Kdo ty ku*vy vlastně volí?

V reakci na článek Challengera „Kdo ty kurvy volí?“, jsem se odhodlal na chvíli ponořit do čísel a zjistit, kdo „je“ vlastně volí a kolik jich je.

Se zaměřením na volební výsledky od roku 2010 do roku 2021 jsem jednotlivé strany agregoval do skupin. Názvy, které jsem pro agregaci vybral je potřeba vnímat lehce s nadhledem, jelikož nemusí přesně odrážet jejich ideologické směřování.

Ještě podotýkám, že politický marasmus před volebním rokem 2010, zlikvidoval nadcházející trend dominance dvou tehdejších hlavních hegemonů (ČSSD, ODS) a otevřel možnosti dalším menším stranám k tomu, aby se probili do sněmovních lavic.

První skupinou jsou strany, které se především vyznačují neschopností oslovit více než 1,5% voličů. Jmenovitě není potřeba je řešit, snad jen tolik, že trend je lehce stoupající a v posledních volbách roku 2021 šlo v součtu o 3,14% odevzdaných platných hlasů. Za tyto hlasy děkují zejména ty strany, kterým tito voliči dát hlas určitě nechtěli. Tyto okrajové strany nejsou schopny reálně dosáhnout jakéhokoliv politického vlivu a hlas pro ně, je jednoduše prázdným gestem.

Druhou skupinou jsou „Liberálové“. U ODS a KDU může být tato kategorizace z historického hlediska zavádějící.

Česká pirátská strana
Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová
Občanská demokratická strana
Starostové a nezávislí
Strana zelených
TOP 09

Třetí skupina s názvem „Levice“ zahrnuje tyto tři strany:

Česká strana sociálně demokratická
Komunistická strana Čech a Moravy
Strana Práv Občanů ZEMANOVCI

Skupinu o jedné straně pak vysoutěžilo hnutí ANO 2011.

Na posledním místě je skupina s názvem „Alternativa“:

Přísaha – občanské hnutí Roberta Šlachty
Strana svobodných občanů
Suverenita – Strana zdravého rozumu
Svoboda a přímá demokracie
Trikolora Svobodní Soukromníci
Úsvit přímé demokracie
Věci veřejné

Výsledky voleb v roce 2010 po sečtení 5 230 861 platných hlasů

Liberálové 44,55%
Levice 37,62%
Alternativa 15,29%
Menší 1,5% 2,46%

Přestože se na straně Liberálů do sněmovny již nedostali Zelení a v tomto roce ani KDU-ČSL, s politickou scénou zahýbaly nově vzniknuvší Věci Veřejné s výsledkem 10,88%. Předcházející zoufalý zmar vládnutí ODS umožnilo Kalouskovo TOP09 s výsledkem 16,7 % býti další štikou voleb. Na straně Levice se do sněmovny neprobojovalo uskupení Strana Práv Občanů ZEMANOVCI s výsledkem 4,33%, kteréžto levici jako celek oslabilo.

Výsledky voleb v roce 2013 po sečtení 4 969 984 platných hlasů

Liberálové 32,34%
Levice 36,87%
ANO 18,65%
Alternativa 9,34%
Menší 1,5% 2,67%

Tento volební rok se zapsal do černé kroniky všech liberálních uskupení. ODS na kritických 7,72%, sestup TOP09 na 11,99%, lehký vzestup Zelených na 3,19%, ale mimo sněmovnu a navrátilci z KDU-ČSL se ziskem 6,78%. Piráti na vzestupu s 2,66%. Na straně Levice posílili Komunisté na úkor ČSSD na těžko uvěřitelných 14,91%. Nutno zmínit uskupení Úsvit přímé demokracie se ziskem 6,88% jakožto předchůdce dnešní SPD. A zde nastupuje ANO s úctyhodným ziskem 18,65%. Když si povšimneme, tak procentuální status quo levice oproti volbám z roku 2010 se v zásadě nezměnilo. Nebývalý pokles zaznamenaly liberální uskupení, jimž nespokojené voliče, po předchozích letech klauniády ODS a spol., vyzobalo právě ANO a posbíralo pravděpodobně i voliče Věcí Veřejných a dalších. Za zmínku stojí největší úspěch falešných proroků Svobodných ze ziskem 2,46%. Celková účast napovídá, že určitá část voličů je již znechucena a k volbám nepřichází.

