Co rejdaři a že doprava zdražuje vo randál každej den, ale současně furt prej rejžáci nemají kdejakej materiál. Tudle sem řešil s dovozcem akunu do bůčku, už to tady mělo toudle dobou bejt. Checht, nakonec prej místo na lodi to bylo v prdeli, nebylo to ani vyrobený, že nejsou články, a jede nějaká míň kapacitní verze a dojede za dva měsíce. By se blbci měli začít učit používat maggisrálu a severomořskou cestu teda…
Sysop
Problem je, ze fura zapadnich firem skoupila vyrobni kapacity cinskejch fabrik i na rok dopredu. To ma samozrejme spoustu dusledku.
servisdok
Furt vyhlížím tes slibovaný rozpad unie způsobem „sněhulák na jaře“ a ono furt hovno. Kdo drží při životě všecky ty Lejnové a podobné? Nikým nevolené, co strkají rypáky všude, po čem jim prd?
Mr. Mr.
EU má ještě dost času. Sojuz trval 70 let.
Sysop
Tak on ten sojuz by jeste nejakej patek se kymacel nad propasti, kdyby Gorba nerekl, ze to stoji za hovno. Pokud se neobjevi nejakej novej Gorba, tak EU bude porad nejak pohromade drzet. Lidi sami si nechaji libit hrozne moc, protoze maji hrozne moc co ztratit.
Mr. Mr.
To je pravda, Gorby byl dost měkkej. Na druhou stranu taky nebyla úplně náhoda, že se tak pěkně v rozmezí jednoho roku odporoučeli Andropov s Černěnkem.
Jihočech Honza
Proč ne náhoda? Oba byli opotřebovaní, vystresovaní staříci.
Jak se má reforma komunistického systému dělat, ukázal v Číně Teng. Žádná glásnosť, naopak utužení řad, a mezitím nenápadně nechat lidi podnikat.
Ty se prej už zahojily a na sníženou poptáfku už tak hned loni v létě reagovaly zvýšením cen, sem čet. Přičemž kvalita ustavičně klesá, jako obvykle.
SkReT
Peníze zanikají tím, že se úvěr splatí, dál jsem to nečetl. Snůška blbostí.
Jak si to vojíne Kefalíne předsstavujete? Že bankovní úředníce, říďa, uklizečka a údržbář jdou domů s holó prdeló ? A elektřinu, plyn, vodné a stočné platí kdo?
A tu budovu postavili zedníci ve svých volnech ?
A ty peníze na nákup dluhopisů ta banka vzala kde?
Ach jo… kdyby sis alespoň nastudoval rozdíl mezi roční vyhlašovanou inflací a skutečnou inflací.
Jihočech Honza
Jenže je to tak. Peníze vznikají, když si půjčíš, zanikají, když splácíš.
Řešení je co největší odpojení od Matrixu – rodina, přátelé, řemeslné dovednosti, zahrádka, zbraně a náboje, zlato a stříbro…
pzkudk
Bez matrixu je i zlato vcelku k ničemu. Kromě ojedinělých aplikací v elektrotechnice, chemii a medicíně není dostatečně nenahraditelné, aby se ospravedlnila jeho cena. Ta je naopak daná poptávkou ostatních lidí, kteří si pomocí zlata utužují socioekonomický status.
Pathy
Omyl. Takto to nie je. História hovorí niečo úplne iné. Hodnota zlata daná potrebou na elektrotechniku, alebo bižutériu je podružná. Gro hodnoty zlata je v jeho peňažnej funkcii. Ľudia sú ochotní platiť časť svojho bohatstva za možnosť likvidity. Aby si mohol vymieňať svoju produkciu za produkciu niekoho iného, potrebuješ nejaké obeživo, ktoré je likvidné, ľahko deliteľné, ľahko prenosné, ťažko falzifikovateľné a v prípade zlata dokonca dokonale anonymné. Tým obeživom môže byť hocičo, od pazúrika po crypto, ale za 5000 ľudskej histórie sa najlepšie osvedčilo zlato. Nejde o to, či dnes veríš tomu, že zlato bude mať hodnotu aj zajtra. Ničomu inému sa nedá veriť viac na základe historickej skúsenosti. Pokiaľ veríš tomu, že ľudia budú potrebovať peniaze, tak určite budú potrebovať zlato.
servisdok
Podružná? Když bez toho zlata nevyrobíš čipy, které potom počítají klasické peněžní transakce v dolarech třeba?
Myslel jsem si, že na Slovensku Lojzové nejsou. Člověk se má furt co učit.
Pathy
Vieš čo znamená podružná? Zisti si aké percento zlata je v priemysle a aké v trezoroch.
Mr. Mr.
O přátele tě připraví smyšlená epidemie. Zlato, stříbro, zahrádku, zbraně a náboje ti na podzim seberou komouši s dredama. Ono se tak úplně od Matrixu odpojit nedá.
