V kinech se objevuje sedumapultý díl Harryho Pottera, vzhledem k autorčiným výdělkům asi opravdu poslední. Ačkoli se to nezdá, i z našeho úhlu pohledu by stálo za to, ohlédnout se za touto sérií pohádek. Přeci jen, většina Potterofilů je už dospělých a budeme s nimi přicházet do styku dnes a denně. Základní dějovou linii snad netřeba blíže rozpitvávat. Na jedné straně Potter, na druhé Lord Voldemort, který chce, jak originální, ovládnout svět. Něco, jako Rudla s Koumákem v jedné osobě. Vše v pohodlném balíčku uzavřeného světa kouzel. Příběh sám o sobě má své kvality. Rowlingová umí psát a desítky milionů […]
Kultura
Pseudokultura
Kniha: David Gruber – Zlatá kniha komunikace
Tentokrát se podělím o dojmy z publikace Davida Grubera, nazvané Zlatá kniha komunikace (ZKK), respektive její čtvrtého vydání. Kniha je poměrně komplexní a to se nejspíš projeví i na délce tohoto článku. Na titulní stránce je vyobrazen David Gruber osobně, přičemž celý výjev poněkud připomíná známý výjev z plakátu Proč po knize sáhnout Knih o mezilidské komunikaci jsou v knihkupectví celé stohy, v podstatě jsou tam následující podmnožiny: 1. Leštěné prdy: Zpravidla zahraniční autor „uvádí známé skutečnosti do nových souvislostí“ a za pomoci různých triků se pokouší vymlátit prázdnou slámu. 2. Zmrdí manuály: Návody, jak používat různé […]
Film: Lidice
Jak se dočtete na oficiálním webu filmu, snímek Lidice není historickým dokumentem ani válečným filmem. Ano, je to tak. Pro mě ovšem bohužel. Film je totiž (cituji) „o osobních dramatech obyčejných obyvatel jedné malé středočeské vesnice“. Záleží na vás, zda je pro vás natolik zajímavá rekonstrukce příběhu Lidic, že oželíte výše uvedené. Jeden z producentů, přítomný na předpremiéře, nám vysvětlil hlavní motivaci tvůrců, a to jest posílit povědomí národa a zajistit, aby se na Lidice nezapomnělo. Nemám proti tomu nic. Film má stejný problém jako všechny české „velkofilmy“ posledních dvaceti let. Za každou cenu se snaží být komplexní. Zbytečně. A […]
Kniha, film: Ďáblova dílna
V letech 1942-45 probíhala v koncentračním táboře Sachsenhausen přísně tajná operace, která měla významně pomoci Třetí říši v jejím konečném vítězství. Díky své oblibě německé kinematografie jsem se dostal k velkému skvostu, tím je film Die Fälscher , a tento mne přiměl zajímat se o problematiku ve filmu ztvárněnou. Berlín, 1936. Hlavním hrdinou je žid Sorowitsch, který je profesionálním kriminálníčkem v oboru padělatelství. Jeho nevšední um dokonale padělat jakékoli listiny mu přinese slušné jmění, a protože neví, kdy včas přestat, je nakonec vypátrán a zatčen státní policií. „Díky“ svému původu ihned putuje do KZ Mauthausen. Po nějakém čase je však […]
Film: Nevinnost
„Žiju v těhle sračkách každý den. Má práce je ověřovat výpovědi.“, je citát z filmu Nevinnost, který měl premiéru v českých kinech 20.1.2011. Přečetla jsem si nějaké recenze a procenta divácké úspěšnosti a rozhodla jsem se, že film může stát za shlédnutí. Může a stojí. Viděla jsem filmy i lepší a mnohem horší, ale film Nevinnost na pomyslné stupnici od jedné do desíti patří někam k číslu 8. Nedala bych mu desítku, tolik jsem se do něj nevžila, abych napětím nedýchala a zapomněla na realitu. Byla jsem vtažena do příběhu dost, ale ne na tolik, abych zároveň neporovnávala realitu za […]
