Zkušenosti: Opel Astra H Caravan 1.9 CDTI

Featured Image

Astru H Caravan jsem měl po předchozí Astře G Caravan a tou jsem příliš nadšený nebyl. Ošklivá zvenku, ošklivá zevnitř. Děsný volant, děsná řadička, brzdy jako kdyby to nemělo posilovač a zpracování jak kdyby to nedělali němci. Háčko se ale podle mě hodně zvedlo a až na extra hnusný zvuk, který vydává při zavření dveří na mě vždy působila oproti G jak vůz jiné značky a třídy.

Slyšel jsem i názory, že Géčko bylo poslední hezké auto, které se jim povedlo, ale s tím souhlasím, asi jako že Giugiaro zkazil faceliftem Alfy.

Ještě k těm dveřím – já si zvykl, ale často se mě stávalo, že když jsem někoho vezl, tak zavíral dveře na dvakrát, protože jedinec navyklý jiného vozu tím málo praštil. Někde jsem četl, že si soudruzi z NDR uvědomovali, kde udělali chybu a při konstrukci Astry J se na zvuk dovírajících se dveří zaměřili.

Interiér i exteriér Háčka se mě líbil, ačkoli prý byl příliš strohý až chladný a postrádal dostatek úložných prostorů. Nejenom že se do dveří nevešla velká PETka, ale byl problém tam nacpat i 0,5l plechovku. Držák na nápoje byl sice ve středovém panelu úplně vzadu, ale loketní operka je tak nízko nad ním, že se tam cokoliv blbě dává. Naštěstí se to dá pořešit jednoduchým trikem, kdy řídíte kolenem, pravou rukou zvedáte loketní operku a levou rukou s mírným natočením trupu vpravo vyjímáte nápoj z držáku. Bohužel ne všichni spolujezdci pohled na tento manévr snesou. Já to například měl od drahé polovičky zakázané, čímž se odsoudila k roli podavačky.

Nicméně já bych interiéru nic nevyčítal. Ovládání mě přišlo přirozené, vše tam, kde bych to čekal. Ovládání radia, světel, páčky pod volantem, klimatizace… Tedy dočetl jsem se v recenzích a snad mě to někdo i říkal, když jsem auto půjčil, že to ovládání páček je špatné. Ono totiž Háčko nemá aretaci páčky blinkru a stěračů ani v jednom směru. V Astře Há se totiž páčkama „kliká“. Když pohnete páčkou blinkru dolů tak ucítíte jak zapadne do první pozice. Když páčku pustíte, tak se vrátí na středovou pozici a blinkr blikne 3x. Když za ni vezmete víc, tak přes první pozici cvakne do druhé pozice, ale zase se sama vrátí na středovou pozici a blinkr bliká trvale. Pokud ho nevypnete vrácením volantu, tak ho vypnete „kliknutím“ na opačnou stranu. Obdobně je to se stěračema. Jedno kliknutí nahoru je cyklovač, další kliknutí nahoru trvalé stírání, další nahoru je rychlé stírání. Po každém kliku se páčka vrací sama na nulovou pozici. Jedno kliknutí nahoru přes dvě pozice pustí stírání rovnou rychle. Když chcete stírání zpomalit o jeden level, tak kliknete jednou na opačnou stranu, tedy dolů atd. Dálkové klikem zapnu a klikem vypnu. Zní to složitě, kdo to neměl v ruce s tím chvilku zápasí, ale bojoval jsem s tím tak první den dva co jsem ji odvezl ze salonu a pak mě na tom nic zvláštního nepřišlo (až potkáte řidiče v Háčku, který zmateně bliká nejdřív na jednu a pak na druhou stranu, tak se to nejspíš teprve učí). Tak nějak mě to přišlo i lepší, ale nevím proč. Každopádně na to všichni recenzenti nadávali a v další generaci od toho Opel ustoupil. Krom páček a chybějících úložných prostor se obvykle Astra dočkala ještě kritiky za chybějící ukazatel teploty motoru. Přehřátí se signalizovalo červenou kontrolkou. Klimatizace jak jsem psal výše se ovládala intuitivně a do distribuce a míchání vzduchu automatické digitální klimy jsem neměl potřebu ručně zasahovat. Pro majitele českého leštěného prdu zde mám jedno malé upozornění. Svítící tlačítko AUTO neznamená, že je klimatizace zapnutá, ale že si řídí sama intenzitu, směr a teplotu dle nastavené. Občas mě mrzela nemožnost rozsvítit v interiéru vozu. V předchozím Géčku stačilo povytáhnout otočný vypínač světel a i v jiných autech to není problém. Tady nelze. Když je venku tma jak vy pytli, vzadu v dětské sedačce vám začne dítě naříkat, páč mu upadla hračka a venku padá voda a je kláda, nebo dokonce jedete a vy máte na výběr jen dvě možnosti jak tam rozsvítit a to buď odpoutat se, natáhnout se dozadu a přecvaknout dva kolébkové spínače na stropnici, nebo pootevřít nějaké dveře, tak to nepotěší.

