Albert Schweitzer (1875-1965) byl všestranná osobnost: filosof, kněz, hudebník. Později si ještě doplnil medicínu. Souviselo to s jeho plánem prakticky pomáhat těm, kteří to potřebují. A medicína byla takový obor.
Když se rozkřiklo, že si chce zřídit nemocnici v rovníkové Africe, dost to ostatní překvapilo: „Když se o tom dozvěděli moji příbuzní a známí … , musel jsem s nimi podstoupit těžké boje.“ (1)
Bylo to něco obtížně představitelného: Veřejně známý člověk, který by si mohl nalézt zajímavé uplatnění doma – třeba právě jako lékař – odchází do Afriky! A tam: vedro, komáři, nemoci, domorodci tančící kolem ohně. Málokdo to chápal.
Trochu ženy: bylo jim líto malých nemocných černoušků. A tak škemraly u svých taťků a mužíčků – často průmyslníčků a finančníčků – aby pustily nějaký ten groš a Schweitzer měl na obvazy, dezinfekci, léky a tak. My – opravdoví muži – víme, že se ženy často nadchnou pro podivné existence. Nicméně Schweitzer se nakonec vybavil a odjel (1913) do Afriky.
V Lambarene (dnes Gabun), kam směřoval, už existovala misijní stanice. Schweitzer se nabídl, že tam bude zadarmo provozovat nemocnici. Musel akorát slíbit, že se misijním kněžím nebude plést do řemesla. Vydržel tam do roku 1917. Bylo to těžké období – v Evropě probíhala válka.
Po válce se do Afriky vrátil. Jeho křesťanské ideály spojené se smyslem pro praktičnost slavily úspěch. Nemocní přicházeli i z daleka. Sami nebo s doprovodem. V roce 1952 byl vyznamenán Nobelovou cenou. V měšťanských kruzích byl však stále považován za podivína, zesměšňovaného reakcí jako politováníhodný „mírový apoštol“. (2)
V současném světě to jsou především kubánští lékaři, kteří reprezentují to, co představoval Schweitzer o století dříve. Jsou vysíláni do zemí s velkými společenskými problémy a snaží se místní lidi žijící na dně zbavit zdravotních potíží a často jim i zachránit život.
O kubánském zdravotnictví …
… se toho u nás moc nedozvíte. Je to vymlčované téma.
Kuba není velký stát. I když zase ne malý: 11 milionů obyvatel. Asi jako my. Před revolucí (1959) měla 6250 lékařů, z nichž většina přebývala v Havaně (3). Navíc, krátce po revoluci asi polovina lékařů ostrov opustila. Přesto se Kubáncům podařilo zdravotnictví stabilizovat a pak rozvíjet. Šlo především o prevenci nemocí, očkování, zajištění léků, výuku kádrů, budování nemocnic a vědeckých ústavů. Veškerá lékařská péče je bezplatná.
V současnosti (r. 2020) má Kuba 100 000 lékařů, 20 000 zubařů a další personál (4).
Již brzy po stabilizaci situace ve zdravotnictví byla Kuba schopna začít poskytovat zdravotnickou péči v zahraničí. První takovou akcí byl odjezd skupiny lékařů do Alžírska v roce 1963 (5).
Do roku 1990, kdy měla Kuba podporu Sovětského svazu a dalších zemí socialistického bloku, byla pomoc dalším zemím poskytována bezplatně, jako „mezinárodní mise“ na principu solidarity.
V 90. letech, po tom co padl Sovětský svaz, musela Kuba přejít na jiný systém, kdy druhá země kryla výdaje na poskytovanou pomoc.
Koncem 90. let se situace v Karibiku a ve Střední Americe změnila: „Vypadalo to, že sen Josého Martího a Simona Bolivara o latinskoamerické jednotě začíná nabírat sílu.“ (6)
Kuba vybudovala zdravotnickou školu ELAM pro výuku cizinců a v rámci speciálního programu (PIS – Programa Integral de Salud) začala poskytovat zdravotnickou pomoc jak v Latinské Americe, tak i v dalších oblastech světa. Účast jednotlivých zdravotníků je dobrovolná a hodně se podobá podmínkám, za nichž odjížděli českoslovenští experti do rozvojových zemí za doby socialismu.
