Mikuláš Minář – vzor našich mladých vš. studentů. V r. 2020 končí v Milionu chvilek s mankem 6 milionů, následuje zhruba rok pokusu o založení politické strany, který končí v zárodku naprostým fiaskem, pak na několik let zmizí, na wikipedii je pouze jediné slovo “kouč”. Co asi mohl tento nedouk (studium na dvou fakultách nikdy nedokončil) koučovat ? Nyní se opět vynořil, neomylně čuje dobré bydlo, na které mu naletí spousta pitomců ((pardon – vzdělané vysokoškolské mládeže). Lapidárně řečeno: manipulátor a dovedný čachrář s emocemi dnes uctí 17. listopad.
Jihočech Honza
Svůj k svému.
CBATbI CTOKOKOTOB
Málo bylo Mašínů!
Dissenter
Nic jsem neviděl, nic jsem o tom nevěděl, ale věřil jsem a psal jsem články.
Dneska taky nic nevím, nic nevidím, vzpomínám a zase píšu články.
Fašismus zabíjející Opletala je bezpečně daleko a dá se považovat za neproblematicky vzpomínané zlo. :-)
Latimerie podivna
Jestli ona ta Velká francouzská revoluce taky nebyla dílem tajných služeb.
StaryVaran
Patrně do značné míry ano. Viktor Hugo to popisuje v mnohých svých dílech a proslovech (byl tuším senátorem francouzkého parlamentu či tak nějak podobně). Vše to začalo jako boj krále Ludvíka XVI proti svým věřitelům. Kuly se pikle a sledovali nitky ze kterých se předpokládalo uplést popravčí lana k likvidaci králových věřitelů-držitelů zástav na původně osobním královském majetku. Ale přišla neúroda, hladomor, vojensky taky nic moc úspěchy, až najednou nebylo čím platit armádu s policií a situace se postupně vymkla z rukou. Ludvík XVI sice zlikvidoval své věřitele především církev, židy(ať už skutečné nebo pouze údajné) a omezil určité šlechtické rody které už měli větší majetek než královský rod tak jak původně zamýšlel, ale nakonec bylo samo feudálně-církevní zřízení přejeto válcem, který si Ludvík XVI osobně rozpikoval.
Lovec Opic
V neděli 19. listopadu 1989 žádná demonstrace ještě nebyla.
Lovec Opic
Představte si, kdyby všechno bylo jinak… Představte si, kdyby v Auschwitzu byla sametová revoluce. Vězni by se prošli sem a tam po Appelplatzu a hrdinně by zvítězili. Okamžitě by se mezi vězni vynořila „vedoucí osobnost“ – byl by to kápo jménem Jidáš Havel (shoda jmen čistá náhodná a neúmyslná) – pokud to nevíte, tak kápové byli vybírány esesáky z obyčejných vězňů, a za to, že byli snaživými pomocníčky, tak měli různá privilegia, která ostatní vězni neměli.
Kápo Jidáš Havel by se dál okamžitě do jednání s vedením tábora; nejen Auschwitzu-Birkenau, neboli Auschwitzu I, ale i Auschwitzu II (to byl ten s krematorii) a Auschwitzu III (což bylo asi 40 dalších táborů v okolí původního tábora). Prvním bodem bylo, že výměnou za předání moci v Auschwitzu kápovi Jidáši Havlovi bude Havlem zaručena beztrestnost všeho SS-personálu.
Rudolf Franz Höß, velitel tábora, Maximillian Grabner, vedoucí politického oddělení a Hauptsturmführer Fritsch (ten co do Auschwitzu zavedl Zyklon B) byli Havlovou spolupráci náramně potěšeni. Dokonce se vzali všichni za ručičky a svorně všichni dovedli Havla na Apellplatz a oficiálně ho vyhlásili novým velitelem tábora. Vězňové jásali a omdlívali nadšením a hlady.
Kápo Jidáš Havel dokázal držet slovo – žádný s esesáků nikdy nebyl potrestán – na to Jidáš dokázal dohlídnout. Aby potěšil i své bývalé spoluvězně (Jidáš Havel teď bydlel v komandantově vile), tak nechal zrušit ostnaté dráty. Vězňové znovu jásali a omdlívali nadšením, ale za dráty se jich vypravilo jen pár – byli tak vysílení, že stejně nemohli, a kam by taky šli, na Block 11 byli už zvyklí a byl to nakonec domov.
