Ztráta ovcí

Featured Image

Poté, co jsem si přečetl tyto příběhy, uvědomil jsem si, že také znám jednoho člověka, kterého jednání našeho státu odradilo od ekonomické aktivity. Říkejme mu třeba pan X.

Pan X měl to štěstí, že si náhodou vybral specializaci, kde je momentálně snadné mít nadprůměrný plat.  Ale nějak ho nelákalo mít drahé sportovní auto a vytahovat se před sousedy (které ostatně ani neznal) kde byl na dovolené. Samozřejmě si dopřál dražší nářadí a další věci související s jeho koníčky, ale i tak se mu dařilo nějakou tu korunu ušetřit.

Tak nějak se přihodilo, že X není žádný workoholik a neplánuje se upracovat k smrti ve 105 letech při práci v dole. No a protože si peníze do hrobu nevezme, nemá žádný důvod makat od rána do večera. Ono i za půl úvazku by měl dostat přibližně průměrnou mzdu a to je nakonec mzda, se kterou musí průměrný člověk v tomto státě vyžít, proč by tedy nemohl X? Nehledě na to, že asi 2/3 lidí nemají ani tu průměrnou mzdu, že? A aby si ten takto získaný čas mohl o něco lépe užít, hodila by se i o něco vyšší flexibilita, než má zaměstnanec.

Prostor v pronajaté garsonce úplně nestačil, několikeré stěhování také nepatřilo k oblíbeným zábavám pana X a poté, co se v jeho životě objevila partnerka, bylo rozhodnuto, že je třeba jít do něčeho většího. Jak tak sledoval ceny a stav nabízených bytů, dospěl k názoru, že když už to musí být drahé, tak ať je to aspoň kvalitní. Rozhodl se, že postaví dům. A náhle si začal připadat velmi chudý.

Po čase se mu zadařilo pořídit menší pozemek kus od většího města a začít stavět malý dům. Zjistil, že zelená úsporám je způsob, jak dostat dotaci pouze v případě, že práci provede certifikovaná firma za cenu vyšší o dotaci a ještě něco navíc. Že dům bude muset být z rozhodnutí stavebního úřadu o něco větší a jaké další nesmyslné věci úřady chtějí.

Mezi tím se státu povedlo několik velmi “důvěryhodných” kroků, jako například zvýšit daň z nafty a vybrat méně, nebo poněkolikáté změnit DPH. Nedůvěra ke státu začala růst a pan X začal uvažovat nad tím, kolik vlastně musí zaplatit za věci, které nikdy nechtěl.

Ušetřená koruna je víc, než vydělaná – protože tu už nikdo nezdaní. To byla taková myšlenka, díky které se začaly měnit plány. Výrazné přidání zateplení do projektu rozestavěného domu a lepší okna. Výběr starého auta podle celkových nákladů na provoz (takže hlavně ceny náhradních dílu a oprav) a následná přestavba na plyn.

S každou další pitomosti, kterou stát dokázal vymyslet, přicházelo nejdřív znechucení a pak nové nápady, co by se dalo dělat jinak. Zpětně zavedená solární daň a pak zpětná daň že stavebního spoření podkopaly jakoukoliv důvěru ve stát jako takový. Najednou byla investice do úspory s návratností 15 let stále dobrou investicí.

Říkáte si, že X obětoval svůj životní styl tomu, aby co nejvíc ušetřil? Že jeho volbu sice chápete, ale nikdy byste jeho cestou nesli? Mýlíte se. Životní styl pana X zůstal nezměněn.  Samozřejmě, že se některé věci změnily – tomu se při přestěhování z nájemního bytu do vlastního domů vyhnout nedá – ale většina změn je k lepšímu.

Dům má pasivní, přitápí podle nálady elektřinou (noční proud), nebo kuchyňským sporákem na dřevo (čímž ušetřil i za přípojku na plyn, plynový kotel a revize). Má vlastní studnu s čerpadlem, které při nočním proudu načerpá vodu do nádrží na půdě. Vaří na elektřině, nebo na dřevě opět podle nálady. Nádobí myje v myčce, která se sama spustí na noční proud, stejně jako pračka. Svítí LEDkami, které skoro nic nežerou, internet sdílí s dalšími osmi sousedy a přímo z kuchyně má schody do sklípku, který používá místo ledničky a kde je i pultový mrazák. Na zahradě pěstuje zeleninu, zasazené stromky dávají prvních pár plodů a pro vejce musí jen pár metrů do svého kurníku. Mýdlo, pečivo a spoustu dalších věcí už si nekoupil ani nepamatuje, protože domácí je lepší a výrazně levnější. Ve svém oboru je zvyklý analyzovat a řešit problémy, takže se naučil spoustu věcí, které nikdy znát neplánoval a postupně nalézá další způsoby jak neutratit, ale přitom mít to, co mít chce.

