Když mi manželka řekla, že na fildě se střílí, opáčil jsem slovy: „kde jinde taky.“ Přišlo mi to zcela logické, že na škole plné humanitních nemakačenků, kteří budou v životě vymýšlet tak leda další pohlaví a jiné pičoviny, je zcela jisté, že nenarazí na odpor se zbraní. Když se přičte čas nutný k tomu, aby opicie nabrala odvahu vstoupit do budovy, to bohužel nemohlo dopadnout lépe. To když vzpomenu kolik kantorů nosilo zbraň na technické škole… tam by si zdaleka tolik nezastřílel. Proto si div hlavu neukroutím, když slyším to hýkání na omezení práva na zbraň. Vždyť právě naopak nedostatek zbraní k obraně je vlastně příčinou rozměru tohoto neštěstí.
Sysop
Mozna je to mysleno s tim omezenim tak, ze az priste dalsi student fildy dospeje k nazoru, ze to hnizdo neresti je potreba vycistit, tak aby nenarazil na vetsi odpor, nez dosud.
Alan.Cox
Stačí na fildu pověsit „Bandera je vůl“ a vběhne tam mafie Ukrajinců a vyčistí to sama. I když v Plzni vedle Bandera baru by to bylo jistější.
@corona: Nejdřív to byl hrdinný policista, pak novinář, co šel náhodou kolem, pak novinář, co nešel jen tak náhodou kolem.. A teď tohle? Hroutí se mi svět..
Prestal som citat pri „Jak dopadla lokalizace jeho telefonu, jež se dá v dnešní době sledovat i vypnutý?“
Alan.Cox
alfonz19 – Já s dovolením budu odpovídat v samostatném vlákně. V originálním vlákně je už poněkud nepřehledno.
Téma IQ
—————
„Děkuji za text ohledně iq, nějak jsem si odněkud přinesl závěr, že se to iniciálně používalo jinak než pro pomoc horším studentům. Ale mám pocit, že později se to nějak zvrhlo v predestinaci, minimálně tedy na naší škole ;)“
On je hlavně problém, že IQ je relativní míra inteligence. Je to vaše poloha vůči průměru populace. Když bude populace mentálně retardovaná, tak při stejné inteligenci bude IQ všech mnohem vyšší, než když ty samé osoby budou mezi populací géniů.
Protože inteligenční testy jsou kulturně závislé, nelze je dost dobře přenášet mezi kulturami a národy – tak IQ člena chytřejšího národa bude nižší číslíčko, než IQ stejného člena hloupějšího národa.
—
„Ad mensa a ‚falešný‘ testy: taky jsme měl vždy pocit, že těch super-géniů je nějak strašně moc. Já jsem ve škole testování odmítl jako škodlivé; buď budu mít nízké číslo a budu se cítit blbě anebo vysoké a budu machrovat. Tím jsem se stal třídním loserem, zatímco do jisté míry ‚hrdinou‘ a školní senzací se stal třídní poloblb, který v testu, za který platil, opisoval, a dosáhl fenomenálního skóre 163! Fake-it-‚til-you-make-it!“
IQ je konstruováno jako normální rozdělení inteligence populace: střední hodnota = 100, směrodatná odchylka = 15.
Takže když půjdete o 3 směrodatné odchylky nahoru, tedy na IQ = 145, tak pod touto hodnotou máte 99,87 % lidí. Do IQ = 150 se pak vejde 99,96 % lidí.
To jen čistě teoreticky.
A teď to vezměme prakticky. Reálně lze říci, že už u nějakých IQ = 120 a více měří inteligenční testy hausnumera (a to jsem ještě optimista). Má to důvody:
1) První důvod je ten, že standardizace testu na populaci, kde bývá kolem tisíce zkoušených, zachytí možná 2, možná 3 lidi s IQ nad 120 – a navíc jsou ještě rozděleni podle pohlaví a věku. Takže skoro jako kdyby u standardizace nebyli.
2) Inteligenční testy, jak už jsem psal jsou dělané na odhalování handicapů, a nikoli na odhalování géniů. Hlavní důvod je u dětí, kde jsou handicapy často zahladit, protože mají ještě obrovskou palsticitu mozku, a zvýšeným úsilím lze leccos úplně překonat.
3) Chyby IQ testů. Mezi různými inteligenčními testy je v měření hodnoty IQ korelace klidně 0,6. Nechám pro znalé, co to znamená ohledně přesnosti inteligenčních testů. Ale nic lichotivého to o přesnosti měření IQ neříká.
To číslo IQ nic neznamená. Vyjde vám takové IQ, jaký drink z toho namíchá z jednotlivých dílčích testů, ten který inteligenční test. Chápejte, že psychologové nepotřebují IQ číslo, ani ho nežádají. Proto ty testy se soustřeďují na výkony v různých dílčích oblastech.