RomanL
To zlato, stříbro, zahrádku, zbraně a náboje by člověk měl mít, aby se těm komoušům s dredama ubránil. Myslím, že v USA to ještě bude dost výživné…
Bez IHVH za zadkem dost k ničemu. Holt nevýhoda ateistů. Bohové jim naserou.
servisdok
To je pravda, pokud se zkurvený stát rozhodne na tebe zakleknout, nemá problém poslat padesát chlapů se samopaly, granáty, dýmovnicemi i cisternou, kdyby to nešlo jinak, než vyplavením z bunkru…
SkReT
Jihočech Honza:
Na počátku byla 0
Přišel Honza a řekl, chci půjčit peníze na auto.
Banka mu vyplatila 100Kč.
Honza si koupil auto a každý měsíc bance posílal 10Kč.
Banka vzala 10Kč a 1Kč dala uklízečce za to že měsíc uklízela prostory banky, 1kč bankovní úřednici, 1Kč dostal ředitel, 1kč dostal údržbář, 1kč dostal dodavatel el.energie včetně OZE, 1kč dostaly vodárny, 1kč dostala plynárny, 1kč šla na splátku zedníkům co postavili tu budovu banky.
Celkem 8Kč mají lidé, kteří pro banku nějakým způsobem pracují.
2kč si banka nechala pro nákup dluhopisů.
Honza splácel tento dluh 12 měsíců a celkem bance poslal 120Kč (i s úroky).
Celkem lidé pracující pro banku si odnesli 96Kč a tyto peníze nikde nezmizeli, stali se z nich peníze v oběhu.
24Kč je likvidita banky, za kterou si nakoupí dluhopisy. Tyto peníze opět nezaniknou, protože je to dluh státní banky.
Na počátku byla 0
Nově je v oběhu 96Kč.
Žádné peníze z úroku nezanikly.
Tomu se říká inflace.
Dobrý den.
h72
A kde obíhá ta stovka vyplacená za auto?
pzkudk
Asi to tu nepadlo, tak jen připomínám obecně známou věc. Peníze má šanci vyrobit každý. Vemte papír, napište na něj třeba „Za tento papír vám naštípu metr dřeva“, jméno, podpis. V rámci směnného obchodu se sousedem od kterého dostáváte slepice a králíky, jednou místo fyzické práce nabídněte tento slib. Pokud jste u vás na vsi známý a důvěryhodný, soused to přijme a třeba se stane, že místo toho aby později přišel, že chce naštípat to dřevo, vymění papír za jinou službu s někým jiným. V ten okamžik vzniknou peníze, kryté vaší prací – slibem práce, tedy dluhem.
Stát do toho formálně může vstoupit tak, že bude postihovat falešné sliby, čímž zaručí, že takové peníze budou ochotní akceptovat i jiní lidé, kteří vás osobně neznají, ale důvěřují státu.
Pathy
Stat do toho vstupi tak, ze vas dodatocne zdani a vyrubi pokuty za neodvedene dane.
Sysop
To neni tak snadne. Stat (zatim) nedefinoval praci na statnim v ramci danovych odvodu. Takze by musel nejprve nejakou formou prepocitat tu hodnotu, kterou jsem prijal a na zaklade ktere jsem vystavil tu nepenezni smenku. Pak teprve by to mohl prohlasit za zdanitelny prijem a vycislit danovy nedoplatek. Bylo by dost zabavne videt statni ‚cenik‘, v nemz by byly polozky jako ‚krmeni kraliku behem dovolene‘, ‚chytani sportovniho holuba na strese‘, ‚podrzeni zebriku‘, atd…
RomanL
Já celkem věřím, že takový ceník někde reálně existuje. A pokud ne, u soudu za neplacení daní vám výkon bryskně ohodnotí soudní znalec, a ještě za vaše peníze. Nepodceňujte zase tak toho státního molocha. To si můžete dovolit leda tak jako nějaký bezďák… ;-)
Pathy
Presne tak. Je naivné si myslieť, že štát nemá podchytené, ako zdaňovať a pokutovať podnikanie na čierno. To si vážne niekto myslí, že si kúpi hoblík, pílku, príde niekde spraviť to kolo a nevykáže to ako zárobkovú činnosť?
Lidi si to v tomhle případě zařídí sami a rádi. Rychle zjistí, že závazky krmení králíků a podržení žebříku nejsou dost obecné aby mohly neomezeně fungovat jako peníze, tak to předělají třeba na hodinu práce. A v zápětí přijdou na to, že hodina práce dřevorubce má jinou užitnou hodnotu než hodina práce šamana, tak to změní na nějaké pracovní jednotky, dřevorubec ma za hodinu jednu, šaman deset. A jako vedlejší efekt se z toho už dají nádherně počítat procenta :-)
Jimmyx
Tomu se říká komunitní měna a pár lidí v historii už to napadlo. A vždy když se to trochu rozrostlo, tak zásáhl stát.
