Jak tak čtu noviny, diskuse a blogy (včetně tohoto), dospěl jsem k pozorování, že na veřejnosti se v podstatě objevují v různých podobách tyto základní názory:
1. Doktor má málo peněz. Je to študovanej člověk vole, navíc zachraňuje životy, kdejakej řemeslník má víc a to neni spravedlivý.
2. Doktor má hodně peněz. Ať táhnou do hajzlu, náš soused je doktor, pracuje jen 6 hodin denně a jezdí v bavoráku vole a to neni spravedlivý.
3. Doktor má hodně peněz. Naše nemocnice sou špatný, když jsem naposled byl ve špitále tak se na mě doktor mračil a sestra byla nepříjemná. Doktoři si ty prachy nezaslouží.
Podle mého názoru jsou všechny tyto postoje špatné.
Ad 1:
Je spousta „študovaných“ lidí, kteří vydělávají málo. Zdravotní sestry, záchranáři, fyzioterapeuti a další nelékařské zdravotní profese už dnes také vyžadují vysokou školu, odpovědnost mají často (i když ne vždy) srovnatelnou s doktorem, a jejich platy jsou nesrovnatelně nižší. I mimo zdravotnictví je spousta vysokoškoláků, kteří pobírají nízký plat. Je třeba si zvyknout, že už (naštěstí) nežijeme v době, kdy byl plat určený tabulkově podle stupně dosaženého vzdělání. Vysoký plat má dostávat ten, kdo umí nějakou těžko nahraditelnou činnost, po které je velká poptávka. Nízký plat má dostávat ten, kdo žádnou takovou činnost neumí. Vzdělání je pouze jeden z možných způsobů, jak se takovou činnost naučit. Není vysoká škola jako vysoká škola a když si člověk vybere blbou vysokou školu, tak nic umět nebude (nebo bude umět něco, po čem není poptávka) a bude pobírat nízký plat. Když bude nedostatek řemeslníků větší než nedostatek podprůměrných doktorů, bude řemeslník vydělávat víc a není na tom nic špatného – naopak je to žádoucí; je to normální způsob, jakým trh motivuje lidi, aby se soustředili na činnosti, kterých se nedostává, a opouštěli profese, kterých je nadbytek. Samotný papír z VŠ prostě nic negarantuje. Obzvlášť ne v době, kdy kvůli nízkým nárokům a státní doktríně zvyšování počtu vysokoškoláků na dokonalou evropskou úroveň může na VŠ studovat každý, kdo má do prdele díru.
Neobstojí ani argument zachraňování životů. Například zemědělci pěstují plodiny, ze kterých se vyrábí jídlo, bez kterého bychom umřeli během několika dní. Vodohospodáři a hloubiči studen zase svojí činností zpřístupňují veřejnosti pitnou vodu, bez které by také umřeli během několika dní. Kdyby na světě nebylo doktorů, umřeli bychom pravděpodobně až za několik let. Díky konstruktérům budov a mostů zase máme slušnou pravděpodobnost, že nám nespadne střecha na hlavu. Takto by se dalo pokračovat do nekonečna. Doktoři nejsou jediní, kdo má naše životy v rukách.
Ad 2:
To, že můj soused je bohatý doktor, neznamená, že jsou bohatí všichni. Druhý člověk by totiž zase mohl argumentovat, že jeho soused je dvakrát atestovaný doktor a dělá 12 hodin denně za 20 tisíc hrubého. Navíc je prostě normální, že jsou lidi, kteří vydělávají hodně. Pokud někdo dělá svojí práci dobře a lidé na něj stojí fronty, může si účtovat vysoké ceny. Existují lidé, kteří pracují mnohem méně než 6 hodin a jezdí v lepších autech, než je BMW. Říká se tomu kapitalismus. Pokud se vám nelíbí, že váš soused je bohatý, tak táhněte do Severní Koreje a už se nikdy nevracejte.
Ad 3:
Opět – to, že někdo narazil na špatnou nemocnici/doktora/sestru/kaskadéra/dloubače nosu/kurvu/cokoliv jiného neznamená, že jsou takoví všichni. To za prvé.
Za druhé, napadlo někdy někoho, že nemuselo předcházet vejce slepici, ale slepice vejci? Tedy že jsou nemocnice/doktoři/sestry/atd. nekvalitní právě proto, že je pro kvalitního pracovníka velmi těžké si ve zdravotnictví přijít na adekvátní odměnu, když všichni dostávají stejně, a proto se kvalitní pracovníci tomuto oboru vyhýbají? Už slyším ty argumenty, že to přeci každý dopředu věděl, souhlasil s tím a rozhodl se do zdravotnictví vstoupit. To je sice pravda, ale představte si, že by vám třeba někdo řekl, že si nesmíte stěžovat na vysoké daně, protože před nástupem do zaměstnání přece víte, že ty daně jsou vysoké, a přesto jste se rozhodli do zaměstnání nastoupit a ty vysoké daně platit. Když se vám nelíbí vysoké daně, tak nepracujte!
Jak to tedy je?
