Oryctes nasicornis, Nosorožík kapucínek (Linnaeus, 1758): Stage 3 - zpět na článek

Počet komentářů: 75

Přidat komentář
  1. A co teprve taková adaptace mola. Původně docela raritní zvířátko, co se zavrtávalo výhradně do určitých druhů chorošů. Dokud nezjistilo že v příbytcích toho čím dál přemnoženějšího tvora Homo (občas) sapiens, se mu bude dařit 100x lépe.

    Pak tu máme zase trochu jiný případ, kdy původní česká krysa byla vytlačena z lidských sídel a měst, mnohem agresivnějším a adaptabilnějším asijským potkanem přivezeným do evropy na lodích.
    Holt je ta příroda zajímavá.

    ps: co bude v dalším článku, krtonožka, májka, mravkolev ? :)

    1. Krtonožka je borec.
      Na základce jsme jich měli na pozemcích spoustu, vyskytovaly se okolo skruže u studně. Učitelka pozemků nám totiž neprozřetelně vysvětlila, co je krtonožka za hajzla a že je máme při nálezu okamžitě rozšlapat.
      A tak přišel čas pomsty: Neoblíbené, doslova teroristické učitelce, jsme je nasadili do květináčů ve třídě. Krtonožka dokázala sežrat kořeny jakékoliv kytky nejpozději do 3 dnů :D

      1. Byla to ta samá, co vás před krtonožkou varovala?

        1. Nene, nebyla.
          Teroristka byla učitelka výtvarky, která se imho do školství vůbec neměla dostat. Měla jít na nějakou tu fízlovskou školu a pak dělat bachařku. Když měla dozor v šatnách, tak normálně šacovačky na cigára u „předem vytipovaných“ lidí, během hodiny namísto výuky, posílala i jen trochu namalovaný holky umýt a tak. Z jejích hodin, si kromě řvaní a nadávek do blbců, nepamatuje nikdo z mých spolužáků prakticky nic.
          Vůbec nemám představu, jaké dětství takový člověk mohl mít.

          1. Kruté. To já měl na výtvarkářku štěstí, ale na hudebkářku smůlu.

            Co to bylo za třídu? A tipnu si – byl jsi jeden z vytipovaných na šacování cigár? ;-)

            1. Celá devítka.
              Tak samozřejmě, přijít o skoro celé Sparty a ve tvrdém balení, nebyla tehdy žádná sranda! Ona nebyla sranda Sparty vůbec sehnat. V trafice málokdy a jen v měkkým balení, což bylo z hlediska transportu naprd. Naštěstí pro nás, měli pochopení recepční i šatnář jednoho z takových průměrných hotelů RaJe, ale pochopitelně za 10.
              Svině jedna, šetřila takhle na cigárách. Chodily i s chemikářkou o přestávkách do kotelny kouřit. To nás sralo asi nejvíc, že chodí hulit NAŠE cíga :D

              1. Njn, dalmije tenkrát i dnes jsou nejlevnější.

              2. A to vás nenapadlo se složit a nechat si zabavit krábu špikovanou ostříhanejma nehtama? Sysop by jistě vymyslel i něco onačejšího.

                1. Ale to víš, že napadlo. Akorát jsme byli připraveni o to potěšení, vidět reakci :D
                  Dokonce jeden spolužák do jedné cigarety nějak narval takový tenký knot, skoro jako drátek to bylo, už ani nevím, k čemu se to používalo. Ale když se to zapálilo, tak děsný smrad a dým. Měl ji poznačenou, aby si ji nezapálil sám, ale k čemu to všecko, když byl zbytek krabičky v řiti a ani jsme se nemohli dívat, jak se tím dusí :D

      2. Joo krtonožky. My toho máme na chalupě spoustu. Pár let dozadu po jednom přívalovým lijáku, když se nám na krátko udělalo ze zahrady jezero, jsme toho nasbírali skoro kýbl. Ségra přihodila vtipnou historku, jak jim na hnojárně říkali, jak jsou vzácný.

        1. Prej je to dobrá návnada na dravce. Ale už nechodím, není na to čas :(

  2. Holt jsme přešli na „ekologické“ topení dřevem, kdy se zaždý klacík z lesa odtáhne a sešrotuje na štěpku nebo do briket. Což znamená v podstatě genocidu veškerého hmyzu co se vyvíjí v tlejícím dřevě.
    Vždy když někdo přijde s nějakou spásnou „ekologickou“ myšlenkou, tak to dopane tak, že hrstka vyvolených se na tom královsky napakuje, a společnosti to v rámci externalit této zhovadilosti, způsobí nemalé škody. Jejichž rozsah zjišťujeme až po letech.
    Ty se pak většinou sanují z veřejných peněz.
    Zatímco v okolních zemích z té různé zelené a jiné dotační politiky aspoň něco mají, tak u nás to dopadne vždy stejně. Protože tu vládnou tuplovaní kokoti.

