Obsluhoval jsem českého důchodce - zpět na článek

Počet komentářů: 105

Přidat komentář
  1. Nezvládl jsem dočíst, ale z toho kam jsem došel si rozhodně raději proženu střelu hlavou, nebo zlatou žilou než skončit v LDN nebo takovém ústavu. Opravdu šílené podmínky a naprosto nejhorší práce na světě..

    1. Taky bych uvítal nějaký návod, jak sám sebe v domácích podmínkách rychle terminovat.

      1. Viděl jsi Million dollar baby?

        1. To bylo asistované… :-(

    2. Mam to podobne. Doufam, ze treba do 70 (na vic si se svym zivotnim stylem neverim) budu nejak normalne fungovat a pak nezvladnu rizeni a pri prekroceni rychlosti nekde to dostatecne razantne omotam kolem stromu, narazim do mostniho sloupu nebo tak neco…

    3. K rozhodnutí skončit to sám, než být bezmocný nebo duševně mimo už jsem došel už dávno, v prostorách LDN jsem strávil jen pár hodin a o fungování jsem si udělal stejnou představu, kterou tu popisuje autor, takže tohle prostě ne.

      Jenže co jsem pozoroval, tak lidé, kterým toho života už moc nezbývá na něm děsně lpí. I moje babička, která zemřela na ALS (takže hlava do poslední chvíle ok) chtěla žít a věřila v uzdravení. Já jsem si říkal, že už po prvním půlroce nástupu nemoci bych chtěl, aby mě někdo oddělal.

      1. Přesně tak. Znám případ kdy člověk umírá v podstatě 8 let a ještě po 90ti mu pořád rozum perfektně slouží, a z větší části i smysly. Je to dost šílený. To známý měl veselou pomatenou babičku se stařeckou demencí. To je pak milosrdné umírání.

        Ale na druhou stranu je tu třeba případ bohéma a filozofa Egona Bondyho. Který usnul se zapálenou cigaretou a se smrtelnýma popáleninama tam umíral několik dní. ALe byl při vědomí a prý umřel v hlubokém klidu a smíření, ještě přijal několik známých se kterýma se rozloučil.
        A to musel mít ukrutné bolesti z těžkých popálenin, celé ty dny, že to ani analgetika neutlumily.

        To byl fakt machr a formát!

        Jak to tak vypadá, tak i umřít je umění a životní zkouška a lekce.

        1. Křesťanská euthanatos.

          1. To je spíš čistý budhizmus. Jde o to jestli jsi udělal poctivou „účetní uzávěrku“ před smrtí a vyrovnal všechny dluhy. Abys to nemusel řešit v příští inkarnaci. Podle nich totiž cokoliv jsi nezvládl, to se ti automaticky překlopí do dalšího života a dostaneš se tím pádem do těch stejných sraček, abys to konečně vyřešil.

            Takže když si doochodce myslí, že „já to tu už nějak doklepu a po mě potopa, to budou řešit už moje vnoučata“ tak leda hovno hovno, zlatá rybko. Podle budhistů se v příštím životě narodí do těch samých sraček jaké tu po sobě zanechal.
            Jestli tu starší generace zanechá rozvrácenou zemi a bídu, tak se do téhle bídy znovu narodí jako bezbranní kojenci a stejně budou muset vyřešit to před čím tady utekli.
            To co jsi tu natropil svým potomkům si v příštím životě do posledního vyžereš.
            Zákon příčiny a následku. Zcela neúprosný. Absolutní svoboda konání se VŽDY váže s absolutní zodpovědností za své činy.
            No není tohle děsivější než prostá smrt? :-D

            Ono je tohle i docela logické a dává to smysl z hlediska vývoje člověka a lidstva, spíš než ateisticko-materialistické „zemřu a pak nebude nic“. Prožít jen jeden jepičí život 70-80 roků, to nedává žádný smysl a není v tom prostor pro pořádný rozvoj té části která přetrvá i po smrti a jde do dalšího života.

            1. Pokud už „pak“ nic není, tak to peklo nebo ráj si člověk prožije těsně před, kdy mu to asi všechno dojde.Záleží na tom, co bude na účtence.Proto je demence milosrdná, kdy nohy slouží a člověk si hraje s pravnoučaty na dvorku a jednoho dne se neprobudí.

            2. Ne, to je skutečné náboženství jakéhokoli typu. Důležitější je duše než tělo. Tělesnou smrtí život nekončí a pokračuje dále. Tedy to, co byl původní význam slova duchovno, tedy nadřazenost ducha nad tělem.

              Poté naši ezoterici a ezoteričky, po vynálezu New Age (zdravíme Blavatskou a Steinera) překroutili význam slova „duchovno“ na prasečí rochnění se v příjemných pocitech a vlastním egu, kdy vesmír je tu proto, aby splnil jakýkoli chtíč jakékoli kvality člověku. Nazývá se to „osobní růst“.

              1. Proto je současná doba tak půvabná a poklidná :-))) Protože každý od vesmíru dostává co si zaslouží. Čili většinu to pořádně profackuje. A to tak, že zůstávat ve starých iluzích a bludech člověka může stát život. A zdaleka nejde jen o včeličkování, to je pořád vrchol ledovce.

                Ale, není to trochu přehnané, dávat do jednoho pytle Blavatskou a Steinera? Mě se ten chlap celou dobu pořád nějak nezdá. Ale na druhou stranu na něm pořád nemohu najít nic konkrétního „závadového“. Prostě mi to učení připadá docela v cajku. Jen mám takový trochu divný pocit z toho, nevím ani proč. Prostě jsem ho nikdy tak nějak nemusel.

                To jsou tu podle mě jiní výtečníci New Age. Jako třeba Leary na výplatní pásce CIA a podobní experti co hnutí hippies utopili v drogách a hedonizmu a pak přesměrovali na čistý konzum.
                Nikdo tak nešel po majetku a luxusu jako generace hippies. Po té co se v mládí vyblbli, tak ze z nich stali „vlci z wallstreetu“. To se různým tajným organizacím a vlivovým strukturám povedl husarský kousek, takhle přesměrovat lidi.
                Oč byla generace hippies línější a namakačenkovitější, proti jejich rodičům, o to pak měli větší požadavky a nároky na společnost. Klasika.

                1. Dovolím si citovat z knihy Vnitřní smysl Nového Zákona od Květoslava Minaříka


                  Království boží je v nás , kolem nás, uprostřed naší lidské společnosti – všude, kde se jednáním nevyhledává peklo. Proto nepřijde,
                  ale projeví se změnou jednání. Jenomže tento svět je světem červené
                  karmy a utrpení. Je stupněm na žebříku, po němž vystupuje duše,
                  chycená do sítě vtělení, k nejvyššímu poznání. Stupněm, jehož výrazným povahovým rysem je utrpení. To je jeho účel, a proto zde
                  musí být stále. Tím se stává utopií víra v tisíciletou říši na zemi. Pokud bude tento svět tímto světem, potud na něm budou lidé, způsobující si utrpení. A povznesou-li se nad tento svůj stav, vstoupí do
                  nebe, aby učinili místo jiné společnosti, která si bude počínat právě
                  tak, jako si počíná naše současná společnost. Proto vidí-li kdo v prorockém nadšení, že se jednou zlepší situace, vidí jen sebe ve společnosti, která je v jiných životních podmínkách, ve světě lepší karmy, v nebi.

        2. Jedna moje babička byla fyzicky zdravá ale se stařeckou demencí, druhá zase mentálně zcela v pořádku, ale se selháváním několika orgánů současně. Těžko říct, co z toho je lepší pro dotyčného, ale to první je rozhodně peklo pro příbuzné. Druhý případ můžete mít doma, a je to dřina, ale ten první vás dostane do blázince nebo do hrobu. Sousedi si takhle užili pár výjezdů měšťáků apod., když jejich (ještě před nedávnem milá, hodná, milující) babička se třeba zavřela na balkoně, a volala na kolemjdoucí, že ji vykrádají zloději, že v domě hoří, že ji děti okradly atd.

          1. Karkulka: I ten první případ lze mít doma.A žádný peklo to není.Je velký rozdíl mezi dvorkem a balkónem.Ale uznávám, že rodiny jsou kus od kusu.Těžký téma, vůbec jsem autorovo poselství nepochopil.

            1. @Forge domnívám se, že autorův článek poselství nemá. Autor ukazuje, co zažil. Co článek pro vás znamená, určujete vy. Pokud vám na (svých) lidech záleží, může pro vás fungovat jako poselství, a můžete upravit budoucnost svou a svých „starých“. Pokud nemáte, nebo vás to příliš nezajímá, anebo jste fanda fatalismu apod, je pro vás ten článek zbytečný. A pokud jste kupříkladu vyhořelec, který lidmi opovrhuje, a pár jich tu v diskusích máme, můžete nad článkem prímově vyhonit.

              1. alfonz19: Nemám prostě rád tyhlety stížnosti na systém.Upřímně řečeno, poslední dobou článku nečtu.Jen názvy.Jdu rovnou do komentářů.Tam se dozvím mnohem víc.

                1. @Forge oni většinou nemají rádi ty stížnosti ani stěžovatelé. Protože nejčastější reakcí na stížnosti je nějak zdiskreditovat stěžovatele, což se nejčastěji dělá skrze ad hominem, a protože o člověku většinou nevíme dostatek, řekneme třeba, že je princeznička. Či slaboch. A bude to pravda. Budete-li mít štěstí, dočkáte se momentu, kdy budete slabochem. Protože musíte-li si stěžovat a nemáte lepších tahů, jste v dané relaci slabý. Fyzicky postavením, cokoli. Jinak byste dali příkaz. Ale rozhodně poukázání na vaši slabost vás nepotěší, ani váš problém(reálný či pociťovaný) nevyřeší.

                  Ale k věci. V systému, ať už myslíme jakýkoli, kde jde o kvalitu, je kritika povolena, žádoucí a vítána! Proč? Protože pomáhá najít chybu a mohu systém vylepšit. V systémech, kde je žádoucí zachovat status quo, je kritika odmítána, nežádoucí a trestána. Proč? Protože, zejména je-li podložená, poukazuje na věci, které by se změnit měly, ale my je měnit sakra nechceme. A půjdeme-li konkrétně na tento systém, správná diskuse by měla být ze strany lékařů: stran této otázky vidíme tento problém, takto bychom to chtěli zlepšit (chtějí, ne?), bude to stát toto. Ano/ne. Vídáte častěji tento přístup, anebo totální pasivitu a smířenost se stávajícím stavem(který díky tomu bude degradovat).

                  1. Ale k věci. V systému, ať už myslíme jakýkoli, kde jde o kvalitu, je kritika povolena, žádoucí a vítána! Proč? Protože pomáhá najít chybu a mohu systém vylepšit. V systémech, kde je žádoucí zachovat status quo, je kritika odmítána, nežádoucí a trestána. Proč? Protože, zejména je-li podložená, poukazuje na věci, které by se změnit měly, ale my je měnit sakra nechceme. A půjdeme-li konkrétně na tento systém, správná diskuse by měla být ze strany lékařů: stran této otázky vidíme tento problém, takto bychom to chtěli zlepšit (chtějí, ne?), bude to stát toto. Ano/ne. Vídáte častěji tento přístup, anebo totální pasivitu a smířenost se stávajícím stavem(který díky tomu bude degradovat)
                    Přesně…

            2. V počátečním stadiu určitě ano, v tom pokročilém si to nedovedu moc představit. Člověk si skočí na záchod, a za těch 20 sekund si babička „uvaří kafe“. Tedy, pustí naplno vodu, aby napustila rychlovarnou konvici, chytne konvici (v ten okamžik zapomene na vodu), postaví konvici na sporák, zapne sporák, a jde si počkat na balkon. Dojdete ze záchodu, dřez z poloviny plný, na sporáku připalující se konvice. Občas zapomene kdo jste, takže má pocit, že mu v bytě chodí cizí člověk, že jste ho přišel okrást atd.

              Jako opravdu jste to v pohodě v tomhle stadiu zvládal, a nebylo to peklo? Já jen, že my jsme se opravdu snažili, ale on je problém, že zatím co u dítěte kterému stojíte za zadkem vidíte ty pokroky kdy postupně začíná věci chápat, u toho s demencí bohužel ten progres vidíte také. A taky víte, že pokaždé když jdete na záchod, vynášíte smetí, jdete pro poštu se může stát… no v podstatě cokoli. Většinou něco, co předčí vaše očekávání.

              1. Přesně tak. Když ve filmu Vratné Lahve postaví Svěrák plastovou rychlovarnou konvici na plyn, je to sranda. Když to vidíte v reálu, už to taková sranda není.

                Mimochodem na konci je sice asi dotyčnému s demencí vše jedno, ale v jisté fázi předtím mu ve světlejší chvilce dojde že blble a bude se to horšit a šťastný z toho rozhodně není.

                Viděl jsem konec kdy odcházel mozek a konec kdy odcházelo tělo a osobně bych si raději vybral to odcházení těla. I když asi záleží na míře. Dle vyprávění jedna z mých babiček strávila 16 let na židli jako nepohyblivá, ale s myslí v pořádku. To musel být očistec za živa, takže takovou variantu snad raději ne.

                1. re: Jimmyx

                  Duch uvězněný v těle je hrozivý problém (pro pacienta), ale pravda, lepší řešení pro pečujícího. I když omývat velmi špatně chodícího i špatně stojícícho dospělého chlapa s inkontinencí stolice je pro pečujícího také problém.

            3. Forge:
              To teda peklo JE! :-P

              1. Jak říkám, u nás je dvanáct lidí v baráku a babča nemá prakticky možnost způsobit nějakou katastrofu.Ale nejsem lékař a je možné, že její demence není tak těžká.Je jí 98 let.Chodí, mluví občas z cesty, musíme zamykat vrata… ale pořád pomáhá v kuchyni apod.Je jasné, že pokud je na to někdo sám a nemá peníze na ošetřovatelku, tak je to těžká volba.

                1. Nevím jestli jde až tak o „těžkost“ té demence, jako spíš o ty případné následky. Ona měla samozřejmě světlé chvilky, kdy by na ní člověk nic moc nepoznal, ale pak prostě přišlo to bzz, a najednou se stalo cokoli. Ono nešlo samozřejmě o úmysl, ale sem tam prostě stačila nepozornost, a bylo to na hraně od vyplaveného bytu, zapáleného bytu, babička odcházející z bytu. Když pak přišel třeba okamžik, kdy považovala svoji vnučku za dceru, a při následném příchodu dcery byla evidentně vykolejená, to byl prostě člověk psychicky v píči.

                  U nás se to naštěstí nedostalo do těch extrémních stavů, kdy by babička měla tendence skákat z balkonu, rozmazávat exkrementy po zdi, sebrat všechny peníze co najde, a darovat je nějakému alkáčovi, co jí vylíčí nějaký srdceryvný příběh a podobně, ale i tak byly okamžiky, kdy jsem byl tak na dně, že jsem si říkal „prostě prásknu dveřma a půjdu do hajzlu“ s tím, že půjdu někam na Šumavu pod širák pěšky nebo tak něco. Prostě stav, kdy to je člověku už úplně u prdele, protože je totálně s nervama v kýblu.

                  1. Na to můžu říct pouze opětovně, že je nebetyčný rozdíl mezi balkónem a dvorkem…

                    1. Nevidím moc rozdíl mezi „balkónem“ a „dvorkem“ kromě toho že se na „dvorku“ více naběháte když kontrolujete zda je vše ok.

                      V jisté době když jsem přijel „domů“, tak jsem nejprve obešel dvorek, sklep, půdu a zahrádku abych zkontroloval zda není někde něco zase rozebráno co budu muset dát dopořádku a pak jsem šel teprve domů. Mému otci, který byl velmi šikovný, zůstala v jisté době pouze schopnost cokoliv rozebrat, což někdy pilo krev ale úplně to nevadilo, ale někdy to vadilo hodně.

                      Např. když 2 měsíce „spravoval“ zámek na vrátkách od zahrádky, tak měl sice „zábavu“, v místě zámku ve dveří z původního trámu vznikla postupným dlabáním a vrtáním díra téměř přes celý trámek, ale na zahrádce nebylo co ukrást, tak to bylo jedno. Ale když se jednoho dne s podobnou vervou pustil do zámku ve vstupních vratech do domu, tak prostě musel být zastaven.

                      Když vynosil lešenářské trubky ze sklepa a dal je půdu dílny, tak ok, hrál si. Když o měsíc nebo dva později je nosil zxese zpátky, tak při vydavání těch trubek postupně rozbil na dílně asi 15 střešních tašek a do dílny začalo pršet. Nebo se rozhodl předláždit dvorek. Takže po pár týdnech byl dvorek místo bílých cihel dlážděný kombinací bílích a červených cihel (a nebyl to žádný vzor). A po půl roce to rozkopal znovu. Rozebral stolní brusku tak, že už jsem ji nedal dohromady. Něco mu asi spadlo za skříňku v kuchyni, tak začal stěhovat celou kuchyň.

                      V jisté fázi je demence buď na infark okolí, nebo na demolici bytu či domu a „dvorek“ nijak nepomůže.

                2. Jo, to je jeste dobra demence. Ono, kdyz je dementni clovek pasivni, tak se hovno deje a v podstate je to jenom eliminace rizik. Jakmile ovsem demence pokroci do stadia, kdy je ten clovek vicemene zombie, tak je to spatny. A psychicky silene narocny. Protoze u tech agresivnich dementu si clovek snaz zduvodni, ze je posle do zarizeni, kde se o ne postaraji. Ostatne kterej rodic by chtel, aby si kvuli nemu jeho vlastni dite nicilo svuj zivot? ;) (postarat se a 24/7 opatrovani jsou celkem rozdilne stavy)

                3. re: Forge

                  Pokud pomáhá v kuchyni, chodí a je občas lehce zmatená, tak je to ještě sranda. Pokud se týká ošetřovatelek, tak třeba tady přes noc seženete jenom hospicovku pro umírající. Pokud se pacient náhodou zberchá, tak jste zase závislý na domácí péči cca. 7:00 – 17:00, zbytek za peníze nevyřešíte.

                  Zásadní peklo potom je, pokud máte na krku malé děti a opečovávaného v jiném místě.

    4. V LDN končí ti, co nemají rodinu nebo mají špatnou rodinu a nestačili se zavčasu uchlastat.Chce to pečlivé plánování.

      1. Jo tak to si myslíš. To máš dědu jeden den v nemocnici, protože upadl na vycházce a má pohmožděnou nohu. Při návštěvě rodiny se směje, je plně při smyslech vtipkuje o politice a raduje se z vnoučete. Když přijdete druhý den, děda nikde a je nalifrovaný někde v podbořanech, protože již nebyl důvod k hospitalizaci, ale někomu se zdál ne úplně při smyslech. V LDN pak během týdne umře. A ne, v první vteřině vás nenapadne, že když není v nemocnici, že si máte někde sehnat auto a jet starouška defacto unést protože tady může jít o dny.

        1. Tohle je i o psychice. Praděda se dostal do špitálu kdysi s celkem banálním zápalem plic. Nenáviděl nemocnice, bál se doktorů. Řekl, že jestli tam bude dýl než tři dny, radši umře. A čtvrtý den to prostě zabalil a umřel.
          To strejda, ten se radši před odjezdem v nestřežený okamžik zastřelil…

          1. To se stalo u nás dědovi během hysterie okolo čínskýho moru.Ale nešlo o LDN.To je odkladiště ve čtvrtý cenový.

        2. Únos máme za sebou. Ta zkušenost je asi nepřenosná … Po operativním průzkumu prostředí a zjištění únikových cest jsme nejprve provedli přesun do připraveného vozidla (chtěli jsme mít jistotu, opravdu jsme nevěděli, jak se matrix zachová, tento tah se vyplatil), pak teprve jdeme jednat s doktorem, který se dostavil po půl hodině, „o víkendu nikoho nepropouštím“, „stejně se vám zhorší“, atd. – je třeba maximální neústupnost a trvat si na svém, nakonec matrix otráveně sepisuje propouštěcí zprávu. Až teprve někde v půli cesty „pacient“ začal věřit, že je odtamtud pryč a že tedy nejspíš i přežije. Bylo to druhý den po odložení.
          Je pořeba být velmi pozorný vůči všemu, co matrix sděluje. Nám bylo v nemocnici řečeno, že „pojede na rehabilitaci“, ve skutečnosti to bylo odložení na LDN. Matrix k tomu zatajil, že existují velmi dobře fungující neziskovky, s jejichž pomocí zvládnete domácí péči, že existují půjčovny, kde vám půjčí veškeré vybavení, že na spoustu pomůcek dostanete poukaz a tudíž je nemusíte platit, že hodně zdravotnických úkonů mohou dělat kvalifikované sestry u vás doma – všechno jsme se dozvěděli víceméně matrixu navzdory. Také je dobré si ihned po přesunu domů zajistit základní vyšetření, neb nevíte, co v LDN nebo jinde zanedbali.
          Náš závěr – pokud máte někoho v nemocniční péči, není vysloveně nemanipulovatelný a matrix ho chce podobným způsobem odsunout, protože tak přikazuje ekonomické oddělení, nikoliv věda, nebojte se toho a zajistěte si přesun domů, nedejte se manipulovat, zorganizujte domácí péči, uděláte pro své blízké ohromnou věc a nepochybně odložíte jejich přechod do jiného světa.

          1. @Eric
            Souhlasím. Tenkrát byl průšvih v tom, že člověk byl mladej a blbej a první střety se systémem měl teprve před sebou. Propastný rozdíl mezi nemocnicí a LDN mu taky nebyl zřejmý a úplně hned nepochopil, jakej průser se stal.
            Navíc se jednalo o dědu manželky, takže se primárně měl starat někdo úplně jiný, než my a ten nejednal. Vlastně musím dát za pravdu původnímu příspěvku od Forge, na začátku toho všeho stála mizerná rodina (nebo její část) a pak už se to vezlo. A než člověk stačil nějak zareagovat došel čas.
            Pro mě zkušenost do budoucna, jenže tohle je z té skupiny situací o které vás nenapadne si nic dřív předem zjišťovat a mít připravený krizový plán.

            Jinak domácí péče je možná, to potvrzuji, podpora od organizací jako cesta domů taky funguje dobře (nebo fungovala v našem případě). Jen je to celé o tom, že musíte být dost bohatý na to, aby tu péči někdo mohl vykonávat a nemusel přitom opustit zaměstnání a zároveň se připravit na pořádnou psychickou zátěž. Jen tím chci říct, že chápu ty, kteří to prostě nedají.

    5. Můj známý si pár let vydělával v německé LDNce. Asi je to fakt drsňák. A nebo prostě nepřiznaný samaritán. Myslím že odešel kvůli fyzické namáhavosti práce, ne kvůli tomu že by to nezvládal psychicky.
      A pak se ještě dva roky takto staral o nemohoucí babičku. A to mu bylo tehdy nějakých 35 let.

    6. a dyž dochtoři s několika aprobacema, mj. na nějakou tu intenzivní péči, resuscitaci, koronera a kdoví, jak se to všecko menuje, přesně popisujou, v jakým stavu ty stařečky po exitu vohledávali během rýmičky – kdy se to eště mnohonásobně zhoršlo, pže to už tuplem nebyli lidi (např. že je zavřeli do domácího koncentráku, případně odmítali pustit do baráku, dokud neprovedou vabank se svým zdravím a nenaperou do sebe exprimentální šméčka) – tak je to všecko jenom dežoinformacé, propagandááááá a vóbec, za všecke móže rejžácká komunistická rejma a russsssssssssssssssssssssssssssssko!

  2. Ten článek je naprosto zničující. Bohužel ale zcela uvěřitelný. Naštěstí u nás máme celkem slušnou LDNku, co jsem mohl vidět, když se nikdo nedíval.
    Jinak celkem zaručený recept na odchod předvedla moje prababička. Prostě přestala jíst a umřela v klidu a pokoji doma.

    1. Ano. Většina starců trpí nějakou formou podvýživy a má malé či žádné rezervy. Stačí málo (může se jednat třeba i o banální infekci nebo úraz) a hladovka rychle vytvoří trvalého ležáka nebo mrtvolu. Pokud má někdo chuť k jídlu, pak s největší pravděpodobností není odhodlán odejít.

  3. Vždycky, když mi někdo v ČR začně vykládat, že je zdravotní péče v ČR na vysoké úrovni a že do ČR dokonce jezdí Němci za zdravotní péčí, tak se mi vybaví tohle – https://www.seznamzpravy.cz/clanek/smrt-nemeckych-senioru-v-soukromem-domove-v-prachaticich-nebylo-to-tyrani-uzavreli-policiste-76009

    1. Ceske zdravotnictvi spickove je. V porovnani s mnoha a mnoha zememi sveta je jako z jineho vesmiru. Tak, ted v ramci porovnani te bohatsi spicky – porad dobry. Kuprikladu nejlepe hodnocene zdravotnictvi je to v Ju Es Ej. Protoze na to maj prachy, tak tam pracuji jedni z nejlepsich – ne-li nejlepsi – specialiste na kde co. Jenze to ma svou stinnou stranku. Velka cast populace na zdravotni sluzby nedosahne a boji se jit k lekari. Na pohotovost se jezdi Uberem, protoze sanitka stoji nehorazne prachy a neda pacosovi na vyber, kam ma dojet. (pokud clovek dojede do nemocnice, se kterou jeho pojistovna nema smlouvu, tak je to dost v pejci) V posledni dobe se dely celkem zajimave zmeny ve smeru zajisteni nutne pece, ale prece jenom… US jsou asi jedina zeme na Zemi, kde vam vazneji zraneny vynada, ze jste mu zavolali zachrannou sluzbu. (obzvlast pokud se jedna o zivot neohrozujici zraneni)

      Tim se dostavame k jadru labradora. System nema nekonecne mnoho penez a je tedy nutne system nejak nastavit. A system byl nastaven tak, aby byl elitnim v ramci … rekneme bezne pece. Takze pokud ma clovek standardni problem, ceske zdravotnictvi jej osetri bez problemu. Do tech standardnich pruseru se radi cim dal vice veci, nicmene tam neni vse. Druhou stranou mince ovsem je, ze pokud clovek potrebuje nestandardni peci, tak je v perdeli. Na spousta dulezitych vysetreni je poradnik a proste clovek si musi pockat. No a pak muze uslyset formulku – ale to jste meli prijit driv(jako kdyby to slo, za tohle by se doktori meli obcas strilet). No a system byl nastaven primarne pro produktivni lid. Tim padem na neproduktivni holt nezbejvaj prachy.

      Jak z toho ven? Cesta neexistuje. Urcite by slo zlepsit pristup k peci v podezreni na akutni pruser jako to maji treba v Kanade/Britanii. Rozhodne by sel zlepsit pristup (byt ten se IMO porad zlepsuje, ale kdyz se zacne ve srackach, chvilku trva, nez opadaji a smrad zmizi). Nicmene zlepsit pristup ke starym je problem. Tyto problemy maji vsude na svete a vsude je ten problem stejny. Nejsou penize. I v ty emerice. A i v ty emerice spolecnosti pro doziti zneuzivaji starce. Okradou je(pokud je o co) a nechaji je chcipat ve srackach. Je to, jako kdyby geriatricka pece pritahovala jistou formu lidi. Akorat leckde je to vytoceno k omezovaci.

      Jinak receno – reseni v nedohlednu. A to na tom jeste nejsme spatne jako treba v US, kde se na okradani starcu celkem aktivni podili justice. Jo, tam je hej.

      1. Ceske zdravotnictvi spickove je. V porovnani s mnoha a mnoha zememi sveta je jako z jineho vesmiru.
        Určitě se v ČR plácejte po zádech a porovnávejte se Somálskem nebo Běloruskem. Spíše byste to měli směrovat k Německu nebo Rakousku.

        Tim se dostavame k jadru labradora. System nema nekonecne mnoho penez a je tedy nutne system nejak nastavit.
        Vzhledem k tomu, že postih za sprasenou péči je v ČR nula, tak se systém chová jako by nekonečně peněz bylo.

        Jak z toho ven? Cesta neexistuje
        Existuje. Vidím naději v mladých lékařích a ostatních pracovnících, kteří jsou většinou v pohodě. Samozřejmě budete muset provést tyto bolestivé změny – vyhnat pryč osoby typu Kubek, Šmucler, Pirk. Zvýšit cenu zdravotního pojíštění a z toho plynoucí odměny pracovníků. Umožnit připojištění a nadstandardy.

        Samozřejmě každý může žačít u sebe. Přestat nosit čokoládičky, řešit situaci přes kámoše a začít požadovat po pojišťovnách, aby dělaly svoji práci.

        1. Je hezke, vytrhavat z kontextu a nereagovat na celek. Co uceleneji, to bys nezvladl? Kazdopadne system je postaven tak, jak jej lid chce mit. Pokud se to nekomu nelibi, mame svobodu, muze se prestehovat do Rakouska ci Nemecka. Ale proc Nemecti duchodci umiraji tady a ne v Nemecku, ptam se? :)

          1. Konkrétně, ať je snazší reagovat a dopracovat se pravdě:

            – „V porovnani s mnoha a mnoha zememi sveta je jako z jineho vesmiru.“ — V porovnání s mnoha a mnoha lidmi na světě, jsem fakt mega bedna a super atlet! Jako fakt, ve srovnání s amíkem na mobility skůtru vypadám jak usain bolt. A pokud se někdo srovnává v běhu s 200+kg američanem, není ani zjišťovat jak vítězí; rovnou víme, že to zas taková pecka s tím během nebude. Anebo pokud se srovnávám sice s usainem, ale ve schopnosti řešit soustavu nelineárních rovnic, patrně to taky nic moc nevypovídá. To byla narážka na jiný vesmír; v somálsku je MRI scanner irelevantní. Tj. S čím se srovnáváme a jak přesně v tomto srování vítězíme?

            – „Kazdopadne system je postaven tak, jak jej lid chce mit.“ — Opravdu?! Vás se v poslední době někdo na něco ptal? V systému obecně, anebo třeba stran léčby? Tak to možná funguje u zubaře či v autoservisu kámoše(chceš to dobře anebo to máme ojebat?), ale je-li předmětem úkonu někdo, kdo za něj neplatí a nesjednává jej, či ještě lépe je-li předmětem úkonu někdo, do za něj sice platí, ale nesjednává jej a nemůže cenu či rozsah činností jakkoli ovlivnit, je kvalita služby nastavena na maximální ojebání a limity jsou dány jen brunátností klienta (postiženého) a jeho emocionální nestabilitou.

            – „Pokud se to nekomu nelibi, mame svobodu, muze se prestehovat do Rakouska ci Nemecka.“ — diskuse o zdravotnictví by nebyla úplná, kdyby nezazněl obligátní whataboutismus na jeho obhajobu. Jakákoli rozprava o tom co máme, či co bychom chtěli mít, co bychom měli zlepšit či zabránit zhoršení je předem odsouzena k zániku, když jsme ve všem nej, zlepšení nemožné a komu se to ne-e, tak ten ať jde jinam, a jinde jsou stejně ve všem horší. Víte kdo takto mluví? Takhle nejčastěji reagují líné privilegované slečny vyzbrojené tvrdou iracionální(≈fragmentační :D) argumentační municí z ženských časáků. Miluj mne takovou jaká jsem! Jinak jsi píčus.

            1. Velmi pěkně napsáno. Já pouze doplním níže.

              Pokud se to nekomu nelibi, mame svobodu, muze se prestehovat do Rakouska ci Nemecka.
              A tohle mě má přesvědčit, abych v ČR platil daně, zdravotní a sociální pojištění?:-)

              1. Ne, to vás má přesvědčit k přestěhování do Německa. Já bych to ale raději neriskoval, předpovídám, že první, kdo se pohrne k nám, až se to všechno posere, budou Němci. Ti rodilí. :-P

                1. Já bych to ale raději neriskoval, předpovídám, že první, kdo se pohrne k nám, až se to všechno posere, budou Němci. Ti rodilí. :-P
                  Opravdu jste mě pobavil. Tohle jsem v ČR ještě neslyšel.

                  1. Taky si to ještě pořád jenom málokdo uvědomuje. ;-)

        2. No, druha moznost je snaha tlacit zmenu, ale nefunguje to v US, kde je ten system IMO vic v prdeli, tezko to bude fungovat u nas.

        3. Budem reagovať len na smerovanie k Nemecku či socialistickému Rakúsku.

          Začneme socialistickým Rakúskom – tu mám viac skúsenosti.
          Zlomená kľúčna kosť (pád na motorke):
          v dedine kde sa mi to stalo mi spratali motorku na parkovisko dvaja roboši čo robili strechu a k dedinskému lekárovi ma odviezla jedna milá pani v jej aute. Tam si ma obzrela najprv doktorka a potom aj nejaká praktikantka a poslali ma na pohotovosť do malého mesta asi 15 kilometrov ďaleko. O sanitke sa ani neuvažovalo, keďže to brali automaticky, že ma tam ta milá pani odvezie. Keď som sa opýtal, že by nebola aspoň trojcípa šatka na zavesenie ruky tak najprv bolo točenie očami, potom hľadanie danej šatky a nakoniec jej „profi“ uviazanie. To „profi“ uviazanie prebiehalo nasledovne – odbalenie šatky, zúfale pohľady odborného personálu na šatku a následný brainstorming ako to asi funguje a nakoniec nasledoval jednoduchý uzol a zavesenie ruky do šatky v štýle „ono_to_nejak_drží_a_nám_je_to_jedno_hlavne_nech_je_ten_otrava_už_preč“. Takže ta milá pani ma odviezla na pohotovosť, opýtala či niečo nepotrebujem a keď som sa jej už asi 6-ty krát poďakoval a povedal, že tu už to zvládnem tak odišla. Na pohotovosti sa tiež nepretrhli, ale nakoniec bol röntgen a doktor skonštatoval zlomeninu kľúčnej kosti a nakázal sestričke aby mi upevnila Tornisterverband a vykopla ma na ulicu. Ale ešte mi stihli povedať, že ten Tornisterverband si nesmiem dať za žiadnych okolností dole – radosť sa sprchovať s takou vecou v lete keď boli fajne horúčavy a potíš sa jak najatý. Po asi týždni kvázi sprchovania som nakázal manželke nech mi to dá dole aby som si vykonal poriadnu hygienu lebo by ma jeblo. Kontroly prebiehali tiež zaujímavo: ordinovali oficiálne od 8:00 ale trebalo prísť oveľa skôr, lebo objednávanie na daný čas tam neexistovalo a ak si chcel byť odbavený medzi prvými pacientmi tak si to trebalo vysedieť. A doktor so sestričkami nikdy neprišli skôr ako 8:12 (kontroloval som to) a potom sa ešte v ambulancii veselo zabávali. Pri prvej kontrole sa na mňa doktor ani nepozrel – čumel do kompu a opýtal sa asi 3 otázky a vykopol ma na ulicu. Som tam v tej malej nemocnici zažil počas kontrol 3 rôznych lekárov a jednu lekárku – sestričky som neregistroval.
          Fungovanie doktorov všeobecne:
          V rámci dediny máš Hausarzta (niečo ako obvodný lekár), ktorý to berie od 0 do 150 rokov a buď ti niečo predpíše, alebo ťa vypíše k špecialistovi. Ak je dedina malá tak ten Hausarzt má pod palcom aj 2 či 3 dediny. Pracovná doba je najčastejšie 4 dni v týždni. Víkendy, sviatky a nočné hodiny máš pomoc na telefóne a tam sa buď rozhodne, že ti pošlú slúžiaceho Hausarzta domov (to ti dajú telefónne číslo a ty mu zavoláš a on príde – ale nikto nevie ako rýchlo), alebo ti povedia nech ideš na pohotovosť. Poriadna pohotovosť je až v krajskom meste (hlavné mesto Bundeslandu). Takže ak ti v piatok podvečer začne horúčkovať dieťa tak si dáš pekný výlet po rakúskom vidieku ak bývaš niekde trochu mimo. Nieje problém, že máš takúto pohotovosť aj 50-60 kilometrov ďaleko.
          V severnom Burgenlande (okolo jazera Neusiedlsee) bola donedávna pre jedno okresné mesto Neusiedl am See jedna pediatrička s oficiálnym 4-dňovým pracovným týždňom. Čakanie v prípade nutnosti tam bolo ozaj výživné. Až po petícii občanov odpovedalo oficiálnou cestou akési lekárske združenie (niečo na spôsob Lekárskej komory), že ozaj to nieje zlá nápad mať pre toľko detí aspoň 2 pediatrické ambulancie.
          Lieky na predpis:
          Konečne sa zaviedol e-recept tento rok. Pokrok nezastavíš. Ale v lekárni platíš za odbavenie receptu momentálne asi 6,5 Eura. Je jedno, že bez predpisu by si mal daný liek za 2,66Eura. Ak je na recept tak cvakáš 6,5Eura.

          A teraz DDR+BRD.
          Úraz:
          V sobotu podvečer potrebuješ pre dieťa chirurgickú ambulanciu. Prídeš do prvej čo nájdeš na nete a tam ťa sestrička vyhodí už vo dverách s tým, že za A.) majú toho veľa a za B.) doktor tu aj tak neošetruje deti len dospelých. Po dotaze kde teda ošetria dieťa ti naveľa povie názov pohotovosti, ale nevie adresu takže gúgliš. Na danej adrese už dieťa ošetria, ranu zacvaknú 3-mi nerezovými sponkami a „zalepia“ tekutým rýchloobväzom. A ešte ako Ausländer vyfasuješ také fasa klieštiky (ale vzdelane v Kitaji), ktorými mu môžeš sám doma tie sponky po 10-12 dňoch sám vybrať.
          Personál:
          Do BRD sa sťahuje personál s DDR a podľudia z východu (Česko, Poľsko, Slovensko) a do DDR sa sťahujú tiež podľudia z východu.
          Keď som zisťoval kam ide personál z BRD tak vraj najčastejšie je cieľová destinácia USandA.

          1. Začneme socialistickým Rakúskom – tu mám viac skúsenosti
            Pěkný elaborát. No a když se podíváme na Zalitavsko a konkrétně Horní Uhry…..tam by se to řešilo jak a s jakým vybavením?

            1. No typujem, že na Slovensku či v čechách by to riešili s mojou kľúčnou kosťou podobne – aj s tými kontrolami. Takže netreba sa smerovať ani k BRD+DDR či socialistickému Rakúsku.
              Na Slovensku čo si pamätám tak boli / sú nemocnice s pohotovosťou pre všetkých. Dokonca fungovali aj zubné pohotovosti. Takže som sa nemusel nikdy terigať do krajského mesta.
              Obvodný doktor na Slovensku funguje podobne ako Hausartzt v socialistickom Rakúsku. Akurát mimo ordinačných hodín k tebe nepríde domov, ale ideš rovno na pohotovosť.
              Pediatrov ubúda a bude horšie – takže v tomto ozaj smerujem k tomu Burgenlandu v socialistickom Rakúsku.
              Čo sa týka receptov tak tam nieje paušálny poplatok za odbavenie receptu, ale platíš za predpísané lieky (ale to aj v socialistickom Rakúsku ak presiahne cena liekov tých 6,5 Eur). Inak v socialistickom Rakúsku platíš omnoho vyššie príplatky za základné lieky na recept, ktoré máš na Slovensku hradené na recept v takmer plnej výške.

              1. No typujem, že na Slovensku či v čechách by to riešili s mojou kľúčnou kosťou podobne – aj s tými kontrolami.
                Teď se na Slovensku stávku, ne? Tak vás možná nebude mít ošetřit kdo.

          2. Tady v Bavorsku dela hodne ceskych doktoru, Bavoraci jsou s nimi nadmiru spokojeni (a doktori jsou taky spokojeni, bo vice penez za mene stresu), zubari maji povetsinou mlade Slovaky nebo Madary. Takze Herr Zahnarzt je sice treba 60letej Nemec, ale v tymu ma vychodnary. Ty pusti k jednodussim vecem, sam si dela ty odborne. Aspon tak to funguje u dvou zubaru, ke kterym chodim.

            Nicmene, konkretne k tem zubarum se objednava na termin, cekaci doba 1-4 tydny podle typu zakroku, ale zase tam pak vsichni skacou jen okolo pacose, na vsechno je cas a klid. Zadnej stres.

            Jak to funguje jinde, to nevim. Kamarad ma zkusenost z Ruska, kde byl u zubare a rikal, ze snad uz to nikdy nezazije. Byl to prej takovej valecnej pristup.

            1. Tři čtvrtiny práce a myšlení dělají v Germanistánu mámezdné síly z „východního bloku“, bez nás by si dnes ti Němčouři ani neuprdli.

              1. Jo, je to tak. Ale maji se dobre. A hlavne – nikoho do niceho nenuti, ti vychodnari tam, stejne, jako ja, pracuji radi.

                Podobne s tou EU – dokazi jen to, co jim dovolime. To, ze oni neco chteji, je normalni. Chlap taky chce osukat peknou zenskou, pokud neni teplej. Znamena to ale snad, ze se kazda necha osukat s vymluvou ‚no von prisel a rekl, at roztahnu‘?

            2. Sa ti Sysop-e čudujem, že nejazdíš ako nemci si nechať robiť zuby v Maďarsku. Sa organizujú dokonca autobusové či letecké zájazdy za novými zubami do maďarska. Aj rakúšaci tam chodia, ale tí tam chodia aj auta opravovať.
              Ja mám zubára v Bradavici na Dunaji a keď som tam bol naposledy tak bol len slovenský personál. A tiež sa ide v režime objednania termínu. Samozrejme ak máš niečo akútne tak ťa vezmú aj mimo poradia. Tento zubár resp. zubári, lebo je ich tam viacej sú súkromníci a to do takej miery, že nemajú zmluvy so žiadnou poisťovňou – neoplatí sa im ta námaha za tie preplatené žobračenky. A ani sa nedivím pri cenách tých zákrokov.

