Česká republika patří ke špičce v umělém oplodňování (asistované reprodukci, dále také IVF). Andrej Babiš tento obor ovládl. Objem peněz plynoucí do oblasti umělého oplodňování roste. Je však stále kontroverzní jak z etického hlediska, tak z hlediska Babišova vlastnictví/nevlastnictví hlavního hráče na trhu, sítě klinik FutureLife.
V první kapitole se seznámíme s oborem IVF a v druhé kapitole se podíváme, komu kliniky reálně patří.
Kapitola I. – Sázka na budoucí život
FutureLife představuje síť cca 50 klinik v Evropě a v Turecku. Je to one-stop-shopping pro ženy a páry, s problémy s přirozeným početím dítěte.
0,045 gramu je přibližná hmotnost až 300 000 lidských embryí, které se ročně v síti klinik FutureLife vyrobí – většina těchto embryí však nikdy nespatří porodní sál. Hmotnost těchto lidských zárodků je nepředstavitelně malá, byznys kolem nich však tvoří podstatnou část zisku Hartenberg Holdingu.
Síť IVF klinik FutureLife
Nákupem IVF klinik si Babiš vytvořil pilíř svého impéria, který vytváří obrat mezi 3 a 4 miliardami Kč ročně. Ovládl trh asistované reprodukce. Kliniky propojují české know-how s mezinárodní sítí klinik a laboratoří a ordinací lékařů v terénu, odhadem 40 % prostředků na IVF získává FutureLife ze zdravotně indikovaných výkonů, kdy žena (již) nemůže přirozeně otěhotnět. Většina příjmů je sice od samoplátců, ale ti se rekrutují často z klientek, které již vyčerpaly výkony hrazené ze zdravotního pojištění. Vydělává i na nadstandardech, léčivech, laboratorních testech a službách jako je surogátní mateřství nebo turismu za dětmi.
Mimo FutureLife v ČR zůstávají fakultní kliniky – Centrum asistované reprodukce FN Olomouc, Centrum asistované reprodukce VFN a Lékařská fakulta UK (Apolinář, Praha), Centrum reprodukční medicíny a genetiky FN Motol (Praha). A pak několik menších klinik jako Europe IVF International (tu koupila Emma Capital Jiřího Šmejce) a Clayo Clinic (nezávislá rodinná IVF klinika vedená MUDr. Danielem Hlinkou).
Trh IVF v ČR se rychle zkonsolidoval, FutureLife pak pokračoval v expanzi v zahraničí.
Pro Babiše jako investora znamená FutureLife významnou diverzifikaci portfolia rodinného majetku, jde o trvale růstové odvětví, odolné vůči hospodářským cyklům. Poptávku zvyšuje stárnutí populace, odkládání rodičovství, možnost početí u ženských párů, úpravy legislativy – to vše průběžně zvyšuje poptávku.
V očích investorů jde o příběh úspěchu. V očích kritiků jde o chladný obchod s životem, kde se lidské embryo stalo položkou v online katalogu.
Poptávka roste
Ženy a páry dávají v rostoucí míře přednost odkladům mateřství. Odklad rodičovství vede k vyšší poptávce po umělém oplodnění, protože věk nad 30 let znamená nižší plodnost. Další faktory růstu jsou širší dostupnost IVF, častější doporučování gynekology, profesionalizace metod v ČR (např. vyšší kapacita pracovišť, více opakovaných cyklů, moderní technologie, standardy kvality ISO atd.). IVF je dnes vysoce standardizovaný produkt, legislativně ošetřený, dobře dostupný, s jasnými podmínkami a ceníky. Česká regulace oboru a cenově dostupné lékařské služby přitahují i platící pacienty z ciziny.
Výsledkem je strmý růst počtu uměle počatých, úspěšně narozených dětí. V roce 2014 činil podíl narození „dětí ze zkumavky“ na celkových porodech cca 3,3 % (3 546 porodů z umělého oplodnění z celkem 106 971 porodů). V roce 2023 byl podíl již přes 5,5 % (4 729 porodů z umělého oplodnění).