Návštěvy si všimnou akorát absence ledničky v kuchyni a někdy toho, že ve světlech nejsou úsporné zářivky. Všechno funguje samo, relátka jsou levná a nestěžují si.

Kolik času stráví staráním se o zahradu, slepice, topení a další věci? Kupodivu méně než 10 hodin týdne.  Těch 10 hodin, které by strávil v zaměstnání a cestou do zaměstnání, kdyby si nesnížil úvazek na 4 dny v týdnu. Mnoho činnosti obstará vhodný automat a pana X baví výrazně více navrhovat automaty, než krmit slepice a zalévat zeleninu. Vychází mu, že tento čas je odměňován lépe, než ten strávený v dobře placeném zaměstnání, nehledě na to, že ho více baví.

Samozřejmě, že nemá sportovní auto, ale to neměl a nechtěl mít ani předtím. Nechodí pravidelně obědvat do restaurací a nelétá na luxusní all-inclusive pobyty kamsi do jihovýchodní Asie. Ale i předtím se radši prošel s báglem na zádech a ohřál si něco v ešusu uprostřed přírody.

Jeho koníčky rozhodně šetřením netrpí a koníčky jeho partnerky také ne. Stále jezdí autem všude kam se potřebuje dostat a nemá to v docházkové vzdálenosti (i když teď už na plyn a s menší spotřebou). Ani potraviny nenakupuje v obchodech s prošlým zbožím a letáky hyper, super a jiných -permarketu končí v kamnech dříve, nežli z nich může být vyčteno, kde je zrovna jaká akce.

Doplacení hypotéky se blíží o hodně dříve, než podle původních plánů. A v původních plánech se toho změnilo daleko více. Původně plánovaný vlastní živnostňák provozovaný asi tak na půl úvazku (průměrný plat) najednou začíná vypadat, jako zbytečně moc práce za zbytečně moc peněz. Po doplacení hypotéky by stačilo méně. Výrazně méně. A všechno, co pan X dělá je zcela legální.

Uvažuje i nad drobnými změnami životního stylu. Že by do 2.5 km vzdáleného obchodu a na poštu mohl sjet na kole, nakonec chudák motor se na tom kousku ani nestihne zahřát a cesta je po rovině. Že by mohl přestat kupovat uzeniny z drůbežího separátu, na které si zvykl za studií a zkusit vyrobit vlastní výrazně kvalitnější. I vlastní dřevo by vyšlo levněji, než ho kupovat nařezané a naštípané a šlo by na něm vařit častěji, hlavně v zimě. Možná není nutné, aby měli s partnerkou oba vlastní auta, pokud budou pracovat na méně, než půl úvazku každý a práci na vlastní živnostenský list by mělo jít dělat i z domova. Ale zatím s těmi změnami nezačal.

Jenomže s tím přichází na to, že minimální odvody OSVČ jsou tak velké, že mu seberou až nepříjemné velkou část potřebného (malého) výdělku. Že by na tom byli výrazně lépe, kdyby si místo dvou živnostňáků pořídili jenom jeden. Kdyby brali příspěvky na bydlení a všechny dávky, co se brát dají, aby dostali část svých odvodů zpět.

A kdyby začal pěstovat více potravin sám, materiál na své projekty získával po sběrnách a sběrných dvorech, více jezdil na kole, nebo možná pořídil skútr, tak by možná vyžili i z těch dávek samotných a legálního přivýdělku při registraci na pracovním úřadě. Ale to už by docela změnilo životní styl, na který je zvyklý a tak váhá.

A s tím přichází morální dilema. Má žít a vydělávat formálně správně a cpát neschopnému státu další a další peníze, přestože už odvedl více, než někteří pracující odvedou za celý život?  Nebo poslat stát do háje úplně a dát mu jen to, co je nezbytně nutné a obratem ruky si to vzít zpět na dávkách?

Ať už se rozhodně jakkoliv, jedno je jasné: stát mohl mít dvě ovce, které mohl oškubávat o daně že dvou průměrných platů. A o ty už díky své nenažranosti definitivně přišel. Možná dostane daně z jednoho průměrného platu, možná nic, možná ještě doplatí. To se zatím neví.

Všechny údaje uvedené v tomto článku jsou lehce pozměněny a to třemi způsoby:

A. Tak, aby nešlo identifikovat, kdo je pan X.
B. Některé způsoby, jak ušetřit nejsou zmíněny. Ne, že by snad nebyly legální, ale mohou přestat být stejně snadno, jako v tomto státě nešlo legálně    provozovat auto na plyn před rokem 1989.
C. Tak abyste jim dokázali uvěřit – realita je ještě o kousek dál, ale tomu    by nikdo neuvěřil bez detailních informací o realizaci (což by bylo v    rozporu s body A a B a mnozí ani poté.


12.04.2015 Otrok Státu

12345 (2x hodnoceno, průměr: 1,00 z 5)
176x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:51
D-FENS © 2016