Do tohoto oboru se totiž nedá vstoupit? Ja len ze este tento rok by mali byt „vraj“ k dispozícii prvé vzorky univerzálneho procesoru Prodigy od Tachyum :)
dritchie
Pozor, abychom nezaměňovali 2 různé věci.
První je návrh dejme tomu procesoru – to chtěli (nebo tvrdili) dělat ti slováci.
Druhá je vlastní návrh a výroba čipu. Především výrobu těch pokročilých zvládá velmi málo firem. Namátkou TSMC a Intel, nemohu si vzpomenout na nějakého dalšího, možná už skoro nějací číňani.
Výroba podle cizího návrhu probíhá většinou u TSMC, tam by to – čistě teoreticky – zadali i ti slováci.
Jiná otázka je, jestli pro běžné počítače opravdu potřebujete tu nejpokročilejší technologii. Myslím, že ne…
Alan.Cox
V zásadě pro běžné potřebujete téměř tu nejpokročilejší technologii. Jinak bude spotřeba vysoko nebo výkon nízko.
To byste musel začít znovu od začátku. Napsat operační systém, který je úspornější – ne žádný rozežraný Linux, Windows nebo Mac OS. Přepsat základní sady programů – kancelářský sw, grafický editor, a hlavně!!! webový prohlížeč – tak, aby byly úsporně napsány.
Největší potřeba pokročilé technologie výroby čipů je na běžných počítačích kvůli extenzivnímu používání JavaScriptu na webových stránkách.
dritchie
Když na to přijde a například nepotřebujete speciální periférie, zastane dnes práci obyčejného PC i Raspberry Pi s 16GB RAM.
Spotřeba zanedbatelná, ten ARM je myslím vyroben na 28nm, tedy dnes nic nového, od poslední generace už poměrně daleko.
Zvládne bez problémů běžně používané aplikace.
Mimochodem na jednom stole mi stojí HP EliteDesk 800 G2. Procesor Intel Skylake i5. Staré přes 10 let.
Spotřeba nijak významná, výkon dostačující na všechny běžné činnosti včetně vývoje v nenažraném Eclipse, napsaném v Javě atd…
OS je na SSD, pak 2 běžné SATA disky, 32GB RAM.
Jo, PC s tím v rámci možností nejnovějším mám taky. Kvůli lokálním LLM. To je spíš taková moje roztaženost, rozhodně ne činnost běžného uživatele – a v tom to je…
Horší problém je dnes s RAM. Psychopat Altman & spol. všechno skoupili a tak jsou drahé i ty o 1, 2 generace starší.
ARM je hodně pomalej a programů je na to strašně málo, proti tomu, co je na wokna nebo linuks. (Slávadeito za linuks, pže dyž je neco kompilovaný pro něj, tak pro ARMa většinou taky). Běžný PCčkový programy o stáří 0-30 let jsou naprosto neptimalizovaný pro víc výpočetních vláken, takže to, že ty ARMy navopak standardně majou 4-8 maličkejch jader, je celkem kprdu. Pouhou rekompilací z x86 na ARMa se todle nijak zásadně nezmění, na to se to musí napsat vodznova. Mobilní sračkplikace jsou v tomto ohledu na tom (o něco) líp, i právě proto, že takhle jsou od začátku už dlouho psaný, takže to využijou. V x86 pořád kralujou 1-2 jádra, leda hry v poslední pětiletce už umijou využít ai 6(+) vláken.
dritchie
Správně. Aplikace dostupná v Linuxu je zpravidla dostupná i pro ARM.
Ty běžné aplikace – dejme tomu Libre Office, Firefox, Thunderbird, Eclipse, …….. běží na ARM naprosto přijatelně a o tom se tady bavíme.
