Zmrdi & Vohnouti
Jmenuji se Jana Slepičková, narozena 18.8.1988 a dostavila jsem se k výzvě policejního orgánu za účelem výslechu ve věci podezření z trestného činu obecného ohrožení, kterého jsem se měla dopustit ve spolupachatelství tím, že jsem umožnila či nařídila, aby děti, které jsem měla svěřeny jako vychovatelka, přecházely přes železniční přejezd v Řeporyjích v době, kdy byly závory sklopeny a výstražné zařízení v činnosti.
Jak titulek minulého příspěvku o nevychovaném křupanovi z Řeporyj naznačil, ještě nejsem s progresívním pravicovým politikem hotovej. Když jsem totiž připravoval článek o kolosálním vystoupení černovousého troglodyta v ruské telce, našel jsem něco, co vyvolalo můj zájem dejme tomu profesionálního charakteru.
Poslechl jsem si video se starostou Řeporyj Novotným odvysílané v ruské televizi a musím říct, že jsem se styděl, že s tímhle individuem žiju ve stejné zemi. Protože to byl naprosto šílený zážitek a Rusáci se museli tetelit blahem, jako když našli ve schránce dopis 99 pragováků.
My tady v Budějcích děláme věci jinak. Jinak jezdíme autem, jinak nakupujeme a taky si jinak pořizujeme kotle na topení. Tady je to prostě rezervace, dějí se tu věci, kterým zbytek země odmítá uvěřit.
Story o rodině, které se rozbilo auto na polské dálnici, vypadá jako typická zpráva okurkové sezony. Ve skutečnosti obsahuje hlubší poselství.
V poslední době zde vychází množství článků, které jsou svým zaměřením vážné, až ponuré. Rozhodl jsem se tedy sepsat něco na odlehčení. Cílem není si kopnout do vohnoutí rodinky (i když by to bylo nadmíru snadné), která nedokázala vyřešit triviální problém cestou z dovolené u Baltu. Přiléhavější název by možná byl Oslava vohnoutství v Čechách. Epická cesta české rodinky se totiž stala vděčným tématem českých médií v době okurkové sezóny.
Tímto článkem bych rád přidal drobný příspěvek do D-Fensova bestiáře 21. století. Jeho předmětem bude tvor v českých zemích již docela známý a řekl bych i notně provařený, který se ovšem navzdory pošlapané pověsti u nás stále vyskytuje a prosperuje. Je to nenápadný a na první pohled neškodný démon, který na sebe s oblibou bere podobu elegantního a vzdělaného byznysmena a představuje se běžným smrtelníkům jako nezávislý finanční poradce.
Moje dcera zná dva druhy trapných lidí – trapnej (asi 90 % lidské populace) a normálně trapnej (5% lidské populace). Předseda ODS prof. Fiala je normálně trapnej.
Možná jste zaznamenali poslední nápad digitálního předsedy pražského národního výboru zmr. Hřiba, který chtěl za spolupráce firmy Pražská energetika fízlovat obsazenost bytů podle účtů za elektroměr. Piráti dospěli k závěru, že v bytě, kde nenastává spotřeba energie, pravděpodobně nikdo nebydlí. Vlastníkovi takového bytu budeme říkat bytový kulak.
„Prcat“, napsala na tabuli Eva Holubová v roli učitelky v Čechách tak populárním filmu Pelíšky. Chtěla tím upozornit na nadužívání tohoto neslušného slova. Tento výraz z našeho slovníku téměř vymizel, nahradily ho v různých dobách jiné zvukové konstanty. Nejhorší ze všeho je dnes slovo jakoby.