Např. zde je na toto téma pěkná disertace (nečetl jsem to celé)
DISERTAČNÍPRÁCE SYSTÉMY KOMUNITNÍCH MĚN JAKO ZDROJ REGIONÁLNÍHO A SOCIÁLNÍHO ROZVOJE
Článek je děsná slátanina.
V prvním bodě autor popisuje fungování bankovního systému částečných rezerv v zásadě v souladu s realitou. Pokud byste chtěli vidět fungování na číselném příkladu, je třeba v tomto článku, klíčové slovo je peněžní multiplikátor: https://www.investujeme.cz/clanky/tajemstvi-penez-jak-se-mnozi-penize/. Není to nic nového, takto bankovní systém u nás funguje od začátku devadesátých let, ve světě mnohem déle.
Bohužel mi veškeré články na toto téma přijdou velmi obtížně čitelné pro neekonoma, protože je v nich spousta odborných termínů, které mají své definice, a ty se často liší od obecného vnímání těchto pojmů (např. rezervy, pohledávky, vlastní kapitál, závazky, investice a dále účetní zachycení vkladů a úvěrů v účetnictví banky včetně úroků, cenných papírů a jejich přeceňování, finančních derivátů…).
Bez znalosti a pochopení těchto pojmů pak snadno dochází k nepochopení textu. Je to něco jako když se zeptáte ženské, jak auto brzdí a ona ukáže na brzdový pedál, zatímco my chlapi obvykle víme něco o celém systému přes hlavní válec, ABS, hadice až k třmenům, válečkům, destičkám a kotoučům (paknám a bubnům) a taky něco o parkovací brzdě, případně jiných brzdách…
Autorova nezkušenost a omezená znalost je pak vidět v dalších částech článku:
Kvantitativní uvolňování je popsáno jen částečně a ačkoliv v článku nejsou v tomto smyslu zásadní chyby, to podstatné tam není: díky kvantitativnímu uvolňování centrální banka vykupuje státní dluhopisy. Stát tak z nich nemusí platit tržní úrok (kdo by si taky koupil státní dluhopis s nulovým nebo dokonce záporným úrokem). Centrální bance je to jedno (není tady za účelem dosahování zisku). Bohužel tím dochází k pokřivení finančního trhu (stát si privilegovaně půjčuje levněji a za podmínek, na které nikdo jiný nedosáhne), ostatní subjekty se musí poohlédnout po jiných investicích a u těch pak letí ceny nahoru – akcie, nemovitosti, poslední rok i suroviny.
V tomto ohledu je spíš zásadní změna paradigmatu – v 1990’s byla inflace považována za něco ošklivého, co lidem ukrajuje z úspor, a čemu je potřeba zabránit. Dnes je inflace pomalu vzývána jako záchrana ekonomiky (což je samozřejmě nesmysl). Na druhou stranu deflace je taky pěkné svinstvo.
Poslední část je pak plná nesmyslů, nebudu je vypisovat všechny, jen ty nejkřiklavější:
– nepochopení toho, jak banka tvoří zisk,
– nákupem investic nové peníze nevznikají, jinak by banky postupně mohly skoupit veškerá aktiva, ostatní subjekty by neměly šanci,
– stejně tak hrazením nákladů nové peníze nevznikají,
– ani výplatou dividend.
Účetnictví pouze zachycuje (finanční) historii dohodnutými postupy, nejde tedy o „účetní omezení“, ale o „regulatorní omezení“, která se vypočítávají na základě dat z účetnictví.
Obchodované cenné papíry se obvykle v bankách přeceňují každý den, jejich účetní hodnota tak odpovídá tržní hodnotě. Co se nepřeceňuje, jsou poskytnuté úvěry – banka někomu půjčí (vznikne jí aktivum, konkrétně pohledávka z úvěru) a doufá, že jí dlužník úvěr splatí včetně úvěrů. Pokud však dlužník zkrachuje, banka peníze zpět nedostane (nebo ne v plné výši) a vzniká jí tak ztráta. O problémech dlužníka se však obvykle dozví až když tento přestane splácet. Z tohoto důvodu mohou být poskytnuté úvěry (aktiva) v rozvahách bank nadhodnocené.
Věta o ztrátách a opravných položkách je také mimo. Účetnictví může být velmi kreativní obor, ale v jiných položkách, než jste naznačil.
Takže autore, směr dobrý, ale studujte, o účetnictví banky toho víte viditelně ještě podstatně méně než já, a to čerpám z 20 let starých znalostí z VŠE, v bance ani nepracuju.
