Tak jistěěééééé!
Nejni každej den, že v kotlince něco funguje normálně, a tak to zahřeje na duši…..
Nicméně s 2002 byla na Vltavě srovnatelně vostrá snad jen šituace v povodí Malše. Tentokráte Nežárka víceméně pohoda a Lužnice sice dostala příděl, ale menší než 2002, když to tehdá rozmetalo stavidla rozvodí i přepad Rožmberka tak, že to je teď zgruntu nově postavený. Přes přepad to teď šlo jen zvolna, žádná dravá Niagára jako tehdá, když brala stromy nastojato a vydrásala lesem pod Rožmberkem hotovej Grandkaňon. Letos ani přepad, ani rozvodí a ani Pilař celý pod vodou nezmizeli a fungovali dle očekávání. Pak eště zlobila Blanice a Volyňka, ne moc, povodí Berounky už pohoda, Sázava jakbysmet, žádný protržený rybníky, takže jim ty regulační bábovičky drželi pěkně pohromadě.
Navíc tentokrát byla podstatně silnější vrchnostenská motivace, aby nebyly škody, páč zhusta šlo už vo soukromej majetek (j)elit.
Vono 97 – 02 se eště fest privatizovalo. Neuplacírovaný veřejný kořisti bylo tolik, že hlavní politickej leitmotiv byl uchvátit hmotný veřejný statky i rozhodovací páčky. Jakej to byl fičák nám většinou docházelo až pozdějc, když mizela venkovská a pozdějc i městská vobčanská výbavička a s ní rodáci a usedlíci produktivního věku.
Dneska je to jináč. Majetková podstata má na listech vlastnictví převážně už nový řádky, nitky se sbíhaj daleko za hranicema, potažmo v ředitelně Zeměplacky, majitelé a profitenti sou dozimetrickýma telefonama datově připojený na ty rozhodovací páčky, a tak byla poněkud silnější motivace ubránit kořist.
Ale to platí pro vltavský povodí. Povodí vytejkající z Jeseníků je jinej vesmír a taky jinej průběh i jiný následky. Nemyslím, že odtud sepíše někdo nějaký chvalozpěvy, i když pravda, křišťálový koule rosničkářů taky fungovaly gut. Jenom trochu fázově zpožděný, páč na oblast severní Moravy byly výstrahy upřesňovaný vo den nebo dva pozdějc.
Ale nalejme si čistýho ve věci, proč se tu a tam dařilo, když to pán Bůh dovolil.
Vo chaloupky dežolátů a chčijmírů, neřkuli nějaký osvícení a objev zázračnejch technologií a fyzikálních pochodů, tady nepůjde ani náhodou. Budeme uviďovat, kam a odkud potečou největší a nejrychlejší rekonstrukční love. Strčím ruku do hovně, že montovny, sklady, hytlermarkety, všeliký šupdodavatelský řetízky a příslušná špedice pofrčí už za pár tejdnů, zmáknou i svážet vyplavený nádeníky z náhradního ubytování do kolbenek. Vyplavená lůza a obecní sociální komunity se s tím ale budou prát nejmíň dva roky a ani za pět járů nebude finito, páč některý druhy buznysu přesně tyhle události živí. A hlavně: ani vo patronu ukravínsku míň. Na účtech různejch ideologickejch globálních (ne)ziskovek přistanou palmáre od „filantropů“ (Sejrošovskejch, Gejtovskejch a pod.) a vymaštěncům vlejou novou mízu do žil, zase se jim zapálej lejtka a dál budou terorizovat obyvatelstvo a bránit ve smysluplným a hlavně účinným budování preventivních investic, bo motýle, vlci, další havěť, nějaká vzácná lebeda, kytky a taky ten smrtonosnej karbon.
Ani na okamžik nepochybuju, že až se budou znovu sanovat rozervaný říčný koryta, břehy, hráze, odplavený štreky, mosty, trasy fšehovodů, veřejná infrastruktůra a objekty, a tak, tak vedle / pod / nad nima mýrnixtýrnix vyrostou asfaltový velocipédálnice. Ve finále ucpaný kočárkama, bábama šermujícíma s lyžařskejma hůlkama, psama a tak. Nebo taky liduprázdný, páč od nikud nikam. Bez projektu, stavebního řízení, povolení a schválenejch rozpočtovanejch financí, bo to je havarijní rekonstrukce po živelný katastrofě. Při tý nic takovýho netřeba, naopak je úsporný zamejšlený ideologický koncepty, politicky protlačený v územním rozvoji, připojit štylem „z jedný vody šup na plot“. Fšak legalizace i legislativa se dořeší dodatečně postupně, že, časová tíseň. Už vidim, jak dostane někdo po deseti letech přes čuňu za nezákonně rozfofrovaný peníze, kerý chyběj na financování školek, katastrofální zubařiny, doktorů na venkově a každej ví a vidí kolem sebe, na co fšechno.
2002 sem měl v baráku >4m vody, něco malilinko vo tom vím. Hráze dodělali za 15 let, a teď při každý předpovědi, že bude chcát, chcát a zase chcát, fšechno vobeství zákazama (tři cedule vedle sebe: zákaz všem vozidlům, zákaz pumpičkářům a eště zákaz vstupu!!!). Zatarasí železnejma protidemonstračníma zábranama, desetkrát vomotaj městapáckou páskou, přistaví mestapáckýho tranďáka nebo aspoň kombíka a v něm chrápou dvě benga. Lůza totiž, Světe div se, má voči a většinou v lebce trochu víc rozumu, než ti pečovatelé vo její život. Takže vidí, jestli tam voda je nebo ne, a když né, tak to železný harampádí vodstrčí a jde, páč to tak dělala vod samýho stvoření Světa. Jiná story je hlídání mobilních hrází před čórkou a vandalismem zhulenejch vymaštěnejch týnejdžrů a podobnejch zkurvenců. To je echt nezbytnost, vo tom žádná, ale tam byla nasazená sotva polovina „sil“, nejednou i komerční agentůry.
Letos sem se vyskyt u hromadnýho focení. Lidi stáli u vody na hranici zaplavení jedný dost frekventovaný špacírštráse na Zbraslavi, která byla bez zábran přístupná skrzeva povícero soukromejch pozemků, páč tam hafo obžerstvovacích a pivočerpacích vokýnek v kontejnerech, a jejich majitelé skrzeva kšeft votevřeli vrata z horní slepý uličky, i šipky rozestavěli. Dav lůzy komentoval a fotil shora řečený zábrany, který tam stály už tejden, ale stály tak daleko ve vodě, že byly vidět jen ty značky a vrchní štangle zábran. Benga tam nebyli přes soukr. objekty připuštěný, takže fest hrozilo, díky vrozený idiocii přítomných dežolátů, že půjdou až k těm zábranám a mohli by se utopit! No kurva, takový veřejný vohrožení!!
P.S.: zábrany tam byly eště tejden poté, co byla cesta suchá. Jen nahrnutý do roští a semtam ňáká čouhala z řeky…..