    Taky se už roky ví, že hmyz přiotrávený „řepkovým“ glyfosfátem jaksi nejeví přílišnou aktivitu k opylování našich zemědělských plodin. Ví se to dlouho a nikdo s tím nic nedělá. Dokud tu nebude hladomor.
    Vážně necháme celou naši společnost zničit touhle idiocií na všech frontách?

    1. Ještě před několika lety byl rozkvetlý strom plný bzučících včel. Dneska? Rozkvetlý strom a ticho.

      1. Mám pocit že se i nějak změnila skladba opylovačů. Zatímco dřív byly všude včely a jim příbuzné volně žijící potvůrky, tak dnes se to tu hemží jakýmysi černými zemními včelami a černými čmeláky, které z dob svého dětství vůbec neznám. Asi jsou díky své robustnosti odolnější všem těm zemědělským jedům. A kdoví jestli nejsou taky citlivé na všecho to mikrovlnné záření, kterým je naše krajina doslova zamořená. Ono je totiž známo, že včely a další hmyz dokážou vnímat jemné elektrické a magnetické pole.

        Vemte si, že škodlivost záření je udávána na kilogram živé hmoty. A teď si uvědomte, jaký mrňous je včela, oproti člověku. Takže tam to zatížení musí být o hodně víc devastující.
        Taky je zajímavé že zejména z měst mizí drobní ptáci jako třeba vrabec. Dřív jich tu byly hejna, dnes vidím sotva nějakého za 14 dní. Zato jsou tu sýkorky, kosové, a přemnožení strakapoudi či co to klove do stromu – dřív jich ve městech tolik nebylo.

        1. Vrabec jeden cas skoro prestal existovat, protoze mu zmizely otevrene sypky, kde by se nazral. To ve meste nema.

          Mluvil jsem minulej tejden s kamaradem vcelarem a rikal mi, ze mu zmizely dva roje, dalsim vcelarum pry taky sem tam. Proste prazdej ul, plastve plny, vcely pryc, zadne velke mnozstvi mrtvolek, nic. Nechape to. Nejsem vcelar, nevim o co jde. Pry varoaza se projevuje jinak. Vcely se bud sebraly a nekam odletely, nebo se odnekud nevratily.

          1. Že po tom ti včelaři nepátrají. Třeba kolik lidí v jejich doletové vzdálenosti masivně používá glyfosfát, urychlovače zrání a podobné sajrajty, které se za dobu „traviče studní“ Bureše a dotační řepky masivně rozšířily všude.
            Kdyby mi někdo otrávil celé okolí, tak si logicky taky sbalím svých pět švestek a půjdu jinam.

            A stejně si myslím že za to může masivní přechod na 5G a rozšiřování mikrovlnného záření. Třeba jim to nějak mate orientační smysl. Kdejaký živočich se orientuje podle geomagnetického pole, elektrických polí apod.

            1. Patraji, samozrejme. Divny je, ze mas treba deset vcelstev, ale zmizi ti jen dve. Ptal jsem se kolegy v praci, jeho tatik ma hodne vcelstev tady v Bavorsku a rikal, ze o nicem nevi. Tak uvidime, co se z toho nakonec vyklube.

            2. kaBrnak 19.4.2020 v 16:35
              Včela nemohou být otrávené „řepkovým“ glyfosfátem, protože do řepky nelétají. Jistě, naši dědové ještě s včelami kočovali a slyšel jsem, že za přistavení včelínu k řepkovému poli dostávali i zaplaceno.
              Proslýchá se, že čím méně má řepka kyseliny erukové, tím méně je pro včely atraktivní. Do hořčice včely létají jako zamlada.
              Urychlovače zrání neznám. Porosty luskovin se občas desikují, ale do před dlouhou dobou odkvetlých desikovaných porostů včely nelétají, ledaže by provozovaly nějaký adrenalinový sport.

              1. Urychlovače zrání nejsou. Používá se glyfosfát na obilniny, aby před sklizní uschly na poli. Ale tvrdit, že ho zemědělci používají na kvetoucí řepku, je stejná blbost, jako tvrzení pana Rady, že mu zničili pšenici těsně před sklizní, aby si tam okamžitě zasili kukuřici. Jasně! Sít kukuřici v srpnu to dá rozum, včely jí opilují na Mikuláše a na Tři krále se sklízí, že?

