postprav
Staryprasak
15.11.2024 v 11:21
tak, žaponci byli dlouho extrémně uzavřená, tradicionalistická a kastovní společnost, ale to už je dááávno (nejpozdějš po válce, kdy si je tam amerikánci pěkně podali, hlavně ty žaponky :D) pryč, z toho zbyl tak čajíček a že jako moc nechcou, aby se tam cizáci přisírali natrvalo, ale jako k turistům a dočasnejm pobejvačům proti nim typicky nic moc nemají
Pravdu díš, bratře. Zvláště na Okinawě je víc smíšenejch párů než much na hovně v parným létě. Zkurvený vokupanti…
kaBrnak
Nepopírám, že jsou věci mezi nebem a zemí, sám jsem se s pár záhadami potkal. Ale toky informací u druidských míst – nevím, čeče. Informační pole je podle mě blbost, na nějakou formu energie u živých tvorů opatrně věřím, ostatně připravil jsem o život tisíce zvířat.
Childeater
15.11.2024 v 10:53
proč blbost? co takle spinový páry, podle dosavadního poznání i kdyby byly ty dvě částice od sebe přes celej vesmír, tak stále se chovají stejně, akorát s opačným spinem?
občas ai tiskem proběhne informaca, jak zatímco zpočátku relativistická teorie vypadala, že popíše všecko velice dobře, tak teď čím přesnějš měříme, tím víc to vypadá, že ve vesmíru je kurva mnohem víc hmoty, než podle výpočů vychází, a že možná až vo 80-90 % eště vůbec nevíme? tam se může vobjevit věcí…
Behemot 12:31
To už je pro mě trochu moc dada.
Behemot 15.11.2024 v 12:31
A jak poznáme, kolik je ve Vesmíru hmoty, když ne z výpočtů?
Jinak už dost dlouho (desítky let) se ví, že teorie relativity = teorie gravitace je jako nekvantová s kvantovou nekompatibilní. Proto se taky hledá „teorie všeho“.
Tři základní interakce ze čtyř (S, W, E) jsou v kvantovce a čtvrtá G trčí mimo.
Pokusy o kvantovou teorii gravitace byly dosud neúspěšné.
Childeater:
Tak voni i ti kvantoví mechanici už dochází k podobným věcem, jako jsou ty co byly doménou „ezoteriky“.
Tedy že hmota je podružná a „nehmotná“ , čas je tak nějak relativní až neexistující a souřadnicový prostor je spíš taky matrixový konstrukt než něco pevně daného.
Což není na škodu, je to zábava žít v téhle počítačové hře, člověk se tu leccos naučí.
Problém ovšem nastává v okamžiku, kdy uvěříme že to je skutečné.
Tím končíme uzavřeni v „prasečím chlívku“ který tu pro nás kdosi takto vyrobil, aby nás mohl po staletí chovat jako prasata.
Proč si myslíš že se snaží zlikvidovat především vzdělání a vědu ?
Přece proto aby nás zase mohli zavřít do toho chlívku, dát nám nové náboženské bludy a dál nás ovládat.
Existenci jakési „informační databáze“ která existuje mimo hmotné nosiče, a ve které je uloženo vše co tu kdy bylo, považuji za prostý fakt.
Protože hmota de facto neexistuje, (případně zaniká či mění svoji formu) ale to co skutečně trvale existuje a přetrvává, je INFORMACE.
Takže pak může existovat i epigenetická paměť co se neváže na DNA, či „rodová paměť“ předků, nebo „paměť území“ či naopak kolektivní paměť národů, etnik (o tom ostatně psal i Jung – „kolektivní nevědomí“).
Ovšem kdo se nechal zblbnout Zweisteinovými teoriemi relativity (to už teorie „éteru“ je pravdě mnohem blíž) ten se těžko dobere toho co je podstatou naší reality.
Nejzajímavější mi ovšem připadá, jak se kvantová mechanika v podstatě sbližuje s hlubinnou psychologií.
Ne nadarmo se Jung zabýval středověkým hermetizmem a alchimií.
Kupodivu tehdy lidi ještě tušili jak to doopravdy je s hmotou a „duchem“ jen to museli šifrovat do hermetizmu a alchymie aby nezkončili ve spárech inkvizice.
kaBrnak
Makový odvar pro děti byl tradičním prostředkem široce používaným, na moravském venkově ještě v padesátých a snad i šedesátých letech.
