Odpověď ženy incelovi - zpět na článek

Soudní přelíčení s přístupem pro veřejnost. Ticho, veřejnost napjatě poslouchá. Soudce se ptá dobře vypadající dámy: „Kolikpak je vám let paní?“
„Osmdesát pět pane soudče,“ odpoví pravdivě.
„Děkuji,“na to soudce, „tak nám řekněte, co se vlastně stalo?“
„Jako vždycky si takhle odpoledne vyjdu do parku a sednu si na tu červenou lavičku pod staletou lípou. A jak tam tak sedím a odpočívám, najednou se tam objevil takový docela hezký mladík.“
„Už jste ho tam někdy viděla nebo jste ho znala?“ zeptal se soudce.
„Kdepak, nikdy jsem ho před tím neviděla,“ odpověděla na to ta dobrá žena.
„No a jak to pokračovalo dál?“ vyzvídal soudce
„Přitiskl se ke mně a dal mi ruku na koleno.“
„No a to jste ho nechala?“ ptá se soudce.
„Nechala, připomnělo mi to mé mládí a moje romantické příběhy,“ odpoví zasněně babička.
„No a dál?“ povzbuzuje jí soudce.
Babičce ztuhnou rysy a naštvaně odvětí : „Pak si odsedl, dal ruku pryč a zařval : Aprílll!!“ „Tak jsem ho zabila, hajzla jednoho!“