Džon dýr gambol (návrat do reality) - zpět na článek

@ AlanCox

Přesně. Zrovna ta soja se musí extruzí zbavit inhibitorů lykosinu(?) – trávicího polypeptidu (ty inhibitory vývojově chrání rostlinu před sežráním býložravci). Jinak riziko těžkých zdravotních problémů, nebo při výkrmu monogastrů stagnace nárůstu do jatečné váhy. Na extrudaci je několik možných technologických postupů. Liší se způsobem drcení, mletí, broušení slupky, tlakem, teplotou a způsobem ohřevu. Teplota se musí pohybovat podle délky procesu od 100 st.C cca do 140 st.C, cca 9min až 20 min. A jde o přesnost, musí to být přesně odladěné, jinak následné problémy.

Nedávno někdo, myslím že ty, tady něco na podobný téma psal. Abych si to připomněl, mrkl jsem na net a docela mě dostupný materiály překvapily. V Pohořelicích ve výzkumáku v zemědělský laboratoři dělali už v 70. letech výzkum okolo těchto potravinářských a krmivářských technologií – zpracování soji, odstranění inhibitorů a využitelnost esenciálních aminokyselin a jejich produkční ekonomika ve výkrmu prasat a dalších monogastrů.

Co jsem teď četl na webech firem krmivářů a chovatelů, tak to dává pocit, jako by přestali akceptovat některý základní principy. Nebo je to možná jen moje nepochopení.

Jde o to, že podle tehdejšího výsledku výzkumu, esenciální aminokyseliny monogastři tráví a metabolisují v neměnném, daném vzájemném matematickém poměru. Nemůžu najít přesný zdroj tak pro příklad zalovím v paměti a orientačně plácnu: 3:7:9:12:17:26 (bezrozměrné hodnoty)… Místo zmatků s procentama, jako na těch krmivářských webech, jsou pochopitelnější gramy.

Když prase má k dispozici, z daného nějakého krmiva, s daným obsahem a poměrem aminokyselin, z proteinů vlastních dané rostlině, a stráví například 17 gramů tyrosinu, tak zároveň stráví 9 gramů lysinu…12 gramů treoninu a tak dále (opakuji jde o princip, všechna čísla jsou vylovená po desetiletích a jen jako příklady). Když praseti nasypete, kvůli důležitému pojmu „využitelný/stravitelný lysin“, třeba 100 gramů lysinu navíc, tak je nestráví, ale vyloučí. Vždy stráví množství AM odpovídající pouze vzorci neměnného poměru stravitelnosti všech esenciálních AM.

Když bude v proteinech krmiva chybět třeba polovina potřebného daného obsahu methioninu (například bude jeho poměr 13, místo 26), tak ze všech ostatních AM i když jsou k dispozici v potřebném množství, stráví prase jen polovinu jejich množství. A prachy farmáře jsou fuč :-D))) (respektive prase je vysere).

A jsme u toho fóru s lysinem. Je náchylnej na vyšší teplotu. A když extrudujete soju a odstraňujete inhibitory lykosinu a nemáte dobře seřízenou technologii, dojde například vyšším třením na bubnech mlýnu k vyšší teplotě. Třeba jen na pár minut a vůbec o tom nevíte. A lykosin je uvařenej nebo spíš upečenej. Místo třeba potřebného poměru v krmivu s hodnotou minimálně „12“, je obsažen v polovičním poměru 6. A všech ostatních esenc.AM proto prase stráví jen polovinu. Vykadí farmářovy prachy.

Mluvím o tom hlavně pro zajímavost. Před cca 20 lety Babiš nakoupil v Austrálii tanker soji, ale jeho prasata zůstala hubená a účet následně taky. Tak to fakt osobně řešil v agrolaboratoři. Zajímá mě proto, jestli vůbec pochopili, proč se to stalo. Nejsem si jist a z prdele by mě to zajímalo. Jestli někdo ví tak hókněte.