Úvodem mé recenze bych rád pozdravil všechny nadšence čtyř kol a objasnil několik faktů. Předně – bude se jednat o čistě subjektivní recenzi mého automobilu, lépe řečeno benzínového automobilu. Ještě lépe řečeno – mého benzínového, malého automobilu.
Osobně nemám nic proti jiným vozům a ač nemám ve zvyku a ani za potřebí nikterak kritizovat, v některých pasážích se srovnání neubráním. Nerad bych tedy, aby se vlastníci zmíněných posunovátek cítili dotčeni.
Ale pojďme k samotnému autu. Jedná se o Peugeot 106 phase 2 (tedy facelift verze tohoto auta, pro lepší orientaci – nehranatá, novější varianta 106ky) ve verzi S16. Komu by toto označení nic neříkalo, tak jen pro úplnost – v některých zemích se tento automobil prodával pod výše zmíněným označením, jinde to bylo klasické „GTI“, někde jinde zase „Rallye“. Poslední zmiňované je ale také bohužel použito někde pro označení motorizace 1.6 8V, dokonce ale také 1.4 8V 55kW a aby toho nebylo málo, tak také pro 1.3 8V ve 106 phase 1. Je to matoucí, ale s trochou soustředění se v tom dá vyznat.
Něco málo technických dat
Mé autíčko disponuje zážehovým motorem o objemu 1587ccm se 16-ti ventilovou technikou. Rok výroby 1998, maximální výkon činí 87kW (neboli 118 francouzských plnokrevníků) při 6600rpm, kroutící moment je 145Nm. Váha je odvislá od stupně výbavy a pohybuje se od 850 do 950kg. Konkrétně to mé, je díky maximální výbavě „nejtlustší“. I s tímto handicapem je ale poměr koní/tunu velmi příznivý (cca 124). Údaj o zrychlení 0-100km/h je zapeklitá věc. Materiály výrobce hovoří o hodnotě 8,7s. Jiné materiály říkají 7,8s, někde lze dokonce dohledat hodnotu 7,5s. Z různých diskuzích na zahraničních, ale i českých diskuzních fórech (106owners.co.uk, saxoclub.net, peugeot-club.com), lze dohledat, že ze zkušenosti majitelů je údaj 8,7s podhodnocený. Reálně to je kolem 8s. Sériová 106 zvládne sprint na 1/4míle lehce nad 15s. Kdo nevěří, nechť googlí.
Spotřeba se pohybuje „dle nohy“. Lze prý jet i za 6,5l/100km, nicméně osobně jsem takovéhle spotřeby nikdy nedosáhnul. Moje se pohybuje od lehce pod 7l při delších klidnějších jízdách až někam ke 12l při trhání asfaltu a jízdě brzda-plyn.
Motor 1.6 16V byl nově vyvinut v roce 1996 a jako první ho dostala právě 106ka, následovaná Citroënem Saxo VTS. Právě s tímto autem sdílí 106 95% komponentů. V podstatě by se dalo říci, že až na detaily jsou to dvě idetická autíčka, jedno se lvem na přídi, druhé se šipkami (nebo jak to nazvat). Podobnou situaci lze vidět u nových Peugeotů 107 / Citroënů C1. Cena hraje samozřejmě prim, a tak je sdílení dílů nasnadě.V různých výkonových modifikacích se lze s tímto motorem setkat i dnes, nebo v nedávné minulosti (kupříkladu v Peugeotu 307).
Mé autíčko má interiér v kombinaci kůže – alcantara. Sedačky mají dobré boční vedení, v zatáčkách opravdu drží. V zimě i létě je v sedačkách přijemně, žádné pocení jak mi bylo vštěpováno.
Trochu odbočím – často slýchávám námitky lidí o velikosti 106ky. Většinou se jedná o JPP řeči, tedy jedna paní povídala. Průměrně vzrostlý člověk nemá s řízením sebemenší problémy. Níže v textu je i zmínka o testu autíčka J. Clarksonem (198cm), který rovněž na volantem neměl problémy. Stejně tak na místě spolujezdce. 2m kamaráda nebyl problém přepravit, místa nad hlavou dostatečně, to samé v prostoru nohou. Na zadních sedačkách je situace horší, avšak při obsazení 2 lidmi do „velikosti“ 180cm nenastává žádný problém.