Finanční stránka podpory, kterou Kuba poskytuje, je zajišťována různě, podle toho, o jakou zem jde. U těch nejchudších je to někdy jen samotná Kuba.
Pro představu přináší autor článku (7) místa, kde kubánští lékaři zasahovali:
… zemětřesení: Pakistán, 2005; Indonesie, 2006; Peru, 2007, Čína, 2008; Haiti, 2010; Chile, 2010; Nepál, 2015; Ekvador, 2016
… rozsáhlé záplavy: Guatemala, 2005; Bolivie, 2006; Mexico, 2007; El Salvador, 2009; Chile, 2015; Venezuela, 2015
… mimořádné události: cholera v Haiti, 2010; ebola v Sierra Leone, Guinei, Libérii, 2014
… hurikány: Dominikánská republika, 2015; Ostrovy Fidži, 2016; Haiti, 2016
Podobné údaje nalezneme i v jiných zdrojích:
BBC: „Přítomnost kubánských lékařů v cizině není nic nového (rok 2014): více než 50 000 jich poskytuje služby v 66 zemích Latinské Ameriky, Afriky a Asie.“ (8)
El Colombiano: „Kuba má k dispozici 479 623 pracovníků ve zdravotnictví, kteří představují 6,6 % populace v pracovním věku. Mají 116 lékařů na 10 000 obyvatel – podle Roční statistiky zdravotnictví. Naproti tomu, Kolumbie má 2,2 lékaře na 10 000 obyvatel.“ (9)
Kubánské lékaře zvou i některé „rozvinuté“ státy. Třeba Itálie (10): „Kubánští lékaři v Kalábrii, všechny detaily dohody (včetně nákladů)“. Článek je z 19. srpna 2022. Jde o 497 lékařů různých specializací.
Pacienti kubánské lékaře vesměs vítají s důvěrou: „Když člověk mluví s někým, koho ošetřovali kubánští lékaři, uslyší vždycky dvě věci: Kubánští lékaři nás berou jako lidské bytosti s respektem a důstojností. A přicházejí i tam, kam místní lékaři nechodí.“ (11)
Pokud ale dojde k tomu, že se změní vláda v dané zemi, může smlouvu s Kubou vypovědět a pobyt kubánských lékařů končí. O to se snažil např. Donald Trump ve svém prvním období:
„Když se Donald Trump stal presidentem, jeho administrativa zvýšila útoky vůči Kubě. Jedno z jeho opatření – v souladu s brazilským presidentem Jairem Bolsonarem – bylo podnítit odchod 10 000 členů kubánského personálu z Ekvadoru, Bolivie, Salvadoru a Brazílie.“ (12)
Některé státy si stěžují, že kubánští lékaři nemají dostatečnou úroveň, že berou práci jejich místním lékařům a podobně. Pakistánští studenti, kteří navštívili Kubu, tvrdili, že v Pakistánu mají lepší zdravotnické vybavení. (13) To je možná i pravda, ale v Pakistánu určitě není bezplatná zdravotnická péče pro všechny.
Rozsah pomoci, kterou Kuba poskytuje, je zcela mimořádný: v zahraničí je stále minimálně 50 000 zdravotníků! Odtud plyne i prestiž, kterou Kuba v mezinárodním společenství má.
Samozřejmě se vyskytnou i lékaři, kteří se na Kubu už nevrátí a zůstanou v cizině. Většinou ve Spojených státech. Jeden z nich říká (14), že pomohl již 5 000 kubánských lékařů usídlit se ve Spojených státech.
(Vztahy mezi Kubou a Spojenými státy a mezi Kubánci na Kubě a v Americe (převážně Florida) je složitý. Článek je už i tak dlouhý.)