Tak si tak říkám, jestli vona by nestačila jedna varovná, nikoliv pří/zákazová značka s dodatkovou cedulkou a ať nežeru, tak eště ta páska přes cestu mezi tyčkama, aby šla bez problému a poškození překonat (obejít). Benga, když už je teda musíme živit, by mohli ve dne dělat něco veřejně prospěšnýho, myšleno třeba vodklízet naplavenej bordel, nebo pomáhat vyplavenejm, vozit vodu a menáž, a spát by mohli v posteli doma, žádný rizikový přesčasy by jim poplatník necáloval, ani tolik dodávek by nepotřebovali……
to by bylo celkem rozumný a funkční, čili dneska přece naprosto neprůchozí, kde žiješ ;-)
Cerny Mor
Ale vždyť se ví úplně přesně, kdo se postaral o včasné varování před srážkami, rozšířené oproti původním předpovědím pro Jeseníky a Rychlebské hory o Šumavu:
„Meteorologové ve čtvrtek rozšířili výstrahu o další oblasti Vysočiny či jižní část Šumavy“ – to je zpráva o činnosti ČHMÚ ze dnes 12. září, kdy se rychle začalo upouštět z Římova. Výstrahy pro severovýchod byly vydané cca o dva dny dříve, kdy se sešly stejné předpovědi z mnoha různých modelů i ze zahraničí.
Můžu potvrdit stejnou zkušenost s Blanickým Husincem. Sledoval jsem to celé ty dny. A viděl jsem že to někdo chytře řídí. A ani se tím moc nechlubí. Jedna z těch mála pozitivních věcí. Dík za článek a potvrzení.
No 0ne
Modely tu situaci dávaly, upřesňovaly a držely týden dopředu. Sami meteorologové se divili, kolik jim to dává ty úhrny, ale výpočty byly neúprosné. A nejen naši meteorologové, ale instituty v celé Evropě. Ve skutečnosti se střetli nad naším uzemím vzduchová hmota až z Arktidy s teplou a hodně vlhkou hmotou ze středozemního moře. Jaká technologie by tohle dokázala zařídit a připravovat týden dopředu nevím. Ale možná žijem v totálním matrixu, vše tohle je jen klam a králičí nora je tuze hluboká. Drsné spiknutí, jehož cílem je příprava něčeho velkého :-)
Povodeň 2002 – selhání státu aneb Vyšetřování skončilo, zapomeňte!
Srpnová povodeň v roce 2002 měla za následek jen přímé škody ve výši 73 mld. Kč. Celkové škody budou mnohokrát vyšší. Povodeň, tak jak jsme ji zažili, byla opravdu katastrofální. Jenže vláda hovořila o katastrofální povodni (a tuto katastrofálnost zdůrazňovala) proto, že tak mohly být jednoduše zdůvodněny obrovské povodňové škody a odvedena pozornost od selhání státních institucí a jejich podílu na vzniku těchto škod. Zcela ve smyslu známého rčení „já nic, já muzikant“, to voda. Přitom je skutečností, že příčinou katastrofálnosti povodně bylo zejména zcela protismyslné řízení Vltavské kaskády (asi takové, jako kdyby řidič, při potřebě zabrzdit, přidal plyn).
Vltavská kaskáda byla mimo jiné postavena i jako ochrana území před povodněmi. Ale po povodni vládní představitelé říkali, že kaskáda dokáže zvládnout maximálně desetiletou vodu, a tudíž prý povodni zabránit nemohla. Je to logický nesmysl prokazující „odbornost“ řízení státu. Při desetiletém přítoku dokáže Vltavská kaskáda upravit odtok tak, jako by žádná velká voda nebyla. Ale přece vůbec nejde o to, aby při povodni tekla pod kaskádou voda, jako by povodeň nebyla, anebo aby vůbec netekla. (To skutečně prokazoval bývalý premiér Špidla v Parlamentu jako nemožné a měl to být „důkaz“, že kaskáda povodeň ovlivnit nemohla.) Vltavská kaskáda však mohla snížit kulminaci povodňové vlny a tím zabránit povodňovým škodám. Namísto toho českým občanům „zařídila“ pravý opak.
V důsledku kritiky postupu státu a státních institucí v průběhu povodně odhlasovala Poslanecká sněmovna požadavek, aby vláda předložila souhrnné zprávy o průběhu povodní a reakcích na ně a aby rovněž provedla analýzu činnosti ústřední povodňové komise v době povodní. To však posloužilo jen k tomu, že vláda vyhodila 80 milionů Kč na projekt Vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu 2002 a návrh úpravy systému prevence před povodněmi. Výsledky tohoto bohulibě nazvaného projektu jsou totiž ubohé. Jsou pravým opakem zadání obsaženého v názvu projektu. Výsledná zpráva projektu (dále jen Zpráva) byla vydána letos na jaře a Parlament ji dosud neprojednal.
Čeho jsme se však mohli dočkat, když se na vypracování Zprávy podílely tytéž instituce, které při povodni selhaly? Dostaly dva roky na zametání stop a k tomu ještě osmdesátimilionovou odměnu. To jako korupční úplatek, aby vyhodnocení katastrofální povodně nebylo objektivní a nedefinovalo základní příčinou nefunkčnosti Vltavské kaskády v průběhu povodně a vzniku povodňových škod. Tou byla totiž naprostá pasivita nebo pouze pasivní aktivita, či dokonce negativní aktivita a nekoordinovanost zúčastněných institucí Povodí Vltavy (PVL), Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) i krizových štábů, tedy selhání státu a jeho institucí obecně. A příčinou, když stát nefunguje řádně, je špatná vláda.
Jen si vzpomeňme na Zálezlice, které byly „informovány“, že nemusejí evakuovat, a jak to dopadlo dva dny poté, co
byla zatopena Praha. Přitom ČHMÚ zcela přesně věděl, jaké povodňové spousty Vltavská kaskáda pustila „dolů vodou“. To je jeden ze zásadních nedostatků v průběhu povodně – nekoordinovanost státních institucí. Vzpomeňme i na Karlín, který byl evakuován (navzdory naléhání tehdejšího ministra vnitra, aby se neevakuovalo) jen proto, že primátor Prahy při návštěvě botelu na Vltavě na základě vlastního zjištění a informací osádky botelu zjistil, že Vltava stoupá, ačkoliv již „podle jeho informací“ stoupat neměla! A to ani nemluvím o tom, kdo je zodpovědný za to, že metro v Praze jezdilo až do zatopení, přestože bezpečnostní předpisy říkají, že při průtoku ve Vltavě na úrovni stoleté vody, je nutno jej hermeticky uzavřít. To není proto, že by Praha nebo metro byly při stoleté vodě ohroženy, ale proto, aby na provedení zabezpečovacích opatření bylo dostatek času.
Taková byla (jen tak namátkou) „aktivita“, „informovanost“ a „kompetentnost“ samotných krizových štábů a vládních představitelů, kteří při povodni rozhodovali. Přitom měli mít informace (jak předpovědní, tak o aktuálním stavu na českých tocích) od ČHMÚ a PVL „z první ruky“ a na jejich základě v předstihu organizovat příslušná opatření, aby ke škodám nedošlo!
Bláhový občan by očekával, že Zpráva tyto nedostatky alespoň pojmenuje. Marně.
Ohledně informací o stavu, vývoji a předpovědi situace na českých tocích se ze Zprávy (vedle záplavy naprostého balastu) dočteme: „Výstražné informace na nebezpečné hydrometeorologické jevy vydává Centrální předpovědní pracoviště (CPP) ČHMÚ v Praze, které v průběhu povodně pracovalo v nepřetržitém režimu(!). Během srpna bylo vydáno celkem 60 standardních zpráv a 10 mimořádných zpráv určených pro zasedání Ústředního krizového štábu České republiky. Informační zprávy obsahovaly vždy popis aktuální meteorologické a hydrologické situace, včetně vodních stavů a průtoků v hlásných profilech a předpověď dalšího očekávaného vývoje povodně.“ Tedy: všechno bylo údajně v naprostém pořádku. Jenže když tyto údaje detailně ověřujeme, zjistíme (ovšem nikoliv ve Zprávě, ale v podkladech pro její zpracování), že první z oněch deseti mimořádných zpráv pro Ústřední krizový štáb (ÚKŠ) byla vydána až 14. 8. 2002, tedy v době, kdy Praha již byla zatopena!!! Z toho je vidět, že ÚKŠ neměl dobré informace o hrozící povodni, a tudíž žádná preventivní opatření pro omezení její velikosti ani dělat nemohl! To však ÚKŠ neomlouvá, neboť informace o krizové situaci jsou základní podmínkou pro práci ÚKŠ a bylo jeho povinností si tyto informace od příslušných institucí vyžádat.