Snad bych ještě dodal, že nikdo neví, co to inteligence je. Nejpřesnější definice IQ je, že „IQ je to, co měří inteligenční testy“. Tato definice byla uvedena ve sborníku APA (Americké psychologické asociace), tedy je přísně vědecká. :-)
—
„Jinak ale to tvrzení, že máme fixní&neměnný q-faktor a proměnlivý, trénovatelný s-faktor — přišlo mi to extrémně na vodě. Zkoušející viděl (pokud předpokládáme existenci q a s) vždy jen sumy q+s v jednotlivých oblastech. Odkud vytušil existenci fixního q, netuším.!“
Dítě do zhruba 3 měsíců ještě staví dost mohutně hardware mozku. Podle podnětů lze zvyšovat schopnosti dítěte ještě v raném věku, protože hardware se drsně mění.
Pak už jedete na více méně jen na menší změny hardware.
Je jasné, že leccos máte geneticky.
Já bych jen přidal, že to, že jste génius neznamená, že máte motivaci to rozvíjet. Například mnoho žen je poměrně chytrých, ale jaksi je nějaká matematika, věda, nebo poznání moc nezajímá. Totéž platí pro spousty mužů, kteří se řídí spíše pudy a zážitky než čímkoli jiným. Takže reálně počet objevených géniů je zlomeček proti jejich teoretickému počtu.
—
Ještě jen příklad na konec.
Karel Kostka je, dle médií, nejinteligentnější Čech s IQ údajně 206. Přečtěte si jeho knihy, a budete zklamáni. Je to progresivní humanitní tlachal. A když píše o matematice a fyzice, tak jasně uvidíte, že matematice ani fyzice nerozumí ani zbla – ale jeho statut „nejchytřejšího Čecha“ mu dává pýchu a nesoudnost a bludný dojem, že jim přeci musí rozumět.
Já jsem poslal svého kamaráda do zadele velmi nevybíravě, když mi dělal reklamu na jeho knihu „Kdo jsme? Obecná teorie vědomí, času, prostoru a bytí“. Přečetl jsem si náhodně pár stránek. To je stejný styl jako když čtete Grétu nebo Jindřicha Šídla. Ale jeho inteligence se přeci projevila – vyčůraně Karel Kostka všemu čemu nerozuměl označil za špatné a podřadné. A tím se z toho vyvlékl.
DF
@Alan.Cox: ..a co vlastně vypovídá o člověku fakt, že prezentuje veřejně hodnotu sveho IQ nebo vlastne, ze si ho necha „zmerit“. Ja na mám na tohle „měření pindíků“ svůj názor..
Alan.Cox
To nevím a ani nechci hodnotit. Může to být reklama, která může dokonce i zabrat – v pracovním pohovoru, v popisu celebrity. Nebo to může být jen prodlužovač penisu.
V současné době je ČR rozloženo do několika desítek sociálních bublin. Každá má naprosto odlišné normy – názorové, morální, společenské, atd. Když přecházíte z jedné sociální bubliny do druhé, je to větší rozdíl než když jako mimozemšťan přecházíte ze společnosti obyvatel Betelgeuze do společnosti obyvatel sousední galaxie.
Co je v jedné bublině egoismus, v jiné může být přílišná skromnost.
Proto si také různé skupiny nerozumějí. Silně to postihuje i politiku.
corona
Alan.Cox:
„Kostka všemu čemu nerozuměl označil za špatné a podřadné. A tím se z toho vyvlékl.“
– – –
Hlavně, že na něj dělá dobrý dojem hradní hadrfous:
Karel Kostka: „Petr Pavel je dříč. Petr Pavel je aktivní. Petr Pavel je lidový člověk. Petr Pavel se snaží používat SELSKÝ ROZUM. Petr Pavel je PEVNÝ a stojí sám za sebou.“
No tak zhruba asi na stejné úrovni je chápání matematiky a fyziky ze strany Karla Kostky.
Lepší demonstraci toho, že inteligence je jen předpoklad, ale dá se totálně promrhat – jsem nemohl ani dát. Práce na sobě, motivace, morální hodnoty, a další – co z vás udělá výjimečného a skutečně moudrého – to u Karla Kostky zřetelně chybí.
corona
Alan.Cox:
Dosud jsem o Kostkovi a jeho slavném IQ jen slyšel. Teď aspoň vím, co to může obnášet…
.
Alan.Cox
Pro logické myšlení platí anglické přísloví „smetí dovnitř, smetí ven“. Ze špatných předpokladů nebo nulových znalostí neuděláte dobré závěry, a to ani s IQ = milión. Logické myšlení je prostě logický odvozovač.