Nyní bych rád uvedl svůj postoj, který se na veřejnosti nevyskytuje vůbec a v internetových diskusích na serverech hlásajících svobodu se vyskytuje velmi ojediněle:
4. Neměli bychom řešit, jestli má doktor málo nebo hodně peněz a jestli jsou jeho služby kvalitní nebo nekvalitní. Měli bychom řešit, jestli ve zdravotnictví funguje svobodný trh.
Nevím, kolik by měl doktor vydělávat. Nevím, kolik by měl vydělávat učitel, policista, hasič a já nevím kdo ještě. Každý doktor, učitel, policista i hasič je jiný. Jsou dobří doktoři a špatní doktoři. Jsou také různě specializovaní doktoři, kteří se zaměřují na různě důležité obory.
I důležitost oborů je vysoce individuální – jelikož jsem mužského pohlaví, mají pro mě plastičtí chirurgové specializující se na zvětšení prsou nulovou hodnotu. Protože neplánuji v brzké budoucnosti změnu pohlaví na ženské, nemají pro mě hodnotu ani chirurgové specializující se na změnu pohlaví. Protože neberu drogy a nemám problémy s alkoholem, nemají pro mě hodnotu profese spojené s odvykací léčbou. Proto bych jim osobně platil nula korun měsíčně, ať budou ti doktoři sebevzdělanější a sebelepší. Kdyby se (teoreticky) Česká republika skládala pouze z mužů, kteří nejsou drogově závislí ani nepřemýšlí o změně pohlaví, tito doktoři by museli dostávat nula korun měsíčně bez ohledu na svoji kvalifikaci. Naopak pro mě má hodně velkou hodnotu zubař, protože moje přítelkyně má vrozenou zvýšenou kazivost zubů a nebýt zubařů, už by jí nejspíš všechny zuby dávno vypadaly.
Zkrátka, potřeby lidí jsou vysoce individuální, každým dnem se mění a není možné nijak centrálně změřit, kolik plastických chirurgů a kolik zubařů si společnost žádá dnes a kolik si jich bude žádat za týden. Stejně tak schopnosti doktorů jsou různorodé. Různá je i náročnost – někoho jedna profese baví, někoho jiného ta samá profese odpuzuje a nedělal by ji bez ohledu na plat.
Naše zdravotnictví se nezmění k lepšímu (ani z hlediska pacientů, ani z hlediska zaměstnanců), dokud bude jeho fungování dirigovat stát. Stát způsobil, že platy jsou stanoveny tabulkově a že dobrý doktor dostává stejně jako špatný doktor. Stát způsobil, že špatní doktoři si ve zdravotnictví přijdou na vysoké peníze, zatímco dobří doktoři mají buď málo, anebo ve zdravotnictví vůbec nepracují, díky čemuž jsou nasraní jak oni (protože by chtěli dělat to, co je nejvíc baví a nejvíc jim to jde, ale nemůžou, pokud nechtějí žrát kořínky), tak pacienti (protože tak dostávají horší zdravotní péči za hodně peněz). Stát způsobil, že se zdravotní péče zneužívá, že se léčí banality a kašle se na vážné nemoci. Stát svými regulacemi způsobil, že zdravotní pojištění je jen jedno, a tím vymazal jakoukoliv konkurenci jak mezi nemocnicemi, tak mezi zdravotními pojišťovnami. Stát je vlastníkem většiny nemocnic, a tedy je to zase on, kdo způsobil, že se nakupují předražené léky, zdravotní přístroje a budovy. Je to stát, který brzdí uvedení nových léků na trh, aby se „lépe otestovaly“, a tím zvyšuje náklady a omezuje konkurenci mezi farmaceutickými firmami, což tlačí ceny léků nahoru.
Závěr
Velmi by mě potěšilo, kdyby lékaři přestali demonstrovat za plošné zvýšení platů a místo toho demonstrovali za více svobody a méně regulací ve zdravotnictví. Na druhé straně bych rád, aby jedna část národa přestala říkat, že mají doktoři málo peněz a uvědomili si, že mezi doktory je řada socanských lemplů. A aby ta druhá část přestala říkat, že mají peněz moc, protože je mezi nimi i řada opravdu kvalitních lidí, kteří by rádi uspokojovali poptávku po kvalitních službách, ale nemohou, protože jim to stát všemožně komplikuje.
Všichni (jak doktoři, tak pacienti) by měli požadovat privatizaci nemocnic i zdravotních pojišťoven, odstranění povinného a neměnného zdravotního pojištění a jeho nahrazení dobrovolnými pojistnými smlouvami mezi pacientem a pojišťovnou v dohodnutém rozsahu a za tržní cenu, odstranění centrálně stanovených cen za zákroky a jejich nahrazení tržními cenami svobodně dohodnutými mezi nemocnicí a pojišťovnou, a odstranění jakýchkoliv legislativních bariér, které je třeba překonat při otevření nové nemocnice nebo nové pojišťovny.
Jenže to by lidé nesměli volit socialistické strany jako např. ODS a TOP09, které, jak se ostatně ukazuje nyní, nemají a nikdy neměly nic podobného v plánu.
(5x známkováno, průměr: 4,20 z 5)