Jak lžeme zákazníkovi – OKAY edition - zpět na článek

Počet komentářů: 379

  1. OKAY jsou franšízy, takže jestli má autor problém, ať si stěžuje na konkrétní prodejně, ne na infolince. Naše prodejna OKAY, byť může být o 20 km vedle, si takové jednání nedovolí a když je na rezervaci napsáno „doručení do 60 minut“, tak už startujeme auto. Za mě pochybení dané pobočky a konkrétních lidí.

    1. Alebo si niekto centrále vymyslel kokotinu a „frančízy“ trpia a to celé zaplatia.

  2. Zase abychom OKAY nelakovali tak na černo. Nevýhodou OKAY je, že ve srovnávačích typu Heureka vůbec nejsou. Poslední dvě ledničky mám z OKAY elektro, protože mají konkurenceschopné ceny srovnatelné s tím co jinak naleznou cenové srovnávače a občas i nižší. Kombinace výprodejové ceny a slevy za škrábanec způsobila, že jedna z těch dvou ledniček byla za nesmyslně nízkou cenu a ta druhá byla za cenu konkurenceschopnou. Komfortní doprava externí firmou byla super – borci byli ochotní pomoci vybalit a dostat tu pekelnou 90 kg obludnost až do finální místnosti. Takže já na OKAY nemohu říct jediného křivého slova – v obou případech existence kamenné prodejny způsobila, že jsme pořídili ledničky právě od nich – jednou přímo z prodejny a jednou z eshopu.

    1. Asi to tak bude.V Rakovníku absolutní pohoda.Co nemaj, objednaj.Jezdím tam ale osobně.Loni jsem tam kupoval velkou TV a chtěl jsem to původně odvézt na zahrádce, nicméně mi řekli, že to není dobrý nápad a že mi to přivezou ještě ten den.Zdarma.Přijeli a donesli do garáže.Dál jsem nechtěl.Dal jsem jim alespoň na kafe…Jo a poprvý jsem viděl elektrododávku.Když couvá, není vůbec slyšet a hrozí přejetí:-D Jedinej „problém“ s OKEY byl, když jsem objednal zboží, které na prodejně nebylo.Proběhla rezervace a pak potvrzení, že zboží bude přeskladněno do Rakovníka.Já to ovšem musel stornovat, což jsem učinil telefonicky.Pak mi stejně chodily mailem a do telefonu výzvy k vyzvednutí.Pak v neděli odpo volali, že to tam mám a kdy vyzvednu.Teprve pak mi přišlo potvrzení storna.Takže asi mezi sebou nemají komunikaci nic moc.Ale jinak, v poho.

  3. Zkušenost s Alza Praha poslední dobou – z cca 8 koupených předmětů za prosinec bylo 6 vratek z důvodů porušených obalů (jako dárek fakt nechcete dát něco s dírou v krabici). Všechno osobní odběry – na automatu jsme zaplatili, krabice nám dal zpruzený týpek a my je rovnou šli vrátit do reklamovacích boxů o metr vedle. Za dobu čekání to tak udělali 2 ze 4 lidí, co tam dostali, celkem smutné score. Prachy jsme dostali zpět v podstatě obratem (asi po 2 dnech), ale nechápu:

    – co tam s tím dělaj, chápu že to převáží z pobočky na pobočku, ale nešlo o levné zboží, to to fakt nechají vozit nějaké vypatlané ukro co na všechno sere?
    – jak se jim tohle může vyplatit (forma bezúročné půjčky?)

    Ty samé předměty jsme pak za tu samou cenu koupili na Zličíně v Datartu, naprostá spokojenost – slušný personál, s jednou krabičkou byl problém a hned na místě vyměnili za jinou, poradili… super.

  4. V podstatě za to všechno může Alza.
    Už před „plandémií“ ostatní prodejny s počítači tahaly za kratší konec. Alza vsadila na naprostou minimalizaci lidské síly, maximální robotizaci, automatizaci, bezhotovostní totalitu, extrémně vlezlou reklamu od rána do večera na všech televizích. A teď je takovým českým Amazonem kde si konkurence neškrtne. Přitom už je dražší než (pomalu krachující) konkurenti.

    Nejzajímavější je, že ten pan inkognito co vlastní Alzu věděl dopředu o „plandemii“ podobně jako McDonald či KFC. Všichni tito se cca rok před plandemií najednou začali zabývat rozvážkou jídel, a Alza pak dost nákladnými Alzaboxy co vyžadovaly obrovskou investici.
    Ale vyplatilo se jim to. Protože jejich konkurence nic nevěděla a tak při naplánovaných lockdownech obrovsky tratila, zatímco Alza obrovsky vydělávala a převzala maximum tržního podílu.
    Proto tihle lidičkové jezdí na různé ty Bilderbergy a Davosy, kde je jim tak nějak naznačeno, kam se to bude ubírat aby se podle toho mohli zařídit.

    1. kaBrnak: zase cintáte, o čem nemáte tucha. Mekáč rozjel rozvoz až na podzim 2019 a to ve spolupráci s Dáme jídlo. Normální poptávka po dovozech tohoto typu, mekáč má provozovny všude možně a tohle si o to říkalo už dřív. Ale proč to dělat dřív, když cestičku můžou za svoje prošlapat jiní a proč se drbat se svou sítí, když už existuje zavedená.

      Tj. služby, které to řešily, tu byly dávno předtím, Dáme jídlo je tady snad 10 let. To už tehdy jejich zakladatelé plánovali v Davosu čínský mor?

      1. Ale huby. Žádná poptávka po rozvozu opékaných psů a smažené přejeté slepici tu nebyla. Lidi si vždy za ty prachy zašli na poctivé jídlo do restaurace.
        Ta poptávka byla vytvořena uměle, když restaurace prostě nezákonně zavřeli a zlikvidovali.
        A teď tu máme jen haf haf kebaby a podobné humusárny místo kvalitní gastronomie.

        České prase všechno spase. I ty nejhorší pomeje, a ještě si do prdele nechá píchnout toxickou šmakuládu a z vděčnosti olíže páníčkovu botu, která ho před chvílí nakopla do čenichu.
        A s tou bezhotovostní totalitou je to úplně to samé. Vovce se bez remcání přizpůsobila dalšímu utažení svobod.

        1. kaBrnak: vždyť říkám, že plácáte o něčem, o čem nemáte tucha. Když tady nebyla žádná poptávka, jak je možné, že služby jako damejidlo poměrně výrazně rostly už před covidem? Konkrétně damejidlo:
          – 2017 209M Kč
          – 2018 270M Kč (+ 30 %)
          – 2019 412M Kč (+ 52 %)

          Že jste prase a spasete úplně všechno je mi tak nějak fuk a nevidím, že by to nějak souviselo s tématem.

          1. Ránu kvalitní gastronomii zasadil už bureš zaklekáváním na živnostníky, kdy museli platit restauratéři v evropě nevídaně vysoké daně. V civilizovaných zemích je na jídlo a gastronomii tak 5%.
            Tam totiž nejsou blbí, a raději oželí nějaké daně s tím že gastro zaměstná hafo lidí co by jinak byli na pracáku.
            Prostě Bureš je skrz EET donutil platit ty vysoké daně které byly zavedeny už předtím.

            Druhak ti opékači škrkavek a tasemnic ať z arábie či řýžolandu, to je jeden podvod na druhý, jeden daňový únik na druhý, organizovaná mafiánské struktura kde nikoho nikdo nepráskne a hlavně „néumím šesky“. Tam ani kontroly nechodí, na rozdíl od českých živnostníků, které hyhyena ušikanuje až k zavření nebo sebevraždě.
            Na jednu stranu státem tolerovaná ilegalita, podvody a nedodržování norem, na druhé pak šikana poctivých kvalitních českých restauratérů.

            1. Kdyz jdu v Plzni do Globu, taxi tam obcas dam u rakosnika opekane nudle s necim a musim rict, ze mi to chutna, je toho vagon a jeste jsem se po tom nikdy neposral, coz nemuzu napriklad rict o ruznych bagetach a rohlikach typu Buzerantovo tajemstvi a dalsich mnamkach na benzinkach.

              1. Biologické zbraně z benzínek, proti kterým ukrajinské biolaboratoře jsou jen nevinným žertíkem, to je kapitola sama pro sebe. Vlastně neznám skoro nikoho, kdo by se aspoň jednou z bagety z benzínky nepodělal. Tam raději mufiny a sladké pečivo. Poněvadž mizerně placený unavený personál na benzínce má nějakou hygienu a data spotřeby fpiči.
                Kde jsou ty časy kdy na internetu kolovalo video, jak vohnout na dvoře vyházel bakety Crocodile (byť v celofánu) na zem a pak je házel do jednotlivých bedýnek k rozvozu na benzínky.
                To byly ještě zlaté časy.

                U rákosek je to spíš o tom, že tam sypou tolik soli, chemie, glutamátů a konzervantů, že to má účinek jako formaldehyd. Tam žádná bakterie nepřežije :-)))

                Ale játra trpí jen co je pravda. Tuhle šmakuládu odbourat, to je pro ně fuška. Nemluvě o přepalovaném oleji, nejlevnějších tucích apod. Ale pravda, nepoděláš se z toho.

                1. Párkrát za rok si bagetu u pumpy koupím a žádný potíže nebyly.Má to výhodu, že to můžeš sežrat za jízdy jako zvíře.Kontroluju jen datum a neporušenost obalu.K Rejžákům mám nedůvěru, pro mě jsou to špindíry.

                  1. Uprimne… spindiry jsou, ale zdravi jako ripy. Ona urcita mira spiny buduje imunitu, zatimco zivot ve sterilnim prostredi konci setkanim s kaslem.

                    Jak rikam – jediny bagety, co muzu zrat, je Sunkovy Eifel, nebo jaxe jmenuje, protoze v nem neni zadna chemicka omacka. Jakmile tam je, proooser. A to si klidne dam majonezu, nebo tatarku a nemam problem. Co tam hrnou vyrobci tech baget, to netusim. Mozna, ze kdybych to zral furt, tak telo bude odolny, jako proti Faraonove pomste po pul roku v Egypte.

                    1. Chuť na Krokodýla znamená (znamenávala) přehrabání trojúhelníků v nádražním stánku a hledání nejmladších. Tedy citlivé přehrabání, vše zůstalo, jak bylo a člověk odešel s mláďátkem. Vybírat tyhle a podobné výrobky na místech s menším obratem si člověk netrouf‘. Protože nemá prasečí (v dobrém) žaludek.

                    2. Si pamatuju, jak jednou provadel pitvu bagety Pohlreich a vzal si na to chirurgicky rukavice. Rikal jsem si, ze to s tim odporem ke konkurenci trosku prehani, ale dnes vim, ze mu fakt slo o zdravi.

                    3. Pamatuju, to byla spíš nadsázka. On předvedl, kolik je v tom rohlíku náplně. Mnoho nebylo. Ale když ti všichni podnikatelé na cestě z toho chtějí něco mít.
                      Myslím, že tenkrát naváděl tu podnikatelku, aby nekupovala hotové, ale dělala je sama, nebo něco na ten způsob. Ale byla to nějaká hájovna a veverky neměly na plněné rohlíky chuť, natož když nebyly za půl oříšku, ale za pajsku nebo tak nějak.