Výsledky voleb v roce 2017 po sečtení 5 060 745 platných hlasů

Liberálové 39,86%
Levice 15,03%
ANO 29,64%
Alternativa 12,20%
Menší 1,5% 3,12%

Liberální uskupení na vzestupu, voliči, kteří v minulých volbách zmateně přeběhli k ANO se vrací zpět ke svým bývalým koňům, nicméně velmi opatrně, neb spíše priorizují PIráty s výsledkem 10,79% a ve sněmovně se usazuje i STAN s 5,18%. ANO po předchozích letech vládnutí s nevýrazným Sobotkou kanibalizuje veškerou levici, získává 29,64% a na trestné sněmovní lavice posílá ČSSD se ziskem 7,27% včetně Komunistů klesnuvších na 7,76%. Zaznamenává se i reinkarnace Úsvitu v SPD, které získává 10,64%.

Výsledky voleb v roce 2021 po sečtení 5 375 090 platných hlasů

Liberálové 44,40%
Levice 8,25%
ANO 27,12%
Alternativa 17%
Menší 1,5% 3,14%

Poslední volby, které máme zatím nejvíce v paměti a silně stigmatizované kovidovým šílenstvím pomohly skupině Liberálních stran se vyškrábat zpátky k moci po dlouhých osmi letech. Zaznamenána je též „rekordní“ voličská účast. Nezávislý pozorovatel by řekl, že výsledek ANO neodpovídal tomu, co se tady v době kovidové dělo a ten preferenční downgrade měl být drtivější. ANO nejspíše oslabilo, ale úspěšně pokračovalo v supí hostině na svých bývalých koaličních partnerech, takže tu předpokládanou ztrátu korigovalo na pokles o 2,5%. Vysoká volební účast, preferenční změny a vytvoření předvolebních koalic posílily liberály a daly též možnost se „skoro“ prokousat do sněmovny emeritnímu policajtovi Šlachtovi se ziskem 4,68%. Těžko soudit, zda kovid, který kosil zejména v řadách seniorů měl též dopad na volební výsledky. Těžkou ironií byl pak totální výplach Pirátů šíbry ze STANU.

Samozřejmě, že s rozdělením voličských preferencí úzce souvisí i demografické změny.

Odpovědí na Challengerovu otázku tedy je, že ty „kurvy“ volí stabilně více jak dva miliony lidí.

Tady už nejde o to, které konkrétní tváře to jsou, ale o to, že je to obrovská masa voličů. Ohledně sympatizantů stran liberálního bloku je potřeba si uvědomit klíčové faktory. Za prvé, oni jsou disciplinovaní voliči, k volbám půjdou i kdyby na chleba nebylo. Možná nějaká část, opravdu znechucených a rozhodnutých pro nějakou změnu, nakonec po mediální masírce a sledování vzestupu ANO a kupříkladu STAČILO, zatnou zuby a půjdou jim to hodit znovu. Za druhé, i přes nějakou tu nespokojenost (např. bezprecedentní zdražování úplně všeho vnímají i oni), nebudou nijak dramaticky experimentovat. Jinými slovy nenechají svůj hlas propadnout u nějaké noname strany. Je možné, že teoretický odliv nastane, ale nejspíše půjde o marginální čísla. Je potřeba si nalít čistého vína. Přestože panuje výrazná celospolečenská nespokojenost s výkony Fialovy vlády, tak to nutně nemusí znamenat, že se to zásadně negativně odrazí ve volebních výsledcích.

Pro Fialu je koalice SPOLU existencionální záležitostí. Riziko, že by se TOPka a KDU do sněmovny nedostaly je natolik reálné, že radši obětuje autonomii vlastní strany a položí jí na oltář liberalismu. Za současné konstelace těch 11% překonají s přehledem. Ony dva miliony voličských hlasů se pouze nějak přeskupí v rámci liberálních stran. Pokud zvážíme neznámý faktor korespondenčních hlasů (ve volbách 2021 jich bylo okolo 13 tisíc), je zaděláno na to, že liberálové své bašty jednoduše obhájí.

02.02.2025 Pervitek MU

Související články: