Zpráva o stavu lidských práv v EU - zpět na článek

komentářů 94

  1. I prokurátora lze pověsit…

  2. Nejpozoruhodnější na těch zprávách o stavu lidských práv je to, že v EU i USA se posuzují výhradně ty vnější země. Dívat se dovnitř samotné EU je prostě tabu. To by byl pohled na zblití. Ve Francii stanné právo uzákoněno napořád, v UK už pomalu nesmíte na veřejnosti ani mluvit a v Německu se zalidi považují jen barevní přistěhovalci.

    O novele našeho trestního řádu ani nemluvě, nad ní by prokurátor Urválek vyloženě jásal nadšením. Plus ještě novela vězeňského řádu, která odjímá některé pravomoci soudcům a dává je bachařům, takže jak vás čapnou, už jste prakticky mukl. V USA to není lepší, opět připomenu ten případ českého kluka, který se dostal do vězení mezi drogové dealery aniž by cokoliv spáchal (a k čemu by mu v takové situaci byla pistolka?).

    Jestli ono to nebude tím, že bílý, heterosexuální, pracující, (nedejbože)muž se v souladu s kulturním marxismem nepovažuje za člověka, ale z principu za mukla určeného k likvidaci všemi zákonnými i nezákonnými prostředky. Myslím že to řekl už Marcuse, že při prosazování kulturního marxizmu není nutné zabývat se legálností prostředků a už vůbec ne spravedlností, ačkoliv jinak mají jeho protagonisté plnou hubu práv a demokracie.
    Někteří zpozdilci ještě nepochopili, že proti nám, bílým, pracujícím heterosexuálům probíhá genocidní válka na všech frontách. Na rovině právní, ekonomické, sociální, ideologické. Je blbé bát štvanou lovnou zvěří, ale ještě horší je, když netušíte, nebo naopak nechcete vědět, že tou lovnou zvěří jte. Protože pak nemáte žádnou šanci. Ani s těmi svými pistolkami.

    1. Genocidní válka? Wow, ještě jsem neslyšel o genocidě s tak málo oběťmi.

  3. IDe:
    „Knopná spravedlnost“ se nám nějak komplikuje. Babiš třeba chce postavit opevněnou ministerskou čtvrť (asi něco jako US ambasáda v Bagdádu nebo Rádio svobodná evropa v Praze) do které přestěhuje všechna ministerstva. Odtud někoho vyvléct ven a zhoupnout na oprátce bude už docela oříšek. Prostě státní správa se nám koncentruje a opevňuje. Zkuste dnes jít na úřad, kde ještě před pár lety byly otevřené dveře. Bez kompletní lustrace, předložení občanky, vytetování čísla na předlok… pardon, bez ID visačky připnuté na klopě, vás dnes už nepustí ani na magoostrát.

    Kde jsou ty časy, když byly bezpečnostní kontroly na okresních soudech přísnější než na bezvýznamných úřadech.
    Holt udržet demokracii bez masivní palebné síly brzo bude nemožné. A tím nemyslím samonabíjecí pictolky a flintičky, které do 2 let beztak zakážou pod pohrůžkou 20 let kriminálu. Spíš tak vlastní tankovou divizi.

    Říká se, že stačí masivní nepokoje v 7-10 největších městech, a státní moc se začne naprosto hroutit (viz. Švédsko, Německo). DO té doby ale má státní totalitní buzerační systém navrch, obávám se.

    1. Opevnena ctvrt? Ale jo, proc ne. Ve Varsave sveho casu take udelali jedno ghetto. Ono jedna vec je byt chranen pred okolim a druha vec je dostat se odtud ven.

  4. Vzhledem k totální exploataci této země spíš očekávám útěk z důvodů ekologické katastrofy.
    Včera mi známý poslal inkognito mapy jak jsme na tom s vodou…
    Drsné čtení.
    Kdepak atomovky, migranti, válka, ekonomika.
    Je to strašně jednoduché:
    Příroda nás vyškolí – hlad a žízeň.

