skvělé, také by mne zajímalo, zda-li AUDI, už vyvinulo lepidlo a molitan, aby zákazník po pár letech neměl v premiovém autě nebesa.
Integrale
Odlepená stropnice bývá nejčastěji důsledkem parního čistění interiéru. Obvykle se tomu dá předejít tím, že auto do těchto myček prostě nedáte.
spiderman
Může to být i špatným lepidlem. PUR lepidla nejsou odolná UV záření a vysokým teplotám. UV se do interiéru dostane, pokud otevíráte okýnka, vysoké teploty nastanou, pokud je zavíráte v létě. Já měl kdysi Rovera s nebesy a pod stropním hadrem byl přesně takovej ten drolivej a zvětralej rezavej prášek, jako když necháte na slunci obnaženou montážní pěnu.
princdrson
samozřejmě, že čištěním tomu jde uživatel naproti, když tam používají ve vodě rozpustné lepidlo. ale ono se to dříve nebo později rozpadá u všech .. prostě koncern. Jeden by se jen podivil u nízkonákladovky Schade, ale že stejný šmejd dávalí/jí do vlajkové lodi AUDI je už odstrašující.
spiderman
Co vím, používaj se i hotmelty. Zkusím zjistit, co konkrétně jde třeba na střechy Audi Q7 ve VW SK. Stejně ten celej papundekl nakupujou, ale dodavatelé jsou většinou tak 3 firmy furt dokola.
princdrson
čím se to pokusit podlepit, aby to bylo minimálně vidět? tušíte?
spiderman
Kdysi jsem zkoušel všechno možný ale marně, protože prach ze zvětralého původního lepidla to nové lepidlo vždy obalil. Asi nezbyde než sundat celou stropnici, tu i hadr očistit a pak to zase nalepit, Osobně bych to zkusil nějakým MS lepidlem světlejší barvy s nižší viskozitou (Teroson MS 9320 SF, jde i stříkat). Ale zda to nebude vidět, to záleží na více věcech včetně zručnosti, tloušťky a porezity toho hadru. U starýho pracovního křápu na nákupy či do lesa bych to zkusil, u pěkného repre auta na bych se bál a raději nechal vyměnit celou stropnici.
mjfox
U starýho pracovního křápu bych se nemazal s nějakým lepidlem. To se dá opravit jednodušejc:
Tak to je paráda. Takto nějak si představuju řešení simply clever. Do mé tehdejší britské kundolapky bych si to dal s klidným svědomím, ještě bych býval ty špuntíky opatřil nějakou fosforeskující úpravou, aby to vypadalo jako záměr.
Forge
Jo, jako že taky poďobaný…
Anebo to vytunit ledkama a samo podle astroschématu tak vytvořit nebeskou romantickou klenbu.
spiderman
Zas tak velký ty furunkly nebyly, v 23 letech už vůbec nebyly… Nebeskou klenbu bych řešil primitivním projektorem na baterky od vietkongu. Když byly děti malý, nadělalo to velkou parádu za pár kaček.
ygorek
spiderman 18.8.2026 v 8:06
Výměna netřeba, absolvoval jsem to loni: demontáž stropnice, stržení starého hadru (odlepila se jen zadní třetina), očištění, nalepení nového hadru, zpětná montáž.
Nejchoulostivější byla doprava dílu k čalouníkovi a zpět – pokud se plastový díl „zlomí“, je nutno ho odepsat.
Zpětné nalepení původního hadru lze realizovat pouze doma v garáži, záruku na to nikdo nedá.
Podobnej trabl sem teda zaznamenal i u Saaba 9000, takže si asi úplně nevybereš. Je to hodně o konstrukci, nekde je tuším plastová skořepina, na které je to teprve nalepený.
Loskutorr
Zajímavé, že s tím má nejčastěji problém jen německý koncern. Co jsem jezdil s pravěkými vraky korejské, francouzské či japonské výroby tam jsem takový problém nezaznamenal…
Integrale
Pokud to vyčistíte párou, tak je jedno, co je to za značku. Někdy odpadávají i bez toho čisštění, a zase bych spíš než značkou řekl, že to je konkrétníma podmínkama. V podstatě bych řekl, že většina starých aut trpí loupajícím se vrchním lakem a padající stropnicí.
fatdwi
Integrale: jo jo, klasika je v tomto Jaguar, bez propadené stropnice jsou jen naprosto luxusní (nebo již opravené) kousky, jinak je to standardní fíčura pro XJ a XJS od sedmdesátek po devadesátky.
Technická, tam ten křáp, co se rozhodl škvarkovat, nebyl Technicky-Slabej, ale nejaká lokální rejžova kopie. Pod tím minulým článkem už sem to uváděl, nepamatuju se teď konkrétnějš co.
Jinak mi takhle absurdní přijde poměrně dost těch kravin, že sou uživateli shnilá chátra a nedovedou třeba máchnout pazourou a zavřít kufr tvl. Všecko eletrický. Nemám teda osobně, když vidím třeba jaký vůle jsou na různejch ojetinách atd., vůbec žádný pozitivní očekávání od toho, že už po pár letech to dokáže eletricky stáhnout kufr a eště se to bezpečně zavřít. Natož otevřít. Zpočátku to tam možná bylo, dneska už ty křápy často nemají ani žádný (rozumně přístupný) nouzový lanko na otevření. Stačí aby se vybila akunda, ani se nemusí posrat cokoli v instalaci, a do kufru se člověk nedostane.
Nemám zase takový zkušenosti, ale dovedu si představit nekterý verze třerba sedanů, kde se ani nedá rozumným způsobem dostat do kufru, aniž by člověk rozmontoval půlku auta, a tam rozdělávat (nebo dokonce rozřezávat) plastový obložení, aby člověk hnul s mechanismem. Vidíme, kam se tady vývoj dostal, u spousto hovnobilek fakt vidím tu strašnou neschopnost, aby na trhu měli takovejdle produkt. A vo co je to bezpečnější (pže oblíbenej argument, zámek jde určitě vypáčit apod. :D) než zámek na klíč a třeba otvírání z kabiny? Pokud se nekdo už dostane do auta, tak zmáčknout tam vodevření kufru je triviální, jedno esli je to elektrický, táhlem, jakkoli.
Alan.Cox
Zase píše sračka Behemot.
Hroch
Mě to nevadí, luštění mne baví.
Křížovek nebo Oprásků, co kreslí Jaz. Od toho mám už druhý kalendář, vydala GRADA.
jinrys
Naštěstí ani ta Škoda Peaq se nezařadí mezi dotykové rádoby Tesly. Má sice kliky zapuštěné, což bude problém při námraze, ale rukama výklopné a mechanické.
Zevnitř má klika jakýsi divný patent, je na konci opěrky, ale když je mechanická zvnějšku, tak snad i zevnitř.
martin_100
Hmmm nic novýho. Uz takovaxškoda 100 nebo pak 120 kupřikladu měla lanko z kabiny do kufru. To když se přetrhlo tak se kufr nedal nijak otevřít. Stejnej problém tehdy s lanko jako dnes s ekektronikou.
Hupert
Dfens píše „Zde vidím velké dobré. I velký neohrabaný korporát, kterým Audi je, dokázal tváří v tvář problémům na klíčovém trhu otočit loď a v pozdní fázi projektu eliminovat technické řešení, které se stalo nevyhovujícím.“
Vážně? Při první zmínce o dotykové klice mě napadlo zvýšení rizika nefunkčnosti zámku oproti mechanickému a možných následků nemožnosti otevřít dveře. Tedy ne že bych v životě neviděl i auto s mechanickými klikami, kde řidič obíhal auto, aby vypustil ven spolujezdce a tento technický stav ho nechával dlouhodobě klidným.
Vidím ale na rozdíl od autora jako velké špatné, když korporát dospěje při vývoji s tak zjevným paskvilem až do finále po cestě plné zmíněných kontrolních bodů a to, že danou věc změní po ráně palicí do hlavy na velkém špatném moc nezachrání. Stejně z mého pohledu dopadl i článek neboť místo odhalení toho, jak může celým procesem ten nepodarek projít čtu nakonec ódu na jeho propracovanost. Jak se tedy ten dotykový zámek prodral až k uživateli Q9? Challenger se ještě nevyjádřil, tak to vezmu za něj. Jsou za tím femiprasnice, kvokvóty na jejich nasazení v našem pokrokovém světě, tedy i do všech týmů účastnících se dokonalých procesů v korporátu VW Group a nalepené dlouhé drápy, kterýma se blbě bere za kliku.
Sysop
Cela ta mega sensorika modernich aut je jedno velky Scheisse. Na tom 330e, co jsem s nim jezdil, bylo dotykove odemykani a zamykani. Kliky nastesti mechanicke, normalni. Ale podle toho, kam dal clovek prst, se to odemykalo a nebo zamykalo. Stacil intenzivnejsi dest, nebo snih ci namraza a bylo slyset, jak v aute cvakaji zamky, pokud jsem u nej stal s klici v kapse. Odemknuls dvere prstem a v tu ranu se obratem zamkly a podobne radovanky.
Volvo to ma o neco lepsi, k odemceni je potreba cela plocha dlane (uchopit kliku do ruky). Pro zamceni se prstem dotknu mista na klice. Takze pokud je to cely echt mokry, nebo je na tom snih, ma to tendence se zamykat, pokud stojim pobliz. Vzhledem k absenci senzoru v zadnich sedadlech uz jsem tam obcas nechtene zamknul potomstvo.
Proste tohle jim nefunguje perfektne ani u BMW, ani u Volva. Neverim, ze Audi to ma zmakly vyrazne lip.
Hupert
Ještě pardon, že jsem psal zámek, přitom jde o dotykovou kliku.
Pohodar
potvrzuji za mergla, zajížděcí kliky rovněž na hovno. zamykání atd ale funguje
fatdwi
Sysop: tak to mají soudruzi blbě. Mám keyless na dvou autech, ani na jednom s tím není problém a co popisuješ neznám. Blbnutí za deště jsem nezažil ani na keylessu z roku 2012 (tam vadila jen wapka, asi se tomu nelíbil tlak).
quadra
Mam g21 320d a sprava sa to podobne ako pise Sysop.
fatdwi
quadra: však on měl tu 330e taky G21, takže by spíš bylo divný, kdyby se to chovalo jinak.
quadra
Ja som mal na mysli, ze to nebola vada konkretneho kusu.. alebo ako mi vravia v servise – Na ja, ist der Stand der Technik :-)
Sysop
Blby je, ze to clovek zjisti, az s tim jezdi. Zejmena, pokud je to nejaka novota a na Netu se nenajde dost nadavajicich.
Jako… Magoritum zase s oblibou zamrzala voda v zamcich a u prvni verze oxidovaly kontakty svetel na zadnich dverich… ale kua jsme ctyricet let nekde dal, ne?
Max Otto von Stierlitz
320d to je chrocht za trest. Proč sis nekoupil M340i kurňa.
Max Otto von Stierlitz
U Porsche za příplatek zhruba milion nedostaneš vůbec nic z těch pitomostí. Dokonce nedostaneš ani rádio. Ale kliky to teda má normální bez příplatku. A taky je za příplatek stolitrová nádrž.
Arnold J Rimmer
Zamyslel se, zda neprozradil víc, než musel. Toho dne byl Stierlitz tak blízko prozrazení jako ještě nikdy předtím.
Max Otto von Stierlitz
Ďábel je ukryt v detailu. Porška sice má kliky zvenku ale zevnitř ne… stejně se z ní nikomu nechce vystupovat.
Max Otto von Stierlitz
A taky se z ní blbě zdrhá stopařkám…
miluna
I inženýrky s trojkami chtěj něco dělat…
Hupert
To jistě mohou, třeba sem tam něco podržet.
miluna
asi je potřeba, se nad tou větou ještě trochu zamyslet : -)
Latimerie podivna
Přesně tak, předpokládám, že těmi trojkami se myslí známky
Jihočech Honza
A tím podržením…
Hupert
JH: V rámci ekořeči nelze plýtvat slovy, proto nemohu obětoval 8 slov jen jednomu významu.
miluna
známky právě nikolivěk, známky získaly díky trojkám
shifty
sem cetl zamky ziskal diky trojkam…
Shi
Já jsem kdysi narazil na náznak, že snaha zbavit se klik měla (u Tesly) „zelenou“ protože to bylo „zelené“ opatření – přispívá to k snížení aerodynamického odporu a tedy ke snížení spotřeby. A tomu se donedávna podřizovalo téměř vše. A Tesla mi nikdy jako etalon v safety nepřišla. Spíš jsem od začátku zíral co za antiergonomické šílenosti jim tolerovali jak regulátoři tak (zřejmě zfanatizovaní) zákazníci.
A evropští manažeři se jali bezhlavě kopírovat kdejakou celkem zjevnou blbost možná podle hesla „if you cannot beat them, join them“.
fatdwi
Shi: uhlomobilisti jsou specifická skupina relativně bohatých uživatelů aut, která neřeší ergonomii a nemá problém hledat rychlost někde mimo zorné pole atd. Ostatní podle mě dělají chybu, hlavně ti, kteří se snaží cílit na „běžné uživatele“, nejen na autisty, zachraňující pálením uhlí planetu. Protože je ale pořád uhlák drahý, boj se vede především o ty bohaté autisty a zbytek se musí přizpůsobit, když mu to třeba koupí firma.
Současně je tu druhý aspekt, kdy Tesla je sice krám, ale cenově brutálně optimalizovaný krám. Takže jeden displej uprostřed se mnohým zalíbil jako low-cost cool řešení a tak zrovna tahle odpornost má zelenou i u ostatních. Uvidíme, jestli vyhraje rozum nebo cost cutting. Záležet bude především na Číňanech a baterkách. Pokud se podaří uhláky zlevnit, bude prostor i pro normální řešení. Pokud ne a bude to pro bohaté, pak se bude ořezávat vše ostatní, aby na tom automobilka vydělala aspoň něco. Za etalon moderního hnusu považuju nový Mini Cooper, kde je palubka bez budíků tak odporná, že jsem to z jakýchkoliv úvah vyřadil (a lovím lehce ojetý kousek z minulé generace a to přesto, že se mi nový miník libí zvenku o něco víc).
Naopak třeba zvenku hnusné BMW ix3 má sice divný interiér s lichoběžníky, ale absenci budíků má vyřešenou head-upem a pásem pod čelním sklem, což je docela zajímavá a funkční věc. Takže cest bude i do budoucna více, ale tohle naopak low-cost určitě není a v běžné produkci se to jen tak neobjeví ani u toho BMW. Plus bych teda nechtěl řešit servis u desetileté ojetiny, což ani automobilku, ani dnešního zákazníka nezajímá, ale bude to mít zajímavý dopad na ty méně šťastné.
Barn Swallow
Co se mě týče, mohli by se vrátit k tomu vyrábět ty auta jako mechanické šperky ukované z ušlechtilých kovů a skla. Možná si tam dovedu představit ještě kůži nebo nějaké jiné, kvalitní materiály. Sem tam nějaká kvalitní guma.
A když už v tom musí být nějaká řídící jednotka, tak jednoduchá, z krásných třpytivých relátek, ať to hezky vypadá.
Pro mě by „pokrok“ znamenal kdyby ty auta začli vyrábět ze slitin, které nereziví. Nereznoucí auto chci! Dotykový kličky a všechno elektronicky drátkem mi nijak zvlášť neimponuje.
Myslím si že za to můžou ženské, ženské kupují nová auta, a protože nic neopravují, tak se jim ty elektronický vychytávky líbí. Mě to jenom zdržuje, a tudíž otravuje. Já chci auto z nerezu. Mechanický šperk kde ve volantu cítím kudy jezdím.
Buď to, anebo plně autonomní auto co mě vožralýho odveze zpátky domů. Ale nic mezi tím.
Vždycky když se moderní automobilka začne vychloubat „výbavou“ utíkám, protože to mě už vůbec nezajímá. Klidně ať to má výbavu jako Škoda 105S, bez otvíracích zadních okýnek a bez sklopitelné sedačky – když to bude z nerezu, tak to beru. Místo dotykového displeje si tam dám mobil, děkuji.
Hroch
Š 105 S jsem dlouhá léta provozoval, tak si dobře vzpomínám, jak synkové v létě vzadu držkovali, že okna nejdou otevřít.
V dalším autě, Feldě, jsem měl dodatečně montované střešní okno – („pusťte oblohu do svého vozu“), to bylo skvělé – auto větralo, bylo v něm dost světla, slyšel jsem, co se děje okolo, šlo snadno vyndat celé a synkové mohli vestoje vykukovat ven jako z vétřiesky a vyzkoušet si, jak bolí čmelák ve stovce.
Střešní okno sloužilo bez problémů 25 let, nikdy do něj neteklo.
Dnes nelze, nová doba, prý pevnost karosérie.
Hroch
Lisovat díly karosérie z nerezu je problém, možná až nemožnost.
Kdykoli jsem něco vyráběl z nerezu, byl problém jej ohnout nebo vyvrtat díry, hrozně tvrdej.
Barn Swallow
tomu tak nějak rozumím, ale spíš kdyby na tohle se zaměřili, na tu protikorozní ochranu, aby takové auto bylo „chemicky“ nezničitelné, to by podle mě byl pokrok správným směrem. Ne víc funkcí, ale větší odolnost a trvanlivost již existujícího produktu.
Arnold J Rimmer
Jo, a STK a servisy nebudou mít co žrát. A prodej novejch krámů taky pude do kytek. Člověče, vy jste nebezpečnej!
SatanOkkY
Na aute je toľko komponentov ktoré treba pravidelne meniť a na TK ti radi poradia, ktoré to sú: silentbloky, zvislé čapy, brzdové kotúče a platničky, rôzne hadičky, netesné prevodovky či diferenciály atď. A to ešte nehovoríme o meraniach emisií – katalyzátory, DPF-ka, SRC-čka, vstrekovače….
Dostatok dielov na to aby niečo nebolo OK a mohli ťa vyhodiť z kontroly a nechať ťa to opraviť.
princdrson
to jest v rozporu s firemním „všude dostupné díly a každej to umí opravit“. A je to tak mocné kouzlo, že ani jejich zákazníci ještě nerozklíčovali, že lepší je koupit auto, které 20 let není třeba opravovat, jen udržovat.
SatanOkkY
Nerezová oceľ nie je zázračné riešenie problému s koróziou. Nerezová oceľ (akejkoľvek kvalitatívnej triedy) je stále len oceľ so zvýšenou odolnosťou voči korózii. A to čo spoľahlivo povrchovo poškodzuje nerezovú oceľ je slaná voda.
Pohodar
tváření za studena nevím, ale jít by to mělo. však se lisují i dřezy a podobné věci, ten blatník není o moc horší. jinak na vrtání a další věci zapomeňte, když už, tak se laseruje
Tvl prsimtě, tys taky neslyšel vo ničem jiným jak HSS? Kdes zamrznul, v 70. letech?
Pohodar
jasně, ale na kastli se asi nebude nic obrábět, ne? by tak či tak nikdo nezaplatil. vylisovat a případně na 3d laseru vypálit díry, svařit atd. na kastli nejsou žádný masivnější materiály, co by mělo smysl obrábět, to jsou bez ohledu na materiál tenký plechy (i kvůli hmotnosti celku)
pokud se jedná vo různý ty kulatý a jiný oválný díry na šrouby a jinej přístup do dutin, to se snad děla nějakou x-tunovou raznicou ne? by se z toho posrali to vypalovat
Pohodar
tohle bych řekl je 2d výsek z plechu (vč různých děr), co se jen vylisuje do tvaru ve formách. tam pak není třeba díry, ty už tam jsou. ale jinak 3d laserů je v automotive plno, často se ořezává výlisek, protože je včetně lemu, bez toho by to nešlo vylisovat. pak se taky svařuje (když už se nelepí, což je taky častý). ale nejsem přímo karosář, jen jsem pár těch výrob proběhnul
SatanOkkY
Okrúhly otvor do nereze nie je problém vŕtať aj klasickým vrtákom či už HSS-E alebo HSS-Co, alebo niečím čo sa používa na CNC obrábacích strojoch. Ale potrebuješ ten otvor potom ešte upraviť aby nemal ostré hrany – čo je problém aj po pálení laserom. Takže v hromadnej výrobe asi najskôr raznica.
Tvl prsimtě. Nerezí, správně korozivzdornejch ocelí, jsou desítky druhů, nekterý dost kujný a tvárný, nekterý obrobitelný, nekterý ne. Svařitelný je to taky, ai na neušlechtilou ocel, speciálních svářecích slitin už máme taky mraky.
Myslel sem, že ví každej vůl, ale zřejmě asi ne, že na obrábění matrijálu obecně potřebuješ o třídu tvrdší (nebo aspoň stejně, ale pro značný opotřebení nástroje) matrijál. Takže na nerez minimálně vrtáky ze základní ušlechtilé nástrojové oceli, eště líp kadmiový nebo titanový. To pak vrtá jak prd. Stejně jako řezný kotouče na nerez.
Eslis to dělal naposled v roce 85′, kdy pro vohnouta takový věci vůbec neexistovaly (a musel sis to ukrást nafasovat ve fabrice), tak to máš říct.
Argumentem může být cena, ale je fakt, že sme prostě technologicky nekde jinde, než desítky let zpátky. S ohledem na ceny nekterejch tzv. luksusních pleček z obyčejné oceli nevidím problém udělat obyčejný auto ale z nerezu. Klidně můžou začít tím, že rám kastle bude pořád z obyč (vysokopevnostní) a na tom budou montovaný části z nerezu.
Mimochodem, už ai na felinu a právě nekterý starší škodky (paborit, stodváca, stopětka) se dají sehnat čtvrťovýrobní díly jako blatníky, části nosníků atd. z nerezí, dělá to minimálně jeden slovenskej dědek v dílně. Takže vykládat jak hovnobilka s miliardovejma rozpočtama si na to nemůže udělat postupy a na míru mašiny, aby to jela v sériovce, je trapný.
Marty...
Tvl prsimtě. Nerezí, správně korozivzdornejch ocelí, jsou desítky druhů, nekterý dost kujný a tvárný, nekterý obrobitelný, nekterý ne. Svařitelný je to taky, ai na neušlechtilou ocel, speciálních svářecích slitin už máme taky mraky.
Myslel sem, že ví každej vůl, ale zřejmě asi ne, že na obrábění matrijálu obecně potřebuješ o třídu tvrdší (nebo aspoň stejně, ale pro značný opotřebení nástroje) matrijál. Takže na nerez minimálně vrtáky ze základní ušlechtilé nástrojové oceli, eště líp kadmiový nebo titanový. To pak vrtá jak prd. Stejně jako řezný kotouče na nerez.
To vaše luxování wiki v době LLM z vás dělá něco jako biopotraviny v oblasti jídla. AI modely jsou nastaveny, aby člověku přitakávaly a lezly do zadku, nadávat a oponovat budou jenom, pokud jim to člověk přikáže.
Vy tomu dáváte lidský rozměr. Oponujete a nadáváte od začátku. Je to vaše inherentní vlastnost:-)
Taks nám zase nablil hovna ty vymaštěnej kreténe, a dozvěděli sme se jako co? Já sem na rozdíl vod tebe ty čuráku měl v pazourách desítky věcí z nerezu, a normálně sem je i dál obráběl. Úplně normálně ručníma věcma jako vrtačky, brusky apod. Mám voči ty blbá kundo a vidím že to je z fabriky obráběný, svařovaný atd. To jsou malý věci, pak ale běžně z nejlepších ušlechtilejch ocelí na planetě lepší slévárny a strojírenský podniky zvládalí odlejvat, obrábět a vařit objekty typu reaktorovejch nádob vo stovkách tun. Udělat z toho kastlu přibližovadla je zcela bez problémů zvládnutelnej úkon, ale jak už naznačili jiní, spousta příživníků by neměla co žrát, kdyby se na trhu objevilo auto co vydrží bez problémů jezdit 50 let.
Ty seš kancelářskej povaleč, co to viděl v lepším případě na obrázku, vobčas sem dojdeš nablít nic neříkající hovna, jak jiná ta vaša libtardská chátra, a zase odtáhneš. Tak mi vyliž prdel a táhni zase zpátky přerovnávat papíry rovnou, nedáváš do žádné diskuse nikdy nic.
ModrýKlokan
@ Behe
Ještě mě napadlo do nerez diskuse. Co myslíš, jak by to hypoteticky bylo s nerez vnitřníma a vnějšíma závitama v nerez autě? Závitovaný díry, nerez šrouby a tak.
Co jsem zažil, tak to generovalo docela průserový situace na zakázkách stovky kilometrů vod firmy, třeba o víkendu, a bez náhradních atypických nerez šroubů a konzol, když to nějakej jouda strhl, bo správně „nerezově“ nemazal závity.
Když si představím, jak nějakej noname servis nebo autokutil domácí dělá rozborku sborku s nerez závitama, tak mi to nezní dobře. Uvítám odborný komentář. Díky.
ModrýKlokan
Teda ne strhl závity, ale zakousl závity, že už se s tím nikdy nehlo.
RomanL
Tak se dají nerezový i šrouby, ne? ;-)
ModrýKlokan
@ Roman
Vše o čem jsem psal, závitovaný otvory v dílech, matky, šrouby, vše je nerez. Proto je to problém, protože to je nerez. Proto se koušou ty nerezový závity. Jednodušeji to napsat neumím. Pak jde o kombinace nerezových a jiných materiálů v závitech, co je a co není možný, případně dodavatelsky dostupný, případně cenově přístupný. Akorát by to chtělo nějaký poznatky znalejšího člověka.
Arnold J Rimmer
Že se pokoušou dvě čuby, to mi neni žádný novum. Ale že se pokoušou i matky, to sem teda eště neslyšel.
Asi myslí difuzní spojování, taky nazývaný studený (mikro)svařování. Je to jev dobře popsanej ve vakuu, současně ale u nerezi běžně pozorovanej ai v normálních podmínkách, kdy se závity nerezi mají tendenci zakousnout do sebe. Je tam totiž přítomnejch několikero parametrů toho jevu ve vakuu – vysokej tlak (při dostatečným momentu jsou ty závity v kontaktu pod silou, která je tlačí na sebe), toho vzduchu tam taky moc není, a obvykle je to spojený jaksi po dlouhej čas. Z pozorování v praxi se ale zdá, že to je schopný se do sebe zakousnout už po dnech.
V praxi se to řeší tak, že se kombinují různý materiály, ne jeden druh nerezi na obou závitech, případně aspoň namazání nejakým tukem, aby tam byla aspoň mikronová vrstvička jinýho matriálu (a navíc kluznýho).
RomanL
Hm, tak to se mi fakt nějak nezdá…
Lukas B.
vona ta potvora (ádvojka z železářství na rohu) se kousne někdy „hned“. a nezbývá, než to ukroutit lví silou nebo uřezat.
automotive se nezabývám, ale maně tuším, že tam je na spojovací materiál nějak víc požadavků, než je pouhá pevnost nebo odolnost proti korozi. třeba se tak nějak chce, aby to šlo po letech povolit, ale nepovolovalo se to samo od sebe.
ModrýKlokan
@ Rimmer
Co matky. Šroubek a Vroubek, to je maso!
RomanL
Kouše se to tehdy, pokud je rozdílný materiál. V tom je ten vtip. Nerezový šroub v nerezovém závitu by se rozhodně kousat NEMĚL. ;-)
ModrýKlokan
@ Roman
Uff. A sme tam, kde sme byli na začátku. Chtělo by to nějakýho osvědčenýho nerezovýho doktora nerezových věd…
OK, tohle mi fakt nějak uniklo. A ano, moc nerezových spojů jsem v ruce neměl, to je taky fakt. A pravděpodobně ani nemám tak ukrutnou sílu, abych dokázal šroub utáhnout tak, že by se mi zastudena svařil. I když páka dělá divy, já vím… :-)
Forge
RomanL:
Vtip je spíš v tom, že bahno ti nerez prorazí a bronz či mosaz je samomazná.U nerezových spojů se může kousnout a pak nezbývá než převrtat na větší průměr.
Mažu to titanovou pastou a je po riziku.
ModrýKlokan
@ Forge
Konečně se ozval insider. Titanová pasta, to zní dost dobře. Ještě vrtule a bude to hybridní helikoptéra.
Marty...
Taks nám zase nablil hovna ty vymaštěnej kreténe, a dozvěděli sme se jako co?
Jak jsem říkal, je to inherentní…:-)
Ty seš kancelářskej povaleč, co to viděl v lepším případě na obrázku,
Říká jaderný wiki expert……
máš tam neco jinýho, než to, že seš kancelářskej povaleč, co by bez wikiny nenašel ani cestu na hajzl, ty zadrhlá gramodesko? ne, žejo, typická libtardská pýča, blábolit stále ty stejný hovna po vzoru soudruha géblsa, to je tak jediný, co zvládneš
no aspoň že se máme čím obveselit :o)
Jantar
DeLorean měl karoserii z nerezu a skelet ze sklolaminátu. No problema.
Myslím že i VW Lupo. Ale to byl možná hliník móóre.
Nevím proč auta nedělaj dnes z karbonového kompozitu, snadno recyklovatelné, spálíte to ve spalovně. Či aspoň ze sklolaminátu.
A proč do aut nedávají jednoduchý samohasící systém, nákladově pár tisíc. Hasičák a od toho trubka do motorového prostoru a k nádrži. Když už dnes nedávaj plnohodnotnou rezervu.
Pohodar
hliníku je v autech dost kvůli váze. ale jsou i celohliníkový kastle. zrovna audina to kdysi začala u a8 někdy v 90tkách, říkali tomu asf-aluminium space frame. dneska to mají tuším suv z jaguaru, možná i range rovery (starý land rover byl taky tuším hliníkový). průser je, když se to ťukne. proto jsou na tyhle šlupky pojistky jako kráva
Ada
audi a2, bmw i3, umím si představit i landrover. Tam by stačilo dodělat ten pevný rám z nečeho z leteckého průmyslo, zbytek uř hliníkovej byl. A s nějakým velkým naftovým motorem by to bylo auto na věky věků pro celý venkov.
fatdwi
Ada: jak píše Pohodar, drobný problém nastává, jakmile to ťuknete. Vše má své nevýhody, když to nerozbijete, klidně to vydrží, když ano, můžete to většinou hodit rovnou do šrotu. To se zase s reznoucím plecháčem nestane. Známý kdysi „ťuknul“ A8 a na tu totálku za skoro 4M, na co to vyhodnotila pojišťovna (ale nechtěla platit, takže to byla docela nepříjemná story) to fakt nevypadalo.
spiderman
audi Q7, Q8, VW Touareq – taky hlína, dělaj to všechno v Bratislavě
Integrale
Karbonový kastle i hliníkový se dělají, ale je to šíleně drahý, takže to má smysl jen u aut, u nichž se předpokládá trvalejší hodnota. A zároveň je tam dost velká přidaná hodntoa, že jich fabrika nemusí chrlit statisíce.
Např. AR 4C je kompletně upečená z karbonu.
Jak se to chová při nárazu, deformuje se to vůbec? Očekával bych, že to bude spíš hřehký a bude se to lámat a trhat.
Integrale
To se přiznám, že netuším. Ono je to dost drahý na nějaký pokusy… :-)
fatdwi
Integrale: sice Japonce nemusíte, ale když jsme u karbonu, doporučím krásné video z výroby karbonové kastle pro Lexus LF-A. Tam se šlo extrémně daleko a na náklady se absolutně nehledělo: https://www.youtube.com/watch?v=WCvDoOjLP2o
Pokud se Vám to nechce sjíždět celé, mrkněte aspoň na kousek 12:58-13:48, kde je nádherná mašina, de fact tkalcovský stav na tkaní karbonu. Postavená jen kvůli LF-A.
ModrýKlokan
@ Jantar
No nevim. Nejsem odborník, tak laicky. Opravovat autodíly z karbonovýho kompozitu si rači ani nebudu představovat, mega drahý, nejistý výsledek, spíš výměna celých modulů.
Karbon u malých dílů, třeba bicykly, je běžný, používá se i v automotiv, některé vhodné díly, ale jak by dopadlo katování kostů při hromadné výrobě?
Velkoplošný, UV a mechanicky, silně a dlouhodobě namáhané díly, budou mít jakou životnost? Pasování k jiným materiálům dtto. Pryskyřice v kompozitech UV degraduje. Uhlíková vlákna vedou elektřinu, to chceš v uhlomobilech? Při degradaci kolabuje karbon skokem, předtím nebývá degradace viditelná.
Sklolaminátový auto je jiný kafe. To by uvítali obránci matky země. Silně by se pravděpodobně omezila neekologická populace. Vrazí do tebe koloběžka nebo zarputilý vozíčkář, a máš ho v kabině, případně v dutině břišní. To by schlo, to schvaluju. Nějaký si kup.
Jantar
Základní konstrukce auta by mohla být z oceli (ochrana posádky) a obalené by to bylo sklolaminátem z nějakého termoplastů, třeba ABS.
A ty švind Crash testy jsou stejně jen pro nízké rychlosti. Náraz do boku nebo do stromu při 90 kmh je stejně smrťák. Pokud nemáš 2tunové SUV.
miluna
Zkuste se někdy podívat, jak byl konstrukčně vyřešen první Renault Espace, vyráběla ho pro Renault Matra a byl to až neskutečnej sráč.
princdrson
Renault vyráběl cosi co mělo „gumový“ přední blatníky. A hlavně, aby to hned nebalflo, až frantíci budou hlasovat proti vládě.
spiderman
myslím, že PUR blatníky měl i VW Touareg I.
Integrale
Sklolaminát hoří. Ten použít nemůžete.
jinrys
Bmw i3 (2013) mělo hliníkovou kastli a na ní panely z uhlíkových vláken. Bylo to dost drahé, opravy drahé a dnes už se prý rozvlákňují ty panely (pryskyřice občas povolí).
h72
Kastle z nerezu je absolutní bezpečnostní nesmysl. Nerez se v podstatě nedá dynamicky předepínat. Má mizerné strukturální a dynamické vlastnosti. Dnešní obvodové díly aut jsou tenkostěnné výlisky s nějak definovaných plechů, ne obyčejných, s nějakým dynamickým průběhem potenciální deformace, nějak směrované. Zásadně se nevyklepávají a nevytahují zpět a zásadně se nemění za druhovýrobu. Resp. je to na každém soudruhovi.
Forge
h72:
Navíc ekonomickej.Když pominu problémy výrobní, tak si pod slovem nerez každej představí věčnej materiál.
Největší nepřítel jsou chloridy.Lidově řečeno: Sůl to stejně sežere, takže by ta kastle věčná stála ranec.
…
U Defendra to jasně vidím.Původně hliníkový auto do divočiny a to co občas prodával ČEZ bylo do půlky dveří sežraný.
…
No a hlavně kterej výrobce by chtěl dneska vyrábět věčný auto?
Lukas B.
zrovna hliník je v prostředí chloridů cesta do pekla. od moře po solené silnice.
Forge
Do pralesa a na poušť ideální.
Lukas B.
nic proti hliníku, třeba do letadla. ale letadlo se před cestou prohlíží poněkud důkladněji než auto. když upadne kolo, tak většinou jsme nasraní že se pokazil výlet musíme jít pěšky. když upadne křídlo…
Forge
Můj Defender je „zánovní“ (1972), jenže se o něj starám jak o psy když přijdem z procházky. Umejem vapkou tlapky a hlavně břicho!
…
Umím si představit věčné auto s kastlí z chirurgické oceli anebo něco typu Moskvič, u kterého se vžilo pojmenování vydlabanej ingot.
I když proč se bránit klasickým materiálům:
Korpus z velrybých kostic (podprsenky) potažený rejnočí kůží (podklad opletu ruček japonských mečů) by taky mohl přinést výsledky.
Forge
verlybích pane profesore…
SatanOkkY
Nerezová oceľ nie je tvrdosť, ale jej húževnatosť. A preto treba na vŕtanie dier vrtáky zo správnych rýchlo rezných ocelí: HSS-Co alebo HSS-E.
miluna
Z nerezu byl už DeLorean, to auto se mimo roli ve filmu moc nechytlo. Nebo si můžete koupit Cybertruck. Nerez má spousty nedobrých vlastností, ta hlavní bude asi váha a hned za tím cena.
Nevim esli všecky, ale hodně nerezí je pevnější, takže je stačí udělat tenčí pro stejnou pevnost. Navíc furt můžeš začít s ocelovou kastlou, a jenom věci jako dvéře, kastle, blatníky a jiný kufry udělat z nerezi. To máš už třetinu auta a přitom kerá taky nezřídka solidně hnije.
miluna
Anebo pořádně udělat protikorozní ochranu, takový MB 126 dokáže být ještě dnes bez ťupičky rzi. Nebo zinkovaný Audi 80/90 stejně to prostě někdo nabourá a jinej zas doprasí.
Integrale
Přesně tak. Lancia k byla z oboustranně pozinkovanýho plechu a i když ve vyřazený kastli na dešti a sněhu byl bazén, nikdy se tam neobjevil ani puchýřek. Ale zase – 159 už měla i ty stejný podlahový díky bez pozinku a hnilo to jak o závod. Důvod pořád stejný: cena!
Pozink umí taky solidně shnít, pokud je třeba ošetřenej blbě. Nemluvě o tom, kolik druhů pozinkování je, jak tlustá je nanášená vrstva, esli je to potom správně ošetřený před nanesením nátěrů, a tak.
U adekvátního druhu korozivzdorné oceli nemusíš ošetřovat nic, jenom to pasivovat, a životnost je zaručená sama o sobě, bez ohledu na kvalitu následnýho nanášení barev.
spiderman
Jo, pozink se před kataforézou ještě fosfátuje. Odmaštění, aktivace, zinkfosfát (konverzní vrstva, která obsahuje třeba taky titan nebo zirkon) a pasivace. To pak zvyšuje korozní odolnost a adhezi kataforézy.
a prodlužuje a prodražuje celej proces, přičemž to funguje jenom pokud to je udělaný správně :)
Pohodar
na druhou stranu, pokud jde o karosářský díly, pak je otázka, proč to nesplácat rovnou z nějakých plastů, než se plácat s nerezí. to je vlastně jen dekorace, nějaký aerodynamický tvar…naopak ta kastle spíše musí plnit pevnost, tuhost atd
miluna
A to, že už takové auta dávno byly, jste si ráčil všimnout Mlho?
Tak zrovna dvéře jsou poměrně důležitou součástí vochrany posádky, ty rámečky, ve kterejch jsou zapasovaný, samy vo sobě větší nárazy nemají šanci udržet.
SatanOkkY
Ktorý druh / typ nerezovej ocele je je pevnejší ako bežná oceľ? Poraď, firmy čo vyrábajú nerezové nádoby ne veľmi vysoké tlaky ti veľmi pekne poďakujú……………
SpecialHans
Do Tesly babička uplete rukáv na ten tablet s kulqtpu dírkou v rohu na rychlost a je to komplet analogovej krám ne?
Petr007
Jojo, ekonomický pád Evropy v přímém přenosu.
corona
Vrchol vývoje byl někde od 80. let až kamsi kousek za rok 2000. Soudím dle bavorské firmy, která kdysi vyráběla špičkové automobily.
V současné době jde vývoj do hajzlíku – ergonomie je těžce bitá, vítězí tupý marketing…
LD
To byly časy, kdy ještě ke každemu vozu byl přehledný technický list s rozměrovými schématy a všemi dalšími parametry na jedné A4. Dnes se jen hromada obecných marktingových keců, jak kdyby prodávali Rolls …
corona
LD:
K BMW z 80. let podlouhlá knížka formátu menšího než A4, tlustá 10 mm. Uvnitř vysvětleno vše pro obsluhu a základní provozní kontroly náplní atd. Popsány všechny převodové poměry všech typů převodovek i rozvodovek, obrázky všech typů motorů.
Dneska hledám parametry všude možně a je velký problém cokoli se dozvědět…
Marty...
K BMW z 80. let podlouhlá knížka formátu menšího než A4, tlustá 10 mm. Uvnitř vysvětleno vše pro obsluhu a základní provozní kontroly náplní atd. Popsány všechny převodové poměry všech typů převodovek i rozvodovek, obrázky všech typů motorů.
Dneska hledám parametry všude možně a je velký problém cokoli se dozvědět…
Máte se nejpozději za 5 let koupit nové a ne študovat nějakou dokumentaci:-))))
Sysop
Kde koupim nove stare auto? Ptam se pro kamarada. Ja jen, ze jak na potvoru se nikde nedari sehnat nove auto bez novych vyfikundaci, napriklad.
Já mám auto z roku 1999 a je k němu manuál, rep. servisní knížka, který/á má 2500 stran.
Jihočech Honza
To by dnes nikdo nečet.
Sysop
Ale cet. Nepotrebujes nikdy uplne vsechno. Ale kdyz treba hledas ventilove vule, pokud nemas hydrostely, tak te zajima jen jedna jedina stranka. Podobne treba vymena pretlakoveho ventilu nadrze, nebo nejaka jina pitomost, kterou clovek neresi zrovna kazdej tejden. Ale v takovy bichli proste vis, ze najdes, co hledas.
Tyhle knizky mam rad, je to presnej opak Hlavenkovych sracek, ktere maji sice 100 stran, ale je v nich lautr uplny hovno, v podstate preklad nejakyho textu cornutyho nekde na netu.
RomanL
Dneska to dávají v .PDF. ;-)
Sysop
Jo, PDF je supr, kdyz se v tom clovek hrabe nekde v garazi. Ja mam doma knihovnicku od Haynese, to pokryva tak 80 % veskerych otazek a teprve speky mam z Internetu a i tak je mam vytisteny na papire.
fatdwi
Sysop: jaks psal výš – nikdy nepotřebuješ vše a tak holt vytiskneš těch pár stránek, co se zrovna hodí, ne? Navíc se v tom mnohem líp hledá, abys věděl, co máš tisknout.
quadra
Vsak v tych „lepsich“ servisoch behaju mechanici s hen tymi tabletmi nie? Ale suhlasim, papier je papier.
fatdwi
quadra: tak to ale nemají kvůli PDF, ale kvůli VR – už snad před 10 lety jsem viděl, jak technik namířil notebook na nějakou věc v motoru a hned mu to vykreslilo schéma, co kde je, člověk si mohl na různobarevné obrysy ťuknout, co z toho ho zajímá atd. Ferrari dokonce za covid games rozjelo školící program, kde se kvůli nemožnosti on-site školení naučili servisáci rozebrat motor ve VR.
RomanL
A ve kterým sci-fi to bylo?
fatdwi
RomanL: říká se tomu „realita“, neznáte? Jen se opravím, nebyl to notebook, ale tablet (noťasem by se fakt blbě mířilo někam do motoru kamerou). To Ferrari vypadalo hodně dobře, klidně bych se vsadil, že to stále používají (levnější než tahat techniky do Maranella).
Sysop
Hele, mne dneska totalne dostal kolega. Vcera odpoledne jsem mu na stole nechal takovej bazmek z jedny masiny, asi trikilovej kus nerezi, sesroubovanej, v tom nejaky loziska a tak, s tim, ze je to patnact let stara vec, ale potrebuju od toho jeste pet kusu. Dneska rano mi od nej pristal v Teams 3D model vcetne rozborky. Cumim na to jako tele a rikam si – kua, prece jeste v baraku neni 3D skener, navic by to asi nevypadalo takhle perfektne. No tak mu volam, protoze pri odchodu z prace jsem ho vcera videl to omerovat suplerou a mikrometrem.
Hele, on ty miry vzal, k tomu udelal tri fotky ze vsech stran a nacpal to do Copilota. Vypadl mu hotovej 3D vykres .stp
Jako… fakt preqapilo. Uz teda necumim, jako pred dvema mesici na tu PowerPointovou prezentaci, kterou Copilot sfouknul jen na verbalni zadost u multimedialni obrazovky, ale i tak… uspora prace minimalne 40 hodin konstruktera.
Jihočech Honza
Možná se ptám blbě, ale otázka „potrebuju od toho jeste pet kusu“ znamená pět funkčních trikilovych kusu nerezi, nebo pět plastových modýlků? A k čemu je ten plastový model dobrý?
ygorek
Jihočech Honza 20.8.2026 v 21:55
Já tomu nerozumím, školy nemám, ale není ten 3D výkres nutným předpokladem pro zadání do výroby?
Jinak se domnívám, že „potrebuju od toho jeste pet kusu“ není otázka, ledaže by to pronášelo moderní děvče.
Hupert
ygorek: Nutným předpokladem rozhodně není, když umíš číst technický výkres a vymodeluješ si 3D v hlavě, jak se to dělo dlouhá léta.
Sysop
@JH
Pet kovovych, funkcnich, kopii originalu. Je to takovej specialni drzak na zasobniky SMD feederu. Funkcne celkem jednoducha vec, ale mechanicky celkem dost dilu a musi to byt presne vyrobeno.
3D mam na mysli vizualizaci tech .stp dat.
Chramostejl
Hupert: Neni, ale treba cinan je mnohem radsi za .step nez vykres, zvladne sice oboje, ale se .step to je rychlejsi (pocitam, ze konverzi na CAM bude mit automatickou, vykres musi prechroustat otrok).
Sysop: Nevim, jak to je slozitej bazmek, ale radsi bych si to dobre zkontroloval, zkusenost mi rika, ze u komplikovanejsich veci (napr. kdyz z fotek ‚nevidi‘ dovnitr) si umi docela vymejslet…
Sysop
@Ygorek
Jojo, 3D data (.stp) pak frci dolu do Werkzeugbau a tam se to vyrobi. Bud z nejakeho plastu, pokud je pozadavek na model (a muze byt, ze treba z 3D tiskarny a nasledne se jeste povrchove opracuje)a nebo z koncoveho matrijalu, coz v nekterych pripadech o5 muze byt plast, ale uz ne nic mekkyho. Treba PPSU.
Kazdopadne ja potrebuju funkcni kovovy vyrobek, vcetne hridelia lozisek. Vypada to, ze pristi patek ty kousky budu mit. Bez UI by pristi patek byla teprve ta data a to jeste jen mozna.
RomanL
Hm, tak upřímně řečeno, to by mě překvapilo taky. Ba dokonce se mi tomu ani nechce věřit…
Nestáhl odněkud hotový výkres?
Sysop
Nene, ta vec na Internetu neexistuje.
Sysop
Pokud se pripravis dopredu, pak ano. Blby je, kdyz zjistis odkaz na nejaky schema, nebo tabulku, kterou sis nevytiskl. Ale jasne, PDF zabere min mista, nezasere se rukama, vsechno ma svy. Ja jen proste preferuju knizky, jsem stara struktura.
Hroch
Nová doba – aut je stále více, je pro ně stále méně místa, tak je třeba vyrábět stále větší, malá úplně zaříznout.
Kdo chce malé auto, ať si koupí nějakou hodně starou ojetou zbědovanku a dá si ji do kupy.
Ohromné přední masky jsou děsně cool – auto pak vypadá jako tahač silničního vlaku v Austrálii, chybí jenom rám proti klokanům.
U elektromobilů je třeba vyvinout a zákonem povinně přikázat pyrotechnický systém, který při nárazu odstřelí střechu jako rotory u vrtulníku Kamov.
Jihočech Honza
Co bys nepodstoupil pro záchranu planety…
ModrýKlokan
@ Hroch
Nebuď drzej. Ty rámy jsou proti hrochům.
Hroch
Kdysi dávno, ještě na hundrtkách, byly kliky BOMORO, žádný problém, nevyčnívaly z obrysu.
Proč jsou dnes zase na autech vyčnívající kliky, které dokáží chodci, cyklistovi nebo motorkářovi udělat pořádnou modřinu?
Pokrok zase k tomu, co se dávno neosvědčilo.
corona
Zapuštěné kliky byly od konce roku 1972. Na 105/120 od 1984 se objevil plast, který opět nepatrně přečníval. To vydrželo i u Favoritů a Felicií, než to opět na Octavii domrvili klikou přes obrys.
PaJa77
Hádám že proto, že poskytují lepší úchop, takže jdou dveře vyrvat v případě nehody. Nevystupují tolik, jako na 100, které neměly ve dveřích vybrání pro prsty.
corona
Ono celkově je třeba s všelijakým „vývojem“ zatočit, třeba zde:
Co do toho motáš vodík ty debile? Psal vo palivu. Ty budeš určitě jeden z těch mamlasů co z dotací vynalýzá tohlle hranatý kolo*, že hned startuješ, aniž by tě někdo volal. Zatímco svět ujede tak, že ty zadní světla posledního vagónu už nebudou vidět ani dalekohledem.
(* vo kterým každej soudnej člověk s elementární znalostí fyziky a chemie ví, že to je principiálně hovadina, a nepotřebuje na tom propálit nebetyčný bambiliardy, aby nakonec skončil u něčeho, co každej odmítne, pže to je hovadina)
princdrson
toyota tímhle směrem jde/šla také a bylo to zřejmě jejich rozhodnutí, nepodložené dotací.
Vodík? Eksperimentálně asi, ale že by měli nejaký ambice to fakt zkoušet prodávat, ehm. A i kdyby, kdo to koupí, než libtardí pošuk, eště pod vlivem dotací a jinejch nákazů se zákazama? ;o)
Integrale
Jantar: protože to je nesrovnatelně dražší, než vyrábět paliva z ropy. To je totiž tak laciné, že to prostě nemá konkurenci.
To je možný, ale jistý výhody to má. Zkoušel sem syntetiku na vlastní sazomet, a sazí to vo značný desítky procent míň. Jako že asi vo polovinu. Zřejmě to hoří výrazně líp. Taková nafta je totiž taky pěknej zkurvenej směsnej sajrajt, to není žádnej jednodruhovej olej. Nechápu jak v tom dodneška můžou být parafíny a takovej humáč tvl, to sou ty normy z doby kdy Žižka eště viděl na vobě voči…
corona
To právě nikdo neřeší. Těch firem je víc, něco sídlí i v Řeži u Prahy. Vysloveně jedou na dotace, stačí že občas odprezentujou nějaký model či polofunkční nesmysl a opět se jim nasype. Devinn již postavil robotické vozidlo s nádrží vodíku a jakousi nabíječkou, které prý bude samo objíždět po parkovišti a dobíjet elektromobily:
Jasně, mezi rozvodnou síť a elektromobil nasunout další mezičlánky, kde se zmaří 30% energie na elektrochemickou konverzi, tankování vodíku, transport toho křápu od plničky ke Kauflandu atd., aby to bylo ještě víc eko.
corona
Firma hnaná dotacemi, produktem budiž v poho úplný nesmysl.
Vzduchoplav Zuri jsem již zmiňoval:
Hořící Hindenburg vypadal impozantně. Pěkněj ohňostroj. Jsem zvědavej co bude až první vodíkovej vlak ugriluje picyklysty a matky s kočárkama. Ještě mají pro jistotou ty krámy furt zablokovaný dveře.
Sysop
To bude tak rychly, ze k tomu ani novinari nestihnou prijet.
RomanL
Tak tak! Leda ti vevnitř, ale tak rychle ani ten internet nefunguje.
spiderman
Vodík rychle blafne a rychle vyhoří, negriluje tak dlouho jako třeba lithiový baterky. Hindenburg většina zúčastněných přežila. A jakej fajrák to byl… Kdyby jeli elektromobilem, dopadlo by to hůř.
RomanL
Ono je ale taky trochu rozdíl, když nad tebou exploduje hadrová vodíková koule, nebo když ti pod prdelí exploduje tlaková láhev s vodíkem. Jsem si celkem jistý, že v tom druhém případě nebude po tobě ani moc co seškrabávat… ;-)
spiderman
ano, šrapnely z té lahve by spustily masomlejnek
CBATbI CTOKOKOTOB
Vodík při hoření nevytváří oxid skleníkový, vodík při hoření vytváří co Halík?! Vodík při hoření vytváří vodu! Kdybysme teď pálili vodík místo uhlovodíků, máme po problému jak s vedrem tak se suchem.
skvělé, také by mne zajímalo, zda-li AUDI, už vyvinulo lepidlo a molitan, aby zákazník po pár letech neměl v premiovém autě nebesa.