Rovněž tak se dozvíme, že na centrálním předpovědním pracovišti ČHM Ú nebyl od krizového štábu Hlavního města Prahy zaznamenán žádný dotaz ani požadavek!!! Věštili snad vývoj povodně z křišťálové koule? A přitom se pražský magistrát podílel na řízení Vltavské kaskády. A pokud magistrát jednal údajně na základě nesprávných ústních informací pracovníka PVL (jak se dočítáme z podkladových materiálů), i z toho měly být vyvozeny alespoň závěry, aby se to podruhé neopakovalo. Nic takového však Zpráva neobsahuje. Tím nechci říkat, že by nezodpovědně jednali všichni. Je třeba vzdát čest všem, kteří i s nasazením životů při povodni skutečně lidem pomáhali. Ale „ryba smrdí od hlavy“. A když je špatná vláda (nejen centrální), tak obyčejným lidem není nic platné, že jsou dobří.
Hodnocení Vltavské kaskády
O funkci Vltavské kaskády se v závěrech Zprávy dočteme pouze toto:
„1. Při druhé povodňové vlně se retenční prostory nádrží rychle zaplnily a jejich vliv na další průběh po jejich vliv na další průběh povodně byl proto již minimální. Pouze nádrže Lipno I a Orlík významněji přispěly ke zmenšení kulminačních průtoků.
2. Z podrobné analýzy vlivu nádrží na průběh povodně ze srpna 2002 vyplývá, že jejich účinek na snížení kulminačních průtoků byl vesměs pozitivní a že manipulace probíhaly v souladu s platnými manipulačními řády.
3. Modelové simulace se vstupy jiných počátečních hladin v nádržích Vltavské kaskády potvrdily, že i jiné varianty manipulací nemohly výrazně ovlivnit velikost kulminace druhé povodňové vlny v Praze. Také alternativa neexistence Vltavské kaskády nepotvrdila očekávané urychlení postupu povodňové vlny nádržemi.“
Tedy: vše opět, jako by bylo v naprostém pořádku až na to, že byla velká voda. Zdánlivě jsou závěry Zprávy odborné i objektivní a založené na odborných podkladech. K těmto bodům je možno uvést následující:
1 Nepravdivost, neodbornost a tendenčnost těchto závěrů vyplývá již ze skutečnosti, že přehrady Vltavské kaskády, kromě Lipna a Orlíku, nemají podle manipulačního řádu vymezen žádný retenční prostor, i když jej fyzicky mají, takže (vyjma Lipna a Orlíku) u žádné přehrady žádný retenční prostor nebyl – nemohl být zaplněn v rozporu s tím, co Zpráva uvádí. Nebyl však zaplněn ani ten fyzicky existující – nenaplánovaný a oficiálně neexistující retenční prostor! Údaj ze závěrů Zprávy o rychlém zaplnění retenčních prostorů přehrad má sloužit k sugerování nepravdy, že všechny zádržné kapacity všech přehrad byly plně využity a že Vltavská kaskády byla bezmocná vzhledem k velikosti povodně.
Využití existujícího fyzického (nenaplánovaného) zádržného prostoru manipulační řády zakazují. Důvodem je, že přehrady mají dle manipulačního řádu takzvaný rekreační režim. Proto ani při příchodu extrémní povodňové vlny nesmí přehrady tento existující, nenaplánovaný zádržný prostor využít, protože by se tím narušila rekreace na přehradních jezerech. (Představte si tu „štrapáci“, když by rekreanti museli balit stany, anebo odjet s karavany, které měli preventivně připojené k automobilům – jen nastartovat.) A protože se nesměli evakuovat rekreanti na Slapech, muselo být evakuováno obyvatelstvo ze zatopených území pod přehradami. Dorazivší povodňovou vlnu totiž musela (?) obsluha beze zbytku pustit dolů vodou!
Rekreační režim přehradám rovněž nedovoluje (resp. neukládá povinnost), ani při předpovědi extrémní povodně, takzvaně předpouštět: aby včas (jeden až dva dny před příchodem povodňové vlny) na základě nejen meteorologických, ale hlavně hydrologických předpovědí uvolnily zádržný prostor pro zachycení povodňové kulminace. Byl by tím totiž také na několik dní narušen rekreační provoz. (Při poklesu hladiny o několik metrů by se vstup do vody vzdálil od břehu do míst, kde již není písek nebo pevné dno a rekreanti by se museli při vstupu do vody brodit bahnem.) Negativní vliv rekreačního režimu ještě umocňuje energetický režim, který přehradám ukládá udržovat co nejvyšší hladinu, za účelem dosažení co nejvyššího zisku přehrady z výroby elektrické energie.
Proto se přehrady o žádné aktivní uvolnění zásobního prostoru před příchodem povodňové vlny ani nepokoušely, ačkoliv se v pracovních pasážích Zprávy a v prohlášeních PVL říká, že přehrady před nástupem povodňové vlny uvolňovaly prostory na základě meteorologických předpovědí. V závěrech Zprávy to však není, neboť je to snadno vyvratitelné. Naopak veškeré hydrometeorologické předpovědi byly ignorovány, navzdory údajné těsné koordinaci mezi PVL a ČHMÚ. Důkazem je například skutečnost, že dne 10. 8. 2004 (přes upozornění ČHMÚ na ještě větší [druhou] vlnu přívalových srážek) snížily odtok!
Přitom příchod druhé vlny extrémních srážek dne 11. srpna předpovídali meteorologové již 7. srpna. Čtyři dny
před kulminací přítoku do kaskády (9. 8.) pak byla předpověď extrémního objemu srážek absolutně přesná! Rovněž
tak absolutně přesná byla následná předpověď přítoku pro VD Orlík (redukovaná varianta z 11. 8. v 8 hodin). Z těchto
předpovědí se dalo spočítat, jaká má být manipulace na přehradách, aby Vltavská kaskáda odpouštěla jen neškodný odtok.
Aktivní manipulace na přehradách, začínající dokonce jen dva dny před kulminací přítoku, by takový neškodný odtok zajistila.
Žádná aktivita PVL na omezení ničivosti povodně se však nekonala.
Abychom však neházeli vinu jen na PVL, je třeba se ptát, jaká ve skutečnosti byla ta údajně „dojemná spolupráce“ mezi PVL a ČHMÚ? Kdo zařídil, že v našem státě „pravá ruka neví, co dělá levá“? A rovněž: na co ČHMÚ vlastně máme, když na jeho předpovědi buď nikdo nereaguje, anebo když si svoje informace ČHMÚ nechá pro sebe a neuvědomí včas Ústřední krizový štáb. Je tomu podobně, jako kdyby vojenské radiolokátory zjistily nálet leteckých svazů a nebyl uvědomen generální štáb AČR. Šlo o povodňový Pearl Harbour? (Pozn.: U Pearl Harbouru však byla chyba přiznána a učiněna opatření, aby se neopakovala. U nás je „všechno v pořádku“.)