    1. Buď vám poslal mapy někdo inkognito, nebo vám je poslal známý, ale pak to nebylo inkognito.
      Mimochodem, jak tedy jste na tom s vodou?
      Ptám se, protože před pár dny sem jistý Behemot psal, že s vodou žádný problém není.

  5. Atomcraft:
    Hle, čtyři jezdci apokalypsy: Babiš, Veolia, ČNB a EU. (místo vašeho hladu a žízně bych napsal Babiš a Veolia)
    Orné půdy máme habaděj (ikdyž ji čím dál rychleji zastavujeme velkosklady pro celou střední evropu), jen na ní jaksi moc nepěstujeme potraviny. A s tou vodou je to, kromě části jižní moravy a části polabí ve 2 letních měsících, taky v pohodě. Nejde o to kolik je vody, ale jak idiotsky se s ní volnotržně hospodaří. Protože cílem veolie není aby měl každý dostatek vody, ale aby měli její akcionáři co nejvíc prachů, což se s tím prvním vylučuje. Protože nejvíc prachů z toho vytřískají, když jí bude málo a bude drahá.
    Třeba podle Cílka jsou problémy s vodou bodové, po celém státě, ale jen na malých územích. Což svědčí spíš o selhání systému. Kdyby tu byla nějaká celonárodní koncepce jak za toho proklínaného socializmu, tak by se tp řešilo komplexně a všichni by vodu měli. A levnější. Jenže už 28 let je jedinou koncepcí „rozkradni co můžeš“. A pak stát zcela prolezlý notorickými kleptomany selhává nejen v údržbě silnic a další infrastruktury, ale od nedávna už i v dodávce léků, a v brzké budoucnosti i v dodávce potravin (aféra s vejci, letos zase s máslem), vody a elektřiny.

    Jako bychom byli něčí pokusná laboratoř, kde zkouší jak budou lidi reagovat na postupnou likvidaci všech civilizačních vymožeností (třeba i automobilů), aby to pak bylo zavedené celoplošně po Evropě. Protože češi si nechají líbit úplně všechno. Ta nedávná situace s nedostupností některých důležitých léků, nebo toho másla, to byl vyloženě řízený pokus, protože nikde okolo takové problémy neměli.
    Kypr a Řecko jsou pokusnými laboratořemi pro všechny možné způsoby ekonomické likvidace obyvatel. Švédsko zase laboratoř pro pokusy s likvidací obyvatel pomocí islámu. Británie laboratoří pro legislativní utahování šroubů a vzniku policejního státu, což se pomocí staného práva a podobných „protiteroristických“ opatření implementuje intenzivně v blízké Francii.
    Další bude nedostatek elektřiny, případně částečné vypínání, kdy elektřina pojede jen část dne. To bude realita po zastavení německých jaderek. Proč se tahle průsery v energetice tak silně tutlají? (viz Skretovo lamentování nad poměry v energetice, je náhoda že je najednou velmi obtížné zřídit el. přípojku? A je náhoda, že nám EU zakazuje silné spotřebiče a žárovky?)

    Takže si shrňme procesy které probíhají, nebo se zrovna rozjíždějí v Evropě.

    nedostatek nebo omezování:
    a)elektřiny
    b)vody
    c)léků
    d)přesun pracovních míst do asie
    e)omezování aut
    f)chátrání veškeré infrastruktury

    naopak škodlivý přebytek:
    a) muslimů na dávkách (německý sociální systép prý už začíná kolabovat)
    b) džihádistických imigrantů (TBC, cholera, HIV included)
    c) dluhů a platební neschopnosti (zdravím Singera a ČNB)
    d) lidí na podporách a dávkách
    e) totalitních zákonů a policejního dohledu

    Tohle nemůže dopadnout dobře.
    Jak jsem řekl, státy jsou jen figurky na šachovnici mocných globalistů. Jenže oni hrají za obě strany, takže jim ani na jedné figurce nezáleží, protože když hrajete za obě strany, tak nikdy nemůžete prohrát.

    1. Věru podnětný příspěvek.
      Nicméně jsou zde nějaké drobty:

      Orné půdy máme habaděj, ale je opravdu nesmyslně zastavována, nejen velkosklady, ale i sídlišti.
      A s tou vodou je to špatné, nejen v části Jižní Moravy a části Polabí prakticky celoročně.
      Nejde o to kolik je vody celkově, ale o rozložení její přirozené distribuce.
      Těžko říci, co je cílem Veolie (kromě toho, aby měli její akcionáři co nejvíc prachů), ale ta pitnou vodu nakupuje a distribuuje ji zařízeními, která nejsou v jejím vlastnictví. Tak se nedostatek vody zajisté velmi obtížně.

      Třeba podle Cílka jsou problémy s vodou bodové, po celém státě, ale jen na malých územích, což svědčí nejspíš o selhání Cílkově jakožto vědcově.
      Nevím, k čemu by byla dobrá celonárodní koncepce, ale celostátní koncepce existuje a jmenuje se Státní vodohospodářský plán (nyní se používá mladší název Směrný vodohospodářský plán).
      Stát léky nedodává, výrobci léků, distributoři léků a prodejci léků jsou soukromé subjekty, kterým pacienti platí z peněz, které vydělali (i když jejich značnou část museli povinně svěřit do státních rukou)).
      Co je to aféra s vejci? Míníte dobře načasované zjištění Fipronilu? Velmi podobné dobře načasované výměně klecí v minulosti?
      Jakou aféru s máslem máte na mysli? Narovnání ceny másla na tržní úroveň?

      Jak se liší „likvidace“ třeba i automobilů od zavádění emisních či parkovacích omezení v celé západní Evropě a mnohdy daleko dříve, než v ČR? (Vzpomínáte na kampaň:“Vy jste nám vítáni, Váš automobil ale ne!“ a tušíte, kdy a v kterém mětě vznikla?)

      Skutečně jsou Češi takové ovce, že si nechají líbit zastavení německých jaderek? Týý joo!

      Jak je obtížné zřídit el. přípojku? (Zatím jsem v rámci developerských projektů na takovou obtíž nenarazil. Největší problém je voda a silnice, některé pozemky jsou nedostupné.
      A je náhoda, že nám EU zakazuje silné spotřebiče a žárovky? To nevím, ale elektrická topidla a klimatizační jednotky nejsou tak úplně nevýznamné spotřebiče a jejich počet zatím utěšeně roste. A nabíječky elektromobilů dtto.

    2. Ad) Orná půda
      Orné půdy máme dost a stačí vzít do ruky kalkulačku a počítat a uvidíte, že s jejím úbytkem to tak hrozné není. Značné množství „orné půdy“ také mizí díky zalesňování, ale to se propagátorům mizející půdy nehodí do krámu. Navíc lze udělat skrývku, když tak lze sklad zase zbořit a matička příroda si za pár desítek let poradí zadarmo i bez rekultivace.

      Ad voda) To tragické hospodaření s vodou má začátek někde u meliorací, rozorávání mezí, likvidace remízků a transformací přirozené krajiny na krajinu pro průmyslové zemědělství dle sovětského vzoru.

      Ad „Kdyby tu byla nějaká celonárodní koncepce jak za toho proklínaného socializmu, tak by se tp řešilo komplexně a všichni by vodu měli. “

      To co sklízíme je právě důsledek socialistické koncepce budování „krajiny“. Sedlák totiž měl ke své půdě a krajině vztah, zatímco pro jézéďáky to byl tak akorát výrobní prostředek.

      I v dnešní době, kdy už se o vodě mluví, lze pozorovat snahu veškerou dešťovku odkanalizovat a dostat ji co nejrychleji pryč z přirozeného oběhu. V posledních letech, když už se dešťovka odkanalizovat „nesmí“, tak se na to udělují výjimky takovým tempem, že soudruh urbanista (to když pracuje pro město) a projektant (to když pracuje pro developera) ani nevěděl, že vodu lze zasakovat – natož aby věděl, že zasakovat se musí.

      Ale na Veoliu se dobře nadává …

      1. Sedlák totiž měl ke své půdě a krajině vztah, zatímco pro jézéďáky to byl tak akorát výrobní prostředek.
        Jako prostý vidlák pouze konstatuji, že se mýlíte.
        Pro sedláka nebyla a není půda ničím jiným, než výrobním prostředkem. I sedláci přizpůsobovali tvary a rozměry pozemků aktuálně dostupné technice, což je zjistitelné pohledem na katastrální mapu po zvýšení dostupnosti traktorů. Úpravy pozemků si ti sedláci sami platili.

        Co se týče nakládání s dešťovou vodou, nemohu s vámi souhlasit.
        Uvedu jenom to, že zasakovat se nemusí, ale může.
        Je lhostejné, zda dešťovou vodu necháte zasáknout, necháte odpařit, použijete k zalévání rostlin nebo splachování klosetů.

        Na většině území ČR je zasakování omezeno nebo vyloučeno z důvodů geologické skladby podloží, zejména při zohlednění úrovně podzemní vody.

        V zastavěných územích brzy zjistíte, že zasakování pod základy budov nebo pod aktivní zónu je snadné navrhnout, ale nesnadné prosadit. Zejména zasakujete-li sousedovi do sklepa – zkuste si spočítat odstup vsakovacího zařízení od budovy o dvou podzemních podlažích na navážce, běžném to „souvrství“ ve velkoměstě.
        Dále: je pěkné nechávat vodu vsakovat. Co na tom, že je vsáklá voda odvedena podélnou drenáží komunikací a odvodňovacím systémem budov.

        Pro upřesnění:
        Vyřizování několika*) developerských (či „developerských“) záměrů se účastním, takže zhruba vím, o čem je řeč.
        _____________
        *) Míněno několika ročně a pro jistotu: na straně žadatele.

        1. Zajímavé, že farmáři v americe zachovávají remízky a další krajinné prvky, ale naši sedláci že by tento rozum neměli? V rodině jsme sedláky měli a jednoho stále máme, a nemohu se ubránit dojmu, že generačně byla snaha předat potomkům krajinu nezhuntovanou.

          Mohu se mýlit, ale mám za to, že primární povinnost minimálně před pár lety byla vsakovat*). Vodu mělo jít odvádět pouze, když vsakování nebylo možné. Voda se však odváděla a odvádí i z území, kde vsakování možné bylo. Další problém je, že když je výstavba nesmyslně hustá, tak není kam vsakovat. Primární problém není podloží, ale vysoká hustota zástavby => nedostatek zeleně => heat islands, znečištění vzduchu, šíření hluku a další „pozitiva“ urbanismu mentálěn na úrovni začátku minulého století.

          *) Vyhláška č. 501/2006 Sb.
          (5) Stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno …
          vsakování nebo odvádění srážkových vod …
          přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, není-li možné vsakování, …

          ———
          Takže jsem se nemýlil, vsakovat se MUSÍ, pokud to jde. A na spoustě míst, kde to „nejde“, to nejde hlavně proto, že není vůle, aneb odkanalizovat je jednodušší a levnější, když se toho co nejvíc zalije betonem (míněno vysoký index zastavění ploch), tak je z toho největší vejvar …

          Mimochodem, pracuji ve velké nedávno dokončené administrativní budově, kde se při výstavbě nalezený pramen odvedl do kanálu a trávníky se dnes zalévají vodou z vodovodu.
          Podloží je hlína, písky a štěrky, zasakovat by šlo, kdyby byla vůle …

          1. Co podle vás znamená slovo „musí“?
            Vyhláškou, kterou citujete, se stanoví, že vlastník musí se srážkovou vodou spadlou na jeho pozemek nakládat tak, aby nezatěžoval sousedy cizími vodami.

            Při stavbě budovy na píscích a štěrcích byla nalezena daleko spíše zvodeň než pramen a odvedení vody bylo z technického hlediska nutné – izolace proti tlakové vodě jsou drahé a nemají neomezenou životnost. (V developersky postaveném domě z roku 2004 jsem se o tom již přesvědčili na vlastní peněženky.)
            Pokud je při stavbě naražena zvodeň, zasakovat se nesmí (technické, nikoli politické předpisy).

            V současných developerských projektech se začíná projevovat snaha o využití (recyklaci) šedých vod, srážkových vod (akumulační nádrže), již z toho důvodu, že na na území Hlavního města Prahy již ve většině případů není možné připojit dešťovou kanalizaci nového objektu do veřejné dešťové nebo jednotné kanalizace, protože jejich kapacita je vyčerpána. Vyčerpána je i kapacita toků (příkladně Botič, Rokytka).
            Pokud se chcete podívat na jedno možné řešení, v Modřanech je právě rozestavěno.

            Jen na okraj: co je podle vás „krajina“?

            1. Ad „Co podle vás znamená slovo „musí““
              Pokud je tam napsáno, „přednostně vsakování … , není-li možné vsakování“ tak je povinnost vsakovat, pokud to je možné.

              Ad „Při stavbě budovy na píscích a štěrcích byla nalezena daleko spíše zvodeň než pramen ..“

              U stavby jsme nebyl, mám to jen z doslechu a nebyla vůle o tom moc mluvit. Nicméně zvoděň se prohjevila v sousední budově v podzemních garážích, nicméně padlo i slovo pramen. Stavařinu jsme nestudoval, natožpak hydrogeoologii, takže se mohu mýlit. Nicméně o pár set metrů dál podobnou situaci jiný investor, jehož výtvor je po všech stránkách lepší, řešil umělými jezírky.

              Ad „Jen na okraj: co je podle vás „krajina“

              V širším významu je krajina to, co vidím, když vylezu z baráku. Ovšem industrializovaná a značně znásilněná krajina v ČR mě praštila přes očí po té, co jsme viděl „středoevropskou krajinu – lesy a pole v péči zemědělců ve Wiskonsinu a následně jsme jel vlakem na trase Praha – Brno a díval jsem se při tom z okna na krajinu u nás. V mnoha zemích (USA, ale i Německo) mě zaujalo, že velmi často výstavba nepřesahuje svou výškou stromy, takže osídlení a průmysl v krajině není téměř vidět. Když se tam staví, tak je snaha vzrostlé stromy zbytečně nekácet a případně projekt přizpůsobit tomu, co již v terénu roste.

              1. Umělá jezírka jsou různá.
                U budov v městské zástavbě, o jaké patrně jde, jsou jezírka navrhována jako vodotěsné nádrže s přepadem do vsaku, do akumulačních nádrží pro závlahu, do kanalizace – neslouží po vsakování, potože příslušné budovy mají minimálně dvě podzemní podlaží. Napájejí se srážkovou vodou a vzhledem k poměru srážek a výparu se hladina na potřebné výši často doplňuje vodou pitnou. Někdy se taková jezíka navrhují k odpařování srážkových vod, což je v podmínkách tuzemské městské zástavby spíše symbolické.
                Volná hladina je významným činitelem zlepšení mikroklimatu, ale údržba otevřených nádrží zvyšuje náklady na provoz budovy a investoři je většinou odmítají.

                Srovnáváte-li ČR a Wisconsin, bylo by vhodné začít u hustoty osídlení, kde je poměr asi 3,25 : 1. To asi bude mít nějaké důsledky, například neporovnatelnost.

                1. Šlo mi o to, že onu vodu místo odkanalizování šlo celkem levně jímat, používat větší číst roku na zalévání trávníků nebo zasakovat a každopádně hnát ji do kanálu mít až jako poslední možnost a ne první možnost.

                  Ad Wiskonsin:
                  Hustota osídlení je jedna věc, druhá věc je celkový přístup daný mj. tím, že každý farmář je taky lovec a má zájem, aby se zvěř mněla kde schovat atd … Celkově jsem z těch „ošklivých neekologických američanů“ měl pocit, že se k přírodě v mnoha ohledech chovají méně macešsky, než my tady a to bez toho, aby to znamenalo nějaké značné náklady navíc.

                  1. Třikrát nižší hustota osídlení mimo jiné znamená, že se místa, kam se může zvěř schovat, udrží v dobrém stavu třikrát snáze, ne?

                    Co se týče jezírek a kanálu, jsme již na hranici tématu.
                    Jenom podotknu, že hodně záleží na tom, kde ta kanalizace končí.
                    Jsou řešení, kde je nádrž, ve které se voda jímá, navržena pro více budov (případně pro celou čtvrť) a nachází se mimo zástavbu – příkladem budiž Průhonice (samozřejmě s Čestlicemi).

                    1. Na venkově je i u nás místa dost, takže by to taky šlo. Tak hustě zase osídlení zase nejsme. Problém je v tom, že u nás se dělaly meliorace, rozorávaly meze, likvidovaly remízky – poroučelo se větru, dešti, zrychloval se odvod vody z krajiny, což se řešilo přehradami – dodrbalo se kde co. A vtip je v tom, že jak moc industralizovaná krajina je v ČR jsme si nikdy neuvědomoval, dokud jsem neviděl krajinu podobného rázu, ale relativně zachovalou – nejsou tam lesy, ale pralesy, přičemž nejde o jejich velikost, ale o věk stromů. Jsou tam v polích meze, remízky, brázdy, úžlabiny, potůčky, … pro farmáře by nebyl problém je zlikvodovat a usnadnit si tím obhospodařování pozemků, ale oni to nedělají. Možná proto, že mají místa dost, možná proto, že oni s přírodou nebojují, ale snaží se koexistovat.

                      Podobně jako relativně nová výstavba skrytá mezi vzrostlými starými stromy ve Wiskonsinu na mě působila výstavba na okraji některých německých (bavorských) měst – tuším, že šlo o Erlangen.

                    2. Problém není v tom, že se dělaly meliorace, ale jakým způsobem, v sedmdesátých letech byly redukovány na plošnou systematickou drenáž, k tomu bylo postaveno několik závlahových soustav, z nichž některé jsou dodnes provozovány.
                      Zrychlený odvod vody z krajiny se přehradami neřešil. Bohužel se neřašil ani tehdy platnými směrnicemi o záchytných nádržích (rybnících). Podfinancování oboru bylo katastrofální, plně v souladu s celkovým stavem „národního“ hospodářství.
                      V rozorávání mezí obecně problém nebyl, byla to nutná operace a jak jsem psal výše, větší sedláci si ji byli ochotni zorganizovat a zaplatit i před združstevněním.
                      Likvidace remízků je nesmyl žádným způsobem neobhajitelný.
                      Vzhledem k zatížení obyvatelstvem je u nás většina lesů obhospodařovaných s obmýtím u jehličnatých stromů max.sto let. Nemělo by se to příliš lišit od okolních zemí, je to pozůstatek bývalého císařství.
                      Do Bavorska jsme jezdili počátkem devadesátých let na školení a tehdy řešili v zemědělství problémy, vulgárně řečeno, našich padesátých let. Ale s jiným financování a jinou technikou.

                    3. Likvidace mezí s vodou nesouvisí, je to zásadní problém pro zachování biodiverzity – ptactvo, hmyz atd.

                      Co se týče lesů, tak skladba je zoufale nepřirozená u i těch jehličnatých (konkrétně např málo jedlí). Současní lesní projektanti se ji sice snaží obnovit, ale moji příbuzní když zalesňovali, tak jim do projektu napsali takové blbosti, že se skoro nic neuchytilo, protože projektant se pokusil přeskočit pionýrské dřeviny a vzhledem k mizerné půdě nemalé úsilí a taky peníze přišly docela vniveč. To byl trest boží za to, že to chtěli dělat oficiálně a „správně“.

                      Když jsem potřeboval obnovit lesní porost já, tak jsem vzhledem k sousedství lesa pár let počkal, trochu přírodě pomohl a ejhle, příroda si vše vyřešila sama.