Když si zaserete hlavu neplatný předsudky, jedno jestli o uhlíkové stopě; třista pohlavích; nebo pravicových dogmata ála stát coby nejhorší hospodář či nejlepší neviditelné ruce trhu; nebo o skvělém Západě a hnusném Východě; nebo … nebo … nebo … tak jste promrhal veškeré nebo mnohé dobré schopnosti dané Bohem / genetikou.
Alan.Cox
alfonz19 – Já s dovolením budu odpovídat v samostatném vlákně. V originálním vlákně je už poněkud nepřehledno.
Téma Rorschach a deprese
————————
„Protože jsem si prošel expertním mega-fiaskem mnoha profíků stran interpretace westernblotu na boreliózu, jsem k expertním interpretacím poněkud předzaujatý; s čím bych tady měl problém, je dělat z odpovědí nějaký konkrétní závěr: „je depresivní“.“
Výsledky je potřeba ověřovat několika způsoby. To platí ve všech oborech a činnostech. Člověk je příliš komplexní na to, aby platil nějaký jednoduchý model.
A teď trochu do kontra: Kdyby psychologové dělali nekonkrétní závěry ála Delská věštírna typu „možná, jako, ale také je možné nebo toto je možné“ – tak by byli psychologové i testy neužiteční a nepotřební. Je to stejné, jako když školy neumí učit, tak se škrtlo známkování, a teď se vymyslelo šestistránkové vysvědčení. Byrokraticky se zakrývá ubohost školství a balí se do ukecaného hávu.
Psychologie je příliš benevolentní na to, aby řešila běžné rozsahy nálad (afektů). Ale jakmile překročí afekty tento rozsah, tak už to problém je. Depresi nad určitý rozsah neschováte a nepřekonáte.
Zkuste si rok žít s partnerkou jen s pouhou dystymií, což je něco jako lehounká forma deprese. Rozhodně se domů těšit nebudete už velmi brzy. A možná za čas zdrhnete, i když tu holku budete velmi milovat.
—
„Pokud by to bylo: „je spíše hloubavý, snaží se o X i když Y“, pak asi OK.“
S tímto asi za psychologem věru často chodit nebudete.
—
„Já všude vidím pánev, močovou soustavu a vaječníky. Asi málo sexu. Kdyby mě někdo nutil říci něco dalšího, musel bych si vymýšlet, a připomínalo by mi to moji devadesátiletou tetu (jinak velmi inteligetní) po narkóze při ‚překládce‘ mezi nosítkami u výtahu, na kterou 5 minut řvali, ať už teda proboha řekne jak jí to bolí: Jedna až deset! ~ Cože? Tak třeba pětka. — Zhruba tak by to vypadalo, řekl bych cokoli jen abych měl pokoj. A v tom může být trochu problém. Ale pokud někde uvidím přednášky, možná zajdu, stálo by to za to.“
Nemáte se koukat na básníky a sledovat Mirečka! :-)
—
„cit. `Identifikace vnitřních parametrů systému na základě vnějšího chování – je obecný problém, který trápí obrovské množství vědeckých a technických oborů.` — jasný. A právě proto se podobných procesů ‚bojím‘, šance na chybu je obrovská. Nerozporuju, že depresivní člověk se nějak ukazuje na venek. Říkám, že tento jeho konkrétní projev může znamenat mnoho různých věcí u různých jedinců. Není žádnou výjimkou, že psychiatrickému pacošovi N krát mění diagnozy, medikace atd. atd. často mu způsobujíce významné nežádoucí účinky chybnou medikací. Nene. Dokud neuslyším houkat vlak, do této ordinace nejdu. Naštěstí zatím nevidím ani koleje. No — občas.“
Já vám vysvětlím jednu věc, je rozdíl mezi psychologem a psychiatrem. Jsou to dvě naprosto rozdílného profese. A liší se od sebe naprosto radikálně.
Jako PSYCHOLOG nejspíše rozumíte, nebo měl byste rozumět, psychice a psychologii. Nic jiného vám ani nezbývá, protože k ničemu jinému nebudete ani puštěn.
Jako PSYCHIATR nejspíše naprosto nerozumíte lidské psychice. A také jste se to moc na medicíně neučil. Diagnózy házíte napůl od boku, a když jste svědomitější nebo si nevíte rady, tak pošlete pacienta za psychologem. Vaší superschopností, proč jste potřeba je, že ůžete předepisovat psychofarmaka, což psycholog nesmí. Druhým důvodem, proč tam psychiatr je, že je to lékař a pořeší i jiné věci než jen psychiku.
Když to budete směšovat, tak budete zmaten. Dojdete ke špatným závěrům.
Alan.Cox
alfonz19 – Já s dovolením budu odpovídat v samostatném vlákně. V originálním vlákně je už poněkud nepřehledno.