Pokud jde o to, že údajně Orlík „významněji přispěl ke snížení kulminačního průtoku“, není to pravda. Dokládá to i věta v tomto bodě Zprávy, že po rychlém zaplnění retenčních prostor přehrad (tedy Orlíku) byl jejich vliv na průběh povodně minimální. Zpráva však úmyslně neříká, proč se retenční prostor tak rychle zaplnil. Bylo to tím, že i po příchodu druhé povodňové vlny, odpouštěl Orlík mnohem méně, než je takzvaný bezpečný odtok. A když přítok kulminoval, Orlík zcela „sklopil jezy“ a vylil na Prahu i tu vodu, kterou předtím zadržel. To znamená, že pustil „dolů vodou“ i zadrženou vodu z první povodňové vlny! Objem povodňové vlny pod kaskádou byl tak mnohem větší, než kdyby kaskáda nebyla! Přitom jen samotný Orlík mohl při správné manipulaci snížit kulminaci v Praze minimálně o 1,5 metru.
2 Pozitivnost vlivu nádrží na povodeň je předem zadaný a uplacený výsledek projektu. Občan tomu uvěří, neboť je to při správné manipulaci normální a nepřijde mu na mysl, že by mohlo dojít k negativní manipulaci a tím i k negativnímu vlivu na kulminaci průtoků. Příkladem je právě Orlík, který „díky“ špatné manipulaci jen zcela nepatrně snížil kulminaci povodňové vlny, ačkoliv ji mohl při správné manipulaci snížit podstatně. Zato ji ale pozdržel o 18 hodin. Tím došlo ke střetu (součtu) kulminace Vltavy a Berounky, ke zvýšení kulminace v Praze a ke vzniku povodňových škod v Praze a dále po toku.
Rovněž tak konstatování, že se manipulovalo dle manipulačních řádů, neznamená, že manipulace byly adekvátní situaci. Manipulační řády jsou špatné, neboť mohou úspěšně fungovat pouze „za hezkého počasí“. Jenže: v krizové situaci hrozící povodně je třeba reagovat – manipulovat zcela jinak než za hezkého počasí. O těchto skutečnostech však ve Zprávě není ani zmínka, neboť by na to navazovala i otázka, kdo tak špatné manipulační řády schválil a proč tváří v tvář hrozící povodni zodpovědní pracovníci státních institucí nezajistili odpovídající manipulaci. Přitom právě změna manipulačních řádů je hlavním možným opatřením pro zlepšení systému prevence před povodněmi podle zadání projektu. A právě tuto nejpodstatnější skutečnost Zpráva ze zřejmých důvodů ignoruje! Zaklínadlo „platných manipulačních řádů“ (aniž by byly jakkoliv odborně posouzeny) tak slouží jako univerzální alibi pro naprostou pasivitu zodpovědných institucí, „díky“ níž se z extrémní povodně stala povodeň katastrofální.
A konec konců je tu ještě jeden možný důvod, proč o špatných manipulačních řádech není ve Zprávě ani zmínka. Možná ani tak špatné nejsou. A kdyby byly Zprávou označeny za špatné (podle toho, jak nesprávně přehrady manipulovaly), přišlo by se jejich následným detailním rozborem na to, že tomu tak není. Že vinu na nesprávné manipulaci Vltavské kaskády manipulační řády nenesou. A potom kdo!
3 Výsledek Zprávy, že „simulace jiných počátečních hladin potvrdila, že jiné varianty manipulací nemohly výrazně ovlivnit velikost kulminace druhé povodňové vlny v Praze,“ je sám o sobě nepravdivý a současně nesmyslný. Simulace jiných počátečních hladin není simulací jiných variant manipulací na přehradách v konkrétní situaci. Nemůže tedy ohledně jiných variant manipulací potvrdit vůbec nic. Přitom se naopak z detailních podkladů projektu dočteme, že simulace jiných variant manipulací prokázaly možnost významného snížení kulminace povodňové vlny v Praze! To jen potvrzuje, že Zpráva je tendenční. Obchází a ignoruje všechny skutečné výsledky dosažené v průběhu zpracovávání projektu.
Rovněž tak výsledek Zprávy, že alternativa neexistence Vltavské kaskády nepotvrdila očekávané urychlení postupu povodňové vlny nádržemi, je jen matoucí rádoby výsledek. Nikdo totiž urychlení postupu povodně nádržemi neočekával. A i kdyby to snad nějaký hlupák přece jen očekával, tak nepotvrzení je sice pravdivé, ale zcela zbytečné. Zato však je tímto „výsledkem“ účelově odvedena pozornost od skutečného a podstatného výsledku, který je přesně opačný. Tím, že Orlík na začátku druhé povodňové vlny zadržoval „malou vodu“ a přelivy otevřel až při kulminaci přítoku, došlo jen k nepatrnému snížení kulminačního odtoku, ale zato ke zpoždění postupu povodně nádržemi o 18 hodin! Tento časový posun ještě více zvětšil extremitu povodně, neboť tím došlo 14. 8. ke střetu (součtu) kulminací dvou povodňových vln před Prahou – z B erounky a z V ltavy.
Přitom by se mohlo říci, že střet kulminací nikdo nemohl předvídat. Nikoliv. Dva a půl dne předem se podle podkladů Zprávy vědělo, kdy bude Berounka kulminovat. A předtím, než Orlík „sklopil jezy“, se dalo přesně určit, jak to před Prahou dopadne. Tu mohly vypomoci Slapy, které v průběhu celé povodně odpouštěly veškerý odtok z O rlíku „dolů vodou“ a tím si svůj fyzický zádržný prostor nezaplnily. Jeho využitím mohly Slapy snížit kulminační průtok minimálně o 800m3/s a tím kulminaci v Praze minimálně o jeden metr!
A pokud by správně fungovaly všechny přehrady (a to nejenom na Vltavě), tak by nebyly vytopeny nejen Zálezlice a jiné obce a továrny po toku Vltavy, ale neutonul by ani slon Kádir v pražské ZOO . Narychlo vybudovaná hráz na Starém Městě mohla sloužit jen jako rezerva „pro strýčka Příhodu“, protože by hladina ve Vltavě byla minimálně o 2,5 metru nižší!
Jan Kukačka
P. S.
Výsledná zpráva má 175 stran a jejímu vydání předcházely 3 etapy projektu, jejichž zveřejněné výsledky mají rozsah nesrovnatelně větší. Všechny „zajímavosti“ však nelze v rozsahu tohoto článku uvést.
jako do velké míry souhlas, nicméně sem viděl nejedny záběry/fotky jak se doslova přelejvala voda přes nekterý hráze (a hrozilo minimálně utržení korun) dokud nevodevřeli nouzový výpustě, takže vykládat, že jako to ani nebylo napuštěný je trochu mimo mísu
cyklista
Důvod je jednoduchý, pokud vím, tak při předchozích povodních měli hlavní slovo vodohospodáři, kteří odmítli upouštět přehrady předem. Přece jenom za dvacet let se asi ve státní správě lidi trochu povyměňovali a letos se upouštělo na max.
Tak jistěěééééé!
Nejni každej den, že v kotlince něco funguje normálně, a tak to zahřeje na duši…..
