„Experti“ selhali. Nevědí, co znamená přítomnost protilátek.

NSS ve svém streaku selhání v ochraně základních práv a svobod nějakým zázrakem zrušil buzerační opatření našich koronazmrdů jako diskriminační, neboť nešetřil práva lidí s přítomnými protilátkami proti COVID-19. Jednoho brněnského kolegu lékaře štvalo, že přestože je vůči COVIDu imunní, musí neustále prodělávat různé testy, a tak se rozhodl zaplatit si advokáta a 5000 soudního poplatku a zmrdy z ministerstva zažalovat.

Zmrdi, kteří nyní budou platit lékaři soudní výlohy, reagovali na zrušující rozsudek podrážděně až hystericky.

Koronazmrdi jsou přece megaexperti, co mají přírodovědnou fakultu a titul Mgr. a RNDr. Nebo nedejbože fakultu lékařskou. Tam se v některých exemplářích pocit výjimečnosti až nebes dotýká. Tento pocit výjimečnosti často koreluje s délkou tunelu z lidských prdelí, kterými se tito „experti“ museli prodrat k nějakému akademickému titulu a manažerské funkci. Tím pádem mají všichni tihle experti patent na rozum a tím od Boha dané právo regulovat životy všech občanů, kteří se jim musejí kořit a za vše jim děkovat.

Nějakým zvláštním hnutím mysli se stalo, že se pocit výjimečnosti megaexpertů zkřížil s pocitem výjimečnosti a bohorovností soudců NSS a soudci našim megaexpertům připomněli, že silnější pes mrdá. A tak jim zrušili ta jejich směšná ochranná veleopatření spočívající v covidovém apartheidu.

Šumař ze Včelné byl zmatený a začal se vymlouvat: na to, aby prý věděli, jaká úroveň protilátek chrání dostatečně, prý šumař nemá expertní podklady. Experti se nám pokazili. Pan expert Hajdúch se vyjádřil v tom smyslu, že nejsou literární údaje o tom, jaká hladina protilátek prý „poskytuje dostatečnou ochranu“, nadřízení euroexperti z ECDC jim prý neposkytli „noty“. Proto prý experti na občany s protilátkami musejí hledět jako na infekční póvl a všechno jim zakázat. To je poměrně nekonzistentní s případem, kdy zákaz neplatí pro lidi, kteří prodělali onemocnění čínskou chřipkou, protože ti nic takového podstupovat nemusejí.

Soud v tomto případě projevil zdravé logické uvažování. Pokud má někdo protilátky, pak se s infekcí strašlivým virem určitě setkal. Buď tato infekce probíhala inaparentně tak, že o ní nevěděl, nebo proběhla „pod radarem“, tedy o ní nemocný věděl, ale z určitého důvodu se rozhodl nepodstoupit test (nebo jej podstoupil neoficiálně) a neříci státním koronazmrdům o své nemoci, kupříkladu proto, aby ho tahle sprostá sebestředná bolševická sebranka nemohla buzerovat. V prvním případě máme co dělat s jedincem s vynikající imunitou proti viru a dobrou pre-existující ochranou z důvodu kvalitní buněčné a nespecifické imunity. V druhém případě dotyčný nemoc prodělal, evidentně nepatří mezi vulnerabilní jedince a na rozdíl od lidí, kteří svoji nemoc zmrdům poctivě nahlásili, je u něj ochrana proti infekci prokazatelná, neboť protilátky má detekovány. To se o lidech, kteří nemoc pouze nahlásili a nechali si ji detekovat, říci nedá. Nedostatek občanské compliance s porušováním základních práv a svobod koronazmrdy nemůže pak občanům býti na újmu, jak správně NSS judikoval.

Laboratorní experty by možná napadlo, že přítomnost protilátek může být detekována falešně pozitivně kvůli nějaké formě laboratorní chyby kvůli zkříženým reakcím antigen-protilátka, nicméně toto riziko falešné pozitivity je mnohem výraznější právě u testů, které přímo detekují přítomnost viru (jak PCR tak POC), a tudíž z právního hlediska tento argument neobstojí. Může-li totiž expert v právní úvaze zanedbat toto riziko u testů přímých, musí jej zanedbat i u testů nepřímých, jinak jde o diskriminaci.

Zkrátka a dobře ti, kdož mají přítomny protilátky, nemoc také prodělali. Jen je koronazmrdi nemají v registru, za což se jim mstí tím, že na ně nepřípustně uplatňují Apartheid a nutí je podstupovat test pokaždé, když jdou do restaurace nebo na hromadnou akci.

Zmrdi se brání tím, že „přítomnost protilátek nemůže dát absolutní důkaz o tom, že osoba je a po určitou dobu i nadále bude chráněná před novou infekcí a nemůže přenášet virus dále“. To však nemůže žádný test. Očkování rovněž nemůže zaručit, že člověk nemůže přenášet nemoc, neboť účinnost je maximálně 95%. 5% lidí může onemocnět a přenést virus dále. A jak se měří účinnost očkování? Tak, že se změří, zda očkovaný produkuje protilátky proti viru! To je, komicky, základ těch megapublikací, které EMA bere jako podklad pro rozhodování o schválení vakcín. Bludný kruh nekonzistentnosti vyjádření megaexpertů se tím uzavřel.

Přítomnost protilátek je tak zcela nejpřímější a nejdůležitější důkaz imunity proti jakékoli infekci. Naopak nepřítomnost protilátek neznamená, že člověk není vůči infekci imunní.