Téma Hodnocení nahoru
———————————————–
„s tímhle nesouhlasím. Tak trochu jsem hrál na pár nástrojů nějakej nemalej čas. Dokud nedosáhnete nějaké úrovně, nemáte možnost ani odhadovat složitost. Víte že to nezvládnete, ale další detaily jsou v mlze.“
A když dosáhnete určité úrovně, tak můžete odhadovat složitost i hodně výš než zvládnete sám.
Nějaký základ musíte mít, samozřejmě. Musíte si být vědom obrovské škály možností lidského cítění i psychiky – v případě psychologa. Podívejte se, protože v historii vždy lépe vedli státu mírně až hodně nemorální lidé, než slušní prezidenti a lídři. Ti první pochopili a viděli nemorálnost či podlost, když se ho druhá strana dopouštěla. Ti slušní sázeli na dobrou vůli, a přivedli svůj stát / zemi do zadele někdy na celá staletí.
—
„A to je metafora, nevidíte ani žádnou mlhu, jen (pokud jste dobrej) cítíte neporozumění. Lidi, kteří nikdy nehráli na nějakej nástroj řekněme alespoň 5 let, nutně vnímají hudbu zcela jinak. Ano poznáte začátečníka od někoho kdo už hraje dýl, ale to je celé. Nevíte co hledat, co vnímat, slyšet. Vaše možnosti jsou extrémně omezené.“
Já třeba vnímám svět zvukově od malička. Do svých 18 let jsem nehrál na žádný nástroj a dokonce jsem ani moc neuměl zpívat. Ale přesto jsem věděl, kdo na to talentově má. Stačilo když promluvil, nemusel ani zahrát.
Lidi nedokážou to, co v sobě nemají.
Když třeba slyšíte někoho, jak mluví přeslušně, a dotahuje pečlivě koncovky slov a vět – tak víte, že máte před sebou člověka s výtvarným viděním světa. A že slova a věty uvnitř v mozku nemluví, ale sází štětcem do prostoru, ne do času jak je zvuku přirozené.
Nebo když někdo odpaluje slova a věty se změnou hlasitostí, která není ladná pro melodii věty – tak víte, že nebude vnímat obsah sdělení či slov, ale jde mu výhradně o radost z mluvení. Když u takového člověka, většinou ženu, začnete reagovat na obsah řečeného, dojde ke konfliktu nebo k rozčarování, protože to ten člověk nechce.
Člověk málo urážlivý, který není háklivý na nespisovnost nebo obhloublost řečeného – je obvykle člověk vnímající svět výrazně zvukově.
Když člověk promluví, znám většinou už půlku výsledku, který stejně jen potvrdí psychologické testy. Nemusím člověka ani vidět.
P. S.: Ani nevíte, jak je přitažlivé pro ženy, když jim po první nebo druhé větě řeknete jaké jsou, co mají rády, a jak vnímají svět. To jsem ovšem nikdy v ordinaci nedělal. Jen jako obyčejný člověk.
—
„Totéž bude v porotě. Boha bych do toho netahal. Pokud v porotě sedí někdo, kdo dřív byl špička, je asi ne zcela objektivně schopen posuzovat/tipovat lidi o jednu úroveň výš. Dál už naprosto tápe a hádá. Zde se mi libí více princip horolezců: „Já to vylezl první na světě, já říkám, že je to 10a [‚zatím‘ neexistuje]!“. Dokud to nevyleze nikdo další, je to prostě (nepotvrzené) 10a. Jakmile to vyleze někdo druhej, může klíďo říci: „ani hovno, to je osmička. S prstem v nose.“ anebo „no jo, fakt. Je to brutál.“ Ale rozhodně nikdo nebude poslouchat někoho, kdo je ex-lezec dnes-pupkáč co před 20 lety vylezl sedmičku, co si o tom on myslí.“
1) Posuzování hor je posuzování neživého kamene. Není to posuzování mentálního stavu živé bytosti.
2) Vy si pořád myslíte, že lidi dokáží posuzovat jen to, čeho jsou sami schopní dokázat. Ale ony jsou to dvě různé věci.
Jsou lidé velmi schopní, ale naprosto chybují v tom posoudit schopnosti druhého člověka. A naopak.
Na obé musíte mít dar od Boha. Můžete být neschopný konatel, ale virtuózní diagnostik s darem od Boha. A naopak.
lesov
K tomu nesmyslu, že kdyby měl někdo na FF zbraň, mohl by zabránit většímu masakru. Tak nemohl, protože na veřejná, společenská místa je zákaz nosit zbraně. A pokud mají někteří už tu zbraň, tak proč ne všichni? Ať mají všichni zbraň a mají stené výhody, jako ti někteří. To přece musí chtít všichni zastánci nošení zbraní nebo ne? 😏
Když mi manželka řekla, že na fildě se střílí, opáčil jsem slovy: „kde jinde taky.“ Přišlo mi to zcela logické, že na škole plné humanitních nemakačenků, kteří budou v životě vymýšlet tak leda další pohlaví a jiné pičoviny, je zcela jisté, že nenarazí na odpor se zbraní. Když se přičte čas nutný k tomu, aby opicie nabrala odvahu vstoupit do budovy, to bohužel nemohlo dopadnout lépe. To když vzpomenu kolik kantorů nosilo zbraň na technické škole… tam by si zdaleka tolik nezastřílel. Proto si div hlavu neukroutím, když slyším to hýkání na omezení práva na zbraň. Vždyť právě naopak nedostatek zbraní k obraně je vlastně příčinou rozměru tohoto neštěstí.