Nicméně s 2002 byla na Vltavě srovnatelně vostrá snad jen šituace v povodí Malše. Tentokráte Nežárka víceméně pohoda a Lužnice sice dostala příděl, ale menší než 2002, když to tehdá rozmetalo stavidla rozvodí i přepad Rožmberka tak, že to je teď zgruntu nově postavený. Přes přepad to teď šlo jen zvolna, žádná dravá Niagára jako tehdá, když brala stromy nastojato a vydrásala lesem pod Rožmberkem hotovej Grandkaňon. Letos ani přepad, ani rozvodí a ani Pilař celý pod vodou nezmizeli a fungovali dle očekávání. Pak eště zlobila Blanice a Volyňka, ne moc, povodí Berounky už pohoda, Sázava jakbysmet, žádný protržený rybníky, takže jim ty regulační bábovičky drželi pěkně pohromadě.
Navíc tentokrát byla podstatně silnější vrchnostenská motivace, aby nebyly škody, páč zhusta šlo už vo soukromej majetek (j)elit.
Vono 97 – 02 se eště fest privatizovalo. Neuplacírovaný veřejný kořisti bylo tolik, že hlavní politickej leitmotiv byl uchvátit hmotný veřejný statky i rozhodovací páčky. Jakej to byl fičák nám většinou docházelo až pozdějc, když mizela venkovská a pozdějc i městská vobčanská výbavička a s ní rodáci a usedlíci produktivního věku.
Dneska je to jináč. Majetková podstata má na listech vlastnictví převážně už nový řádky, nitky se sbíhaj daleko za hranicema, potažmo v ředitelně Zeměplacky, majitelé a profitenti sou dozimetrickýma telefonama datově připojený na ty rozhodovací páčky, a tak byla poněkud silnější motivace ubránit kořist.
Ale to platí pro vltavský povodí. Povodí vytejkající z Jeseníků je jinej vesmír a taky jinej průběh i jiný následky. Nemyslím, že odtud sepíše někdo nějaký chvalozpěvy, i když pravda, křišťálový koule rosničkářů taky fungovaly gut. Jenom trochu fázově zpožděný, páč na oblast severní Moravy byly výstrahy upřesňovaný vo den nebo dva pozdějc.
Ale nalejme si čistýho ve věci, proč se tu a tam dařilo, když to pán Bůh dovolil.
Vo chaloupky dežolátů a chčijmírů, neřkuli nějaký osvícení a objev zázračnejch technologií a fyzikálních pochodů, tady nepůjde ani náhodou. Budeme uviďovat, kam a odkud potečou největší a nejrychlejší rekonstrukční love. Strčím ruku do hovně, že montovny, sklady, hytlermarkety, všeliký šupdodavatelský řetízky a příslušná špedice pofrčí už za pár tejdnů, zmáknou i svážet vyplavený nádeníky z náhradního ubytování do kolbenek. Vyplavená lůza a obecní sociální komunity se s tím ale budou prát nejmíň dva roky a ani za pět járů nebude finito, páč některý druhy buznysu přesně tyhle události živí. A hlavně: ani vo patronu ukravínsku míň. Na účtech různejch ideologickejch globálních (ne)ziskovek přistanou palmáre od „filantropů“ (Sejrošovskejch, Gejtovskejch a pod.) a vymaštěncům vlejou novou mízu do žil, zase se jim zapálej lejtka a dál budou terorizovat obyvatelstvo a bránit ve smysluplným a hlavně účinným budování preventivních investic, bo motýle, vlci, další havěť, nějaká vzácná lebeda, kytky a taky ten smrtonosnej karbon.
Ani na okamžik nepochybuju, že až se budou znovu sanovat rozervaný říčný koryta, břehy, hráze, odplavený štreky, mosty, trasy fšehovodů, veřejná infrastruktůra a objekty, a tak, tak vedle / pod / nad nima mýrnixtýrnix vyrostou asfaltový velocipédálnice. Ve finále ucpaný kočárkama, bábama šermujícíma s lyžařskejma hůlkama, psama a tak. Nebo taky liduprázdný, páč od nikud nikam. Bez projektu, stavebního řízení, povolení a schválenejch rozpočtovanejch financí, bo to je havarijní rekonstrukce po živelný katastrofě. Při tý nic takovýho netřeba, naopak je úsporný zamejšlený ideologický koncepty, politicky protlačený v územním rozvoji, připojit štylem „z jedný vody šup na plot“. Fšak legalizace i legislativa se dořeší dodatečně postupně, že, časová tíseň. Už vidim, jak dostane někdo po deseti letech přes čuňu za nezákonně rozfofrovaný peníze, kerý chyběj na financování školek, katastrofální zubařiny, doktorů na venkově a každej ví a vidí kolem sebe, na co fšechno.
2002 sem měl v baráku >4m vody, něco malilinko vo tom vím. Hráze dodělali za 15 let, a teď při každý předpovědi, že bude chcát, chcát a zase chcát, fšechno vobeství zákazama (tři cedule vedle sebe: zákaz všem vozidlům, zákaz pumpičkářům a eště zákaz vstupu!!!). Zatarasí železnejma protidemonstračníma zábranama, desetkrát vomotaj městapáckou páskou, přistaví mestapáckýho tranďáka nebo aspoň kombíka a v něm chrápou dvě benga. Lůza totiž, Světe div se, má voči a většinou v lebce trochu víc rozumu, než ti pečovatelé vo její život. Takže vidí, jestli tam voda je nebo ne, a když né, tak to železný harampádí vodstrčí a jde, páč to tak dělala vod samýho stvoření Světa. Jiná story je hlídání mobilních hrází před čórkou a vandalismem zhulenejch vymaštěnejch týnejdžrů a podobnejch zkurvenců. To je echt nezbytnost, vo tom žádná, ale tam byla nasazená sotva polovina „sil“, nejednou i komerční agentůry.
Letos sem se vyskyt u hromadnýho focení. Lidi stáli u vody na hranici zaplavení jedný dost frekventovaný špacírštráse na Zbraslavi, která byla bez zábran přístupná skrzeva povícero soukromejch pozemků, páč tam hafo obžerstvovacích a pivočerpacích vokýnek v kontejnerech, a jejich majitelé skrzeva kšeft votevřeli vrata z horní slepý uličky, i šipky rozestavěli. Dav lůzy komentoval a fotil shora řečený zábrany, který tam stály už tejden, ale stály tak daleko ve vodě, že byly vidět jen ty značky a vrchní štangle zábran. Benga tam nebyli přes soukr. objekty připuštěný, takže fest hrozilo, díky vrozený idiocii přítomných dežolátů, že půjdou až k těm zábranám a mohli by se utopit! No kurva, takový veřejný vohrožení!!
P.S.: zábrany tam byly eště tejden poté, co byla cesta suchá. Jen nahrnutý do roští a semtam ňáká čouhala z řeky…..