                1. Panek 20.4.2022 v 16:55

                  Desikace je postřik totálním herbicidem, glyfosfát není nejvhodnější, protože působí pomaleji, že by bylo žádoucí – porost se desikuje, aby se zralé lusky nestihly otevřít před tím, než ty méně zralé uschnou natolik, aby bylo možné strojně mlátit.
                  Desikační přípravky používané pro desikaci řepky glyfosfát obsahují, protože desikace je krajní prostředek a desikují se především porosty zaplevelené.
                  Hlavní účinnou desikační látkou je pyraflufen-ethyl s rychlým účinkem (do 24 hodin) a to i proti plevelům méně citlivým ke glyfosfátu.

                2. Panek 20.4.2022 v 16:55

                  Přece jen máte pravdu, na řepku se používají se i glyfosfátové desikanty s lepidly, které se aplikují tři týdny před sklizní…

                  1. ygorek 20.4.2022 v 17:22
                    Naopak. Toto jsem nevěděl. Myslel jsem, že řepka se ošetřuje jen v době, kdy je ještě hodně malá.

                    1. Panek 21.4.2022 v 6:08

                      Za starých dobrých časů, kdy byla tráva zelenější, jsme zde na toto téma diskutovali s mistralem (ma). Tehdy bylo ve vzorové metodice ošetřování řepky tuším čtrnáct postřiků, samozřejmě, podle konkrétních podmínek se aplikovaly jen některé…

                    2. Řepka se u nás ošetřuje „do květu“ minimálně 2x. Jednou fungicidem, podruhý insekticidem.

                3. Treba je to jak s tou ruskou sklizni brambor. Vime prd, co je to hlad…

              2. 2x technicka: neni to “glyfosfat” ale “glyfosat” – technicky vzato ho lze povazovat za alkylfosfonat, fosfat to neni ani smykem. A urychlovace zrani se pouzivaji, ale obvykle na sklizene plody, ne na poli. Byt si umim predstavit sklenik napustenej ethylenem v urcity fazi vyvoje plodiny…

                1. Chramostejl 20.4.2022 v 18:54

                  Souhlasím. Byl jsem při psaní nedbalý, a to mám láhev ještě na verandě…
                  Co se týče urychlovačů zrání, diskuse byla o polních plodinách nastojato, zjednodušil jsem si to.

          2. Ono je to spousta faktorů. Jeden z největších problémů je lokální převčelení. V čr se počet včelstve pohybuje v posledních desetiletích mezi cca 400k-800k, ale pastvy každý rok výrazně ubývá. Ta chemie na poli už tomu vůbec nepomáhá a i když je většina přípravků „šetrných“ ke včelám, tak se vlasně moc neví o tom co způsobují dlouhodobě. Např. exitují studie o úbytku bakterií v trávicím traktu včel vlivem jednostranné pastvy a působení různých pesticidů.
            Co se týče té vorroózy, tak to je nemoc kterou nikdy nikdo nepopsal, přesto se o ní mluví jako o chlebu s máslem. Roztoč je prakticky v každém včelstvu, takže nazývat tento stav varoózou je pěkná pičovina. Fakt ovšem je, že vlivem vysokého výskytu roztoče včely hynou. Ale ten mechanismus je složitější, protože spíš hynou na virové choroby které přenáší roztoč. Dřív mohly být ve včelstvu tisíce roztočů v pozdním létě a včelstvo přežilo do další sezóny, dneska stačí stovky a včelstvo je na konci září hotový. Jinak co se týče toho vizuelního stavu po úhynu, tak pokud včelstvo padne ještě když se dá lítat, tak pak je většinou úl prázdný se zbytečkem plodu. Včely jsou navyklé lítat umírat mimo úl. Navíc se obvykle ještě strhne loupež, takže zbytek včel to většinou zabalí, začnou loupi samy sebe a odletí s lupičkama. Samozřejmě když se děje tohle, tak si včely přinesou z oloupeného úlu spoustu roztočů a virů a dou do kopru taky. Říká se tomu domino efekt.

        2. kaBrnak 19.4.2022 v 10:21

          Tuzemsko je výrazně „převčeleno“, asi kvůli dotacím.
          Včely tak mají méně potravy, zejména při vymrznutí některých porostů. Včelstva jsou slabší a mají menší šanci na přežití.

          1. Asi jak kde. U nas v dedine je vcel malo. Ale je to take dano teplotou. Nebejt cmelaku, tak tady snad neni ani jablko.