Mozna je to mysleno s tim omezenim tak, ze az priste dalsi student fildy dospeje k nazoru, ze to hnizdo neresti je potreba vycistit, tak aby nenarazil na vetsi odpor, nez dosud.
Stačí na fildu pověsit „Bandera je vůl“ a vběhne tam mafie Ukrajinců a vyčistí to sama. I když v Plzni vedle Bandera baru by to bylo jistější.
tak do plzňa vedle nálevny plagát s filckó že bandera je kokodej? snad eště mají nejakou nevyfetlou mozkovou buňku, že by si ten správnej barák našli…
Kdopak je týpek v insolvenci…?
https://www.youtube.com/watch?v=6ZepKOkUa2I
Hrdina od FF, co poutal pozornost střelce…!
:OD
@corona: Nejdřív to byl hrdinný policista, pak novinář, co šel náhodou kolem, pak novinář, co nešel jen tak náhodou kolem.. A teď tohle? Hroutí se mi svět..
Prestal som citat pri „Jak dopadla lokalizace jeho telefonu, jež se dá v dnešní době sledovat i vypnutý?“
alfonz19 – Já s dovolením budu odpovídat v samostatném vlákně. V originálním vlákně je už poněkud nepřehledno.
Téma IQ
—————
„Děkuji za text ohledně iq, nějak jsem si odněkud přinesl závěr, že se to iniciálně používalo jinak než pro pomoc horším studentům. Ale mám pocit, že později se to nějak zvrhlo v predestinaci, minimálně tedy na naší škole ;)“
On je hlavně problém, že IQ je relativní míra inteligence. Je to vaše poloha vůči průměru populace. Když bude populace mentálně retardovaná, tak při stejné inteligenci bude IQ všech mnohem vyšší, než když ty samé osoby budou mezi populací géniů.
Protože inteligenční testy jsou kulturně závislé, nelze je dost dobře přenášet mezi kulturami a národy – tak IQ člena chytřejšího národa bude nižší číslíčko, než IQ stejného člena hloupějšího národa.
—
„Ad mensa a ‚falešný‘ testy: taky jsme měl vždy pocit, že těch super-géniů je nějak strašně moc. Já jsem ve škole testování odmítl jako škodlivé; buď budu mít nízké číslo a budu se cítit blbě anebo vysoké a budu machrovat. Tím jsem se stal třídním loserem, zatímco do jisté míry ‚hrdinou‘ a školní senzací se stal třídní poloblb, který v testu, za který platil, opisoval, a dosáhl fenomenálního skóre 163! Fake-it-‚til-you-make-it!“
IQ je konstruováno jako normální rozdělení inteligence populace: střední hodnota = 100, směrodatná odchylka = 15.
Takže když půjdete o 3 směrodatné odchylky nahoru, tedy na IQ = 145, tak pod touto hodnotou máte 99,87 % lidí. Do IQ = 150 se pak vejde 99,96 % lidí.
To jen čistě teoreticky.
A teď to vezměme prakticky. Reálně lze říci, že už u nějakých IQ = 120 a více měří inteligenční testy hausnumera (a to jsem ještě optimista). Má to důvody:
1) První důvod je ten, že standardizace testu na populaci, kde bývá kolem tisíce zkoušených, zachytí možná 2, možná 3 lidi s IQ nad 120 – a navíc jsou ještě rozděleni podle pohlaví a věku. Takže skoro jako kdyby u standardizace nebyli.
2) Inteligenční testy, jak už jsem psal jsou dělané na odhalování handicapů, a nikoli na odhalování géniů. Hlavní důvod je u dětí, kde jsou handicapy často zahladit, protože mají ještě obrovskou palsticitu mozku, a zvýšeným úsilím lze leccos úplně překonat.
3) Chyby IQ testů. Mezi různými inteligenčními testy je v měření hodnoty IQ korelace klidně 0,6. Nechám pro znalé, co to znamená ohledně přesnosti inteligenčních testů. Ale nic lichotivého to o přesnosti měření IQ neříká.
To číslo IQ nic neznamená. Vyjde vám takové IQ, jaký drink z toho namíchá z jednotlivých dílčích testů, ten který inteligenční test. Chápejte, že psychologové nepotřebují IQ číslo, ani ho nežádají. Proto ty testy se soustřeďují na výkony v různých dílčích oblastech.
Snad bych ještě dodal, že nikdo neví, co to inteligence je. Nejpřesnější definice IQ je, že „IQ je to, co měří inteligenční testy“. Tato definice byla uvedena ve sborníku APA (Americké psychologické asociace), tedy je přísně vědecká. :-)
—
„Jinak ale to tvrzení, že máme fixní&neměnný q-faktor a proměnlivý, trénovatelný s-faktor — přišlo mi to extrémně na vodě. Zkoušející viděl (pokud předpokládáme existenci q a s) vždy jen sumy q+s v jednotlivých oblastech. Odkud vytušil existenci fixního q, netuším.!“
Dítě do zhruba 3 měsíců ještě staví dost mohutně hardware mozku. Podle podnětů lze zvyšovat schopnosti dítěte ještě v raném věku, protože hardware se drsně mění.
Pak už jedete na více méně jen na menší změny hardware.
Je jasné, že leccos máte geneticky.
Já bych jen přidal, že to, že jste génius neznamená, že máte motivaci to rozvíjet. Například mnoho žen je poměrně chytrých, ale jaksi je nějaká matematika, věda, nebo poznání moc nezajímá. Totéž platí pro spousty mužů, kteří se řídí spíše pudy a zážitky než čímkoli jiným. Takže reálně počet objevených géniů je zlomeček proti jejich teoretickému počtu.
—
Ještě jen příklad na konec.
Karel Kostka je, dle médií, nejinteligentnější Čech s IQ údajně 206. Přečtěte si jeho knihy, a budete zklamáni. Je to progresivní humanitní tlachal. A když píše o matematice a fyzice, tak jasně uvidíte, že matematice ani fyzice nerozumí ani zbla – ale jeho statut „nejchytřejšího Čecha“ mu dává pýchu a nesoudnost a bludný dojem, že jim přeci musí rozumět.
Já jsem poslal svého kamaráda do zadele velmi nevybíravě, když mi dělal reklamu na jeho knihu „Kdo jsme? Obecná teorie vědomí, času, prostoru a bytí“. Přečetl jsem si náhodně pár stránek. To je stejný styl jako když čtete Grétu nebo Jindřicha Šídla. Ale jeho inteligence se přeci projevila – vyčůraně Karel Kostka všemu čemu nerozuměl označil za špatné a podřadné. A tím se z toho vyvlékl.
@Alan.Cox: ..a co vlastně vypovídá o člověku fakt, že prezentuje veřejně hodnotu sveho IQ nebo vlastne, ze si ho necha „zmerit“. Ja na mám na tohle „měření pindíků“ svůj názor..
To nevím a ani nechci hodnotit. Může to být reklama, která může dokonce i zabrat – v pracovním pohovoru, v popisu celebrity. Nebo to může být jen prodlužovač penisu.
V současné době je ČR rozloženo do několika desítek sociálních bublin. Každá má naprosto odlišné normy – názorové, morální, společenské, atd. Když přecházíte z jedné sociální bubliny do druhé, je to větší rozdíl než když jako mimozemšťan přecházíte ze společnosti obyvatel Betelgeuze do společnosti obyvatel sousední galaxie.
Co je v jedné bublině egoismus, v jiné může být přílišná skromnost.
Proto si také různé skupiny nerozumějí. Silně to postihuje i politiku.
Alan.Cox:
„Kostka všemu čemu nerozuměl označil za špatné a podřadné. A tím se z toho vyvlékl.“
– – –
Hlavně, že na něj dělá dobrý dojem hradní hadrfous:
https://youtu.be/vKtUEllbWeY?si=7GxZSfssVcKqubyB&t=3516
.
corona:
Karel Kostka: „Petr Pavel je dříč. Petr Pavel je aktivní. Petr Pavel je lidový člověk. Petr Pavel se snaží používat SELSKÝ ROZUM. Petr Pavel je PEVNÝ a stojí sám za sebou.“
No tak zhruba asi na stejné úrovni je chápání matematiky a fyziky ze strany Karla Kostky.
Lepší demonstraci toho, že inteligence je jen předpoklad, ale dá se totálně promrhat – jsem nemohl ani dát. Práce na sobě, motivace, morální hodnoty, a další – co z vás udělá výjimečného a skutečně moudrého – to u Karla Kostky zřetelně chybí.
Alan.Cox:
Dosud jsem o Kostkovi a jeho slavném IQ jen slyšel. Teď aspoň vím, co to může obnášet…
.
Pro logické myšlení platí anglické přísloví „smetí dovnitř, smetí ven“. Ze špatných předpokladů nebo nulových znalostí neuděláte dobré závěry, a to ani s IQ = milión. Logické myšlení je prostě logický odvozovač.