Caleb
To je sice hezke, ale ono to stejne v realu neni nic platne. Vetsina lidi nechce uverit ani prvnimu bodu, natoz tem ostatnim. Osobne jsem prvni bod zkousel (mimo jine) vysvetlit VS profesorovi technickeho smeru, ale on tomu jednoduse odmitnul verit, i kdyz jsem pred nim vygooglil relevantni stranky. Jinymi slovy, bankovni System uz 80 let nepretrzite vyhrava na cele care a za naseho zivota se to uz nejspis nezmeni, tak se s tim smirte.
Jinak co jsem prochazel diskuzi, tak v ni nikde nezaznela jedna dulezita vec: komoditami kryte meny maji zasadni nevyhodu, totiz ze objem penez v ekonomice muze rust jen tak rychle, jaky je prirustek komodity. A ten je treba u zlata velmi maly. Proto take historicky vladcove tak casto sahali k „redeni“ drahych kovu v platidlech, od Rimske rise az po Rakousko-Uhersko. Faktem je, ze celosvetovy povalecny boom byl mozny jen diky fiatu, jakkoliv se nam jeho „vedlejsi efekty“ nemuseji libit (a jejich nasledky nejspis za naseho zivota pro zmenu jeste okusime).
gofree
Objem peňazí v ekonomike je úplne irelevantný a nemusí ani rásť. Rast množstva peňazí v ekonomike je len iná forma zdanenia/prerozdelenia. Bohatnú tí, ktorí sa k novým peniazom dostanú hneď ako sa vytvoria. Chudobnejú tí, ktorí sa k novým peniazom dostanú ako poslední.
Celosvetový povojnový boom nastal preto, že sa zdroje prestali vynakládať na ničenie a začali sa vynakládať na budovanie.
kaBrnak
Pád Brettonwoodského systému v roce 1971 byl dost vážným narušením kasínového kapitalizmu. Kdyby to rusáci nezachránili svým přechodem obchodování na dolar, tak by padl i dolar. A celý tenhle švindlsystém.
Holt byli tehdy v politbyru už samí vlastizrádci, ochotní za pár stříbrných zaprodat vlastní národ.
Dorazil to o 20 let později Gorbačov s Jelcinem. Tehdy podruhé zachranili švindlkapitalizmus před krachem tím, že mohl následujících 10 let rabovat ruské zdroje.
Dokud nepřišel Putin.
A teď kapitalizmus zase mele z posledního. A nemá ho kdo zachránit. Rus se už okrádat nenechá.
gofree
Autor popisuje systém vytvárania meny, nie peňazí.
Choakinek
Tak jako dobrej článek, ale jinak spíš taková ekonomická „suchařina“. Vlastně jsme se v něm nedozvěděli, PROČ „tisk“ peněz způsobuje a způsobí zásadní problémy.
Zkusím vám to tedy jednoduše vysvětlit. V realitě „tisku“ peněz lze společnost rozdělit na tři segmenty:
1) První část společnosti „tiskem“ peněz ZÍSKÁVÁ, je tedy ZVÝHODNĚNA oproti ostatním.
2) Druhá část společnosti „tiskem“ peněz ZTRÁCÍ, je tedy ZNEVÝHODNĚNA oproti ostatním.
3) Třetí část tvoří stát. Ten díky „tisku“ peněz BOBTNÁ.
A to je vše, nic víc pro začátek vědět nepotřebujete. Místo toho, abych tu psal nevím jak dlouhý příspěvek, tak se zkuste vy sami nad těmito body zamyslet, zejména pak nad společenskými problémy, které to vyvolává a může vyvolat.
h72
Ehm, to je trivialita. Jen se ti ty podmnožiny prolínají. Co s tím?
Choakinek
V podstatě se centrálně určuje, z koho uděláme chudáka a z koho boháče. V krajních případech. Ale ty krajní případy nejsou zastoupeny pouze nějakým nepodstatným výskytem, spíše naopak.
Bohužel se věřilo a věří, že v ekonomii má kladný význam centrálně podpořit (zvýhodnit) např. podnikavějšího, inteligentnějšího či vzdělanějšího (na úkor těch ostatních), ale tohle je krutý omyl. Ve skutečnosti nelze v ekonomii odlišovat lidi na „horší“ a „lepší“, neboť pod centrálními zásahy (centrální podporou) mohou duševně, morálně atd. degradovat úplně všichni. Podpoříme-li centrálně podnikavější, inteligentnější a vzdělanější, podpoříme tím akorát jejich morální či duševní degradaci a zároveň touto podporou znevýhodníme všechny ostatní. Výsledek? Celá společnost akorát dovedeme k úpadku.
Jediným řešením jsou tzv. tvrdé peníze, tedy takové peníze, které nikdo neznehodnocuje jejich masivním množením.
https://www.lidovky.cz/byznys/inflaci-si-dovezeme-z-nemecka-strmy-rust-cen-zaznamenavaji-predevsim-prumyslove.A210428_205619_ln_ekonomika_lihem
To se dalo cekat. A to jsme teprve na pocatku. Jakmile se spusti lavina, kazdej se bude chtit zahojit. Jako treba za posledni pulrok rejdari.
Co rejdaři a že doprava zdražuje vo randál každej den, ale současně furt prej rejžáci nemají kdejakej materiál. Tudle sem řešil s dovozcem akunu do bůčku, už to tady mělo toudle dobou bejt. Checht, nakonec prej místo na lodi to bylo v prdeli, nebylo to ani vyrobený, že nejsou články, a jede nějaká míň kapacitní verze a dojede za dva měsíce. By se blbci měli začít učit používat maggisrálu a severomořskou cestu teda…
Problem je, ze fura zapadnich firem skoupila vyrobni kapacity cinskejch fabrik i na rok dopredu. To ma samozrejme spoustu dusledku.
Furt vyhlížím tes slibovaný rozpad unie způsobem „sněhulák na jaře“ a ono furt hovno. Kdo drží při životě všecky ty Lejnové a podobné? Nikým nevolené, co strkají rypáky všude, po čem jim prd?
EU má ještě dost času. Sojuz trval 70 let.
Tak on ten sojuz by jeste nejakej patek se kymacel nad propasti, kdyby Gorba nerekl, ze to stoji za hovno. Pokud se neobjevi nejakej novej Gorba, tak EU bude porad nejak pohromade drzet. Lidi sami si nechaji libit hrozne moc, protoze maji hrozne moc co ztratit.
To je pravda, Gorby byl dost měkkej. Na druhou stranu taky nebyla úplně náhoda, že se tak pěkně v rozmezí jednoho roku odporoučeli Andropov s Černěnkem.
Proč ne náhoda? Oba byli opotřebovaní, vystresovaní staříci.
Jak se má reforma komunistického systému dělat, ukázal v Číně Teng. Žádná glásnosť, naopak utužení řad, a mezitím nenápadně nechat lidi podnikat.
Doufám že se nebudou chtít hojit i kurvy
Ty se prej už zahojily a na sníženou poptáfku už tak hned loni v létě reagovaly zvýšením cen, sem čet. Přičemž kvalita ustavičně klesá, jako obvykle.
Peníze zanikají tím, že se úvěr splatí, dál jsem to nečetl. Snůška blbostí.
Jak si to vojíne Kefalíne předsstavujete? Že bankovní úředníce, říďa, uklizečka a údržbář jdou domů s holó prdeló ? A elektřinu, plyn, vodné a stočné platí kdo?
A tu budovu postavili zedníci ve svých volnech ?
A ty peníze na nákup dluhopisů ta banka vzala kde?
Ach jo… kdyby sis alespoň nastudoval rozdíl mezi roční vyhlašovanou inflací a skutečnou inflací.
Jenže je to tak. Peníze vznikají, když si půjčíš, zanikají, když splácíš.
Řešení je co největší odpojení od Matrixu – rodina, přátelé, řemeslné dovednosti, zahrádka, zbraně a náboje, zlato a stříbro…
Bez matrixu je i zlato vcelku k ničemu. Kromě ojedinělých aplikací v elektrotechnice, chemii a medicíně není dostatečně nenahraditelné, aby se ospravedlnila jeho cena. Ta je naopak daná poptávkou ostatních lidí, kteří si pomocí zlata utužují socioekonomický status.
Omyl. Takto to nie je. História hovorí niečo úplne iné. Hodnota zlata daná potrebou na elektrotechniku, alebo bižutériu je podružná. Gro hodnoty zlata je v jeho peňažnej funkcii. Ľudia sú ochotní platiť časť svojho bohatstva za možnosť likvidity. Aby si mohol vymieňať svoju produkciu za produkciu niekoho iného, potrebuješ nejaké obeživo, ktoré je likvidné, ľahko deliteľné, ľahko prenosné, ťažko falzifikovateľné a v prípade zlata dokonca dokonale anonymné. Tým obeživom môže byť hocičo, od pazúrika po crypto, ale za 5000 ľudskej histórie sa najlepšie osvedčilo zlato. Nejde o to, či dnes veríš tomu, že zlato bude mať hodnotu aj zajtra. Ničomu inému sa nedá veriť viac na základe historickej skúsenosti. Pokiaľ veríš tomu, že ľudia budú potrebovať peniaze, tak určite budú potrebovať zlato.
Podružná? Když bez toho zlata nevyrobíš čipy, které potom počítají klasické peněžní transakce v dolarech třeba?
Myslel jsem si, že na Slovensku Lojzové nejsou. Člověk se má furt co učit.
Vieš čo znamená podružná? Zisti si aké percento zlata je v priemysle a aké v trezoroch.
O přátele tě připraví smyšlená epidemie. Zlato, stříbro, zahrádku, zbraně a náboje ti na podzim seberou komouši s dredama. Ono se tak úplně od Matrixu odpojit nedá.
