Kolega Aleff se pustil do nejnovější aktivity přátel cyklistiky ze sdružení orwellovsky nazvaného Oživení. Myslím, že je na místě zapracovat tento podnět do seriálu FSM, protože donášení a fízlování mezi občany, případně s elektronickou podporou, bude v následujících letech součástí našeho života.
Foťák je v každém mobilu včetně sociálních modelů a volání po pořádku jak řemen čím dál silnější…
Snaha donašečů z Oživení není nijak nová ani v polistopadovém socialismu. Uvědomělé Pražské matky (povětšinou manželky nebo přítelkyně cyklistů z Oživení) frustroval přebytek volného času a nedostatek zábavy (zde nutno zmínit prokázaný vliv cyklistiky na funkci varlat u mužů a tím problémy se sexem a reprodukcí) a když jim nic nestálo doma, tak vyhlásily akci s názvem „Před přechodem, za přechodem nikdo nesmí stát„. Akce spočívala v tom, že hlídky aktivistů vyrazily do ulic, kde vyzbrojeny mobilními telefony a chorobným leskem v očích přivolávaly městskou policii k automobilům parkujícím před i za přechody pro chodce. Akce měla jen částečnou účinnost, protože si ekoPSVB neuvědomila, že za přechodem parkovat lze. Nedávno jeden strážce tradičních hodnot volil sólový útok a přivolal policii na dámu, která se hodlala opalovat nahoře bez (bez podprsenky, ne bez jejího obsahu jako Pražské matky). A tak dále. I do budoucna lze očekávat podobné akce a defender musí vědět, jak na ně.
Zejména mě zaujala sekce „příklady toho, co ohlašovat“ a bod „auto na přechodu pro chodce (vozičkáři a maminky s kočárky nemohou přejít)“
Zde se sluší připomenout, že auto na přechodu se patrně myslí na přechodu stojící a vozíčkáři přechod nepřejdou tak ani tak (členové Oživení mají poněkud cynický smysl pro humor). V rámci podpory pozitivní diskriminace chybí sdělit, že také nepřejdou gayové, gayové rómského původu a dokonce ani gayové rómského původu na vozíku, což je obzvláště skandální.
Process mapping
„Jak můžete hlásit přestupek?
1.přestupek zdokumentujete a telefonicky jej ohlásíte Městské nebo Státní policii. Až se dostanete k počítači, zanesete přestupek do databáze a zaškrtnete políčko nezasílat oznámení (protože jste ho již ohlásili).
2.přestupek zdokumentujete a co nejdříve jej zanesete do databáze. Po zadání bude oznámení o přestupku odesláno policii. V e-mailu nebude uvedena Vaše totožnost. Tímto způsobem můžete přestupek ohlásit zcela anonymně.
V obou případech bude přestupek zanesen v databázi, se kterou budeme dále pracovat. Zejména se budeme snažit zjistit, jak byly přestupky vyřešeny.“
Aktivista má předepsáno, na co se má soustředit. Přestupky, které bude bonzovat, mají jeden společný jmenovatel, tím je osobní automobil. Akce není tedy ničím jiným, než projevem patologické nenávisti zhruba deseti členů tohoto sdružení vůči všem vozidlům, která nejsou poháněna skrze šlapačky. Zde vidíme první slabé místo.
Význačnou fíčurou tohoto projektu je, že umožňuje práskat anonymně, což je odjakživa sen každého donašeče. Doby, kdy jste se museli na asociálního řidiče obořit („koukej odjet vohrndíro, jinak ti nakopu…“) nebo přivolat pod svým jménem policii, jsou minulostí, stačí prostě něco odeslat. Moderní metoda je anonymní, docela rychlá a především zcela ekologická. Evidentně se zde vychází z toho, že Oživení, Auto*Mat a další podobné buzerantské skupiny, většinou všechny tvořené týmiž lidmi, mají na magistrátu vlivné přátele, kteří jsou schopni prolomit zaběhané rituály městské policie a přinutit je k nějaké činnosti. V pořizování důkazu je skryta díra druhá.
Pokud aktivista vyfotí vaše auto někde, kde si jeho autor myslí, že je nesprávně zaparkováno, není tím zdokumentován a ani dokázán jakýkoli přestupek. Bonz, který aktivista učiní, je pouze podnětem k jakémusi úřednímu kroku, nikoli důkazem samotným. Abyste se stali pachatelem přestupku, musíte naplnit jeho skutkovou podstatu. Ta má objektivní (co bylo spácháno) a subjektivní stránku (kdo to zavinil). Naplnění skutkové podstaty musí být dokázáno, tzn. musí být předloženy nezpochybnitelné důkazy, že ke skutku došlo a kdo jej spáchal. Výrok rozhodnutí o přestupku také musí například obsahovat popis skutku s označením místa a času jeho spáchání (…, dále viz § 77 zákona o přestupcích).
Je fotografie z mobilního telefonu, pořízená zaujatým aktivistou, důkazním materiálem ve smyslu českého právního řádu? Není. Je to než fotografie automobilu.
Jak tedy postupovat?
1. Aktivista pořídí fotku vašeho vozu, který např. nekorektně parkuje, odebéře se k počítači a předá ji bonzcentru Oživení. To ji předá anonymně policii (pravděpodobně městské).
Bonz nedorazí policii docela teplý. Tzn. policie dostane fotku, když už jste s autem dávno pryč. Policie má nějakou fotku, která byla pořízena na neznámém místě za neznámých okolností. Oživení patrně předpokládá, že se policie bude tímto podnětem zabývat a když ne, tak na ně vyvinou tlak, aby se zabývala. V krajním případě bude pak předvolán vlastník vozidla k podání vysvětlení, při kterém vyjde najevo:
– chybějící náležitosti v dokazování, zejména datum, čas a místo (popis „odpoledne na Vinohradské třídě“ není postačující)
– chybějící důkaz o subjektu, který se přestupku dopustil
– přesný popis skutku
– sporná kvalita fotografie a úhel záběru
rozporováním těchto skutečností i průměrný defender útok Oživení odvrátí. Jen totální idiot by kapituloval před takovým „důkazním“ materiálem. Kdo není ochoten diskutovat s policií na téma chatrných důkazů, může použít osvědčené odmítnutí podání vysvětlení. S počtem odvrácených útoků bude současně klesat ochota policie reagovat na podněty Oživení. Zde vidíme, že snaha Oživení bude ve výsledku značně kontraproduktivní (policie bude donucena bezvýsledně zabývat se bagatelními přestupky zprostředkovanými buzeranty z Oživení, místo aby dělala jinou užitečnější nebo aspoň výnosnější práci).
2. Aktivista pořídí fotografii vozu, jak v něm sedíte
Zde je situace pro správní orgány poněkud lehčí v tom, že mají o jeden quasi důkaz více – mají fotku toho, kdo auto řídil (a možná i zaparkoval). Lze však velmi účinně vyrazit do protiútoku. V právních státech totiž platí, že přípustné důkazy jsou jen takové, které jsou získány v souladu se zákonem. A to tenhle není. Fotografie vašeho obličeje na ulici totiž představuje osobní údaj, což je ještě zesíleno tím, že je pořízena v kombinaci s registračním číslem automobilu jako identifikátorem, který umožňuje přiřadit vám totožnost. Pořizovat takové záznamy má povoleno PČR a obecní policie, ale ne kdejaký pomatený pumpičkář. Pořízením takového snímku je porušen zákon o ochraně osobních údajů. Tím není vyhráno, protože existují výroky, které za jistých okolností takový snímek jako důkaz připouštějí, ale pochybuji, že městská policie bude ochotna hrát tento level (už s ohledem na kauzy různých amatérských videozáznamů prasících Topolánků, Husáků a jiné chamradě, kdy byly důkazy odmítnuty právě proto).
Při hardcore defence lze sáhnout k okamžitému podání trestního oznámení na autora snímku s velkou šancí na úspěch. Alternativně tzv. Czech Tek counterstrike. Ten spočíval v tom, že si organizátoři Czech Teku účinně vynucovali cenzuru v médiích a na internetu zveřejňovaných fotografií z CT tím, že se „poznávali“ na obrázcích a začali požadovat jejich stažení z webu pod pohrůžkou podání trestního oznámení. Díky tomu zbyly na webu jen ty fotky a záznamy, na kterých nebyl vidět ten bordel, co tam dělali. Vidíte tu dámu, jak jde ke stříbrnému Golfu? Mám dojem, že je to moje přítelkyně…
Uvedené postupy opět zakládají na českém právu, jsou zcela v souladu se zákonem a lze je aplikovat i v případě útoků jiných skupin donašečů, než je Oživení.