IVF není dobré téma pro volby
Babišovi by se přece slušelo zatleskat za zásluhy o zalidňování české kotliny. Proč přínos rodinné firmy FutureLife neuvádí ve své volební kampani? Jde o “minové pole”, díky etickým a majetkovým otázkám.
Umělé oplodnění je spojené s produkcí stovek tisíc embryí a nutně i s likvidací většiny z nich. Není vůbec dobré toto téma zmiňovat před věřícími voliči, jen praktikujících věřících jsou v ČR stovky tisíc, oficiálně se k víře hlásí mezi 750 tisíci až 1,25 milionem lidí. Babiš tuhle skupinu lidí prostě „neumí“ a nechce opakovat fiasko s křečovitou snahou přesvědčit věřící, že je jedním z nich, jako to dělal s návštěvou kostela Panny Marie Vítězné u Pražského Jezulátka – ti ho hnali. Hlavní důvod jsou ale majetkové vazby a střet zájmů.
Babiš je rád, že se o původ peněz Hartenbergu a o podstatu byznysu FutureLife nikdo moc do hloubky nezajímá.
A co teprve kdyby někdo otevřel otázku ochrany práv surogátních matek?
Mezinárodní konkurenceschopnost
Úspěšnost IVF metod se pohybuje mezi 30–50% na cyklus (v závislosti na věku ženy, typu léčby a dalších faktorech). ČR je lákavá i pro zahraniční klienty z Německa, Rakouska, Itálie, Velké Británie, Francie nebo Skandinávie. Kvalita služeb je u nás na vyšší úrovni než v těchto zemích, a přitom jsou za nižší cenu.
Zvýšíte dostupnost, zvýší se poptávka
IVF kliniky zde byly již před Babišem, ale s výrazně menšími počty klientek. FutureLife po roce 2014 zvýšil dostupnost IVF a tlačil na prodej služeb. Na datech ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky při Ministerstvu zdravotnictví ČR) lze ukázat, že mezi roky 2013–2023 docházelo oproti trendu z předešlých let k rychlejšímu nárůstu výkonů z oboru umělé reprodukce.
Změnila se i společenská poptávka, zasáhl COVID, ženy začaly více odkládat těhotenství což má decimující dopad na porodnost. FutureLife své služby nepropagoval na billboardech, to se nesmí, šel cestou „osvěty a spolupráce“ s lékaři, kteří klientky na kliniky posílají. Je to běžná praxe i v zahraničí, získat kontakty na ošetřující gynekology, omezení reklamy jsou po celé Evropě podobná.
Proč Česká republika?
Síť FutureLife využívá jedinečné postavení České republiky jako geografického hubu a prostředí pro levnou a efektivní reprodukční turistiku. Je zde dostupná špičková a relativně levná zdravotní péče.
Legislativa je stále poměrně volná, není striktní regulace genetických testů, dárcovství, surogace (náhradní mateřství), registrů dárců napříč zeměmi EU. Je zde prostor pro kličky ve využití pravidel v různých zemích. Jako příklad uvedu, že občas se objeví zprávy, jak jeden dárce spermií může mít až desítky potomků, aniž by tito o sobě navzájem věděli. To může vést ke zvýšenému riziku vrozených vad u potomků v regionu, při nevědomém incestu. Například v Nizozemí, UK a v Německu jsou limity na počet potomků jednoho dárce (např. max 10 rodin), Švédsko a Norsko byly rozumnější a šly dále a zrušily anonymitu dárcovství – děti mají právo po dosažení určitého věku zjistit identitu dárce.