Kufr má podlahou zarovnanou s nakládací hranou. Sedačky jsou po sklopení téměř vodorovně s podlahou a bez schodu. Mnohokrát jsem si chtěl vyzkoušet jak se tam spí, ale vždycky mě to nějaký dobroser překazil nabídkou důstojnějšího spaní.

Motoricky jsem sedlal naftový coommonrail o obsahu 1910ccm pocházející pokud se nepletu od Fiatu a s Opel označením Z19DT. Jde o poměrně rozšířený motor, který najdete samozřejmě i u Fiatu, Alfy snad i Saabu. 88kw je dostupných v rozmezí cca 3000 až 4000 rpm a 280Nm je dostupných od cca 1600 do skoro 3000 rpm, což sice není nic extra, ale zas je výkon a točivý moment dostupný konstantně v příjemném rozpětí otáček. Zvukový projev je výraznější, ale to mě nijak netrápilo. K spotřebě se vrátím později.

Astra mě přišla na poježdění příjemná. V rychlostech nad cca 130kmh je aerodynamický hluk poněkud větší. Podvozek nepatří k těm měkčím. Nemám rád auta s přestrašenou stabilizací podvozku, která vás obírá o brzdný účinek, když ho zrovna potřebujete a za zvuku běžící ABS pumpy vás nechá dobrzdit až těsně před překážkou, aniž by jste na čistém suchém asfaltu slyšeli jakékoliv pískání gum. Nebo když vám během průjezdu táhlou zatáčkou přibrzdí jedno kolo a rozvlní vás, že je vám silnice úzká. Tak taková Astra taky není. ESP vždy zasahovalo, když bych to čekal, tedy v okamžiku, kdy zvuk pneumatik naznačuje, že adheze je na hraně. Mimochodem ty dva popsané případy jsem zažil v poslední Primeře, což byla kombinace těžkého auta, měkkého podvozku a přestrašeného ESP. Stabilizace nešla v mé konfiguraci vypnout. To byla výsada konfigurací s nastavitelným podvozkem. Ne že bych to tedy někdy potřeboval. Nejčastější argument jaký jsem slyšel bylo, že se takovým autem nelze vyhrabat, když zapadne. Astra disponuje jakousi elektronickou uzávěrkou diferenciálu, což je funkce, kdy je protáčející se kolo přibržďováno a o zbytek se pak postará diferenciál. Neměl jsem tedy nikdy problém prohrabat se nějakou tou trochou sněhu a nezapadl jsem ani v dešti na rozrytém zabláceném posekaném poli, které v ten okamžik sloužilo jako parkoviště. Že to funguje jsem se přesvědčil, když jsem se v jednom prudkém lijáku s kroupy snažil skovat vedle silnice a ona tam byla zarostlá stoka. Spadl jsem do ní z mostku pravým předním kolem a zůstal viset na břiše a levým zadním kolem půl metru vysoko. Vycouval jsem zpátky jedním hnaným kolem a druhým ve vzduchu hned po tom, co jsem nacpal tři metrákový chachary jako závaží do kufru, když zastavili zeptat se mě, zda nepotřebuju vytáhnout.

Na závěr bych poreferoval něco o spolehlivosti. V Háčku jsem strávil 8 let a 230.000km. Auto hodnotím jako spolehlivé, ačkoliv v posledním roce už to nebylo jen o výměně oleje. Bylo třeba začít měnit komponenty, které sice považuji za spotřební, ale otravovalo to a firma už to nechtěla platit. I tak to považuji za velmi dobrý výkon. Kdysi jsem někde četl hlášku, že kilometry ujeté v závodním režimu se násobí třemi a Háčko semnou na klobouka nejezdilo. Kombinovanou spotřebu má ten motor psanou tuším 5,3l a když jsem chtěl a měl náladu to zkusit, tak jsem s ní dokázal dojet do Československé kolonie na jadranu a zpátky za průměrné 4l/100km, ale já s ní jezdil v průměru zpočátku tak za 9l. Jak jsem stárnul, tak se průměrná spotřeba snižovala a zakončoval jsem na cca 7l. Toliko k zátěži pod jakou pracovala. Nerad bych povzbuzoval myšlenku, že všechny služebáky jsou zhuntovaný. Na hlášky tipu: „co to řešíš vole, vždyť to není tvoje“ jsem už alegorický, proto poznamenám, že vůz měl jinak veškerou péči, pozornost a servis. Bazarníkovi, kterému se dostane do ruky určitě udělá zachovalost vozu radost, až to bude stáčet. Tady mu uvěří i vo kilo míň.
A nyní chronologicky:

Cca 50.000km – zjištěn pomalý únik chladící kapaliny – výměna chladiče na záruku
Cca 90.000km – ucpaný EGR – vyřešeno vyčištěním
105.000km – zatuhlý zadní třmen brzdy
130.000km – první výměna předních kotoučů, repas alternátoru – ložiska
140.000km – ztuha řadí – výměna lan řazení
146.000km – zlomený kabelový svazek LZ dveří
163.000km – první výměna zadních kotoučů, zatuhlý třmen zadního kola, jedna žhavící svíčka
165.000km – zlomený kabelový svazek PZ dveří
168.000km – tyčka stabilizátoru LP kola
171.000km – zadní tlumiče
179.000km – termostat
189.000km – druhé přední kotouče (hážou)
203.000km – nedobíjí – repas alternátor – uhlíky, kotva
205.000km – občasný nouzák – výměna EGR ventilu
217.000km – vysypané ložisko spojky – setrvačník + spojka
223.000km – přední tlumiče s uložením (tlumič projel uložením do haupny)

