
Představte si, že jste po dalším nevydařeném vztahu a přemýšlíte, co se pokazilo. Dali jste jí všechno. Svůj čas, své zdroje, svou emocionální podporu, pozornost a loajalitu. Byl jste dokonalý gentleman, slušný chlap, podporující partner, muž, který vždy kladl její potřeby na první místo. Přesto nějakým způsobem ztratila zájem, stala se odtažitou, aby vás opustila kvůli někomu, kdo se k ní choval mnohem hůře, měřeno společenskými normami.
Zní to povědomě? Nejste sami. Miliony mužů procházejí životem a dělají stejné kritické chyby. Tvrdé pravdy se dozvídají, až když je příliš pozdě na záchranu jejich vztahů, jejich zdrojů nebo jejich duševní rovnováhy. Existují základní reality ženské psychologie, které většina mužů nepochopí do té doby, dokud se několikrát nespálí. Chování, které vám okolí a společnost předkládá jako žádoucí, abyste byl pro ženy přitažlivý, ve skutečnosti ničí váš vztah a vaši sexuální atraktivitu. Pochopení těchto základních pravd vám může ušetřit roky frustrace, zlomená srdce a promarněné příležitosti.
Nejsou to zrovna příjemné pravdy a nejsou politicky korektní. Pokud vás podobné pravdy o ženské povaze uráží, tento text není pro vás. Ale pokud chcete diskutovat o tom, jak ženy skutečně myslí, jak se chovají, abyste se mohli chránit a dělat lepší rozhodnutí, můžete číst dál, samozřejmě na vlastní nebezpečí.
První tvrdá realita je tato. Ženy vás budou kategorizovat a využívat na základě výhodné vlastnosti, kterou se prezentujete. Primárně nejste „human-beings“, nýbrž „human-doings“. A zřídkakdy ve vás uvidí něco víc než jen utilitu. Zatímco vy, když se poprvé setkáte se ženou, vidíte její tělesné proporce, krásná prsa, pěkný zadeček, hezký obličej a přepnete na spodní okruh a začnete okamžitě přemýšlet, jaké by to s ní bylo v posteli, ona okamžitě začne analyzovat, čím byste jí mohl prospět. Hledá vaši primární hodnotu. Jste poskytovatel, jste bavič, jste emocionální tampón, jste poskytovatel statusu nebo fyzický ochránce? Jakmile vás zařadí do kategorie, stane se to vaší trvalou utilitou v její mysli. Tento status dostanete asi tak v prvních deseti minutách vašeho kontaktu s ní na vašem prvním rande.
Pokud se prezentujete svými penězi, kariérním úspěchem a materiálním bohatstvím nebo schopností platit za drahé rande a dárky, pak gratuluji! Právě jste se stali jejím mobilním bankomatem. Bude vás vnímat jako zdroj finančních výhod a zlepšení životního stylu, nikoli jako kompletní lidskou bytost hodnou skutečné náklonnosti. Muži, kteří se chlubí drahými hodinkami, mluví o svém příjmu nebo platí drahé účty v zážitkových restauracích, programují ženy, aby je vnímaly jako vhodný zdroj bohatství k extrakci a utilizaci spíše než jako romantické partnery. Žena si možná užije vaši společnost, dokonce vám možná dá i zašukat, ale její primární zájem spočívá v tom, co pro ni můžete udělat finančně. Až budete použiti, budete při nejbližší příležitosti nahrazeni.
Podobně, pokud se prezentujete emocionální dostupností, vždy jste tu, abyste naslouchali jejím problémům, nabízeli terapeutická sezení k vybrečení na rameni, gentlemansky podporovali její drama, jste klasifikováni jako její systém emocionální podpory aka emocionální tampón. Bude odsunuti do „friendzóny“, bude vás používat pro potřebu uznání a pro duševní útěchu. Souložit ovšem bude s muži, po kterých skutečně touží romanticky. Vy si ho zatím budete honit u porna a přemýšlet, jak prolomit ledy.