Dlužno připomenout, že se sice uvádí makový odvar, ale nápoj tento byl připravován z makoviny a připravuje se dodnes. Odvar z máku, tedy ze semen, by se lišil od odvaru ze semen řepky jen vůní.
Příprava a konzumace odvaru spočívá ve vyvaření 20 makovic cca 0,5 h v 1 l vody, následném scedění a perorální konzumaci množství, odpovídajícímu cca 5 – 7 makovicím. Makový vývar dělám z českých makovic, nesejde na tom, jestli jsou nezralé, nebo již suché, síla účinků je zhruba stejná.
Účinky tohoto odvaru jsou pochopitelně sedativní, mírně euforizující, nicméně nikterak extrémně silné. Vývar užívám v případě potřeby uvolnění po náročných dnech v zaměstnání a doposud jsem nenarazil na jiný způsob, který by mi pomohl zbavit se okamžitě stresu a zajistil mi tak mimořádně klidný a příjemný spánek a večerní relaxaci.
https://www.drogovaporadna.cz/dotazy/23267/makovy-odvar.html
ten odkaz dává smysl. především jasně a srozumitelně popisuje úskalí bylinkaření, a to, že obsah účinné látky v bylince je závislý na velmi mnoha parametrech, a tedy je problém dát dávku účinnou, a zároveň nepředávkovat. typicky narvat si někde v pangejtu digitális a upravovat si tím krevní tlak zbaštěním nějakým počtem květů nebude asi úplně dobrý nápad.
Není nějaký (zanedbatelný) množství opia i v semenech máku? Někde jsem zaznamenal, že kvůli tomu vyšilovali nějací svědomití odpůrci drog v zemích, kde makový koláče nejsou úplně běžný, tuším v USA nebo Británii.
Pardon, morfinu.
shane
15.11.2024 v 12:09
v našich šlechtěnejch vodrůdách jenom zanedbatelný (což neznamená, že papírky na rumový pralinky a jiný orientační detektory makovejch buchet po těchto neukážou na základě podobnejch metabolitů že se seš sjetej jak sněhulák v létě)
ze zkušeností s mým oblíbeným kynutým makovým koláčem se švestkami, kterého jsem schopen sežrat na posezení množství téměř jakékoli, uvádím, že ospalost po makovém koláči není o nic silnější než ospalost po přecpání se třeba štrůdlem nebo meruňkovými knedlíky.
jestli je tam něco stopového, tak to bude podobně významné jako alkohol v kysaných mléčných výrobcích.
To nejspíš nebude nejefektivnější způsob jak do sebe dostat tu účinnou látku. Kdybych těch zmiňovanejch sedm makovic rozžvejkal a sežral, tak bych asi taky neupad do příjemného limbu.
Nicméně vzniku drogové závislosti po nadměrné konzumaci makovníku bych se fakt neobával.
něco v semenech je, ale o řád (dva? tři?) méně než v makovicích, tedy soudě podle makové legislativy (třeba viz ceskymodrymak.cz). předpokládám, že podobný poměr bude i u latexového afgánského opiového.
Lukas B., shane: si člověk odskočí na oběd a najednou má příspěvek úplně jinde, než čekal…
Jen doplním, že potravinářský mák má v EU limit 20 mg/kg morfinu, u nás pěstovaný mák má tak polovinu. Odrůdy, pěstované pro opium mají 200-300 mg/kg, tedy pokud by se měl člověk dostat do opiového rauše českým mákem (nebo jiným, v EU legálním potravinářským), musel by toho sníst pěkných pár kilo. Na frgálu toho máte tak 100 gramů na jednom (peču dva z jednoho 200 g balení a je tam toho tak akorát), takže kdybyste si těch koláčů dal po obědě pár desítek, možná byste ten morfin cítit mohl. Otázkou je, jak to udělat a přitom to v mezičase nezvracet.