Jeden z lékařů, který právě odešel z Kuby, říká, že jeho hlavní starostí je teď potvrzení doktorského titulu získaného na Kubě. Dodává: „Stále mám v paměti vryto ponaučení jednoho profesora, který mi říkal, abych se na každého pacienta díval jako by to byl můj otec nebo matka. … Ale tady je zdravotnictví výlučně obchod.“ (15)
Čtenář možná namítne,
že existují i jiní než kubánští lékaři, kteří se účastní zdravotnických akcí ve světě. To je pravda. Ale pověst těch západních je tak různě pošpiněna.
Poprvé jsem si toho všiml v 70. letech: V novinách psali, jak skupina západních zdravotníků přijela někam do rovníkové Afriky očkovat místní vesničany. Nejeli tam jen tak nalehko – jel s nimi VOJENSKÝ ODDÍL! Vesničani byli proti nim totiž „nepřátelsky naladěni“. To vůbec nezapadalo do okruhu věcí, které socialistický člověk chápal. Taky jsem nechápal.
Pak přišla epidemie AIDS. Propukla u teploušů (dnes se jim říká homosexuálové) současně na východním a západním pobřeží Ameriky. Nakažených a brzy i mrtvých rychle přibývalo. Z počátku to vypadalo, že onemocnět mohou jen teplouši, a tak jsme byli v klidu. První žena se nakazila až za dost dlouho. Teplouši tvrdili, že krátce před vypuknutím epidemie je obcházeli doktoři a zdarma (!) jim nabízeli speciální vakcínu proti virové žloutence.
Nějakou dobu po vypuknutí epidemie v Americe se rozkřiklo, že AIDS (16) je také v Africe. A že je ho tam spousta. Měli ho jak muži, tak ženy. Po nějaké době se tam vesnice vylidnily: zůstali jen děti a prarodiče – střední generace byla mrtvá. Jak se AIDS dostal do Afriky byla záhada. Podezření bylo: krátce před tím tam proběhla gigantická akce WHO „eradikace pravých neštovic“, kdy bylo obyvatelstvo plošně očkováno.
Tím lejnem, ze kterého se ještě kouří, je nedávná celosvětová „pandémie kovonavírusu“. Nemá cenu se tady o ní šířit – přes dva roky se o ničem jiném nemluvilo. Trump slíbil vyšetřování. To, co se dělo za „koronavírusové epidemie“, těžce zasáhlo důvěru běžných lidí ve zdravotnictví i v samotný stát.
Je otázka, zda západní zdravotnictví mělo někdy dobrou pověst. Nedávno jsem našel na internetu zmínku o jedné Vídeňačce, která strávila řadu let v rakouském koncentráku. Po válce jí nabízeli, aby se nechala ošetřit a léčit. Ale ona odmítla. Řekla, že většina rakouských lékařů byla v NSDAP a ona na vlastní oči viděla, co dělali v koncentráku. A k doktorům nešla. UŽ NIKDY.
Západní lékaři budou asi podobně zdatní po odborné stránce jako ti kubánští. A západní zdravotnictví může být přístrojově vybaveno i lépe než to kubánské. Je tu ale jeden zásadní rozdíl: kubánští lékaři MAJÍ MORÁLKU. To o těch západních říci nelze. Je možné nechat – byť i špičkového odborníka-lékaře – ošetřovat pacienty, když máme vážné pochybnosti o jeho morálce? Ano?
společnost posunuje na Západ, by se mohlo stát, že naše zdravotnictví bude jednoho dne stejně nedůvěryhodné jako to západní. A pokud náhodou spadne závoj zakrývající nějaké odporné tajemství medicíny, důvěra k lékařům a ke zdravotnictví se zhroutí. Nebudou žádní spolehliví lékaři, kteří by léčili pacienty, a ani žádní lékaři, kteří by vedli výuku studentů medicíny …
A to bude konec. Nezbude než požádat tu nevelkou a nebohatou Kubu, aby nám pomohla znovu vybudovat české zdravotnictví.
(1) – Albert Schweitzer: Z mého života a díla, Praha, Vyšehrad 1974, str. 82
(2) – Do Lambarene se v šedesátých letech vydala i výprava z Československa. Se zdravotnickým materiálem. Jeli Tatrou. Mají ji v Kopřivnici v muzeu. Viděl jsem ji. Na dvířkách má napsáno: „Svět se řítí do ďáblovy řiti“. Jeden člen výpravy byl od nás. Babička tvrdila, že je to sprosťák: on totiž veřejně prohlásil, že mu jedna žena nestačí. No, to víte, ženské.
(3) – Viz: http://www.cubadebate.cu/especiales/2020/09/14/sin-fronteras-los-medicos-cubanos-en-cuba-y-el-mundo/ . „Antes del triunfo de la Revolución Cubana …“ (Přehledový článek je z roku 2020.)
(4) – Tamtéž. „Cuba posee más de 100 mil médicos activos, …“
(5) – Tamtéž. „Esta comenzó el 23 de mayo de 1963 cuando partió para Argelia el primer grupo de médicos cubanos …“
(6) – http://www.cubadebate.cu/especiales/2022/09/12/los-medicos-cubanos-en-nuestra-america/
„A principios del siglo XXI había indicios de que el sueño de unidad latinoamericana de José Martí y Simón Bolívar comenzaba a cobrar fuerza.„
(7) – Viz (3): „Desde entonces …“
(8) – https://www.bbc.com/mundo/noticias/2014/10/141020_cuba_por_que_calidad_medicos_ebola_fp
„El despliegue de médicos cubanos en el exterior no es nuevo: más de 50.000 de sus doctores prestan servicios en 66 países de América Latina, África y Asia.„
„Cuba cuenta con 479.623 trabajadores de la salud, que representan el 6,6 % de la población en edad laboral. Tienen una tasa de 116 médicos por cada 10.000 habitantes, según el Anuario Estadístico en Salud. En contraste, Colombia cuenta con 2,2 médicos por cada mil personas.„
(10) – Medici cubani in Calabria, tutti i dettagli (e i costi) dell’accordo: https://www.italyreview.it/medici-cubani-in-calabria-tutti-i-dettagli-e-i-costi-dellaccordo/
(11) – http://www.cubadebate.cu/especiales/2022/09/12/los-medicos-cubanos-en-nuestra-america/
„Si uno habla con quienes han sido atendidos por médicos cubanos, escuchará dos cosas repetidamente: los galenos cubanos nos tratan como seres humanos, con respeto y dignidad, y vienen a donde no llegan los médicos nacionales.„
(12) – Tamtéž. Al llegar Donald Trump a la Presidencia, su Administración recrudeció la agresión hacia la Isla. Una de sus medidas – en alianza con el presidente brasileño Jair Bolsonaro – fue impulsar la salida de 10 000 integrantes del personal médico cubano de Ecuador, Bolivia, El Salvador y Brasil.
(13) – https://www.bbc.com/mundo/noticias/2014/10/141020_cuba_por_que_calidad_medicos_ebola_fp
(14) – http://www.bbc.co.uk/mundo/noticias/2014/09/140918_cuba_potencia_humanitaria_en_africa_bd
(15) – Tamtéž. „Siempre llevo grabada la enseñanza de un profesor que me decía que mirase a cada paciente como si fuera mi padre o mi madre“, le dice a BBC Mundo. „Pero aquí la medicina es estrictamente un negocio“.
(16) – V oficiálních zdrojích je o AIDS údajů až až. Nechybí upozornění, že AIDS tu byl již před sto lety a podobné lahůdky. Samozřejmě se zmiňují i obligátní zvířátka – konkrétně šimpanzi.
09.02.2025 Yoker
(132x známkováno, průměr: 2,12 z 5)