Co se kvality sedaček týče, tak je jedním slovem skvělá. S autem čas od času jezdím do školy (110km po D1) a i přes 16“ kola s nízkoprofilovými pneu 195/45 + sportovní podvozek, mě nikdy nic nebolelo. Zde je na místě srovnání. Rodiče mají jedničkovou Fabii 1.9 sdi, rok tuším 2001. Něco sem se v tomto wagenu již najezdil a tak myslím mohu srovnávat. Kdykoliv jedu trasu > 40km, tak jsem z Fabie vystupuji s bolestí zad a krku. Není to pouze záležitost Fabie, stejně rozlámaný jsem byl jak z Golfu IV, tak i z Passatu B5. Těžko říci z čeho kluci uzený koncernový vyrábí sedačky, avšak je to jedním slovem děs, dvěma slovy děs a bída.
Na druhou stranu – abych jen nehanil, musím je pochválit za řazení. To je oproti Peugeotu nesrovatelné, přesné a čitelné. Převodovka ve 106 připomíná spíše míchání vařečkou v hrnci čokolády. Při troše snahy se na to ale dá zvyknout.
Auto dostalo od minulého majitele do vínku snížení v podobě kompletního KW podvozku, díky kterému se chová jako nefalšovaná motokára, K&N vložku do originálního airboxu a folie s takřka 0% propustností. Přes ně bylo i ve dne vidět lautr prd a jízda v noci byla něco více než adrenalinový zážitek, tudíž jsem se s nimi zanedlouho po koupi rozloučil.
Nebudu zde vypisovat všechyn provedené „tjůnink“ úpravy, myslím že se to do recenze na D-F nehodí. Kdo by měl zájem, nechť si vygooglí spojení „kujon 106“ a hned první odkaz ho dovede na v tomto ohledu obsáhlejší recenzi, včetně fotodokumentace.
Popis autíčka, aneb jak sem k pežotku přišel
Bylo nebylo, jednoho krásného dne několik let po složení řidičských zkoušek a následném „vyježdění se“ v rodinném favoritu, jsem se rozhodl pro koupi vozu vlastního – předcházejícího tomu, který dnes popisuji. Peněz tehdy nebylo mnoho. a tak v bazaru padlo rozhodnutí na koupi brčálově zeleného Peugeotu 106 s osmiventilovou 1.4. Tehdy jsem toho ještě o těchto francouzských „splašených krabičkách“ opravdu mnoho nevěděl, v rozhodování hrála největší roli přecijen cena. S autíčkem jsem byl prvního půl roku velice spokojen, vše fungovalo tak jak mělo. Poté se ale začal roztáčet kolotoč různých poruch, potíží a různých dalších příkoří. Několikráte jsem nad tím zavíral oči, neb mi autíčko až nečekaně přirosto k srdci, nicméně jednoho ne zrovna krásného dne pohár trpělivosti přetekl a s vozem jsme se rozloučili. Poslední měsíce s ním sic byly utrápené, ale kdo někdy měl k autu opravdu citový vztah, tak určitě zná ten velice zvláštní pocit, kdy auto odjíždí s jiným majitelem. Prostě – jedno oko nezůstalo suché.
Smutek však brzy opadl a nezbývalo nic jiného, než se pustit do výběru vozu nového, resp. nově ojetého. Parametry byly jasné – 3 dveře, menší velikost a pořizovací cena plus minus autobus 80000kč. Jen tak pro vysvětlení předchozích požadavků – nemám moc v lásce velká auta a 5 dveří je pro mě zbytečných. Vozím pouze sebe, nebo sebe & přítelkyni. Až budu potřebovat 5 dveřové auto, tak si ho koupím.
Několik měsíců jsem si v hlavě ujasňoval co za auto by to vlastně mělo býti, až jsem se oklikou vrátil zpátky právě k Peugeotu a opět ke 106. Delší dobu mi totiž vrtala hlavou myšlenka na nejrychlejší verzi tohoto francouzského prcka a po svezení v něm bylo rozhodnuto. Stíny pochybnosti z minula ohledněvá poruchovosti zde sice stály byly, ale mohu potvrdit, že nynější autíčko je na tom daleko lépe (ťuk ťuk).
Ale vraťme se zpět před koupi – Autíčko už tedy bylo vybráno a scházelo jen sehnat nějaký „ucházející“ kousek. To se ale posléze ukázalo jako celkem velký oříšek. V době, kdy jsem S16 pořizoval (zima 2k7-2k8), nebyla v českých luzích a hájích na prodej s tímto motorem ani jedna. A že jsem se toho internetu, bazarů, atd., naprocházel… Když už se nějaká naskytla, tak buďto byla nad můj finanční limit, byla hned pryč, nebo to byla nepěkná, přes boudu vzatá, mr*ka.
