Původně jsem chtěl napsat něco o tom, jak jsem jel z Opavy do Vidlákova, asi 400km, a mohl jsem za to odpoledne být dvakrát mrtvej. Ale to by asi nikoho nezaujalo, protože ti, co jezdí častěji, dávno vědí, že pobyt na silnici je survival soutěž, kde jsou vítězové a poražení. Koho to zajímá, že bych byl ten druhej. Takže jsem tady a jsem živ a zdráv. Nemuselo to tak být. Mohli například přijet policajti za mojí maminkou nebo za přítelkyní a říct, dobrý den, pro kolik lidí děláte večeři? Pro čtyři? Vařte pro tři, starej D-FENS už nepřijede. Za Svitavami […]

Jak možná vysvitlo jinde, hodně jezdím autem. Najezdím kolem 50 tis. kilometrů ročně, a to jak auty svými, tak služebními. Je to hrozná votrava. Nevím, čemu vděčím zá to, že jsem ještě neměl nehodu, protože se někdy v autě hrozně nudím a trávím cestu vejráním kolem sebe. Díky tomu jsem odhalil zvláštní řidičské plemeno, dresíkáře neboli dress-many. Dresíkáře poznáte poäle toho, že mají různě v autě rozvěšeny miniaturní sportovní dresy, nejčastěji fotbalové nebo hokejové. Umisťují je na správně zvolená místa, obvykle za zadní okno, kam jsou schopni pověsit i více kusů, aby z toho auta neviděli už vůbec nic. Výběr […]

Někdy mám dojem, že automobilové závody alias rallye jsou nějakým ilegálním sportem, podobně jako černé sázky na koně, psí zápasy a hazardní karetní hry typu „moje teta, tvoje teta“ Nabyl jsem toho dojmu, protože hlavní zpravodajské relace o něm neinformují a když ano, tak hodně zkratkovitě. Když už se do toho pustí, z tónu příspěvku je poznat, že si celá redakce sportu přeje, aby to už skončilo a nevracelo se. Podniky mistrovství světa unikají pozornosti sportovních komentátorů zcela a pokud se náhodou tak nestane, je o nich řeč zpravidla až po reportáži z utkání fotbalového klubu hasičů z Dolních Kozojed […]

Dovedu si živě představit, že mne lidé kolem serveru tuning.cz budou chtít za tenhle článek vykostit, ačkoli jich právě se dotýká relativně nejméně. Stejně nemohu si pomoci. Fenomén zvaný tuning se stává čím dál tím více plošným a nakazil už více lidí než piercing. V posledním půl roce jsem slyšel dobře od deseti osob, že chtějí něco „votunit„, případně že už něco votunili a báječně to šlape, což je samo o sobě pozoruhodné (nikdo neřekne, já se v tom hrabal a teď mi to nejede, což je nejčastější důsledek amatérského hrabání se v autech). Třeba kolega Pepa. Někdy kolem vánoc […]

Tentokrát jsem si pro Vidlákův test vybral skutečně velké sousto, a to sice auto Škoda Octavia 1,9TDi. V horizontu dvou týdnů jsem měl k dispozici dvě Octavie 1,9TDi v provedení sedan, model 2001, oba vozy měly najeto mezi 60 a 70.000 km. Já sám jsem s nimi ujel 2000 km v tuzemských i zahraničních podmínkách, přičemž převážně jsem se pohyboval po německých dálnicích, tedy bez rychlostních omezení. Byla to TDi s červeným i, tedy výkonnější varianta, ještě bez common rail. Pro mne jako řidiče absolutně bez zkušeností s diesely (když nepočítám naprosto stresující cestu do Bamberka s úplně novou felicií […]