Bezzubá regulace v oblasti umělého oplodnění v ČR Babišovi vyhovuje. Ve východní Evropě je k dispozici levná nabídka „biologických vstupů“ – jsou zde tisíce žen, ochotných darovat vajíčka za zlomek toho, co by stály např. ve Skandinávii. Roste i poptávka po kvalitním surogátním mateřství, které v ČR jako komerční model legálně sice neexistuje, ale v praxi vzkvétá v “šedé zóně”. To s sebou nese zdravotní, právní a finanční rizika pro náhradní matky. Tuto oblast FutureLife pokrývá právními dokumenty o dostatečném počtu stránek, které přečíst a pochopit možné důsledky je nad síly většiny lidí a zejména cizinek.
Státní zdravotní pojištění je základ
Tyto podmínky jsou dlouhodobě zakonzervované a tvoří ideální prostředí pro Babišův reprodukční průmysl. Jeho nezbytný základ financujeme všichni ze zákonného zdravotního pojištění. Připomenu, že zdravotní pojištění je v ČR para fiskální fond, stojí vedle dalších fondů státního rozpočtu, stát nutí jednotlivce přispívat podle výše výdělku, nezávisle na to, jak sám čerpá zdravotní péči.
V ČR jsou tři IVF cykly (pokusy o umělé otěhotnění) ženě hrazeny ze zdravotního pojištění. Další pokusy si hradí sama. Příjem ze zdravotního pojištění tvoří základ tržeb. Kliniky „ladí“ měsíční výkazy vykazovaných výkonů tak, aby pojišťovny zaplatily co nejvíc, je to běžná optimalizační rutina podporovaná přímo IT systémy klinik. Nejde jen o jednotlivá měsíční vyúčtování, ale o souhrn vyúčtování za několik měsíců, kdy musí kliniky hlídat nárůst vykazovaných výkonů vůči referenčnímu období tak, aby nepřekročily povolené nárůsty vyhlášené pojišťovnami a nebyly sankcionovány krácením odměn. Po vytvoření zúčtovacích měsíčních dávek pro pojišťovny za jednotlivá pracoviště kliniky, se tyto dávky ještě „proženou“ speciálním programovým modulem, který ukáže kde mohou být překročeny regulační a korekční limity a kde jsou rezervy. Specialisté mohou vše před odesláním doladit. Nejde o nic nezákonného, jen využívají na maximum informační systémy. Kontroly na straně pojišťoven nic nemohou zjistit a úředníci (nejen v IVF ale obecně) dělají neproduktivní kontroly.
U zahraničních klientek jsou časté samoplátkyně. Některá umělá početí jsou hrazena z komerčního pojištění nebo dokonce pomocí darů od členů obce. Kehila v jedné zemi si tak například pomáhá zajistit své nové členy.
Turistické safari za dětmi
FutureLife má skvělou mezinárodní logistiku pro zahraniční klientky, které si létají do ČR pro potomka. Klientku sežene za provizi lékař pacientky v cizí zemi. Vše pak řídí české koordinátorky, nastaví medikaci klientky v domovské zemi, komunikaci s lékařem, pohlídají načasování ovulace, naplánují klientce a případně partnerovi cestu letiště – hotel – sál a případně kulturní program v ČR, vše funguje jako švýcarské hodinky. Klientka přijede na přesný čas na odběr vajíček, partner dodá materiál nezávisle na ní, proběhnou vyšetření, někdy se provede dočasné zmrazení buněk, a nakonec proběhne oplodnění v embryologické laboratoři. Embryolog sleduje vývoj zárodku po několik dní, vývoj embrya dokumentuje a vyhodnotí, část embryí se uloží, část se zlikviduje.
Celý proces od stimulace matky či dárkyně k odběru vajíček až po zavedení embrya do dělohy a test těhotenství, trvá cca 4 týdny. Vyžaduje několik cest a návštěv specializovaných pracovišť. Po celou dobu IVF klinika zajišťuje matce či páru veškeré služby.
Chcete kluka nebo holku?
Pohlaví plodu lze bezpečně určit, když se analyzuje celý chromozomový profil plodu, laboratoř vidí nejen počty chromozomů 1–22, ale i pohlavní chromozomy X a Y. Z toho je možné určit genetické pohlaví embrya (XX = geneticky ženské, XY = geneticky mužské).