Muži, kteří se prezentují humorem, vždy se ji snaží rozesmát a udržovat život pohodový a zábavný, jsou často kategorizováni jako cirkusoví klauni a baviči. Užívá si jejich společnost pro pobavení, když se opije, příležitostně zaplatí sexem, ale nebere je vážně jako potenciální partnery.
Jediný způsob, jak se vyhnout zaškatulkování, je prezentovat se autentickou maskulinitou, sebedůvěrou, sebeúctou, jasnými hranicemi a skutečnou osobností. Když se prezentujete jako kompletní osoba spíše než jako jednoúčelová utilita, bude z vás all-in-one package. Pokud si nezřídíte a neudržíte mužskou autoritu ve svých interakcích s ní, pak ona převezme dominantní roli a po tomto procesu k vám ztratí respekt. Ženy jsou biologicky naprogramovány tak, aby je přitahovali muži, kteří dokážou vést, chránit a dělat rozhodnutí. Toto není o tom být ovládající, manipulativní nebo násilnický. Je to o demonstrování sebedůvěry a síly, která signalizuje genetickou zdatnost a schopnosti.
Ženy si vyvinuly sofistikované systémy pro detekci slabosti u mužů. Dokáží vycítit strach, emocionální potřebu, nejistotu a chování zaměřené pouze na zábavu během minut od setkání s vámi. Jakmile tyto rysy identifikují, vaše atraktivita pro ni je okamžitě na minimu. Muži, kteří se bojí s ženami nesouhlasit, kteří neustále hledají vlastní validaci, nebo kteří mění své názory na základě ženských reakcí, vysílají jasné signály slabosti. Říká se jim pičulíni a jejich inherentním znakem je to, že nešukají. Proto se ženám nepodbízejte. Ženy toto chování podvědomě interpretují jako genetickou inferioritu, vztahovou zátěž a nízkou míru utility pro ně samotné.
Když neposkytnete ve vztahu vedení, ženy jednoduše nepřijmou rovnost. Ony samy zaplní vakuum autority. Začnou dělat rozhodnutí, nastavovat tón vztahu a v podstatě dojde k reverzi rolí ve vztahové dynamice. Tato změna rolí vytváří situaci, kdy vás nemůže současně respektovat a být k vám přitahována. Stali jste se submisivním picmousem, což spouští její biologické programování k hledání dominantnějšího partnera.
Z evolučně-biologické perspektivy byli slabí muži přítěží pro přežití tlupy. Ženy, které se spojily s neschopnými nebo slabými muži, ohrozily sebe i své potomky. Toto archaické programování znamenalo vytlačení genů neschopných jedinců z genetického poolu lidského genofondu, a proto stále funguje v podvědomí moderních žen, neboť se jedná o genetický hardwiring podobně jako systém BIOS v počítači. BIOS a jeho funkci nelze potlačit a psychologické aplikační vrstvy, které jsou na něm závislé, včetně takzvaných morálních kritérií s ním nemohou být na trvalo v rozporu. Když vás vnímá jako slabého, její přitažlivost se nejen sníží. Změní se v pohrdání. Začne vás vnímat jako břemeno, aktivuje se znechucení. Někdo, kdo by byl spíše břemenem než přínosem, znamenal významný negativní prediktivní faktor pro její přežití a přežití jejich potomků. Jste pro ni najednou jako patogenní bakterie.
Tedy jedna z nejbolestivějších pravd, kterou musejí muži přijmout, je, že skutečně „hodní hoši“ jsou na seznamovacím trhu úplně v prdeli. A existují jasné psychologické důvody pevně zadrátované v ženské první signální soustavě a jejím podvědomí, proč se to opakovaně a konzistentně děje.
Většina žen prochází odlišnými fázemi ve svém seznamovacím životě během svého stárnutí. Během svých let největší přitažlivosti, od pozdní adolescence do konce dvacátých let, často pronásledují vzrušující, nepředvídatelné a emocionálně náročné muže. Chtějí drama, vášeň a emocionální rollercoaster, který přichází s šoustáním se „zlými hochy“. Poslyšte takový příklad.