Tak si tak říkám, jestli vona by nestačila jedna varovná, nikoliv pří/zákazová značka s dodatkovou cedulkou a ať nežeru, tak eště ta páska přes cestu mezi tyčkama, aby šla bez problému a poškození překonat (obejít). Benga, když už je teda musíme živit, by mohli ve dne dělat něco veřejně prospěšnýho, myšleno třeba vodklízet naplavenej bordel, nebo pomáhat vyplavenejm, vozit vodu a menáž, a spát by mohli v posteli doma, žádný rizikový přesčasy by jim poplatník necáloval, ani tolik dodávek by nepotřebovali……
to by bylo celkem rozumný a funkční, čili dneska přece naprosto neprůchozí, kde žiješ ;-)
Ale vždyť se ví úplně přesně, kdo se postaral o včasné varování před srážkami, rozšířené oproti původním předpovědím pro Jeseníky a Rychlebské hory o Šumavu:
„Meteorologové ve čtvrtek rozšířili výstrahu o další oblasti Vysočiny či jižní část Šumavy“ – to je zpráva o činnosti ČHMÚ ze dnes 12. září, kdy se rychle začalo upouštět z Římova. Výstrahy pro severovýchod byly vydané cca o dva dny dříve, kdy se sešly stejné předpovědi z mnoha různých modelů i ze zahraničí.
https://www.denik.cz/regiony/povodne-v-cesku-opatreni-velka-voda-20240912.html
Můžu potvrdit stejnou zkušenost s Blanickým Husincem. Sledoval jsem to celé ty dny. A viděl jsem že to někdo chytře řídí. A ani se tím moc nechlubí. Jedna z těch mála pozitivních věcí. Dík za článek a potvrzení.
Modely tu situaci dávaly, upřesňovaly a držely týden dopředu. Sami meteorologové se divili, kolik jim to dává ty úhrny, ale výpočty byly neúprosné. A nejen naši meteorologové, ale instituty v celé Evropě. Ve skutečnosti se střetli nad naším uzemím vzduchová hmota až z Arktidy s teplou a hodně vlhkou hmotou ze středozemního moře. Jaká technologie by tohle dokázala zařídit a připravovat týden dopředu nevím. Ale možná žijem v totálním matrixu, vše tohle je jen klam a králičí nora je tuze hluboká. Drsné spiknutí, jehož cílem je příprava něčeho velkého :-)
O povodních v r. 2002 jsou zajímavé informace ve sborníku „Ekonomie v zrcadle vývoje české ekonomiky“. Zde ke stažení:
https://www.uschovna.cz/zasilka/QS8Z7A4JITMT6L3B-DMM/
Povodeň 2002 – selhání státu aneb Vyšetřování skončilo, zapomeňte!
Srpnová povodeň v roce 2002 měla za následek jen přímé škody ve výši 73 mld. Kč. Celkové škody budou mnohokrát vyšší. Povodeň, tak jak jsme ji zažili, byla opravdu katastrofální. Jenže vláda hovořila o katastrofální povodni (a tuto katastrofálnost zdůrazňovala) proto, že tak mohly být jednoduše zdůvodněny obrovské povodňové škody a odvedena pozornost od selhání státních institucí a jejich podílu na vzniku těchto škod. Zcela ve smyslu známého rčení „já nic, já muzikant“, to voda. Přitom je skutečností, že příčinou katastrofálnosti povodně bylo zejména zcela protismyslné řízení Vltavské kaskády (asi takové, jako kdyby řidič, při potřebě zabrzdit, přidal plyn).
Vltavská kaskáda byla mimo jiné postavena i jako ochrana území před povodněmi. Ale po povodni vládní představitelé říkali, že kaskáda dokáže zvládnout maximálně desetiletou vodu, a tudíž prý povodni zabránit nemohla. Je to logický nesmysl prokazující „odbornost“ řízení státu. Při desetiletém přítoku dokáže Vltavská kaskáda upravit odtok tak, jako by žádná velká voda nebyla. Ale přece vůbec nejde o to, aby při povodni tekla pod kaskádou voda, jako by povodeň nebyla, anebo aby vůbec netekla. (To skutečně prokazoval bývalý premiér Špidla v Parlamentu jako nemožné a měl to být „důkaz“, že kaskáda povodeň ovlivnit nemohla.) Vltavská kaskáda však mohla snížit kulminaci povodňové vlny a tím zabránit povodňovým škodám. Namísto toho českým občanům „zařídila“ pravý opak.
V důsledku kritiky postupu státu a státních institucí v průběhu povodně odhlasovala Poslanecká sněmovna požadavek, aby vláda předložila souhrnné zprávy o průběhu povodní a reakcích na ně a aby rovněž provedla analýzu činnosti ústřední povodňové komise v době povodní. To však posloužilo jen k tomu, že vláda vyhodila 80 milionů Kč na projekt Vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu 2002 a návrh úpravy systému prevence před povodněmi. Výsledky tohoto bohulibě nazvaného projektu jsou totiž ubohé. Jsou pravým opakem zadání obsaženého v názvu projektu. Výsledná zpráva projektu (dále jen Zpráva) byla vydána letos na jaře a Parlament ji dosud neprojednal.
Čeho jsme se však mohli dočkat, když se na vypracování Zprávy podílely tytéž instituce, které při povodni selhaly? Dostaly dva roky na zametání stop a k tomu ještě osmdesátimilionovou odměnu. To jako korupční úplatek, aby vyhodnocení katastrofální povodně nebylo objektivní a nedefinovalo základní příčinou nefunkčnosti Vltavské kaskády v průběhu povodně a vzniku povodňových škod. Tou byla totiž naprostá pasivita nebo pouze pasivní aktivita, či dokonce negativní aktivita a nekoordinovanost zúčastněných institucí Povodí Vltavy (PVL), Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) i krizových štábů, tedy selhání státu a jeho institucí obecně. A příčinou, když stát nefunguje řádně, je špatná vláda.
Jen si vzpomeňme na Zálezlice, které byly „informovány“, že nemusejí evakuovat, a jak to dopadlo dva dny poté, co
byla zatopena Praha. Přitom ČHMÚ zcela přesně věděl, jaké povodňové spousty Vltavská kaskáda pustila „dolů vodou“. To je jeden ze zásadních nedostatků v průběhu povodně – nekoordinovanost státních institucí. Vzpomeňme i na Karlín, který byl evakuován (navzdory naléhání tehdejšího ministra vnitra, aby se neevakuovalo) jen proto, že primátor Prahy při návštěvě botelu na Vltavě na základě vlastního zjištění a informací osádky botelu zjistil, že Vltava stoupá, ačkoliv již „podle jeho informací“ stoupat neměla! A to ani nemluvím o tom, kdo je zodpovědný za to, že metro v Praze jezdilo až do zatopení, přestože bezpečnostní předpisy říkají, že při průtoku ve Vltavě na úrovni stoleté vody, je nutno jej hermeticky uzavřít. To není proto, že by Praha nebo metro byly při stoleté vodě ohroženy, ale proto, aby na provedení zabezpečovacích opatření bylo dostatek času.
Taková byla (jen tak namátkou) „aktivita“, „informovanost“ a „kompetentnost“ samotných krizových štábů a vládních představitelů, kteří při povodni rozhodovali. Přitom měli mít informace (jak předpovědní, tak o aktuálním stavu na českých tocích) od ČHMÚ a PVL „z první ruky“ a na jejich základě v předstihu organizovat příslušná opatření, aby ke škodám nedošlo!
Bláhový občan by očekával, že Zpráva tyto nedostatky alespoň pojmenuje. Marně.
Ohledně informací o stavu, vývoji a předpovědi situace na českých tocích se ze Zprávy (vedle záplavy naprostého balastu) dočteme: „Výstražné informace na nebezpečné hydrometeorologické jevy vydává Centrální předpovědní pracoviště (CPP) ČHMÚ v Praze, které v průběhu povodně pracovalo v nepřetržitém režimu(!). Během srpna bylo vydáno celkem 60 standardních zpráv a 10 mimořádných zpráv určených pro zasedání Ústředního krizového štábu České republiky. Informační zprávy obsahovaly vždy popis aktuální meteorologické a hydrologické situace, včetně vodních stavů a průtoků v hlásných profilech a předpověď dalšího očekávaného vývoje povodně.“ Tedy: všechno bylo údajně v naprostém pořádku. Jenže když tyto údaje detailně ověřujeme, zjistíme (ovšem nikoliv ve Zprávě, ale v podkladech pro její zpracování), že první z oněch deseti mimořádných zpráv pro Ústřední krizový štáb (ÚKŠ) byla vydána až 14. 8. 2002, tedy v době, kdy Praha již byla zatopena!!! Z toho je vidět, že ÚKŠ neměl dobré informace o hrozící povodni, a tudíž žádná preventivní opatření pro omezení její velikosti ani dělat nemohl! To však ÚKŠ neomlouvá, neboť informace o krizové situaci jsou základní podmínkou pro práci ÚKŠ a bylo jeho povinností si tyto informace od příslušných institucí vyžádat.