Prohlížeč sám vo sobě možná jo, ale ten dnešní bloatware v něm asi dost těžko. Ti kreténi došli k tomu, že si v prohlížeču spustijou vlastní, eště další, prostředí, a to teprv začne natahovat obsah. Dneska věci jako flíbej mají 95 % sraček okolo 5 % obsahu, kterej chceš. I ten můj P9700 to dost slušně zavaří, než se ten bordel vykreslí, trubka dtto. No a takhle prostě pár desítek záložek, tabulkový/textový procesory a k tomu eště nejakou muziku atd., už nebude žádná hitparáda. Po kouskách jo, ale ne v jednom čase. Počet jader pomůže, ale protože jsou pomalý a malý (=neumí tolik složitějších instrukcí, je potřeba používat mnohem mnohem víc jednodušších instrukcí), tak budeš furt čekat, než ty jednotlivý programy se na tom 1-2 jádrech, co každej proces dokáže využít, přechroustají. Není to prostě svižný. Vidím to na blbým signálu, což je jediná věc, kterou mám na starým dvoujádrovým šmrdladle puštěnou – a vůbec nestíhá. Kdybych si měl představit, že si toho pustím 30× víc, tak 4× víc jader (byť 20 generací nebo čeho vlastně u ARMu), to fakt eště pořád nevytrhnou :D
ARM na to pořád není stavěnej, i když už ušli velkej kus cesty. Teda takhle, na psací stroj to stačí, na náročnější psací stroj ale ne. Což je smutný, když to furt zvládá můj plnoletej P9700 (jo, už se zadejchává, jasně). Jenže pokud si člověk může vybrat, jako že může, tak je lepší koupit jakokouli bazarovou krabičku s x86 čtyřjádrem a 16 GB RAM, pže to bude mnohem použitelnější, než obdobně se tvářící ARM. To nic proti píčku, svýho použití to má habakuk, ale desktop to eště pořád není :D
Alan.Cox
Problém ARMu je, že má špatně postavený strojový kód. Ten ho nutí pro naprosto stejný program a naprosto stejné akce mnohokrát více pracovat s pamětí než u x86.
Když půjde do tuhého, tak x86 bude téměř vždy výkonnější. Úzké hrdlo, přes které ARM neprojde, je jeho strojový kód.
Strojový kód ARMu má problémy strčit do registru všechny konstanty, často se musí načíst nepřímo skrze hodnotu v paměti. Jeho skoky dobře fungují na blízký kód, na delší odkazy už je zase problém. ARM je navíc load/store architektura, která má další výkonností bonus.
Dnešní procesory už jsou de facto virtuální stroje, které chroustají svůj vlastní mikrokód. Dovnitř leze stroják, který je paralelně překládán na mikrokód. Úzké hrdlo je ve výrazových možnostech strojáku (tak je u ARM horší než u x86), a ve využívání paměti (ARM musí pro stejnou činnost lézt častěji do paměti než x86). ARM má výhodu mnoha výrobců, tedy právní a licenční. x86 má nevýhodu pouhých pár výrobců. Reálně svou architekturou bude x86 vždy lepší, pokud půjde do tuhého.
dritchie
ARM je původně navržen jako RISC procesor.
Z toho plynou i jednoduché instrukce, které jsou zpracovávány v principu rychleji než v x86.
Problém s adresací je dán právě tím, že se do instrukce kromě jejího kódu musí vejít i adresa (nebo konstanta). Má to – zjednodušeně -výhodu v tom, že jsou instrukce stejně dlouhé.
Vyšší výkon x86 je dán hlavně tím, že optimalizace uvnitř jsou velice komplexní, což spotřebovává plochu na čipu a žere více energie. Také frekvence bývají vyšší.
x86 jsou dnes závislé na chlazení a žerou jako prokopnuté.
Mimochodem, jsou to už vlastně také RISC stroje, ten původní kód vlastně interpretují.
Zaostávání ARM v hrubém výkonu je dáno hlavně tím, že chybí motivace. Daleko vyšší důraz je zde kladen na malou spotřebu.
ARM dyž honí výkon, tak taky hřeje jak kamna. Většina i třeba čipsetů na zpacování paketů síťovýho provozu v HW pro běžný smrtelníky je v zásadě dneska ARM. Měl sem tudle v ruce nejaký talíře vod ubikvíka za provozu, s 0-1 připojeným klientem, žádnej ten slavnej high-end co jako že obslouží 3000 klientů (ehm ehm, checht, předchozí křáp co má obsloužit stovky se reálně zavařoval a kliety permanentně odpojoval už když v objektu byly ani ne dvě stovky klientů, takže tomudle fakt věřím) a má to asi 50 stupňů. Na povrchu. Mi to přijde kurva hodně. Dtto ve šmrdlofounech, když se to zatíží, tak hřejou že se pak skoro nedají udržet v ruce. A akundu to vycucne za hodinu. Bez výkonné nabíječky se to v zátěži nestíhá napájet ani ze sítě, 10 W přes USB 2.0 tomu fakt nestačí.
Alan.Cox
Problém je v tom „Když na to přijde…“
To je věta, kterou obhájíte i to, že vám stačí IQ 151 nebo ZX Spectrum.
Asi špatně inzeruješ, na bastlu, oldcomp-u, high-voltage, aj., by se vo to určitě nekdo postaral hned.
Ale to bude jeden z mnoha případů, kdy seš chytrej jak rádio, a nemáš ani ponětí, že tydle weby existujou, takže to tlačíš nekde do nástěnky v kaufu a v paneláku, jak tě znám X-D
dritchie
Ono na to přijde v nadpolovičním množství běžných uživatelů.
To je jednoduchá statistika. Stačí se zamyslet, co ti lidé na PC vlastně dělají.
Masturbace malé části uživatelů (kteří o problematice velmi často mají jen povrchní představu) nad počtem jader v CPU, gigabajty v grafice atd. je nepodstatná.
Moc by mě zajímalo, jak ten výkon využíváte… :-)))
Jantar
Na zprasený JavaScript v prohlížeči ?
Ostatně i zbytečně velká RAM je potřeba jen na natahání toho reklamního/spyware bordelu do paměti.
Ona vlastně většina toho co reálně běží v počítači je spyware/telemetrie/data mining.
Kvůli tomu potřebujeme nové mobily a výkonnější procesory.
dritchie
Už mě nebaví to opakovat.
Reklamní bordel si do prohlížeče prostě netahejte.
Alan.Cox
Drtivá většina webů je dnes JavaScriptová aplikace. Pak zatíží procesor docela důkladněji.
Počet JavaScriptových webů roste. Nikdo už nepředpokládá, že někdo má vypnutý JavaScript.
Navíc to není čistý JavaScript, ale většinou nějaký JavaScriptový framework o rozloze osmi fotbalových stadionů, nad ním další nadstavba, a teprve nad tím se udělá web.
Alan.Cox
Spustím výpočet večer, počítač má 4 jádra, cpu na 100 %. Výpočet běží celou noc, celý další den, a další noc se dokončí.
Včera: Dělal jsem pořádek v zálohách. Celkem 6 GB záloh. Rozpakovat, přetřídit, a následně vyrobit několik zapakovaných balíčků (něco ZIP, něco 7Z) a zase uložit. Jen to pakování trvalo 7 hodin a něco. Cpu na 100 %.
Holt mám starý počítač.
Kompilace programů na zakázku. Zhruba 1 milión řádků zdrojového kódu v C++. Je strašný rozdíl kompilovat a ladit to na různých počítačích. Vytvoření optimalizované release verze a následné vytvoření instalačního souboru trvá na mém počítači asi půl hodiny. Cpu na 100 %.
Alan.Cox
Výroba pokročilých čipů: TSMC, Samsung (v podstatě jediný přímý konkurent TSMC). Částečně Intel (i když ten víc slibuje než umí). SMIC.
Z těch větších co dělají ai velký složitý návrhy (mikroprocesory) a zároveň mají pokročilejší výrobní procesy třeba Globalfoundries, ťamťung, UMC, Renesas, SK Hynix.
dritchie
Určitě bych je nemíchal dohromady s výrobci x86 procesorů.
Mají sice pokročilejší procesy, ale ne ty špičkové. Ty mají TSMC a Intel.
Define: špičkové. Poslední dekádu je to hlavně vo marketingu a velké hubě. Poměrně brzo různý anál-lytici vodhalili, že třeba ty velkohubý kecy vod TSMC vo jejich sub-14nm procesech víceméně byly akorát tak habaďůra. Dřív byla velikost procesu celkem jasně definovaná, tušímže, šířkou tranzistoru. Pak do toho začli strkat habaďůry že jako něco na masce umijou vo pár nm menší, ale né ten tranzistor, a už je z toho novej proces. V zásadě to v reálu bylo tak že 10-14 nm je furt to samý. Až pod 10 nm je zase reálnej nějakej značnej pokrok. Ale zas, ty jejich plky vo x nm je vlastně víceméně všecko jenom 7 nm.
Procesů je taky poměrně hodně, to nejsou jenom nanometry. GF teď už třeba nevyrábí úplně ten cutting-edge stran CPU a GPU, ale asi tak všecko vostatní jo :D Včetně ale procesorů a grafickejch jader právě do šmrdladel. A to taky nese i zisky, který můžou dát do dalšího rozvoje. Pže investovat MILIARDY ročně jenom do vývoje novejch mašin a postupů, jako relativně (na počet fabrik) malej výrobce, nemohli unést, a dlouhodobě nebyli schopní dosáhnout nejakýho zisku. Pořád jsou po TSMC a lžintelu třetí největší výrobce z hlediska tržeb, ale teď už ai nesou prachy. A s tím zase vůli investorů nasypat do dalšího rozšíření. Možná to nevypadá marketingově tak zajímavě, ale obslouží trhy, co vostatní nemají kapacitu obsloužit. Další věc je, že teď chcou investovat vokolo 15G (v dolárech) do dalšího vývoje, expanze fabrik a postup pod 10 nm. Investovali dost do polovodičů na práci s optikou, což je taky dost solidně výnosná oblast (ve které jiní velcí hráči moc nejsou), a bude pořád expandovat – měď už začíná být taky docela na limitech stran přenosovejch rychlostí, a to hlavně stran vzdáleností. DAC eště zvládají 100 Gb, ale na pár metrů max. Voptiky klidně na desítky kilometrů.