                    4. pre Sysop a prasatko Bobik:
                      Ten diel toho tele-programu s Pohlreichom a bagetou si pamätám. Vysvetľoval majiteľke, že ako vyzerá cenotvorba za jedlo – keď stojí bageta 50Kč tak tam bude suchá bageta, troška masla či nátierky, 4 kolečka najlacnejšej šunky, 3 kolieska uhorky a 2 mini kúsky papriky. A nič viac. Že to proste nemôže fungovať tak, že majiteľka nacení jedlo: napríklad kačacie prsia s jablkovou omáčkou a k tomu basmati-kari-ryža na 149Kč a v rozpočte má 100g mäsa, 75g basmati ryže, 1 jablko, trochu oleja, masla, cukru, soli, kari a pracovný čas kuchára a pritom jej kuchár dá na tanier dvojitú porciu mäsa a omáčky, lebo jemu sa to tak zdá lepšie. Ak bude v kuchyni takýto záškodník tak pôjde podnik veľmi rýchlo do sračiek.
                      A Pohlreich tú bagetu ani sám osobne nekúpil, ale poprosil niekoho zo štábu nech to pre neho urobí, lebo ako on potom neskôr v tých jednorázových rukaviciach povedal: „Ja bych se posral něco takového u ty benzinky koupit, ja mám k tomu averzi, proto to chytám v těch rukavicích……“
                      Bola celkom zábava to sledovať.

                    5. Souhlas, ale jejich forma budování imunity je mi podezřelá.Je to jiná kultura.Nedávno jsem porovnával sójovky a oni tam maj snad celýho Mendělejeva.Proto se možná naše rodina dožívá tak vysokého věku, protože jedem selskej rozum a „všeho s mírou“.A jak říkal Pepa Švejků: Jó, vopatrnost, matka moudrosti!

                    6. Přesně Forge.
                      To, co rákosník považuje za čisté a „nezávadné“, způsobí žaludeční či střevní potíže minimálně pěti lidem z deseti. Vycházím jen z osobní zkušenosti, resp. z toho, co jsem mohl při asistenci silnoproudým kolegům, vidět v rákosnické kuchyni a dvou chodbičkách.
                      Vůbec nechápu, jak je možné, že takový hnus, humus a bordel tady může existovat takové roky a bez toho, aby to hygiena dávno zavřela. Jenže to by vlastně byla diskriminace minority, našich nejpracovitějších spoluobčanů, že?
                      Mám asijskou kuchyni rád, ale z kamenných čínských restaurací, na které jsou reference od lidí, které znám. Asijskou kuchyni ala Sapa si rád nechám ujít, ještě nějaký čas bych tu pro vnučky chtěl být, minimálně ale netahat ve vlastní prdeli, nebo v játrech nějaké parazity.
                      Ty jejich „večerky“, to je kurva taky povedená záležitost.
                      Takzvaná večerka od sedmi do sedmi? To je to, co tu kdysi bylo za těch předchozích bolšánů normální, na čem se vystřídaly dvě směny prodavaček a pokladních v sámoškách?
                      V malých sámoškách od sedmi do šesti, jedna směna, ale i v tom nejmenším Prdelákově s 500 obyvateli.
                      Večerka s „akčním“ zbožím, nebo zbožím -35%, kterému za dva dny projde trvanlivost, nebo už prošla a je pod nálepkou s novou cenovkou?
                      To jo. To se potom „rodinně obchoduje“.

                    7. serviskod: Zandite si v Brně do vietnamské tržnice, tam majó restaurací nekolik, třeba Vietcong Palace, nebo tó novó velkó, a budete překvapené, jak je tam čisto a jak dobře vařijó. Polívka „F“, smažený / pečený / nevím jaký nudle, jarní závitky… všecko špica chálka.

                    8. Ty stánky jsou vcelku v pohodě, je to rychloobrátkový jídlo připravovaný na objednávku a tepelná úprava bakterie zabije. Nejhorší jsou provozy s hotovkama, kde to uvaŕený jídlo dlouho někde leží. I v Asii se moc nedoporučuje navštěvovat restaurace evropského typu a radši chodit k místním na pouliční jídlo.

                    9. Servisdoku, vietnamské večerky nejsou prodejny, ale pračky na peníze z drog (v marihuaně a pervitinu Vietnamci prakticky ovládli trh), pašování a různých šméček. Ten Vietnamec co tam sedí obvykle ani není majitel ale bílý kůň, co z toho krámu žije (i v něm). Sortiment je dílem Sapa, dílem akční nabídka hyper super a dílem čórky nakradený bezďákama a sockama v okolních nevietnamských krámech a prodané vietnamci za zlomek ceny. Návstěvnost je celkem bídná, ale za papírový obrat by se kolikrát nemusel stydět ani sídlištní Lidl.

                    10. servisdok 12.12.2022 v 21:03

                      Vzpomínám se slzou v oku na asijskou kuchyni v Holešovické tržnici, malý stánek pod plachtou, i v zimě „na stojáka“. Vždycky fronta (o polední přestávce sestávající převážně ze zaměstnanců Alzy).
                      Převažovala vietnamská kuchně – od bumbonambo po bunča.
                      Kupodivu tam chdil jíst i náš vietnamský tlumočník a neměl žádné výhrady ke kvalitě a ani k prostředí (které bylo pro mě na hraně).
                      Bydlel jsem za těch předchozích bolšánů v Prdelákově (do 500 obyvatel) dlouhá léta a popisovanou prodejní dobu nezažil.
                      V sousedních Prdelákovech (do 100 obyvatel), se prodávalo jen ve všední dny čtyři nebo šest hodin.
                      V současné době jsou v tuzemsku oblíbené potravinářské výprodeje s procházejícím nebo prošlým zbožím. Je zajímavé, že někteří místní výrobci, kteří neproniknou na supermarketové regály, dodávají do takových obchodů běžné výrobky rovnou. Vietnamci je kupodivu neprovozují.
                      Blíže zde: http://www.potraviny-za-babku.cz/

                2. Tak ja k rakoskam na nudloblaf jdu tak trikrat do roka, to mne nezabije. Ale asi tak stejnou frekvenci mam s tema bagetama a tam je vysledek jistotka.

                3. kaBrnak: tak se hlásím jako další, bagety z benzinky sním tak do 10 ks ročně, bez výjimky ty nejnovější na skladě. Pokud je někdo línej si přečíst datum spotřeby, co na to říct. Dtto thajská nebo čínská restaurace, včetně proslulých Dragon Bister. Nicméně v těch jsem léta nebyl. Zkuste Singha v centru nebo Chilli Tree v KrPoli.

            2. Kvalitními českými restauratéry je třeba Sahajdák, Kašpárek, Sapík…Kolikrát jste u nich ráčil pojíst v minulém roce a přitom, jak vás tak známe, neofrňoval jste se, že jsou pánové nemravně drazí? Jestli ne, omluvička, ale nějak mi to na vás nepasuje…Většina lidí si stále představuje „kvalitní“ české gastro za 85 kč včetně polévečky… Tyhle časy už jsou ale v rektu.

              1. Jde možná o to, co myslíte tou kvalitou? „Kocka v šmyku“ je bezesporu kvalitní. A lidová jídelna může být též kvalitní. Tedy, že se dobře najíte. I když ne mezi zdyzajnovanými věcmi, lidmi a jídlem ze surovin, které běžný člověk neviděl a neuvidí a ni mu to třeba nevadí. Protože do sebe potřebuje něco teplého, v mezích možností výživného a že to zrovna není artichoke á la barigoule – co se dá dělat.

                1. Měří se to zcela triviálně: Kvalita ingrediencí, mistrovství ovládnutí technologie a jejího použití a dál prostředky vynaložené na návštěvu a celkový následný dojem z ní…Ano, někdo bude mít za kvalitu i celkem fajn oběd s hliníkovým příborem na umakartu v závodce, ale to jaksi asi ta opravdová pětihvězdičková kvalitka není…A ta rajská může bejt fakt sebelepší, ale blbý nádobí, blbý prostředí, toaleta z roku krále klacka, toaleťák typu šmirgl…No – já neříkám, že se tam nenajím, já jen říkám, že nazývat to „kvalitním obědem “ je hodně troufalý.

                  1. Jistě máte pravdu o pětihvězdičkové kvalitě. K ní vilu s obsluhou a velké auto (taktéž s obsluhou, aby se panstvo mohlo nacamrat). Pokud jde o takovou komplexní kvalitu, pak to všechno sedí.

                    Z mého pohledu sedí i to ostatní: umakart, rajská, hliníková lžíce i vidlička (dnes už muzeum, příslušný nůž s hliníkovou, nikoliv UH rukojetí tuplem), čaj v Duritce (dříve ve sklínce od hořcice), nádobí bílé české, tácy taktéž, záchody obyč., toal. papír Harmasan, v horším případě skládaný – byl-li člověk spokojený, což jistě ve větším množství případů byl (protože stravovací komise, záv. lékař), tak pámbu zaplať za takovou závodku. Jak byl člověk spokojenej. Ale pětihvězdičková kvalita to tedy nebyla.

                    1. Asi se zbytečně otáčím na pojmu kvalita. Promiňte. To, co si teď popisujeme pod pojmem závodní stravování může být jednoduše dobré. A proč by ne…. Já jen nerozumněla, jestli házíte do jednoho pytle skutečně propracované restaurace a řekněme každodení restaurace

                    2. I kdepak. Na jeden pytel jsme už staří.
                      Stejně jako neříkáme, že Mercedes 250C, což bylo parádní auto, byl lepší než Trabant kombík, což bylo_také parádní auto.

                    3. propracovane restaurace – dneska je pres 90% nacancana bida, skasnou vas jen za ten pocit luxusu, jidlo normal. Obcas jsem byl a fakt nepotrebuju luxusniho cisnika, francouzsky jidelak a pocit, ze si to za ty love muzu dovolit. Pak donesou neco, co mam i doma lepsi. Za posledni dobu snad jen steak v londyne, byl prvotridni, dilem ale zasluhou perfektniho masa, dnes uz po covidu restaurace neexistuje. Proti tomu kure od marocana, cca 15 eur i s prilohou, propecene, na marocky zpusob, oblizovala se cela rodina. Plastovej stul, jedli jsme rukama a nikoho to nesralo. Pro mne bezte s celym luxusem vite kam.

                    4. Člověk ty naboby chápe. Mají tolik, že si mohou dovolit se ukazovat v nějakém tom President Mišelín 6+ prostě proto, že na to mají. Ze stejného důvodu mají doma zlaté kliky, v akvárku žraloka a v kleci tygra.
                      Blahé paměti, v nové době, ale v Rakousku byly ještě šilinky, byla vynikají pizza v podchodu metra Karlsplatz, Kangal se tomu říkalo, s pravými a slušně se chovajícími Turky. Člověk mohl žvejkat a dívat se, jak jim to jde od ruky. K tomu kafe z konve, dobre. Jeste, ze je na co vzpominat. A pritom to vubec zadny luxus nebyl, 100% lidovka. I studenti, co chodili kolem, se malokdy zastavili, asi prostredi nebylo dostatecne akademicke. Jo, pro ne byl lepsi stanek vpredu, pod namestim, se susi.