              1. Ja mam zubare kamarada, v Cesku, v byvalym bydlisti. A to je daleko. Takze kdyz potrebuju neco fajne, jedu za nim. Nemeckeho zubare mam po ceste do prace, jedu mu pod oknama, takze pokud potrebuju jen nejakou kravinu, jdu za nim. Ostatne drobny zakroky mi nemecka pojistovna plati v plnem rozsahu, v Cesku je doplatek, ackoli to ceska pojistovna preuctuje te nemecke. Takze by meli take platit vsechno. No, neni to tak, takze se radeji stavim u toho Nemce.

                I pres muj vek mam zuby v luxusnim stavu, porad svoje, chybi mi jen jedna osmicka. Otazka je, co bude, az se to zacne srat…

            3. Nicmene, konkretne k tem zubarum se objednava na termin, cekaci doba 1-4 tydny podle typu zakroku, ale zase tam pak vsichni skacou jen okolo pacose, na vsechno je cas a klid. Zadnej stres.
              Mohu potvrdit. U mého dentisty je do podobně. Objednací doba řádově nižší než v Praze a přesně není tam ten zbytečný časový tlak, zde kterého vznikají chyby. Navíc slušné chování ke klientovi.

        4. Kecy v kleci. :-P

        5. Zrovna fura Nemcu jezdi na zakroky do Plzne a duvod? Jednoduchej – v Cesku jim osetri jen to, co se osetrit ma. V Nemecku jim s radosti vymeni pul tela. Ostatne, to asi znas moc dobre, ze Nemec nejprve taha skalpel a paxe pta. Prachy az na prvnim miste.

          A to mi pojistovna kazdej rok posila letacek, ze velmi dekuji, ze chodim k dochtorum v Cesku…

          1. Všichni mají jako vzor USA zdravotnictví. Nacpat zdravotnictví dolarovýma vycpávkami, napumpovat do něho prachy, a nechat pacienty cálovat. Pár takových snílků je i tady v diskusích. Ovšem můžu vám barvitě vyprávět, jak funguje USA zdravotnictví. A to dokonce i když si pořádně připlatíte. USA i zdravotnictví je především pro mladé, zdravé a bohaté lidi.

            Nedávno jsem se loučila s dlouholetým přítelem. Na zdravotních službách pro sebe nešetřil, na prevenci a prohlídkách také ne, a zdravotnictví na něm vydělávalo mnohem víc. Mnoho preventivních kontrol. A když mu bylo strašně zle, vzali ho do Maio clinic. A teprve tam se dozvěděl, že má cca 10 let rakovinu, a už je to prolezlé do čtyř orgánů, a nic se s tím nedá dělat.

            A první dny mu napravovali stav po špatně naordinovaných lécích od kardiologa, a dalších. Pak teprve mohli něco dělat dále.

            O častých chybách lékařů, včetně diagnóz, dávkování a předepisování léků, a mnohém dalším – se v USA ani nezmiňuji.

            Jen blbněte s tím, že chcete USA zdravotnictví v Česku. Že tam chcete víc peněz (a nezmiňujte se, kolik peněz se v ČR ve zdravotnictví rozkrade – což vám Kalousek v dozorčí radě VZP ještě předvede). A budete časem úpět a kvílet.

            1. „Všichni mají jako vzor USA zdravotnictví. “

              To je pěkná pitomost…nevím o nikom příčetném, kdo by měl USA zdravotnictví za vzor.

        6. úplně samostatná kapitola sou neska zubaři, místo aby aspoň základy jako kontrola, nekomplikovaný vodvrtání/umrtvení/výplň a pár úkonů vokolo bylo nějakým rozumným způsobem hrazený, tak si zubaři stěžujou jak je to v úhradách středověk a serou na to, případně si to dohánijou na dobrovolně-povinnejch službách, bez kterejch odmítají poskytnout div už dneska i akutní ošetření (všecky ty placený hubní hygeiny a kdo ví, co eště)

          pak to dopadne tak, že kdo bude mít desetitisíce, ten si bude platit kešem, a zbytek populace bude pomalu bezzubej, ostatně v chudších vrstvách to je vidět stále častějš, kolik jim toho chybí; myslim, že nebude lepší vizitka stavu společnosti

      2. nastavenej na produktivní? asi nebyl na žádné ambulanci ne? dyž sem byl dvakrát na urologii, tak to bylo pokaždý jak z nějakýho špatnýho filmu ze šedesátek, takže napotřetí sem se na to vysral, protože i jejich slavný moderní diagnostický metody jim řeknou hovno, než že „asi možná na té ledvině něco je“ a že mám dodržovat doporučenej režim a v případě problémů dojít, no shit, Sherlock

        na to tam nepotřebuju zabít celej pracovní den v ambulanci (nedejbože s náhubkem na držce) abych se piču dozvěděl, ale voni podojili pojí-štěnicovnu na přístrojovejch úkonech a měli krytý záda, že úkony provedli; přičemž samozřejmě urologia, tam byli povětšinou geronti 60+, ty produktivní věke (ale to snad dneska někde ve zdravotnictví nejsou?!)

  4. Říká se že kriminál je ještě pohoda, protože tam člověk má ještě nějaké práva a jednají tam s ním jako s člověkem.
    Na rozdíl od psychiatrické léčebny.
    Já bych k tomu přidal, že v psychiatrické léčebně pořád máte nějaká práva, oproti pečovatelským domům a LDNkám.
    Vždyť si vzpomeňte, jak tam znásilňovali špejlema do nosu při „covidu“.

    Znám ze svého okolí případ, kdy 95letou stařenku v pečovatelském domě několikrát uhodili, že měla modříny. Protože si sestře stěžovala, že jí nepodali léky které má brát.
    Tak ji přestěhovala rodina do jiného pečovateláku, kde zase byly jiné problémy, třeba jim nedávali pít, nechávali sklenici s pitím mimo její dosah. A takhle ji stěhovali několikrát.
    A teď se podržte, za takhle zanedbanou péči si pečovatelák bral 23 000 !! z jejího důchodu a z příplatků na nemohoucnost od sociálky.

    Standardem je, že aby měli od staroušků pokoj, tak je všechny dopují toxickými antipsychotiky co se dřív používaly jen na těžké případy schizofrenie. Teď jim to sypou jak lentilky skoro všem. A po nich jsou ti nebožáci totálně mimo, blábolí z cesty, na návštěvě vás sotva vnímají. A když je tam pak týrají a nebožák se vám to snaží na návštěvě sdělit, tak vám sestřička oznámí, že už je chudák senilní popletenej. A většina příbuzných jim to sežere. Už i proto že chtějí mít od starouška pokoj.