Pak Jidáš Havel vymyslel, že Auschwitz bude privatizován a že na to bude kupónová privatizace a každý bude vlastnit kousek Auschwitzu a tím pádem zbohatne. Vězňové ho milovali, to bylo až neuvěřitelné, co pro ně všechno ten kápo Jidáš Havel dokázal udělat! Náš dráhy kápo! A tak si vězňové stříhali vlasy a vytrhávali si i zbývající zlaté zuby a můstky a protézy a kupovali si kupónové knížky. A kápo Havel nařídil, že nad tím vším budou mít dozor esesáci v kožených kabátech, říkalo se takovým esesákům „Kožený“.
Byli mladí, příjemní a hladce oholení – viditelně byli něčím předurčeni, aby správné naložili se zlatými zuby vězňů. Ovšem okamžikem, kdy kápo Jidáš Havel zaručil beztrestnost SS-mannů, zaručil také, že žádný z SS-mannů v administraci nebude vyhozen a kanceláře a z přístupu k táborovým penězům – bylo to v rámci akce „Nejsme jako oni“. A tak se stalo že SS-manni v administraci táborů Auschwitz prostě zprivatizovali táborové peníze a skoupili většinu nových kupónů a s vězni zase vyběhli. Vězňům zase zůstaly jen díry v čelistech po vytrhaných zlatých zubech. Ale kápa Jidáše Havla pořád milovali a omdlévali nadšením při každé jeho vycházce do tábora.
No a tak tam žili šťastně a spokojeně. Jistě že se našli nespokojenci, kterým se to nelíbilo – hlavně ti, co měli příbuzné mimo tábor a nebo ti, co z tábora utekli ještě před sametovou revolucí. Žádali potrestání jakýchsi zločinců a prý jakousi „spravedlnost“. A vedli řeči, že SS-manni a dokonce i doktoři jako profesor Carl Clauberg, Dr. Herta Oberhauser, Dr. Horst Schumann a nebo oblíbený Dr. Mengele by měli být trestáni. Za co? Vždyť to byli naši lidé a celou dobu nám tak pomáhali a léčili nás, protestovali vězňové. „A i Bayer Aspirin mi pak dochtor Mengele dál, aby mne to nebolelo, když mne operoval“, volal přesvědčeně vězeň bez rukou a nohou.
Nakonec nebyl potrestán nikdo. Nebyly důkazy a trestat někoho bez důkazů – to přece nejde! Trestat SS-manny taky nebylo možné – protože všichni vězňové se na návrh kápa Jidáše Havla shodli, že kolektivní trest je prostě nepřijatelný – prosím vás, nejsme jako oni! A zase – nebyly důkazy. Nikdo nic neviděl, nikdo si nic nepamatoval. A tak, i když se sem tam vyskytla nějaká žaloba, tak ji po čase soudcové (taky SS-manni, kdo jiný by to dělal, byli to přece uznávaní a kvalifikovaní odborníci!) založili ad acta.
A tak tam žili a žili – šťastní a spokojení. Životní úroveň na blocích se prudce zvýšila, takže nikdo neprotestoval – vězni se sblížili s SS-manny, že po nějaké době už nebylo možno ani říci, kdo byl kdo. A všem to tam vyhovovalo.
A pak kápa Jidáše Havla navrhli i na Nobelovu cenu míru za sametovou revoluci v Auschwitzu. Ale nakonec ji nedostal – dostali ji irští teroristé. Možná proto, že terorista má aspoň nějaké přesvědčení; Jidáš nemá vůbec nic.
Nikdy nezapomenu na rozhovor pri prebirani povolavaku na vojensky zprave na Praze 5. Bylo to na podzim 1988, povolavak jsem dostal do Volar, k pohranicnikum. Behem rozhovoru s jakymsi majorem mi tento primo rekl: Jdete k pohranicnikum, tak to budete mit dobry, tam se to ted bude rusit. Nevedel jsem, co to mele, myslel jsem ze je ozralej. Za rok mi to doslo. Tim je pro me otazka sametove revoluce jednou provzdy vyresena.
Karkulka
Proč jsou lidé tak překvapení z toho, že na vedoucích pozicích byli ti samí co za Husáka, nebo že v první vlně „úspěšných“ podnikatelů byli ve velkém veksláci, šmelináři atd.? Nebo to berou jako demonstraci vady té akce či cokoli podobného?
Určitá část populace se nějaké ty výdělky snažila rozjet už za komoušů. Takový ten soused v baráku, co uměl opravit elektřinu, spravit protékající vanu, obložit o víkendech koupelnu atd. Část šlapala v politice. Je logické, že ti co se snažili kšeftovat před plyšákem kšeftovali s radostí i po plyšáku (nebo rozjeli autosalon, řeznictví atd.) Že nějaký Lojza co šlapal za komoušů krysí závod vstoupil po plyšáku s ideály do politiky a skončil někde na úřadě razítkovat známky není známka vady plyšáku, je to problém Lojzy který si myslel, že mu to musí vyjít protože kapitalismus. Jasně že borec co byl zvyklý od komoušů na neustálé podrážení se „se soudruhy“ měl tu pozici lepší.
Latimerie podivna
+1
vasek
Heh, to je snuska blabolu.
Realita je mnohem prostsi. CCCP ekonomicky zkrachoval, na cemz mel lvi podil pan prezident Roanald Reagan a jeho zbrojni program.
Gorby se pokousel o kosmeticke reformy typu Glasnost a Perestrojka, to bylo samozrejme malo, navic si vyzral historicky nizke ceny ropy.
CCCP ztratil silu drzet kolonie a podporovat svoje kolonialni satrapy u moci.
Ceskoslovensko bylo defacto posledni v rade (dederoni hromadne zdrhali uz na jare ze zasahu, v Polsku meli volby uz v cervenci 89 a v Madarsku to ruplo 8.rijna), komanci moc dobre vedeli, ze Gorby rekl: „Eto vase delo“, a ze maji volbu bud se sami stahnout a nazrat se na naslednem kradeni, nebo viset jako Ceausescu.
Samozrejme, pokud by CCCP nezkrachoval (tam byl v roce 90 realne hladomor, zachranily je dodavky potravin z USA, kurecim palickam se od te doby rika v rusku „bushovy nozky“), slo by tu komunismus udrzet KLDR style.
Nestalo se tak, meli jsme obri stesti.
Mikuláš Minář – vzor našich mladých vš. studentů. V r. 2020 končí v Milionu chvilek s mankem 6 milionů, následuje zhruba rok pokusu o založení politické strany, který končí v zárodku naprostým fiaskem, pak na několik let zmizí, na wikipedii je pouze jediné slovo “kouč”. Co asi mohl tento nedouk (studium na dvou fakultách nikdy nedokončil) koučovat ? Nyní se opět vynořil, neomylně čuje dobré bydlo, na které mu naletí spousta pitomců ((pardon – vzdělané vysokoškolské mládeže). Lapidárně řečeno: manipulátor a dovedný čachrář s emocemi dnes uctí 17. listopad.
Svůj k svému.
Málo bylo Mašínů!
Nic jsem neviděl, nic jsem o tom nevěděl, ale věřil jsem a psal jsem články.
Dneska taky nic nevím, nic nevidím, vzpomínám a zase píšu články.
Fašismus zabíjející Opletala je bezpečně daleko a dá se považovat za neproblematicky vzpomínané zlo. :-)
Jestli ona ta Velká francouzská revoluce taky nebyla dílem tajných služeb.
Patrně do značné míry ano. Viktor Hugo to popisuje v mnohých svých dílech a proslovech (byl tuším senátorem francouzkého parlamentu či tak nějak podobně). Vše to začalo jako boj krále Ludvíka XVI proti svým věřitelům. Kuly se pikle a sledovali nitky ze kterých se předpokládalo uplést popravčí lana k likvidaci králových věřitelů-držitelů zástav na původně osobním královském majetku. Ale přišla neúroda, hladomor, vojensky taky nic moc úspěchy, až najednou nebylo čím platit armádu s policií a situace se postupně vymkla z rukou. Ludvík XVI sice zlikvidoval své věřitele především církev, židy(ať už skutečné nebo pouze údajné) a omezil určité šlechtické rody které už měli větší majetek než královský rod tak jak původně zamýšlel, ale nakonec bylo samo feudálně-církevní zřízení přejeto válcem, který si Ludvík XVI osobně rozpikoval.