Alan.Cox
Intel je víceméně velká huba. Žije z minulosti. Momentálně jeho továrny prožírají miliardy. Intel slibuje dokončení procesu, a neustále provolává, že už ho rozjeli.
Zajímavé jak AMD nedokázalo vyrobit nic než „rezistorové topné plotýnky“ typu Bulldozer.
A pak zázračně s další generací Rýžen dokázalo potopit Intel.
To fakt svědčí o tom že je někdo z venku vyfutroval technologiemi a především KÁDRY.
Navenek nastrčili šikmoočku, ale uvnitř tam makají specialisti kdoví z jakých koutů světa, klidně i z Evropy a USA.
Pak se seklo s Bulldozerem, který v zásadě předpokládal, že bude důležitý multivláknový výkon. Což samozřejmě narazilo na realitu prohnilého sw vývoje, který hnije od dob unixu dodnes. Totiž, že programátoři ani programovací jazyky unixového typu (C, C++, Go, Rust, …) neumějí dobře multivláknově/paralelně programovat dodnes.
Tehdy se dostalo na hranu krachu, že se zalekl i Intel. Kdyby AMD krachlo, dostal by se Intel ihned do hledáčku antimonopolních úřadů s neblahými důsledky pro něho. Takže poslal tehdy AMD finanční injekci 1,2 miliardy dolarů, maskovanou za mimosoudní vyrovnání za sviňárny Intelu vůči AMD, a tím AMD přežilo.
Lisa pak jen logicky udělala to, že zahodila Bulldozer, a naprogramovali Zen od píky. S tím, že sw průmysl je sto let za vopicema, a důležitý je jednojádrový výkon víc než cokoli jiného.
Zen se vyvíjel už v podstatě od uvedení Phenomu na trh. Tak jako BD se vyvíjel eště v době, kdy pořád kralovaly dvoujádrový K8. Vývoj architektury od nuly je sranda na dekádu.
Alan.Cox
Vývoj Zenu začal přijmutím Jima Kellera do AMD.
Jim Keller odešel roku 2008 z AMD do Apple a roku 2012 se do AMD vrátil. Po několika letech pak zase odešel k Muskovi.
Nicméně jeho úkol byl vrátit AMD zpět do normální cesty z té mizírie kde byla. A k tomu nastarovat Zen pro x86 a 64bitový ARM K12.
Normálně bych sem dal odkazy, ale jsem v nemilosti. Kdykoli napíši odkaz, nebo i bez toho, objeví se „Your message is awaiting moderation“. Tak na to seru.
RBMK
Máme celkem velkou naději, že když se předníma dveřma AI datacentra naveze X-krát výkonnější hardware, tak ten starý se zadníma vytlačí rovnou do čínských fabrik, co už teď prodávají na ACMEexpressech a jiných e-shopech datacentrové grafické moduly v redukci na PCIE a jistě budou dál rozšiřovat nabídku. Dojeté SSD, paměti i základní desky se serverovými čipsety a CPU tam jsou taky. Takže si myslém, že to nebude žůžové ale ani černé, maximálně hnědé.
Poslední 2 – 3 roky se vyprodávají HDD, SSD, CPU, MB, RAM, které se cpali před dekádou do datacenter.
Bedrich77
Tak to je fakt. Jenom díky tomu mám (naprosto zbytečně) čtrnáctijádrový Xeon a 32GB RAM. Celkem to nepotřebuju, ale stálo to doslova pár stovek, tak co.
Chopin
K výborným poznámkám marcusanta a sinhueta bych přidal ještě komplexní ekonomické hledisko. Ty monopolní/kartelové firmy mají vždy na výběr: zabetonovat současný stav, nebo se hnát dopředu. Pokud nemají státem garantovaný monopol, tak téměř vždy volí to druhé, protože konkurence typicky vznikne okamžitě ve chvíli, kdy zvolní. V historii ekonomie je pár hezkých zdokumentovaných případů jako Standard Oil. Vedení moc dobře ví, že zabetonování je na pár let a pak můžou o náskok přijít.
Do tohoto oboru se totiž nedá vstoupit? Ja len ze este tento rok by mali byt „vraj“ k dispozícii prvé vzorky univerzálneho procesoru Prodigy od Tachyum :)
Pozor, abychom nezaměňovali 2 různé věci.
První je návrh dejme tomu procesoru – to chtěli (nebo tvrdili) dělat ti slováci.
Druhá je vlastní návrh a výroba čipu. Především výrobu těch pokročilých zvládá velmi málo firem. Namátkou TSMC a Intel, nemohu si vzpomenout na nějakého dalšího, možná už skoro nějací číňani.
Výroba podle cizího návrhu probíhá většinou u TSMC, tam by to – čistě teoreticky – zadali i ti slováci.
Jiná otázka je, jestli pro běžné počítače opravdu potřebujete tu nejpokročilejší technologii. Myslím, že ne…
V zásadě pro běžné potřebujete téměř tu nejpokročilejší technologii. Jinak bude spotřeba vysoko nebo výkon nízko.
To byste musel začít znovu od začátku. Napsat operační systém, který je úspornější – ne žádný rozežraný Linux, Windows nebo Mac OS. Přepsat základní sady programů – kancelářský sw, grafický editor, a hlavně!!! webový prohlížeč – tak, aby byly úsporně napsány.
Největší potřeba pokročilé technologie výroby čipů je na běžných počítačích kvůli extenzivnímu používání JavaScriptu na webových stránkách.
Když na to přijde a například nepotřebujete speciální periférie, zastane dnes práci obyčejného PC i Raspberry Pi s 16GB RAM.
Spotřeba zanedbatelná, ten ARM je myslím vyroben na 28nm, tedy dnes nic nového, od poslední generace už poměrně daleko.
Zvládne bez problémů běžně používané aplikace.
Mimochodem na jednom stole mi stojí HP EliteDesk 800 G2. Procesor Intel Skylake i5. Staré přes 10 let.
Spotřeba nijak významná, výkon dostačující na všechny běžné činnosti včetně vývoje v nenažraném Eclipse, napsaném v Javě atd…
OS je na SSD, pak 2 běžné SATA disky, 32GB RAM.
Jo, PC s tím v rámci možností nejnovějším mám taky. Kvůli lokálním LLM. To je spíš taková moje roztaženost, rozhodně ne činnost běžného uživatele – a v tom to je…
Horší problém je dnes s RAM. Psychopat Altman & spol. všechno skoupili a tak jsou drahé i ty o 1, 2 generace starší.
ARM je hodně pomalej a programů je na to strašně málo, proti tomu, co je na wokna nebo linuks. (Slávadeito za linuks, pže dyž je neco kompilovaný pro něj, tak pro ARMa většinou taky). Běžný PCčkový programy o stáří 0-30 let jsou naprosto neptimalizovaný pro víc výpočetních vláken, takže to, že ty ARMy navopak standardně majou 4-8 maličkejch jader, je celkem kprdu. Pouhou rekompilací z x86 na ARMa se todle nijak zásadně nezmění, na to se to musí napsat vodznova. Mobilní sračkplikace jsou v tomto ohledu na tom (o něco) líp, i právě proto, že takhle jsou od začátku už dlouho psaný, takže to využijou. V x86 pořád kralujou 1-2 jádra, leda hry v poslední pětiletce už umijou využít ai 6(+) vláken.
Správně. Aplikace dostupná v Linuxu je zpravidla dostupná i pro ARM.
Ty běžné aplikace – dejme tomu Libre Office, Firefox, Thunderbird, Eclipse, …….. běží na ARM naprosto přijatelně a o tom se tady bavíme.
Prohlížeč sám vo sobě možná jo, ale ten dnešní bloatware v něm asi dost těžko. Ti kreténi došli k tomu, že si v prohlížeču spustijou vlastní, eště další, prostředí, a to teprv začne natahovat obsah. Dneska věci jako flíbej mají 95 % sraček okolo 5 % obsahu, kterej chceš. I ten můj P9700 to dost slušně zavaří, než se ten bordel vykreslí, trubka dtto. No a takhle prostě pár desítek záložek, tabulkový/textový procesory a k tomu eště nejakou muziku atd., už nebude žádná hitparáda. Po kouskách jo, ale ne v jednom čase. Počet jader pomůže, ale protože jsou pomalý a malý (=neumí tolik složitějších instrukcí, je potřeba používat mnohem mnohem víc jednodušších instrukcí), tak budeš furt čekat, než ty jednotlivý programy se na tom 1-2 jádrech, co každej proces dokáže využít, přechroustají. Není to prostě svižný. Vidím to na blbým signálu, což je jediná věc, kterou mám na starým dvoujádrovým šmrdladle puštěnou – a vůbec nestíhá. Kdybych si měl představit, že si toho pustím 30× víc, tak 4× víc jader (byť 20 generací nebo čeho vlastně u ARMu), to fakt eště pořád nevytrhnou :D
ARM na to pořád není stavěnej, i když už ušli velkej kus cesty. Teda takhle, na psací stroj to stačí, na náročnější psací stroj ale ne. Což je smutný, když to furt zvládá můj plnoletej P9700 (jo, už se zadejchává, jasně). Jenže pokud si člověk může vybrat, jako že může, tak je lepší koupit jakokouli bazarovou krabičku s x86 čtyřjádrem a 16 GB RAM, pže to bude mnohem použitelnější, než obdobně se tvářící ARM. To nic proti píčku, svýho použití to má habakuk, ale desktop to eště pořád není :D
Problém ARMu je, že má špatně postavený strojový kód. Ten ho nutí pro naprosto stejný program a naprosto stejné akce mnohokrát více pracovat s pamětí než u x86.