                    5. Já myslím že směšujete kvalitu a úroveň. Bufet se sekanou (nízká úroveň) může být i velmi kvalitní, vždycky si vzpomenu na p. Bokštefla v Super Špek Me, naopak hotelová restaurace vysoké úrovně někdy skrývá v zákupisí prvotřídní hegeš. Typickým příkladem je JV Asie, kde nás místní varovali, ať nežereme v hotelech, že to tam je staré, zamražované a znova ohřívané, neb se tam toho tolik neprodá. Street food že prý je jistota že to je čerstvý. (No, ukázalo se že čerstvý až moc, kamarád si z uliční žrádelny odvezl trichinelu, že se na ni prý chodili koukat i ze sousedních nemocnic.)

                    6. To je prča. Jak se dívám na příznaky, minimálně počáteční (horečka, třesavka, bolest hlavy, intenzivní pocení) jsou kovid jako vyšitej. Pozitivní test by mu tady natočili, ani by nemrkl, ale i bez něj by byl tutově kovid, se vším všudy.
                      Není nad liberálně demokratické kovid zdravotnictví, zejména v tom prvním, houmofisovém období obvodních lékařů.

                    7. Socialistický nerez nůž s plastovou rukojetí typu materiálu ze kterého se dějají dnes výkopové trubky na vodu, mě urážel už tehdy. Aspoň lepší plast mohli tehdy použít. Zřejmě někdo dostal pochvalu za zlepšovací návrh, že se ušetří velké množství hliníku v socialistickém hospodářství.
                      Ale teď marně sháním hliníkový příbor, které dřív ani v zastavárnách nebrali. Nic lepšího a lehčího na kempink, dovolené a čundrování totiž člověk jen tak nenajde.

                      Jedině pak titanový příbor za pětikilo. A i tak je méně komfortní a mizerně vylisovaný oproti hliníkovému ze závodky a školních jídelen.

                    8. No jo, příbor se pronese.Každej ušetřenej gram v usárně nebo alici se počítá!Nemáš snad sekyru a nůž ?Příbor si vyřežeš.Potřebuješ jen pánvičku a kotlík.

                    9. kaBrnak 12.12.2022 v 19:55

                      „Výkopové trubky na vodu“, takovou hovadinu jsem až dosud neslyšel.
                      Rukojeti se dělaly z polyetylénu, který má hodně, ale opravdu hodně, široké použití dodnes a přestože v gastronomii vyšel z módy, tak třeba medicíně se používá dodnes.

                  2. Čus, nevím, jak dnes závodky.Já si pamatuju jednu s frontou se smradlavými tácy a to jsem odmítal.Nicméně jsou nebo byly dobré jídelny, což je stokrát lepší slovo než vývařovna nebo bufet.Tam jsem se najedl u stolu jako člověk.Ale taky je potřeba všímat si detailů, které potvrdí první čichový vjem.Poprvé to bylo vždy na doporučení.Dneska už jsem dost paranoidní a nevěřím ani dobrejm restauracím,Na špičkový nejsou prachy.Za to vaříme z kvalitních surovin doma.A slova jako nudlárna nebo kebabárna…

                    1. Doba závodních a školních jídelen minulé doby je asi v čudu. Dnes jsou …restaurace, s elektronickým výběrem atd. pro veskrze náročné lidi.
                      Nějaká doba srabu s nouzí, ale opravdovou, k vyčerpání zásob, by vrátila ty, co to přežijí, do normálu. Takto natvrdo by ty zbylé přešla chuť dávat prachy za zmetky a trpět zmetky kolem sebe. Nemuselo by jít nutně o válku lidí, stačilo by, kdyby se Země zatřásla a k tomu něco vyplyvla. Ani bych se jí nedivil. Pozoruje-li znásilňovače počasí nebo tvůrce „výpočetního výkonu v živých buňkách“ a podobné vědce, tak švihnutí ocasem, jak kráva po nějaké bodalce, je na místě.

                    2. Tos to pěkně navětvil.Naše planeta Země odmítá sveřepě brát cokoliv z biosféry, včetně nás,Homo rozumný (2x) na vědomí.To ví každej sedlák.A meteoprogram Aladin už taky.

                  3. si všichni vytíráte ty prdele hedvábím, nebo co??

                    a na hnilíkovým nádobí je co špatnýho? to je mi zase spousta plků todle…

                    1. Hliníkové nádobí není dobré na přípravu pokrmů s vyšší aciditou, panč se z něho uvolňují zdraví ne zrovna prospěšné látky. U talíře nebo příboru je to fuk, maximálně to, že se snadno poškrábe a nevypadá esteticky moc lákavě, navíc se pak blbě meje, což můźe způsobit zdravotní komplikace skrz bakterie. To samý je i problém u plastových talířů (když pominu riziko ftalátů a spol)

                    2. Navíc podle toho jaká sloučenina vznikne se vstřebatelnost hliníku liší snad až o tři řády.
                      Protože normální v přírodě běžné sloučeniny s hliníkem se skoro nevstřebávají, tak se tělo vstřebaného hliníku zbavuje dost pomalu, protože na to není evolučně příliš zařízeno. Takže na občasné požití hliníkové vybavení O.K., ale pro pravidelné používání není důvod proč používat zrovna hliníkové nádobí nebo příbory.

                    3. Hliník nepatří do kuchyně ani do ničeho živého. Je to prvek, který žádný živý organismus v přirozeném stavu neobsahuje, k ničemu nepotřebuje a jeho přítomnost může jedině škodit. Proto ho asi farmafirmy přidávají do vakcín.

                    4. Hupert 13.12.2022 v 9:50

                      Vyšší obsah hliníku obsahuje například sója, majoránka, tymián, kakao, kukuřice, ředkvičky i některé druhy čaje. Z rostlin hliník přechází do každého živého organismu, který rostllinu konzumuje.

                    5. A do háje, sóju, tymián, kakao ani kukuřici nejím, ale právě jsi mi zkazil bramboračku. Ředkví se to doufám týká jen bílých, protože černou, co jsem včera vyhrabal z pod sněhu, bych k pivu nerad měnil. Hliník přeci není černý, že? Leda by byl v černý ředkvi černě eloxovaný. Ale dík za poučení.

                    6. Hupert 13.12.2022 v 9:50

                      Nejen do vakcín!
                      Z dětství si pamatuji častou aplikaci octanu hlinitého a jak jsem právě zjistil, on se stále vyrábí a používá…

                    7. shane
                      13.12.2022 v 9:01

                      no a co jako? pokud si to něgdo nebude strouhat na struhadle přímo na žrádlo, tak je to akorát další módní kokotina

                    8. Ptal si se, tam jsme ti odpověděli. Jak s tou informací naložíš je na tobě. Nám je to fuk. Mě teda určitě.

            3. Občas jsou fotky z kontrol, SZPI to bere hlava-nehlava. Je to kvalifikovaná složka státní správy, na rozdíl od České obchodní inspekce, která je bandou k rozpuštění a vypuštění.

              SZPI a Státní veterinární správa by zasluhovaly posílit. Jejich pranýř by měl být netoliko virtuální, ale skutečný.
              https://www.potravinynapranyri.cz
              Oprávněná nespokojenost by měla znamenat podnikatelův konec v potravinách. A to, jak ze kdysi říkalo, bez pardonu.

              Kua, místo toho tady jsou eurosračky z brusele o „rumu“, „máslu“ a stejných příležitostech. Nejde o to, za kterého premiéra či za které vlády to či ono „prošlo“, ale že to vůbec_vzniklo.

              Jen mírně zjednodušeně řečeno: žádný eurosvaz = žádný problém.

              1. Nesouhlasím Bobíku. Danému jevu je potřeba důkladně porozumět a pak teprve přijmout kvalifikované rozhodnutí pro nápravu.
                Bez důkladné analýzy je jakékoliv rozhodnutí jen výstřelem naslepo. S důsledky které se projeví později a mohou být značně nepříznivé.

                Jaké jsou důsledky střílení naslepo a nesystémových opatřeních, které nenapraví co je pokažené, ale ještě víc šikanují ty co to nezpůsobili či přímo oběti, vidíme na státních a úředních rozhodnutích dnes a denně.

                1. Přiznám se, že tápu.
                  Zda je v zázemí hospody nebo obchodu pořádek nebo ne, lze vidět. Stav lze dokumentovat. Jedná-li se o zjevné nedostatky, stačí na tuto fázi i člověk seznámený. Odhalení nedostatků skrytých vyžaduje příslušnou kvalifikaci. Vedení správního řízení také – podle toho, jakou úlohu v něm ta či jiná úřední osoba zastává.

                  Nic z toho není naslepo a o šikanu se v takovém případě nejedná ani náhodou, vždyť jde -pouze- o techniku a přírodu.

                  Nikoliv o společnost (např. rovné příležitosti mužů a žen co servírů a číšnic a podobné trendy zhůvěřilosti, ve kterých bych spatřoval částečně možná to, o čem píšete.)

                  1. Měl jsem na mysli systémovou chybu typu „v české republice krachují slušné restaurace a to co zbývá (rákosníci, kebabárny) produkuje zdraví škodlivý potravinový odpad“.
                    Protože přehnanou úřední snahou z ministerstva lze snadno způsobit systémovou likvidaci i těch zbývajících kvalitních restaurací.

                    Hyhyena může dát mastný flastr i za to, že v kuchyni chybí nápis „úsek pro zpracování masa“ nebo „úsek pro zpracování syrové zeleniny“.
                    Tohle vše v českých předpisech je, přesto jsou skoro všechny kebabárny prasečím chlívkem.

                    Třeba v jedné místní brněnské fastfoodovně bylo na záchodě mýdlo a papírové útěrky naposledy při kolaudaci hyhyenou. Od té doby nic, a nikoho to netankuje. No aspoň že tam je toaleťák a hosté se nemusí utírat levou rukou. A taky jeden nefunkční pisoár (ze dvou) co se pokazil pár měsíců po té kolaudaci a od té doby je mimo provoz.

                    1. To stavební uspořádání v nějaké formě se udělá jednou provždy, ne? Domnívám se, že většině negativních zjištění lze předejít.

                      Nelze ovšem vyloučit vadné takové nějaké hygienistky, kundy rozjebané, jak mohou být označeny. Asi tedy je-li stav provozu v mezích možností dobrý, je nutno průběh takové kontroly dokumentovat do všech podrobností. Nevím, nakolik se ty HS změnily díky kovidu, přibylo jim na megadůležitosti?

                      Ale třeba když z provozu odejde stará struktura, která leccos dělala tak nějak z návyku a místo ní nastoupí frikulíni bez návyků a podnikatel si chodí jen pro prachy, tak se nemá divit, když má problém.

                    2. To je přesně ono, Bobíku. Ten původní personál měl to vaření dle ČSN vypálené ještě „v hardwaru“ a už by to ani neuměl jinak.
                      Zatímco mladá pindulína co si v nádražce jen lakuje nehty a čeká až ji oplodní nějaký bohatý nabíječ a už nikdy nebude muset pracovat (aspoň má takovou představu), to prostě neřeší.
                      A je jí jedno, že dotyčný pak prosedí noc na záchodě, protože mu podala zkyslou, třikrát v mikrovlnce ohřívanou polévku.

                      Dnes už ani v řadě okresních měst není nádražka na hlavním městském nádraží. To jsem v jednom takovém městě ušel kilometr, než jsem došel k první restauraci od nádraží, kde slušně vaří.
                      Konkrétně šlo o „hanácký detroit“ kde vykrachovaly obě dvě průmyslové odvětví, kde pracovali lidé ze širokého dalekého okolí.
                      Až mě z toho mrazilo, jaké je z toho město duchů. Návrat do meziválečné doby. Ikdyž myslím že tehdy se tam ten průmysl zrovna zakládal a šlo to tam spíš nahoru.

            4. kaBrnak: jak to souvisí s údajným nezájmem o dovoz jídla?

        2. kaBrnak 12.12.2022 v 16:29

          Čtu a svým očím nevěřím, moje zkušenosti je jiná, alespoň co se Prahy týče.
          Při obědě asijských bistrech jsem si vždy všiml, že ve srovnání se sedícími si daleko větší počet lidí jídlo odnáší – prodej „přes ulici“ tedy převažoval, co pamatuji. Rozvoz nikoliv, ten předmětní podnikatelé nezajišťovali. Dnes ho zajišťují třetí osoby, tedy ty, kteří se zabývají pouze rozvozem a jídlo nevaří.
          Moji spolupracovníci se vždy dělili hlavně z hlediska hospodaření s pracovní dobou na ty, kteří si nosili krabičku z domova (čtvrthodinka), nechali si krabičku dovézt (půlhodinka) nebo si na oběd zašli (hodinka až hodinka a půl).
          V době pandemických uzávěr „docházeči“ přešli mezi zákazníky rozvozců, ale hned po pandemii se vrátili k starým zvykům.
          Výrazy jako „haf haf kebaby“ může v současné době použít jen trouba. Němečtí Turci jsou zásobováni německými polotovary, přičemž úbytek psů tamtéž nebyl doložen, podobně v ČR, kde se spekulovalo s použitím kočičího masa, nicméně z hlediska objemu výroby hotových jídel nebyl odpovídající pokles počtu domácích mazlíčků doložen.
          Zajímavou otázkou je získávání materiálu k výrobě smažených přejetých slepic při sto denních porcích v jednom malém asijském bistru.

          1. Hrubě podřadná kvalita masa v kebabárnách a rákosárnách je už legendární. To i ten pes nebo přejetá slepice by měla lepší výživovou hodnotu. Že je to hygienicky poměrně nezávadné, se s tímto nevylučuje.
            Ono taky kde chcete sehnat opravdu levné hovězí do kebabu ?
            Ovšem kdyby za socíku někdo něco takového předložil dětem v jídelně, tak by si šel na hodně dlouho sednout. Tam se totiž dbalo i na výživovou hodnotu a celkovou prospěšnost pro pracujícího či studujícího člověka.

            Ještě mi zbývá dost chuťových buněk na to abych dokázal posoudit podřadnou kvalitu masa v těchno provozovnách. Proto jsem s nimi skončil, ačkoliv mám úpravu hovězího typu gyros (nejlépe tzatziki k tomu) rád. Když jdu kolem místní kebabárny, tak rád nasaju tu vůni, používají dobré gyros koření, ale nechci si kazit zážitek tím že bych to jedl.

            Vy jste Ygorku opravdu neuvěřitelný teoretik. Vojín Jasánek proti tomu hadr. Říkala vám to tu už řada lidí, ale zjevně se to zcela minulo účinkem :)

            1. kaBrnak 12.12.2022

              Vy žvaníte, já jsem teoretik.
              Suum cuique.
              Jasánek nebyl hadr, ale svazák, zatímco vy jste trouba.
              Tedy když už jste začal s tím tříděním, že.

            2. kaBrnak: měl jsem Vás za staršího, ale zjevně jste nezažil ani tu komunistickou základku, Vy výživová hodnoto… (face palm)

              1. fatdwi 12.12.2022 v 22:42

                Na výživovou hodnotu se ve školních jídelnách dbalo nekompromisně, ale jen teoreticky – normy byly vpravdě fascinující. A také se při tvorbě jídelníčků a rozpisech objednávek dodržovaly. Na talířích již ne.
                Připomíná mi situaci v ZVS.
                Cestou stranické organizace, tedy zmermomocněním vhodného politruka, jsme si stěžovali na kvalitu jídla a někdo dokonce v řádech vyhrabal, že pověřený důstojník (nepamatuji si služební zařazení) má jídlo ochutnávat.
                K všeobecnému údivu jsme zjistili, že se tak skutečně děje. Ovšem s tím, že hodnocená porce se připravuje separátně a důstojník ji konzumuje v důstojnické jídelně…

                1. Je to asi případ od případu. Já si třeba při ZVS na jídlo nemůžu stěžovat. Voják z povolání, co měl kuchyni na starosti byl „pes“ a kuchaře honil a hlídal. A nejspíš buzeroval rád, protože jsem s ním hrával šachy a vždycky si od partičky na chvíli odskočil do kuchyně, z ní se ozval křik a vzápětí se klidný a usmívající vrátil zpátky a pokračovalo se ve hře. Mělo to jednu nevýhodu, jezdilo se tam častěji „na inspekce“, protože i „gumy“ si rády dali dobrý oběd.

                  1. „…při ZVS na jídlo nemůžu stěžovat…“
                    – – –
                    Zřejmě ta nejlepší krajní mez.
                    Zažil jsem opačnou – až 90% objemu šlo do zkrmáče, kuchyně pro 600 – 800 lidu.

                    .

                  2. Latimerie podivna 13.12.2022 v 9:34

                    Bylo to velmi pravděpodobně úměrné velikosti posádky.
                    Sloužil jsem v hnusné posádce čítající údajně 3500 mužů.

                    …v duchu si opakoval místopis okrajových oblastí s ohledem na dislokaci obzvláště hnusných posádek.
                    (Karel Michal, Bubáci pro všední den, Praha, 1966)

                    1. Je to možné, posádka byla relativně malá, nízké stovky.

                    2. I když teď mě napadá, těch posádek podobné velikosti v okolí bylo několik (původně to měla být „protiletadlová ochrana“ velkého města), ale dobře se jedlo jen u nás.

                    3. @ygorek & Lp
                      Strašice ušlo to
                      Vimperk hrůza
                      Plzeň VN super (z doslechu)
                      Zbiroh super (z doslechu)
                      Sušice super (velitelství brigády)

            3. Bolševickejma školníma jídelnama bych zrovna neoperoval. Dodnes, když cítím nějaká jídla, je mi na zvracení. A to jsem za těch cca 40 let od základky zjistil, že většina z nich je normálně jedlá, a dokonce mi chutná. :-P

              1. RomanL 13.12.2022 v 7:49

                Tak.
                Nejdéle, pár let přes třicítku, jsem nevěřil, že bych dokázal dobrovolně pozřít plíčka (v Čechách pajšl)…

                1. Ygorek 13.12. 8:11
                  Inu, pajšl patřil mezi moje oblíbená jídla a kupříkladu moje matka pajšl připravovala ráda a často. Příjemně nakyslá chuť s šťouchanými brambory… Můj otec, vášnivý lovec pak nutil matku chystat pajšl i z ulovené zvěřiny, vysledky již nebyly tak přesvědčivé.
                  Co si vzpomínám, tak otec definitivně upustil od zvěřinového pajšlu (tzv. lovecké právo) ve chvíli, kdy mu známý sokolník objasnil, že tehdejší vlašimská munice (zvláště legendární SPCE střely) zanechají v pajšlu rozstřik olověných střepinek a doložil to roentgenovým snímkem uloveného kusu. Dravci jsou na olovo hákliví, jak mi bylo vysvětleno.
                  Problém by nejspíše řešilo použití dnes již běžně dostupných monolitických střel (např. Fox). Ale to jen tak na zpestření diskuse.

              2. Jj, dodnes mám hluboký odpor k vařeným bramborám a rybímu filé a nechuť k rybám, s vyjímkou těch v konzervě. Brambory v ostatních podobách mám rád, vařené ovšem jen z nouze.
                Výborně vařili na učňáku, ale to nejspíš jen proto, že jsme tam měli i obor Kuchař-číšník a učni si tam odbývali praxi.

                1. shane 13.12.2022 v 9:59

                  Pamatuji si na dobovou stupnici kvality potravinářských výrobků (vzestupné pořadí):
                  I jakost
                  DeLuxe
                  učňovský

                2. Mě se leta zvedal žaludek z hovězího a mlíka, protože nás za komoušů a i lehce po nich v 90. nutili žrát tlustý hovězí a pít mlíko se škraloupem. O rýžových nákypech a dalších obludnostech ani nemluvě. To na střední už vařili slušně, ale to bylo po roce 2000.
                  Kablbák mele píčoviny jako vždycky.

                  1. Mlíko až tak nevadí, ale z tlustého hovězího mám trauma dodnes :)

                    1. Minule som došiel v Kauflande k pultu s čerstvým mäsom a zahlásil som, že si prosím hovädzinu, ale takú fajnú mastnú tukom prerastanú. Pán za pultom chvíľu nevravel nič a potom z neho vyšlo:“Vy ste tu prvý zákazník, ktorý si niečo také zažiadal.“ Hneď som mu povedal, že čo stým zamýšľam a tak sme sa pochopili, niečo mi odporučil a ja som dobre nakúpil. Neveril by som v živote, že v Kauflande sa dá kúpiť aj dobré a vhodné mäso.
                      Ale veď také varené hovädzie musí mať aj tuk v sebe inak by to stálo za starú bačkoru.

                    2. Pečený prorostlý hovězí, třeba pečený źebra nebo pěkně mramorovanej steak je fajn. Lojový škvarky jsou super. Tlustý hovězí třeba v guláši bude kekel.

                    3. @shane
                      Otce marně žádám, aby dětem výjimečně nevařil guláš z kližky, popř. aby jim aspoň odkrál a oddělil maso…
                      A pak se diví, že přežvykavce přežvykují…

                    4. Laicky jsem se domníval, že z kližky se ty části co nejsou „masem“ z větší části během přípravy jakoby rozpustí a zbytek je jemný, pohodově jedlý. Proto se to možná používá. Zřejmě není kližka jako kližka. „Tlusté“ hovězí by asi mělo být hodně horké a hlavně doplněné pořádnou přidanou chutí, aby je současný zjemnělý člověk konzumoval, když už. Vzpomínám si na výchovnou větu z mládí: „bídu na vás, spratci“.

                    5. Kližka je něco jinýho. To mramorování je klih a vazivo a vařením změknou a zesulcovatí. Hovězí lůj je prostě tuk, jako třeba prasečí sádlo.

                    6. Dyť jo, o tom není sporu. Jen experimentovat se nebude, ne každej má na hovězí prachy.

                    7. tlustý hovězí v guláši? eeee?
                      lůj je samozřejmě třeba vyškvařit a oprskat na něm cibuli (dobře vyškvařený hovězí lůj je kvalitní tuk podobný sádlu, ve směsi s máslem se dá použít třeba i do buchet, ty pak lépe kynou, respektive je menší spotřeba kvasnic a těsto není „cítit droždím“). druhá věc je vazivová tkáň, a ta do guláše patří, samozřejmě musí dojít k úplnému uvaření doměkka. jo, někdo to nemá rád, to se holt nedá nic dělat a není mu pomoci. já bych zase nedal podruhý do huby maršmeloun (vyjma tedy situace, kdybych zblízka hleděl do hlavně nebo tak nějak)

                    8. …si to tlusty musis nakrajet na tenci ;-)

                3. U brambor zalezi na odrude. Nevim proc, ale skoly bravaly cosi, co by melo mit vlastni kategorii, D. Ono kdyz clovek zjistil, ze vedouci kuchyne ma doma tri pasiky, tak ani jine zradlo ocekavat nemohl.