PS: podobné je to s thujonem v absinthu, běžně má do 10 mg/l, limit je v EU 35 mg/l, takže u prvního není šance se při 70% alkoholu k haluškám propracovat a u druhého sice trošku ano, ale je to už pro otrlé. Lepší to bylo s exportem, kdysi se kamarád dostal k flašce, kde bylo thujonu 100 mg/l a to říkal, že bylo velmi zajímavé (lahev byla od českého výrobce, ale pouze pro export). Ve Francii údajně obsah thujonu byl 150-200 mg/l, to už musel být masakr. Ale někde jsem četl, že je to nesmysl, že běžně (bez použití esencí) takové koncentrace dosáhnout nelze. Nicméně kdo ví, jak to tehdá pro Verlaina s Baudelairem připravovali, třeba tam ty esence už měli, zas tak jsem to neřešil.
uznávám, že pár desítek frgálů bych na posezení opravdu nezvládl, nejsem hroch.
Esence nejsou nic novýho, do Evropy přišla destilace sice poměrně pozdě, ale i tak už to pár století bude. A takovýhle šmakulády byly v 19. století běžný, různý kokainový vína, laudanum, různý povzbuzující či uklidňující tonika, dětský sirupy s opiem nebo kokainem, radioaktivnì sirup na povzbuzení…
Lukas B.:-))
shane: tipnul bych si, že to klidně možné bylo, v druhé půlce 19. století bylo už kde co – a jak jsem teď googlil kvůlivá Pankovi, tak třeba to laudanum objevil Paracelsus a to je první půlka 16. století. Naši předci nebyli žádný vořezávátka pokud jde o objevování kde čeho pro změnu stavu, často jako vedlejší produkt snahy vyvinout něco k léčení.
Jo, ono je občas zajímavý se podívat na historii různejch běžnejch věcí. Člověk kolikrát až čumí, jak dlouhou historii mají. I tenkrát byla spousta chytrejch lidí a ti bádali a vynalézali jako když slípka snáší vejce.
U máku je problém, že člověk neprojde testem na drogy, který se dělá z moči. V USA takto může člověk přijít o práci.
MythBusters toto testovali a potvrdili.
Ale těch běžných potravin, co mohou vyvolat falešnou pozitivitu nejen na opiáty právě u testů z moči je hodně. Profi sportovci vědí.
Panek: donutil jste mě googlit, o tom jsem zatím neslyšel. Docela by mě zajímalo, jestli je to reálné i u nás a při použití českého modrého. Nebo jestli je riziko jen při různě pančovaných směsích (prý se to běžně dělá, technický je nejspíš levnější), případně jestli je to třeba v USA tím, že tam pěstují/dováží něco jiného (náš „modrý“ je speciálně vyšlechtěný na nízký obsah morfinu, takže je pravděpodobné, že tam mají něco jiného).
shane 15.11.2024 v 12:08
V semenech máku alkaloidy nejsou (semena neobsahují mléčnice ani cévní svazky). Fakt je, že na semenech alkaloidy jsou, jejich množství závisí na způsobu získání semen (mlácení, vyklepávání) a na následném čištění. V některých provozech se mák před zpracováním pere (slyšel jsem), ale producenti semena prát nesmí, při skladování a dopravě by došlo ke ztrátě senzorických vlastností.
Podrobný popis zájemce nalezne v příručce Mák (Kolektiv autorů pod vedením Jana Vašáka, powerprint 2010).
Při polních pokusech bylo v podmínkách ČR ověřeno, že nízkomorfinové odrůdy máku mají málo morfinu, zato velmi mizerně vzcházejí a o nějakém výnosu nelze hovořit.
Dík
ygorek: předpokládám, že kaBrnak jako obvykle ví o tématu lejno a tedy netuší, že u nás pěstované potravinářské máky mají obsah morfinu směšný. Nejsme v Afghánistánu (nebo jinde v Asii) a „babička“ tady z technických odrůd, používaných k výrobě opia, odvar udělá jen stěží.
Teď sis naběh. Kabrňák už po konzumaci lysohlávek startuje wikipédiji a začne to sem sypat. To zas bude hlína…
já bych to šmahem nezatracoval. ono to bude podobné jako meduňka, levandule, chmel, kozlík, třezalka lipový květ etc. na nějaký rauš a růžový slony to nebude, ale usínání (akcentováno placebo efektem) to přispět může.
Lukas B.: jasně, že na usínání to může být fajn, ale já reagoval na kaBrnakovy plky o tom, jaký že je to „léčitelský amatérismus“ a jak by druid z podávání odvaru dětem vyšiloval.