Když půjde do tuhého, tak x86 bude téměř vždy výkonnější. Úzké hrdlo, přes které ARM neprojde, je jeho strojový kód.
Strojový kód ARMu má problémy strčit do registru všechny konstanty, často se musí načíst nepřímo skrze hodnotu v paměti. Jeho skoky dobře fungují na blízký kód, na delší odkazy už je zase problém. ARM je navíc load/store architektura, která má další výkonností bonus.
Dnešní procesory už jsou de facto virtuální stroje, které chroustají svůj vlastní mikrokód. Dovnitř leze stroják, který je paralelně překládán na mikrokód. Úzké hrdlo je ve výrazových možnostech strojáku (tak je u ARM horší než u x86), a ve využívání paměti (ARM musí pro stejnou činnost lézt častěji do paměti než x86). ARM má výhodu mnoha výrobců, tedy právní a licenční. x86 má nevýhodu pouhých pár výrobců. Reálně svou architekturou bude x86 vždy lepší, pokud půjde do tuhého.
ARM je původně navržen jako RISC procesor.
Z toho plynou i jednoduché instrukce, které jsou zpracovávány v principu rychleji než v x86.
Problém s adresací je dán právě tím, že se do instrukce kromě jejího kódu musí vejít i adresa (nebo konstanta). Má to – zjednodušeně -výhodu v tom, že jsou instrukce stejně dlouhé.
Vyšší výkon x86 je dán hlavně tím, že optimalizace uvnitř jsou velice komplexní, což spotřebovává plochu na čipu a žere více energie. Také frekvence bývají vyšší.
x86 jsou dnes závislé na chlazení a žerou jako prokopnuté.
Mimochodem, jsou to už vlastně také RISC stroje, ten původní kód vlastně interpretují.
Zaostávání ARM v hrubém výkonu je dáno hlavně tím, že chybí motivace. Daleko vyšší důraz je zde kladen na malou spotřebu.
ARM dyž honí výkon, tak taky hřeje jak kamna. Většina i třeba čipsetů na zpacování paketů síťovýho provozu v HW pro běžný smrtelníky je v zásadě dneska ARM. Měl sem tudle v ruce nejaký talíře vod ubikvíka za provozu, s 0-1 připojeným klientem, žádnej ten slavnej high-end co jako že obslouží 3000 klientů (ehm ehm, checht, předchozí křáp co má obsloužit stovky se reálně zavařoval a kliety permanentně odpojoval už když v objektu byly ani ne dvě stovky klientů, takže tomudle fakt věřím) a má to asi 50 stupňů. Na povrchu. Mi to přijde kurva hodně. Dtto ve šmrdlofounech, když se to zatíží, tak hřejou že se pak skoro nedají udržet v ruce. A akundu to vycucne za hodinu. Bez výkonné nabíječky se to v zátěži nestíhá napájet ani ze sítě, 10 W přes USB 2.0 tomu fakt nestačí.
Problém je v tom „Když na to přijde…“
To je věta, kterou obhájíte i to, že vám stačí IQ 151 nebo ZX Spectrum.
esli nejaký máš, tak dej vědět, dneska už jsou tydle stroje dražší jak spousta x86 pleček :o)
Nemám. Důsledně vyhazuji starý hw. Ještě nedávno jsem se snažil věci prodávat, ale je s tím takového sraní, že to za to nestojí.
Před 14 dny jsem proto třeba do popelnice vyhodil historický MacMini stroj, perfektně funkční. A starší Apple Mac Air.
Před měsícem jsem vyhodil plně funkční analogový osciloskop Tektronix 120 MHz. Byl to přeci jen velký krám.
Snaha ty věci prodat aspoň za babku prostě už naráží na víc úsilí než stojí za to.
eště to mužeš dát za vodvoz vole
Měl jsem to doma půl roku, a překáželo mi to, bylo mi líto to vyhodit. Inzeroval jsem všude možně. Dokonce i pár plakátků jsem vyrobil.
Byl jsem ochoten to dát komukoli, kdo si to převezme kdekoli v Brně. Všechno ve 100 % stavu jako nové, 100 % funkční. Dokonce vyleštěné a umyté.
Vždycky to dopadlo stejně. Takže odteď už rovnou vyhazuji.
Počítačové věci a knihy pro programátory nejsou problém. Tam lidi reagují a přijdou si to vzít. Ale elektronické věci nebo starší počítače ani ťuk.