    Někdy mám pocit, že do pečovateláků přijímají za personál lidi, které kvůli jejich psychologickému profilu odmítli vzít do věznice za bachaře.
    Ty pečovateláky a LDN nejsou nic jiného než domy smrti, kde prostě vraždí lidi kteří vyžadují jen trochu víc péče.
    Chcete-li zemřít krutou smrtí, nechte se odvézt do LDN.

    Ale to je i doména luxusních pečovateláků v zahraničí. Když penze staroušků nestačí na další pobyt a rodina se nezajímá, tak na ně v zimě otevřou okno a staroušci se odporoučí na zápal plic.

  5. Jednou jsem nějakým „omylem,,se dostal do LDN a co jsem tam viděl za hrůzy tak s toho mě bylo ještě druhý den špatně.Jakmile se můj zdravotní stav zhorší tak,že nebudu schopný logicky myslet nebo se už nepostavím na nohy a bude mě hrozit přesun do toho zdravotnického pekla tak okamžite volím sebevraždu!Pustím si čistý dusík po kterém okamžitě usnu a za nekolik minut přijde bezbolestná milosrdná smrt pro mě to bude mnohonásobně lepší než několik dalśích let „dožívat,, v tom odporném MORDORU!!!!!

    1. Nejtěžší asi bude to včas podchytit.Pokud budeš ještě schopen zvládnout sofistikovanou sebevraždu, tak to podle mého názoru budeš odkládat.No a jednoho dne už bude pozdě na všechno.To je zase téma…

      1. Nejtěžší asi bude to včas podchytit.Pokud budeš ještě schopen zvládnout sofistikovanou sebevraždu
        Nechápu, co řešíte. Služba je dávno komerčně dostupná.
        https://en.wikipedia.org/wiki/Dignitas_(Swiss_non-profit_organisation)

  6. Špatné konce se prostě dějí.

  7. v podstatě nic nového, nedělám si iluze, že podobné věci se neděly v rodinách s horšími vztahy kdykoliv v minulosti…
    Nebýt koncentráky pro staré všude po světě, tak řeknu, že je to pomsta budovatelům světlých socialistických zítřků.
    Ve vrcholném reálném socialismu se jedná skutečně dobrá duše z rodiny ocitla ve funkci užitečného idiota u KSČ, kde měla na starost zasloužilé členy strany. Jak postupně zjišťovala, tak část jich na staré kolena zažívala peklo na už na zemi od svých potomků, jako dítku mi přišlo skoro nemožné, když jsem zaslechl historky o stařících přivřených ve chlévku, mrznoucích někde v předsíni apod., za které coby to zasloužilé odbojáře, soudruhy apod. potomstvo žádalo zvýšení důchodů.

  8. Zajímavé čtení. Vidíte nějaké řešení? Zajímavé by bylo takto srovnání se západními /východními zeměmi.

    1. S východem bych to nesrovnával a na západě to leckde není o mnoho lepší. Doporučuji přečíst https://www.kosmas.cz/oko/aktuality/143923/je-mi-83-a-ctvrt-a-porad-jeste-nemam-rad-stare-lidi/ Je to místy úsměvné, ale taková ta podhladina textu moc k smíchu není.

    2. Reseni neexistuje, v podstate vsude ve srovnatelnych podminkach (tzn. ignorujeme treba Afriku) jsou ty stejne problemy, jenom to koreni je tam jine

    3. Zajímavé čtení. Vidíte nějaké řešení
      Ano, je. Změnit mentalitu, to znamená vyhnat pryč osoby typu Kubek, Šmucler, Pirk. Zvýšit cenu zdravotního pojíštění a z toho plynoucí odměny pracovníků. Umožnit připojištění a nadstandardy.

      1. Ne vzdy je to reseni, viz prave umirani ve srackach starcu, kteri na ty penize meli.

        1. Ne vzdy je to reseni, viz prave umirani ve srackach starcu, kteri na ty penize meli.
          Pokud se bavíme o investování vlastních volných peněz, tak je to na každém, jak se zařídí. Češi obvykle volí cihly.

      2. zrovna šmucler mi nepřijde jako dobrý příklad. Tady myslím jen náhodně taháte známé lidi. Tak či tak, rozhodně byste svůj seznam měl začínat Vlastou Válkem, který jako správný pánbíčkář zcela odmítá eutanásii, a krom toho ji chce zablokovat, aby ji nemohl provést ani nikdo jiný, kdo s ní třeba souhlasí. Protože Vlasta jest názoru, že jsme tak daleko, že v čr již nikdo nemusí trpět, a každý může dožít v klidu. V článku uvedený pan „Slonos“ (a mnoho dalších) ukazuje, jak moc se Vlasta vyzná.

        1. zrovna šmucler mi nepřijde jako dobrý příklad
          Šmucler je dobrým příkladem člověka, který hlavně vysedává na Twitteru a vyjadřuje se k věcem, o kterých nemá páru. Pro komoru a svoji kliniku dělá minimum a pro pacienty už vůbec nic. Naopak mu nedostupnost péče v jeho oboru velmi vyhovuje z obchodního hlediska.

          1. nemohu soudit, nemám informace. V rozhovorech, které jsem slyšel, se mi jevil rozumně. Nicméně i kdybyste snad měl pravdu, porovnáme-li to se způsobem i obsahem řeči mistra kubka, anebo s lib. ministrem zdravotnictví za posledních pět let, opravdu mi nepřijde špatný. Ale budiž, přijměme vaši premisu, že tedy špatný je. Volit tyto lidi je vždy jako vybírat si, čím chci onemocnět. A uvážíme-li rozsah osobnostních kvalit zmíněných lidí, pak v této metafoře by zrovna v případě šmuclera to asi dva kýchance měly vyřešit. No to je jedno, kdyby nic jiného, nechová se jako arogantní hovado, což je u nás vždy osvěžující.

            1. No to je jedno, kdyby nic jiného, nechová se jako arogantní hovado, což je u nás vždy osvěžující
              To jsou docela husté (ne)nároky na odborné kvality na člověka, který sepsal habilitaci, když hlavní argumentem je, že nechová jeko Babiš.

  9. Doufám v dobrou smrt. Ne z ruky doktora a nebo v ústavu. Už jsem o tom dost přemýšlel, neb maratón se chýlí ke konci a cílová páska je v dohledu.
    I si „nanečisto“ vyzkoušel odchod po motorkářsku a musím si s jistou dávkou nelibosti přiznat, že můj pud sebezáchovy je podstatně silnější, než touha to tady zabalit.
    Zatím.
    Možná se to změní. Ale než důchoďák či LDN, to raději pásek od županu a klika. Prej se jen usne….jako po dobře vykonaném chvatu škrcení.
    Ale co když už to prostě fyzicky nepůjde? To je horší představa – jasná hlava, chromé tělo.
    Pokud má člověk nějaký majetek, o který by jehoi potomstvo mohlo stát, lze leccos ošetřit v závěti a seznámit s jejím obsahem případné pozůstalé. Důchoďák, LDN – majetek třeba domu Pejska a kočičky. Dožití v důstojných podmínkách – užijte si to ve zdraví, rakev kapsy nemá.

Napsat komentář

D-FENS © 2017