              3. V našich ŠJ se plíčka nedělala. Ani směsi. Ledvinky nebo játra samostatně, to jo, to bylo dobré. Čas od času bylo na základce zdravé jídlo, nové brambory s tvarohem. Ale jinak bašta parádní. Na rozdíl od mnohých jiných mám (máme) na ŠJ základní i střední dobré vzpomínky.

    2. I jiní měli tucha. Jeden ze zdejších psích dědků povídal, už dávněji, rok či více, že zahraniční principál jedné facility odmítal začátkem 2020 prodloužit smlouvy tzv. brigádníkům.* I přes to, že to znamenalo teoreticky velké omezení provozu, neb těch pár HPP ho nevytrhlo, i kdyby tam spali. A prakticky tam někteří, co to nezabalili, dělali „tak nějak“, vlastně jako „místní“ UA žínky, tehdy. (Ty jsou dneska jistě klassa primissima, protože euroatlantické hodnoty.) Pracovněprávní prasárničky gastarbeiterů v době budování postsocialistického kapitalismu jsou zapomenuty.
      *Bez ohledu na to, že jsou v Čechách snadno legálně propustitelní. Buď se mu personalisté báli oponovat nebo tomu nevěřil.

  5. Tržby Mekáče v ČR za rok 2021 : 6 908 942 303 Kč včetně DPH. Ale jinak jasný, nikdo to nechce a nikdo to nejí :-)

    1. jj…..připomíná mi to Už zase skáču přes Merde! od Clarka. Do jisté doby jsem měl dost naivní představy o Francouzích a jejich stravovacích návycích, jako jsou kavárničky a restauranty, Chez Marcel, pět chodů minimum, ráno jenom křupavá bageta a výběr ze sýrů, oběd trvá tři hodiny, šneci, kuřátko, kohoutek na víně, k tomu lahvinka vína a sladká tečka nakonec… atd.
      A víte že prý hovno, milostivá? Dozvěděl jsem se, že bez mekáče by se půlka Francie nenajedla. A pokud by někdo zakázal dovoz arašídového másla k snídani, bude další revoluce….A u nás…několikrát ročně podlehnu prosbám potomstva a jedu k drive in u meka – NIKDE nestojím takové fronty….
      Ale to vědí, jak ona správně ukázala na tržbách, nikdo to nežere, žáno… :)

      1. To Misaka:

        Pravda tak – o tempora, o mores :-) ! Kdepak pětichodovky! Pěkně šup, šup obložená bagetka, kafčo v kelímku a cupity dupity do práce :-) Ale věřím ( i když …možná to bude jen další romantická snivá mejlka ), že na takovém francouzském venkově si ještě umí Jean i Valjean pohostit figuru a paštička a dobrá řeč u těžkýho vína ještě nebude nahlížena jako nestoudný poflakování a do pekla volající ztráta času :-) Musím se na to zeptat, našich mimopařížských kolegyň.

        1. P.S. Jinak srdečné pozdravy posílám. Měl fajn Vánoce:-) A hlavně hodně zdraví, klidu a celkové spokojenosti vinšuju, ať se jim daří!

          1. I jim přeju….to samé :)

      2. misaka: tak ceny třeba v Paříži nejednoho gurmána přesvědčí, že fast food je vlastně v pohodě. Přitom i do těch normálních restaurací chodí lidí mraky, popravdě to při těch cenách nechápu. Takové to naše „denně na meníčko s kolegy“ si tam představit nedovedu, resp. dovedu, ale při penězích, které Francouzi běžně nevydělávají. Takže pak kde-kdo končí ve fast foodu (nejen mekáč, pochopitelně), přecejen 20-30 EUR za oběd (400-600 EUR měsíčně) není pro každého. Ale tohle je na Západě všude, Němci sice nadávají na firemní kantýny (Aramark, Eurest…), ale stejně tam chodí, protože mají schnitzel za 3 Eura (nevím jak po covidu) a ne za 12 jako v restauraci přes ulici.

        1. Ja platim 2 € za obed, zamestnavatel prispiva 1,9 € a jidlo je i dobry, i rozumna porce. Nestezuju si. Pokud ma nekdo megahlad, muze si objednat salat, coz znamena, ze vyfasuje talirek s houskou a na ten talirek si nakyda nejruznejsi mix ze Svedskeho stolu, od salatu, pres rukolu, klicky, vejce, mozarelly, mortadelly, olivy, tunaka az po ja nevimco. Sice se na ten salat fasuje o neco mensi talirek, nez na bezne jidlo, ale to neni problem pro mistni statiky-amatery, kteri dokazi vybudovat i nekolikapatrovou Babylonskou vez, kterou pak poziraji skoro hodinu.

          1. A pak že východní socialistické německo zaniklo. Ono se místo toho zjevně rozšířilo i na ten západ. Myslím že za 2EUR nemají obědy ani zdejší studenti v menze. Kde f plný palbě stojí minimálně 5 EUR.

            To s tou babylonskou věží mě taky docela zaujalo. Zvlášť když si vzpomenu jak se nám nějaký pražský filmařský skřet (Troška ?) snažil pořád sugerovat že jsme podřadný národ co si cpe u švédského stolu ty největší pochoutky do tašek a kabelí, o stavbě babylonských věží se kterýma se musí umně dožonglovat ke stolu, ani nemluvě.
            A oni to dělají i ti bavoráci, ne jen východňári dederoni a my.

            1. Bavorak by si asi nedal jidlo do tasky, nebo tak neco. Ale papka rad a hodne. Porad nekdo nosi nejaky sladkosti a kdo neumi pect, tak neco koupi. Furt zerou, furt. A jak je obed, tak se laduji, co se do nich vejde. Po praci pekne dve pivinka a pak trada do auta a domu. V patek bude vanocni ‚besidka‘, takze se objednaly husi prsa s knedlikem a zelim, k tomu pivinko a pak pro zajemce na terase sladkosti a svarak. Predpokladam, ze v noci se rozlezou totalne namol po okolnich prdelau.

              Nojo, oni hodne ziji takto spolecensky. V lete se udelal Bierfest a naprosto bezne dali 400-600€ za Dirndl nebo Lederhose. Jen kvuli tomu jednomu veceru, protoze pristi rok se do toho beztak nevejdou.

              1. tamta kolegyňa tam bude? :D

              2. Nj, Bavoráci maj k Čechům ze všech Němců kulturně nejblíž. I ta kuchyně je dost podobná.
                Je celkem zajímavý, že čeští a němečtí imigranti do USA v 19. století si náramně rozuměli a obvykle se i usazovali v sousedství, obrození neobrození. Přece jenom si byli kulturně a jazykově dost blízko a většinou se sčuchli už na lodi z Hamburku nebo Brém

                1. Zradlo a pivo sjednocuje. Pravda, ceska kuchyne byla hodne ovlivnena videnskym stylem, ale ono v te stredni Evrope je to vsechno na stejne bazi, at uz typu dostupneho masa, tak obilovin a nebo napoju.

          2. Sysop: mě hlavně bavilo, že na to lidi nadávali. Podle mě to bylo dost dobrý a za ty ceny naprosto směšný. Nicméně to bylo právě to – Germán nadával, že jako ten schnitzel odnaproti je lepší, ale nikdy na něj nešel, protože cena. Přitom chuťově jsem od restauračního schnitzelu neviděl rozdíl, takže to bylo obvyklé žehrání na zelenější trávu na druhé straně ulice. Statik-amatér mě pobavil a připomněl dobu, kdy jsem cestou do Prahy stavěl v Melikaně a podobným způsobem dělal z „malého salátu“ plnohodnotný oběd:-)

            1. @fadtwi
              váhu na Vás :-D
              tu ovšem nesnáším, naposledy v nějakém slovenském termálu kuřecí stehno za 3€ 100g, pozoroval jsem borca, který si vybral steroidama vyhoněné megastehno a pak u pokladny brblal, že 16 € dokopy s hranolky je privela.

              1. Dachsmeister: jídlo na váhu je super, kdysi jsem to zažil v Brazílii a byl nadšen, „comida a kilo“ byla oblíbený oběd (občas i večeře, ale to byl pak člověk děsně narvanej). Pak jsem to zkusil u nás, chce to mít ve voku váhu různých potravin, za více-méně to stejné bylo možné zaplatit diametrálně odlišné částky jen kvůli příloze apod. Nejsem apriori nepřítel, ale ani to nevyhledávám, přijde mi, že je to u nás primárně pokus jak se zákazníkem vyjebat.

              2. Tak konkretne na Slovaci jsem se nikdy poradne nenazral. Naposledy si pamatuju, jak jsem xnidani dostal „parek“, pricemz ho byla prakticky ctvrtina. Pulka jedne nohy. A pres pul krajice chleba k tomu jsem videl az na talir. Chapu, proc Slovaci za posledni valky lip prezivali koncentraky.

                Ale na tento fenomen nadava povicero mych kamaradu, co na Slovac jedou nekam na dovolenou. Nadlabnout se v nejake knajpe v Komarne neni problem, ale nekde ve Fatre to problem je. Asi nechteji naoko zvednout cenu, tak ojebou gramaz.

                1. Pod pojmom poriadne myslia pán, mať toho na tanieri po kokot veľa, ale myslia pán mať na tanieri kvalitnejšie jedlo v normálnej porcii?
                  Inak ja som tiež bol koľkokrát sklamaný z jedla podávaného v slovenských reštikách a to som teda na plnených prepeliciach, pečených drozdoch, hľuzovkách, Perier vode či Moet-e nevyrastal. Je to ozaj na zvracanie keď prídeš na Oravu, zasadneš do reštiky kde je to vyzdobené ako na gazdovskom dvore, v jedálnom lístku máš slovenské klasiky, objednáš niečo tradičné a tešíš sa ako malý jojo, že si dáš poriadne domáce pirohy či halušky a na tanieri máš nejaký humus čo vyzerá a chutí horšie ako mrazené pirohy z Tesca či halušky z prášku………………A tak si potom kunda, napíšeš im on-line nepeknú recenziu a tí zmrdi ju po asi 4-5 dňoch z toho všeobecného portálu zmažú.

                2. Sysop: tak zrovna tohle nemůžu potvrdit. Na Malé Fatře (resp. v Terchové) existuje Jánošíkova koliba, kde jsem byl poprvé snad před 15 lety a naposled letos a vaří tam pořád výborně. Dtto Koliba 77 ve Vrůtkách u Martina.

                  Ve Slovenském ráji je pohoda hned na Podlesku (Rumanka u parkingu, Ranč Podlesok) a pokud nemáš problém jet do Spišské Nové Vsi třeba na oběd cestou ze Spišského hradu nebo jiného výletu, pak Nostalgie na náměstí je výborná (a to jsem tam byl poprvé tuším 2003).

                  Netvrdím, že vždycky všechno bylo super a třeba klasické okrádačky jako jsou akvaparky jsou na tom dost stejně, jako tady – Aqua City Poprad, no nářez (ceny, čekání, množství, kvalita – vše katastrofa, jít tam víc než na jeden den, vzal bych si jídlo s sebou). Ale obecně musím říct, že Slovensko nijak zvlášť negativně nepřekvapilo.

                  Pravda, ono ani nemohlo, protože tenhle šok máme za sebou už z minulosti. Tentokrát spíš příjemné překvapení, že co známe, stále funguje současně s podivením, kde na to ti Slováci berou (je tam draho). Negativní zážitek akorát Billa v Popradu, fakt je to tam na úrovni tak Penny u nás – děsný personál, pečivo hrůza, to jsme nečekali. Ale restaurace, kvalita a množství jídla typicky v pohodě.

                  1. Rozumis, to, ze nekde po dlouhym hledani, nebo na doporuceni najdu restauraci, kde se vari dobre, neznamena, ze to plati skoro vsude. V Cesku, kdyz zapadnu do prvni prumerny hospody nekde u silnice, malokdy udelam chybu. Na Slovaci je to presne obracene.

                    A specialne hotelova strava – setri se, az to do oci tluce. A tohle tam pamatuju od devadesatek.

                    1. Sysop: to bylo všechno tak nějak „na první dobrou“ a pak už jsme u toho zůstali. Takže je klidně možné, že jsme měli jen víc štěstí než jiní, i když jak jsem psal, taky vše nebylo vždy super.

                      Hotelová strava – je pravda, že jsem měl jen jednou polopenzi (Vysoké Tatry) a byla to katastrofa. Na straně druhé, hotel tuším Družba v Nízkých Tatrách (Jasná) byl naopak jeden z nejlepších hotelů, kde jsme kdy jedli – snídaně famózní, večeře z jídeláku taky luxus.

                  2. pre fatdwi 14.12.2022 v 12:09
                    Tá koliba 77 vo Vrútkach – nie je to bývalý Harley Davidson Steak Pub?
                    A ak pôjdeš do Slovenského raja od Spišskej Novej Vsi tak na konci parkoviska na Čingove je Penzión Lesnica (hádam sa to tak ešte volá) a aj tam sa dalo ešte minulý rok dobre najesť.

                    1. SatanOkkY: to spíš ne, já to znám jako Kolibu 77 už tak 15-20 let, dřív se kolem toho jezdilo vždy, co je dálnice, tak jsme si tam museli zajet speciálně kvůli nim.

                      Na Čingove jsme tentokrát nebyli, ale v minulosti jsme tam jedli a jestli je to tam stále, tak i to bylo moc dobré. A tehdá i docela levné.

                    2. pre fatdwi a Dachmeister:
                      Keď jazdíte častejšie smerom na východné Slovensko a idete od Žiliny smerom na Ružomberok tak medzi Hubovou a Ružomberkom je z hlavnej cesty odbočka doprava ku salašu s kolibou. Tam sa dá tiež dobre najesť a navyše aj syry či ovčie výrobky nakúpiť.

                    3. SatanOkkY: to je Salaš Krajinka, ne? Zkusili jsme to 2x, na to, jak je to velký, tak ani jednou nebylo volno, auta úplně všude… Takže zkušenost zatím chybí, ale díky za potvrzení, že ty návaly nejsou náhoda.

                    4. pre fatdwi 14.12.2022 v 15:46
                      Presne to je ten Salaš. Som si na meno nevedel spomenúť. Dobré referencie mám priamo a aj z druhej ruky – teda z viacerých druhých rúk.
                      Ak by niekto zavítal do Bradavice na Dunaji a mal chuť na dobrý vietnam tak buď v Auparku na prvom poschodí je vietnamské bistro, alebo potom na trhovisku Miletička je taká pod schodami totálne zašitá diera kde to ale nikto nenájde.
                      A vo Viedni je super vietnamská reštika Saigon na adrese Getreidemarkt 7 – hneď vedľa je pod TU Wien podzemné parkovisko. A dole asi 100 metrov je Naschmarkt s pokokot reštikami a hore asi 200 metrov je Mariahilferstrasse. A medzi Saigon-om a Mariahilfer je na križovatke Addicted to rock (Getreidemarkt 11) a tam majú ozaj dobre hamburgery.
                      A v Bibione Pineda je jedna ozaj dobrá gellateria (zmrzlináreň pre nevzdelaných :) ) ale názov a adresu by som musel musel nejako na mape nájsť – ak by bol záujem tak pohľadám.

                    5. Bratislava, Vídeň, Bibione – to jsou doporučení pro dost rozdílné příležitosti a roční období:-) Ještě napište, na který sjezdovce ve Val di Fiemme mají nejlepší pizzu :-)

                      V Blavě už jsem velmi dlouho nebyl, nějak není důvod. Vídeň si poznamenám, Addicted to rock zní dobře samo o sobě (v Japonsku jsem měl rád Hard Rock Cafe, o dost lepší, než v USA, kde mě to naopak zklamalo). Do Bibione nevím, jestli pojedu, byli jsme jednou kousek od Caorle, ale mám radši HR, ta barva moře v severní Itálii á la brněnská přehrada nějak není ono.

                      V tomto směru ale můžu doporučit zmrzlinu hned na rohu hlavího náměstí v Terstu, to byla paráda, jedna z nejlepších, co jsem kdy měl. Blbé ale je, že asi nejlepší zmrzlinu ve střední Evropě má Slavkov u Brna, takže když se občas člověk zastaví u nich (Styl), tak už ho pak nikde nic moc nepřekvapí (často spíš nepříjemně, jak v HR, tak v Itálii, kde najít fakt dobrou zmrzlinu je problém).

                    6. pre fatdwi 14.12.2022 v 16:40
                      Vo Val di Fiemme som nikdy nebol, ale kedysi v St. Corona am Wechsel na veľkej zjazdovke mali veľmi dobré Käsespätzle pri koncovej stanici tej dolnej jedno-sedačky. Bohužiaľ je táto sedačka už pár rokov mimo provoz takže smola.
                      Popravde chodiť dobrovoľne do Bradavice na Dunaji na dovolenku……… My tam chodíme lebo to nemáme tak ďaleko a aj nedeľu sú tam obchoďáky či Tesco otvorené.

                      A k tej tvojej pizzy – nebude to na zjazdovke a ani v Taliansku, ale dobrú pizzu robí talian v pizzérke Pizza Adriatica by Tommy Viterbo vo Weiden am See (vedľa Neziderského jazera v Burgenlande). Majiteľ a pizza majster v jednej osobe má slovenskú manželku, vie aj obstojne po slovensky a keď má dobrú náladu tak sa ti ujde ako digestív či aperitív aj poldeci domácej pálenky.

                      Pozor: reč bola o Bibione Pineda. Je to síce blízko pri sebe a aj more je tam rovnako špinavé ale predsa len to Bibione Pineda je také menšie, kompaktnejšie.

                    7. @SatanOkkY

                      nenene to je na druhé straně, steaky tam měli dobré 2019, ale na bačův kokot ty zápchy pod Strečnom.
                      Ve Smokovci se taky dá ta koliba s cikánskou kapelou pod nádražím.

    2. Slecna Ling: tak to není zlý, při ceně 155 Kč za normální menu to znamená průměr 4.5 menu na osobu a rok. Jinak řečeno, pokud tam půlka lidí vůbec nechodí (část dětí a důchodci určitě), pak druhá toho sní za rok 9, furt míň než jedna návštěva za měsíc.

      Pokud bychom to brali opačně, tj. kolik lidí by tam mohlo chodit aspoň 1x týdně, tj. 50x za rok, tak jsme na 890k lidech.

      Jasně, ne každý tam chodí na menu apod. (znám takové, co jejich návštěva s dětmi znamená hranolky a milkshake), ale pro představu to stačí. Čekal jsem to horší:-)

      1. To Fatdwi:

        Děkuji. To jste zajímavě rozebral. Mě popravdě na Mekáči fascinuje, že to v ČR cenově dal. Pro porovnání posílám Texaský aktuální ceník a ty ceny jsou k přepočtu na mzdy šokantně nízké. O ČR to ale poměrově tvrdit nejde. V čem je hergot to čaro ? Neříkám, že je ta jejich kuchyně úplně blbá, no ale znám lepší věci.

        https://www.wedelivercove.com/r/280/restaurants/delivery/American/McDonalds-Copperas-Cove

        1. Kolik je prumerna mzda v Texasu?

          1. 55 – 60 K, průměrná cena baráku do vlastního pak 170 K. Samozřejmě nemluvíme o centru Austinu nebo velkoměstech…Tohle jsou prdele z předměstí.

            1. Ten plat ročně of course, zas tak dobře tu není :-)

              1. Brutto? A jaka je celkova mira zdaneni? V Germanii mam 42 %.

                1. Texas nemá žádnou individual income tax :-) Ale daň z nemovitosti je mezi 2 – 3 procenty…To je drobátko hnus, ale taky se s tím dá vydrbat a finančák kupodivu uzná.

                  1. To nechapu, mas nejakou federalni a mistni dan, ne? Kolik ti tedy zbude z prijmu?

            2. Ta cena baraku je dobra. Ale pamatuju, kdyz jsme s kamosem staveli baraky v Missouri, u jednoho jezera, ale prdel sveta, tak barak v 90kach stal 100-150. To se zase tak moc ceny nehly. V Evrope mezitim nekolikanasobne.

              1. V Bavorsku je soucasna prumerna hruba mzda cca 45 k€ a malej barak tak 400 k€.

                1. On se moc nedá srovnávat americkej, resp. texaskej, barák z překližky a sádroše s bavorským cihláčem, co musí přečkat středoevropský zimy.

                2. Ale tých 45 000 Eur je v hrubom nie?

                  1. No vzdyt pisu, ze hruba.

                    1. OK. Slepý som jak patróna. Mea culpa…………….

        2. Mekáč v ČR totiž držel Cheeserburgter za 20Kč konstantně od příchodu na český trh ještě snad dlouho po roce 2010. To si – po inflaci přelomu milénia – mohl dovolit každý. A furt lepší, než „sekaná“ z Albertu.

          Zdražili teprve v souladu s perverzní obchodní strategií, že McD je prý nově nikoli fastfood, ale lifestylové kvalitní jídlo. Na čemž je ještě perverznější, že jim to vychází :-O

          1. To JM:

            No ale proč, Honzo? To je to, co mi hlava nebere. Jak se jim to podařilo marketingově protlačit? A proč oni ano, ale třeba Costa Coffee ne?

            1. No, věděj milostivá, chtěj nebo nechtěj koupit, já jim povim, jak to šlo, vyšlo jim to. Oni parchanti zainvestovali, udělali síť franšízantů, dali recept, podmínky a ty kurvy lidi jim to kupujou, považte tu drzost!!! Hnus, tyhle kapitalisti. Dokonce si zaplatili reklamu a přestože ty český lidi, co vědí, co je pro ně dobrý, nikoliv tendleten emerickej šmejd, ale poctivá UHO, jak to znám, to začali kupovat.
              No a vono to šlo dál. Potom tyhlencty hnusný franšízy, řízený CIA, začali (resp. museli) sledovat tyhlencty trendy, jakože budou gája-friendly – no tak to udělaly, po svým – pár hezkých hesel, tuhlencta corporate identity ale furt ty sračky balejí do plastů, aniž by si to new-age hippies uvědomovali a kupujou to….
              No a dneska jsou tam (u těch restaurací) fronty stejně dlouhý jako ty textový fronty na FB, že „já to nežeru“ a „save the planet – ale až se nažeru“. Většinou to do tý textový fronty píšou z tý fronty před Mc.Donald.
              Vono milostivá panno (s velkým úšklebkem), vono se to pořád vopakuje, věděla? Tohlencto řvaní přežranejch o hladu a nedostatku chuti a kvality, todle řvaní klaky o tom, jak je někdo obírán o to, co si nikdy sám nenabral a ani to nezkusil.