                      Nevím jak bavoři hospodaří v lese, ale četl jsem rozhovor se správcem schwarzenberských lesů v Rakousku. Ptali se ho jak je možné, že zrovna Schwarzenberské lesy byly schopné dodat kterési evropské královské rodině jakési neobvyklé dřevo. A on řekl zhruba toto: Nikdo neví, jaké dřevo bude potřeba za 60 let, takže už několik set let v našich lesích sázíme od každého něco tak, abychom měli všechno. Není to ekonomicky nejvýhodnější, ale je to tak správné pro další generace.

          2. (shi 31.12.2017 22:52)
            když se toho co nejvíc zalije betonem (míněno vysoký index zastavění ploch), tak je z toho největší vejvar ….
            Teoreticky máte pavdu.
            Nicméně v praxi je poměr zastavěných ploch (budovy, komunikace, hřiště…) a zeleně dán místními předpisy a developeři ho, pokud je mi známo, dodržují.

            1. Ale ano, většinou se dodržují. Jenomže ty regulativy jaksi vznikají na objednávku, takže se jde z extrému do extrému.
              Drobný vlastník nesmí postavit pomalu ani kadibudku, jakmile se území zmocní developer, tak je úspěch koeficient zastavěné plochy pouze 0,3, protože koncentrovat se musí. Díky podobně idiotskému přístupu je v ulicích na Manhattanu víc stromů, než v našich „velkoměstech“.
              Ale taky je výsledkem to, že já nesmím stavět na půdě třídy III a IV (to víte, půda se chránit musí), o pár set metrů vedle developer může stavět na půdách třídy I a II. Samozřejmě vše je přesně v souladu s regulativy, které vznikají ve „veřejném zájmu“. Jenomže reálně vznikají se zohledněním toho, že jde o business, kde se točí miliardy – prostor i motivace pro všimné jsou nemalé a veřejný zájem nakonec hájí jen Nesehnutí a jiná jim podobní aktivisté, kteří jsou jak neřízené střely.

  6. Tohle se bohužel netýká jen EU. Nejhorší je, že za chvíli už ani nebude, kam utéct. Šíří se to po celém světě jako rakovina.

  7. Co je špatného na stavění velkoskladů na orné půdě? Však by ty „velkosklady“ nevznikaly, kdyby výnos z hektaru půdy nebyl významně menší než výnos z hektarového logistického areálu :-) Jinými slovy, za to co vyděláme logistikou si koupíme potraviny od nějakého zaostalého zemědělského státu a ještě zbyde :-)

    1. Pokud na tebe zrovna není embargo protože nevítáš milion negrů ze zaostalého preagrárního státu. Stačí se podívat na Madarsko když schánělo ostnatý dráty na hranice, prachy i celý slavný NATO a EU jim byla k hovnu.

  8. Je zbytočné sa baviť o premnoženej a zdegenerovanej (google „muslim inbreeding“) ktorá je len dôsledkom… pokiaľ sa nebavíme o príčine: socanskej rakovine, šíriacej sa vďaka „neuveriteľnej ľahkosti parazitizmu“.

    A buďte si istí že červenej nákazy sa produktívna menšina nezbaví ani nejakou otvorenou vzburou, a luzo(=demo)kratickými voľbami už ani náhodou, naopak, paraziti sa budú čím ďalej tým viac premnožovať.

    Jediná možnosť je prechod na nejakú novú kvalitu typu virtuálna bitcoinová ekonomika mimo dosahu štátu a jeho organizovaných zločineckých skupín, alebo potom rovno opustenie aj tak nevýkonnej človekozverskej hardwarovej platformy, a plný prechod Memetickej Supercivilizácie Inteligencie (žijúcej momentálne na tom našom „wetware“ substráte) na kremíkovú bázu (tzv. Singularita).