Nakonec jsem měl štěstí. V Mnichově se objevila, vysněná 106ka. Maximální možná výbava (ve 106 to znamená interier v kombinaci kůže – alcantara, servo, klimatizace, vše v el., 2x airbag), černá barva, rozumná cena. Počet najetých km záměrně neuvádím, neboť je dle mého názoru irelevantní. O tom kdo kupuje auto podle počtu km na počítadle mám svůj vlastní, nelichotivý názor.
Motor je ve skvělé kondici, nevyluzuje žádné pazvuky, nežere olej, … Kdyby to přeci jen někoho zajímalo, tak celková cifra najetých km začíná v tuto chvíli číslicí 2 a 20 000km to není :-) Při koupi to bylo zhruba o 15 000km méně.
A byla moje…
Slovy se těžko vyjadřuje, jakou jsem v tu chvíli měl z auta radost. Stav samozřejmě nebyl 100%, ale už v tu chvíli se mi v hlavě spřádaly plány co a jak s autem vyvést a jak se alespoň pokusit obnovit jeho trochu zašlou slávu.
Silné stránky, slabé stránky, srovnání
Jednoznačnou a nejsilnější stránkou celého vozu je motor – ten je prostě famózní. Auto je díky tomu ne nadarmo označováno jako jeden z nejlepších „hot-hatch“ 90 let. Zážehová šestnáctistovka propůjčuje autu neuvěřitelnou dynamiku. Jak již bylo řečeno – předtím jsem vlastnil tentýž vůz s osmiventilovým 1.4motorem, a tak se neubráním srovnání. Obě auta jedou do cca 4000rpm velmi podobně, ale poté nastává něco jako bod zlomu. 1.4 je nad touto mezí takřka mrtvá babička, kdežto 16V se probudí a zrychluje a zrychluje daleko nad hodnotu 7000rpm. Prakticky jsem si ověřil, že Peugeotek i se zaplou klimatizací ujede sériové Fabii RS.
106 prostě klame tělem. Zvenku se jeví jako vcelku nenápadné malé prdítko, leč uvnitř je to malý „ďábel“. Nebo spíše „ďáblík“, vzhledem k velikosti.
Zde se opět nabízí prostor pro srovnání a postěžování. Sám sebe považuji za víceméně klidného řidiče, semtam se sice snažím využít potenciálu, který auto nabízí, ale povětšinou je to 50 město, 90-110 mimo, 130-150 dálnice. Stává se ale dosti často, že na silnici potkávám řidiče, kteří si chtějí za každou cenu něco dokázat. Co, to je mi záhadou. Není to pravidlem, ale povětšinou jsou to právě řidiči „českého snu“, každý asi dobře ví o čem mluvím. Zůstává mi až rozum stát nad tím, proč tomu tak je.
Černá francouzská splašená krabička působí sama o sobě asi jako červený praporek na vozy německé provenience. Přibližující se wageny s 0-10cm odstupem od mého zadního nárazníku nejsou žádnou výjimkou, stejně tak i plavný pohyb hid i nehid zenonů (díky ne zrovna sportovnímu naladění takovýchto aut) za mnou, při pohledu do zpětného zrcátka. Takovýto souboj pro poloněmecké wágeny končí povětšinou velmi neslavně. Resp. končil, nyní už se spíše přistihávám, jak s ledovým klidem nechávám takovéto závodníky předjet a upalovat do dáli v nekonečném dehtovém kouři jejich miláčků. Aby mi byl ojasně rozumněno – nemám nic proti dieselovým motorům a je na každém, jaký druh posunovátka a motoru si pro svou osobní potřebu zvolí. Jak já (a nejen já) říkám – dle vkusu každého soudruha. Spíše mě zaráží mentalita řidičů těchto aut. Řádků o tomto pochybném druhu závodníků bylo již bezesporu napsáno hodně, osobní zkušenost ale vydá nad jakýkoliv článek. Můžu pouze mlčky doufat, že se situace jednoho dne zlepší, i když o tom silně pochybuji :-)
Co stojí za zmínku jsou úspěchy této verze 106ky. Jak zde již padlo, je považována za jeden z nej hot hatch 90.let. V Best handling car srovnání (Jeremy Clarkson), skončila na 2.místě za Ferrari 550 a překonala auta jako BMW E36 M3, Nissan Skyline R32, Porsche 911, atd. Klip je ke shlédnutí na TyTrubce. Koho by toto dále zajímalo, doporučuji dále ke shlédnutí videa „97 hot hatch battle“ a třeba i „Clarkson Top 100 cars“. Ano, všude figuruje Clarkson. Komu by vadil, nechť nekliká a nehledá.