          2. Mmch. dotace ve včelařství existujou už od Marie Terezie. O jaké porosty by při tom vymrznutí mělo jít?

        3. kaBrnak 19.4.2022 v 10:212

          Černé zemní včely pocházejí údajně z Balkánu a jejich výskyt ve Střední Evropě je častější vlivem klimatické změny. Velké černé chlupaté včely jsou drvodělky, je to hmyz domácí a využívají patrně niku uvolněnou včelou medonosnou.
          Hmyzožraví ptáci, co klovou do stromů, jsou přemnožení, protože měli nadbytek potravy – přemnožené brouky. Po potlačení populační vlny brouka hledají potravu, kde se dá, část jich nezahnízdí, část uhyne a hľa, v utešenej prírode jestvuje opäť rovnováha…( thx L+S)

      2. Brundibar 19.4.2022 v 0:10

        Asi jak kde.
        Včera rozkvetly „špendlíky“ a včelí bzukot byl slyšitelný zřetelně.
        Loni, když jsem trhal lipový květ, totéž. Tak asi za dva měsíce to ověřím.

    2. kdy se zaždý klacík z lesa odtáhne
      To ste asi už dlóho nebýl v lesu.

      1. vltava 20.4.2022 v 14:35

        Občas do lesa zajdu, i když ne častěji než dvakrát denně, a musím říci, že taková místa opravdu lze najít.

  3. Perfektní, díky!

  4. Ja to rozklikl ted ve 4:15 rano pred tim nez jsem se napil kafe. Uz ted vim ze to byla jedna z dnesnich nejvetsich chyb.

  5. Loni v červenci jsem našel mrtvého kapucínka ve vnitrobloku v Praze – Nuslích. Jde o částečně zarostlý dvorek s množstvím zetlelého dřeva a rostlin.
    Jinak se celkem běžně a hojně vyskytoval ve zpustlém zámeckém parku v Křemýži (okres Teplice).

  6. Moment, takže dospělý jedinec má 4,5cm ale larva 12cm (120mm)? Není tam překlep? Pokud ne, tak tomu nerozumím.

    Jinak – je možné, že tohle žere rajčata? Loni nám nějaký velký brouk nakousal všechna rajčata a zničil tím veškerou úrodu. Do každého rajčata jen jednou kousl, zato uhryzl snad pětinu.

    1. Není to překlep. Velikost larev nijak nekoresponduje s velikostí dospělce.
      U tesaříků je rozdíl ještě markantnější.

      1. To se jako larva po zakuklení scvrkne?

        1. https://www.abicko.cz/clanek/precti-si-priroda/582/toulky-prirodou-co-z-tebe-vyroste.html

          Je tam video s životním cyklem motýla. Housenky (a larvy obecně) bývají větší než tělo dospělce, když dospělec se v podstatě vyvine v kuklu přeměněné kůži larvy,ze které po vyvinutí vyleze.

        2. U hmyzu s proměnou dokonalou dochází ve stádiu kukly k celkové transformaci, kdy se tělní obsah de facto rozpustí a všechny orgány budoucího imaga se začnou znova vytvářet kolem zárodečných terčíků.

        3. https://www.youtube.com/watch?v=AFbu21AGSho

          Ale tady mi ten brouk přijde jako ta larva…

          tomuhle vážně vůbec nerozumím

        4. Jan Mrcasik 19.4.2022 v 14:16

          Většinu zde již vysvětlili jiní. Z čistě laického hlediska lze poukázat ještě na to, že mezi chitinem dospělce a bílkovinou larvy je jistý rozdíl. Dále pozorovatele na obrázku larvy zaujme velikost trávicího traktu, jehož obsah velmi pravděpodobně není k formování dospělce využit.

  7. Mě by se líbil díl o sršni asijské. Aby jeden věděl, co vod tý kurvy v Čechách čekat.

    1. Zkuste nějaká včelařská periodika, tam už se sršeň proklepla několikrát. Zatim co jsem zaregistroval je nejblíž někde v německu a jako neví se jetli v našich podmínkách se jí bude dařit. Viděl jsem jedno video, kterak si na ní počíhal jeden španělský včelař a řeknu Vám, že i když jí řekněme přechytračil, tak ta změna včelařskýho HW byla opravdu nemalá.

      1. Videl jsem liqidaci nekde v U.S. a ten vercajk musel bejt za randal. Obleky jak na Mars, specialni vysavac s pruhlednou nadobou, aby byla kontrola,…

        V Cesku je na ne zatim dost zima, mozna globalni pritepleni prinese zmenu. Ze sem nekdy v lete zaleti, jeste neznamena, ze i zahnizdi. V lete jsem tu videl i (prd tomu rozumim) ty velke italske lisaje, nevim jaxe jmenujou.

