Jak a proč počítače zdražují - zpět na článek

Číňané chystají stroj, kterým prolomí monopol nizozemské firmy ASML na výrobu nejmodernějších čipů.

Od té doby uplynulo osm měsíců a ukázalo se, že realita je zajímavější než jeden jednoduchý průlom. Než se do toho pustím, jedno vysvětlení pro ty, kdo se v tom nevyznají. Aby se dal vyrobit moderní čip, potřebujete stroj, který na křemíkovou destičku „vytiskne“ obrovské množství nepatrných obvodů něco jako neuvěřitelně přesnou tiskárnu, která místo inkoustu používá světlo. Čím kratší vlnovou délku světla stroj používá, tím tenčí čáry umí nakreslit a tím výkonnější čip z toho vyleze.

Právě tyhle stroje umí na světové úrovni vyrábět prakticky jen jedna firma, ASML z Nizozemska, a Západ jí zakázal je prodávat do Číny. Číňané teď útočí na tenhle problém najednou třemi různými způsoby.

Sankce Čínu nezastavily. Jenom donutily Čínu rozdělit odpověď do tří částí jak si poradit hned, jak si poradit za pár let a jak dohnat Západ nadobro.

1) První a nejméně efektní cesta je vymáčknout maximum ze starých strojů, které Čína legálně vlastní. Jde o takzvané DUV stroje, tj. starší generaci, která používá delší vlnovou délku světla, a proto se s ní tak tenké čáry normálně nakreslit nedají. Čínští výrobci SMIC a Huawei ale objevili trik. Stejné místo na čipu osvítí několikrát za sebou z různých úhlů a poskládají to jako skládačku. Je to pomalé, drahé a hodně kusů takhle vyrobených čipů skončí v šrotu, ale funguje to už dnes. Podle dubnové zprávy amerického think-tanku touhle metodou Číňané už vyrábějí docela pokročilé čipy (velikost 7 nm) a testují ještě lepší, byť zatím jen každý pátý kus vyjde použitelný. Huawei si od toho pro letošní rok slibuje 1,6 milionu čipů pro umělou inteligenci.

2) Americký Kongres v dubnu tohoto roku proto navrhl rozšířit exportní restrikce právě na starší DUV stroje. Zřejmě to Peking čekal a tak již před třemi lety započal druhou cestu – postavit si tenhle stroj ve vlastní režii. A včera zamávala kurzem akcií nizozemské ASML právě zpráva, že se sériová výroba takových strojů v Číně už rozjela.

Stojí za tím firma Shanghai Aishengna Electronic Technology Group, o které do minulého týdne nikdo nevěděl vůbec nic, protože nemá žádný web, nevydala žádnou tiskovou zprávu a byla založená před necelými třemi lety, měsíc po prvním kole amerických sankcí, se startovním kapitálem přes miliardu dolarů od dvou státních investorů. Do firmy vtáhli lidi z dvou dosud soupeřících čínských projektů, protože Peking se zjevně rozhodl, že na tohle je potřeba jeden silný tým místo tří menších. Zatím jde údajně o pár kusů strojů tento rok a dvacet příští rok, takže západní experti uklidňují investory, že žádná bezprostřední hrozba pro ASML nehrozí. ASML totiž stále vydělává v Číně slušné peníze na starších strojích a odborníci tvrdí, že se Čína dokáže vyrovnat západní kvalitě nejdřív za deset let. Jenže přesně tahle věta zněla i o čínských elektromobilech v roce 2015, o solárních panelech o pět let dřív a o AI čipech předloni.

3) Třetí cesta je ta nejtěžší, nejpomalejší, ale zároveň jediná, která by Číně dala tu svobodu, které chce dosáhnout. A tou je výroba strojů s nejmodernější EUV technologií, tedy o tu s nejkratší vlnovou délkou světla, na které dnes stojí výroba úplně nejvýkonnějších čipů a které stále umí jen ASML. Huawei údajně testuje prototyp takového stroje ve svém závodě v Dongguanu. Loni na jaře se mluvilo o tom, že by stroj mohl jet naplno už letos. Nyní přicházejí zprávy, že to bude spíš rok 2028, protože prý klíčové součástky jako speciální zrcadla, čočky a světlo citlivé materiály jsou tak náročné na výrobu, že v nich Západ údajně pořád drží citelný náskok.

Jenže křivka učení u těchto technologií bývá prudší, než si analytici v nultém bodě myslí, protože se neškáluje lineárně nýbrž skokově. Tohle je jádro celého paradoxu západní technologické politiky posledního desetiletí. Exportní kontroly fungují jako daň z prodlení, ne jako embargo. Nezastavují vývoj, jen ho prodražují a zpožďují, ale zároveň dávají cílené zemi pohodlný politický argument pro státem financovanou konsolidaci, jakou by v tržní ekonomice nikdy neprosadila. Ta nyní nově objevená firma Aishengna nevznikla navzdory sankcím, vznikla právě kvůli nim.

Pro Tchaj-wan a pro Washington to znamená jedno nepříjemné zjištění, že strategie „udržet Čínu o generaci pozadu“ má datum expirace, a to datum se každým rokem restrikcí posouvá blíž, ne dál. Údajně se tedy podle západních expertů stále Číně nedaří spustit komerční EUV stroj. Ale možná přijde překvapení dříve než za deset let, protože v Šanghaji na tom možná už tři roky tiše pracují lidé, kteří nemají web a nevydávají tiskové zprávy.

Nás se to netýká, my se soustředíme stále na to, jak snižovat emise z existujících fabrik, protože nové už nestavíme.