Vzpomínám si na Simonku, naši velmi pěknou sestřičku v pozdních devadesátkách, po které slintal snad každý chlap, který ji potkal. Krásné vysportované opálené tělo, dlouhé blond vlasy až do půlky zad, dětsky vypadající obličej s hlubokýma zelenýma očima, milý úsměv, vřelou a příjemnou osobnost. Simonka randila s chlapcem z albánské mafie a vzrušeně popisovala okamžiky, kdy ji její milý šukal při opulentních párty, kde alkohol a drogy tekly proudem, ve 3 ráno na kulečníkovém stole. Romanci ukončili až fízlové, kteří milého chtěli zabásnout za násilnou a majetkovou trestnou činnost a prodej drog, ale chlapec nebyl žádný vořezávátko a měl u fízlů placeného informátora, a tak těm tupým blbům včas prchnul zpět do rodné Albánie. Tak se fízlánci museli spokojit s náhradním cílem, sbalili Simonku a trošičku ji zmáčkli u výslechu a snad ji i na den zavřeli do smrduté CPZetky. To stačilo. Simonka pochopitelně začala cítit výrazné riziko pro svoji existenci, fízlům vyklopila i to, co neví a romance a sexuální atrakce pro zlého hocha byla tatam.
Simonka si po vztahovém debaklu připadala trochu ve vzduchoprázdnu, a tak použila iterativní strategii v balení šamstrů. Druhý šamstr Simonky byl pravý opak toho prvního. Beta-male provider, malý, tlustý plešatý a docela blbý radiologický asistent. Ten si Simonku chtěl pojistit, a tak jí brzy po navázání vztahu udělal děcko. Simonka se stala jeho ženou. Její sociosexuální hodnota byla ale mnohem vyšší, než toho chlapa a ten si to dobře uvědomoval. Výsledkem byla jeho patologická žárlivost a postupně se zhoršující hádky. Jednou takhle v osudný den pan manžel seděl v hospodě a přišel domů ožralý se dvěma kamarády. Vožralí kamarádi mu chválili jeho paní a chovali se k ní… no trošku sexuálně explicitněji, než by se snad slušelo. Simonka neudělala celkem nic špatného, jen k nim byla milá, jak byla zvyklá. Výsledkem byla hádka a fyzická inzultace Simonky. Ta zareagovala očekávatelným způsobem, sbalila dítě, svoje věci, odešla k mamince a aktivovala Briffaultův zákon a rozjela rozvodový Ragnarök. Pan manžel nedopadl dobře.
Kazuistika to byla sice celkem atypická, ale ukazuje, že i žena vysoké sociosexuální hodnoty může skončit ve vztahu s podprůměrným mužem, ovšem takový vztah nikdy netrvá dlouho. Ukazuje ale dva typické fenomény. První fenomén je zevní kalibrace ženských preferencí (viz též článek o ženských preferencích). Tuto kalibraci v brutálním módu obstarali u Simonky zkurvení fízlové. Druhou je tzv. iterativní strategie partnerských preferencí, kdy preference ženy se změní v závislosti na tom, jaká byla její zkušenost s předchozími partnery. V tomto případě byla zkušenost s mafiánem natolik inspirativní, že Simonka začala hledat pravý opak.
„Hodný chlap“ představuje stabilitu, předvídatelnost a emocionální bezpečí, což jsou vlastnosti, které nespouštějí vzrušení a vášeň, po kterých mladé ženy touží. Mohla by uznat, že jste dobrý materiál na kamaráda (neboli „pouze přítele“), ale určitě ne dobrý materiál na milence (aka „přítele“). Teprve poté, co se vyčerpá v emocionálně saturovaných vztazích, možná si několikrát pořádně nabije hubu, začne upřednostňovat bezpečí před vzrušením. Této fázi života se někdy říká „riding the cock carrousell“, neboť vztah s muži na špičce sociosexuální hierarchie, je pro většinu žen z principu nestabilní a neustále se opakouje. Muži z 20 % nejlukrativnějšího sociosexuálního poolu mají tak bohatou nabídku pipin, že si libují hlavně v rozmanitosti; navíc to vyhovuje mužskému polygamnímu instinktu. Většina žen tak skončí „pumped and dumped“. To jí však nezabrání v lovu dalšího alfasamce, dokud si myslí, že její vagína je něco tak extrémně jedinečného, čemu žádný alfasamec nemůže odolat, dokud se její věk nepřiblíží asi 30 letům, kdy tikající biologické hodiny a opakovaná negativní zkušenost zajistí rekalibraci partnerských preferencí. Pak se věci většinou pro ženu začínají měnit.