Imunitu totiž zprostředkují tzv. paměťové B-lymfocyty, u kterých při opětovném kontaktu s infekcí dojde k tzv. klonální expanzi a diferenciaci na plasmatické buňky, které protilátky produkují. Imunní jedinec tak nutně nemusí mít protilátky přímo v krvi. Dynamika přítomnosti protilátek se mění v závislosti na době od nákazy. Nejprve se produkují tzv. imunoglobuliny M, později už IgG. Empirické zkušenosti prokazují, že extrémní hladiny protilátek po prodělání očkování nebo nemoci rychle klesají. Nejprve z krve vymizí IgM, což se stane do 1-2 měsíců od imunizace. Následně se udrží jistá hladina protilátek IgG, která ovšem cca za 5 měsíců padne asi na 20% své původní hodnoty, přičemž u některých lidí protilátky z krve zcela vymizejí. To však neznamená, že takoví lidé nejsou imunní. Jjeich imunitní systém obsahuje paměťové buňky, které se v případě potřeby opět aktivují a protilátky vyrobí. Neresponsivitu vůči vakcinaci by naopak odhalila nulová hladina protilátek cca 14 dní po druhé dávce vakcíny. Z nějakého důvodu tento test však koronazmrdi neprovádějí.

A v tom právě spočívá vyšší vulnerabilita lidí vyššího věku vůči koronaviru. U starých lidí se totiž veškeré imunitní procesy aktivují až s větším zpožděním. Někteří nereagují vůbec a je velká otázka, zda preferované věkové skupiny 80+ měli responsivitu na vakcinaci proklamovaných 95%. Podle mého určitě ne, odhadoval bych to empiricky na 50%. To vede k tomu, že virus získá potřebné časové okno k tomu, aby vytvořil příslušné poškození plic a způsobil sekundární změny neslučitelné se životem.

Poněvadž bolševičtí novináři nemají o ničem ani potuchy, pak také šíří hysterii, když v domově důchodců umře očkovaný dědáček. To je však zcela zákonité a očekávatelné. O čem jedině tato událost svědčí, je fakt, že Ministerstvo zdravotnictví zvolilo nevhodné očkovací schéma, když dle neomarxistických principů upřednostnilo v očkování právě nejstarší důchodce, které chtěl Bába uplatit kvůli volbám. Z hlediska voleb by tato strategie mohla fungovat, ale bohužel nefunguje tak dobře z hlediska epidemiologického, protože tím asi 50% cenných vakcín vyhodil do hajzlu a ztratil drahocenný čas. Právě u důchodců měla být aplikována strategie, že po od poslední vakcinace 14 dnech měla být odebrána krev na přítomnost protilátek, aby se vůbec zjistilo, jak na tom důchodci jsou. To se z pochopitelných důvodů nestalo. Bába důchodce podvedl.

Proč megaexperti tak ignorují přítomnost protilátek a netestují tyto protilátky systematicky (ač by měli a jednoznačně mohli), je otázka, která pravděpodobně nesouvisí s úrovní znalostí o strašlivé pandémii, jak se lživě snaží ministerstvo a naši megaexperti médiím podsunout. To, co je popsáno v tomto článku totiž megaexperti nepochybně vědí.

Mají ale jistě svá želízka v ohni v podobě podílů a profitů z různých laboratoří, rouškových byznysů a jiných podniků navázaných svým podnikáním na strašlivou pandémii a „ochranná opatření“. Tyto firmy, které by bez expertů a jejich doporučení neexistovaly, se na COVIDovém průmyslu řádně napakovaly na úkor daňových poplatníků. Tyto firmy a jejich lobisté si tak „experty“ najdou samy. Čím dále bude trvat koronavirová hysterie, tím větší zisky budou mít. Obrat je nyní od začátku pandemie v řádech desítek miliard. Zkuste z toho spočítat potenciální úplatky a provize pro experty. Nejvhodnějším nástrojem na jejich zisky jsou tzv. „nefarmakologické protiepidemické intervence“, tedy známé buzerování ze strany ministerstva zdravotnictví – zákaz stravovacích služeb, zákaz ubytování, zákaz cestování, nekonečné testování a nošení respirátorů ad nauseam. Čím déle budou totiž platit tato „ochranná opatření“, tím více bude v populaci neimunizovaných jedinců a tím déle bude toto „nebezpečí“ potřeba řešit, samozřejmě na úkor občanů, jejich životů a podnikání.

Jelikož média jsou hysterická a mají z eskalace protipandemických opatření také svůj užitek, nepochybně se v byznysu expertů a jejich soukromých financích nebudou příliš šťourat. Korupce na této úrovni je také proto velmi bezpečná – přece byste nepodezřívali někoho, kdo chrání chudáky seniory před strašlivou smrtí na nemoc, že.

Incentivy megaexpertů a úředníků samozřejmě nemusejí být pouze finanční (i když si osobně myslím, že tyto pobídky převládají), ale může jít o obyčejný alibismus. Většina megaexpertů, kteří horují pro restriktivní opatření, jsou původem laboratorní krysy, které nikdy a za nic nemusely nést jakoukoli odpovědnost, nemuseli se rozhodovat ve vteřinách jako chirurgové, kteří by jinak ztratili pacienta. Jejich hlavním úkolem před pandémií bylo honění impaktů a nekalá soutěž o státní peníze na tzv. „grantový výzkum“. Jsou to prostě poseroutkové.

V tuto chvíli nemají již žádná restriktivní opatření smyslu. 90% vulnerabilní populace je očkovaná a nižší responsivita na vakcínu nemůže být důvodem, aby tady 90% populace bylo buzerováno kvůli rýmečce. Mít poseroutky, navíc patologicky finančně incentivizované zmrdy, aby řídili strategii postupu opatření v době pandemie, je pro tento stát naprosto sebevražedné.

3. 7. 2021 Challenger

Související články: