Na vlastní žádost byl jsem přijat, na místo ředitele firmy FIAT, aneb jak jsem přestal být odpůrcem této značky.
Stalo se mi, že najednou mám pět dětí, dohromady je nás sedm a bylo třeba řešit přemisťovadlo s příslušnou kapacitou. Svezl jsem se lecčím, pár autosalonů navštívil a byl zklamán nabídkou sedmimístných aut v cenové relaci, kterou jsem, já lakomec, ochoten vynaložit.
A pak jsem si vzpomněl, jak mi známý nadšeně básnil o Fiatu Freemont, kterého si koupil v sedmimístné verzi. Šel jsem se na něj podívat a byl kupodivu příjemně překvapen. Půjčil jsem si jej na víkend a bylo rozhodnuto, konkrétně jsem pořídil 2.0 MultiJet 170k Urban, což je manuál předokolka.
V rámci aliance FIAT Chrysler se v továrně v mexické Toluce vyrábějí dva velmi podobné vozy, Dodge Journey určený primárně pro americký trh a FIAT Freemont pro ten evropský. Četl jsem názor, že Freemont je z venku takový nijaký. Mne osobně oslovil jeho hranatější design (s láskou vzpomínám na Volva, kdy byla ještě švédská). Vnější rozměry jsou délka 4888 mm, šířka 1878 a výška 1691, váží 1874 kg, působí hezky kompaktně. Koncová světla z LED diod se velmi povedla, z pro mne nepochopitelného důvodu výrobce neumístil dopředu ani diody, ani xenony, výkon světlometů je mizerný. Asi aby neoslňoval narkobarony.
Co se povedlo, je otevírání dveří. Je bezklíčové, zadní se otevírají v úhlu 90?, přední jen o něco málo méně. Ona je to v zásadě nutnost, pokud chcete pohodlně manipulovat s prostřední řadou sedadel, když nemáte dveře posunovací. Dveře kufru se otevírají nahoru, otvírací mechanismus je umístěn vpravo, nikoli uprostřed, na to je třeba si chvilku zvykat. Zamknout lze auto i malými tlačítky, které jsou na klikách předních dveří a pod lištou dveří kufru (tentokrát na levé straně, aby se to pletlo).
Bezklíčové je pochopitelně také startování. Tím se dostáváme dovnitř auta. Prostor a pohodlí. Někdo přemýšlel hlavou (ne u všeho, ale k tomu později), takže většina věcí funguje tak nějak intuitivně. Spousta odkládacích míst, například v podlaze před druhou řadou sedadel nebo pod sedadlem spolujezdce. Občas tam díky dětem najdu neuvěřitelné věci.
Příjemně mne překvapil design přístrojové desky včetně barevného dotykového multifunkčního displeje s úhlopříčkou 8,4 palce. Ta umožňuje ovládat rádio/CD/MP3/DVD, telefon propojený přes Bluetooth, různá nastavení auta a klimatizaci. Ovládání třízónové digitální klimatizace na dotykovém displeji vypadá jako v Boeingu (opravdoví piloti prominou tuto nadsázku), ale lze ji ovládat i standardně tlačítky na středovém panelu. Klimatizaci lze ovládat i ze zadních sedadel na panelu pod stropem, to je ovšem možné zakázat.
Spousta elektrických zásuvek po celém autě, slot na SD kartu, zásuvky AUX a zejména USB ve schránce pod loketní opěrkou jsou taky fajn. Specialita, na kterou mě prodejce extra upozorňoval, je schránka na brýle nad vnitřním zrcátkem. Tu lze jen pootevřít a díky pokovené vrstvě pak panoramaticky vidíte celý vnitřek auta. Já jsem rád, když ten zvěřinec vidět nemusím.
Pokud jste fandové zkratek, Freemont jich má spoustu. ABS, ERM, TCS, TSC, FNC, TPMS i ESP s funkcí Hill Holder. Běžně používám tempomat a zadní parkovací senzory (nechápu, proč nemá i přední), i když na některé typy aut jsou moc vysoko a hlásí přiblížení, až když se auta dotýkají (eufemisticky řečeno).
Výhled z auta super, volant mi sednul, ale na to, že opálení chlapci „ušetřili“ a standardní ovládací prvky (stěrače, ostřikování, přepínání světel, blinkry) integrovali do jednoho „fousu“ vlevo pod volantem, jsem si do dneška nezvykl. Také jsem nepochopil, proč auto nemá automatické denní svícení.