Poté, co se žena mnohokrát spálila se „špatnými“ ale přitažlivými hochy, stane se „hodný kluk“ možná alternativou ke zvážení. Ovšem nikdy nejste její první volbou, což s sebou nese roziko rozpadu vztahu. Jste její „backburner“, záložní plán, prostředek vyvolání eventuální žárlivosti, pouze přítel, jednorázová utilita dle vkusu a potřeb každé soudružky. Charakteristiky, které definují „hodné chlapy“, jsou často v příkrém rozporu s rysy, které sui sponte generují ženskou přitažlivost. Submisivita versus respekt a dominance, předvídatelnost versus záhadnost, přizpůsobivost versus jasné standardy, emocionální dostupnost versus emocionální odstup, podlézavost versus sebeúcta. Ženy (zejména pak feministky) hlásají, že chtějí „hodné chlapy“, ale jejich chování důsledně demonstruje přitažlivost k mužům, kteří ztělesňují právě opačné rysy. Není to vědomé lhaní a podvádění. Je to rozdíl mezi tím, co si ženy myslí, že by měly chtít, a tím, na co skutečně emocionálně reagují.
„Hodní hoši“ často bojují s nastavováním hranic a sebeobhajobou. Více se starají o to, aby byli oblíbeni, než aby byli respektováni. Nicméně přitažlivost vyžaduje respekt, a respekt vyžaduje sílu. Když nejste ochotni riskovat nesouhlas tím, že se postavíte za sebe, nastavíte hranice nebo s ní nesouhlasíte, signalizujete, že její názor je důležitější než vaše vlastní sebeúcta. To vytváří dynamiku, kdy není možné, aby k vám žena vzhlížela, a to je zcela zásadní pro vaši atraktivitu, kterou k vám cítí. Většina žen není empatická s mužskými emocionálními problémy a často tyto problémy interpretuje mužskou zranitelnost jako slabost spíše než jako lidskost. V takovém případě je vztah na šikmé ploše.
Od dětství jsou muži i ženy programováni s odlišnými očekáváními ohledně emočního projevu. Mužům se říká, aby byli „chlapi“, vzmužili se, neplakali a byli silní. Ačkoli toto podmiňování může být škodlivé pro emocionální zdraví mužů, vytváří také očekávání u žen, jak by se muži měli chovat. Když ženy vidí muže projevovat zranitelnost, smutek, strach nebo emoční potřebu, často to vyvolává nepohodlí spíše než soucit. Ženy bývají sociálně podmíněny, aby muže vnímaly jako „emocionální skály“. A když tato skála ukáže trhliny, ztrácejí důvěru v její stabilitu.
Ženy často očekávají, že muži poskytnou emocionální podporu, aniž by tuto podporu oplácely, když ji muži potřebují. Očekává od vás, že budete naslouchat jejím problémům, validovat její pocity a poskytovat útěchu v těžkých časech. Ale když vy potřebujete stejnou podporu, může se stát je to pro ni nepohodlné nebo dokonce indukuje resentiment. To vytváří disparitu emoční zátěže, kdy se od vás očekává, že budete jejím terapeutem, zatímco sami dostáváte jen málo emoční podpory na oplátku. Mnoho žen si jednoduše nevyvinulo dovednosti nebo sklony k poskytování emoční péče mužům.