Rovněž tak se dozvíme, že na centrálním předpovědním pracovišti ČHM Ú nebyl od krizového štábu Hlavního města Prahy zaznamenán žádný dotaz ani požadavek!!! Věštili snad vývoj povodně z křišťálové koule? A přitom se pražský magistrát podílel na řízení Vltavské kaskády. A pokud magistrát jednal údajně na základě nesprávných ústních informací pracovníka PVL (jak se dočítáme z podkladových materiálů), i z toho měly být vyvozeny alespoň závěry, aby se to podruhé neopakovalo. Nic takového však Zpráva neobsahuje. Tím nechci říkat, že by nezodpovědně jednali všichni. Je třeba vzdát čest všem, kteří i s nasazením životů při povodni skutečně lidem pomáhali. Ale „ryba smrdí od hlavy“. A když je špatná vláda (nejen centrální), tak obyčejným lidem není nic platné, že jsou dobří.
Hodnocení Vltavské kaskády
O funkci Vltavské kaskády se v závěrech Zprávy dočteme pouze toto:
„1. Při druhé povodňové vlně se retenční prostory nádrží rychle zaplnily a jejich vliv na další průběh po jejich vliv na další průběh povodně byl proto již minimální. Pouze nádrže Lipno I a Orlík významněji přispěly ke zmenšení kulminačních průtoků.
2. Z podrobné analýzy vlivu nádrží na průběh povodně ze srpna 2002 vyplývá, že jejich účinek na snížení kulminačních průtoků byl vesměs pozitivní a že manipulace probíhaly v souladu s platnými manipulačními řády.
3. Modelové simulace se vstupy jiných počátečních hladin v nádržích Vltavské kaskády potvrdily, že i jiné varianty manipulací nemohly výrazně ovlivnit velikost kulminace druhé povodňové vlny v Praze. Také alternativa neexistence Vltavské kaskády nepotvrdila očekávané urychlení postupu povodňové vlny nádržemi.“
Tedy: vše opět, jako by bylo v naprostém pořádku až na to, že byla velká voda. Zdánlivě jsou závěry Zprávy odborné i objektivní a založené na odborných podkladech. K těmto bodům je možno uvést následující:
1 Nepravdivost, neodbornost a tendenčnost těchto závěrů vyplývá již ze skutečnosti, že přehrady Vltavské kaskády, kromě Lipna a Orlíku, nemají podle manipulačního řádu vymezen žádný retenční prostor, i když jej fyzicky mají, takže (vyjma Lipna a Orlíku) u žádné přehrady žádný retenční prostor nebyl – nemohl být zaplněn v rozporu s tím, co Zpráva uvádí. Nebyl však zaplněn ani ten fyzicky existující – nenaplánovaný a oficiálně neexistující retenční prostor! Údaj ze závěrů Zprávy o rychlém zaplnění retenčních prostorů přehrad má sloužit k sugerování nepravdy, že všechny zádržné kapacity všech přehrad byly plně využity a že Vltavská kaskády byla bezmocná vzhledem k velikosti povodně.
Využití existujícího fyzického (nenaplánovaného) zádržného prostoru manipulační řády zakazují. Důvodem je, že přehrady mají dle manipulačního řádu takzvaný rekreační režim. Proto ani při příchodu extrémní povodňové vlny nesmí přehrady tento existující, nenaplánovaný zádržný prostor využít, protože by se tím narušila rekreace na přehradních jezerech. (Představte si tu „štrapáci“, když by rekreanti museli balit stany, anebo odjet s karavany, které měli preventivně připojené k automobilům – jen nastartovat.) A protože se nesměli evakuovat rekreanti na Slapech, muselo být evakuováno obyvatelstvo ze zatopených území pod přehradami. Dorazivší povodňovou vlnu totiž musela (?) obsluha beze zbytku pustit dolů vodou!
Rekreační režim přehradám rovněž nedovoluje (resp. neukládá povinnost), ani při předpovědi extrémní povodně, takzvaně předpouštět: aby včas (jeden až dva dny před příchodem povodňové vlny) na základě nejen meteorologických, ale hlavně hydrologických předpovědí uvolnily zádržný prostor pro zachycení povodňové kulminace. Byl by tím totiž také na několik dní narušen rekreační provoz. (Při poklesu hladiny o několik metrů by se vstup do vody vzdálil od břehu do míst, kde již není písek nebo pevné dno a rekreanti by se museli při vstupu do vody brodit bahnem.) Negativní vliv rekreačního režimu ještě umocňuje energetický režim, který přehradám ukládá udržovat co nejvyšší hladinu, za účelem dosažení co nejvyššího zisku přehrady z výroby elektrické energie.
Proto se přehrady o žádné aktivní uvolnění zásobního prostoru před příchodem povodňové vlny ani nepokoušely, ačkoliv se v pracovních pasážích Zprávy a v prohlášeních PVL říká, že přehrady před nástupem povodňové vlny uvolňovaly prostory na základě meteorologických předpovědí. V závěrech Zprávy to však není, neboť je to snadno vyvratitelné. Naopak veškeré hydrometeorologické předpovědi byly ignorovány, navzdory údajné těsné koordinaci mezi PVL a ČHMÚ. Důkazem je například skutečnost, že dne 10. 8. 2004 (přes upozornění ČHMÚ na ještě větší [druhou] vlnu přívalových srážek) snížily odtok!
Přitom příchod druhé vlny extrémních srážek dne 11. srpna předpovídali meteorologové již 7. srpna. Čtyři dny
před kulminací přítoku do kaskády (9. 8.) pak byla předpověď extrémního objemu srážek absolutně přesná! Rovněž
tak absolutně přesná byla následná předpověď přítoku pro VD Orlík (redukovaná varianta z 11. 8. v 8 hodin). Z těchto
předpovědí se dalo spočítat, jaká má být manipulace na přehradách, aby Vltavská kaskáda odpouštěla jen neškodný odtok.
Aktivní manipulace na přehradách, začínající dokonce jen dva dny před kulminací přítoku, by takový neškodný odtok zajistila.
Žádná aktivita PVL na omezení ničivosti povodně se však nekonala.
Abychom však neházeli vinu jen na PVL, je třeba se ptát, jaká ve skutečnosti byla ta údajně „dojemná spolupráce“ mezi PVL a ČHMÚ? Kdo zařídil, že v našem státě „pravá ruka neví, co dělá levá“? A rovněž: na co ČHMÚ vlastně máme, když na jeho předpovědi buď nikdo nereaguje, anebo když si svoje informace ČHMÚ nechá pro sebe a neuvědomí včas Ústřední krizový štáb. Je tomu podobně, jako kdyby vojenské radiolokátory zjistily nálet leteckých svazů a nebyl uvědomen generální štáb AČR. Šlo o povodňový Pearl Harbour? (Pozn.: U Pearl Harbouru však byla chyba přiznána a učiněna opatření, aby se neopakovala. U nás je „všechno v pořádku“.)