To zlato, stříbro, zahrádku, zbraně a náboje by člověk měl mít, aby se těm komoušům s dredama ubránil. Myslím, že v USA to ještě bude dost výživné…
Jak se chceš bránit proti celému světu?
RTFM: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bible
Bez IHVH za zadkem dost k ničemu. Holt nevýhoda ateistů. Bohové jim naserou.
To je pravda, pokud se zkurvený stát rozhodne na tebe zakleknout, nemá problém poslat padesát chlapů se samopaly, granáty, dýmovnicemi i cisternou, kdyby to nešlo jinak, než vyplavením z bunkru…
Jihočech Honza:
Na počátku byla 0
Přišel Honza a řekl, chci půjčit peníze na auto.
Banka mu vyplatila 100Kč.
Honza si koupil auto a každý měsíc bance posílal 10Kč.
Banka vzala 10Kč a 1Kč dala uklízečce za to že měsíc uklízela prostory banky, 1kč bankovní úřednici, 1Kč dostal ředitel, 1kč dostal údržbář, 1kč dostal dodavatel el.energie včetně OZE, 1kč dostaly vodárny, 1kč dostala plynárny, 1kč šla na splátku zedníkům co postavili tu budovu banky.
Celkem 8Kč mají lidé, kteří pro banku nějakým způsobem pracují.
2kč si banka nechala pro nákup dluhopisů.
Honza splácel tento dluh 12 měsíců a celkem bance poslal 120Kč (i s úroky).
Celkem lidé pracující pro banku si odnesli 96Kč a tyto peníze nikde nezmizeli, stali se z nich peníze v oběhu.
24Kč je likvidita banky, za kterou si nakoupí dluhopisy. Tyto peníze opět nezaniknou, protože je to dluh státní banky.
Na počátku byla 0
Nově je v oběhu 96Kč.
Žádné peníze z úroku nezanikly.
Tomu se říká inflace.
Dobrý den.
A kde obíhá ta stovka vyplacená za auto?
Asi to tu nepadlo, tak jen připomínám obecně známou věc. Peníze má šanci vyrobit každý. Vemte papír, napište na něj třeba „Za tento papír vám naštípu metr dřeva“, jméno, podpis. V rámci směnného obchodu se sousedem od kterého dostáváte slepice a králíky, jednou místo fyzické práce nabídněte tento slib. Pokud jste u vás na vsi známý a důvěryhodný, soused to přijme a třeba se stane, že místo toho aby později přišel, že chce naštípat to dřevo, vymění papír za jinou službu s někým jiným. V ten okamžik vzniknou peníze, kryté vaší prací – slibem práce, tedy dluhem.
Stát do toho formálně může vstoupit tak, že bude postihovat falešné sliby, čímž zaručí, že takové peníze budou ochotní akceptovat i jiní lidé, kteří vás osobně neznají, ale důvěřují státu.
Stat do toho vstupi tak, ze vas dodatocne zdani a vyrubi pokuty za neodvedene dane.
To neni tak snadne. Stat (zatim) nedefinoval praci na statnim v ramci danovych odvodu. Takze by musel nejprve nejakou formou prepocitat tu hodnotu, kterou jsem prijal a na zaklade ktere jsem vystavil tu nepenezni smenku. Pak teprve by to mohl prohlasit za zdanitelny prijem a vycislit danovy nedoplatek. Bylo by dost zabavne videt statni ‚cenik‘, v nemz by byly polozky jako ‚krmeni kraliku behem dovolene‘, ‚chytani sportovniho holuba na strese‘, ‚podrzeni zebriku‘, atd…
Já celkem věřím, že takový ceník někde reálně existuje. A pokud ne, u soudu za neplacení daní vám výkon bryskně ohodnotí soudní znalec, a ještě za vaše peníze. Nepodceňujte zase tak toho státního molocha. To si můžete dovolit leda tak jako nějaký bezďák… ;-)
Presne tak. Je naivné si myslieť, že štát nemá podchytené, ako zdaňovať a pokutovať podnikanie na čierno. To si vážne niekto myslí, že si kúpi hoblík, pílku, príde niekde spraviť to kolo a nevykáže to ako zárobkovú činnosť?
Říká se tomu pomůcky: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-280#f4009740
Lidi si to v tomhle případě zařídí sami a rádi. Rychle zjistí, že závazky krmení králíků a podržení žebříku nejsou dost obecné aby mohly neomezeně fungovat jako peníze, tak to předělají třeba na hodinu práce. A v zápětí přijdou na to, že hodina práce dřevorubce má jinou užitnou hodnotu než hodina práce šamana, tak to změní na nějaké pracovní jednotky, dřevorubec ma za hodinu jednu, šaman deset. A jako vedlejší efekt se z toho už dají nádherně počítat procenta :-)
Tomu se říká komunitní měna a pár lidí v historii už to napadlo. A vždy když se to trochu rozrostlo, tak zásáhl stát.