V EU je výběr pohlaví embrya zakázán, pokud k tomu není zdravotní důvod, jako například prevence dědičného onemocnění vázaného na pohlaví. Laboratoř zjištěné pohlaví obvykle neoznamuje, pokud to není součást schválené indikace. Technicky pohlaví lze určit provedením PGT testů. Nechat si na přání „vyrobit“ chlapce nebo dívku není technicky problém. Výběr zdravě se vyvíjejícího embrya je na embryologovi. Jde o zajímavou možnost zejména v Turecku, kde je silnější preference chlapců, což lze prokázat i tím, že zpravidla po narození mužského potomka bývá s plozením v tureckých rodinách konec.
Velice zdravé a velice chudé surogátní matky
Pokud žena sama nemůže dítě odnosit, nastoupí náhradní (surogátní) matka. Nabízí se například Ukrajinky, jsou levné, zdravé a chudé. Za finanční odměnu odnosí dítě a předá ho klientce. Někde je odměna rozdělena do výplat, část při podpisu smlouvy, část v průběhu těhotenství, při porodu – celkově částka může být 15–20 tisíc EUR. Surogátky stejně jako dárkyně bývají z chudších zemí a zatím nepožívají významnější právní ochrany. V ČR se legálně nesmí surogátní matce platit nad rámec nákladů spojených s těhotenstvím (např. lékařská péče, strava, přesuny, ušlý výdělek) je zřejmé, že je model cílený na velice chudé. Přístup klinik nutí ženy riskovat zdraví za malou odměnu, často bez dostatečné právní ochrany. Právě ekonomicky slabší ženy, často z venkova, s nízkým vzděláním nebo v těžké životní situaci jsou ty, které se k surogaci dobrovolně hlásí.
Eshop s dárci spermií a vajíček není sci-fi
Výběr spermií a vajíček je dnes klikací katalog. Na e-shopovém portálu si lze naklikat rasu, výšku, váhu, vzdělání, zájmy (vlohy pro sport, hudbu apod.). Portál vypadá téměř jako e-shop, dokonce si zde lze přehrát hlas dárce.
Kvalita darovaných pohlavních buněk se kontroluje, nejen na přenosné choroby vč. HIV, ale u mužů se používají i pokročilé sperm-selection metody typu MACS, IMSI, PICSI. Specifická vyšetření dělají partnerské laboratoře. Občas se proto převáží vzorky zmrazené, letecky. Dárcovství se celoevropsky důsledně neeviduje. Vzorek lze dodat například ze Švédska za pár stovek EUR. FutureLife na toto využíval leteckou službu.
Stovky tisíc embryí, kvalita zaručena
IVF cyklus začíná odběrem vajíček, kterých se při hormonální stimulaci obvykle získá 8–15 od matky či dárkyně. Tento proces je sice málo bolestivý, ale znamená výraznou hormonální zátěž pro ženu.
V laboratoři embryolog oplodní vajíčka vybranými spermiemi – mimo tělo ženy vznikají tzv. zygoty, z nichž se 60–80 % vyvine dále do embryí. V jednom cyklu se tak vytvoří přibližně 5–10 embryí, z nichž jen některá dosáhnou kvality vhodné pro přenos do dělohy nebo zmrazení. Transferuje se obvykle jedno, maximálně dvě embrya, a zbylá kvalitní embrya (často 2–5, někdy žádná) se zamrazí pro případné další použití. Pokud po úspěšném těhotenství už klientka další děti neplánuje, nechává embrya zlikvidovat; darování embryí je možné, ale využívá se jen výjimečně. Ročně tak ve FutureLife klinikách vzniknou stovky tisíc embryí, z nichž hrubým odhadem až 300 000 je nakonec zlikvidováno.
Embryo k implantaci není „malý človíček“, ale shluk cca 150 buněk o celkové hmotnosti cca 0,15 μg (mikrogramu, miliontin gramu). Rané embryo je cca shodně velké jako samotné vajíčko, které má rozměr 0,1 – 0,2 mm a bylo by viditelné pomocí lupy, kdyby nebylo téměř dokonale transparentní. Lidské vajíčko je jedna z mála samostatných buněk, pozorovatelná pouhým okem.
V ČR i většině Evropy platí trend single embryo transfer (SET) – tedy zavedení 1 embrya u žen do 35 let s dobrou prognózou, že se plod uchytí. U žen vyššího věku nebo po více neúspěšných cyklech se někdy dělá zavedení 2 embryí. Do dělohy zavedené embryo je konec IVF řetězce předtím, než je klientka předána svému gynekologovi ke sledování vývoje těhotenství.
Toto je biologická podstata Andrejova IVF byznysu, kterou on sám asi nemá snahu pochopit. Najděte si jeho vystoupení před dětmi ZŠ, kde jim objasnil průlomové funkce kravského žaludku ve výrobě mléka a dojde vám proč.
Nyní k vlastnickým vztahům.
Kapitola II. – Hartenberg Holding
Do ČR přišel Babiš jako téměř 40letý. Zda skutečně “sám rád musel“ opustit rodné Slovensko se nedozvíme, zřejmý je fakt, že Česká republika není jeho rodná vlast a vztah Babiše k ČR je ryze instrumentální. Většinu jeho českého života Babiše provází snahy skrývat majetek do různých právních forem společností. A tak založil Hartenberg, jehož historii rozdělím do 5 fází.
Fáze 1 – Babišův prvotní „seed“ (2013 – 2014)
Hartenberg Holding byl formálně založen v červnu 2013. Hartenberg je německy něco jako “hora patřící tvrdému (muži)”. Zakladatel zřejmě měl v úmyslu v názvu ztělesnit sílu, stabilitu, neústupnost majitele. Tak by Andrej chtěl, abychom ho vnímali. Marně.
Babiš z opatrnosti vlastnil Hartenberg Holding přes svěřenský fond a další struktury, které měly zastírat vlastnictví a otupit politické výpady oponentů a oslabit dosah úřadů. Byl to „laciný trik“ který Andrejovi nevyšel.
Neformálně vznikl Hartenberg dohodou mezi Andrejem Babišem a Jozefem Janovem již v roce 2012. Vznikl jako investiční platforma, kterou Janov od počátku operativně řídí. Vstupní kapitál pocházel z Babišova majetku, vyčleněného mimo Agrofert. Janov měl za úkol spravovat „volné peníze“, přičemž údajně až 5 miliard Kč bylo takto vyčleněno na investování. Později odborná média uváděla, že do Hartenbergu byly převedeny v souhrnu až desítky miliard Kč.
Společnost FutureLife a.s. založil Hartenberg Holding až v roce 2014 a ta od té doby koupila 50 IVF klinik v 16 zemích. Znáte možná některé české, jako Gennet, Reprofit nebo Iscare. FutureLife expandoval do celé Evropy a poslední akvizicí byla síť 6 IVF klinik Bahçeci v Turecku.
Top management Hartenbergu tvoří Slováci: Jozef Janov, Miroslav Janov a Jozef Kováč, z Čechů je zastoupen Libor Němeček coby partner.
Oficiální povaha Hartenbergu coby „fondu“ byla předmětem debaty, například ČNB upozornila, že Hartenberg není evidován jako regulovaný investiční fond. Ještě že tu máme bdělou centrální banku a úředníky kteří dohlíží nad kapitálovými trhy.
Fáze 2 – První akvizice a vybudování základů sítě IVF klinik (2014 – 2017)
V roce 2014 proběhly první nákupy, šlo o biotechnologické a farmaceutické firmy Imunoglukan a Pleuran a přidaly se další akvizice ve zdravotnictví, souběžně investovali v rychloobrátkovém zboží (FMCG), v realitách a dalších oblastech. Hartenberg se začal diverzifikovat a budovat jednotlivé platformy, od Babiše měl zdroje a Andrej tlačil na co nejvýnosnější alokaci na trhu. Oko Hartenbergu spočinulo na zdravotnictví jako na růstovém oboru. Umělé oplodňování s vysokými maržemi nešlo přehlédnout, a tak během roku 2014 začala růst skupina IVF klinik FutureLife a.s.