Když si zaserete hlavu neplatný předsudky, jedno jestli o uhlíkové stopě; třista pohlavích; nebo pravicových dogmata ála stát coby nejhorší hospodář či nejlepší neviditelné ruce trhu; nebo o skvělém Západě a hnusném Východě; nebo … nebo … nebo … tak jste promrhal veškeré nebo mnohé dobré schopnosti dané Bohem / genetikou.
alfonz19 – Já s dovolením budu odpovídat v samostatném vlákně. V originálním vlákně je už poněkud nepřehledno.
Téma Rorschach a deprese
————————
„Protože jsem si prošel expertním mega-fiaskem mnoha profíků stran interpretace westernblotu na boreliózu, jsem k expertním interpretacím poněkud předzaujatý; s čím bych tady měl problém, je dělat z odpovědí nějaký konkrétní závěr: „je depresivní“.“
Výsledky je potřeba ověřovat několika způsoby. To platí ve všech oborech a činnostech. Člověk je příliš komplexní na to, aby platil nějaký jednoduchý model.
A teď trochu do kontra: Kdyby psychologové dělali nekonkrétní závěry ála Delská věštírna typu „možná, jako, ale také je možné nebo toto je možné“ – tak by byli psychologové i testy neužiteční a nepotřební. Je to stejné, jako když školy neumí učit, tak se škrtlo známkování, a teď se vymyslelo šestistránkové vysvědčení. Byrokraticky se zakrývá ubohost školství a balí se do ukecaného hávu.
Psychologie je příliš benevolentní na to, aby řešila běžné rozsahy nálad (afektů). Ale jakmile překročí afekty tento rozsah, tak už to problém je. Depresi nad určitý rozsah neschováte a nepřekonáte.
Zkuste si rok žít s partnerkou jen s pouhou dystymií, což je něco jako lehounká forma deprese. Rozhodně se domů těšit nebudete už velmi brzy. A možná za čas zdrhnete, i když tu holku budete velmi milovat.
—
„Pokud by to bylo: „je spíše hloubavý, snaží se o X i když Y“, pak asi OK.“
S tímto asi za psychologem věru často chodit nebudete.
—
„Já všude vidím pánev, močovou soustavu a vaječníky. Asi málo sexu. Kdyby mě někdo nutil říci něco dalšího, musel bych si vymýšlet, a připomínalo by mi to moji devadesátiletou tetu (jinak velmi inteligetní) po narkóze při ‚překládce‘ mezi nosítkami u výtahu, na kterou 5 minut řvali, ať už teda proboha řekne jak jí to bolí: Jedna až deset! ~ Cože? Tak třeba pětka. — Zhruba tak by to vypadalo, řekl bych cokoli jen abych měl pokoj. A v tom může být trochu problém. Ale pokud někde uvidím přednášky, možná zajdu, stálo by to za to.“
Nemáte se koukat na básníky a sledovat Mirečka! :-)
—
„cit. `Identifikace vnitřních parametrů systému na základě vnějšího chování – je obecný problém, který trápí obrovské množství vědeckých a technických oborů.` — jasný. A právě proto se podobných procesů ‚bojím‘, šance na chybu je obrovská. Nerozporuju, že depresivní člověk se nějak ukazuje na venek. Říkám, že tento jeho konkrétní projev může znamenat mnoho různých věcí u různých jedinců. Není žádnou výjimkou, že psychiatrickému pacošovi N krát mění diagnozy, medikace atd. atd. často mu způsobujíce významné nežádoucí účinky chybnou medikací. Nene. Dokud neuslyším houkat vlak, do této ordinace nejdu. Naštěstí zatím nevidím ani koleje. No — občas.“
Já vám vysvětlím jednu věc, je rozdíl mezi psychologem a psychiatrem. Jsou to dvě naprosto rozdílného profese. A liší se od sebe naprosto radikálně.
Jako PSYCHOLOG nejspíše rozumíte, nebo měl byste rozumět, psychice a psychologii. Nic jiného vám ani nezbývá, protože k ničemu jinému nebudete ani puštěn.
Jako PSYCHIATR nejspíše naprosto nerozumíte lidské psychice. A také jste se to moc na medicíně neučil. Diagnózy házíte napůl od boku, a když jste svědomitější nebo si nevíte rady, tak pošlete pacienta za psychologem. Vaší superschopností, proč jste potřeba je, že ůžete předepisovat psychofarmaka, což psycholog nesmí. Druhým důvodem, proč tam psychiatr je, že je to lékař a pořeší i jiné věci než jen psychiku.
Když to budete směšovat, tak budete zmaten. Dojdete ke špatným závěrům.
alfonz19 – Já s dovolením budu odpovídat v samostatném vlákně. V originálním vlákně je už poněkud nepřehledno.