Např. zde je na toto téma pěkná disertace (nečetl jsem to celé)
DISERTAČNÍPRÁCE SYSTÉMY KOMUNITNÍCH MĚN JAKO ZDROJ REGIONÁLNÍHO A SOCIÁLNÍHO ROZVOJE
https://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=&ved=2ahUKEwinle6_76XwAhVGmqQKHZdvC5gQFjACegQIAhAD&url=https%3A%2F%2Fwww.pef.czu.cz%2Fdl%2F46362&usg=AOvVaw3fgMoOBA4Mz7EbuNHx5LEr
Článek je děsná slátanina.
V prvním bodě autor popisuje fungování bankovního systému částečných rezerv v zásadě v souladu s realitou. Pokud byste chtěli vidět fungování na číselném příkladu, je třeba v tomto článku, klíčové slovo je peněžní multiplikátor: https://www.investujeme.cz/clanky/tajemstvi-penez-jak-se-mnozi-penize/. Není to nic nového, takto bankovní systém u nás funguje od začátku devadesátých let, ve světě mnohem déle.
Bohužel mi veškeré články na toto téma přijdou velmi obtížně čitelné pro neekonoma, protože je v nich spousta odborných termínů, které mají své definice, a ty se často liší od obecného vnímání těchto pojmů (např. rezervy, pohledávky, vlastní kapitál, závazky, investice a dále účetní zachycení vkladů a úvěrů v účetnictví banky včetně úroků, cenných papírů a jejich přeceňování, finančních derivátů…).
Bez znalosti a pochopení těchto pojmů pak snadno dochází k nepochopení textu. Je to něco jako když se zeptáte ženské, jak auto brzdí a ona ukáže na brzdový pedál, zatímco my chlapi obvykle víme něco o celém systému přes hlavní válec, ABS, hadice až k třmenům, válečkům, destičkám a kotoučům (paknám a bubnům) a taky něco o parkovací brzdě, případně jiných brzdách…
Autorova nezkušenost a omezená znalost je pak vidět v dalších částech článku:
Kvantitativní uvolňování je popsáno jen částečně a ačkoliv v článku nejsou v tomto smyslu zásadní chyby, to podstatné tam není: díky kvantitativnímu uvolňování centrální banka vykupuje státní dluhopisy. Stát tak z nich nemusí platit tržní úrok (kdo by si taky koupil státní dluhopis s nulovým nebo dokonce záporným úrokem). Centrální bance je to jedno (není tady za účelem dosahování zisku). Bohužel tím dochází k pokřivení finančního trhu (stát si privilegovaně půjčuje levněji a za podmínek, na které nikdo jiný nedosáhne), ostatní subjekty se musí poohlédnout po jiných investicích a u těch pak letí ceny nahoru – akcie, nemovitosti, poslední rok i suroviny.
V tomto ohledu je spíš zásadní změna paradigmatu – v 1990’s byla inflace považována za něco ošklivého, co lidem ukrajuje z úspor, a čemu je potřeba zabránit. Dnes je inflace pomalu vzývána jako záchrana ekonomiky (což je samozřejmě nesmysl). Na druhou stranu deflace je taky pěkné svinstvo.
Poslední část je pak plná nesmyslů, nebudu je vypisovat všechny, jen ty nejkřiklavější:
– nepochopení toho, jak banka tvoří zisk,
– nákupem investic nové peníze nevznikají, jinak by banky postupně mohly skoupit veškerá aktiva, ostatní subjekty by neměly šanci,
– stejně tak hrazením nákladů nové peníze nevznikají,
– ani výplatou dividend.
Účetnictví pouze zachycuje (finanční) historii dohodnutými postupy, nejde tedy o „účetní omezení“, ale o „regulatorní omezení“, která se vypočítávají na základě dat z účetnictví.
Obchodované cenné papíry se obvykle v bankách přeceňují každý den, jejich účetní hodnota tak odpovídá tržní hodnotě. Co se nepřeceňuje, jsou poskytnuté úvěry – banka někomu půjčí (vznikne jí aktivum, konkrétně pohledávka z úvěru) a doufá, že jí dlužník úvěr splatí včetně úvěrů. Pokud však dlužník zkrachuje, banka peníze zpět nedostane (nebo ne v plné výši) a vzniká jí tak ztráta. O problémech dlužníka se však obvykle dozví až když tento přestane splácet. Z tohoto důvodu mohou být poskytnuté úvěry (aktiva) v rozvahách bank nadhodnocené.
Věta o ztrátách a opravných položkách je také mimo. Účetnictví může být velmi kreativní obor, ale v jiných položkách, než jste naznačil.
Takže autore, směr dobrý, ale studujte, o účetnictví banky toho víte viditelně ještě podstatně méně než já, a to čerpám z 20 let starých znalostí z VŠE, v bance ani nepracuju.