V neděli 19. listopadu 1989 žádná demonstrace ještě nebyla.
Představte si, kdyby všechno bylo jinak… Představte si, kdyby v Auschwitzu byla sametová revoluce. Vězni by se prošli sem a tam po Appelplatzu a hrdinně by zvítězili. Okamžitě by se mezi vězni vynořila „vedoucí osobnost“ – byl by to kápo jménem Jidáš Havel (shoda jmen čistá náhodná a neúmyslná) – pokud to nevíte, tak kápové byli vybírány esesáky z obyčejných vězňů, a za to, že byli snaživými pomocníčky, tak měli různá privilegia, která ostatní vězni neměli.
Kápo Jidáš Havel by se dál okamžitě do jednání s vedením tábora; nejen Auschwitzu-Birkenau, neboli Auschwitzu I, ale i Auschwitzu II (to byl ten s krematorii) a Auschwitzu III (což bylo asi 40 dalších táborů v okolí původního tábora). Prvním bodem bylo, že výměnou za předání moci v Auschwitzu kápovi Jidáši Havlovi bude Havlem zaručena beztrestnost všeho SS-personálu.
Rudolf Franz Höß, velitel tábora, Maximillian Grabner, vedoucí politického oddělení a Hauptsturmführer Fritsch (ten co do Auschwitzu zavedl Zyklon B) byli Havlovou spolupráci náramně potěšeni. Dokonce se vzali všichni za ručičky a svorně všichni dovedli Havla na Apellplatz a oficiálně ho vyhlásili novým velitelem tábora. Vězňové jásali a omdlívali nadšením a hlady.
Kápo Jidáš Havel dokázal držet slovo – žádný s esesáků nikdy nebyl potrestán – na to Jidáš dokázal dohlídnout. Aby potěšil i své bývalé spoluvězně (Jidáš Havel teď bydlel v komandantově vile), tak nechal zrušit ostnaté dráty. Vězňové znovu jásali a omdlívali nadšením, ale za dráty se jich vypravilo jen pár – byli tak vysílení, že stejně nemohli, a kam by taky šli, na Block 11 byli už zvyklí a byl to nakonec domov.
Pak Jidáš Havel vymyslel, že Auschwitz bude privatizován a že na to bude kupónová privatizace a každý bude vlastnit kousek Auschwitzu a tím pádem zbohatne. Vězňové ho milovali, to bylo až neuvěřitelné, co pro ně všechno ten kápo Jidáš Havel dokázal udělat! Náš dráhy kápo! A tak si vězňové stříhali vlasy a vytrhávali si i zbývající zlaté zuby a můstky a protézy a kupovali si kupónové knížky. A kápo Havel nařídil, že nad tím vším budou mít dozor esesáci v kožených kabátech, říkalo se takovým esesákům „Kožený“.
Byli mladí, příjemní a hladce oholení – viditelně byli něčím předurčeni, aby správné naložili se zlatými zuby vězňů. Ovšem okamžikem, kdy kápo Jidáš Havel zaručil beztrestnost SS-mannů, zaručil také, že žádný z SS-mannů v administraci nebude vyhozen a kanceláře a z přístupu k táborovým penězům – bylo to v rámci akce „Nejsme jako oni“. A tak se stalo že SS-manni v administraci táborů Auschwitz prostě zprivatizovali táborové peníze a skoupili většinu nových kupónů a s vězni zase vyběhli. Vězňům zase zůstaly jen díry v čelistech po vytrhaných zlatých zubech. Ale kápa Jidáše Havla pořád milovali a omdlévali nadšením při každé jeho vycházce do tábora.
No a tak tam žili šťastně a spokojeně. Jistě že se našli nespokojenci, kterým se to nelíbilo – hlavně ti, co měli příbuzné mimo tábor a nebo ti, co z tábora utekli ještě před sametovou revolucí. Žádali potrestání jakýchsi zločinců a prý jakousi „spravedlnost“. A vedli řeči, že SS-manni a dokonce i doktoři jako profesor Carl Clauberg, Dr. Herta Oberhauser, Dr. Horst Schumann a nebo oblíbený Dr. Mengele by měli být trestáni. Za co? Vždyť to byli naši lidé a celou dobu nám tak pomáhali a léčili nás, protestovali vězňové. „A i Bayer Aspirin mi pak dochtor Mengele dál, aby mne to nebolelo, když mne operoval“, volal přesvědčeně vězeň bez rukou a nohou.
Nakonec nebyl potrestán nikdo. Nebyly důkazy a trestat někoho bez důkazů – to přece nejde! Trestat SS-manny taky nebylo možné – protože všichni vězňové se na návrh kápa Jidáše Havla shodli, že kolektivní trest je prostě nepřijatelný – prosím vás, nejsme jako oni! A zase – nebyly důkazy. Nikdo nic neviděl, nikdo si nic nepamatoval. A tak, i když se sem tam vyskytla nějaká žaloba, tak ji po čase soudcové (taky SS-manni, kdo jiný by to dělal, byli to přece uznávaní a kvalifikovaní odborníci!) založili ad acta.
A tak tam žili a žili – šťastní a spokojení. Životní úroveň na blocích se prudce zvýšila, takže nikdo neprotestoval – vězni se sblížili s SS-manny, že po nějaké době už nebylo možno ani říci, kdo byl kdo. A všem to tam vyhovovalo.
A pak kápa Jidáše Havla navrhli i na Nobelovu cenu míru za sametovou revoluci v Auschwitzu. Ale nakonec ji nedostal – dostali ji irští teroristé. Možná proto, že terorista má aspoň nějaké přesvědčení; Jidáš nemá vůbec nic.
Sametový Auschwitz
https://www.hedvicek.com/2020/07/sametovy-auschwitz.html
Hezky.
Nikdy nezapomenu na rozhovor pri prebirani povolavaku na vojensky zprave na Praze 5. Bylo to na podzim 1988, povolavak jsem dostal do Volar, k pohranicnikum. Behem rozhovoru s jakymsi majorem mi tento primo rekl: Jdete k pohranicnikum, tak to budete mit dobry, tam se to ted bude rusit. Nevedel jsem, co to mele, myslel jsem ze je ozralej. Za rok mi to doslo. Tim je pro me otazka sametove revoluce jednou provzdy vyresena.
Proč jsou lidé tak překvapení z toho, že na vedoucích pozicích byli ti samí co za Husáka, nebo že v první vlně „úspěšných“ podnikatelů byli ve velkém veksláci, šmelináři atd.? Nebo to berou jako demonstraci vady té akce či cokoli podobného?
Určitá část populace se nějaké ty výdělky snažila rozjet už za komoušů. Takový ten soused v baráku, co uměl opravit elektřinu, spravit protékající vanu, obložit o víkendech koupelnu atd. Část šlapala v politice. Je logické, že ti co se snažili kšeftovat před plyšákem kšeftovali s radostí i po plyšáku (nebo rozjeli autosalon, řeznictví atd.) Že nějaký Lojza co šlapal za komoušů krysí závod vstoupil po plyšáku s ideály do politiky a skončil někde na úřadě razítkovat známky není známka vady plyšáku, je to problém Lojzy který si myslel, že mu to musí vyjít protože kapitalismus. Jasně že borec co byl zvyklý od komoušů na neustálé podrážení se „se soudruhy“ měl tu pozici lepší.
+1
Heh, to je snuska blabolu.
Realita je mnohem prostsi. CCCP ekonomicky zkrachoval, na cemz mel lvi podil pan prezident Roanald Reagan a jeho zbrojni program.
Gorby se pokousel o kosmeticke reformy typu Glasnost a Perestrojka, to bylo samozrejme malo, navic si vyzral historicky nizke ceny ropy.
CCCP ztratil silu drzet kolonie a podporovat svoje kolonialni satrapy u moci.
Ceskoslovensko bylo defacto posledni v rade (dederoni hromadne zdrhali uz na jare ze zasahu, v Polsku meli volby uz v cervenci 89 a v Madarsku to ruplo 8.rijna), komanci moc dobre vedeli, ze Gorby rekl: „Eto vase delo“, a ze maji volbu bud se sami stahnout a nazrat se na naslednem kradeni, nebo viset jako Ceausescu.
Samozrejme, pokud by CCCP nezkrachoval (tam byl v roce 90 realne hladomor, zachranily je dodavky potravin z USA, kurecim palickam se od te doby rika v rusku „bushovy nozky“), slo by tu komunismus udrzet KLDR style.
Nestalo se tak, meli jsme obri stesti.