Asi špatně inzeruješ, na bastlu, oldcomp-u, high-voltage, aj., by se vo to určitě nekdo postaral hned.
Ale to bude jeden z mnoha případů, kdy seš chytrej jak rádio, a nemáš ani ponětí, že tydle weby existujou, takže to tlačíš nekde do nástěnky v kaufu a v paneláku, jak tě znám X-D
Ono na to přijde v nadpolovičním množství běžných uživatelů.
To je jednoduchá statistika. Stačí se zamyslet, co ti lidé na PC vlastně dělají.
Masturbace malé části uživatelů (kteří o problematice velmi často mají jen povrchní představu) nad počtem jader v CPU, gigabajty v grafice atd. je nepodstatná.
Moc by mě zajímalo, jak ten výkon využíváte… :-)))
Na zprasený JavaScript v prohlížeči ?
Ostatně i zbytečně velká RAM je potřeba jen na natahání toho reklamního/spyware bordelu do paměti.
Ona vlastně většina toho co reálně běží v počítači je spyware/telemetrie/data mining.
Kvůli tomu potřebujeme nové mobily a výkonnější procesory.
Už mě nebaví to opakovat.
Reklamní bordel si do prohlížeče prostě netahejte.
Drtivá většina webů je dnes JavaScriptová aplikace. Pak zatíží procesor docela důkladněji.
Počet JavaScriptových webů roste. Nikdo už nepředpokládá, že někdo má vypnutý JavaScript.
Navíc to není čistý JavaScript, ale většinou nějaký JavaScriptový framework o rozloze osmi fotbalových stadionů, nad ním další nadstavba, a teprve nad tím se udělá web.
Spustím výpočet večer, počítač má 4 jádra, cpu na 100 %. Výpočet běží celou noc, celý další den, a další noc se dokončí.
Včera: Dělal jsem pořádek v zálohách. Celkem 6 GB záloh. Rozpakovat, přetřídit, a následně vyrobit několik zapakovaných balíčků (něco ZIP, něco 7Z) a zase uložit. Jen to pakování trvalo 7 hodin a něco. Cpu na 100 %.
Holt mám starý počítač.
Kompilace programů na zakázku. Zhruba 1 milión řádků zdrojového kódu v C++. Je strašný rozdíl kompilovat a ladit to na různých počítačích. Vytvoření optimalizované release verze a následné vytvoření instalačního souboru trvá na mém počítači asi půl hodiny. Cpu na 100 %.
Výroba pokročilých čipů: TSMC, Samsung (v podstatě jediný přímý konkurent TSMC). Částečně Intel (i když ten víc slibuje než umí). SMIC.
Z těch větších co dělají ai velký složitý návrhy (mikroprocesory) a zároveň mají pokročilejší výrobní procesy třeba Globalfoundries, ťamťung, UMC, Renesas, SK Hynix.
Určitě bych je nemíchal dohromady s výrobci x86 procesorů.
Mají sice pokročilejší procesy, ale ne ty špičkové. Ty mají TSMC a Intel.
Define: špičkové. Poslední dekádu je to hlavně vo marketingu a velké hubě. Poměrně brzo různý anál-lytici vodhalili, že třeba ty velkohubý kecy vod TSMC vo jejich sub-14nm procesech víceméně byly akorát tak habaďůra. Dřív byla velikost procesu celkem jasně definovaná, tušímže, šířkou tranzistoru. Pak do toho začli strkat habaďůry že jako něco na masce umijou vo pár nm menší, ale né ten tranzistor, a už je z toho novej proces. V zásadě to v reálu bylo tak že 10-14 nm je furt to samý. Až pod 10 nm je zase reálnej nějakej značnej pokrok. Ale zas, ty jejich plky vo x nm je vlastně víceméně všecko jenom 7 nm.
Procesů je taky poměrně hodně, to nejsou jenom nanometry. GF teď už třeba nevyrábí úplně ten cutting-edge stran CPU a GPU, ale asi tak všecko vostatní jo :D Včetně ale procesorů a grafickejch jader právě do šmrdladel. A to taky nese i zisky, který můžou dát do dalšího rozvoje. Pže investovat MILIARDY ročně jenom do vývoje novejch mašin a postupů, jako relativně (na počet fabrik) malej výrobce, nemohli unést, a dlouhodobě nebyli schopní dosáhnout nejakýho zisku. Pořád jsou po TSMC a lžintelu třetí největší výrobce z hlediska tržeb, ale teď už ai nesou prachy. A s tím zase vůli investorů nasypat do dalšího rozšíření. Možná to nevypadá marketingově tak zajímavě, ale obslouží trhy, co vostatní nemají kapacitu obsloužit. Další věc je, že teď chcou investovat vokolo 15G (v dolárech) do dalšího vývoje, expanze fabrik a postup pod 10 nm. Investovali dost do polovodičů na práci s optikou, což je taky dost solidně výnosná oblast (ve které jiní velcí hráči moc nejsou), a bude pořád expandovat – měď už začíná být taky docela na limitech stran přenosovejch rychlostí, a to hlavně stran vzdáleností. DAC eště zvládají 100 Gb, ale na pár metrů max. Voptiky klidně na desítky kilometrů.