  9. Dovolil bych si kratkou citaci z Eurostatu k tabulce Crime and criminal justice: „Crime statistics are affected by many factors, mainly: different legal and criminal justice systems, different recording practices … For the above reasons, direct comparisons of crime levels in different countries should be avoided.“
    Viz ec.europa.eu/eurostat/cache/metadata/en/crim_esms.htm#coher_compar1476271302942
    V zasade jde o to, ze se pravni rad i zpusob sberu a hlaseni incidentu v jednotlivych zemich lisi a nelze tedy cisla porovnavat, protoze napriklad pod pojmem znasilneni se v ruznych zemich muze skryvat jiny cin a take se muze lisit zpusob hlaseni, nekde mohou vychazet z nahlasenych pripadu policii, jinde treba ze zahajenych stihani (vznesenych obvineni), jinde muze jit o odsouzene ciny a v neposledni rade se muze v ruznych zemich lisit procento nahlasenych incidentu. U LP a unosu to bude s procentem nahlasenych pripadu pravdepodobne vyrazne lepsi nez u znasilneni a rozdily asi nebudou tak vysoke, ale ostatni problemy porovnatelnosti zustavaji i u techto cinu.
    Cisla v tabulce sama o sobe vedou k zamysleni o porovnatelnosti, napriklad na Slovensku je udajne temer 3x mene znasilneni nez u nas. V Lotyssku se udajne znasilnuje 4x mene nez v sousednim Estonsku. Srbsko je zemi, kde se znasilneni temer nedeji …

    1. Znásilnění je blbá metrika protože spíše než o počtu zločinů měří ochotu obětí to svěřit autoritám.

      Mnohem lepší metrika jsou např. vraždy, protože o těch se nikdo nemusí rozhodovat zda se s tím svěří rodině/policajtům nebo ne, na mord se prostě v 99% případů přijde tak jako tak a zatlouct se to nedá.

      1. Mord se sice nedá zatlouct, ale dá se překvalifikovat. Když to jen trochu jde, tak na sebevraždu nebo nešťastnou náhodu, v horším případě holt na ublížení na zdraví s následkem smrti…

        Za vším je třeba vidět člověka a i fízlové mají manželky, co chtějí nové plavky*. V dnešní době pak často i hypotéky, leasingy a jiné finančně náročné závazky.
        __
        * Viz. M. Švanrdlík, Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky.

        1. Mord je nejlepší, těla se většinou počítají dobře. Ale i s tím jsou problémy:
          USA – jako mord to jde do statistiky, pokud to není celkem zjevná sebevražda nebo nehoda.
          Velká Británie – jako mord to jde do statistiky, kdy odsoudí pachatele.

          (Sice mají v Británii u vražd hodně vysokou objasněnost, ale i tak to není zcela O.K.)

          1. no a pak jednoho dne zmeni statistiku a pocet vrazd jim pres noc na papire vyleti do nebes, aniz by se v realu vrazdilo vic. A spousta lidi z poctu vrazd zacne vyvozovat divoky dusledky :-)

        2. ale no tak. Ne ze to bylo nemozny, ale bezny to rozhodne nebude. Vysetrovani vrazdy je tymova prace a docela velky slovo ma soudni lekar. Cim vic lidi by bylo potreba podmaznout, tim vetsi riziko. A vetsina vrahu opravdu nejsou zli miliardari.

          1. Minimálně snaha o přesun do kategorie „ublížení na zdraví s následkem smrti“ běžná je*. U těch nehod a sebevražd se to po průseru se Stodolovými a šaškárně se „sebevraždou“ Janíčka o něco víc hlídá a kromě toho zúčastnění ze sebe nechtějí dělat vyložené pitomce. Nicméně i tak je rozhodování o klasifikaci nastaveno tak, že vražda je poslední možnost, když z toho plausibilně nejde udělat nic jiného.
            ___
            * Nemohu říci, že bych zrovna to vyloženě odsuzoval, protože kromě snahy vylepšit si statistiky se to dá chápat i jako aplikace principu „in dubio pro reo“.

            1. Na druhé straně jsou případy* postupu právě opačného – vyrobit vraždu z ublížení, ba i z nešťastné náhody…

              * Neumím ovšem odhadnout počty přesunů tím či oním směrem…

      2. Nekolik nevyhod vrazd/mordu jako rozumneho statistickeho ukazatele vyjmenoval JJ. Ja jeste pridam, ze zejmena v mensich zemich je to pomerne vyjimecna udalost a statisticky porovnavat takove udalosti mi nedava prilis smysl.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017