Tyto investice byly primárně financovány z prostředků, spojených s Babišem, prostřednictvím krycích společností a SPV (Special Purpose Vehicle – v češtině stejně nazývaný a běžně využívaný koncept vytvoření firmy jen za účelem provedení jedné velké transakce). Část investic pocházela z firem vlastněných svěřenskými fondy, kam Babiš přesunul část svého majetku – příkladem je SynBiol, který formálně fungoval jako holding nad řadou společností, včetně Hartenbergu a Agrofertu.
Hartenberg reinvestoval i část výnosů a zpočátku uváděl i malé (spíše symbolické) podíly manažerů, kdy např. Jozef Janov přidával symbolický drobný vlastní vklad k transakcím. Janov stál v čele akvizičních aktivit, jako ex-manažer Penty měl s M&A (merger a akvizičními) procesy zkušenosti. V deal-teamu se pravidelně objevoval i Libor Němeček.
Babiš byl tedy vlastník kapitálu, do operativy Hartenbergu / FutureLife zasahoval omezeně, Janov firmu oficiálně vedl, ale poslední slovo měl stále „šéf“ s nímž tým dealy konzultoval.
Akvizice klinik probíhala „hladce“. Přinejmenším nedocházelo k úmrtím spojeným s obchodními partnery a konkurenty jako se co pár let ve spojení s Babišem dočteme. Bez zdravotní újmy byli odejiti lékaři, kteří nesouhlasili s posunem ke komerčnímu fungování klinik. Šlo zejména o starší ročníky a o lidi s vyhraněnými názory na obor. Personální změny jsou běžný postup soukromého kapitálu. Nepříjemná byla forma, v podobě dehonestujících posudků, které nově etablovaný kvalitář vyráběl na lidi na klinikách. Měl na vizitce titul „manažer kvality“. Šlo však o eufemismus, který kryl donašeče drbů. Kliniky po koupi Hartenbergem obešel, udělal pohovory s částí zaměstnanců, posbíral pomluvy na vedoucí lékaře a pracovníky. Ke každé klinice vyrobil cca 3 stránkové shrnutí, které obsahovalo kruciální argumenty jako „není týmový hráč“, „je proti inovacím“ apod. Zajímavá zde byla jeho snaha uvedené lékaře ponížit, zásadně je ve zprávě uváděl bez titulu MUDr. Vyptávací akce kvalitáře slabší osobnosti využili k vyřizování soukromých účtů. Primitivní, ale účinné. Sepsal, předal zápisy top managementu, dostal podrbání za ušima a zelenou na provedení personálních změn. Tím došlo k přeskupení ve vedení klinik a postupně se nastavila tvrdší pravidla řízení a odměňování. Některé věci se stejným nebo i lepším výsledkem dají zařídit i slušně.
Fáze 3 – Růst, konsolidace klinik FutureLife a regulace (2017–2021)
FutureLife nakoupil desítky menších klinik, připojil je během dalších let a vytvořil panevropskou platformu pro umělou reprodukci. I v této fázi fungoval model, kdy část aktiv na nákupy pocházela z mateřských struktur a právě zde se objevuje SynBiol, a.s.
SynBiol obsahuje vyčleněné majetkové položky, dříve patřící Agrofertu — SynBiol například posílal prostředky Hartenbergu formou zápůjček a dodával tak potřebnou likviditu do akvizičního stroje.
Model financování FutureLife byl předmětem povrchní pozornosti novinářů a analytiků, nikdo neměl motivaci se v této oblasti rýpat. Babiš v této době plně využil zprivatizování Ministerstva financí ČR, kde Alena Schillerová byla od prosince 2017 do prosince 2021 jako ministryně financí ČR v první i druhé Babišově vládě.