Intel je víceméně velká huba. Žije z minulosti. Momentálně jeho továrny prožírají miliardy. Intel slibuje dokončení procesu, a neustále provolává, že už ho rozjeli.
Intel mimochodem hodně vyrábí u TSMC.
https://youtu.be/YiPgSm62fiM?is=YqKDDDna-rzxFBz3 ..myslim ze nepotrva dlho a TSMC monopol je tatam.
To je prožívačka. :-D
Zajímavé jak AMD nedokázalo vyrobit nic než „rezistorové topné plotýnky“ typu Bulldozer.
A pak zázračně s další generací Rýžen dokázalo potopit Intel.
To fakt svědčí o tom že je někdo z venku vyfutroval technologiemi a především KÁDRY.
Navenek nastrčili šikmoočku, ale uvnitř tam makají specialisti kdoví z jakých koutů světa, klidně i z Evropy a USA.
už to nepi ani zředěný ty mamlase
AMD vyrobilo úspěšné Phenomy.
Pak se seklo s Bulldozerem, který v zásadě předpokládal, že bude důležitý multivláknový výkon. Což samozřejmě narazilo na realitu prohnilého sw vývoje, který hnije od dob unixu dodnes. Totiž, že programátoři ani programovací jazyky unixového typu (C, C++, Go, Rust, …) neumějí dobře multivláknově/paralelně programovat dodnes.
Tehdy se dostalo na hranu krachu, že se zalekl i Intel. Kdyby AMD krachlo, dostal by se Intel ihned do hledáčku antimonopolních úřadů s neblahými důsledky pro něho. Takže poslal tehdy AMD finanční injekci 1,2 miliardy dolarů, maskovanou za mimosoudní vyrovnání za sviňárny Intelu vůči AMD, a tím AMD přežilo.
Lisa pak jen logicky udělala to, že zahodila Bulldozer, a naprogramovali Zen od píky. S tím, že sw průmysl je sto let za vopicema, a důležitý je jednojádrový výkon víc než cokoli jiného.
Zen se vyvíjel už v podstatě od uvedení Phenomu na trh. Tak jako BD se vyvíjel eště v době, kdy pořád kralovaly dvoujádrový K8. Vývoj architektury od nuly je sranda na dekádu.
Vývoj Zenu začal přijmutím Jima Kellera do AMD.
Jim Keller odešel roku 2008 z AMD do Apple a roku 2012 se do AMD vrátil. Po několika letech pak zase odešel k Muskovi.
Nicméně jeho úkol byl vrátit AMD zpět do normální cesty z té mizírie kde byla. A k tomu nastarovat Zen pro x86 a 64bitový ARM K12.
Normálně bych sem dal odkazy, ale jsem v nemilosti. Kdykoli napíši odkaz, nebo i bez toho, objeví se „Your message is awaiting moderation“. Tak na to seru.
Máme celkem velkou naději, že když se předníma dveřma AI datacentra naveze X-krát výkonnější hardware, tak ten starý se zadníma vytlačí rovnou do čínských fabrik, co už teď prodávají na ACMEexpressech a jiných e-shopech datacentrové grafické moduly v redukci na PCIE a jistě budou dál rozšiřovat nabídku. Dojeté SSD, paměti i základní desky se serverovými čipsety a CPU tam jsou taky. Takže si myslém, že to nebude žůžové ale ani černé, maximálně hnědé.
Tak to je přeci jasný.
Poslední 2 – 3 roky se vyprodávají HDD, SSD, CPU, MB, RAM, které se cpali před dekádou do datacenter.
Tak to je fakt. Jenom díky tomu mám (naprosto zbytečně) čtrnáctijádrový Xeon a 32GB RAM. Celkem to nepotřebuju, ale stálo to doslova pár stovek, tak co.
K výborným poznámkám marcusanta a sinhueta bych přidal ještě komplexní ekonomické hledisko. Ty monopolní/kartelové firmy mají vždy na výběr: zabetonovat současný stav, nebo se hnát dopředu. Pokud nemají státem garantovaný monopol, tak téměř vždy volí to druhé, protože konkurence typicky vznikne okamžitě ve chvíli, kdy zvolní. V historii ekonomie je pár hezkých zdokumentovaných případů jako Standard Oil. Vedení moc dobře ví, že zabetonování je na pár let a pak můžou o náskok přijít.