Pokud jde o to, že údajně Orlík „významněji přispěl ke snížení kulminačního průtoku“, není to pravda. Dokládá to i věta v tomto bodě Zprávy, že po rychlém zaplnění retenčních prostor přehrad (tedy Orlíku) byl jejich vliv na průběh povodně minimální. Zpráva však úmyslně neříká, proč se retenční prostor tak rychle zaplnil. Bylo to tím, že i po příchodu druhé povodňové vlny, odpouštěl Orlík mnohem méně, než je takzvaný bezpečný odtok. A když přítok kulminoval, Orlík zcela „sklopil jezy“ a vylil na Prahu i tu vodu, kterou předtím zadržel. To znamená, že pustil „dolů vodou“ i zadrženou vodu z první povodňové vlny! Objem povodňové vlny pod kaskádou byl tak mnohem větší, než kdyby kaskáda nebyla! Přitom jen samotný Orlík mohl při správné manipulaci snížit kulminaci v Praze minimálně o 1,5 metru.
2 Pozitivnost vlivu nádrží na povodeň je předem zadaný a uplacený výsledek projektu. Občan tomu uvěří, neboť je to při správné manipulaci normální a nepřijde mu na mysl, že by mohlo dojít k negativní manipulaci a tím i k negativnímu vlivu na kulminaci průtoků. Příkladem je právě Orlík, který „díky“ špatné manipulaci jen zcela nepatrně snížil kulminaci povodňové vlny, ačkoliv ji mohl při správné manipulaci snížit podstatně. Zato ji ale pozdržel o 18 hodin. Tím došlo ke střetu (součtu) kulminace Vltavy a Berounky, ke zvýšení kulminace v Praze a ke vzniku povodňových škod v Praze a dále po toku.
Rovněž tak konstatování, že se manipulovalo dle manipulačních řádů, neznamená, že manipulace byly adekvátní situaci. Manipulační řády jsou špatné, neboť mohou úspěšně fungovat pouze „za hezkého počasí“. Jenže: v krizové situaci hrozící povodně je třeba reagovat – manipulovat zcela jinak než za hezkého počasí. O těchto skutečnostech však ve Zprávě není ani zmínka, neboť by na to navazovala i otázka, kdo tak špatné manipulační řády schválil a proč tváří v tvář hrozící povodni zodpovědní pracovníci státních institucí nezajistili odpovídající manipulaci. Přitom právě změna manipulačních řádů je hlavním možným opatřením pro zlepšení systému prevence před povodněmi podle zadání projektu. A právě tuto nejpodstatnější skutečnost Zpráva ze zřejmých důvodů ignoruje! Zaklínadlo „platných manipulačních řádů“ (aniž by byly jakkoliv odborně posouzeny) tak slouží jako univerzální alibi pro naprostou pasivitu zodpovědných institucí, „díky“ níž se z extrémní povodně stala povodeň katastrofální.
A konec konců je tu ještě jeden možný důvod, proč o špatných manipulačních řádech není ve Zprávě ani zmínka. Možná ani tak špatné nejsou. A kdyby byly Zprávou označeny za špatné (podle toho, jak nesprávně přehrady manipulovaly), přišlo by se jejich následným detailním rozborem na to, že tomu tak není. Že vinu na nesprávné manipulaci Vltavské kaskády manipulační řády nenesou. A potom kdo!
3 Výsledek Zprávy, že „simulace jiných počátečních hladin potvrdila, že jiné varianty manipulací nemohly výrazně ovlivnit velikost kulminace druhé povodňové vlny v Praze,“ je sám o sobě nepravdivý a současně nesmyslný. Simulace jiných počátečních hladin není simulací jiných variant manipulací na přehradách v konkrétní situaci. Nemůže tedy ohledně jiných variant manipulací potvrdit vůbec nic. Přitom se naopak z detailních podkladů projektu dočteme, že simulace jiných variant manipulací prokázaly možnost významného snížení kulminace povodňové vlny v Praze! To jen potvrzuje, že Zpráva je tendenční. Obchází a ignoruje všechny skutečné výsledky dosažené v průběhu zpracovávání projektu.
Rovněž tak výsledek Zprávy, že alternativa neexistence Vltavské kaskády nepotvrdila očekávané urychlení postupu povodňové vlny nádržemi, je jen matoucí rádoby výsledek. Nikdo totiž urychlení postupu povodně nádržemi neočekával. A i kdyby to snad nějaký hlupák přece jen očekával, tak nepotvrzení je sice pravdivé, ale zcela zbytečné. Zato však je tímto „výsledkem“ účelově odvedena pozornost od skutečného a podstatného výsledku, který je přesně opačný. Tím, že Orlík na začátku druhé povodňové vlny zadržoval „malou vodu“ a přelivy otevřel až při kulminaci přítoku, došlo jen k nepatrnému snížení kulminačního odtoku, ale zato ke zpoždění postupu povodně nádržemi o 18 hodin! Tento časový posun ještě více zvětšil extremitu povodně, neboť tím došlo 14. 8. ke střetu (součtu) kulminací dvou povodňových vln před Prahou – z B erounky a z V ltavy.
Přitom by se mohlo říci, že střet kulminací nikdo nemohl předvídat. Nikoliv. Dva a půl dne předem se podle podkladů Zprávy vědělo, kdy bude Berounka kulminovat. A předtím, než Orlík „sklopil jezy“, se dalo přesně určit, jak to před Prahou dopadne. Tu mohly vypomoci Slapy, které v průběhu celé povodně odpouštěly veškerý odtok z O rlíku „dolů vodou“ a tím si svůj fyzický zádržný prostor nezaplnily. Jeho využitím mohly Slapy snížit kulminační průtok minimálně o 800m3/s a tím kulminaci v Praze minimálně o jeden metr!
A pokud by správně fungovaly všechny přehrady (a to nejenom na Vltavě), tak by nebyly vytopeny nejen Zálezlice a jiné obce a továrny po toku Vltavy, ale neutonul by ani slon Kádir v pražské ZOO . Narychlo vybudovaná hráz na Starém Městě mohla sloužit jen jako rezerva „pro strýčka Příhodu“, protože by hladina ve Vltavě byla minimálně o 2,5 metru nižší!
Jan Kukačka
P. S.
Výsledná zpráva má 175 stran a jejímu vydání předcházely 3 etapy projektu, jejichž zveřejněné výsledky mají rozsah nesrovnatelně větší. Všechny „zajímavosti“ však nelze v rozsahu tohoto článku uvést.
(Svobodné noviny, roč. IX/2004, č. 3, str. 6)
jako do velké míry souhlas, nicméně sem viděl nejedny záběry/fotky jak se doslova přelejvala voda přes nekterý hráze (a hrozilo minimálně utržení korun) dokud nevodevřeli nouzový výpustě, takže vykládat, že jako to ani nebylo napuštěný je trochu mimo mísu
Důvod je jednoduchý, pokud vím, tak při předchozích povodních měli hlavní slovo vodohospodáři, kteří odmítli upouštět přehrady předem. Přece jenom za dvacet let se asi ve státní správě lidi trochu povyměňovali a letos se upouštělo na max.
Kdo blokuje stavbu přehrady Nové Heřminovy?
https://www.youtube.com/watch?v=LsFFYJvAMRA
ministr kryje selhání státního podniku
https://www.youtube.com/watch?v=j3GVMI2qsP0