Odlepená stropnice bývá nejčastěji důsledkem parního čistění interiéru. Obvykle se tomu dá předejít tím, že auto do těchto myček prostě nedáte.
Může to být i špatným lepidlem. PUR lepidla nejsou odolná UV záření a vysokým teplotám. UV se do interiéru dostane, pokud otevíráte okýnka, vysoké teploty nastanou, pokud je zavíráte v létě. Já měl kdysi Rovera s nebesy a pod stropním hadrem byl přesně takovej ten drolivej a zvětralej rezavej prášek, jako když necháte na slunci obnaženou montážní pěnu.
samozřejmě, že čištěním tomu jde uživatel naproti, když tam používají ve vodě rozpustné lepidlo. ale ono se to dříve nebo později rozpadá u všech .. prostě koncern. Jeden by se jen podivil u nízkonákladovky Schade, ale že stejný šmejd dávalí/jí do vlajkové lodi AUDI je už odstrašující.
Co vím, používaj se i hotmelty. Zkusím zjistit, co konkrétně jde třeba na střechy Audi Q7 ve VW SK. Stejně ten celej papundekl nakupujou, ale dodavatelé jsou většinou tak 3 firmy furt dokola.
čím se to pokusit podlepit, aby to bylo minimálně vidět? tušíte?
Kdysi jsem zkoušel všechno možný ale marně, protože prach ze zvětralého původního lepidla to nové lepidlo vždy obalil. Asi nezbyde než sundat celou stropnici, tu i hadr očistit a pak to zase nalepit, Osobně bych to zkusil nějakým MS lepidlem světlejší barvy s nižší viskozitou (Teroson MS 9320 SF, jde i stříkat). Ale zda to nebude vidět, to záleží na více věcech včetně zručnosti, tloušťky a porezity toho hadru. U starýho pracovního křápu na nákupy či do lesa bych to zkusil, u pěkného repre auta na bych se bál a raději nechal vyměnit celou stropnici.
U starýho pracovního křápu bych se nemazal s nějakým lepidlem. To se dá opravit jednodušejc:
https://www.namontuj.cz/doplnky-do-auta/opravna-sada-stropnice-30-ks/
Tak to je paráda. Takto nějak si představuju řešení simply clever. Do mé tehdejší britské kundolapky bych si to dal s klidným svědomím, ještě bych býval ty špuntíky opatřil nějakou fosforeskující úpravou, aby to vypadalo jako záměr.
Jo, jako že taky poďobaný…
Anebo to vytunit ledkama a samo podle astroschématu tak vytvořit nebeskou romantickou klenbu.
Zas tak velký ty furunkly nebyly, v 23 letech už vůbec nebyly… Nebeskou klenbu bych řešil primitivním projektorem na baterky od vietkongu. Když byly děti malý, nadělalo to velkou parádu za pár kaček.
spiderman 18.8.2026 v 8:06
Výměna netřeba, absolvoval jsem to loni: demontáž stropnice, stržení starého hadru (odlepila se jen zadní třetina), očištění, nalepení nového hadru, zpětná montáž.
Nejchoulostivější byla doprava dílu k čalouníkovi a zpět – pokud se plastový díl „zlomí“, je nutno ho odepsat.
Zpětné nalepení původního hadru lze realizovat pouze doma v garáži, záruku na to nikdo nedá.
Podobnej trabl sem teda zaznamenal i u Saaba 9000, takže si asi úplně nevybereš. Je to hodně o konstrukci, nekde je tuším plastová skořepina, na které je to teprve nalepený.
Zajímavé, že s tím má nejčastěji problém jen německý koncern. Co jsem jezdil s pravěkými vraky korejské, francouzské či japonské výroby tam jsem takový problém nezaznamenal…
Pokud to vyčistíte párou, tak je jedno, co je to za značku. Někdy odpadávají i bez toho čisštění, a zase bych spíš než značkou řekl, že to je konkrétníma podmínkama. V podstatě bych řekl, že většina starých aut trpí loupajícím se vrchním lakem a padající stropnicí.
Integrale: jo jo, klasika je v tomto Jaguar, bez propadené stropnice jsou jen naprosto luxusní (nebo již opravené) kousky, jinak je to standardní fíčura pro XJ a XJS od sedmdesátek po devadesátky.
Technická, tam ten křáp, co se rozhodl škvarkovat, nebyl Technicky-Slabej, ale nejaká lokální rejžova kopie. Pod tím minulým článkem už sem to uváděl, nepamatuju se teď konkrétnějš co.
Jinak mi takhle absurdní přijde poměrně dost těch kravin, že sou uživateli shnilá chátra a nedovedou třeba máchnout pazourou a zavřít kufr tvl. Všecko eletrický. Nemám teda osobně, když vidím třeba jaký vůle jsou na různejch ojetinách atd., vůbec žádný pozitivní očekávání od toho, že už po pár letech to dokáže eletricky stáhnout kufr a eště se to bezpečně zavřít. Natož otevřít. Zpočátku to tam možná bylo, dneska už ty křápy často nemají ani žádný (rozumně přístupný) nouzový lanko na otevření. Stačí aby se vybila akunda, ani se nemusí posrat cokoli v instalaci, a do kufru se člověk nedostane.
Nemám zase takový zkušenosti, ale dovedu si představit nekterý verze třerba sedanů, kde se ani nedá rozumným způsobem dostat do kufru, aniž by člověk rozmontoval půlku auta, a tam rozdělávat (nebo dokonce rozřezávat) plastový obložení, aby člověk hnul s mechanismem. Vidíme, kam se tady vývoj dostal, u spousto hovnobilek fakt vidím tu strašnou neschopnost, aby na trhu měli takovejdle produkt. A vo co je to bezpečnější (pže oblíbenej argument, zámek jde určitě vypáčit apod. :D) než zámek na klíč a třeba otvírání z kabiny? Pokud se nekdo už dostane do auta, tak zmáčknout tam vodevření kufru je triviální, jedno esli je to elektrický, táhlem, jakkoli.
Zase píše sračka Behemot.
Mě to nevadí, luštění mne baví.
Křížovek nebo Oprásků, co kreslí Jaz. Od toho mám už druhý kalendář, vydala GRADA.
Naštěstí ani ta Škoda Peaq se nezařadí mezi dotykové rádoby Tesly. Má sice kliky zapuštěné, což bude problém při námraze, ale rukama výklopné a mechanické.
Zevnitř má klika jakýsi divný patent, je na konci opěrky, ale když je mechanická zvnějšku, tak snad i zevnitř.
Hmmm nic novýho. Uz takovaxškoda 100 nebo pak 120 kupřikladu měla lanko z kabiny do kufru. To když se přetrhlo tak se kufr nedal nijak otevřít. Stejnej problém tehdy s lanko jako dnes s ekektronikou.
Dfens píše „Zde vidím velké dobré. I velký neohrabaný korporát, kterým Audi je, dokázal tváří v tvář problémům na klíčovém trhu otočit loď a v pozdní fázi projektu eliminovat technické řešení, které se stalo nevyhovujícím.“
Vážně? Při první zmínce o dotykové klice mě napadlo zvýšení rizika nefunkčnosti zámku oproti mechanickému a možných následků nemožnosti otevřít dveře. Tedy ne že bych v životě neviděl i auto s mechanickými klikami, kde řidič obíhal auto, aby vypustil ven spolujezdce a tento technický stav ho nechával dlouhodobě klidným.
Vidím ale na rozdíl od autora jako velké špatné, když korporát dospěje při vývoji s tak zjevným paskvilem až do finále po cestě plné zmíněných kontrolních bodů a to, že danou věc změní po ráně palicí do hlavy na velkém špatném moc nezachrání. Stejně z mého pohledu dopadl i článek neboť místo odhalení toho, jak může celým procesem ten nepodarek projít čtu nakonec ódu na jeho propracovanost. Jak se tedy ten dotykový zámek prodral až k uživateli Q9? Challenger se ještě nevyjádřil, tak to vezmu za něj. Jsou za tím femiprasnice, kvokvóty na jejich nasazení v našem pokrokovém světě, tedy i do všech týmů účastnících se dokonalých procesů v korporátu VW Group a nalepené dlouhé drápy, kterýma se blbě bere za kliku.
Cela ta mega sensorika modernich aut je jedno velky Scheisse. Na tom 330e, co jsem s nim jezdil, bylo dotykove odemykani a zamykani. Kliky nastesti mechanicke, normalni. Ale podle toho, kam dal clovek prst, se to odemykalo a nebo zamykalo. Stacil intenzivnejsi dest, nebo snih ci namraza a bylo slyset, jak v aute cvakaji zamky, pokud jsem u nej stal s klici v kapse. Odemknuls dvere prstem a v tu ranu se obratem zamkly a podobne radovanky.
Volvo to ma o neco lepsi, k odemceni je potreba cela plocha dlane (uchopit kliku do ruky). Pro zamceni se prstem dotknu mista na klice. Takze pokud je to cely echt mokry, nebo je na tom snih, ma to tendence se zamykat, pokud stojim pobliz. Vzhledem k absenci senzoru v zadnich sedadlech uz jsem tam obcas nechtene zamknul potomstvo.
Proste tohle jim nefunguje perfektne ani u BMW, ani u Volva. Neverim, ze Audi to ma zmakly vyrazne lip.
Ještě pardon, že jsem psal zámek, přitom jde o dotykovou kliku.
potvrzuji za mergla, zajížděcí kliky rovněž na hovno. zamykání atd ale funguje
Sysop: tak to mají soudruzi blbě. Mám keyless na dvou autech, ani na jednom s tím není problém a co popisuješ neznám. Blbnutí za deště jsem nezažil ani na keylessu z roku 2012 (tam vadila jen wapka, asi se tomu nelíbil tlak).
Mam g21 320d a sprava sa to podobne ako pise Sysop.
quadra: však on měl tu 330e taky G21, takže by spíš bylo divný, kdyby se to chovalo jinak.
Ja som mal na mysli, ze to nebola vada konkretneho kusu.. alebo ako mi vravia v servise – Na ja, ist der Stand der Technik :-)
Blby je, ze to clovek zjisti, az s tim jezdi. Zejmena, pokud je to nejaka novota a na Netu se nenajde dost nadavajicich.
Jako… Magoritum zase s oblibou zamrzala voda v zamcich a u prvni verze oxidovaly kontakty svetel na zadnich dverich… ale kua jsme ctyricet let nekde dal, ne?
320d to je chrocht za trest. Proč sis nekoupil M340i kurňa.
U Porsche za příplatek zhruba milion nedostaneš vůbec nic z těch pitomostí. Dokonce nedostaneš ani rádio. Ale kliky to teda má normální bez příplatku. A taky je za příplatek stolitrová nádrž.
Zamyslel se, zda neprozradil víc, než musel. Toho dne byl Stierlitz tak blízko prozrazení jako ještě nikdy předtím.
Ďábel je ukryt v detailu. Porška sice má kliky zvenku ale zevnitř ne… stejně se z ní nikomu nechce vystupovat.
A taky se z ní blbě zdrhá stopařkám…
I inženýrky s trojkami chtěj něco dělat…
To jistě mohou, třeba sem tam něco podržet.
asi je potřeba, se nad tou větou ještě trochu zamyslet : -)
Přesně tak, předpokládám, že těmi trojkami se myslí známky
A tím podržením…
JH: V rámci ekořeči nelze plýtvat slovy, proto nemohu obětoval 8 slov jen jednomu významu.
známky právě nikolivěk, známky získaly díky trojkám
sem cetl zamky ziskal diky trojkam…
Já jsem kdysi narazil na náznak, že snaha zbavit se klik měla (u Tesly) „zelenou“ protože to bylo „zelené“ opatření – přispívá to k snížení aerodynamického odporu a tedy ke snížení spotřeby. A tomu se donedávna podřizovalo téměř vše. A Tesla mi nikdy jako etalon v safety nepřišla. Spíš jsem od začátku zíral co za antiergonomické šílenosti jim tolerovali jak regulátoři tak (zřejmě zfanatizovaní) zákazníci.
A evropští manažeři se jali bezhlavě kopírovat kdejakou celkem zjevnou blbost možná podle hesla „if you cannot beat them, join them“.
Shi: uhlomobilisti jsou specifická skupina relativně bohatých uživatelů aut, která neřeší ergonomii a nemá problém hledat rychlost někde mimo zorné pole atd. Ostatní podle mě dělají chybu, hlavně ti, kteří se snaží cílit na „běžné uživatele“, nejen na autisty, zachraňující pálením uhlí planetu. Protože je ale pořád uhlák drahý, boj se vede především o ty bohaté autisty a zbytek se musí přizpůsobit, když mu to třeba koupí firma.