Disparita emocionální zátěže má značné důsledky pro vaši přitažlivost z hlediska vaší partnerky. Ženská emocionální podpora v případě, že muž není úspěšný, často přichází s náklady na přitažlivost. Když projevíte zranitelnost před ženou, se kterou chodíte nebo jste manželé, může k vám ztratit respekt a přitažlivost, i když si to vědomě neuvědomuje. To vytváří krutý paradox, kdy emocionální intimita, touha po loajalitě a podpoře, po které toužíte ve vztazích (v podstatě požadujete a očekáváte chování matky, jak tvrdil papa Freud), tyto vztahy ve skutečnosti významně poškozuje. Vaše partnerka v tomto ohledu určitě není vaše matka. Očekává se, že budete emocionálně dost silní, abyste ji podporovali, a zároveň emocionálně soběstační, abyste sami nepotřebovali podporu. Příklad z praxe, který jistě mnohý čtenář zná: máte problémy v práci, někdo vás nasral, někdo s vámi vyjebává a jste z toho nasraný. Vaše partnerka to samozřejmě vycítí. Začne se vás zvědavě vyptávat, co s vámi je. Pokud se jí svěříte, riskujete nepohodlí a následnou hádku. Ženy jsou důsledně více přitahovány k emocionálně nedostupným mužům než k mužům, kteří jsou ve vztahu otevření.
Lidská psychologie přikládá vyšší hodnotu věcem, které jsou vzácné, obtížně získatelné nebo v omezeném množství. Když jste snadno dostupní, vždy okamžitě odpovídáte na zprávy, vždy máte volno na rande, vždy toužíte trávit čas společně, stáváte se spíše snadno dostupným a nikoli vzácným. Emocionálně nedostupní muži vytvářejí umělý nedostatek. Neodpovídají okamžitě. Nejsou vždy dostupní. Nezdají se být zoufalí po její pozornosti. Tento nedostatek je činí cennějšími.
Mnoho žen se stane závislými na výzvě snažit se získat emocionálně nedostupného muže. Nejistota, pronásledování, malá vítězství, když projeví zájem. To vše vytváří uvolňování dopaminu, které se může stát psychologicky návykovým. Dostupní muži tuto výzvu neposkytují. Neexistuje žádná záhada, žádná honba, žádná nejistota. Ačkoli se to může logicky zdát zdravější, nespouští to stejné biochemické reakce, které vytvářejí vášnivou přitažlivost.
Získání pozornosti od emocionálně nedostupného muže se jeví jako větší úspěch než získání pozornosti od dostupného muže. Je to rozdíl mezi jedním vyhraným zápasem s outsiderem a výhrou celém šampionátu. Obtížnost úspěchu ovlivňuje, jak cenná se žena cítí. Když jí nedostupný muž věnuje pozornost, potvrzuje to její přitažlivost a žádanost více než pozornost od mužů, kteří přispěchají jako hodní pejsci. Cítí, že něco cenného vyhrála, že ho nedostala zadarmo.
Paradoxně, mnoho žen má vyšší sebevědomí ve vztahu s muži, kteří se k nim chovají špatně, než s muži, kteří se k nim chovají dobře. Výzva získat lásku od obtížného muže jim dává pocit většího úspěchu než přijímání lásky od štědrého muže. To vysvětluje, proč ženy často zůstávají v toxických vztazích, zatímco opouštějí ty zdravé. Obtížnost toxického vztahu činí jakoukoli pozitivní pozornost cennější a zaslouženější.
Shit testing je jedním z nejúnavnějších aspektů jednání se ženami. Ženy budou muže neustále testovat po celou dobu vztahu, aby posoudily různé aspekty jejich charakteru, kompatibility a hodnoty. Ženy testují muže, aby zjistily dlouhodobou udržitelnost vztahu. Tyto testy mohou zahrnovat sledování, jak se vypořádáte se stresem, konflikty, sociálními situacemi nebo neočekávanými výzvami. Neustále hodnotí, zda jste někdo, s kým by si mohla vybudovat život. Ženy budou testovat vaše hranice, aby zjistily, co jim projde. To může zahrnovat tlačení proti vašim uvedeným preferencím, zjišťování, zda budete vynucovat svá vlastní pravidla, nebo testování, zda se vzdáte svých standardů, abyste ji potěšili. Muži, kteří selžou v těchto testech hranic, okamžitě ztratí respekt. Potřebuje vědět, že máte standardy a budete je dodržovat i pod tlakem. Pokud se pokaždé, když vás testuje, zhroutíte, ztratí přitažlivost a respekt. Mnoho testů je prováděno k posouzení vaší úrovně sebedůvěry. Může s vámi nesouhlasit, aby zjistila, zda změníte svůj názor, kritizovat něco, co se vám líbí, aby zjistila, zda to budete bránit, nebo vytvářet drama, aby zjistila, jak se vypořádáte s tlakem. Tyto testy se mužům často zdají nespravedlivé nebo manipulativní, ale obvykle se jedná o nevědomé chování poháněné její potřebou posoudit vaši sílu a stabilitu. Ženy také testují, aby zjistily, jak moc máte zájem a zda se příliš rychle nepřipoutáváte. Může se stát méně dostupnou, zmínit jiné muže nebo vytvářet situace, které vyvolávají žárlivost, aby viděla, jak zareagujete.
