Z pomyslné salámové šišky ústavních práv, která se nám všem postupně zkracuje, ubyl tento týden další významný kousek. Senát totiž odhlasoval novelu zákona o policii, která opět významným způsobem posiluje pravomoci silových složek především v oblasti zpracování osobních dat, jejich předávání třetím stranám na území EU a pravomocí Vojenské policie. Celá věc proběhla potichu a bez „zbytečného“ humbuku, přesně tak, jak to v demokratickém státě bývá. Nejvíce ze všech to odnesly smažky.
Policie například získala pravomoc zpracovávat vaše osobní i citlivé údaje ještě před zahájením trestního stíhání, což v praxi už dávno dělala, ale přesto je to významné posílení pravomoci. My se budeme v následujících řádcích věnovat něčemu úplně jinému, co tento zákon také zavádí, a to sice krádež v mezích zákona prováděnou Policií ČR. To také v této novele prošlo a nevzbudilo to kupodivu žádné negativní reakce mezi obyvatelstvem, ačkoli kurva mělo.
Než se pustím do nějakých detailů, předesílám, že neberu drogy a jsem zásadně proti tomu, aby se drogově závislým pomáhalo z veřejných prostředků. Když chce někdo brát drogy, nechť si poslouží, ale musí vzít v úvahu všechna rizika, která z toho plynou. Nejsem ochotný přispět ani jedinou korunu na ty jejich programy, kontaktní centra, jehly zadarmo, metadon a podobný sračky, protože už se to praktikuje léta a nikam to nevede. Naopak jsem ochoten podporovat každý politický subjekt, který s touto kvazihumanitou skoncuje ve prospěch těch, kteří se dostali do průseru nikoli vlastní vinou. Také se mi zajídá skrytá nebo otevřená propagace drog politiky a umělci. Ze stejného důvodu mě vůbec nerajcují diskuse, zda marihuana je droga nebo úctyhodné léčivo – když si někdo formou léčby chce vyhulit mozek z hlavy, prosím, ať to udělá hned! Upřímně řečeno, považuji smažky za outsidery a odpad společnosti. Hranice mezi fetkou a normálním člověkem je však čím dál tenčí a neznatelnější, například kdo si kupoval matroš v Amsterdam shopech, byl ještě před 14 dny spořádaný občan a dnes je to trestně stíhatelný vyvrhel. A nakonec i smažka má právo na ochranu svého majetku podobně jako my všichni ostatní.
Pokud policie chce někomu sebrat nějakou věc, která je jeho majetkem, má právo mu ji odejmout. Tím se ta věc nestává majetkem státu. Nemůže ji tedy například zničit, o propadnutí ve prospěch státu musí rozhodnout soud nebo správní orgán, přičemž toto rozhodnutí má nějaká procesní pravidla. Tím je chráněn majetek občana před svévolným jednáním silových složek státu nebo dokonce jedinců se statutem veřejného činitele. Tento princip bude brzy prolomen, protože do zákona o policii přibyla tato nenápadná věta:
V § 34 se doplňuje odstavec 4, který zní:
“(4) Je-li věcí podle odstavců 1 nebo 2 omamná nebo psychotropní látka a je-li tento přestupek projednán v blokovém řízení, policie takovou látku zničí nebo zaeviduje k účelům podle § 38.”.
Držení drog může být trestný čin nebo přestupek. To závisí na množství přechovávané drogy, přičemž hranice je nastavena na množství přibližně odpovídající osobní potřebě smažky. Společenská nebezpečnost takového přestupku je tudíž nízká. Kdo toho má však více než je stanovená hranice, dopouští se trestného činu a policie mu může drogy zabavit. V případě, že se jedná o přestupek, může policista po marné výzvě drogu odejmout, jestliže lze mít důvodně za to, že v následném řízení o přestupku může být vysloveno její propadnutí. Policie tedy má poměrně silný nástroj, jak vzít debilním dětem extázi a hulení, ale z nějakých důvodů to furt bylo málo.