        1. No ono nešlo ani tak o nějaký ničení hnízd, ale o to, že ten včelař udělal kolem celý včelnice takovej forichtung sestvající se ze systémů sítí a pletiva a tunýlků a pastí, kam se chytaly ty sršně. Měl to úplně vymakaný a vykládal tam, jak celý dny pozoroval chování sršní aby pak to celý vyrobil a zprovoznil. Ono pak už zpětně to tak jako dávalo smysl, ale vymyslet to bylo fak naprosto neskutečná věc. Bohužel video jsem už nenašel, ono je to už taky minimálně 10 let co jsem ho viděl.

    2. Tak halt naimportujeme japonské včely. Ty asijské sršně obalí a upečou, protože tyhle včely mají teplotu selhání organismu vyšší, než ti sršni.

      1. To vypadá jako legrace, jenže to funguje jinde. Řada zahrádkážů má problémy s nějakými cizokrajnými slimáky či plzáky. Večer zkontrolují zahrádku, ráno přijdou a vše ožrané.
        A pomáhá na to jedině jakýsí druh africké kachny kterým tento plzák velice chutná.

        To mi trochu připadá jako když řešíme problém s postsovětskými mafiemi, a importujeme tu mnohem drsnější japonskou jakuzu :-P

        1. Indičtí běžci.

          1. Taky nic moc…ti běžci to žerou jen z nouze nejvyšší, takže je na to musíš vyhladovět. Dobrovolně se jim to taky sezobnout nechce.

            1. S indickými běžci jsme experimentovali, ale rychle jsme se na to vykašlali. Nejvíc jim chutnaly jahody, když skončily jahody, tak rajčata. Víc škody, než užitku. A to máme zahradu 1200 m2, z toho cca 700 m2 zatravněných se stromy, takže prostoru měli dost.
              Nakonec to vyřešila příroda, kačera zlikvidoval nějaký jestřáb nebo káně, kachnu jsem dal sousedovi a byl klid. Slimáci pak nějak vymizeli a drží se v přijatelných mezích.

              1. Indičtí běžci fungují, jenže nesmí poznat něco k jídlu, než se najedí plzáků. Pak už se na ně vyloženě těší. Viděl jsem to, jak je kamarád mé spolužačky vždy vypouštěl a oni hnali do zahrady a předháněli se v hledání plzáků. Jenže on je fakt má zavřený v ohrádce a vypouští je do zahrady jen brzo ráno, takže to je vlastně delegovaný sběr, který si ráno normálně může každý udělat sám.
                Nám pomáhaly takový granulky kolem záhonu, ale to jsme měli vychovaného psa, teď máme štěně trdlo a tak budeme zase pár let sbírat slimáky ručně.

                1. Sůl je trošku drastická, ale máti je ani nesolí, ani nedekapituje, ale používá na ně pivní pasti a fakt to prý funguje(jako určitě ne na 100%). Dává do toho Braník :)

        2. Tak kachna, ať je z kteréhokoli kontinentu, se alespoň dá odstřelit i vzduchovkou. A nikdy jich nebudou takové zástupy, jako plžů a podobných sajrajtů.

      2. Na tohle snad nejsou treba vcely z japonska.
        Potkal jsem tento ukaz dvakrat v Cechach, a ziju v presvedceni, ze to nase ceske vcely umi take.
        Je to takove hejno, ktere chaoticky poskakuje jednotky metru nad zemi, leti to sem, najednou z niceho nic tam, u toho to na chvilku pada volnym padem, a uprostred tech mensich tecek je jedna vetsi tecka. Nebo nevim, co jsem to teda videl.

  8. No pevne doufam,ze tu ASIAN hornet neuvidime nase vcely si snima neumi poradit jako ty Japonske byl by to docela kolosalni pruser pro ekosystem a i opilovani apod.

  9. OT: Viděl jste někdy někdo v poslední době babočku kopřivovou? Za mého dětství běžný motýl, teď ho vídávám jen vzácně.

    1. Kopřivovou jsem neznal, ale admirál, paví oko a bodláková byly běžně.
      Já si ještě pamatuji, že když jsme jako děti běžely po louce, tak se před námi zvedal roj bělásků jako nějaký mrak.

    2. Tady na loukách běžně, loni po dloooouhé době mraky modrásků, které jsem neviděl dobrých dvacet let.

    3. Vlastně už strašně dlouho ne. Sem tam nějaký bělásek, ti jsou všude. Ale minulý rok jsem narazila na krásnou babočku paví oko. Jenže než jsem si ji stihla blejsknout, tak byla fuč.

Napsat komentář

D-FENS © 2017