Správnou odpovědí na většinu testů je klidná sebedůvěra. Nechytejte se na háček, nebuďte emocionální a dramaticky neměňte své chování v reakci na její testování. Navzdory všem řečem o ženské nezávislosti a posílení postavení je zde neměnná pravda. Primární věcí, kterou všechny ženy chtějí od mužů, je bezpečí napříč mnoha oblastmi života.
Dokonce i ženy s vlastní kariérou a příjmem chtějí vědět, že jejich muž dokáže zajistit finanční stabilitu. Je to o kompetenci, spolehlivosti a schopnosti zvládat finanční výzvy života. Chce vědět, že dokážete uživit rodinu, zvládat nouzové situace, plánovat budoucnost a zajistit stabilitu životního stylu. I když se nikdy nehodlá na vás finančně spoléhat, vědomí, že byste mohli zajistit bezpečí, jí dává klid. Tento požadavek je kalibrován opět zevně, tedy množstvím financí, které ona sama dokáže obstarat. Proto řada dobře vydělávajících žen končí bez partnera jako doživotní singles. Může za to podvědomá hypergamie, která kalibruje požadavky na partnera do té míry nerealisticky, že se samy vyloučí ze seznamovacího trhu.
Ženy chtějí emocionální stabilitu a spolehlivost od svých partnerů. Chtějí vědět, že je neopustíte v těžkých časech, že dokážete zvládat jejich emocionální potřeby a že budete poskytovat důslednou podporu a přítomnost. To zahrnuje i emoční regulaci u vás samotných. Pokud jste prchliví, nepředvídatelní nebo emocionálně nestabilní, nemůžete poskytnout emocionální bezpečí, které potřebuje.
Navzdory životu v relativně bezpečných moderních společnostech mají ženy stále instinktivní touhu cítit se fyzicky chráněny. Chtějí vědět, že byste je a vaši rodinu dokázali v případě potřeby ochránit před hrozbami. To neznamená jen být fyzicky silný. Znamená to být ochotný a schopný převzít odpovědnost za její bezpečí a jistotu v různých situacích.
Ženy také chtějí sociální bezpečí. Vědět, že dokážete kompetentně navigovat v sociálních situacích, že máte status a respekt ve své komunitě a že být s vámi spíše posiluje než snižuje její sociální postavení.
Paradox bezpečí spočívá v tom, že ženy často zůstanou s muži, které nemilují, pokud tito muži poskytují výjimečné bezpečí. Naopak, opustí muže, o kterých tvrdí, že je milují, pokud tito muži nemohou takovou míru poskytnout. Bezpečí často přebíjí v ženském rozhodování emocionální přitažlivost. Mohla o vás mít opravdový zájem, ale pokud jí nedokážete zajistit pocit bezpečí, nakonec odejde za někým, kdo to dokáže. Jedna z nejobtížnějších realit, které muži musí přijmout, je tato. Ženský smysl pro sebehodnotu je primárně spojen s její fyzickou atraktivitou. A to vytváří jak příležitosti, tak zranitelnost ve vašich interakcích s ní.