Samozřejmě každý vůz má své slabé i silné stránky. Mezi ně u tohoto vozu patří zejména bezpečnost. Crashtest 106 nebyl snad nikdy proveden, Citroënu Saxo ale ano. Nevím přesně jestli to byly 2 hvězdičky či 1, nikterak super to ale nebylo. Francouzská krabička se po impactu zbortila jako domeček z karet. To je ale samozřejmě dáno veskrze datem vzniku automobilu a dále také jeho proporcemi. Osobně patřím do skupiny lidí, kteří kupují auto pro užitek / radost a né dle výsledků takovýchto testů, takže mě to nikterak netíží. Notno ještě podotknout, že novější 106 (rok 2001 a výš) dostaly do vínku ještě navíc boční airbagy, avšak i tak je bezpečnost z dnešního pohledu nicmoc.
Autu by také slušely výkonnější brzdy – ne že by standardní vnitřně chlazené 247mm kotouče vepředu nebyly dostatečné, ale vzhledem ke sportovnější povaze auta by dle mého měly býti razantnější. Na zadní nápravě má GTI taktéž kotouče, jednoduché, rozměr z hlavy nevím. Na jaře minulého roku jsem provedl výměnu za drážkované kotouče značky CRN v kombinaci s destičkami EBC green stuff. Tyto destičky jsou v poměru cena/výkon asi nejlepší volbou pro tohle autíčko, drážkované kotouče byly koupeny spíše na otestování. Dojmy? Auto subjektivně brzdí o trochu lépe, brzdy nevadnou. Zase ale tak markantní rozdíl oproti hladkým kotoučům to není. Navíc se na drážkovaných projevuje ve velké míře hučení a pískání. Do budoucna už bych tedy drážky nekoupil a šel bych spíše cestou většího průměru hladkých kotoučů.
Servis, náhradní díly, atp.
Na větší opravy svěřuji auto do neznačkového servisu svých kamarádů, ale jinak si víceméně vše ostatní dělám sám. Rozvody i s prací vyjdou na 6500kč, výměna oleje kolem 1500kč včetně filtru. 16V je vysokootáčkový motor a je na olej náchylnější. Je sice možné používat 10W40 variantu, avšak doporučuje se 5W40. Měním pravidelně jednou za 10000km a zatím nebyl sebemenší problém. 90% dílů je shodných s normální verzí peugeotu 106 a tak jsou za hubičku. Liší se kupříkladu předním a zadním nárazníkem, spoilerem a tvarem zadních nadkolí. Verze GTI, sport a rallye je mají kruhová, ostatní verze disponují jakousi šiškou. V těchto odlišnostech je největší problém. Jelikož tyto verze nejsou příliš rozšířené, tak originální náhradní díly na ně stojí pěknou pálku, druhovýroba není a na vrakovištích je jich nedostatek. Kupříkladu sada předních plastových bočních lemů – 2500kč, přední přídavná dálková světla 2500kč/ks.
Za dobu vlastnictví autíčka se vyskytlo několik problémů, jmenovitě – chladič klimatizace (dírka), prasklý hliníkový držák motoru (zřejmě opotřebení – zavařeno) a problémy s výfukovým potrubím. Trubka, která byla minulým majitelem instalována namísto středního dílu výfuku už má svoje nejlepší léta za sebou, a tak semtam praskne. Na jaro je naplánována komplet výměna. V poslední době se ale začla projevovat následující závada – autíčko nastartuje, jezdí jezdí, ale po příjezdu již znovu nenastartuje. Třeba 5-10min. a pak následně je zase vše v pořádku. Problém se začal v menší míře objevovat minulý rok, ale z ničeho nic ustal. Znovu se objevil letos v létě a s příchodem podzimu opět ustal :-) Při troše pátrání jsem jednak objevil fakt, že to může býti způsobeno špatným čerpadlem paliva a druhak také fakta o tzv. Peugeot_self_repair_systemu. Podle slov několika vlastníků těchto francouzských vozů je to celkem běžná věc. Různorodá závada nastane, chvíli se opakuje a pak bez sebemenšího zásahu odejde. Nevěřil bych tomu, ale je to pravda :-)
Závěr
Co říci závěrem? Možná to, že autíčko mě nikde nenechalo a až na výše zmiňované problémy se vždy chovalo přesně tak, jak mělo. Jsem s ním spokojen a myslím že se v mojí garáži ohřeje ještě velmi dlouho.
Vzhledem k padajícím cenám aut z těchto let se také již nyní jeví jako velmi zajímavá koupě. Pakliže pokukujete po menším, levnějším autíčku pro radost, ze kterého budete vždy vystupovat s dobrým pocitem a úsměvem, je 106 GTI stvořena právě pro vás.
13.02.2010 Kujon
(7x známkováno, průměr: 2,43 z 5)