Očkování a autismus z pohledu rodiče autisty

Poslední dobou se opět vyrojily články v mediích a téma souvislosti očkování a autismu. Tentokrát jsou tématem studie, které tuto teorii vyvrací. Článek píšu z pozice rodiče, který má autistického syna. Vše v článku jsou moje subjektivní názory a reálné skutečnosti. Nebojte se, doufám, že to bude čtivé.

Napsat článek na toto téma mě napadlo během posledních let již několikrát, vždycky když se v mediích tohle téma objeví. Nyní jsem se už k tomu dokopal. Říkám si, když ten článek napíšeš, rohlíky levnější nebudou, svět se nezmění, ale když si to přečte pár lidí, a informaci z článku je zaujme, tak to za to stálo.

Téma se točí okolo tvrzení, že očkování způsobuje autismus. Jsou rozebírány různé teorie o tom, která látka v očkovacích látkách to může nebo nemůže způsobovat. Tvrzení, že očkování autismus způsobuje, je dle mého názoru nepravda, a potvrzuje to mnoho studií.

Tím by se ale mohlo zdát, že očkování a autismus spolu vůbec nesouvisí. To už ale dle mého názoru pravda není. Dle mého názoru spolu souvisí a vede mě k tomu naše reálná zkušenost s naším synem, plus podobná zkušenost známých a přátel, kteří mají také autistické děti. Chápu, vypadá to jako slovíčkaření.

Co vede lidi k tomu, že očkování a autismus spojují? Resp. rodiče autistických dětí? Jednoduchá věc – časová souvislost. Tato teorie vznikla proto, protože u určité skupiny autistických dětí (nemám po ruce čísla) se začaly projevovat příznaky autismu po očkování. My jsme také tento případ.

Náš syn byl v asi v 16ti měsících jednoho lednového dne na očkování – kombinované vakcíně. Po této vakcíně měl dva týdny teploty a nastalo období útlumu. Nastalo období, kdy dítě, které nešlo předtím zastavit – ani v pohybu a ani pusa mu nešla zastavit, nyní sedělo, leželo, a mlčelo. Mlčel dva týdny, měsíc, půl roku. Vydával jenom jednoduché zvuky, max jedno slovo, to, které mu stačilo k dorozumění s maminkou. A začal dělat pohyby typické pro autismus – třepání ručičkama při emocích.

Týden před očkováním jsme náhodou natočili video na mobil. Syn běhal po bytě, nešlo ho zastavit, měl energie na rozdávání, hulákal, vřískal, a volal bábááá, mámááá, hamiiii. Tohle video jsme objevili náhodou, při zálohování dat z notebooku. Objevili jsme ho asi rok od toho, co už jsme věděli, že náš syn je autista.

Člověka to donutí nad tím přemýšlet. My máme obrovské štěstí, že náš syn má diagnostikovanou mírnou – částečnou formu autismu. Celá rodina jsme se s tím v podstatě okamžitě naučili žít, a vedeme všichni normální plnohodnotný život. Syn má ještě dva bratry.

Pamatuju si ten večer, kdy jsme na to přišli – stačilo jít na internet, a tam zadat dotaz do Google – „děti třepání ručičkama“ a vyjede Vám, že máte dítě autistu. Manželka ten večer probrečela, druhý den ráno jsme vstali a řekli jsme si – no a co? Tohle nám život nadělil, tak hurá do toho. Je to náš úkol jako rodičů se o syna postarat. Stejně jako o zdravého (myšleno logikou realisty, ne věřícího).

Já vždycky při popisování vlastností našeho syna používám oblíbené spojení – příroda něco dala, něco vzala. Náš syn v šesti letech měl schopnosti, které „nemá polovina dospělých“. Ležel v encyklopediích, navštěvujeme průběžně čtyři knihovny ve čtyřech různých městech. Ve věku šesti let znal všechny hrady, zámky, tvrze a zříceniny v ČR (myšleno rozpoznal na obrázku). Hltal historii. Ve věku sedmi let znal nazpaměť všechny vládce na území Česka od Sámovy říše až po Miloše Zemana, a u všech znal nějakou podrobnost (kde koho zapíchli, kdo byl koho teta apod). Dokázal je vyjmenovat po sobě jdoucí.

Dnes je mu 10 let, má v matematice potíže s malou násobilkou, ale má na počítači v Powerpointu prezentace o 300 slidech na téma historie většiny zoologických zahrad v ČR a začíná s německými (informace čerpá z Wikipedií, stránek zahrad apod.). Všechno si tvoří sám. Má neuvěřitelnou paměť.

Dalo by se psát dál a dál. O reakcích okolí, reakcích na veřejnosti na autisty, mohl bych zabrousit na téma inkluze z pohledu rodiče, školství…… ale v článku už jsem napsal co jsem chtěl.

Abych to nějak shrnul a dokončil myšlenku. Domnívám se, že v případě našeho syna již geneticky/nějak v synovi autismus byl. A bylo otázkou, kdy „vypukne“/ projeví se/ nastartuje. Kdy ho něco spustí. Domnívám se, že v případě našeho syna, spustilo autismus snížení imunity celého organismu po očkování. Domnívám se, že v případě našeho syna očkování nezpůsobilo. V případě našeho syna dle mého názoru autismus očkování spustilo. Ale očkování samotné za to nemůže. Proto na začátku článku říkám, že to spolu souvisí. Do jaké míry si každý musí sám interpretovat.

Nikdy jsme s manželkou neměli potřebu to na někoho svádět, někoho obviňovat z toho, že náš syn je autista. Z určitého úhlu pohledu je to to nejlepší, co nás kdy potkalo.

22.09.2019 joudamAtEs

Související články: