Vlastně to začalo tím, že jsem si vzpomněl na doby, kdy jsem jako malý harant instaloval krmítka pro ptáky. Nejprve jsem postavil krmítko a nasypal tam semínka slunečnice. Pak přiletěla jedna sýkorka, sem tam si zobla a začala cvrlikat. Přiletěly další sýkorky, každá sezobla dvě tři zrníčka a za neustále cvrlikání někde poblíž rozloupla a sezobla. Jejich zvuky uslyšel jiný druh fóglů, robustní, žlutozelení, se silnými krátkými zobáky. Přiletěli, vypráskali něžné sýkorky, rozvalili se v krmítku, vyžrali všechny slunečnicová semínka a nažraní letěli pryč.
Kdo se ještě takhle chová? Zmrdi. Nejprve se do firmy vetře jeden a za chvíli je jich tam kopice. Vyhryzají firmu a jdou o kus dál. Aby mohli takhle fungovat a dostatečně rychle se shlukovat na jednom místě, musejí být schopni předávat jeden druhému informaci o tom, že jsou jeden jak druhý členy bratrstva zmrdů. Něco jako když je voják na stráži a další voják hodlá projít, aniž by byl zastřelen, musí znát heslo a identifikovat se.
Zpočátku jsem myslel, že zmrdi mají nějaká tykadélka, kterými zachytí jakési zmrdí signály. Ohledal jsem proto zevrubně jednu zmrdici a tykadélka jsem nenašel (zato jsem narazil na jiné věci, které učinily tuto činnost zábavnou, i když neefektivní. Zmrda se mi ohledávat nechtělo, ale když někdo chce, tak prosím). Pak mně napadlo, že třeba vylučují nějaké chemické látky, podobně jako hmyz feromony. Takové zjištění by mělo dalekosáhlý dopad na činnost zmrdobijců, protože by bylo možné vyrobit tento pach uměle, zkonstruovat technické zařízení – zmrdolapku – a chytat zmrdy do něj. Byli jsme jen malý kousek od tohoto pokusu – pro začátek jsme hodlali použít silně kořeněnou kolínskou Hugo Boss, ale bylo nám z toho smradu tak zle, že jsme toho raději nechali, protože nám došlo, že je to všechno jinak.
Zmrdí „cvrlikání“ se odehrává na úrovni verbální. Zmrdi to dělají tak, že do normální řeči sem a tam vloží slovo, které ujde pozornosti nás nezmrdů, ale zmrdi jej zachytí a ví, že mají co činění se svým člověkem. Přináším částečný výčet těchto slov i s jejich významy.
Fokusovat
= přestat se zabývat čímkoli užitečným, vybrat si místo toho nějakou neužitečnou kravinu a s ní pak ztrácet čas
Toto slovo použijí zmrdi nejčastěji ve spojení s tvary slovesa „muset“. Chtějí nás tím přimět, abychom se okamžitě přestali zabývat tím, co právě děláme, a začali se zabývat tím, co oni považují za důležité. Obyčejně zjistíme, že to něco, na co se musíme fokusovat, je nějaká zhovadilost, která je stejně k ničemu, třeba nějaké excelovské tabulky s grafy.
Zastřešovat
= převzít odpovědnost za něco, co nemůžeme kontrolovat
Slovo kontrolovat jsem nyní použil spíše v angloamerickém pojetí, tzn. řídit. Zmrdi mají jedno dilema, které se promítá do všech organizačních struktur, které vytvoří. Hrozně rádi by měli pravomoci, vše řídili, ale nenesli žádnou odpovědnost. Institut, který jim dovolí vytvořit tuto kuriózní kombinaci, je právě zastřešování. Na zastřešování seženou nějakého vořecha, na kterého naloží veškerou odpovědnost a nedají mu do ruky žádné klacky. Zastřecha pak funguje jako hromosvod, na kterého zmrdi svedou všechny neúspěchy jejich diletantské činnosti.
Někdy zmrdi používají institut zastřešování k tomu, aby vnesli rozvrat do zaběhaných organizačních schémat. Vytváří systémy, kde všichni všechno zastřešují, ale nikdo za nic neodpovídá.
Brainstorming
= proces limitně vedoucí k vybrání té největší možné kraviny ze všech možných velkých kravin.
Odpověď na otázku, „jak ho jen mohla napadnout taková kravina“.
Brainstorming je proces, při kterém si zmrdi sednou a vzájemně na sebe vysypou obsahy svých hlav. V překladu to znamená cosi jako „bouření mozků“, ale protože zmrdi toho v hlavě mají pomálu, připomíná to spíše mlácení prázdnými kokosáky o sebe. Výsledkem brainstormingu je jediný výstup, který se souhrnně jmenuje píčovina. Zmrdi svolávají brainstormingové týmy často, rádi a zpravidla ne bezvýsledně. I sebeblbější výsledek zmrdího brainstormingu je z pozice jednotlivce zatěžko negovat, i kdyby byla naše argumentace sebedokonalejší, protože zmrdi použijí argument, že jich na to bylo hodně a tudíž že to musí být správně, jako by se IQ sčítalo. Negovat výstupy zmrdích brainstormingových týmů mohou zase než brainstormingové týmy, což je velmi úmorné.
Optimalizace
= přetvořit nějaký subjekt tak, aby fungoval o něco hůře a spotřebovával více zdrojů
Optimalizace v podání zmrdů je nikdy nekončící proces, s jehož každou další fází optimalizovaný subjekt funguje hůře než před ní a stojío něco více. Po n optimalizačních krocích už nefunguje zpravidla vůbec nic a vydá se za to kopec peněz. Člověk by si řekl, že když je něco optimální, pak že je to za daných podmínek nejlepší a už se to nedá vylepšit, ale zmrdi nás naučili přídavné jméno „optimální“ stupňovat, takže stvořili i optimálnější a nejoptimálnější řešení.
Další optimalizační strategií zmrdů je tzv. zpětná optimalizace, kdy jeden zmrd něco optimalizuje, dostává za to peníze a ocenění tak dlouho, až se to úplně posere. Pak přijde druhý zmrd, prohlásí, že to ten první dělal špatně a znovu optimalizuje tím, že dělá přesný opak toho, co dělal ten první. Opět spotřebuje nějaké peníze. A tak kolem dokola.
Klasickou ukázkou zmrdí optimalizace je například osobní automobil. Před nějakou dobou, asi tak před patnácti lety, akcelerovalo auto nižší třídy s šestnáctistovkou motorem z nuly na sto za čtrnáct sekund a spotřebovavávalo šest a půl litru benzínu. Současný vůz se stejnou motorizací potřebuje na totéž o tři sekundy déle a dva litry paliva více. To vše s dokonalejším a dražším systémem řízení motoru a všemi technologickými novinkami, které minulé desetiletí přineslo. Kde je rozdíl? Ve zmrdích optimalizacích, které učinily auta těžšími o metrák až dva. Já osobně nechci v autě airbag. Nechci tam napínače pásů. Kašlu na různé bezpečnostní výztuhy a pět hvězdiček podle NCAP, abych přestoupil z rozbitého auta rovnou do kriplkáry. Chci auto, které bude mít dobrou ovladatelnost, akceleraci a deceleraci, prostě dobrou úroveň aktivní bezpečnosti a pomůže mi zajistit, abych se vůbec nevyboural. Nechci tam všechno tohle haraburdí, ale zmrdi se mě neptají a nutí mi je. ABS bude od května v EU na nových autech povinné. Tak to chodí.
Prezentovat
= zahrnovat ostatní spoustou neužitečných údajů provedených na hezkých barevných fóliích a okrást je tak o čas a nervy.
Prezentování čehokoli je velmi oblíbenou zábavou zmrdů. V podstatě existují zmrdí prezentace dvojího druhu:
1. Prezentace, které si zmrdi udělali sami, obsahují pouze tlachy a obrázky, jsou úplně k ničemu, leda okrádají o čas.
2. Prezentace, které k něčemu jsou. Pak je ovšem někomu ukradli.
Zjistil jsem jednu věc. Když je stupeň zamoření zmrdy nula až jedna, následuje nejprve práce a až potom její prezentace. Pokud je stupeň zazmrdování vyšší, je pořadí obrácené. Často si kladu otázku, proč Hitler prohrál válku, když wehrmacht stál třicet kilometrů před Moskvou. Odpověď? Jeho spolupracovníci byli bezesporu zmrdi a měli špatné prezentace. Střední a vyšší důstojnici prezentovali těm vyšším a nejvyšším naprosto jiný stav věci, než reálně nastal. Například prezentovali, že dobyli kótu 101, ale oni na ní zatím pouze útočili, což není to samé. Výsledek takového prezentování byl zřejmý. Do Stalingradského kotle shazovaly transportní Junkersy Ju-52 balíky s kondomy a pepřem, zatímco vojáci potřebovali munici a léky. Někdo asi prezentoval, že se tam už nestřílí, město je dobyto, vojáci si vaří eintopf a provozují sex s domorodkyněmi. V posledních dnech války stál Vůdce před mapou, posouval po ní praporky představujícími neexistující armády a prezentoval chystaný zdrcující útok proti spojeneckým armádám. To jsou konce prezentací.
Zkáza Třetí říše byla poněkud zpomalena tím, že nacisté ještě neměli Powerpoint. Zabývali se vývojem kravin, jako například tryskového letadla, strategické rakety nebo atomové bomby, ale ani je nenapadlo, aby si vyrobili kvalitní prezentační software. S tím museli přijít jiní.
Powerpoint je pro zmrdy tím, čím byl pro Středozemi prsten. Kdo nepředloží prezentaci v Powerpointu, ten jako by ani nežil. Můj zvyk vyrábět narychlo prezentace na porady tak, že jsem psal přímo na plastové fólie lihovým fixem, mě pracovně téměř znemožnil. Když jsem ještě pracoval ve výrobě, sdělil mi jeden zákazník, že pokud nepřijedu prezentovat koncept pro nový projekt v PowerPointu, tak abych radši ani nejezdil.
Jeden zmrd pro změnu od nás vyhodil špičkového dodavatele strojních zařízení proto, že mu pro účely nabídky neudělal powerpointovskou slideshow, ale předložil k uzoufání nudné výkresy a technické specifikace na papíře. Náš zmrd tomu takhle nerozuměl, protože měl jen technickou VŠ a postgraduál. Koupil to od nějakých zmrdů, kteří Powerpoint měli, ale byli to pouze překupníci, kteří to pak zadali těm původním, co je předtím vyhodil. Podnik na tom provařil asi půl miliónu, tu samou částku zmrdům Powerpoint vydělal. Ovšem naprosto nejlepší historka o prezentování pochází od kamaráda a virtuózního zmrdobijce Vojty.
Vojta se chystal zaměstnat nového konstruktéra forem na plastové díly. Je zřejmé, že zkonstruovat takovou formu není právě jednoduché. Přicházejí v úvahu všechny myslitelné nástroje 3-D grafiky, jako například CATIA, Pro E… Někdy se jedná o krajně složité a precizní mechanismy, které navíc musejí ještě vydržet statisíce cyklů za extrémních podmínek. I přišel mu na pohovor poškolní klučina. Po nějakých těch úvodních formalitách usoudil Vojta, že má co dělat ze zmrdem. Vytáhl ze stolu nějaký celkem jednoduchý díl a zeptal se, zda by k němu uchazeč dovedl navrhnout formu.
„Není problém!“, věřil si zmrd, vzděláním zemědělský inženýr.
Vojta to akceptoval, protože ten díl fakt nebyl problém. Sáhl ještě hlouběji do šuplíku a vytáhl díl jiný. Jednalo se o naprostou vychytávku a několik nástrojáren včetně německých ji odmítlo zhmotnit do formy pro naprostou složitost.
„A co tohle?“, tázal se Vojta.
„Není problém!“, opakoval zmrd.
„A v čem byste to namaloval?“, zajímalo Vojtu.
„V Powerpointu třeba.“
Zejména panel kreslících pomůcek se pro zmrdy stal darem z nebes. Mohou díky němu nedostatky ve faktografické (textové) části maskovat nafouknutím části grafické. Pro hloupé zmrdy, kterých je většina, je nachystána celá řada průvodců, díky kterým vyrobí úhlednou fólii i absolutní hovado. Myslím, že zmrdifirma Micro$oft v případě Powerpointu zažila pocit absolutní symbiózy se svými zákazníky, což se v oblasti operčních systémů stává zřídka nebo vůbec.
Vykomunikovat, vyjasnit
vykomunikovat = přesvědčit někoho, aby dělal to co nechce, metodami, které se mu příčí
vyjasnit = zamlžit
Vykomunikovat by snad původně nebylo špatné slovo. Zní sice hrozně a ortodoxní češtinář by z něj asi dostal slintavku, ale přesně zapadá do naší doby. Už dávno jsme spolu přestali mluvit. Teď si hromadně mailujeme a SMSkujeme, chatujeme a používáme ICQ. Znám lidi, kteří už vůbec netelefonují a že by hovořili se svými partnery přímo či jezdili na osobní návštěvy, ani náhodou. Slovo „domluvit se“ je tudíž archaismus.
U zmrdů k tomu ještě přistupuje fakt, že se s nikým nedomluví. Pokud se mám s někým domluvit, znamená to obvykle najít kompromis za podmínky vzájemného pochopení a akceptace argumentů protistrany. Zmrdi lidi kolem nechápou a jejich argumenty ignorují či bagatelizují, takže se ani nedomluví. Musí to tedy vykomunikovat.
Stejné je to s vyjasněním. Vyjasnění se zmrd zpravidla začne domáhat tehdy, když realita neodpovídá jeho představám a je třeba ji poněkud přiohnout. Kdyby zmrd použil pojmů objasnit či upřesnit, mohl by se nedej Bože dostat blíže k pravdě, což on ale nechce. Takže se to musí vyjasnit.
Jistě z pojmů „vyjasnit“ a „vykomunikovat“ cítite jistý nátlak. Existuje jeden starý vtip. Archeologové našli na Moravě dvě kostry a měli domněnku, že jsou to pozůstatky Cyrila a Metoděje, jen se nedá zjistit, který je který. Pošlou tedy jednu z koster na analýzu do Moskvy a za měsíc jim přijde igelitová taška s nalámanými kostmi a papírkem: „Přiznal se. Byl to Cyril“. Dá se předpokládat, že to ruští vyšetřovatelé s Cyrilem vyjasnili a vykomunikovali.
Senzibilizovat
= vyvolávat paranoiu příp. vyhrožovat
K oblíbené hře zmrdů patří, že vyvolají strach a obavy z něčeho a tím dosáhnout lepší kontroly nad lidmi. Vyberou si zpravidla nějaký složitý zástupný problém, třeba to, že jeleni mají letos tuhé bobky, což nepochybně věští globální ekologickou katastrofu a proto bychom si všichni měli nakoupit respirátory, které nám rádi prodají už za 999,- bez DPH.
Outsourcing
= tunelování
Outsourcing je nové slovo pro prastarou aktivitu, kterou mimochodem každý provádíme dennodenně. Protože si sami neumíme vyrábět potraviny, jako člověk ve společnosti prvobytně pospolné, outsourcovali jsme výrobu, skladování a dodávku potravin na nejbližší prodejnu. Když máme firmu například na výrobu plastových oken a máme tři nákladní auta, která sem tam vozí materiál a okna, dospějeme možná k závěru, že auta nejsou u nás vytížena a když auta prodáme a najmeme autodopravu, ušetříme něco nákladů na odpisech z těch třech nevyužitých aut. Pokud tedy nahradíme nějaký vlastní výkon službou nakupovanou zvenčí, můžeme mluvit o outsourcingu.
Zmrdi vtiskli této blahodárné činnosti novou dimenzi. Zabývají se totiž outsourcingem nikoli činností podpůrných a vedlejších, ale přímo těch činností hlavních. Tedy například zmiňovanou výrobu oken. Charakteristické pro zmrdí pojetí outsourcingu je, že mimo firmu jsou vyčleňovány pouze aktivity výdělečné a jsou převáděny za nápadně nevýhodných podmínek na firmy kamarádů rovněž zmrdů. Pokud by tedy zmrdi outsourcovali naši výrobnu oken, pak by okna pro nás vyráběla firma strejdy jednoho ze zmrdů a my bychom jí se ztrátou poskytovali autodopravu.
Rád bych nechal tento článek otevřený pro vaše náměty. Jistě znáte zmrdí newspeak lépe než já a rádi se podělíte o nějaká zajímavá zmrdí slova. Já čekám. Cílem by mělo být vytvoření čehosi jako Velkého zmrdího slovníku, encyklopedie, která zde zůstane pro další generace podobně jako díla J.A. Komenského a umožní nám, abychom našim zmrdům vůbec rozuměli.
(23x známkováno, průměr: 2,17 z 5)