Současně je tu druhý aspekt, kdy Tesla je sice krám, ale cenově brutálně optimalizovaný krám. Takže jeden displej uprostřed se mnohým zalíbil jako low-cost cool řešení a tak zrovna tahle odpornost má zelenou i u ostatních. Uvidíme, jestli vyhraje rozum nebo cost cutting. Záležet bude především na Číňanech a baterkách. Pokud se podaří uhláky zlevnit, bude prostor i pro normální řešení. Pokud ne a bude to pro bohaté, pak se bude ořezávat vše ostatní, aby na tom automobilka vydělala aspoň něco. Za etalon moderního hnusu považuju nový Mini Cooper, kde je palubka bez budíků tak odporná, že jsem to z jakýchkoliv úvah vyřadil (a lovím lehce ojetý kousek z minulé generace a to přesto, že se mi nový miník libí zvenku o něco víc).
Naopak třeba zvenku hnusné BMW ix3 má sice divný interiér s lichoběžníky, ale absenci budíků má vyřešenou head-upem a pásem pod čelním sklem, což je docela zajímavá a funkční věc. Takže cest bude i do budoucna více, ale tohle naopak low-cost určitě není a v běžné produkci se to jen tak neobjeví ani u toho BMW. Plus bych teda nechtěl řešit servis u desetileté ojetiny, což ani automobilku, ani dnešního zákazníka nezajímá, ale bude to mít zajímavý dopad na ty méně šťastné.
Co se mě týče, mohli by se vrátit k tomu vyrábět ty auta jako mechanické šperky ukované z ušlechtilých kovů a skla. Možná si tam dovedu představit ještě kůži nebo nějaké jiné, kvalitní materiály. Sem tam nějaká kvalitní guma.
A když už v tom musí být nějaká řídící jednotka, tak jednoduchá, z krásných třpytivých relátek, ať to hezky vypadá.
Pro mě by „pokrok“ znamenal kdyby ty auta začli vyrábět ze slitin, které nereziví. Nereznoucí auto chci! Dotykový kličky a všechno elektronicky drátkem mi nijak zvlášť neimponuje.
Myslím si že za to můžou ženské, ženské kupují nová auta, a protože nic neopravují, tak se jim ty elektronický vychytávky líbí. Mě to jenom zdržuje, a tudíž otravuje. Já chci auto z nerezu. Mechanický šperk kde ve volantu cítím kudy jezdím.
Buď to, anebo plně autonomní auto co mě vožralýho odveze zpátky domů. Ale nic mezi tím.
Vždycky když se moderní automobilka začne vychloubat „výbavou“ utíkám, protože to mě už vůbec nezajímá. Klidně ať to má výbavu jako Škoda 105S, bez otvíracích zadních okýnek a bez sklopitelné sedačky – když to bude z nerezu, tak to beru. Místo dotykového displeje si tam dám mobil, děkuji.
Š 105 S jsem dlouhá léta provozoval, tak si dobře vzpomínám, jak synkové v létě vzadu držkovali, že okna nejdou otevřít.
V dalším autě, Feldě, jsem měl dodatečně montované střešní okno – („pusťte oblohu do svého vozu“), to bylo skvělé – auto větralo, bylo v něm dost světla, slyšel jsem, co se děje okolo, šlo snadno vyndat celé a synkové mohli vestoje vykukovat ven jako z vétřiesky a vyzkoušet si, jak bolí čmelák ve stovce.
Střešní okno sloužilo bez problémů 25 let, nikdy do něj neteklo.
Dnes nelze, nová doba, prý pevnost karosérie.
Lisovat díly karosérie z nerezu je problém, možná až nemožnost.
Kdykoli jsem něco vyráběl z nerezu, byl problém jej ohnout nebo vyvrtat díry, hrozně tvrdej.
tomu tak nějak rozumím, ale spíš kdyby na tohle se zaměřili, na tu protikorozní ochranu, aby takové auto bylo „chemicky“ nezničitelné, to by podle mě byl pokrok správným směrem. Ne víc funkcí, ale větší odolnost a trvanlivost již existujícího produktu.
Jo, a STK a servisy nebudou mít co žrát. A prodej novejch krámů taky pude do kytek. Člověče, vy jste nebezpečnej!
Na aute je toľko komponentov ktoré treba pravidelne meniť a na TK ti radi poradia, ktoré to sú: silentbloky, zvislé čapy, brzdové kotúče a platničky, rôzne hadičky, netesné prevodovky či diferenciály atď. A to ešte nehovoríme o meraniach emisií – katalyzátory, DPF-ka, SRC-čka, vstrekovače….
Dostatok dielov na to aby niečo nebolo OK a mohli ťa vyhodiť z kontroly a nechať ťa to opraviť.
to jest v rozporu s firemním „všude dostupné díly a každej to umí opravit“. A je to tak mocné kouzlo, že ani jejich zákazníci ještě nerozklíčovali, že lepší je koupit auto, které 20 let není třeba opravovat, jen udržovat.
Nerezová oceľ nie je zázračné riešenie problému s koróziou. Nerezová oceľ (akejkoľvek kvalitatívnej triedy) je stále len oceľ so zvýšenou odolnosťou voči korózii. A to čo spoľahlivo povrchovo poškodzuje nerezovú oceľ je slaná voda.
tváření za studena nevím, ale jít by to mělo. však se lisují i dřezy a podobné věci, ten blatník není o moc horší. jinak na vrtání a další věci zapomeňte, když už, tak se laseruje
Tvl prsimtě, tys taky neslyšel vo ničem jiným jak HSS? Kdes zamrznul, v 70. letech?
jasně, ale na kastli se asi nebude nic obrábět, ne? by tak či tak nikdo nezaplatil. vylisovat a případně na 3d laseru vypálit díry, svařit atd. na kastli nejsou žádný masivnější materiály, co by mělo smysl obrábět, to jsou bez ohledu na materiál tenký plechy (i kvůli hmotnosti celku)
pokud se jedná vo různý ty kulatý a jiný oválný díry na šrouby a jinej přístup do dutin, to se snad děla nějakou x-tunovou raznicou ne? by se z toho posrali to vypalovat
tohle bych řekl je 2d výsek z plechu (vč různých děr), co se jen vylisuje do tvaru ve formách. tam pak není třeba díry, ty už tam jsou. ale jinak 3d laserů je v automotive plno, často se ořezává výlisek, protože je včetně lemu, bez toho by to nešlo vylisovat. pak se taky svařuje (když už se nelepí, což je taky častý). ale nejsem přímo karosář, jen jsem pár těch výrob proběhnul
Okrúhly otvor do nereze nie je problém vŕtať aj klasickým vrtákom či už HSS-E alebo HSS-Co, alebo niečím čo sa používa na CNC obrábacích strojoch. Ale potrebuješ ten otvor potom ešte upraviť aby nemal ostré hrany – čo je problém aj po pálení laserom. Takže v hromadnej výrobe asi najskôr raznica.
Tvl prsimtě. Nerezí, správně korozivzdornejch ocelí, jsou desítky druhů, nekterý dost kujný a tvárný, nekterý obrobitelný, nekterý ne. Svařitelný je to taky, ai na neušlechtilou ocel, speciálních svářecích slitin už máme taky mraky.
Myslel sem, že ví každej vůl, ale zřejmě asi ne, že na obrábění matrijálu obecně potřebuješ o třídu tvrdší (nebo aspoň stejně, ale pro značný opotřebení nástroje) matrijál. Takže na nerez minimálně vrtáky ze základní ušlechtilé nástrojové oceli, eště líp kadmiový nebo titanový. To pak vrtá jak prd. Stejně jako řezný kotouče na nerez.
Eslis to dělal naposled v roce 85′, kdy pro vohnouta takový věci vůbec neexistovaly (a musel sis to ukrást
nafasovatve fabrice), tak to máš říct.Argumentem může být cena, ale je fakt, že sme prostě technologicky nekde jinde, než desítky let zpátky. S ohledem na ceny nekterejch tzv. luksusních pleček z obyčejné oceli nevidím problém udělat obyčejný auto ale z nerezu. Klidně můžou začít tím, že rám kastle bude pořád z obyč (vysokopevnostní) a na tom budou montovaný části z nerezu.
Mimochodem, už ai na felinu a právě nekterý starší škodky (paborit, stodváca, stopětka) se dají sehnat čtvrťovýrobní díly jako blatníky, části nosníků atd. z nerezí, dělá to minimálně jeden slovenskej dědek v dílně. Takže vykládat jak hovnobilka s miliardovejma rozpočtama si na to nemůže udělat postupy a na míru mašiny, aby to jela v sériovce, je trapný.
Tvl prsimtě. Nerezí, správně korozivzdornejch ocelí, jsou desítky druhů, nekterý dost kujný a tvárný, nekterý obrobitelný, nekterý ne. Svařitelný je to taky, ai na neušlechtilou ocel, speciálních svářecích slitin už máme taky mraky.
Myslel sem, že ví každej vůl, ale zřejmě asi ne, že na obrábění matrijálu obecně potřebuješ o třídu tvrdší (nebo aspoň stejně, ale pro značný opotřebení nástroje) matrijál. Takže na nerez minimálně vrtáky ze základní ušlechtilé nástrojové oceli, eště líp kadmiový nebo titanový. To pak vrtá jak prd. Stejně jako řezný kotouče na nerez.
To vaše luxování wiki v době LLM z vás dělá něco jako biopotraviny v oblasti jídla. AI modely jsou nastaveny, aby člověku přitakávaly a lezly do zadku, nadávat a oponovat budou jenom, pokud jim to člověk přikáže.
Vy tomu dáváte lidský rozměr. Oponujete a nadáváte od začátku. Je to vaše inherentní vlastnost:-)
Taks nám zase nablil hovna ty vymaštěnej kreténe, a dozvěděli sme se jako co? Já sem na rozdíl vod tebe ty čuráku měl v pazourách desítky věcí z nerezu, a normálně sem je i dál obráběl. Úplně normálně ručníma věcma jako vrtačky, brusky apod. Mám voči ty blbá kundo a vidím že to je z fabriky obráběný, svařovaný atd. To jsou malý věci, pak ale běžně z nejlepších ušlechtilejch ocelí na planetě lepší slévárny a strojírenský podniky zvládalí odlejvat, obrábět a vařit objekty typu reaktorovejch nádob vo stovkách tun. Udělat z toho kastlu přibližovadla je zcela bez problémů zvládnutelnej úkon, ale jak už naznačili jiní, spousta příživníků by neměla co žrát, kdyby se na trhu objevilo auto co vydrží bez problémů jezdit 50 let.
Ty seš kancelářskej povaleč, co to viděl v lepším případě na obrázku, vobčas sem dojdeš nablít nic neříkající hovna, jak jiná ta vaša libtardská chátra, a zase odtáhneš. Tak mi vyliž prdel a táhni zase zpátky přerovnávat papíry rovnou, nedáváš do žádné diskuse nikdy nic.
@ Behe
Ještě mě napadlo do nerez diskuse. Co myslíš, jak by to hypoteticky bylo s nerez vnitřníma a vnějšíma závitama v nerez autě? Závitovaný díry, nerez šrouby a tak.
Co jsem zažil, tak to generovalo docela průserový situace na zakázkách stovky kilometrů vod firmy, třeba o víkendu, a bez náhradních atypických nerez šroubů a konzol, když to nějakej jouda strhl, bo správně „nerezově“ nemazal závity.
Když si představím, jak nějakej noname servis nebo autokutil domácí dělá rozborku sborku s nerez závitama, tak mi to nezní dobře. Uvítám odborný komentář. Díky.
Teda ne strhl závity, ale zakousl závity, že už se s tím nikdy nehlo.
Tak se dají nerezový i šrouby, ne? ;-)
@ Roman
Vše o čem jsem psal, závitovaný otvory v dílech, matky, šrouby, vše je nerez. Proto je to problém, protože to je nerez. Proto se koušou ty nerezový závity. Jednodušeji to napsat neumím. Pak jde o kombinace nerezových a jiných materiálů v závitech, co je a co není možný, případně dodavatelsky dostupný, případně cenově přístupný. Akorát by to chtělo nějaký poznatky znalejšího člověka.
Že se pokoušou dvě čuby, to mi neni žádný novum. Ale že se pokoušou i matky, to sem teda eště neslyšel.
Asi myslí difuzní spojování, taky nazývaný studený (mikro)svařování. Je to jev dobře popsanej ve vakuu, současně ale u nerezi běžně pozorovanej ai v normálních podmínkách, kdy se závity nerezi mají tendenci zakousnout do sebe. Je tam totiž přítomnejch několikero parametrů toho jevu ve vakuu – vysokej tlak (při dostatečným momentu jsou ty závity v kontaktu pod silou, která je tlačí na sebe), toho vzduchu tam taky moc není, a obvykle je to spojený jaksi po dlouhej čas. Z pozorování v praxi se ale zdá, že to je schopný se do sebe zakousnout už po dnech.
V praxi se to řeší tak, že se kombinují různý materiály, ne jeden druh nerezi na obou závitech, případně aspoň namazání nejakým tukem, aby tam byla aspoň mikronová vrstvička jinýho matriálu (a navíc kluznýho).
Hm, tak to se mi fakt nějak nezdá…
vona ta potvora (ádvojka z železářství na rohu) se kousne někdy „hned“. a nezbývá, než to ukroutit lví silou nebo uřezat.
automotive se nezabývám, ale maně tuším, že tam je na spojovací materiál nějak víc požadavků, než je pouhá pevnost nebo odolnost proti korozi. třeba se tak nějak chce, aby to šlo po letech povolit, ale nepovolovalo se to samo od sebe.
@ Rimmer
Co matky. Šroubek a Vroubek, to je maso!
Kouše se to tehdy, pokud je rozdílný materiál. V tom je ten vtip. Nerezový šroub v nerezovém závitu by se rozhodně kousat NEMĚL. ;-)
@ Roman
Uff. A sme tam, kde sme byli na začátku. Chtělo by to nějakýho osvědčenýho nerezovýho doktora nerezových věd…
RomanL: To jsi těch nerezových závitových spojů asi moc v ruce neměl, že? https://www.akros.cz/zakousnuti-sroubu-u-nerezove-oceli-priciny-prevence-a-reseni?srsltid=AfmBOoqfoXZpvvPasqjA67lOy5Q-sBjR4bB8yN2zYCfutcshF4z6zvRh
Hupert 18.8.2026 v 16:06
OK, tohle mi fakt nějak uniklo. A ano, moc nerezových spojů jsem v ruce neměl, to je taky fakt. A pravděpodobně ani nemám tak ukrutnou sílu, abych dokázal šroub utáhnout tak, že by se mi zastudena svařil. I když páka dělá divy, já vím… :-)
RomanL:
Vtip je spíš v tom, že bahno ti nerez prorazí a bronz či mosaz je samomazná.U nerezových spojů se může kousnout a pak nezbývá než převrtat na větší průměr.
Mažu to titanovou pastou a je po riziku.
@ Forge
Konečně se ozval insider. Titanová pasta, to zní dost dobře. Ještě vrtule a bude to hybridní helikoptéra.
Taks nám zase nablil hovna ty vymaštěnej kreténe, a dozvěděli sme se jako co?
Jak jsem říkal, je to inherentní…:-)
Ty seš kancelářskej povaleč, co to viděl v lepším případě na obrázku,
Říká jaderný wiki expert……
máš tam neco jinýho, než to, že seš kancelářskej povaleč, co by bez wikiny nenašel ani cestu na hajzl, ty zadrhlá gramodesko? ne, žejo, typická libtardská pýča, blábolit stále ty stejný hovna po vzoru soudruha géblsa, to je tak jediný, co zvládneš
no aspoň že se máme čím obveselit :o)
DeLorean měl karoserii z nerezu a skelet ze sklolaminátu. No problema.
Myslím že i VW Lupo. Ale to byl možná hliník móóre.
Nevím proč auta nedělaj dnes z karbonového kompozitu, snadno recyklovatelné, spálíte to ve spalovně. Či aspoň ze sklolaminátu.
A proč do aut nedávají jednoduchý samohasící systém, nákladově pár tisíc. Hasičák a od toho trubka do motorového prostoru a k nádrži. Když už dnes nedávaj plnohodnotnou rezervu.
hliníku je v autech dost kvůli váze. ale jsou i celohliníkový kastle. zrovna audina to kdysi začala u a8 někdy v 90tkách, říkali tomu asf-aluminium space frame. dneska to mají tuším suv z jaguaru, možná i range rovery (starý land rover byl taky tuším hliníkový). průser je, když se to ťukne. proto jsou na tyhle šlupky pojistky jako kráva
audi a2, bmw i3, umím si představit i landrover. Tam by stačilo dodělat ten pevný rám z nečeho z leteckého průmyslo, zbytek uř hliníkovej byl. A s nějakým velkým naftovým motorem by to bylo auto na věky věků pro celý venkov.
Ada: jak píše Pohodar, drobný problém nastává, jakmile to ťuknete. Vše má své nevýhody, když to nerozbijete, klidně to vydrží, když ano, můžete to většinou hodit rovnou do šrotu. To se zase s reznoucím plecháčem nestane. Známý kdysi „ťuknul“ A8 a na tu totálku za skoro 4M, na co to vyhodnotila pojišťovna (ale nechtěla platit, takže to byla docela nepříjemná story) to fakt nevypadalo.
audi Q7, Q8, VW Touareq – taky hlína, dělaj to všechno v Bratislavě
Karbonový kastle i hliníkový se dělají, ale je to šíleně drahý, takže to má smysl jen u aut, u nichž se předpokládá trvalejší hodnota. A zároveň je tam dost velká přidaná hodntoa, že jich fabrika nemusí chrlit statisíce.
Např. AR 4C je kompletně upečená z karbonu.
Jak se to chová při nárazu, deformuje se to vůbec? Očekával bych, že to bude spíš hřehký a bude se to lámat a trhat.
To se přiznám, že netuším. Ono je to dost drahý na nějaký pokusy… :-)
Integrale: sice Japonce nemusíte, ale když jsme u karbonu, doporučím krásné video z výroby karbonové kastle pro Lexus LF-A. Tam se šlo extrémně daleko a na náklady se absolutně nehledělo: https://www.youtube.com/watch?v=WCvDoOjLP2o
Pokud se Vám to nechce sjíždět celé, mrkněte aspoň na kousek 12:58-13:48, kde je nádherná mašina, de fact tkalcovský stav na tkaní karbonu. Postavená jen kvůli LF-A.
@ Jantar
No nevim. Nejsem odborník, tak laicky. Opravovat autodíly z karbonovýho kompozitu si rači ani nebudu představovat, mega drahý, nejistý výsledek, spíš výměna celých modulů.
Karbon u malých dílů, třeba bicykly, je běžný, používá se i v automotiv, některé vhodné díly, ale jak by dopadlo katování kostů při hromadné výrobě?
Velkoplošný, UV a mechanicky, silně a dlouhodobě namáhané díly, budou mít jakou životnost? Pasování k jiným materiálům dtto. Pryskyřice v kompozitech UV degraduje. Uhlíková vlákna vedou elektřinu, to chceš v uhlomobilech? Při degradaci kolabuje karbon skokem, předtím nebývá degradace viditelná.
Sklolaminátový auto je jiný kafe. To by uvítali obránci matky země. Silně by se pravděpodobně omezila neekologická populace. Vrazí do tebe koloběžka nebo zarputilý vozíčkář, a máš ho v kabině, případně v dutině břišní. To by schlo, to schvaluju. Nějaký si kup.
Základní konstrukce auta by mohla být z oceli (ochrana posádky) a obalené by to bylo sklolaminátem z nějakého termoplastů, třeba ABS.
Životnost nekonečná. Oprava lepením polymerovÿch záplat.
A ty švind Crash testy jsou stejně jen pro nízké rychlosti. Náraz do boku nebo do stromu při 90 kmh je stejně smrťák. Pokud nemáš 2tunové SUV.
Zkuste se někdy podívat, jak byl konstrukčně vyřešen první Renault Espace, vyráběla ho pro Renault Matra a byl to až neskutečnej sráč.
Renault vyráběl cosi co mělo „gumový“ přední blatníky. A hlavně, aby to hned nebalflo, až frantíci budou hlasovat proti vládě.
myslím, že PUR blatníky měl i VW Touareg I.
Sklolaminát hoří. Ten použít nemůžete.
Bmw i3 (2013) mělo hliníkovou kastli a na ní panely z uhlíkových vláken. Bylo to dost drahé, opravy drahé a dnes už se prý rozvlákňují ty panely (pryskyřice občas povolí).
Kastle z nerezu je absolutní bezpečnostní nesmysl. Nerez se v podstatě nedá dynamicky předepínat. Má mizerné strukturální a dynamické vlastnosti. Dnešní obvodové díly aut jsou tenkostěnné výlisky s nějak definovaných plechů, ne obyčejných, s nějakým dynamickým průběhem potenciální deformace, nějak směrované. Zásadně se nevyklepávají a nevytahují zpět a zásadně se nemění za druhovýrobu. Resp. je to na každém soudruhovi.
h72:
Navíc ekonomickej.Když pominu problémy výrobní, tak si pod slovem nerez každej představí věčnej materiál.
Největší nepřítel jsou chloridy.Lidově řečeno: Sůl to stejně sežere, takže by ta kastle věčná stála ranec.
…
U Defendra to jasně vidím.Původně hliníkový auto do divočiny a to co občas prodával ČEZ bylo do půlky dveří sežraný.
…
No a hlavně kterej výrobce by chtěl dneska vyrábět věčný auto?
zrovna hliník je v prostředí chloridů cesta do pekla. od moře po solené silnice.
Do pralesa a na poušť ideální.
nic proti hliníku, třeba do letadla. ale letadlo se před cestou prohlíží poněkud důkladněji než auto. když upadne kolo, tak většinou jsme nasraní že se pokazil výlet musíme jít pěšky. když upadne křídlo…
Můj Defender je „zánovní“ (1972), jenže se o něj starám jak o psy když přijdem z procházky. Umejem vapkou tlapky a hlavně břicho!
…
Umím si představit věčné auto s kastlí z chirurgické oceli anebo něco typu Moskvič, u kterého se vžilo pojmenování vydlabanej ingot.
I když proč se bránit klasickým materiálům:
Korpus z velrybých kostic (podprsenky) potažený rejnočí kůží (podklad opletu ruček japonských mečů) by taky mohl přinést výsledky.
verlybích pane profesore…
Nerezová oceľ nie je tvrdosť, ale jej húževnatosť. A preto treba na vŕtanie dier vrtáky zo správnych rýchlo rezných ocelí: HSS-Co alebo HSS-E.
Z nerezu byl už DeLorean, to auto se mimo roli ve filmu moc nechytlo. Nebo si můžete koupit Cybertruck. Nerez má spousty nedobrých vlastností, ta hlavní bude asi váha a hned za tím cena.
Nevim esli všecky, ale hodně nerezí je pevnější, takže je stačí udělat tenčí pro stejnou pevnost. Navíc furt můžeš začít s ocelovou kastlou, a jenom věci jako dvéře, kastle, blatníky a jiný kufry udělat z nerezi. To máš už třetinu auta a přitom kerá taky nezřídka solidně hnije.
Anebo pořádně udělat protikorozní ochranu, takový MB 126 dokáže být ještě dnes bez ťupičky rzi. Nebo zinkovaný Audi 80/90 stejně to prostě někdo nabourá a jinej zas doprasí.
Přesně tak. Lancia k byla z oboustranně pozinkovanýho plechu a i když ve vyřazený kastli na dešti a sněhu byl bazén, nikdy se tam neobjevil ani puchýřek. Ale zase – 159 už měla i ty stejný podlahový díky bez pozinku a hnilo to jak o závod. Důvod pořád stejný: cena!
Pozink umí taky solidně shnít, pokud je třeba ošetřenej blbě. Nemluvě o tom, kolik druhů pozinkování je, jak tlustá je nanášená vrstva, esli je to potom správně ošetřený před nanesením nátěrů, a tak.
U adekvátního druhu korozivzdorné oceli nemusíš ošetřovat nic, jenom to pasivovat, a životnost je zaručená sama o sobě, bez ohledu na kvalitu následnýho nanášení barev.
Jo, pozink se před kataforézou ještě fosfátuje. Odmaštění, aktivace, zinkfosfát (konverzní vrstva, která obsahuje třeba taky titan nebo zirkon) a pasivace. To pak zvyšuje korozní odolnost a adhezi kataforézy.
a prodlužuje a prodražuje celej proces, přičemž to funguje jenom pokud to je udělaný správně :)
na druhou stranu, pokud jde o karosářský díly, pak je otázka, proč to nesplácat rovnou z nějakých plastů, než se plácat s nerezí. to je vlastně jen dekorace, nějaký aerodynamický tvar…naopak ta kastle spíše musí plnit pevnost, tuhost atd
A to, že už takové auta dávno byly, jste si ráčil všimnout Mlho?
Tak zrovna dvéře jsou poměrně důležitou součástí vochrany posádky, ty rámečky, ve kterejch jsou zapasovaný, samy vo sobě větší nárazy nemají šanci udržet.
Ktorý druh / typ nerezovej ocele je je pevnejší ako bežná oceľ? Poraď, firmy čo vyrábajú nerezové nádoby ne veľmi vysoké tlaky ti veľmi pekne poďakujú……………
Do Tesly babička uplete rukáv na ten tablet s kulqtpu dírkou v rohu na rychlost a je to komplet analogovej krám ne?
Jojo, ekonomický pád Evropy v přímém přenosu.
Vrchol vývoje byl někde od 80. let až kamsi kousek za rok 2000. Soudím dle bavorské firmy, která kdysi vyráběla špičkové automobily.
V současné době jde vývoj do hajzlíku – ergonomie je těžce bitá, vítězí tupý marketing…
To byly časy, kdy ještě ke každemu vozu byl přehledný technický list s rozměrovými schématy a všemi dalšími parametry na jedné A4. Dnes se jen hromada obecných marktingových keců, jak kdyby prodávali Rolls …
LD:
K BMW z 80. let podlouhlá knížka formátu menšího než A4, tlustá 10 mm. Uvnitř vysvětleno vše pro obsluhu a základní provozní kontroly náplní atd. Popsány všechny převodové poměry všech typů převodovek i rozvodovek, obrázky všech typů motorů.