Téma Hodnocení nahoru
———————————————–
„s tímhle nesouhlasím. Tak trochu jsem hrál na pár nástrojů nějakej nemalej čas. Dokud nedosáhnete nějaké úrovně, nemáte možnost ani odhadovat složitost. Víte že to nezvládnete, ale další detaily jsou v mlze.“
A když dosáhnete určité úrovně, tak můžete odhadovat složitost i hodně výš než zvládnete sám.
Nějaký základ musíte mít, samozřejmě. Musíte si být vědom obrovské škály možností lidského cítění i psychiky – v případě psychologa. Podívejte se, protože v historii vždy lépe vedli státu mírně až hodně nemorální lidé, než slušní prezidenti a lídři. Ti první pochopili a viděli nemorálnost či podlost, když se ho druhá strana dopouštěla. Ti slušní sázeli na dobrou vůli, a přivedli svůj stát / zemi do zadele někdy na celá staletí.
—
„A to je metafora, nevidíte ani žádnou mlhu, jen (pokud jste dobrej) cítíte neporozumění. Lidi, kteří nikdy nehráli na nějakej nástroj řekněme alespoň 5 let, nutně vnímají hudbu zcela jinak. Ano poznáte začátečníka od někoho kdo už hraje dýl, ale to je celé. Nevíte co hledat, co vnímat, slyšet. Vaše možnosti jsou extrémně omezené.“
Já třeba vnímám svět zvukově od malička. Do svých 18 let jsem nehrál na žádný nástroj a dokonce jsem ani moc neuměl zpívat. Ale přesto jsem věděl, kdo na to talentově má. Stačilo když promluvil, nemusel ani zahrát.
Lidi nedokážou to, co v sobě nemají.
Když třeba slyšíte někoho, jak mluví přeslušně, a dotahuje pečlivě koncovky slov a vět – tak víte, že máte před sebou člověka s výtvarným viděním světa. A že slova a věty uvnitř v mozku nemluví, ale sází štětcem do prostoru, ne do času jak je zvuku přirozené.
Nebo když někdo odpaluje slova a věty se změnou hlasitostí, která není ladná pro melodii věty – tak víte, že nebude vnímat obsah sdělení či slov, ale jde mu výhradně o radost z mluvení. Když u takového člověka, většinou ženu, začnete reagovat na obsah řečeného, dojde ke konfliktu nebo k rozčarování, protože to ten člověk nechce.
Člověk málo urážlivý, který není háklivý na nespisovnost nebo obhloublost řečeného – je obvykle člověk vnímající svět výrazně zvukově.
Když člověk promluví, znám většinou už půlku výsledku, který stejně jen potvrdí psychologické testy. Nemusím člověka ani vidět.
P. S.: Ani nevíte, jak je přitažlivé pro ženy, když jim po první nebo druhé větě řeknete jaké jsou, co mají rády, a jak vnímají svět. To jsem ovšem nikdy v ordinaci nedělal. Jen jako obyčejný člověk.
—
„Totéž bude v porotě. Boha bych do toho netahal. Pokud v porotě sedí někdo, kdo dřív byl špička, je asi ne zcela objektivně schopen posuzovat/tipovat lidi o jednu úroveň výš. Dál už naprosto tápe a hádá. Zde se mi libí více princip horolezců: „Já to vylezl první na světě, já říkám, že je to 10a [‚zatím‘ neexistuje]!“. Dokud to nevyleze nikdo další, je to prostě (nepotvrzené) 10a. Jakmile to vyleze někdo druhej, může klíďo říci: „ani hovno, to je osmička. S prstem v nose.“ anebo „no jo, fakt. Je to brutál.“ Ale rozhodně nikdo nebude poslouchat někoho, kdo je ex-lezec dnes-pupkáč co před 20 lety vylezl sedmičku, co si o tom on myslí.“
1) Posuzování hor je posuzování neživého kamene. Není to posuzování mentálního stavu živé bytosti.
2) Vy si pořád myslíte, že lidi dokáží posuzovat jen to, čeho jsou sami schopní dokázat. Ale ony jsou to dvě různé věci.
Jsou lidé velmi schopní, ale naprosto chybují v tom posoudit schopnosti druhého člověka. A naopak.
Na obé musíte mít dar od Boha. Můžete být neschopný konatel, ale virtuózní diagnostik s darem od Boha. A naopak.
K tomu nesmyslu, že kdyby měl někdo na FF zbraň, mohl by zabránit většímu masakru. Tak nemohl, protože na veřejná, společenská místa je zákaz nosit zbraně. A pokud mají někteří už tu zbraň, tak proč ne všichni? Ať mají všichni zbraň a mají stené výhody, jako ti někteří. To přece musí chtít všichni zastánci nošení zbraní nebo ne? 😏
možeš ně ukázat gde to je zakázaný, předem dik, ty veřéné méste