              1. to Slecna Ling: ohledně tej zmiňovanej „kvalitní české kuchyně“, doporučuji shlédnout pár prvních dílů Pohlhreicha nebo vzpomenout mládí, kdy „steak s broskví“ či „katův šleh“ bejvala specialita. I ta školní kuchyně je slušný threshold. I ten mizerný ožrala Hašek psal ve Švejkovi o důstojnickém menu tak, že jsem dostal hlad a to byla henta Velká válka a hlad. Ze Svatopluka Karáska se mi chtělo akorát tak ..no ne zrovna blejt, ale radši.. jít do Velké války.

                1. Tak téma školskej kuchyne: to by sa dal o tomto napísať aj 12 dielny román (a jedno či by sme písali o slovenskej, alebo českej strane bývalej republiky) a aj tak by tam nebolo všetko.
                  Ja si pamätám školské kuchyne od základnej (z časti ešte socialistickej), strednej až po vysokú školu. Zjesť sme to vždy zjedli (až na pár výnimiek), lebo hlad je najlepší kuchár, ale aby to človek potom v dospelosti chcel opäť ochutnať………
                  Ale aj napriek šialeným predpisom a normám sa dá v takejto kuchyni variť a podávať jedlo na dobrej úrovni a to dokonca tak, že si to deti pochvaľujú. Ale to sa musí vedieť a chcieť.

              2. snažim se do takovejch kurváren nelézt ani jednou za rok; burgra když už, tak si dám za víceméně stejnou cenu nějakej v reštice, jejich vlastní výroby, obvykle aspoň na půl talířa a s kupou hranolek

                co tam máš dál? :o)

                1. Blbý je, že jak hambáče přišly do mòdy, tak ho maj sice skoro všude, ale málokdo ho umí dobře udělat. Na sekanou nebo karboš sice uź většinou nenarazíš, ale někdy bych opravdu chtěl vidět, co do toho masa kuchař nacpal. Nebo radši nechtěl.

                  1. stěžovat sem si mohl akorát jednou, byla tam jakási fakt blbě pomletá flaksa, a v nějaké závodce zase inovativně místo sekané použili kus pečené flákoty, taky trochu tužší, ale aspoň dobře propečená :D

                    1. Já jsem párkrát narazil na dost podezřelou texturu a konzistenci. Jak si je dělám doma, čistě z hovězího, tak už mám celkem dobrou představu, jak to má vypadat.

                    2. slušné hamburgrárny dělají burgry z méně suchého masa (ideální je třeba krk) a sami si melou (nebo kutrují) – pokud děláte doma z mletého z vaničky (to je většinou ořez z kýty) nebo to proženete „porkertem“ či robotem, nebo dokonce nasekáte kolébkou (nebo přístroje a nástroje kombinujete) – potom může být výsledek velmi odlišný, jakkoli do obojího přišly srovnatelné velmi slušné suroviny. a na konzistenci burgeru se dost zásadním způsobem projeví, jestli na kilo masa dáte tři lžíce vody, nebo tři lžíce velmi hustého „kližnatého“ vývaru.

                  2. Stým hamburgerom je to presne tak ako to píšeš – predávať by to chcel každý jouda, ale urobiť to poriadne vie málokto.
                    Ono aj sekaná, karbonátky či čevapčiči majú svoje pravidlá. A ak tie pravidlá nepoznáš resp. ignoruješ tak to stojí za hovno. Na Slovensku som si všimol tzv. mletý rezeň so zemiakovou kašou – podávalo sa to vo vývarovniach či v rámci obedového menu najčastejšie vo štvrtok (ak vývarovňa ctila pôstny piatok), alebo piatok. Ľudovo sa ten mletý rezeň nazýval „prehľad týždňa“ lebo si v ňom mal prehľad mäsa čo sa daný týždeň robil v danej vývarovni.

                    1. SatanOkkY: nejlepší hambáč je doma na terase, i když znám místa, kde dělají fakt výborné a hlavně mají to, co člověk doma obvykle nemá, tj. různé omáčky a další „výplně“.

                      U nás se tomu říká „holandský řízek“, občas k vidění v de luxe variantě „se sýrem“. Podobně jako katův šleh nebo „masová směs v bramboráku“ se typicky jedná o jídlo pro odvážné.

                    2. Jak má řízek adjektivum, jedná se o karbanátek :) Katův šleh si občas dělám doma a není to špatný jídlo. Hospodská varianta je ovšem pro dobrodruhy, to máš recht.
                      Kdysi mě v jednom pajzlu zaujala Masová směs židovsku, nebo tak nějak. Jako jo, chuťově dobrý, ale něco mi říká, že pravý Izraelita by tam asi nenacpal tu krkovici :)

                    3. Videl jsem stanek, kde prodavali Katuv sleh a nahore pod strechou bylo sprejem napsano Kundi slem.

                    4. Co je špatného na kaťáku? Když si člověk chce dát něco rychlého, pálivého a nostalgického?

                    5. na katově šlehu (pytlácké směsi, tajemství zazděné panny, jánošíkově talíři atakdále) je špatné to pokušení kuchaře utopit v tom veškerou neplechu na stole, pod stolem a z nedojedených talířů po jiných strávnících. je to hustej adrenalin srovnatelnej s bezbarierovými radovánkami v thajském bordelu.

                    6. Sysop: Nebyl to ten velký hnědý stánek u silnice v Lásenicích? Tam ho měli tuším za 49 Kč / l. :)

        3. kolonie je potřeba vysávat, aby to doma mohlo být za tyto prachy levný, nechápu, co je na tom porát nepochopitelný

        4. Slecna Ling: mekáč byl „amerika“, „vůně svobody“, „pravej americkej burger“. Pamatuju první otevřenej na Svoboďáku v Brně – ceny na tehdejší dobu brutální. Drtivá většina lidí vůbec netušila, jakej je to sajrajt a kam to ve slušné společnosti patří. Tenhle skvělej začátek se jim velmi vyplatil a je to důvod, proč to funguje i dnes. Dodnes si taky pamatuju ten šok, když jsem v USA vyrazil na „pravej americkej burger do americkýho mekáče“ a tam samej odporně vyžranej, převážně barevnej buran. Bordel neskutečnej, hambáče horší jak u nás. Ceny výrazně nižší než u nás (proti dnešním cenám, co jste dávala doslova směšné – hambáč 30 centů, během happy hours 10 centů). Prostě „sračka pro sociály“, zatímco u nás „frajeřina pro ty, co na to mají“.

          Můžu se plést, třeba mě někdo opraví, ale cenově se restaurace dostaly na cenu meníčka v mekáči až někdy před 15 lety, do té doby bylo levnější dát si normální jídlo. Do mekáče se chodilo „za odměnu“.

          Za mě jejich „kuchyně“ není blbá, ale strašná:-) To není „kuchyně“, to je taková velká mikrovlnka, do které se vejdou lidi a ti tam ohřívají dost strašidelné polotovary. Dlužno ovšem dodat, že oproti tomu, co jsem zažil v USA je úroveň v Evropě skutečně vyšší a i v té Americe byla většina mekáčů ještě v pohodě proti hrůze jménem KFC, tam je rozdíl mezi Evropou a USA ještě větší.

          1. Před 15 lety ne. Tenkrát stálo v Mekovi střední menu 89 a velký 99. Happy Meal tuším 69. Polední dlabanec v restauraci stál tenkrát tak sedm pětek. Přes kilo to v hospách začalo lízt až s EET, 2016, mimo Prahu ještě o něco pozdějc.

            1. shane: rozdíl bude v tom, že já do toho počítám i pití a pak to sedí, cola nebo pivo za dvacku a je to obojí za 90.

              1. Jo, to jo.

            2. @shane
              Happy meal Polsko 2019 11.90 zł
              Nyní 2022 14.90=79 Kč
              A to je tam ovocná kapsička nebo párměsíčku jablíčka navíc…

          2. Btw, sajrajt je to nutričně, co se týče kvality surovin tak to špatný není a hygiena rozhodně nadstandard.

            1. shane: rajče nebo salát možná ano, ale ta jejich houska mi teda jako „kvalita“ nepřijde, složení je dost katastrofa:
              https://www.superrodina.cz/2012/02/18/mate-chut-na-hamburger/

              Plátek je prý čisté přední hovězí, to nejspíš bude v pohodě, s ohledem na to, jak se to vyrábí:
              https://www.vitalia.cz/clanky/paradoxy-vyroby-ceskeho-hamburgeru-od-mcdonald-s/

              1. To jo. Ale tady je průser hlavně v receptuře. Sladká vata.

                1. shane: jako, že problém je v receptuře, ale ty éčka jsou fakt od nejlepších výrobců, takže kvalita? :-) Tomu říkám kreativní výklad pojmu „kvalitní suroviny“:-)

                  1. No tak tyhle éčka máš i v běžným supermarketovým pečivu a nedělám si iluze ani o hamburgerových bulkách v běžné restauraci, pokud si nepečou vlastní.

                    1. shane: jak v čem, v klasickým dopeku je toho polovina, spíš ani to ne (není důvod, „dopečený polotovar“ je často lepší, než „čerstvé z pekárny“, akorát to lidem často nedocvakne). Jasně, že pokud koupíte takové ty balené po 4 (velké) nebo po 6 (malé), je to přehlídka éček jak prvomájový průvod, však nějak to ty 2 měsíce trvanlivosti přežít musí. Ale to snad člověk na domácí hambáč nekupuje.

                  2. quality nemusí být performance. je to časté nedorozumění mezi technickým a lidovým slovníkem.

          3. Keď som bol poprvé v USandA (pri Marylande) a povedal som chlapovi čo nás tam mal na starosti, že teda na obed by som si dal hamburger, ale žiaden McDonalds ani BurgerKing ale niečo origo americké tak nás zobral do Five Guys. Tam som jedol najlepší bacon cheeseburger(all the way) v mojom živote. Naposledy som tam bol asi pred 11-timi rokmi a ten hamburger aj s nápojom ma stál asi 8-9 dolárov. Takže 30 centov mi príde trochu lacnéééééééééééééééééé

            1. SatanOkkY: 30 centů stál hambáč v mekáči ještě před tím, než se na Manhattanu bouraly ty paneláky. Dolar byl tehdy asi 40 Kč. Dobrej burger, jakej popisujete, byl tak za 6 USD v restauraci.

              Když jsem byl před pár lety v Kalifornii, dobrej burger v běžné restauraci už stál tak 15-20 USD.

        5. Mekac dost dlouho jel na tom, ze je to rychle teple jidlo a neni to gulas, drstkova nebo ohrata klobasa. A ze mel otevreno dlouho do noci a brzo rano. (jestli 24/7 nevim) Cheeseburger za 20 uz byl zminen take (tady doplnim, ze dost lidi si jich kupovalo treba 10 na celej vikend a zrali to klidne studeny) Pridejme k tomu ciste prodejny, solidni personal, holt se se v 90. letech zavedl, protoze nabizel neco, co nemelo konkurenci. Dneska uz to vypada jinak, ale dneska uz je zavedenej a v hlavach lidi.