Od raného dětství dostávají dívky konzistentní zprávy, že jejich primární hodnota spočívá v jejich vzhledu. První věc, kterou lidé komentují, když uvidí malou holčičku, je obvykle její vzhled. „Jaké hezké šaty, krásné vlasy, tak roztomilý úsměv.“ Toto podmiňování pokračuje po celou dobu jejich vývoje a učí je, že fyzická atraktivita je jejich nejdůležitější předností. Do dospělosti si většina žen internalizovala přesvědčení, že jejich vnitřní hodnota přímo koreluje s jejich vzhledem. Toto podmiňování vytváří závislost na externí validaci jejich atraktivity. Ženy potřebují pravidelné potvrzení, že jsou stále krásné, stále žádoucí, pro vás stále atraktivní. Bez této validace se jejich sebevědomí začne hroutit.
Pochopení této závislosti vám dává významnou moc ve vztazích. Váš názor na její atraktivitu má obrovskou váhu, protože přímo ovlivňuje její smysl pro sebehodnotu a její percepci pozice v sociosexuální hierarchii. Toto sebehodnocení se kalibruje především na začátku ženského období plodnosti. Často zažíváme, že žena, která v mládí byla krásná a byla v centru pozornosti alfasamců, ale pozdeji vyrostla v tlustou kníratou čtyřicáítnici, má stejná očekávání a její náročnost na muže a vztahy je ač komická. naprosti tpmu se setkáváme s fenoménem „ošlivkého káčátka“, ženy s nízce percipovanouhodnotou, která se ke kráce propracovala usilovnou prací na sobě, sportem, péčí o pleť a dietou, za kterou ve třiceti pálí spousta chlapů. Ta může být v teorii dostupná i pro muže nízké sociosexuální hodnoty, neboť její základní sebehodnocení je kalibrováno níže.
Jak ženy stárnou a jejich fyzická atraktivita přirozeně klesá, mnohé zažívají významnou úzkost z klesající sociosexuální hodnoty. Tento strach pohání některé typy chování, které muži považují za matoucí: posedlost mládím, kosmetické procedury, chování vyžadující pozornost, exploatace nejistoty, extrémní shit testing. Bohužel, pochopení této reality také odhaluje, jak snadno lze ženy manipulovat prostřednictvím jejich nejistot spojených s vzhledem. Muži, kteří tuto dynamiku chápou, mohou ženy ovládat střídavým potvrzováním a zpochybňováním jejich atraktivity. Ačkoli tyto znalosti mohou být použity manipulativně, etický přístup spočívá v pochopení, že její sebehodnota založená na vzhledu je zranitelnost, která si zaslouží soucit spíše než zneužívání.
Primární měnou v ženské vtahové ekonomii je pozornost. Proto velkou část svého života strukturují kolem získávání a udržování pozornosti od ostatních. Sociální média, které jsou jedním z tržišť s pozorností a validací, tuto dynamiku zesílila, ale existovala dlouho před Instagramem a Tik Tokem. Ženy mezi sebou soutěží o mužskou pozornost, sociální uznání a uznáníé od ostatních žen. Pochopení, že pozornost se rovná hodnotě v jejím psychologickém světě, pomáhá vysvětlit chování, které by jinak mohlo vypadat iracionálně nebo narcisticky.
Ženská ega jsou často křehčí než mužská ega, protože jsou postavena na externí validaci spíše než na vnitřní percepci úspěchu. Zatímco muži mohou odvozovat sebehodnotu interně – z úspěchů, dovedností a kompetencí a objektivně měřitelných parametrů, ženy se často spoléhají primárně na názory ostatních na jejich atraktivitu a žádoucnost. Tato křehkost znamená, že utlumení pozornosti od žen má mnohem silnější účinek, než si většina mužů uvědomuje. Zatímco muži by mohli při ignorování nebo shamingu pokrčit rameny, ženy ho často prožívají jako devastující. To koreluje i s psychopatologií kdy hystriónská poruchy osobnosti, což není nic jiného než nadměrné, patické vyhledávání pozornosti, se vyskytuje u žen několikanásobně (asi 4x) častěji než u mužů.
Ženy hledají pozornost napříč doménami své existence. Některé budou zveřejňovat provokativní fotografie na sociálních médiích, zatímco jiné budou vytvářet drama a pištět, jiné budou dělat chudinky a hrát krizové situace, které stimulují muže, aby poskytli záchranu a podporu. Všechny strategie slouží stejné funkci, generování pozornosti a validace.
