Pseudokultura
Ačkoli jsem to neměl v plánu, i tentokrát bude hlavním tématem mnou recenzovaných filmů krevní msta. Nejnovější “neesonovka” Cold Pursuit (Mrazivá pomsta) – a ano, “neesonovka” se dá dnes už považovat za jakýsi podžánr – se totiž tentokrát netočí kolem unesené dcery (nebo manželky), ale zabitého syna. Vlastně dvou.
Chodit na český filmy je nepochybně masochismus, ale v těch kinech skutečně nic není. A když říkám nic, tak nic. Když se vám po delší době podaří vnutit haranty tchyni a jít se ženou do kina, zjistíte po veškeré té organizační činnosti, že jediné, na co reálně můžete jít, je český film.
Minulou sobotu jsem konečně pochopil, proč je výuka moderní historie na základních školách tak osekaná.
Protože jsem se v nedávno rozhodl, že už konečně přestanu zanedbávat svůj odvěký koníček kinematografii, chtěl bych se s Vámi v následujících týdnech a možná měsících podělit o svoje dojmy z filmů (a seriálů), které jsem v poslední době zhlédl a které mě zaujaly. Anžto nechci vyzrazovat z děje přespříliš, nebude se jednat o rozsáhlé rozbory a jeden článek tak obsáhne více kousků. Dnes mám pro vás shodou okolností tři velmi rozdílné filmy se společným motivem, kterým je pomsta. Tak se pohodlně usaďte, snad si vyberete.
Náš přispěvatel Profesor se zabýval nejnovější knihou Davida Grubera, která nese název Konec manipulace. Nedalo mi to a ponořil jsem se do tohoto dílka, abych zjistil, že se s Profesorem budu v mnoha bodech rozcházet.
V neděli večer na mě padla depka z toho, že sněží. Nemám rád sníh. Tak jsem dospěl k názoru, že se budu dívat na televizi. Ukázalo se přitom, že jsou horší věci než sněžení. Jmenovalo se to Profesor T. Je to český kriminální seriál a modré porno pro podivíny.
Nejdříve jsem to považoval za vtip, novinářskou kachnu, překlep nebo omyl. Ale ono to byla doopravdy skutečnost. Jaromír Nohavica, dobrý textař a za minulého režimu též jeden z jeho kritiků, ale také agent STB (od roku 1986), dostává Puškinovu cenu od Vladimíra Putina.
Myslím, že pan Nohavica nepotřebuje obhajovat. Berte můj příspěvek jako vyjádření názoru, když už se k jeho medaili od Putina vyjadřuje kdejaký Zvlášť Morálně Retardovaný Diletant. Zkusím dnešním třicátníkům přiblížit, v jakých sračkách jsme žili, v jakých žijeme nadále a co pro nás dříve zrozené ten pán znamená.
Stejně jako většina národa i já jsem vpravdě otřesen necitlivým přerušením divadelní performance s názvem Naše násilí, Vaše násilí, kterého se dopustila iniciativa Slušní lidé v Brně.
Hrubá slova vymizela, stejně tak činy, sluníčka na místo tváří a za nimi stíny. Kdo žhne vhodně získá prostor, funkci a love, aplaus sklidí ten, kdo setne jedince, co klove… Jen taková nenáročná drobotina včera nahraná na mobil.