Dneska hledám parametry všude možně a je velký problém cokoli se dozvědět…
K BMW z 80. let podlouhlá knížka formátu menšího než A4, tlustá 10 mm. Uvnitř vysvětleno vše pro obsluhu a základní provozní kontroly náplní atd. Popsány všechny převodové poměry všech typů převodovek i rozvodovek, obrázky všech typů motorů.
Dneska hledám parametry všude možně a je velký problém cokoli se dozvědět…
Máte se nejpozději za 5 let koupit nové a ne študovat nějakou dokumentaci:-))))
Kde koupim nove stare auto? Ptam se pro kamarada. Ja jen, ze jak na potvoru se nikde nedari sehnat nove auto bez novych vyfikundaci, napriklad.
Na východě. Niva, UAZ a tak. Blbýho děláš, bo…?
Já mám auto z roku 1999 a je k němu manuál, rep. servisní knížka, který/á má 2500 stran.
To by dnes nikdo nečet.
Ale cet. Nepotrebujes nikdy uplne vsechno. Ale kdyz treba hledas ventilove vule, pokud nemas hydrostely, tak te zajima jen jedna jedina stranka. Podobne treba vymena pretlakoveho ventilu nadrze, nebo nejaka jina pitomost, kterou clovek neresi zrovna kazdej tejden. Ale v takovy bichli proste vis, ze najdes, co hledas.
Tyhle knizky mam rad, je to presnej opak Hlavenkovych sracek, ktere maji sice 100 stran, ale je v nich lautr uplny hovno, v podstate preklad nejakyho textu cornutyho nekde na netu.
Dneska to dávají v .PDF. ;-)
Jo, PDF je supr, kdyz se v tom clovek hrabe nekde v garazi. Ja mam doma knihovnicku od Haynese, to pokryva tak 80 % veskerych otazek a teprve speky mam z Internetu a i tak je mam vytisteny na papire.
Sysop: jaks psal výš – nikdy nepotřebuješ vše a tak holt vytiskneš těch pár stránek, co se zrovna hodí, ne? Navíc se v tom mnohem líp hledá, abys věděl, co máš tisknout.
Vsak v tych „lepsich“ servisoch behaju mechanici s hen tymi tabletmi nie? Ale suhlasim, papier je papier.
quadra: tak to ale nemají kvůli PDF, ale kvůli VR – už snad před 10 lety jsem viděl, jak technik namířil notebook na nějakou věc v motoru a hned mu to vykreslilo schéma, co kde je, člověk si mohl na různobarevné obrysy ťuknout, co z toho ho zajímá atd. Ferrari dokonce za covid games rozjelo školící program, kde se kvůli nemožnosti on-site školení naučili servisáci rozebrat motor ve VR.
A ve kterým sci-fi to bylo?
RomanL: říká se tomu „realita“, neznáte? Jen se opravím, nebyl to notebook, ale tablet (noťasem by se fakt blbě mířilo někam do motoru kamerou). To Ferrari vypadalo hodně dobře, klidně bych se vsadil, že to stále používají (levnější než tahat techniky do Maranella).
Hele, mne dneska totalne dostal kolega. Vcera odpoledne jsem mu na stole nechal takovej bazmek z jedny masiny, asi trikilovej kus nerezi, sesroubovanej, v tom nejaky loziska a tak, s tim, ze je to patnact let stara vec, ale potrebuju od toho jeste pet kusu. Dneska rano mi od nej pristal v Teams 3D model vcetne rozborky. Cumim na to jako tele a rikam si – kua, prece jeste v baraku neni 3D skener, navic by to asi nevypadalo takhle perfektne. No tak mu volam, protoze pri odchodu z prace jsem ho vcera videl to omerovat suplerou a mikrometrem.
Hele, on ty miry vzal, k tomu udelal tri fotky ze vsech stran a nacpal to do Copilota. Vypadl mu hotovej 3D vykres .stp
Jako… fakt preqapilo. Uz teda necumim, jako pred dvema mesici na tu PowerPointovou prezentaci, kterou Copilot sfouknul jen na verbalni zadost u multimedialni obrazovky, ale i tak… uspora prace minimalne 40 hodin konstruktera.
Možná se ptám blbě, ale otázka „potrebuju od toho jeste pet kusu“ znamená pět funkčních trikilovych kusu nerezi, nebo pět plastových modýlků? A k čemu je ten plastový model dobrý?
Jihočech Honza 20.8.2026 v 21:55
Já tomu nerozumím, školy nemám, ale není ten 3D výkres nutným předpokladem pro zadání do výroby?
Jinak se domnívám, že „potrebuju od toho jeste pet kusu“ není otázka, ledaže by to pronášelo moderní děvče.
ygorek: Nutným předpokladem rozhodně není, když umíš číst technický výkres a vymodeluješ si 3D v hlavě, jak se to dělo dlouhá léta.
@JH
Pet kovovych, funkcnich, kopii originalu. Je to takovej specialni drzak na zasobniky SMD feederu. Funkcne celkem jednoducha vec, ale mechanicky celkem dost dilu a musi to byt presne vyrobeno.
3D mam na mysli vizualizaci tech .stp dat.
Hupert: Neni, ale treba cinan je mnohem radsi za .step nez vykres, zvladne sice oboje, ale se .step to je rychlejsi (pocitam, ze konverzi na CAM bude mit automatickou, vykres musi prechroustat otrok).
Sysop: Nevim, jak to je slozitej bazmek, ale radsi bych si to dobre zkontroloval, zkusenost mi rika, ze u komplikovanejsich veci (napr. kdyz z fotek ‚nevidi‘ dovnitr) si umi docela vymejslet…
@Ygorek
Jojo, 3D data (.stp) pak frci dolu do Werkzeugbau a tam se to vyrobi. Bud z nejakeho plastu, pokud je pozadavek na model (a muze byt, ze treba z 3D tiskarny a nasledne se jeste povrchove opracuje)a nebo z koncoveho matrijalu, coz v nekterych pripadech o5 muze byt plast, ale uz ne nic mekkyho. Treba PPSU.
Kazdopadne ja potrebuju funkcni kovovy vyrobek, vcetne hridelia lozisek. Vypada to, ze pristi patek ty kousky budu mit. Bez UI by pristi patek byla teprve ta data a to jeste jen mozna.
Hm, tak upřímně řečeno, to by mě překvapilo taky. Ba dokonce se mi tomu ani nechce věřit…
Nestáhl odněkud hotový výkres?
Nene, ta vec na Internetu neexistuje.
Pokud se pripravis dopredu, pak ano. Blby je, kdyz zjistis odkaz na nejaky schema, nebo tabulku, kterou sis nevytiskl. Ale jasne, PDF zabere min mista, nezasere se rukama, vsechno ma svy. Ja jen proste preferuju knizky, jsem stara struktura.
Nová doba – aut je stále více, je pro ně stále méně místa, tak je třeba vyrábět stále větší, malá úplně zaříznout.
Kdo chce malé auto, ať si koupí nějakou hodně starou ojetou zbědovanku a dá si ji do kupy.
Ohromné přední masky jsou děsně cool – auto pak vypadá jako tahač silničního vlaku v Austrálii, chybí jenom rám proti klokanům.
U elektromobilů je třeba vyvinout a zákonem povinně přikázat pyrotechnický systém, který při nárazu odstřelí střechu jako rotory u vrtulníku Kamov.
Co bys nepodstoupil pro záchranu planety…
@ Hroch
Nebuď drzej. Ty rámy jsou proti hrochům.
Kdysi dávno, ještě na hundrtkách, byly kliky BOMORO, žádný problém, nevyčnívaly z obrysu.
Proč jsou dnes zase na autech vyčnívající kliky, které dokáží chodci, cyklistovi nebo motorkářovi udělat pořádnou modřinu?
Pokrok zase k tomu, co se dávno neosvědčilo.
Zapuštěné kliky byly od konce roku 1972. Na 105/120 od 1984 se objevil plast, který opět nepatrně přečníval. To vydrželo i u Favoritů a Felicií, než to opět na Octavii domrvili klikou přes obrys.
Hádám že proto, že poskytují lepší úchop, takže jdou dveře vyrvat v případě nehody. Nevystupují tolik, jako na 100, které neměly ve dveřích vybrání pro prsty.
Ono celkově je třeba s všelijakým „vývojem“ zatočit, třeba zde:
https://www.youtube.com/watch?v=I5QH5LRReoM
Tyhle firmy jsou hnány dotacemi a jejich produktem jsou nepoužitelné až škodlivé nesmysly.
To musí stát ranec. Vodík doveze kdo a jak?
Docela nechápu proč se nepoužívají jaderné reaktory k výrobě paliva do aut a letadel.
Chemicky by to určitě ošéfovat šlo.
Z jedné strany do toho vleze voda a uhlé, z druhé pak vyleze směska uhlovodíků.
Nebo tak nějak.
A odpadním teplem se pak vytápí vohnoutům paneláky.
Docela nechápu proč se nepoužívají jaderné reaktory k výrobě paliva do aut a letadel.
Chemicky by to určitě ošéfovat šlo.
Protože bezpečnost vodíku je drahá….
Co do toho motáš vodík ty debile? Psal vo palivu. Ty budeš určitě jeden z těch mamlasů co z dotací vynalýzá tohlle hranatý kolo*, že hned startuješ, aniž by tě někdo volal. Zatímco svět ujede tak, že ty zadní světla posledního vagónu už nebudou vidět ani dalekohledem.
(* vo kterým každej soudnej člověk s elementární znalostí fyziky a chemie ví, že to je principiálně hovadina, a nepotřebuje na tom propálit nebetyčný bambiliardy, aby nakonec skončil u něčeho, co každej odmítne, pže to je hovadina)
toyota tímhle směrem jde/šla také a bylo to zřejmě jejich rozhodnutí, nepodložené dotací.
Vodík? Eksperimentálně asi, ale že by měli nejaký ambice to fakt zkoušet prodávat, ehm. A i kdyby, kdo to koupí, než libtardí pošuk, eště pod vlivem dotací a jinejch nákazů se zákazama? ;o)
Jantar: protože to je nesrovnatelně dražší, než vyrábět paliva z ropy. To je totiž tak laciné, že to prostě nemá konkurenci.
To je možný, ale jistý výhody to má. Zkoušel sem syntetiku na vlastní sazomet, a sazí to vo značný desítky procent míň. Jako že asi vo polovinu. Zřejmě to hoří výrazně líp. Taková nafta je totiž taky pěknej zkurvenej směsnej sajrajt, to není žádnej jednodruhovej olej. Nechápu jak v tom dodneška můžou být parafíny a takovej humáč tvl, to sou ty normy z doby kdy Žižka eště viděl na vobě voči…
To právě nikdo neřeší. Těch firem je víc, něco sídlí i v Řeži u Prahy. Vysloveně jedou na dotace, stačí že občas odprezentujou nějaký model či polofunkční nesmysl a opět se jim nasype. Devinn již postavil robotické vozidlo s nádrží vodíku a jakousi nabíječkou, které prý bude samo objíždět po parkovišti a dobíjet elektromobily:
https://www.youtube.com/watch?v=wKSjpxlqUaM&t=55s
Jasně, mezi rozvodnou síť a elektromobil nasunout další mezičlánky, kde se zmaří 30% energie na elektrochemickou konverzi, tankování vodíku, transport toho křápu od plničky ke Kauflandu atd., aby to bylo ještě víc eko.
Firma hnaná dotacemi, produktem budiž v poho úplný nesmysl.
Vzduchoplav Zuri jsem již zmiňoval:
https://zuri.com/
Jo, pěkná pičovina, že? :-P
Hořící Hindenburg vypadal impozantně. Pěkněj ohňostroj. Jsem zvědavej co bude až první vodíkovej vlak ugriluje picyklysty a matky s kočárkama. Ještě mají pro jistotou ty krámy furt zablokovaný dveře.
To bude tak rychly, ze k tomu ani novinari nestihnou prijet.
Tak tak! Leda ti vevnitř, ale tak rychle ani ten internet nefunguje.
Vodík rychle blafne a rychle vyhoří, negriluje tak dlouho jako třeba lithiový baterky. Hindenburg většina zúčastněných přežila. A jakej fajrák to byl… Kdyby jeli elektromobilem, dopadlo by to hůř.
Ono je ale taky trochu rozdíl, když nad tebou exploduje hadrová vodíková koule, nebo když ti pod prdelí exploduje tlaková láhev s vodíkem. Jsem si celkem jistý, že v tom druhém případě nebude po tobě ani moc co seškrabávat… ;-)
ano, šrapnely z té lahve by spustily masomlejnek
Vodík při hoření nevytváří oxid skleníkový, vodík při hoření vytváří co Halík?! Vodík při hoření vytváří vodu! Kdybysme teď pálili vodík místo uhlovodíků, máme po problému jak s vedrem tak se suchem.
vodní pára je nejvíc skleníkovej plyn ze všech, hňupe
Hen ten dihydrogenmonooxid zakazou hned po ceodva, znas to. Uz jen ten nazev – to musi bejt echt sracka jako treba dichlodifenyltrimetylmetan.
Obávaný název je též polymetylmetakrylát.
Skrývá se za ním obyčejné plexisklo.