To je sice hezke, ale ono to stejne v realu neni nic platne. Vetsina lidi nechce uverit ani prvnimu bodu, natoz tem ostatnim. Osobne jsem prvni bod zkousel (mimo jine) vysvetlit VS profesorovi technickeho smeru, ale on tomu jednoduse odmitnul verit, i kdyz jsem pred nim vygooglil relevantni stranky. Jinymi slovy, bankovni System uz 80 let nepretrzite vyhrava na cele care a za naseho zivota se to uz nejspis nezmeni, tak se s tim smirte.
Jinak co jsem prochazel diskuzi, tak v ni nikde nezaznela jedna dulezita vec: komoditami kryte meny maji zasadni nevyhodu, totiz ze objem penez v ekonomice muze rust jen tak rychle, jaky je prirustek komodity. A ten je treba u zlata velmi maly. Proto take historicky vladcove tak casto sahali k „redeni“ drahych kovu v platidlech, od Rimske rise az po Rakousko-Uhersko. Faktem je, ze celosvetovy povalecny boom byl mozny jen diky fiatu, jakkoliv se nam jeho „vedlejsi efekty“ nemuseji libit (a jejich nasledky nejspis za naseho zivota pro zmenu jeste okusime).
Objem peňazí v ekonomike je úplne irelevantný a nemusí ani rásť. Rast množstva peňazí v ekonomike je len iná forma zdanenia/prerozdelenia. Bohatnú tí, ktorí sa k novým peniazom dostanú hneď ako sa vytvoria. Chudobnejú tí, ktorí sa k novým peniazom dostanú ako poslední.
Celosvetový povojnový boom nastal preto, že sa zdroje prestali vynakládať na ničenie a začali sa vynakládať na budovanie.
Pád Brettonwoodského systému v roce 1971 byl dost vážným narušením kasínového kapitalizmu. Kdyby to rusáci nezachránili svým přechodem obchodování na dolar, tak by padl i dolar. A celý tenhle švindlsystém.
Holt byli tehdy v politbyru už samí vlastizrádci, ochotní za pár stříbrných zaprodat vlastní národ.
Dorazil to o 20 let později Gorbačov s Jelcinem. Tehdy podruhé zachranili švindlkapitalizmus před krachem tím, že mohl následujících 10 let rabovat ruské zdroje.
Dokud nepřišel Putin.
A teď kapitalizmus zase mele z posledního. A nemá ho kdo zachránit. Rus se už okrádat nenechá.
Autor popisuje systém vytvárania meny, nie peňazí.
Tak jako dobrej článek, ale jinak spíš taková ekonomická „suchařina“. Vlastně jsme se v něm nedozvěděli, PROČ „tisk“ peněz způsobuje a způsobí zásadní problémy.
Zkusím vám to tedy jednoduše vysvětlit. V realitě „tisku“ peněz lze společnost rozdělit na tři segmenty:
1) První část společnosti „tiskem“ peněz ZÍSKÁVÁ, je tedy ZVÝHODNĚNA oproti ostatním.
2) Druhá část společnosti „tiskem“ peněz ZTRÁCÍ, je tedy ZNEVÝHODNĚNA oproti ostatním.
3) Třetí část tvoří stát. Ten díky „tisku“ peněz BOBTNÁ.
A to je vše, nic víc pro začátek vědět nepotřebujete. Místo toho, abych tu psal nevím jak dlouhý příspěvek, tak se zkuste vy sami nad těmito body zamyslet, zejména pak nad společenskými problémy, které to vyvolává a může vyvolat.
Ehm, to je trivialita. Jen se ti ty podmnožiny prolínají. Co s tím?
V podstatě se centrálně určuje, z koho uděláme chudáka a z koho boháče. V krajních případech. Ale ty krajní případy nejsou zastoupeny pouze nějakým nepodstatným výskytem, spíše naopak.
Bohužel se věřilo a věří, že v ekonomii má kladný význam centrálně podpořit (zvýhodnit) např. podnikavějšího, inteligentnějšího či vzdělanějšího (na úkor těch ostatních), ale tohle je krutý omyl. Ve skutečnosti nelze v ekonomii odlišovat lidi na „horší“ a „lepší“, neboť pod centrálními zásahy (centrální podporou) mohou duševně, morálně atd. degradovat úplně všichni. Podpoříme-li centrálně podnikavější, inteligentnější a vzdělanější, podpoříme tím akorát jejich morální či duševní degradaci a zároveň touto podporou znevýhodníme všechny ostatní. Výsledek? Celá společnost akorát dovedeme k úpadku.
Jediným řešením jsou tzv. tvrdé peníze, tedy takové peníze, které nikdo neznehodnocuje jejich masivním množením.
* Celou
tl;dc peníze vznikaj na grafikách jako třeba ethereum v asicích jako btc na procesorech jako sugarchain nebo na ssdčkách jako chia :D :D ;D ;D