          Ty fronty treba v 11 vecir co jsem vidaval v mekaci… ale ja tam osobne moc nelezu. Pro me tam maji zmrzlinu a hranolky, zbytek mam zakazany(z jidel) :D

  6. Fatdwi: a ten mekac stoji kolik kdyz se TU chcete najist? 15 euro stejne za to mate lepsi jidlo kdekoliv jinde…
    (De I FR)
    Dedek: rozdil mezi prikonem a vykonem a Q ind+kap nebo reaktanci ve Varech nezna uz krome technologu ve firmach nikdo kdyby jste vedel kdo vnemekcu Dela remontaze linek vomeje Vas…
    8 z 9 nemaj naradi neznaji jazyk (eng ano de ne) pracovni obleceni mozna taky poneti o h&s zadne a o samotne praci se vyjadrovat nebudu v ruce kazdych 15 minut Telefon co mam delat nerozimim co Po me chteji atd. To je budoucnost!!! Jak takova linka potom funguje zahranuje tovplc programatori aby to fungovalo ale vypadat to uz nebude…

    1. Vyřiď adminovi, že tento model už je pasé. Inkompatibilita.

      1. Ani neznate vyznam slov samo osobe nic inkompatibilni byt nemuze. Vzdy musi byt kompatibilita vztazena k necemu nebo jste to myslel k Vam a vasi verzi? Tak asi potrebujete update nebo reflash firmware..

    2. Když jsem nechal v Paříži za oběd pro dva 50 eur, mekac na Champs Elysee stal něco přes dvacku a to byl po Oslu druhej nejdražší co jsem zažil. Na těch Champs Elysee tehdy restaurace pod 100 pro dva v blízkém okolí toho mekace nebyla. Třeba to tam dnes vypadá jinak. Tehdy jsem nepohrdl.

      1. Já byl v Budapešti dva dny před zahájením „speciální operace“. Na ty ceny jsem čuměl. Hotel v centru (vedle Bašty) za pár eur, večeře u Jamieho Olivera za 110 Eur, pro čtyři v plné palbě i s dýškem..dezert v tašce byl jako samozřejmost.

        1. misaka: tak to je pěkný, mě svého času přišlo spíš dražší a Pešť tak trochu jako Praha – relativně draho a přitom nic moc (běžný jídlo na Vacsi utca například).

          1. Asi dozvuk Covidu, na chvilku si začali vážit všech turistů, ono to zase vylítne, jak Staromák.

          2. @fadtwi
            Krakow 10.12.
            Grill kousek od náměstí směrem k Wawelu.
            2x polévka rajská s kluszkami
            1x panenka vepřová s houbovým rizotem
            1x steak kuřecí, brambor ve slupce, salát
            1x nugetky, hranolky
            1x burger, hranolky
            2x džus
            3x pivo
            291 zł

            1. pre Dachmeister 13.12.2022 v 14:39

              steak kuřecí – kto toto pomenovanie vymyslel, by mal horieť ohňom večným pekelným
              Bol som raz na svadbe ako pozvaný hosť. Otec nevesty tváriaci sa ako dôležitý pán podnikateľ, ale lakomý ako posledný žid. Takže ako hlavný chod bol slepačí vývar (tu bolo viacmenej všetko OK) a k tomu kurací stejk (umŕtvene kuracie niečo) s hnedou omáčkou a príloha………pol ryža / pol hranolky. Toto by tromflo už len kuracie s broskyňou a ementálom 30% navrchu zapečeným……………….

              Za tých zhruba 62,5 Eura to nieje zlé.

              1. @SatanOkkY
                Ale jo ušlo to.
                Svařák za 25 zł (134 Kč, 5.5 €) na rynku nestál za nic…

      2. ja ve Francii zazil, jak prisla nacancana dama v kostymku vecer pro veceri pro decka, strasne busy takze kdyby nemeli McKids, tak by chcipali hlady. Ale pak jsem pochopil, ze francouzky varit ani neumi, v kazdym obchodaku nekolik ulicek polotovaru, s ceskyma obchodakama nesrovnatelne. A to bylo cca 15 let zpatky, od te doby se to mohlo jenom zhorsit.

        1. netlife: takové dámičky jsou i u nás, žádnej strach. Ale je jich pochopitelně míň, z mnoha důvodů. Ale může být i hůř, jedna americká kolegyně fungovala tak, že denně byl takeout jak v sitcomu (čína, nudle, pizza…) a jedlo se na plastových táccích plastovými příbory (jak na stánku). Hrdě vyhlašovala, že nevaří a vařit neumí a nádobí nikdy umývat nebude, na to nemá čas a není žádná služka. Občas mě napadne, jak asi její děti vypadají dnes.

          1. Možná i dobře, záleží na množství. Tyhle etnický restaurace v USA bejvaj dobrý a vcelku levný, zvlášť takeouty. Pokud se to kombinuje, tak to nemusí bejt nezdravý. Když budeš žrát furt svíčkovou, knedlo vepřo, guláše, knedlíky a vůbec tu echt čechiše kýche, tak budeš taky pěkný knedlo vepřo.
            Jinak prej v USA je celkem hit, že ti přivezou navážený suroviny a návod a ty si to z toho uvaříš doma.
            Domácí nevaření je mimochodem typický v Asii, třeba v Thajsku. Tam městský byty nemaj anj kuchyně a všichni jedí na ulici. Říká se, źe tam půlka obyvatel vaří pro tu druhou.

            1. shane: myslím, že jíst hospodský jídlo každý den k obědu i večeři není zdravé nikde, tím méně fast food.

              Ten hit kolegyni jistě minul:-)

              Ano, v Thajsku mi to říkali taky, v bytě jsem tam ale nebyl, abych to viděl na vlastní oči (pouze jsem cestoval). Kolega tam nějakou dobu pracoval a doma vařil minimálně, říkal, že i cenově to vychází dost blbě (si vařit vs. jíst na ulici).

              1. Podle mýho záleží spíš na tom co jíš, než kdo to kde vyrábí. Naše hospody maj dost omezený sortiment a poměrně nutričně ne moc vhodný věci, samý omáčky, smažený a knedlíky. To se dlouhodobě nedá. Když namícháš různý etnický kuchyně, orientální, středomořský, sem tam třeba takový ty vege, různý saláty, k tomu zelenina, ryby, občas něco českýho, tak to může bejt dobrý. Fastfood je bída, vo tom žádná. Občas se to dá, ale tak jednou za měsíc

                1. shane: nemyslím, že je reálné chodit denně na obědy i večeře do restaurací, kde není přesoleno (česká klasika, problém je to už i ve školních jídelnách) a nejsou tam ochucovadla a polotovary.

                  Oproti tomu doma přecejen vím, co do čeho (ne)dávám.

                  1. Tak to už je otázka vkusu. Jen bych podotkl, že soudě podle sortimentu obchodů a populárních receptů z českých internetů (zdaleka ne jen mimibazar) jsou dochucovadla a polotovary nedílnou a důležitou součástí české domácí gastronomie. Včetně takových fascinujících jevů, jako že matky dětem radši koupí šmejdský „ovocný“ jogurt plný škrobů, barviv, dochucovadel a podobné přátelské chemie než jim koupit kvalitní bílý jogurt a do něj šouply lžíci slušné marmelády.

                    1. To Shane:
                      On ani domácí jogurt není velkej kumšt. Já mám jogurtovač a nemůžu si to vynachválit. Přitom to skoro nic nestálo.

                    2. Pravda. Náš stál asi tři stovky. A uklohnit marmeládu z nějakýho rozblemcanýho přezrálýho ovoce taky není problém. Navíc v Praze rostou volně tuny špendlíků. Ani ptáci už to neźerou.
                      Ale přiznám těm maminám polehčující okolnost, že třeba nemaj čas nebo to neuměj. Zamíchat marmošku do jogurtu ale umí i necvičená opice.

                    3. No, nechci bejt preachy, ale většina holek na mateřský nemá moc peněz…Ten jogurtovač není žádná raketová věda, vždyť to pracuje samo a dlouhodobě se to vyplatí. A marmeláda…jako v době tutoriálů na YT to musí zvládnout i trdlo. To spíš nebude o času , jako spíš, že to někoho nebaví. No ale to je taky argument koneckonců.

                    4. Ling – jo, toho jsem si vědom. A
                      ještě míň maj času. Taky mám doma malý děti. Proto jsem celkem shovívavej. Ale spoustd těch náhražek se dá nahradit zdravější variantou za plus mínus stejný peníze a jen o málo víc strávenýho času.

                    5. zrovna bílý jogurt se dá snadno a téměř kdekoli koupit v přiměřeném složení „bez sajrajtů“ za rozumné peníze. překvapivě spousta peněz se dá ušetřit domácím mícháním müsli z opražených vloček, vlastních ořechů, vlastního sušeného ovoce, kupovaných sušených plodů a ořechů a slušné čokolády – proti komerčním směsím je to asi za čtvrtinovou cenu a bez dramatické porce glukozovo-fruktozového sirupu kukuřičného původu.

                    6. Skús si nájsť „Peklo na talíři“ a je tam jedna časť, ktorá sa venuje výchove a výučbe mladých ľudí, ktorí sa rozhodli študovať umenie kuchárstva. V oficiálnej učebnici je ako sponzor Vitana a dokonca v rámci textu je niečo v zmysle:“…..a ak to nechcem / nevieme uroniť takto, tak si pomôže polotovarom….“

                    7. Jo, to je velkej průser.

          2. A vono, co si budu nalhávat, ono to domácí vaření není žádna velká orgie pestrosti, ani když to umíš. Stejně nakonec skončíš u hrstky jídel, co točíš furt dokola, s pár obměnama. Co máš furt taky vymejšlet. A kolikrát nemáš čas se srát se složitějšíma věcma, takže stejně skončíš u večeře z pánve, nebo studeným byfé (obložený něco).

      3. Aha tak moje chyba,ze SEM Mel na mysli sirsi okoli a jiny casovy usek. Mel SEM zato,ze Ty mekace vychazi +- stejne a pravidelne zdrazuji

  7. Panove, ja si myslim, ze problem vznika uplne jinde. Tim je cena doruceni. Primerena cena za doruceni neceho, co je clovek linej jit si normalne koupit do obchodu by mela zacinat nekde na 100 eur za kus. Delal jsem kdysi v dorucovaci firme na depu, byste neverili, co jsou lidi schopny vymyslet. Jo..a telefonaty nespokojenych prijemcu byly taky vyzivny. Lezelo nam tam pres 100 palet matrose od eshopu asi dva tydny. Nam bylo prd po tom, ze lidi si neco objednali a zaplatili nekde u eshopu. Dokud nam eshop nezaplatil faktury, neodjela ani obalka. Meli notoricky problem s placenim. Vedeni vydalo prikaz nedorucovat. Ze jim na eshopu nekdo napise, ze maji doruceni gratis jeste neznamena, ze my to budeme gratis dorucovat.

  8. Co chce autor řešit? OKAY snad jasně sdělil, že služba se týká těch zákazníků, co mají rozpitý kafe.

  9. To chce screenshot, zadokumentovat komunikaci a dát na ochranu spotřebitele.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017