A to tady prostě z místních odrůd není reálné. Jestli tady někdo místo trávy ve skleníku pěstuje afghánské odrůdy je klidně možné, ale někdo takový nebude cennou surovinou plýtvat na děti, nota bene zdarma:-)
U nás feťáci na maková pole normálně dělají nájezdy, takže pro osobní spotřebu jim to asi stačí.
Panek
15.11.2024 v 12:36
a máš aspoň orientační představu, po čem tam jdou, žejo? :o)
Já znám i recept, ale nebudu ho tu psát. A ano, odvar od slova var se to nejmenuje náhodou.
Panek
15.11.2024 v 12:49
pokud akorát nežvaníš, tak ze sebe děláš debila, tady je řeč vo máku, resp. vodvaru z makovic, a ty sem motáš feťáky tvl
co jsem pochopil, tak z tuzemské makoviny se něco jako opium a následně morfin snad udělat dá, ale je to tak strašně neefektivní, že kdyby si jeden počítal stovku na hodinu, tak by výsledek v přepočtu na účinnou látku byl v porovnání z černým trhem nekonkurenceschopný. něco jako půl dne nejdřív ruční pilkou uřezávat a pak vláčet ve třech lidech ukradený stokilový odřezek kolejnice do sběrných surovin.
Bych řek, že cílem bude něco jako v tom ygorkově odkazu. Uklidňující relaxační odvar s návykovými účinky. Případně si tím amatérsky nacpat nargilé a cejtit se jako Phileas Fogg v Kantonu.
Lukas B.: když je tam toho do 0.8%, tak je jasné, že to z toho určitě „nějak“ získat půjde, ale současně to taky říká, že toho moc nebude. Tedy neefektivita určitě a kvalita je druhá věc.
Navíc „stovka na hodinu“ je určitě luxus, v porovnání s otrokem, co někde ve Zlatém trojúhelníku oškrábává latex na plantáži a obsah má 10-15%. To snad ani není jiná liga, ale úplně jinej sport. Kdybych se nudil, zkusím spočítat, z jak velkého pole by se u nás dalo získat 1 kg opia, ale ač pátek, nejsa rentiérem, musím ještě něco vydělat.
Si vem dovolenou. Máš závazky vůči svým čtenářům :)
shane: :-))
Me by to taky zajimalo 😎
fatdwi
I u českých odrůd stačí 100-150 nezralých makovic, aby si vytvořil bezpečně smrtelnou dávku pro opio-naivního člověka.
Jako, když u pole ráno najdete bandu fetek, kdy polovina z nich je v takovém rauši, že jen leží kolem ohniště a chčijou si do kalhot, tak to asi efekt má. Když si vezmu, že jak násobně větší dávky už potřebujou pravidelní uživatelé a kolik jich tam bylo a v jakém stavu, tak to fakt efekt musí mít.
Lukas B.
Z tuzemské makoviny se alkaloidy extrahovat dají a také se extrahují.
Česká republika díky vysoké kultuře obyvatel mák k nelegální výrobě nezneužívá. Můžeme proto pěstovat odrůdy se středním obsahem morfinu kolem 0,3-0,6% v makovině, ale i vysokomorfinové sorty s obsahem 0,6-1%. Přesto je snaha veškerou makovinu vykoupit a z polí tím odstranit rizikovou drogu. Vznikla velmi úzká spolupráce mezi sdružením Český mák a Národní protidrogovou centrálou, která jde až na úroveň pěstitelů a úřadů.
Podrobně http://www.agris.cz/clanek/127318
Za reálného socialismu se vykupovala i makovina od zahrádkářů.
f:
Víš o tom stejné hovno jako kaBrnak a stejně se neštítíš se něj otírat.
Vysvětlím: Copa ti tvůj Guru gůgl vyplivnul o odrůdách máku z dávné historie?
Na to je samo přímo vědní obor, který zkoumá pyl etc.
No, tak jak je to s tím obsahem uklidňovadla a proč tudíž babičky zkriplují svá vnoučata, jak se zde ráčil vyjádřit místní docent AC/HD?
Základ je, že si musí vochlasta uvědomit, že má problém. Na základě toho musí aktivně chtít ten problém vyřešit. A netýká se to jen chlastu, nýbrž závislosti na čemkoliv obecně..
Ano. Proto má větší šanci ten ochlasta, co se snaží pití skrývat. Nakupuje flašku pokaždé v jiném obchodě, aby na sebe neupozorňoval. Kupuje dražší alkohol společně s dárkovou taštičkou, aby to maskoval, atp. Takový si problém možná neuvědomuje/nepřipouští, ale je v něm ten vnitřní boj v jeho podvědomí.
Ten, co pije v putikách na veřejnosti, ten má vyhlídky horší.
Je zajímavé, že jsem byl několikrát svědkem toho, co lékaři nepovažují za možné – těžký piják, který omezil pití a stal se konzumentem občasným a konzumaci kontroluje.
Vyhýbají se mu alkoholické excesy, ví kdy má dost a neprovozuje žádný kvartální alkoholismus. Čím starší, tím více konzumaci alkoholu spíše omezuje.
jo, to dělají zpravidla chlapi středního věku když dostanou nezvratný důkaz o své smrtelnosti. některé projevy stárnutí pak jakoby zázrakem ustoupí.
…souhlasí s mým pozorováním…mám tedy ve vzorku jen chlapy.
Ano, lze, ale je to ta těžší možnost. Nepiješ – neřešíš – alkohol přestává být tématem, prostě nepiješ. Kontrolované pití, tak se jmenuje to, co zmiňuješ, je náročnější, protože alkohol je stále přítomen, ať už v myšlenkách (budu tam pít, nebudu tam pít, hlídání spotřeby dlouhodobě i krátkodobě…), nebo i fyzicky. Ale zase to má jiné uživatelské banefity. Je to víc na ostří nože a zdaleka to není pro každého. Tolik vlastní zkušenost. Přístup kontrolovaného pití (užívání) se do adiktologie dostává postupně s tím, jak se řeší závislosti například na sociálních sítích, kde není možné člověka prostě trvale odstřihnout od internetu. U nás to zmiňuje v přednáškách třeba Miovský. Toho ostatně doporučuji všem, kteří by měli zájem o v dobrém slova smyslu moderní adiktologii.
K tématu článku nemůžu než zopakovat několikrát zmíněné, že dokud dotyčný nebude chtít sám, není mu pomoci. Okolí si pak může přečíst Úsměvy smutných mužů a připravovat se na to, že to opravdu nemusí dopadnou dobře, ale není v jejich silách to ovlivnit.
https://www.policejniveteran.cz/files/Opilec%20V%C3%A1clav%20Havel.pdf
Před necelým rokem jsem něco podobného, byť ne tak rozjetého, řešil přímo z lékařkou z adiktologie.
a) Obecně to nejde, pokud sami nechtějí (a jde to těžko, i když chtějí).
b) Přesto jsou lidé, na které zabralo tvrdé ultimátum, nebo intenzivní naléhání po dobrém.
c) I z pohovorů s těmito lidmi je zjevné, že na takový postup nebyli vnímaví vždy, že se otevřelo okno, to okno asi nebude dlouhé a je špatně k poznání, tedy je to dosti těžké až náhodné, jak toto určit.
Jinými slovy, dotyčný je to má nahnuté, šance je velmi malá.
Já myslel, že to bude veselý článek na téma „kamarád má problém“. Ale moc jsem se nezasmál. A teď mám ještě žízeň.
V příbalovém letáku svých každodenních léků mám jasně psáno: „V případě, že pijete větší množství alkoholu, však nepřestávejte s pitím náhle: mohlo by Vás to vystavit riziku vzniku křečí (záchvatů).“ Nedá se nic dělat, musím lejt dál =D
myslím že to měl kubáč na svým blogísku tu radu – když se dostane alkoholik (funkční, pár lahváčů každodenně) do špitálu, klidně s něčím úplně banálním, třeba zlomená noha, tak mu zpravidla situaci komplikuje absťák, nenosit pomeranče, ale studené pivo, postačí třetinka desítky.
Delirium tremens, diagnóza F10.4. Objevuje se asi u 1/3 lidí, co náhle začnou abstinovat. Život ohrožující stav.
Za jak dlouho se to projeví…?
Rychle, do pár dní.