Ženy si vyvinuly odlišné sociosexuální strategie než muži. Zatímco muži mohou potenciálně těžit z více sexuálních partnerek s minimálními biologickými následky, ženy čelí významným rizikům sexuální aktivity: zranitelnost těhotenstvím během těhotenství a obrovské investice potřebné k výchově potomstva. Tato evoluční historie proto vytvořila odlišné biologické programování. Ženy jsou přirozeně selektivnější v sexuálních partnerech a méně poháněny čistou sexuální touhou než muži. Ženská sexuální touha kolísá s jejich hormonálními cykly způsobem, který se u mužů neprojevuje. Mohou mít velký zájem o sex v určitých časech měsíce a být zcela nezainteresované v jiných.
Většina žen vyžaduje emocionální spojení a bezpečí k udržení dlouhodobého sexuálního zájmu. Pokud vztah postrádá emocionální intimitu, její sexuální touha se sníží bez ohledu na fyzickou přitažlivost. To vytváří výzvu pro muže, kteří očekávají konzistentní sexuální dostupnost po celou dobu dlouhodobých vztahů. Musíte udržovat emocionální spojení a spokojenost ve vztahu, abyste udrželi sexuální spojení. Během fáze namlouvání mnoho žen skutečně odpovídá nebo překračuje mužskou sexuální touhu. Toto je však dočasné a poháněné novostí, vzrušením a chemií mozku nových vztahů. Jakmile se vztah stane známým a pohodlným, její sexuální touha se obvykle sníží na její přirozenou základní úroveň, která je obvykle nižší než mužská. Očekávat, že fáze líbánek bude trvat donekonečna, povede ke zklamání a konfliktům. Nejzdravějším přístupem je přijmout tuto realitu spíše než s ní bojovat. Pochopení, že její nižší sexuální touha není osobní odmítnutí, vám umožňuje řešit problém prakticky spíše než emocionálně. To může zahrnovat zaměření na kvalitu nad kvantitou, pochopení jejích specifických spouštěčů touhy a udržování emocionální a fyzické kondice, která podporuje její přitažlivost k vám. Pochopení těchto realit je pro mnoho mužů výzvou.
Jak integrovat tyto znalosti, aniž byste se stali cynickými nebo manipulativními? Znalost těchto vzorců vám umožňuje dělat lepší rozhodnutí a vyhnout se běžným chybám. Můžete rozpoznat testy, místo abyste v nich selhali. Chápat chování, místo abyste si ho brali osobně, a dodržovat strategický image, místo abyste reagovali. Tyto znalosti by měly být použity v souladu s etikou a za účelem vytváření zdravějších vztahů, nikoli k manipulaci nebo vykořisťování žen. Pochopení ženské psychologie vám umožňuje naplňovat skutečné potřeby žen, spíše než to, co si myslíte, že by jejich potřeby měly být. Zároveň umožňují chránit sebe, svoje finance, svůj duševní klid, emocionální rovnováhu a držet se dál od právních rizik, která jsou toho času ve vztazích s ženami enormní.
26. 7. 2025 Challenger
Související články:
- Kapesní průvodce bílého muže po vlastním rozvodu (24.10.2025), Challenger
- Cesta do hlubin ženské první signální soustavy (13.10.2025), Challenger
- Je zle? Máme plán! (17.9.2025), Challenger
- Právo na straně silnějšího: institut manželství pod knutou neomarxistických gaunerů (11.8.2025), Challenger
- O vzpouře pičulínů a tajemství naší společnosti (31.7.2025), Challenger
- O přirozenosti ženského kvičení (21.7.2025), Challenger
- Majdalénka, Apolénka s Evičkou…. (16.7.2025), Challenger
- Proč dnešní ženy chtějí všechno? (14.7.2025), Challenger
- Happily ever after z pohledu biologického esencialismu (7.7.2025), Challenger
- Svatba a rozvod po bolševicku (3.7.2025), Challenger
18 306x přečteno







(236x známkováno, průměr: 1,50 z 5)