Sedačky vepředu jsou pohodlné a mně plně vyhovují, řidičova je plně elektronicky nastavitelná, a to včetně bederní opěrky. Prostřední řada má na krajních sedadlech integrované dětské podsedáky a je nastavitelná a ovládaná třemi jednoduchými páčkami, které umožňují opravdu jednoduchou manipulaci. Ve srovnání například s Vianem fakt easy. Třetí řada sedadel – vlezu tam, sednu si (191 cm), víc než 20 km bych tam jet nechtěl. Děti se o ně ale perou, takže pohoda. Opět snadná manipulace. Nastavení všech sedadel variabilní, možno naklápět i sklápět libovolně (prostřední řada v poměru 40:60), možno vytvořit úplně rovnou plochu včetně místa spolujezdce a na této ploše třeba … co já vím, já tam vezl něco velkého z IKEA.
Auto jede potichu, ve stovce na dálnici jsem slyšel tikat hodinky na ruce (asi tikají hlasitě). Výrobce uvádí odhlučnění interiéru nějakými speciál materiály. Tím se dostáváme k jízdním vlastnostem. Tady od znalců asi dostanu pojeb, bo jsem jen uživatel, vzdělání v oboru nemám a nějaké sofistikované řeči ode mne očekávat nelze. Jezdím nejvíc po městě (spíš poskakuju) a po dálnici nejraději 150 na tempomat. Proč jsem si nekoupil automat? Těžko říct, třeba příště.
Auto startuje na tlačítko, v létě ihned po zmáčknutí, v zimě, předpokládám z důvodu žhavení, to trvá trochu déle. Motor nemá zaplaťpřírodo systém start/stop. Šestistupňová manuální převodovka si sama říká o přeřazení/podřazení. Fakt, nekecám, na displeji se ukazuje SHIFT UP, SHIFT DOWN. Třeba je to u emeryckejch aut normální, já to viděl poprvé. No, vzhledem k tomu, že ukazuje přeřadit na vyšší stupeň už při nějakých 1800 otáčkách, se dál držím vlastního úsudku.
Motor má prý výkon 125 kW při 4k otáčkách a točivý moment 350 Nm mezi 1750 a 2500 otáčkami. Z nuly na 100 za 11s. Rád věřím. Mě motor docela vyhovuje, po městě je více než dostatečný, když to srovnám s Land Roverem Discovery, tak se na křižovatkách rozjíždí docela svižně. Na dálnici v pohodě táhne do 175 (maximálka je uváděná 195), víc jsem zatím nezkoušel, kolem 130 – 160 reaguje na plyn pro potřeby předjíždění zcela uspokojivě. Udávaná kombinovaná spotřeba je 6,4 l/100km. Po Praze jezdím mezi 7 a 7,5 litry. Příjemně mne překvapila cesta po dálnici do Rakouska na hory v plném obsazení a s největší rakví co jsem našel v půjčovně na střeše se spotřebou 6,6 dle palubního počítače. Reálně nevím, ale je pravda, že trasu Praha – Schladming – Praha s každodenním popojížděním na místě jsem dal na jednu nádrž. Nádrž má prý objem 77 litrů, nejvíc jsem zatím tankoval 70.
Co mě překvapilo pozitivně, že se auto v zatáčkách relativně málo naklání, naopak nepříjemný pro mne je velký poloměr zatáčení. Jinak jízda mi přijde kultivovaná až příjemná. Při řazení (a příslušných setrvačných pohybech) se cosi děje v podvozku, někde tam bude nějaká vůle, uvidíme při první garanční prohlídce.
Kdybych to měl nějak shrnout: slušná muzika za nevelký peníz. Účel plní prozatím na výbornou, pár much to má, ale kdo ne. Čili kdo potřebuje funkční pohodlné auto pro 7 lidí, ve kterém nebude vypadat jako úplný blb i když v něm bude sedět sám, bude spokojen. Nikoho tím autem nenaštvete (hvězda ze Stuttgartu, vrtulka z Bayernu ani olympijský auto to není) a pokud potřebujete na silnici závodit a trhat asfalt, asi vás nenadchne. Já zatím nelituji.
(9x známkováno, průměr: 1,22 z 5)