Víceméně se dá souhlasit s tvrzením, že jsou auta dělaná na 150.000km, které Astra ujela prakticky  jen s výměnou oleje, filtrů a destiček a pak už je toho víc. Po 200t už si četností servisů a neplánovaných odstávek řekla u výměnu. Seznam neobsahuje asi 6ks čelních skel – asi je dělaj z cukru nebo co a 2ks baterie značky Varta, které vydržely podezřele málo. Zajímavé je, že jsem přes rok nemohl přijít na to, proč po cca ? dne a déle stání nechce motor hned chytit. Točí, točí, ale nenaskočí. Chyby zalogované žádné a v servisu mě tvrdili, že to prostě některé kusy naft od Fiatu dělají. Nakonec to dělala skutečně baterie, která sice zvládla dodávat potřebný proud startéru, ale úbytek napětí byl už příliš velký a napětí v síti během točení šlo až někam k 7V, což už dělalo problém řídícím jednotkám, nebo čerpadlům (je tam navíc el.
erpadlo v nádrži, které po otočení klíčem do první pozice podává palivo a odvzdušňuje soustavu). První originál Varta značená jako GM tak začla zlobit už po cca 3 letech a druhá prémiová „Silver line“ už krátce po záruční lhůtě.

Vůz jsem servisoval u AutoStaiger v Praze. Se servisem a přístupem lidí jsem byl vesměs spokojený. Co mě později vadilo byl poněkud vlahý přístup k opravám, které již nebyli standardní údržba. Nějakou dobu mě záhadně vibrovalo řízení. Okolo určité rychlosti to rezonovalo, až to dokázalo rozklepat celé auto. Kola to nedělali, ačkoliv po čerstvém vyvážení se to hodně zklidnilo. Asi tak na 2 měsíce. Geometrie, tlumiče, uložení nápravy OK. Snad prý možná poloosa. Řešil jsem to u nich s několika techniky postupně, jednoho i svezl a viděl to, ale ochota řešit to nebyla. Nebo například Astry trpí na zlomené kabelové svazky do zadních levých a pravých dveří. Časem zkřehnou a kabelový svazek se každým pohybem dveří překládá, takže dříve nebo později se některé vodiče zlomí. Může přestat fungovat centrál, repro, nebo třeba mě začalo pískat v radiu – zřejmě koncový zesilovač vlivem vyzkratovaného přívodu k reproduktoru. Vzhledem k tomu, že se tam může propojit libovolná kombinace těch vodičů, tak to často odskáče i nějaké čidlo uvnitř nerozebíratelného zámku dveří a pak nefunguje signalizace otevřených dveří ani po opravě svazku, nebo naopak signalizuje otevřené dveře pořád. Chtěl jsem, aby vyměnili celý svazek, za což by si mohli vyfakturovat asi tak 2x až 3x tolik, ale postup opravy prý určuje technik, takže to rozeberou, sletujou ty přelomené vodiče, zaizolují a zase složí a za nějaký čas se zlomí zase jinej drát ve stejném svazku. Nebo když mě začal hučet alternátor (ložisko), tak že udělají repas, že nový stojí asi 18.000,- Demontáž + repas u externího dodavatele, auto několik dní stojí v servisu a já vůl se předem nezeptal, jestli ho zrepasují komplet. Cena opravy cca ? ceny nového alternátoru a o pár desítek tisíc km šel alternátor na repas znovu, protože bylo třeba vyměnit uhlíky a obroušenou kotvu. Opět několik dní odstávka auta a cena těch dvou repasů by už pokryla cenu nového alternátoru. Třeba tenkrát byli uhlíky OK, ale podle kilometrického náběhu už měli 2/3 životnosti za sebou. Je to jedno, protože kdybych věděl, že za ? ceny nového vymění jen ložiško, nebude to trvat několik dní a auto mě v budoucnu nenechá ve štychu, když přestane dobíjet, tak bych nechal připlatit.

A na závěr pro pobavení. Už jste někdy odjeli slavit štědrý den mimo domov a zapomněli tu největší tašku s nejvíc dárkama doma? To je pech. A ještě větší pech je, když se pro ně sami vracíte na otočku 150km daleko a ono vám kousek před domovem přestane dobíjet auto, takže jen tak tak dojedete. Už máte ty dárky, ale zas nemáte rodinu. Nakonec to mělo šťastně-hořký konec. Sehnal jsem jiné auto a vánoce byli a tu nepojízdnou Astru mě nějaká svině vykradla.

 


22.11.2015 x-f

12345 (18x známkováno, průměr: 1,89 z 5)
2 992x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:51
D-FENS © 2017