Film: Tacho
Film manželů Landových Tacho dorazil do českých kin a já dorazil tamtéž, abych vám mohl přinést nezaujatou recenzi diváka, který nebyl rok v kině. Ano, je to tak. Prostě jsem kino vypnul. Nebyl důvod tam chodit. Daniel Landa hraje ve filmu hlavní roli, jeho manželka film režírovala a produkovala. Scénář psali společně, tedy rodinný podnik. Film vznikal původně pod názvem Dotkni se duhy (video z natáčení), z důvodu, který neznám, byl nyní uveden pod akčnějším názvem Tacho, což je jedině dobře (titul Dotkni se duhy byl tak uvolněn pro nějaký uvědomělý homosexuálně-ekologický thriller o hnusné konspiraci ropné lobby proti organizované […]
Podivný strojopis Romana Kefalína
Není to příliš dlouho, kdy jsem zabloudil do svého oblíbeného antiku. Rozhlédl jsem se po zboží, které tu při mé poslední návštěvě nebylo a takřka zakopl o ošuntělý psací stroj. „Jestli chceš, klidně mi ho tu rozšlapej, budu ho vyhazovat,. Co s takovým krámem, stejně ho vyhodím. Prej patřil nějakýmu spisovateli, ale co já s tím,“ zařval na mě majitel obchodu, můj starý známý. Odvětil jsem mu, že bych si ho klidně vzal, třeba jen jako dekoraci. Rychle jsme se domluvili na ceně a večer už starý psací stroj trůnil v mé pracovně. Spíš ze zvyku jsem se podíval do […]
Wall street 2: Money Never Sleeps
Mám pocit, že s vykonstruovanými příběhy, natočenými na objednávku, protože to tak někdo z nějakých důvodů chce, se roztrhl pytel. Od Sexu ve městě 2 přes Román pro muže se dostáváme k mystickému Wall streetu 2. Přišla jsem z kina před chvílí a ještě se ve mně vaří krev. Četla jsem pár recenzí někdy minulý týden, většina z nich film okomentovala víceméně vlažně a udělila mu nějakých cca 60%… já nebudu vlažná. Takovou slátaninu jsem už dlouho neviděla. Ve filmu se prolíná několik dějových linií, které místo aby diváka napnuly, spíše matou. V hlavní roli zářící Michael Douglas si svoji […]
Zlatokopky vyjebané
Viděl jsem na Óčku klip od interpreta zvaného Rytmus, název klipu Zlatokopky. Při prezentaci tohoto klipu v televizi se mi udělalo blbě. Kterej xindl si myslí, že, diváci z řad neplnoletých neví o co jde, je naprostej diletant. A ten diletant je Rada pro rozhlasové a televizní vysíláni. Tento klip je po zásahu tohoto stupidního a naprosto zbytečného úřadu oklešťený tak, že ztráci svůj původní smysl. A z toho je mi na zblití. Co vlastně chceme? Dopracovat se, jako v Americe k tomu, že se sprostý slova v klipech překrejvaj hvězdičkou? Do prdele, kam jsme se to dostali. Cenzura jako […]
Gitler Kaput!
Naposledy jsem Vás informoval o seriálu It’s Always Sunny in Philadelphia (IASP), dnes mám pro Vás bonbónek v podobě absurdní komedie Gitler Kaput!. Pokud se Vám stýská po tehdy novátorských parodiích typu Bláznivá střela, Agent WC40 apod., toto bude šálek Vašeho téé, viz. jedna hláška z mnoha: “To je omyl! Nejsem partyzán, já jen hraji v partyzánském orchestru na cembalo!”. Jedná se podle mě o naprosto úchvatnou parodii, tento film, podobně jako seriál IASP, nevzniknul v EU a možná právě proto je tak zajímavý a zábavný. Je to parodie na rádoby heorické a přitom mnohdy přiblblé filmy a seriály glorifikující […]