Jaké výkruty Babiš v té době se svěřenskými fondy dělal, si demonstrujme na křečovité snaze skrývat majetek tak, aby byl nečitelný pro politické oponenty. Babiš v roce 2017 převedl většinu svého majetku, včetně Hartenbergu i Agrofertu, do dvou svěřenských fondů AB Private Trust I a II, a to zejména kvůli zákonu o střetu zájmů (tzv. lex Babiš). Vlastnictví “přes fondy” snižuje transparentnost a omezuje právní odpovědnost – např. v případech, kdy jde o dotace, konflikty zájmů apod.
V roce 2017 vlastnil svěřenský fond AB private trust I všechny akcie společnosti SynBiol. Hlavní aktiva tohoto svěřenského fondu tvořily z 90 % akcie společnosti Agrofert a 10 % tvořily akcie společnosti SynBiol (což představovalo všechny akcie SynBiolu).
Chybička se vloudila: Andrej Babiš byl jediným obmyšleným fondu, což znamená, že měl jen on sám nárok na veškerý zisk vytvářený z aktiv fondu. Tato skutečnost vedla k obviněním, že svěřenský fond neplní účel oddělení majetku od jeho vlastníka. To je ovšem známá Andrejova slabina a charakteristika. Něco říká, ale dělá opak a maskuje vše právními kličkami nebo trapnými výmluvami. Podstatné je, že mu to vždy na nějakou dobu vystačí. A pak vymyslí další lež nebo kličku. Evropský parlament a další instituce kritizovaly jeho model svěřenského fondu jako neefektivní v prevenci střetu zájmů.
Až v prosinci 2024 nakonec Andrej Babiš souhlasil s rozpuštěním svěřenského fondu AB private trust I. Tento krok měl za cíl odstranit potenciální střet zájmů a Babiš sám údajně uvedl, že držení akcií není v rozporu s jeho funkcí poslance a do vedení Agrofertu se nevrátí.
Babiš byl i v této 3. fázi stále zdrojem kapitálu a konečným beneficientem Hartenbergu / FutureLife. V praxi operativu vykonával stále tým kolem Janova. Mediální obrázek tvrdí, že Babiš převedl část svého majetku mimo Agrofert do jiných struktur a Hartenberg spravoval tyto prostředky. My víme, že se pouze změnila forma vlastnictví. Firma navenek vypadala čistá a připravila se na vstup zahraničního partnera.
Fáze 4 – Strategický vstup partnera CVC (2021)
V prosinci 2021 Hartenberg Capital převedla podíl (46,9%) ve FutureLife lucemburské skupině CVC Capital Partners. Před tím proběhla tzv. vendor due diligence (právní prověrka ze strany prodávajícího) a celý proces transakce byl veden jako aukční proces prostřednictvím odborníků, kteří akci poskytli křoví legitimity. Tak se to dělá i kvůli finančáku, který zrovna v té době Andrej neřídil. Že by mezi CVC a Babišem existovaly smluvní vazby na pozadí nelze potvrdit.
Transakce měla auru vstupu významného mezinárodního private-equity partnera do platformy IVF klinik FutureLife. To byl důležitý milník v transformaci majetkové struktury FutureLife z čistě „Hartenberg-vlastněného“ na „joint venture“ s mezinárodním kapitálem, možnostmi a styky.
Transakce přinesla Hartenbergu nejen cizí kapitál, ale i standardy pro vedení firmy se zahraničním přesahem a obchodní kontakty a důvěryhodnost v západním světě, které Hartenberg postrádal. Odemkl si možnost “škálování výroby embryí“ na mezinárodní úrovni, využívání mezinárodní nabídky služeb v zemích, kde lze poskytovat IVF služby levněji (ČR) do zemí s vyššími maržemi. Také se posílila možnost převézt klientku do země, kde je určitá IVF služba povolená či tolerovaná, na rozdíl od její domovské země.
Hartenberg pokračoval jako většinový spoluvlastník FutureLife. Rozdíl nastal pouze v tom, že od nyní u vybraných aktiv spoluinvestuje s velkým mezinárodním partnerem, majoritu si však stále zachovává Babiš.
Fáze 5 — Škálování produkce embryí s CVC (2022–současnost)
Od vstupu lucemburské CVC pokračují akvizice FutureLife. V roce 2022 koupil Hartenberg kliniky CRGH v Londýně s přesahem do Skotska, pokračovali do Irska, následovaly akvizice v Nizozemí, jižní a východní Evropě a v Turecku.
Hartenberg zároveň rozšiřoval investiční portfolio i mimo reprodukční medicínu do odvětví e-commerce, letectví, nemovitostí (viz kauza Gorila z privatizace slovenského státního majetku, do níž se zapletl Hartenberg přes Corwin SK a osobu Anny Bubeníkové).
Poslední veřejné materiály Hartenbergu se chlubí výkonnostními metrikami jako stovky milionů EUR v objemech, desítky akvizic a stovky milionů EUR vlastní hodnoty podniků zařazených do portfolia. Hartenberg dnes spravuje majetek v řádu stovek milionů eur, Forbes uvádí přes 1,2 miliardy EUR, takže došlo k významné expanzi oproti chudým začátkům prvotního Babišova “seedu“ z prostředků Agrofertu.
Zřejmě s vidinou letošních voleb již 2. prosince 2024 skončila správa svěřenského fondu a akcie SynBiol/Agrofert se vrátily zpět Andreji Babišovi, čímž se změnila ovládající osoba Hartenberg Holdingu. Babiš kličkuje. A pokud se na jeho nové vlastnické poměry a střet zájmů podívá počátkem roku 2026 nějaký opoziční poslanec nebo investigativní novinář, čeká nás zajímavý hon na zajíce.
Babiš dodnes zůstal hlavním kapitálovým zdrojem, přes osobní trusty, holdingy, svěřenské fondy, kde byl on sám hlavní beneficient. Hartenberg je současně vyprofilovaný jako investiční skupina s profesionálním managementem. V komunikačních zdrojích Hartenberg i Janov opakovaně uvádějí, že Hartenberg spravuje prostředky rodiny a trustů Babiše, investiční rozhodnutí dělá tým pod Janovem.
Pokud Babiš vyhraje volby a bude premiérem, dostane se do velice vážného střetu zájmů. Veřejní činitelé (např. premiér) nesmí vlastnit média ani podnikat skrze firmy, které pobírají dotace či veřejné zakázky. Pokud je majetek politika ve svěřenském fondu, ale politik je tzv. obmyšlený (má z něj přímý ekonomický prospěch, je beneficientem), zákon jej stále považuje za vlastníka pro účely konfliktu zájmů.
A zopakujme si, že zaklínadlo, že pan Janov firmu řídí není podstatné. Nezávislost správy investic je sice deklarovaná, ale ekonomické výnosy jdou zpět k osobě Andreje Babiše. A to je jádro problému: i když Babiš „neřídí“, tak těží rentu. V případě zvolení Babiše za premiéra by to vedlo k mezinárodním právním a reputačním problémům. Co myslíte, vzdá se Babiš majetku nebo za sebe nastrčí jako premiéra Havlíčka nebo snad Schillerovou?
Budoucnost
Zpět ke zdravotnictví. Tržby skupiny Hartenberg Holding v roce 2024 byly cca 11 miliard Kč a podle výročních zpráv bylo zdravotnictví největším jeho růstovým a ziskovým motorem. Je možné, že se celé odvětví ocitne v hledáčku antitrustových orgánů a regulátorů, někoho možná napadne upravit legislativu a umožnit širší využívání umělé reprodukce v Evropě. Nejde ostatně o nic menšího, než zvrátit demografické trendy a zajistit naše přežití.
27.09.2025 Human Level AI
(84x známkováno, průměr: 1,39 z 5)