Aktivista by umocnil efektivitu svého útoku, kdyby sám přivolal policii na místo. Vzhledem k mentalitě těchto spoluobčanů se nedá očekávat, že by vyhledávali konfrontaci s policií, pokud by tomu tak bylo, už by to dělali teď a nepotřebovali by ten jejich bonzportál. Hlavní kouzlo bonzovacího serveru je třeba hledat v tom, že bonzák dostává možnost bonzovat, ale nevstupovat v kontakt s PČR („někdo to za mě vyřídí a já zůstanu v pozadí“). Samozřejmě můžeme domýšlet nejrůznější konsekvence takových postupů (Sere vás soused? I on jednou zaparkuje na chodníku. A když ne? Tak nafotím stejné auto a upravím to v Photoshopu). Jisté je, že morální obsah nástroje, který Oživení vytvořilo, je velice sporný.
Celkové zhodnocení
Oživení je něco jako filiálka hnutí Auto*Mat. Oba subjekty jsou na mnoha místech personálně propojeny a obojí jsou nátlakové skupiny. Kromě organizování cyklojízd, při nichž se porušují předpisy hromadně, se v tomto spolku celebruje in memoriam jakýsi Bouchal, který na kole nedodržoval dopravní předpisy a zavinil dopravní nehodu, při níž zahynul. Snaha této organizace blábolit cokoli o dodržování zákona mi připadá jako jmenování bordelmamá matkou představenou.
Oni prostě různými metodami prosazují „práva“ cyklistů na úkor zbytku zeměkoule. Hlavní nepřítel se jmenuje osobní auto a tohle je jen z mnoha prostředků, kterými vyhlašují válku „autům“. Všimněte si, že jim jde jen o buzeraci lidí, kteří se potřebovali někam dopravit a nenašli jiné místo k zastavení, než nějaké pololegální (ale: rohlíky přece někdo rozvážet musí…). Přitom jsou to oni sami a hnutí jim podobná, kdo prosazuje obstrukce komunikací a snižování počtu parkovacích míst v centrech měst. Stáda kamiónů okupující každý pátek po 17h. všechna možná i nemožná místa a autobusy řízené nalitými asociály je nechávají klidnými. Skutečné řidičské prasárny pak mají ve výčtu toho, co se hlásit nemá. Jsem to jen já, kdo má tady reflux?
Bonzácký program cyklozmrdů z Oživení je primitivní, špatně připravený prototyp podobných programů v budoucnosti. Jeho autoři mají velmi mlhavé povědomí o prokazování přestupků a spíše než dobrý úmysl je poháněla zaslepenost a touha „pořádně jim to zavařit“. Pro jejich momentální rozpoložení mám pochopení. Cyklojízdy nikoho nezajímají, dny bez aut jsou totální provar, kam se povinně nahánějí děti ze škol a blíží se den, kdy se banda flákačů z neziskovek bude muset odebrat někam do zaměstnání. Ukazuje však na směry budoucího vývoje a trendy, kterým bude nutno se umět bránit: mezi občany roste podíl těch, kteří jsou ochotni anonymně donášet byrokratům.
Nejde tady o auta a ani o lidi, kteří v nich sedí, ale o získávání peněz a moci pro lidi, kteří by jinak penězmi ani mocí neoplývali. Samozřejmě, oni nejsou příliš chytří, stejně jako všichni idealisté pracují bez rozmyslu. Kde chybí přehled a inteligence, tam se to zalátá nadšením – zatím. Otázkou je, proč zhruba milión řidičů dobrovolně podléhá moci pár pumpičkářských zmrdů, ačkoli by je za běžných okolností museli umlátit čepicema, nemluvě o takových věcech jako je klíč na kola.
Každopádně, asi si ve své téměř nábožné zaslepenosti neuvědomují, že jejich počin může vyvolat zpětnou vlnu, která může dopadnout na cyklisty jako téměř permanentní přestupce.
(8x známkováno, průměr: 1,50 z 5)