Nyní zde tedy máme úpravu, která zachází podstatně dál. Policista už nemusí čekat na výsledek řízení o přestupku, ale droga rovnou propadá policii (na místě samém do rukou policisty), načež následuje její zničení anebo zaevidování za účelem zkoumání. Navíc je zde explicitně uvedeno, že přestupky na úseku drog lze projednat v blokovém řízení, tedy zaplatit pokutu na místě nebo převzít složenku. V čem má být přínos takové úpravy? Citujme důvodovou zprávu: „Možnost blokového řízení a odejmutí nepatrného množství (menší než malé) omamné nebo psychotropní látky výrazně zjednoduší a zefektivní projednání přestupků a postih přestupců, zejména však výrazně sníží náklady na jednotlivá “klasická” správní řízení. Navrhované ustanovení umožní, aby tyto nebezpečné látky zůstaly v majetku státu a držení Policie České republiky bezprostředně po jejich zajištění.“
Můžete říci OK, jedná se o drogy, je to nutné, protože v okamžiku, kdy proběhne řízení o přestupku, třeba za dva měsíce, už droga neexistuje, protože jí dotyčný travičkář vyhulil. To je sice pravda a je velmi pravděpodobné, ale zde jde o princip. Policista zde zasahuje do majetku občana, někomu bere nějakou věc, sice se jedná o drogu, zakázanou látku, a na první pohled se může zdát, že je to v pořádku. Není to ale v pořádku. Je to něčí majetek, ten samý majetek, který se dosud těšil zákonné ochraně, o které jsem psal výše. Příště na místě drogy může stát třeba počítač, fotoaparát, telefon, auto nebo jiná věc, protože tu evidentně došlo k určitému prolomení toho, co bylo předtím tabu.
Praxe může vypadat například takto. Policajti si poslední dobou oblíbili nájezdy na hospody, „zda se tam nenalévá mladistvým“. Jsou to především demonstrace síly, aby mládež pochopila, kdo to tady řídí a získala patřičný respekt ještě v době, kdy stromek lze ohýbat. Chytnou pár huličů, co si smotli brčko a napaří jim pokutu 3000 Kč. Tihle blbci samozřejmě neví, co mají v tu chvíli dělat. Buď mají květáky na sračku, nebo se jejich dosavadní rebelie ohraničovala na nošení batikovaných hadrů a fair trade mošniček na fet, takže ukázněně přeberou složenku a navalí policajtovi travku. Něco jako výběr dodatečné daně z trávy, houbiček a extáze. Stát a fetky nebudou už dál žít v symbióze, jeden čas to vypadalo, že hulení je snad ve státním zájmu a kdo nehulí, je neonacista. Vyberou se nějaké peníze na pokutách a policejní statistiky se budou uspokojivě plnit desítkami a stovkami odhalených přestupků na úseku omamných látek a porostou počty potrestaných „narkomanů“. Ve své podstatě na tom teď fetky budou ještě hůře než jiná štvaná zvěř, totiž řidiči, protože těm automobily zabavovat (zatím) nelze.
Dojde nepochybně i na excesy. V minulosti se stalo, že policisté sami prodávali zabavené věci. Tento případ je podle všeho špičkou ledovce, protože policisté ukradli věci, které mají velmi specifické použití a jsou snadno identifikovatelné, navíc je ještě zkoušeli prodat tomu, komu byly ukradeny – není třeba pravidelně sledovat Kriminálku Anděl, aby i debil pochopil, že takhle teda ne. Nyní se před policisty otevírá nová příležitost pro podnikání, no ona vlastně tak úplně nová není, ale přinejmenším bude atraktivnější. V canabisbusinessu přibude nový zdroj, se kterým bude nutno počítat.
Zajímavé bylo i hlasování o tomto návrhu. Návrh předložil investigativní vyšinutec John. V parlamentu neměl žádný poslanec potřebu k tomu vystoupit, k určité diskusi došlo pouze v senátu. Bylo to myšleno tak, že senát je ústavní pojistka, která má zabránit odhlasování zákonů, které jsou zjevně protiústavní? Senátor Antl, co gaunery nemá rád, přišel s originální konstrukcí: „v rámci blokového řízení přestupce vlastně udělí souhlas i k tomu, že dojde k propadnutí, no, k zabrání věci a ochrannému opatření, takže k propadnutí věci“. Jinak řečeno, pan senátor Antl dovozuje, že když souhlasíte s pokutou na místě, pak vlastně určitě souhlasíte i s legální krádeží vašeho majetku. Senátor Dryml pocítil potřebu vychcat se proti větru, což je velmi sympatické, zbytek mlčel a kýval.
Samozřejmě budeme v následujících dnech ujišťováni, že kdo se bude chovat slušně, tomu nic nehrozí, policisté použijí nově získanou pravomoc jen ve výjimečných případech a nestane se, že by drogy končily v kapsách policistů, protože to budou regulovat přísné policejní interní předpisy a nadřízení na to dohlédnou. Všechny popsané mechanismy však v podání PČR zpravidla selhávají a tak se mají smažky nač těšit. Snad by měly zasadit o pár rostlinek více, aby bylo na hulení pro pana policajta.
(7x známkováno, průměr: 3,86 z 5)